ANALÝZA. stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2010 a předpokládaný vývoj v roce 2011

Transkript

1 Úřad práce v Ostravě, 30. dubna 3130/2c, Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2010 a předpokládaný vývoj v roce 2011 Ostrava, únor 2011 ÚP v Ostravě - VEŘ, vedoucí odboru TP,

2

3 Úřad práce v Ostravě strana 1 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného oddělením analýz a prognóz, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce v Ostravě, - Česká správa sociálního zabezpečení, - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava. Zpracovalo oddělení analýz a prognóz

4 Úřad práce v Ostravě strana 2 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Demografická situace okresu Ostrava 3 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 5 III. Nezaměstnanost 19 IV. Zahraniční zaměstnanost 32 V. Kontrolní činnost 37 VI. Platební neschopnost zaměstnavatelů 40 VII. Aktivní politika zaměstnanosti 41 VIII. Prognóza vývoje trhu práce v roce IX. Státní sociální podpora 69 X. Přílohy 72 Seznam použitých zkratek 76

5 Úřad práce v Ostravě strana 3 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. DEMOGRAFICKÁ SITUACE OKRESU OSTRAVA 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě MSK a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě ČR, probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila její tvář, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců a až do roku 2003 (s výjimkou roku 2001) téměř neustálým nárůstem počtu evidovaných UoZ. Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů bylo nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala - stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo (-11,7 %) zaměstnanců. Od února 2004, kdy byl stav registrovaných UoZ (30 396) nejvyšší v celé historii ÚPO, se počet uchazečů postupně snižoval až do října 2008, kdy bylo v evidenci osob, tj. nejméně od května Pak se situace vlivem dopadu celosvětové hospodářské krize začala zhoršovat a nezaměstnanost nepřetržitě rostla devět měsíců, celkem o osob. Poté docházelo s mírnými výkyvy k postupné stabilizaci, přesto se od listopadu 2008 do konce roku 2010 počet evidovaných uchazečů zvýšil o 7 078, tj. o 48,3 % osob. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti, evidované nezaměstnanosti a VPM v letech 2003 až 2010 ukazatel (celkový počet) stav k zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo 44,0 31,8 24,8 6,5 4,2 3,6 22,9 15,1 2. Demografická situace K 31. prosinci 2010 žilo v okrese Ostrava celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,5 % žen. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o Na tomto poklesu se podíleli především obyvatelé v produktivním věku (-2 558), obyvatelé věkové kategorie 0-14 let jen nepatrně (-190). Naopak počet občanů ve věku 65 let a více stoupl na , to je o osob, a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se podílejí 15,5 %. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 40,7 roku, z toho u mužů na 39,0 a u žen na 42,4 roku.

6 Úřad práce v Ostravě strana 4 Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé celkem obyvatelé věkové kategorie 0-14 let obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé ve věku 65 let a více průměrný věk obyvatel 40,3 41,9 40,5 42,1 40,7 42,4 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Osoby věkové skupiny let. Graf I/1 Věková struktura obyvatel okresu Ostrava k muži ženy Území našeho okresu je relativně jednolité a není v něm možné definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa, a proto je v ostravském okrese vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože zde nelze definovat mikroregiony jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáváme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí míry nezaměstnanosti v jednotlivých městských obvodech Ostravy a od začátku roku 2007 také ve všech obcích okresu. Jejich hodnoty k jsou uvedeny v příloze č. 1.

7 Úřad práce v Ostravě strana 5 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost Zaměstnanost v okrese Ostrava nevykázala zlepšení ani během sledovaného roku, stále je ještě ovlivněna dopadem světové finanční a hospodářské krize z konce roku Česká ekonomika v roce 2010 sice rostla, ale do oblasti zaměstnanosti se tato pozitivní změna zatím nepromítla. Protože byl hospodářskou krizí zasažen především zpracovatelský průmysl, který má v našem okrese tradičně silné zastoupení, stále její dozvuky cítíme. Některé firmy již zaznamenávají zlepšení situace, růst produkce i exportu, zejména do Německa, v personálních oblastech jsou však dosud velmi opatrné. Nízká poptávka panuje i v oblasti služeb, firmy jsou nuceny setrvávat dlouhou dobu na nízké úrovni produkce, což se přímo dotýká i jejich subdodavatelů. Celkovou hospodářskou situaci můžeme charakterizovat těmito faktory: Od 3. čtvrtletí 2009 HDP České republiky roste, podle posledních aktuálních informací ČSÚ vzrostl meziročně HDP za rok 2010 o 2,3 %. Přes pozitivní vývoj a zakázkovou naplněnost výrobních kapacit a služeb vede většina zaměstnavatelů opatrnou personální politiku, téměř nevytváří nová pracovní místa a snaží se udržet současný stav zaměstnanců, což spolu s redukcí počtu zaměstnanců veřejné sféry vede ke stagnaci na nabídkové straně trhu práce. Zatímco v některých odvětvích průmyslu se během roku 2010 začal objevovat opatrný optimismus pro vývoj v následujících měsících, pro oblast stavebnictví to neplatí. Nepříznivě je stavebnictví ovlivněno zejména neochotou peněžních ústavů půjčovat finanční prostředky na řadu rozpracovaných stavebních projektů na území města. Na některých z rozestavěných projektů se v průběhu roku 2010 začalo opět pracovat, např. Nová Karolina, některé zůstávají stále pozastavené a o ty již dokončené je stále velmi malý zájem. Mnozí zaměstnavatelé řešili i v roce 2010 dočasné omezení odbytu svých výrobků nebo útlum poptávky po poskytovaných službách částečnou nezaměstnaností ( 209 ZP), kdy jsou zaměstnancům poskytovány náhrady mzdy, a to ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. V hodnoceném období vydal ÚPO celkem 35 kladných rozhodnutí o důvodech částečné nezaměstnanosti, jenž se týkala 956 zaměstnanců firem, u kterých nepůsobí odborová organizace. Podle našich informací tuto možnost využilo i mnoho zaměstnavatelů po dohodě se svými odbory. Některé firmy však během loňského roku musely přistoupit i k hromadnému propouštění ( 62 ZP). Jednalo se o 11 zaměstnavatelů a jejich 859 zaměstnanců. Oba výše uvedené nástroje ( 209, 62 ZP) využila v roce 2010, oproti předchozímu roku, třetina firem. Od ledna 2009 již OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřady práce, které údaje o malých firmách pravidelně získávaly a využívaly pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, nejsou tak nadále schopny pokračovat ve sledovaných časových řadách a mohou využívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ.

