Firemní sektor ČR: Jakou roli hraje v zánicích firem forma vlastnictví?

Transkript

1 Firemní sektor ČR: Jakou roli hraje v zánicích firem forma vlastnictví? Corporate Sector in CR: What is the Role of Ownership in the Terminations of the Companies? Drahomíra Dubská * ABSTRAKT Empirická analýza sektoru nefinančních podniků v České republice sleduje vývoj jejich zániků v časové řadě Smyslem bylo určit, jaké odlišnosti může hrát ve vývoji zániků firem (právnických osob) převažující forma vlastnictví. Vybrané způsoby zániku firem jsou kvantitativně hodnoceny podle toho, zda jde o firmy s převahou vlastnictví veřejného sektoru, s převahou vlastnictví tzv. soukromého národního (tj. české firmy) nebo o firmy pod zahraniční kontrolou. Rozbor ukázal dominující roli firem domácího kapitálu vzhledem k váze jejich počtu, ale rychlejší tempo zániků zaznamenaly firmy pod zahraniční kontrolou, u nichž byla také citlivost na vývoj ekonomického cyklu vyšší. Likvidace se podílí zhruba dvěma třetinami na celkových počtech zániků firem, forma zániku bez likvidace s nástupci má pak u domácích soukromých firem měla v roce 2011 podíl asi desetinový, u firem pod zahraniční kontrolou mírně vyšší (v průměru za roky asi 15 %). Klíčová slova: nefinanční podniky, vlastnictví, formy zániků firem ABSTRACT Empiric analysis of the sector of non-financial corporations in the Czech Republic shows history of their terminations during the period The purpose was to observe what differences in development of the companies terminations (bankruptcies) could be caused by the predominant form of their ownership (only corporate legal entities were focused). Therefore the selected method of the companies terminations were analysed from point of view of private domestic property of the companies and public property of the companies. The foreign controlled companies were monitored, as well. The companies with majority of private domestic capital dominated due to their largest figurek. However, the foreign controlled companies showed faster pace of the terminations during the period and also their greater sensitivity to economic cycle has been demonstrated. The liquidations was the most common method of the companies termination (roughly two-thirds of the total number of terminantions in 2011). Endings without liquidation with successors were the tenth of the terminations in the segment of prevailing private domestic property and 15 % in the segment of foreign controlled companies. Key words: non-financial corporations, ownership, liquidations, bankruptcy JEL classification: M2, O12, L16, L26, * Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Vývoj transakčních nákladů českých ekonomických subjektů v insolvenčním řízení, možnosti jejich snižování na úroveň běžnou v EU pomocí zdokonalení legislativy, možnosti zlepšení statistiky insolvenčních řízení a vytvoření modelu finanční křehkosti rodin registrovaného u Technologické agentury České republiky (TA ČR) pod evidenčním číslem TD Ing. Drahomíra Dubská, CSc., vedoucí oddělení svodných analýz; Český statistický úřad 22

