Základní škola a Mateřská škola Praha 7 Tusarova 21. Klasifikační řád. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola Praha 7 Tusarova 21 Klasifikační řád Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků

2 Obsah 1 Obecná ustanovení Zásady hodnocení Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Informování zákonných zástupců žáka o průběhu vzdělávání Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků v případě použití klasifikace Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků v případě použití slovního hodnocení Stupně hodnocení chování, zásady a kritéria pro jednotlivé stupně Celkové hodnocení žáka, kritéria postupu do vyššího ročníku Vysvědčení, celkový prospěch žáka Výstupní hodnocení Kriteria postupu do vyššího ročníku, náhradní termíny klasifikace Komisionální zkouška Opravná zkouška Výchovná opatření Pochvaly a jiná ocenění Kázeňská opatření Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Sebehodnocení žáků

3 1 Obecná ustanovení Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ţáků se uskutečňuje jako systematický proces, který vede k určení úrovně vzdělání ţáka, kvalit a výkonů ţákem vykazovaných. Hodnocení musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doloţitelné. Součástí hodnocení je i sebehodnocení ţáků, které má umoţnit ţákům účast na hodnotícím procesu. Hodnocení výsledků vzdělávání ţáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace) nebo také slovně či kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhodne ředitel školy se souhlasem školské rady. 2 Zásady hodnocení a. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ţáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doloţitelné. b. Při celkové klasifikaci přihlíţí učitel k věkovým zvláštnostem ţáka i k tomu, ţe ţák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. c. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat ţádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. d. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. e. Přechází-li ţák do jiné školy, zašle ředitel dosavadní školy škole, na niţ ţák přechází, dokumentaci ţákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období. 2.1 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci a. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním ţáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností ţáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. b. Ţák 2. aţ 9. ročníku základní školy musí mít z kaţdého předmětu, alespoň dvě známky za kaţdé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběţně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat ţáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je moţná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. c. Učitel oznamuje ţákovi výsledek kaţdé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel ţákovi výsledek hodnocení okamţitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí ţákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům ţáka a to zejména prostřednictvím zápisů do ţákovské kníţky - současně se sdělováním známek ţákům. d. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. e. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více neţ 25 minut, informuje vyučující ţáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou ţáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. f. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o kaţdé klasifikaci ţáka průkazným způsobem tak, aby mohl vţdy doloţit správnost celkové klasifikace ţáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, 3

4 písemné,..). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. g. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování ţáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. h. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu ţáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky ţáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl ţák umístěn; ţák se znovu nepřezkušuje. i. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichţ ţák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které ţák získal a které byly sděleny rodičům. (viz kap. 3, 4) j. Případy výrazného zaostávání ţáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, třídní učitel je pak dává na vědomí zákonným zástupcům. k. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umoţnění opravných zkoušek na klasifikaci v náhradním termínu apod. (viz kap. 6) l. Pokud je klasifikace ţáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace ţáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci ţáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě ţáků s odloţenou klasifikací nebo opravnými zkouškami aţ do dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloţeny všem ţákům a na poţádání ve škole také rodičům. m. Vyučující dodrţují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují ţáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší neţ jeden týden. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech ţáka, ale hodnotit to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít ţáci dostatek času k naučení, procvičení a zaţití učiva. n. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace ţáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. (viz kap. 8) 2.2 Informování zákonných zástupců žáka o průběhu vzdělávání a. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby ţáci i jejich zákonní zástupci byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte. b. Informovanost ţáků je zajišťována v závislosti na formě hodnocení: - bezprostředně poté, kdy pedagogický pracovník provedl hodnocení (např. jako výsledek ústní zkoušky ţáka) - s prodlením (např. jako výsledek hodnocení kontrolních písemných zkoušek a prací nebo v případě obšírné slovní obsahové analýzy výkonu). c. Informovanost zákonných zástupců je zajišťována: - průběţně prostřednictvím ţákovských kníţek - v případech odůvodněných z hlediska vývoje prospěchu (zejména při mimořádném zhoršení) a chování ţáka individuálním prokazatelným oznámením a projednáním se zákonnými zástupci, - zejména před koncem kaţdého čtvrtletí prostřednictvím třídních schůzek a konzultačních dnů - v případě, ţe zákonní zástupci o informaci poţádají. d. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování ţáka jsou sdělovány pouze zástupcům ţáka, nikoli veřejně. 4