8 Úřad práce v Ostravě strana 6 2. Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem se stavem 26 a více osob Úřad práce v Ostravě od začátku sledování zaměstnanosti monitoruje situaci a vývoj personálních stavů u zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců. Ke konci roku 2010 bylo monitorováno celkem 778 zaměstnavatelských subjektů, v meziročním srovnání o 17 méně. Celkově u nich bylo k zaměstnáno osob. Za sledovaný rok se jejich počet snížil celkem o 923 osob. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od roku Struktura podle počtu zaměstnanců Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO.

9 Úřad práce v Ostravě strana 7 Tabulka II/1 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob kategorie / /2009 absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , ,5 50 až , ,2-8 -2,4 250 a více 75 9,4 76 9, ,3 z toho až , , ,5 500 až , , , až , ,1-1 -7, a více 1 1,3 1 1,3 0 0,0 celkem , , ,1 Na souhrnném meziročním snížení počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v okrese Ostrava se největší měrou podílely monitorované firmy s počtem 1 až 49 pracovníků (-10) a 50 až 249 pracovníků (-8). Naopak se celkově zvýšil počet monitorovaných organizací s 250 a více zaměstnanci, výhradně však u velikostní kategorie s 250 až 499 osobami (+5). Tabulka II/2 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob kategorie / /2009 absolutně % absolutně % absolutně % 1 až , , ,6 50 až , , ,7 250 a více , , ,8 z toho až , , ,5 500 až , , , až , , , a více , , ,0 celkem , , ,9 Celkově došlo u monitorovaných firem všech velikostních kategorií během roku 2010 k téměř jednoprocentnímu poklesu počtu zaměstnanců. Na tomto snížení se podílely podniky s 50 až 249 zaměstnanci ( osob). U ostatních dvou velikostních skupin naopak personální stavy vzrostly, a to nejvíce u zaměstnavatelů s 250 a více zaměstnanci. Z této velikostní kategorie zaměstnanost výrazně stoupla u firem s 250 až 499 zaměstnanci, zbývající kategorie zaznamenaly úbytek pracovníků.

10 Úřad práce v Ostravě strana Struktura podle odvětví Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ- NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl.

11 Úřad práce v Ostravě strana 9 Tabulka II/3 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2009 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 6 0,8 6 0,8 0 Těžba a dobývání 6 0,8 6 0,8 0 Zpracovatelský průmysl , ,4-5 z toho výroba potr.výr., nápojů a tabákových výr. 15 9,1 15 9,4 0 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 3 1,8 3 1,9 0 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 15 9,1 14 8,8-1 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 1 0,6 1 0,6 0 výroba chemických látek a chem. přípravků 6 3,7 6 3,8 0 výroba zákl. farmaceut. výobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení 19 11, , , ,3-1 výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz. 1 0,6 2 1,3 +1 výroba elektrických zařízení 18 11, ,3 0 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených 31 18, ,6-3 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař. 16 9,8 15 9, ,6 1 0,6 0 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu 7 0,9 7 0,9 0 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 16 2,0 16 2,1 0 Stavebnictví 66 8,3 64 8,2-2 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 75 9,4 73 9,4-2 Doprava a skladování 40 5,0 39 5,0-1 Ubytování, stravování a pohostinství 15 1,9 14 1,8-1 Informační a komunikační činnosti 30 3,8 31 4,0 +1 Peněžnictví a pojišťovnictví 24 3,0 23 3,0-1 Činnosti v oblasti nemovitostí 10 1,3 10 1,3 0 Profesní, vědecké a technické činnosti 28 3,5 28 3,6 0 Administrativní a podpůrné činnosti 40 5,0 39 5,0-1 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení 33 4,1 33 4,2 0 Vzdělávání , ,7-3 Zdravotní a sociální péče 41 5,2 40 5,1-1 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 19 2,4 19 2,4 0 Ostatní činnosti 11 1,4 10 1,3-1 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 0 0,0 0 0,0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,0-17