2 Úvod Kromě odvětvového pohledu na firemní sektor lze sledovat jeho vývoj také z pohledu vlastnictví podniků. Tento málo frekventovaný náhled přitom poskytuje zejména v tranzitivních ekonomkách z dlouhodobého pohledu velmi zajímavé informace, mimo jiné i na životnost firem podle typu jejich vlastnictví. S ohledem na záběr projektu se analýza v této fázi týká především institucionálního sektoru nefinančních podniků a v nich skupin s převažujícím vlastnictvím kapitálu veřejného sektoru České republiky, dále tzv. soukromých národních (českých) firem a také soukromých firem pod zahraniční kontrolou. Výběr je primárně zaměřen na právnické osoby, vzhledem k jejich váze na produkování hrubé přidané hodnoty v ekonomice. Metodická východiska Údaje o počtech zanikajících firem na území České republiky za období, které je k dispozici ve zvolené struktuře podle vlastnictví tj. počínaje rokem 1995 a konče rokem , jsou dosažitelné za pomoci výběrů z databáze Registru ekonomických subjektů tvořeného a zpracovaného oficiální statistikou, tj. Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Protože Český statistický úřad není primárně místem sledujícím stav firmy ve fázi insolvence a tyto informace ani v dohledné době zde nebude možné soustřeďovat, dostává se zanikající firma do této do registru této národní oficiální statistiky až pouze v případě, kdy je oznámen nějakou formu zánik. Pak je již statistika k dispozici za pomoci číselníku definujícího způsoby zániku (tento číselník pracuje s celkem dvanácti variantami možného zániku právnických a fyzických osob) 1. S ohledem na značnou obsáhlost tématu a velikost databáze není v tomto příspěvku ambicí postřehnout kompletně formy zániků za celkový počet registrovaných ekonomických subjektů v České republice. Pro účely této analýzy s vymezením firem (nefinančních podniků) podle typu vlastnictví je pozornost soustředěna především na právnické osoby. Vybrány byly pouze některé formy zániku právnických osob, a to pouze institucionálního sektoru nefinančních podniků s jeho jednotlivými subsektory definovanými typem vlastnictví, tak jak s jejich názvy pracuje systém národních účtů, tj. nefinanční podniky veřejné, nefinanční podniky soukromé národní a nefinanční podniky soukromé pod zahraniční kontrolou. Sledovány jsou tyto formy zániku: Zrušení právnické osoby likvidací. Zrušení právnické osoby bez likvidace. Zrušení právnické osoby bez likvidace s jedním nástupcem. Zrušení právnické osoby bez likvidace s více nástupci. Ve snaze postihnout co nejdelší časový horizont a vztažení změn v zánicích firem je sledovaným obdobím interval Vztahy v širším pojetí uvnitř Registru ekonomických subjektů (RES) jsou pak přiblíženy obdobím Číselník 572 definuje tyto formy zániku právnických a fyzických osob: 00 Nezjištěno, 01 Zrušení právnických osob likvidací, 02 Zrušení právnické osoby bez likvidace s jedním nástupcem, 03 Zrušení právnické osoby bez likvidace s více nástupci, 04 Zrušení právnické osoby bez likvidace bez nástupců, 05 Oznámení fyzické osoby o ukončení činnosti, 06 Rozhodnutí fyzické osoby o odejmutí oprávnění k činnosti pro fyzickou sobu, 07 Úmrtím fyzické osoby, 08 Odstěhování z okresu, 09 Rozhodnutí z důvodu nepřeregistrace, 10 Neoprávněné vydáni ICO, 11 Ukončení registrace duplicitního ICO. 23

3 Proporce sektorů v Registru ekonomických subjektů ČR (RES) V roce 2008 překročil počet ekonomických subjektů registrovaných v České republice 2 poprvé hranici 2,5 milionu. Koncem roku 2010 bylo podle dosud oficiálně zveřejněných dostupných dat registrováno v České republice 2637,551 tis. ekonomických subjektů. Co do počtu jim dominují firmy-fyzické osoby v sektoru domácností ( podnikatelé s IČO ), jejichž počet převýšil v závěru roku 2010 dva miliony subjektů (2000,805 tis. firem registrovaných jako fyzické osoby). Firem z finančního sektoru 3 bylo celkem 2,164 tisíc, registrovaných subjektů vládního sektoru (mezi ně patří i obce, města a kraje) 17,956 tis. subjektů. Ekonomických subjektů institucionálního sektoru s názvem Neziskové instituce sloužící domácnostem (NISD) je