5 3 Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků v případě použití klasifikace Pedagogičtí pracovníci při hodnocení výsledků vzdělávání ţáků vycházejí z posouzení míry dosaţení výstupů formulovaných v oborových výstupech jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení probíhá s přihlédnutím k úrovni kompetencí, které jsou pro ţáka dosaţitelné vzhledem k jeho věkovým zvláštnostem, individuálním vzdělávacím a osobnostním předpokladům. Výsledky vzdělávání ţáků v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě pouţití klasifikace hodnotí stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Při hodnocení ţáka se v třídě pouţije pro zápis stupně hodnocení číslice, v třídě se pouţije slovní označení stupně hodnocení. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: pracoval(a) úspěšně, pracoval(a). 3.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. b. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v bodu a. se v souladu s poţadavky očekávaných výstupů hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat poţadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, - při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstiţnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. c. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstiţný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák ovládá poţadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává poţadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. Kvalita 5

6 výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si poţadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání poţadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Ţák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si poţadovaných poznatků závaţné mezery. Při provádění poţadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závaţné chyby. Při vyuţívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závaţné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má váţné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstiţnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závaţné nedostatky a chyby dovede ţák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těţkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Ţák si poţadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závaţné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat poţadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závaţné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závaţné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstiţnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají váţné nedostatky. Závaţné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. 3.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření a. Převahu praktické činnosti má na základní škole předmět pracovní činnosti. b. Při klasifikaci v předmětu v souladu s poţadavky očekávaných výstupů ŠVP se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - vyuţití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udrţování pořádku na pracovišti, - dodrţování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o ţivotní prostředí, - hospodárné vyuţívání surovin, materiálů, energie, překonávání překáţek v práci. c. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Ţák samostatně a tvořivě vyuţívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závaţnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udrţuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodrţuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o ţivotní prostředí. Hospodárně vyuţívá suroviny, materiál, energii. 6

7 Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou vyuţívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udrţuje v pořádku. Uvědoměle udrţuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o ţivotní prostředí. Při hospodárném vyuţívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Stupeň 3 (dobrý) Ţák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udrţuje pracoviště v pořádku. Dodrţuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně ţivotního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně vyuţívat suroviny, materiály a energii. Stupeň 4 (dostatečný) Ţák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede vyuţít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závaţné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodrţování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o ţivotní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti vyuţívání surovin, materiálů a energie. Stupeň 5 (nedostatečný) Ţák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáţe ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáţe postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáţe zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu ţivotního prostředí. Nevyuţívá hospodárně surovin, materiálů a energie. 3.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření a. Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova, osobnostní výchova, výtvarná dílna, sportovní hry, míčové hry. b. Při průběţné klasifikaci předmětů uvedených v bodu a. se klasifikuje teoretická část podle bodu d. a praktická podle bodu e. c. Ţák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. d. Při klasifikaci v předmětech uvedených v bodu a. se v souladu s poţadavky očekávaných výstupů hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah ţáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu ţáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. e. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Ţák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně vyuţívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle poţadavků očekávaných výstupů je rozvíjí v individuálních a kolektivních 7

8 projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák je v činnostech aktivní, tvořivý, převáţně samostatný na základě vyuţívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska poţadavků výstupů. Ţák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Ţák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyuţívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v poţadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Ţák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Ţák je v činnostech převáţně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 4 Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků v případě použití slovního hodnocení a. Pedagogičtí pracovníci při hodnocení výsledků vzdělávání ţáků vycházejí z posouzení míry dosaţení výstupů formulovaných v oborových výstupech jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení probíhá s přihlédnutím k úrovni kompetencí, které jsou pro ţáka dosaţitelné vzhledem k jeho věkovým zvláštnostem, individuálním vzdělávacím a osobnostním předpokladům. b. O pouţití slovního hodnocení u ţáků s vývojovou poruchou učení nebo u ţáků při přestupu na školu, která hodnotí slovně, rozhodne ředitel školy na základě ţádosti zákonného zástupce. c. Pedagogický pracovník při slovním hodnocení ţáka posoudí výsledky vzdělávání ţáka v jejich vývoji, ohodnotí píli ţáka a přístup ke vzdělávání v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Slovní hodnocení obsahuje naznačení dalšího rozvoje ţáka, zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům ţáka a jak je překonávat. d. Při slovním hodnocení se uvádí: zvládnutí učiva předepsaného vzdělávacím programem - ovládá bezpečně - ovládá - podstatně ovládá - ovládá se značnými mezerami - neovládá úroveň myšlení - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti - uvaţuje celkem samostatně - menší samostatnost myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávně i na návodné otázky 8