12 Úřad práce v Ostravě strana 10 Tabulka II/4 Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2009 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 221 0, ,2-18 Těžba a dobývání 726 0, ,6-75 Zpracovatelský průmysl , , z toho výroba potr.výr., nápojů a tabákových výr , ,3-25 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 53 0,2 48 0,1-5 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů , ,8-67 výroba koksu a rafinov. ropných produktů , ,5-225 výroba chemických látek a chem. přípravků 596 1, ,8-17 výroba zákl. farmaceut. výobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení , , , , výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz , ,0-21 výroba elektrických zařízení , ,7-41 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených , ,2 +5 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař , , ,0 7 0,0-2 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu , ,6-67 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi , ,0 +25 Stavebnictví , ,9-377 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel , ,0-416 Doprava a skladování , ,9-265 Ubytování, stravování a pohostinství , ,2-141 Informační a komunikační činnosti , , Peněžnictví a pojišťovnictví , ,4 +17 Činnosti v oblasti nemovitostí 732 0, ,6-89 Profesní, vědecké a technické činnosti , ,7 +19 Administrativní a podpůrné činnosti , ,0-130 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení , ,7-168 Vzdělávání , ,5 +35 Zdravotní a sociální péče , , Kulturní, zábavní a rekreační činnosti , ,6-60 Ostatní činnosti 902 0, ,9-22 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu 0 0,0 0 0,0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,0-923

13 Úřad práce v Ostravě strana 11 K celkovému snížení počtu monitorovaných firem v roce 2010 přispěl nejvíce zpracovatelský průmysl (-5) a z něj pododvětví zaměřené na výrobu strojů a zařízení jinde nezařazených (-3). Úbytek zaměstnavatelských subjektů byl zaznamenán také v oblasti vzdělávání (-3), v odvětví zaměřeném na velkoobchod a maloobchod, opravy a údržbu motorových vozidel (-2) a ve stavebnictví (-2). Monitorovaných firem přibylo pouze v odvětví výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a v odvětví zahrnujícím informační a komunikační činnosti, a to shodně po jedné nové firmě. Z uvedených monitorovaných odvětví se na ročním poklesu zaměstnanosti nejvíce podílely firmy orientované na velkoobchod a maloobchod, opravy a údržbu motorových vozidel (-416 osob), z odvětví stavebnictví (-377 osob), dopravy a skladování (-265 osob) a firmy zabývající se výrobou koksu a rafinovaných ropných produktů (-225 osob). K výraznějšímu zvýšení zaměstnanosti došlo za uvedené období u firem zaměřených na výrobu základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výrobu kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (+411 osob), v oblastech orientovaných na informační a komunikační činnosti (+388 osob) a u výrobců motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výrobců ostatních dopravních prostředků a zařízení (+254 osob). 2.3 Zaměstnanost vybraných skupin osob Celková zaměstnanost žen se během loňského roku snížila o 439 (-0,9 %) osob. Nejvíce jejich počet klesl u firem zabývajících se velkoobchodem a maloobchodem, opravami a údržbou motorových vozidel (-158 osob), těžbou a dobýváním (-124 osob), ubytováním, stravováním a pohostinstvím (-122 osob) a dopravou a skladováním (-119 osob). Naopak největší nárůst zaměstnaných žen zaznamenaly informační a komunikační činnosti (+128 osob), zdravotnictví a sociální péče (+122 osob) a kulturní, zábavní a rekreační činnosti (+120 osob). Počet pracujících důchodců se v okrese Ostrava v roce 2010 zvýšil o 220. Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je zaměstnáno v oblasti vzdělávání, a to 813, meziročně se však jejich počet v tomto odvětví snížil o 48 osob. Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2009 k k absolutně v % ženy ,9 OZP ,8 důchodci ,8