také relativně značný počet (118,848 tis. v závěru roku 2010), naopak nerezidentů registrovaných jako ekonomický subjekt v České republice byly pouze stovky a nedosáhly ani 0,1 z celkového počtu subjektů uvedených v RES. Institucionální sektor Nefinanční podniky (v dalším textu tohoto příspěvku jen firemní sektor ) neparticipoval k na celkových počtech ekonomických subjektů v ČR ani pětinou (18,9 %), ale jeho podíl ve druhé polovině roku čase stoupal (15 % v roce 2005). Koncem roku 2010 bylo v ČR zaregistrováno téměř půl milionu (497,8 tis.) nefinančních podniků. Plné tři čtvrtiny registrovaných ekonomických subjektů v ČR představují podnikatelé v sektoru domácností, tj. fyzické osoby (75,9 % v roce 2010). Jejich podíl se naopak ve druhé polovině minulé dekády snížil (ze 78,6 % v roce 2005). Lze to zřejmě přičíst vývoji ekonomického cyklu v tomto období, který prošel zvraty. Ostatní institucionální sektory české ekonomiky participují na celkovém počtu ekonomických subjektů velmi málo, v úhrnu podle dat z konce roku 2010 jen z 5,3 % - nepatrné jsou relativní počty firem ve finančním a vládním sektoru (0,1 %, resp. 0,7 %), počty neziskových institucí sloužící domácnostem tvořily 4,5 % subjektů z počtu uvedeného v RES. I přes uvedené snížení podílu podnikajících v sektoru domácností během období se jejich počet zvýšil (+6,6 %), avšak podstatně rychleji stouply počty registrovaných nefinančních podniků (+38,7 %). Z ostatních institucionálních sektorů se zvýšil nepatrně počet finančních podniků (+2 %), počty institucí ve vládním i neziskovém sektoru se naopak snížily (-2,8 %, resp. -9,7 %). Struktura nefinančních podniků v RES podle formy vlastnictví Sledujeme-li strukturu nefinančních podniků registrovaných v RES podle formy jejich vlastnictví, je dlouhodobě patrný růst počtu soukromých národních podniků, ale zejména firem pod zahraniční kontrolou mezi roky se jejich počty zvýšily v obou segmentech o 31,2 %, resp. o 52,7 %. Tento trend odráží doznívání období, kdy firmy s převažujícím vlastnictvím veřejného sektoru dlouhodobě ustupovaly vlivem privatizací - 2 Registr ekonomických subjektů není dokonalou databází pokud jde o přesnost a aktuálnost zařazení firem podle různých kritérií (vč. problému s převažující činností, která se může v čase měnit a firma ji nemusí dát správci databáze na vědomí okamžitě). Je však jediným zdrojem oficiální statistiky v takovémto rozsahu. 3 Institucionální sektor finančních institucí zahrnuje kromě ústřední banky i ostatní měnově finanční instituce, tj. především komerční banky a stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva (záložny), dále ostatní finančních zprostředkovatele (tj. leasingové a faktoringové společnosti, společnosti splátkového prodeje), dále tzv. pomocné finanční instituce (např. makléři) a pojišťovací společnosti. 4 V době zpracování tohoto příspěvku byly celkové oficiální počty subjektů k dispozici naposled k

4 přesto i ve druhé polovině minulé dekády klesl jejich počet ještě o více než čtvrtinu (-21,5 %), i když hlavní privatizační vlna již působila podstatně dříve. I přes rychlý růst počtu firem pod zahraniční kontrolou registrovaných v RES dosáhla jejich váha v roce 2010 zatím dvou pětin (40,1 %) celkového počtu registrovaných nefinančních podniků. V roce 2005 činil jejich podíl 36,4 %. Pokrizový rok 2010 však přinesl meziroční snížení podílu počtu firem pod zahraniční kontrolou (o -0,6 p.b.), což však bylo způsobeno především vývojem v počtu podnikajících fyzických osob. Neboť zaměstnanost jako makroindikátor je charakterizována jistým zpožďováním