9 úroveň vyjadřování - výstiţné, poměrně přesné - celkem výstiţné - nedostatečně přesné - vyjadřuje se s obtíţemi - nesprávné i na návodné otázky úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě, uvědoměle uţívá vědomosti a dovednosti - dovede pouţívat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb - s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíţe a odstraňuje chyby - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává - praktické úkoly nedokáţe splnit ani s pomocí učitele píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem - učí se svědomitě - k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné e. Třídní učitel po projednání s příslušnými vyučujícími převede: - klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu ţáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na ţádost této školy nebo zákonného zástupce ţáka, - slovní hodnocení výsledků vzdělávání do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. f. Zvláštním případem slovního hodnocení ţáků obsahujícího vyjádření o celkových výsledcích vzdělávání ţáků a jeho chování v průběhu školní docházky, zajišťuje institut výstupního hodnocení, které škola vydává dle 51 školského zákona. 5 Stupně hodnocení chování, zásady a kritéria pro jednotlivé stupně a. Při hodnocení chování ţáků pedagogičtí pracovníci hodnotí chování ţáků ve škole a na akcích pořádaných školou. Hodnocení probíhá s přihlédnutím k věku, morální a rozumové vyspělosti ţáka. Kritériem pro hodnocení chování je dodrţování pravidel slušného chování, dodrţování školního řádu a vnitřního řádu školní druţiny (dále školního řádu) během klasifikačního období. b. Klasifikaci chování ţáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrţí, mají moţnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodrţování pravidel chování (školní řád) včetně dodrţování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. c. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Ţák uvědoměle dodrţuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závaţných přestupků se dopouští ojediněle. Ţák je však přístupný výchovnému působení a snaţí se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování ţáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Ţák se dopustí závaţného přestupku proti pravidlům slušného chování a vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závaţných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele a ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohroţuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. 9

10 Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování ţáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závaţných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, ţe je jimi váţně ohroţena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších hrubých přestupků. 6 Celkové hodnocení žáka, kritéria postupu do vyššího ročníku 6.1 Vysvědčení, celkový prospěch žáka a. Kaţdé pololetí se vydá ţákovi vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat ţákovi výpis z vysvědčení. b. Ţák je hodnocen v prvním aţ devátém ročníku školy těmito stupni: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl Prospěl(a) s vyznamenáním není-li v ţádném z povinných a povinně volitelných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším neţ 2 - chvalitebný, průměr z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší neţ 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré Prospěl(a) není-li v ţádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný Neprospěl(a) je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný c. V případě pouţití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace převede třídní učitel po projednání s příslušnými vyučujícími slovní hodnocení na klasifikaci a následně určí stupeň celkového hodnocení (viz výše). Při převodu hodnocení výsledků vzdělávání v jednotlivých předmětech na klasifikaci a určení stupně prospěchu v předmětu postupuje třídní učitel podle ustanovení bodu 3. Pro určení stupně chování se pak řídí ustanovením bodu Výstupní hodnocení a. Výstupní hodnocení vydá škola ţákovi: - na konci prvního pololetí školního roku, v němţ splní povinnou školní docházku, - na konci prvního pololetí v pátém a sedmém ročníku, jestliţe se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole, - do 30. října školního roku, ve kterém si ţák podal přihlášku k přijetí do oboru vzdělání, v němţ je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška. b. Výstupní hodnocení posuzuje, jak ţák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v 44 školského zákona. c. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o: - dosaţené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené vzdělávacím programem školy. - moţnostech ţáka a jeho nadání, - předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění ţáka, - chování ţáka v průběhu povinné školní docházky, - dalších významných skutečnostech ve vzdělávání ţáka. d. Výstupní hodnocení zpracuje třídní učitel a předloţí jej ke schválení ředitelce školy. 10