14 Úřad práce v Ostravě strana 12 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postižením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od roku Podle ZoZ mají zaměstnavatelé s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postižením. Neplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že: - budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % OZP, - budou výše jmenovaným firmám zadávat výrobní programy, - budou svou zákonnou povinnost nahrazovat finančním odvodem do státního rozpočtu (což ale nemohou zaměstnavatelé zřízeni státem a organizační složky státu) ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každou OZP, o kterou nesplnily povinný podíl nebo vzájemnou kombinací výše uvedených možností. Jakým způsobem zaměstnavatelé splnili svou zákonnou povinnost informují příslušný úřad práce Oznámením. Tuto zprávu nahlásilo do konce prosince 2010 našemu úřadu 646 zaměstnavatelů, což je o 12 méně než v minulém období a z tohoto počtu jich 195 odvedlo za rok 2009 do státního rozpočtu (SR) tis. Kč, tj. o 1 zaměstnavatele více, ale o 282 tis. Kč méně než za předchozí rok Nárůst nebo pokles odvodů do státního rozpočtu ovlivňuje především meziroční zvýšení či snížení průměrné mzdy za I.-III. čtvrtletí, od níž se odvíjí výpočet výše konkrétního odvodu, ale také uskutečnění dalších plateb (doplatků nebo přeplatků), které byly u zaměstnavatelů zjištěny na základě kontrolní činnosti ÚPO. V souvislosti s doznívající hospodářskou krizí klesla v průběhu roku 2010 zaměstnanost OZP u monitorovaných firem o 206 osob. Počet zaměstnaných OZP se tak stále u firem s 26 a více zaměstnanci od konce roku 2002 pohybuje pod třítisícovou hranicí. Osoby se zdravotním postižením jsou na běžném trhu práce velmi obtížně umístitelné. K jejich snadnějšímu pracovnímu uplatnění napomáhá ustanovení 78 ZoZ týkající se příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % těchto osob. Úřadem práce je poskytován při splnění všech podmínek a náležitostí podání, jelikož se jedná ze zákona o příspěvek nárokový. Vzhledem k této

15 Úřad práce v Ostravě strana 13 skutečnosti zaměstnavatelé dávají raději přednost tomuto příspěvku (oproti nenárokovým nástrojům APZ s názvem SÚPM vyhrazené nebo VPP), i když měsíční částka může být přiznána maximálně Kč, a to ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru. V roce 2010 požádalo o tento příspěvek celkem 70 subjektů a celkově bylo vyplaceno Kč, což je o Kč vyšší čerpání oproti loňskému roku. V roce 2010 se zvýšil počet žadatelů pouze o 5 subjektů, ale zvýšil se počet zaměstnaných osob zdravotně postižených, na které zaměstnavatelé požadovali finanční prostředky. Zatímco v roce 2009 byl příspěvek poskytnut v průměru na 744 osob se ZP (z toho 584 OZP a 160 osob s těžším zdravotním postižením), tak v roce 2010 to již bylo na těchto osob (z toho 889 OZP a 389 TZP), což je nárůst o 534 osob se ZP (z toho 305 OZP a 229 TZP). Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatelé rozšiřují svou podnikatelskou činnost a stále si udržují 50% podíl zaměstnávání OZP, jelikož pak mohou poskytovat náhradní plnění subjektům, které mají povinnost plnit 4% podíl zaměstnávání OZP. Z těchto důvodů mají zajištěn odbyt svých výrobků a služeb a jsou konkurenceschopní, jelikož příspěvek od úřadu práce pokryje větší část, někdy i zcela náklady na mzdy zaměstnanců, kteří mají status OZP. 3. Vývoj počtu OSVČ Tabulka II/6 Počet OSVČ ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně v % OSVČ vykonávající činnost ,1 z toho - hlavní ,8 - vedlejší ,5 OSVČ - pojištěnci ,8 V závěru roku 2010 registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení v Ostravě celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost, což je nejvyšší počet od doby sledování tohoto ukazatele. Od konce června 2006 počet OSVČ stoupá a i přes nepříliš příznivou ekonomickou situaci jich za uplynulý rok přibylo Jednalo se o téměř desetinásobný nárůst oproti loňskému. Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u (65,3 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u (34,7 %) o činnost vedlejší. Důchodově pojištěných živnostníků v průběhu loňského roku přibylo 157.

16 Úřad práce v Ostravě strana 14 Graf II/3 Vývoj počtu OSVČ od roku počet OSVČ - pojištěnci počet OSVČ vykonávajících činnost celkem 4. Volná pracovní místa Poptávková strana trhu práce se po celý rok 2010 vyznačovala nedostatkem pracovních příležitostí. Registrovaný počet volných pracovních míst se ve sledovaném roce pohyboval jen nad hranicí jednoho tisíce a nejvyšší hodnoty dosáhl v listopadu (1 665). Ve srovnání s koncem roku 2009 byly sice počty VPM o něco vyšší, ale v porovnání se stavem a strukturou evidovaných uchazečů byl jejich počet velmi nízký a nedostatečný. V průběhu roku 2010 nahlásili zaměstnavatelé v okrese Ostrava do databáze ÚPO celkem VPM, meziročně o 712 (+8,9 %) více. Celkem měli zprostředkovatelé našeho úřadu práce během hodnoceného roku k dispozici pouze pracovních příležitostí (pokles meziročně o 2 671), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání.

17 Úřad práce v Ostravě strana 15 Graf II/4 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a VPM v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec evidovaní uchazeči volná pracovní místa Koncem prosince 2010 evidoval ÚPO celkem VPM. Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, byl stále nízký, a to míst. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v prosinci 2010 podílely 4,7 %. I přes nedostatečný počet VPM vzrostl meziročně tento podíl o 1,8 procentního bodu.