dynamiky vývoje (v obou směrech) oproti vývoji reálné ekonomiky zachycované dynamikou HDP, lze předpokládat, že neuspokojivý trh práce v roce 2010 přinutil řadu cizinců pracujících v ČR na živnostenský list ke zrušení svého podnikání. Počtům nefinančních podniků v ČR rozvrstvených podle formy vlastnictví dominují stále soukromé národní firmy, jejichž podíl však slábne a v roce 2009 se dostal poprvé pod třípětinovou hranici (58,9 %). V roce 2010 vlivem zmíněné oslabené dynamiky počtů registrovaných firem pod zahraniční kontrolou se podíl soukromých národních nefinančních podniků opět přiblížil třem pětinám (+0,7 p.b.). Počet firem kontrolovaných vlastnicky veřejným sektorem je již v ČR prakticky zanedbatelný v letech 2009 i 2010 představoval jen 0,4 % všech registrovaných nefinančních podniků (v roce 2005 ještě 0,7 %). Vlastnická struktura zaniklých právnických osob ve firemním sektoru v ČR Právnické osoby jsou drtivým způsobem zastoupeny v sektoru nefinančních podniků ve vlastnické formy firem s rozhodující vlastnickou kontrolou veřejného sektoru a také v případě soukromých národních firem (tab.1). U soukromých firem pod zahraniční kontrolou tento efekt patrný není, ovšem je třeba mít na paměti, že zatímco tuzemské podnikající fyzické osoby jsou ve statistice RES zachyceny v sektoru domácností, v případě firem pod zahraniční kontrolou jsou počty subjektů firem v nefinančním sektoru výrazně zvětšeny právě o fyzické osoby. Tab. 1: Zastoupení právnických osob na celkovém počtu registrovaných ekonomických subjektů nefinančního sektoru v roce 2009 Právnické osoby 25 Subjekty celkem Podíl Veřejné ,4% Soukromé národní ,5% Soukromé pod zahr. kontrolou ,4% Zdroj: ČSÚ, výběry z RES Porovnání počtu zániků právnických osob ve firemním sektoru Grafická analýza zániků právnických osob v České republice v letech ukazuje (graf 1), že k největším počtům zániků dochází v segmentu firem soukromých národních. Není to překvapivé vzhledem ke skutečnosti, že tento segment má ve struktuře také největší váhu. Podle vyrovnávací přímky regresní analýzy s relativně vysokým koeficientem spolehlivosti byly pod trendem počty zániků právnických osob s převahou soukromého národního kapitálu v letech , tedy v období relativně silné privatizační vlny a dále v období 2005 a 2006, kdy česká ekonomika rostla nejrychlejším tempem ve své historii.

5 Naopak vyšší počty zanikajících firem než by odpovídalo trendu celého sledovaného období jsou v grafu 1 patrné v letech kolem měnové krize na přelomu 90. let a pak také mírně ale setrvale - v předkrizových a následujících letech uplynulé dekády. Pro zániky právnických osob pod zahraniční kontrolou platí podobný vývoj jako u uvedených firem s převahou domácího kapitálu, přičemž regresní analýza (opět s relativně vysokým koeficientem spolehlivosti) ukazuje také vyšší počty zániků od roku 2007 do roku 2011 s tím, že - oproti soukromým národním firmám - po relativně dlouhé období byly počty zániků nepatrně nižší než by odpovídalo lineárnímu vyrovnání. Dynamika zániků a vazba na výkon ekonomiky Pokud však použijeme pro porovnání zániků právnických osob v jednotlivých formách vlastnictví meziroční změny počtů těchto zániků, tj. o kolik jich bylo více či méně než před rokem, ukáží se výsledky jiné rychleji zanikaly právnické osoby pod zahraniční kontrolou. V průměru za období jich totiž zmizelo z RES každoročně 17 % více než v předchozím roce, zatímco soukromých národních o 12 % více. Naopak zániků právnických osob s převahou kapitálu z veřejného sektoru bylo během sledovaného období každoročně v průměru o 