11 6.3 Kriteria postupu do vyššího ročníku, náhradní termíny klasifikace a. Do vyššího ročníku postoupí ţák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichţ byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle bodu d. Do vyššího ročníku postoupí i ţák prvního stupně základní školy, který jiţ v rámci prvního stupně opakoval ročník, a ţák druhého stupně základní školy, který jiţ v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto ţáka. b. Nelze-li ţáka pro závaţné objektivní příčiny hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení ţáka mohlo být provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li moţné hodnotit ani v náhradním termínu, ţák se za první pololetí nehodnotí. c. Nelze-li ţáka pro závaţné objektivní příčiny hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení ţáka mohlo být provedeno nejpozději do konce září. Do té doby ţák navštěvuje podmíněně nejbliţší vyšší ročník. Ţák, který nemohl být ze závaţných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. d. Ţák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o ţákovi, který na daném stupni základní školy jiţ jednou ročník opakoval. Ředitel školy můţe povolit ţákovi na ţádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z váţných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda ţák na daném stupni jiţ opakoval ročník. 6.4 Komisionální zkouška a. Při komisionálních zkouškách podle 38 a 52 školského zákona školského zákona se postupuje podle ustanovení vyhlášky č. 48/2005 Sb. (zejména 19, 20, 22 a 23 uvedené vyhlášky). b. Má-li zákonný zástupce ţáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, můţe do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, poţádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení ţáka. Je-li vyučujícím ţáka v daném předmětu ředitel školy, poţádá krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení ţáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení ţádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem. Česká školní inspekce poskytne součinnost na ţádost ředitele školy nebo krajského úřadu. c. V případě, ţe se ţádost o přezkoumání výsledků hodnocení ţáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím ţáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodrţení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáka stanovených podle 30 odst. 2 školského zákona. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení ţádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na ţádost ředitele školy nebo krajského úřadu. d. Komisi pro přezkoušení ţáka jmenuje ředitel školy; v případě, ţe je vyučujícím ředitel, jmenuje komisi školní inspektor. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímţ je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týţ nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. e. Komise ţáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů; není-li moţné ţáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, můţe ředitel školy nebo školní inspektor stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závaţných důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci ţáka, další přezkoušení ţáka je nepřípustné. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. f. Ţákovi, který konal komisionální nebo opravnou zkoušku, se vydá vysvědčení s datem vykonání zkoušky (konal-li ţák více zkoušek, uvede se datum poslední). 11

12 6.5 Opravná zkouška a. Při opravných zkouškách podle 53 školského zákona se postupuje podle ustanovení vyhlášky č. 48/2005 Sb. (zejména 19, 20, 22 a 23 uvedené vyhlášky). b. Ţáci devátých ročníků a ţáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. c. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Ţák můţe v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Ţák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závaţných důvodů můţe ředitel školy ţákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je ţák zařazen do nejbliţšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. d. V odůvodněných případech můţe krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle 52 odst. 4 školského zákona na jiné základní škole. Zkoušky se na ţádost krajského úřadu účastní školní inspektor. e. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. 7 Výchovná opatření a. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Můţe je udělit či uloţit v souladu s ustanoveními 31 školského zákona a 17 vyhlášky č. 48/2005 Sb. ředitelka školy nebo třídní učitel. b. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uloţení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem ţákovi a jeho zákonnému zástupci. 7.1 Pochvaly a jiná ocenění a. Ředitelka školy můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby ţákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, zásluţný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. b. Třídní učitel můţe na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících ţákovi po projednání s ředitelkou školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. c. Pochvala či jiné ocenění se zaznamenává do katalogového listu ţáka, příp. na vysvědčení (dle uváţení pedagogické rady). 7.2 Kázeňská opatření a. Kázeňské opatření se ukládá za závaţné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před sníţením stupně z chování. b. Podle závaţnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: - napomenutí třídního učitele, - důtku třídního učitele, - důtku ředitelky školy. c. Třídní učitel můţe ţákovi podle závaţnosti provinění bezprostředně udělit napomenutí nebo důtku. Její udělení neprodleně oznámí ředitelce školy. d. Důtku ředitelky školy lze ţákovi uloţit pouze po projednání v pedagogické radě. e. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy. f. Opatření se zaznamenává do katalogového listu ţáka, nezaznamenává se na vysvědčení. g. Za jeden přestupek se uděluje ţákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. 12