18 Úřad práce v Ostravě strana 16 Graf II/5 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v České republice a v okrese Ostrava v roce ,0 20,0 15,0 20,3 18,7 18,2 18,2 17,3 16,4 14,0 14,4 15,5 13,9 16,3 16,1 15,2 15,1 14,6 14,4 15,2 13,7 14,3 14,7 15,7 12,5 18,2 15,1 10,0 5,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR okres Ostrava Nepříznivý vývoj na poptávkové straně trhu práce a velký počet nezaměstnaných osob způsobil vysoký průměrný počet UoZ, kteří se v roce 2010 mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. Průměrný stav tohoto ukazatele v roce 2010 byl však na rozdíl od roku 2009 nižší než celorepublikový průměr, a to o 0,5. V prosinci 2010 se mohlo v okrese Ostrava ucházet o jedno VPM 15,1 uchazečů, což je v meziročním srovnání pokles o 7,8. Koncem roku 2010 byl tento ukazatel oproti celorepublikovému průměru nižší o 3,1. Tabulka II/7 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání požadovaný stupeň vzdělání UoZ VPM UoZ/ VPM UoZ VPM UoZ/ VPM bez vzdělání , ,0 základní vzdělání , ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,6 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,4 střední všeobecné , ,6 vysokoškolské , ,4 celkem , ,1

19 VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM Úřad práce v Ostravě strana Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Za dlouhodobě evidovaná jsou považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K evidoval ÚPO celkem 875 DE VPM. Jejich stav meziročně vzrostl o 404, a to i při celkovém nízkém počtu VPM. Na konci sledovaného období se více než šedesát procent všech VPM v evidenci ÚPO řadí k DE VPM. Z toho je patrný strukturální nesoulad na trhu práce, kdy se i přes dostatečný počet evidovaných uchazečů nedaří plně uspokojit poptávku ze strany zaměstnavatelů. V členění podle tříd KZAM je nejpočetnější skupinou DE VPM 3. třída. Koncem roku 2010 to bylo 187 míst, což je o 91 míst více než před rokem. Stejně velkou skupinou byla třída 7 se 185 DE VPM. Oproti roku 2009 se jejich počet v minulém roce rovněž téměř zdvojnásobil. 2. třída se 161 DE VPM ke konci roku 2010 je relativně ustálená, i když i zde došlo meziročně k nárůstu o 48 dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst. Další početnou skupinu tvořilo 136 míst zařazených do 8. třídy. Z pohledu profesní skladby bylo nejvíce DE VPM ke konci sledovaného roku pro pomocné a nekvalifikované pracovníky, programátory, svářeče, telefonisty a zprostředkovatele finančních transakcí. Tabulka II/8 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání třída KZAM počet počet % počet počet % 1. zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , ,1 2. vědečtí a odborní duševní pracovníci , ,8 3. techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , ,2 4. nižší administrativní pracovníci , ,3 5. provozní pracovníci ve službách a obchodě 6. kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 7. řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , , , , ,8 8. obsluha strojů a zařízení , ,3 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,5 0. osoby bez pracovního zařazení celkem , ,7

20 VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM Úřad práce v Ostravě strana 18 Tabulka II/9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání počet počet % počet počet % bez vzdělání , ,0 základní vzdělání , ,4 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,2 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,8 střední všeobecné (gymnázia) , ,0 vysokoškolské , ,3 celkem , ,7 Z pohledu kvalifikační struktury je největší počet DE VPM pro uchazeče se středním odborným vzděláním (361 míst) a se středním odborným vzděláním s maturitou (310 míst). Důvodem existence DE VPM je zpravidla stálý nedostatek vhodných UoZ splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných požadavků navíc neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože zaměstnance aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

21 Úřad práce v Ostravě strana 19 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Registrovaná nezaměstnanost v okrese Ostrava se během roku 2010 nevyvíjela příznivě. Jak je patrné z grafu, konečný stav počtu nezaměstnaných osob z konce roku 2009 (20 400) nebyl ani jednou podkročen. Během prvního čtvrtletí se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil. Poté klesl pod hranici 21 tisíc, kde se pohyboval po dobu sedmi měsíců a v prosinci výrazně stoupl, přičemž se jednalo o druhý nejvyšší nárůst během jednoho měsíce, a to o 960 uchazečů. Přispěl k tomu zvýšený zájem nových klientů zaevidovat se na úřad práce do konce roku ještě před zpřísněním legislativních podmínek pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti od ledna Vyšší hodnota byla v hodnoceném roce vykázána pouze v lednu, kdy počet evidovaných UoZ vzrostl o 1 063; maxima dosáhl počet nezaměstnaných osob v březnu, a to Celkově se během sledovaného období zvýšil evidovaný stav uchazečů o zaměstnání o a jejich počet v závěru roku stoupl až na Tím, že nepokračovalo prudké zhoršování situace od dubna do listopadu 2010, nedosáhl stav uchazečů ani lepší varianty naší prognózy z ledna. Tehdy jsme pod vlivem výrazně negativní situace na trhu práce prognózovali v horší variantě UoZ a v lepším případě UoZ, což se naštěstí nevyplnilo. Ke zmírnění negativních tendencí na trhu práce přispělo také využívání částečné nezaměstnanosti zaměstnavateli podle zákoníku práce, kteří si potřebovali udržet kvalitní zaměstnance, s možností získat finanční prostředky na zabezpečení vzdělávacích kurzů pro své pracovníky včetně úhrady nákladů na jejich mzdy nebo cestovné v rámci celostátního projektu Vzdělávejte se!. Během hodnoceného roku jsme evidovali průměrně měsíčně celkem uchazečů, což je v meziročním srovnání o (+8,0 %) osob více a představuje to nejvyšší měsíční průměr od roku Graf III/1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2009 a leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

22 Úřad práce v Ostravě strana 20 Míra registrované nezaměstnanosti v prosinci 2010 činila v okrese Ostrava 12,0 %, což znamená meziroční nárůst o 0,7 procentního bodu. Jak je ale patrné z grafu, vývoj nezaměstnanosti v našem okrese téměř přesně kopíruje republikový vývoj a ve čtvrtém čtvrtletí roku je dokonce stav v našem okrese příznivější než republikový průměr. Na pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů ČR se náš ostravský v uplynulém roce pohyboval mezi 11. (září) až 27. místem (únor). V celkovém počtu registrovaných uchazečů zaujímal okres Ostrava v rámci všech okresů České republiky v lednu a únoru 2010 třetí místo, v ostatních dalších měsících pak druhé místo. Graf III/2 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava a ČR v roce ,0 12,0 11,8 11,9 12,0 11,8 11,6 11,4 11,7 11,8 11,7 11,5 11,4 12,0 10,0 9,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 8,7 8,6 8,5 8,5 8,6 9,6 % 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec okres Ostrava ČR Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Ostrava, Moravskoslezském kraji a v České republice 2010 míra nezaměstnanosti v okrese Ostrava (%) míra nezaměstnanosti v MSK (%) míra nezaměstnanosti v ČR (%) pořadí okresu Ostrava v rámci všech úřadů práce ČR leden 11,8 12,8 9,8 26. únor 11,9 12,9 9,9 27. březen 12,0 12,7 9,7 24. duben 11,8 12,1 9,2 18. květen 11,6 11,6 8,7 17. červen 11,4 11,4 8,5 15. červenec 11,7 11,6 8,7 13. srpen 11,8 11,5 8,6 12. září 11,7 11,5 8,5 11. říjen 11,5 11,4 8,5 13. listopad 11,4 11,3 8,6 15. prosinec 12,0 12,4 9,6 21.

23 Úřad práce v Ostravě strana 21 Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,5 z toho dosažitelní ,6 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,8 průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v Kč ,1 volná pracovní místa ,1 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 22,9 15,1-7,8-34,1 míra nezaměstnanosti v % 11,3 12,0 K pobíralo PvN celkem evidovaných UoZ, tj. o 364 (-6,8 %) méně, než v prosinci Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byl v okrese Ostrava podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti výrazně nižší (ze všech úřadů práce byl koncem roku 2010 pátý nejnižší). Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru ÚPO, což je podrobněji popsáno v kapitole zabývající se délkou evidované nezaměstnanosti. Průměrná měsíční výše PvN ve IV. čtvrtletí 2010 činila Kč, což bylo téměř shodné s částkou z prosince 2009 (rozdíl o 1 Kč). Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající PvN celkem % ženy OZP absolventi měsíční průměrná výše PvN v Kč prosinec , leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , index 12/10:12/09 (v %) 106,5 93,2 87,5 98,6 82,6 86,5 100,0

24 Úřad práce v Ostravě strana Tok nezaměstnanosti Stejně jako v minulých letech se i vloni vyznačoval trh práce v okrese Ostrava obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků registrované nezaměstnanosti. Nově se v roce 2010 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo osob, což bylo sice meziročně méně o 2 888, i tak však tento počet představuje pátý nejvyšší stav za celou dobu existence ÚPO. Nejvíce nových zájemců o práci přišlo na ÚP v měsíci lednu a září. V největším množství se přišli zaevidovat od významných ostravských zaměstnavatelů bývalí zaměstnanci MANPOWER, spol. s r. o., SUNGWOO HITECH s. r. o., Flexl T agency s. r. o., HRUŠKA, spol. s r. o., EDYMAX Holding, a. s. a OKK Koksovny, a. s. Naše služby také vyhledalo bývalých živnostníků, kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo téměř pět set osob po výkonu trestu odnětí svobody. Vyřazeno z evidence bylo celkem uchazečů (meziročně o 818 více), z nichž (60,6 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat. Tento počet byl dokonce o vyšší než v roce 2009, a to i přesto, že ve sledovaném roce byla situace na trhu práce méně příznivá. V porovnání s předešlým rokem bylo za rok 2010 vyřazeno méně osob (-206) pro porušení některého z ustanovení ZoZ. Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP umístění jinak vyřazení podle 30, odst. 2 ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

25 Úřad práce v Ostravě strana 23 Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání Během roku 2010 se počet evidovaných UoZ zvýšil o (+6,5 %). Na tomto přírůstku se podílely více ženy, od prosince předešlého roku jich přibylo 909 (+9,7 %). Za stejné období došlo k nárůstu počtu evidovaných mužů pouze o 423 (+3,9 %). Počty uchazečů o zaměstnání - OZP se během hodnoceného období nepatrně zvýšily o 72 osob, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti však klesl o 0,4 procentního bodu a koncem prosince 2010 tak činil 11,0 %. Celkový počet absolventů škol a mladistvých se meziročně navýšil o 140 osob, jejich podíl na celkovém počtu uchazečů vzrostl o 0,3 procentního bodu na 5,6 %.