13 8 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a. Ţákem, který má speciální vzdělávací potřeby ve smyslu školského zákona, je ţák se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Bliţší definici ţáků, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, podává 16 uvedeného zákona. b. Při hodnocení ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíţí k povaze postiţení nebo znevýhodnění. Pedagogičtí pracovníci respektují doporučení školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologická poradna a speciálně pedagogické centrum) a uplatňují je při hodnocení vzdělávání a chování ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami. c. Pro získávání podkladů pro hodnocení ţáka se speciálními vzdělávacími potřebami volí pedagogičtí pracovníci vhodné a přiměřené způsoby. d. Pro zjišťování úrovně ţákových vědomostí a dovedností volí učitelé takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem ţáka a na něţ nemá postiţení nebo znevýhodnění negativní vliv. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má ţák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které ţák zvládl. e. Ţák se speciálními vzdělávacími potřebami nebude vystavován úkolům, v nichţ vzhledem k poruše nemůţe přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. f. Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé sloţky školního výkonu ţáka. g. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na základě písemné ţádosti rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně. U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéţ platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě s jakoukoliv vývojovou poruchou učení lze hodnotit slovně na základě písemné ţádosti rodičů a po doporučení odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichţ se porucha promítá. Písemná ţádost o slovní hodnocení v příslušném školním roce musí být škole doručena nejpozději do a má platnost po celý školní rok. V případě, ţe k odbornému určení poruchy učení dojde v průběhu školního roku, musí být ţádost o slovní hodnocení podána nejpozději 2 týdny před klasifikační pedagogickou radou za příslušné pololetí. Jakmile ţák překoná nejvýraznější obtíţe, je vhodné postupně přecházet k běţné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, ţe se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce. O způsobu klasifikace ţáka rozhoduje ředitel školy. Při uplatňování všech těchto moţností vyučující postupují velmi individuálně, s vyuţitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči. h. Při hodnocení chování ţáků se specifickými poruchami učení jsou zohledněny problémy a nedostatky vyplývající z charakteru jejich poruchy zjištěné na základě odborného vyšetření. Zohlednění se týká projevů ţáka vyplývajících z typu a rozsahu jeho poruchy. 9 Sebehodnocení žáků a. Ţák má právo na své sebehodnocení. Sebehodnocení je důleţitou součástí hodnocení ţáků. Má umoţnit ţákům účast na hodnotícím procesu. Zapojování ţáků do procesu hodnocení zajišťují pedagogičtí pracovníci školy. Zapojování ţáků do procesu hodnocení ve škole: - ţáky aktivizuje a vede je k přijímání zodpovědnosti za své vzdělávání, - pomáhá jim rozvíjet schopnosti hodnotit sebe, své výkony i práci a hledat cesty k rozvoji svých kompetencí. b. K sebehodnocení dostává ţák příleţitost jednak průběţně (ve vyučovací hodině, po ukončení tematického celku, po ukončení projektu apod.), jednak při uzavírání klasifikačního období (čtvrtletí průběţný stav, pololetí konečný stav). Nejde při tom jen o oznámkování se, ale hlavně o co nejkonkrétnější zdůvodnění klasifikace. c. Ţáci jsou vedeni k sebehodnocení ve všech předmětech všech ročníků. Učitelé při hodnocení ţáků pracují s jejich sebehodnocením. V jednotlivých předmětech mohou s ţáky zakládat předmětová portfolia. 13

14 d. Ţáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným ţákem bude předcházet sebehodnocení, s nímţ bude vnější hodnocení konfrontováno. Ţák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a ostatních spoluţáků. e. Sebehodnocení ţáka s argumentací předchází hodnocení pedagogem s argumentací. f. Při rozebírání sebehodnocení se ţákem nebo společně se třídou musí učitel přihlédnout k ţákově osobnosti, dodrţovat pedagogickou etiku. g. Sebehodnocení se pouţívá téţ při hodnocení nabývání dovedností klíčových kompetencí a dovedností průřezových témat. h. Předpokladem sebehodnocení ţáků je předcházející pedagogická práce s formativním hodnocením, na jehoţ základě si ţáci utvářejí hodnotící a sebehodnotící dovednosti. Sebehodnocení ţáků ve smyslu sebereflexe se děje různými aktivitami ţáků, ve kterých mohou zejména: - skupiny ţáků hodnotit celoskupinové činnosti, - členové skupiny hodnotit jeden druhého, - jednotlivci hodnotit sami sebe. i. Při sebehodnocení se ţák např. usiluje popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde, - jak bude pokračovat dál a - proč tomu tak je. j. Pedagogičtí pracovníci vedou ţáky k tomu, aby se při sebehodnocení učili pouţívat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všímali si toho, co je významné a podstatné. Závěrečná ustanovení: Kontrolou dodrţování této směrnice je pověřena zástupkyně školy Mgr. Dana Prošková. O kontrolách provádí písemné záznamy. V Praze dne Mgr. Monika Nezbedová ředitelka školy Přehled právních předpisů, ze kterých klasifikační řád vychází: Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) Zákon č. 49/2009 Sb. kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náleţitostech plnění povinné školní docházky Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, ţáků a studentů mimořádně nadaných. 14