26 Úřad práce v Ostravě strana 24 Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ženy OZP absolventi a mladiství absolutně absolutně % absolutně % absolutně % prosinec , , ,3 leden , , ,3 únor , , ,5 březen , , ,5 duben , , ,5 květen , , ,0 červen , , ,5 červenec , , ,6 srpen , , ,2 září , , ,7 říjen , , ,6 listopad , , ,3 prosinec , , ,6 index 12/10:12/09 (v %) 106,5 109,7 102,9 103,1 96,8 112,9 106,0 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením K nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce v ostravském okrese patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postižením. Jejich evidenční stav je již několik let velmi vysoký a v závěru roku 2010 byl ze všech okresů ČR druhý nejvyšší. Počet OZP se zvýšil na 2 392, přičemž jejich podíl v evidenci ÚPO se meziročně snížil z 11,4 na 11,0 %. Tento mírný pokles je ovlivněn zejména značným přílivem nových uchazečů do evidence ÚPO ke konci minulého roku. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů - OZP ukazatel stav k 12/ / / /2010 absolutně % celkový počet uchazečů - OZP ,1 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 11,4 11,0 Přestože podíl OZP s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních UoZ, převážná část z nich nemůže v důsledku špatného zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob.

27 Úřad práce v Ostravě strana 25 Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů OZP stupeň vzdělání absolutně % absolutně % bez vzdělání 2 0,1 4 0,2 základní vzdělání , ,8 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,7 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,0 střední všeobecné 24 1,0 39 1,6 vysokoškolské 59 2,5 65 2,7 celkem , ,0 Ačkoli se počet uchazečů - OZP k oproti stejnému období loňského roku výrazně nezměnil (+72), stále přetrvává stoupající negativní tendence opakovaných evidencí. Nadále se vyřazují dlouhodobě evidovaní uchazeči na vlastní žádost, jelikož se jim doba vedení evidence na úřadu práce již nezapočítává jako náhradní doba pro výpočet jakéhokoliv důchodu, rovněž s ohledem na svůj zdravotní stav (v mnoha případech se nejedná pouze o jednu chorobu), vyšší věk a nemožnost vykonávat svou profesi v plném rozsahu. Je zde obava, že neuspějí, jelikož zaměstnavatelé mají dnes vysoké požadavky na vzdělání, znalosti, dovednosti, flexibilitu a v kombinaci s častou pracovní neschopností jsou velmi obtížně umístitelní na otevřeném trhu práce. Přesto, že nastoupí do zaměstnání, v mnoha případech ukončí pracovní poměr ve zkušební době, jelikož nezvládají zadané úkoly, které jsou na ně kladeny. Vzhledem k těmto skutečnostem se často dostávají do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných. Nad jeden rok bylo k evidováno osob se ZP, tj. 67,1 %. Je to ovlivněno uchazeči s dlouhodobými zdravotními problémy, kteří se stali osobami se zdravotním postižením v průběhu evidence - celkem 308 (nárůst o 64). Tímto ztratili motivaci hledat si vhodné zaměstnání, a tím částečně i pracovní návyky. Současně mají tito občané nechuť se dále vzdělávat (s možností využívat nabídky rekvalifikačních kurzů, včetně zařazování do projektů ESF) a cokoliv ve svém profesním či osobním životě měnit. Stále přetrvává nedostatek vhodných volných pracovních příležitostí pro OZP. V registru ÚPO jsou místa, která nemůžeme obsadit, jelikož neevidujeme tyto uchazeče, které zaměstnavatelé požadují (např. administrativní pracovník se znalostí cizího jazyka, operátor call centra, programátor, účetní, technické profese, ochranka v nepřetržitém provozu). Problémy jsou dány také vzdělanostní a věkovou strukturou evidovaných osob se ZP, přesto se nám podařilo v roce 2010 umístit nástupem do zaměstnání celkem 622 těchto handicapovaných uchazečů. Nadále zaměstnavatelé využívají hojně možnost čerpat příspěvky v rámci APZ - touto formou se nám podařilo umístit 123 OZP. Pro snadnější uplatnění na trhu práce nabízíme těmto uchazečům v rámci poradenských pohovorů skupinové poradenství, možnost zvýšit si kvalifikaci a získat další dovednosti formou rekvalifikačních kurzů, které mohou absolvovat s ohledem na jejich handicap. Taktéž využíváme aktivity z projektů ESF, případně nabízíme pracovní rehabilitaci, kde mají možnost vykonávat přípravu k práci po dobu až dvou let. Spolupracujeme s Centrem zdravotně postižených Moravskoslezského kraje, které nabízí v rámci grantů služby pro OZP, umožňující získání dalších znalostí a dovedností. Rovněž se nám velmi osvědčila úzká spolupráce se zaměstnavateli při obsazování volných pracovních míst.

28 Úřad práce v Ostravě strana 26 Tabulka III/8 Vývoj počtu uchazečů - osob se zdravotním postižením uchazeči - OZP stav k stav k celkem z toho ženy celkem z toho ženy uchazeči - OZP z toho: I., II. stupeň invalidity III. stupeň invalidity os. zdravotně znevýhodněné Úřady práce doposud rozhodují o uznání osoby zdravotně znevýhodněné (dále jen OZZ) ve spolupráci s lékařskou posudkovou službou, která organizačně spadá pod OSSZ v Ostravě. V roce 2010 podalo žádost o tento status 257 občanů, což je pokles oproti stejnému období loňského roku o 21. Tato skutečnost může být ovlivněna tím, že někteří nepředpokládají získání statusu OZZ, přestože mají dosti velké zdravotní problémy, které jim brání v hledání vhodného zaměstnání. V tomto období vydal ÚPO celkem 118 rozhodnutí o přiznání, 62 o nepřiznání statusu a 77 usnesení o zastavení řízení. Vůči nepřiznání OZZ podalo odvolání na MPSV celkem 15 občanů. 4.2 Ženy Během sledovaného roku se evidovaná nezaměstnanost žen zvýšila o 909 (+9,7 %) a na celkovém přírůstku registrovaných UoZ se v roce 2010 ženy podílely 68,2 %. V závěru roku byly ženy v registru ÚPO zastoupeny 47,5 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než činil prosincový celorepublikový průměr (47,8 %). V porovnání se stavem na konci roku 2009 je patrné zvýšení poměrného zastoupení žen mezi nezaměstnanými (+1,3 procentního bodu), což je dáno jak strukturou nově evidovaných občanů, tak uchazečů, kteří evidenci ukončili během sledovaného období. Z té vyplývá, že procentní zastoupení nově evidovaných žen bylo v roce 2010 vyšší než jejich podíl v ukončené evidenci. Nově se v průběhu roku 2010 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo žen (45,1 % všech nově evidovaných osob). Vyřazeno jich bylo celkem , z nichž (63,2 %) nalezlo vhodné pracovní uplatnění. Míra nezaměstnanosti žen byla během celého roku 2010 ve srovnání s muži vždy vyšší - v průměru o 2,1 procentního bodu. Koncem prosince činila míra nezaměstnanosti žen 13,3 % (meziroční nárůst o 1,3 procentního bodu), což je o 2,6 procentního bodu více než celorepublikový průměr.

29 Úřad práce v Ostravě strana 27 Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných žen a mužů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ženy muži 4.3 Absolventi škol a mladiství Osobami ohroženými nezaměstnaností jsou v okrese Ostrava kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe často stávají našimi klienty. Pro účely statistiky považujeme za absolventy UoZ, do dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole). Graf III/5 Vývoj evidence absolventů škol a mladistvých v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec mladiství absolventi

30 Úřad práce v Ostravě strana 28 K bylo v evidenci ÚPO celkem absolventů škol a mladistvých, tj. o 140 (+12,9 %) více než v prosinci Podílové zastoupení nezaměstnaných absolventů a mladistvých na celkovém stavu evidovaných UoZ v okrese Ostrava meziročně vzrostlo o 0,3 procentního bodu na 5,6 %. Tabulka III/9 Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stupeň vzdělání absolutně % absolutně % bez vzdělání 1 0,1 0 0,0 základní vzdělání , ,0 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,3 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,2 střední všeobecné 12 1,1 19 1,6 vysokoškolské , ,9 celkem , ,0 Celkově za všechny vzdělanostní kategorie s vyšším než základním vzděláním byli v evidenci ÚPO k nejvíce zastoupeni absolventi orientovaní na gastronomii, hotelnictví a turismus, strojírenství a strojírenskou výrobu, elektrotechniku, výpočetní techniku, obchod, osobní a provozní služby, podnikání v oborech, pedagogiku, učitelství a sociální výchovnou činnost, stavebnictví, ekonomii a oblast dopravy. 4.4 Cizinci evidovaní na ÚP v Ostravě K bylo na ÚPO evidováno celkem 343 cizinců. Mezi nimi bylo 223 občanů EU/EHP a Švýcarska (nejvíce se slovenským a polským občanstvím). Mezi zbývajícími 120 cizinci se nejvíce objevovalo občanství vietnamské, ukrajinské a ruské. 5. Věková struktura uchazečů o zaměstnání Celkový nárůst počtu evidovaných UoZ se projevil také přírůstkem osob ve všech věkových skupinách do šedesáti let. Nezaměstnaných osob mladších 25 let věku od začátku sledovaného období přibylo 292 a jejich podílové zastoupení se meziročně zvýšilo o 0,4 procentního bodu na 15,6 %. Počet uchazečů nad 50 let věku se sice zvýšil o 278, ale jejich podíl na celkovém počtu evidovaných UoZ se snížil o 0,5 procentního bodu na 28,5 %. Se zvýšením podílového zastoupení věkově mladších kategorií UoZ se během roku 2010 snížil i průměrný věk o 0,1 roku a na konci prosince tak činil 40,1 let.