9,9 % méně než před rokem. To je však zčásti vysvětlitelné celkovým výrazným úbytkem tohoto typu firem na mapě ekonomických subjektů registrovaných v České republice. Z další části pak i jistou stabilitou těchto firem plynoucí z jejich pozice v odvětvích s převahou veřejného vlastnictví. Právě jim se totiž podařilo i během krize relativně dobře ustát poptávkově nepříznivé podmínky roku 2009 (díky společnosti ČEZ rostlo elektrárenství, výkon zvýšily i Lesy ČR, o desetinu stoupla hrubá přidaná hodnota ve zdravotnictví, přírůstky zaznamenala i pozemní a potrubní doprava nebo Česká pošta). Graf 1: Počty zaniklých právnických osob podle typu vlastnictví ( , stavy daného roku k ) Zdroj: ČSÚ, výběry z RES, vlastní propočty Korelace mezi tempy růstu ekonomiky a zániky právnických osob - podle výše korelačního koeficientu potvrzuje s poměrně vysokou pravděpodobností hypotézu, že čím rychleji roste ekonomika, tím nižší by měla být aktivita v zánicích firem. Podle korelačního 26

6 koeficientu to platí ve větší míře u právnických osob pod zahraniční kontrolou (korel koef - 0,65), ale relativně významně i právnických osob vlastněných národním soukromým kapitálem (-0,61). Specifičnost výsledku korelační analýzy pro právnické osoby vlastněné veřejným sektorem spočívá v tom, že počty zániků se výrazně snížily vlivem poklesu počtu těchto subjektů objektivně (jejich privatizacemi). Graf 2: Podíl zániků právnických osob firemního sektoru podle formy vlastnictví (v % celkového počtu zániků právnických osob-nefinančních podniků uvedených tří forem) Zdroj: ČSÚ, výběry z RE, vlastní propočty Hlavní formy zániků právnických osob ve firemním sektoru ČR Ze způsobů zániku firem podle číselníku zachycovaných v RES a týkajících se právnických osob (více v Metodických východiscích, poznámky pod čarou 1) sledujme jednak zánik likvidací, jednak bez likvidace s dělením na jednoho nástupce a více nástupců. Výběr byl prováděn také v parametru nezjištěno, kde byly velmi silné počty v letech (kolem 1500 zániků), které se ale už od roku 1999 silně zredukovaly na několik desítek ročně. Zbytek z celkového počtu zániku právnických osob po zohlednění výše definovaných forem zániků připadá na zrušení právnické osoby bez likvidace bez nástupců. Zánik likvidací Zánik likvidací se postupně stal převažujícím způsobem zániku právnických osob v každé z forem jejich vlastnictví. Graf 3 vykresluje masivní nárůst podílu zániků národních soukromých firem likvidací v letech V té době ČR prošla po měnové krizi mělkou recesí s poklesem HDP v reálném vyjádření 5 o 0,9 % v roce 1997 a o 0,2 % v roce Roli však nesporně hraje i skutečnost, že v této době významně poklesly počty nezjištěných způsobů zániku, což přirozeně vyústilo do zvýšení vykázaných počtů zániku likvidací, ale i zániků bez likvidace. Velmi silná byla v tomto období i jejich meziroční dynamika v roce 5 Podle dat mimořádné revize národních účtů zasahujících celou časovou řadu od roku

7 je v RES uveden zánik likvidací pouze u 10 právnických osob v českém vlastnictví (národním soukromém) 6, ale v roce 1997 už 189 a v dalším roce pak 464 likvidací. Na konci sledovaného období, v roce 2011, zaniklo v ČR likvidací 2575 právnických osob v soukromém národním vlastnictví z celkového počtu 4030 zániků právnických osob této vlastnické formy. V případě právnických osob pod zahraniční kontrolou činila obdobná proporce v počtech 1073 subjektů k 1656 subjektům, ve vlastnickém segmentu veřejných právnických osob pak 29 ke 46. Ve všech případech tvořil v roce 2011 zánik likvidací necelé dvě třetiny z počtu zániků právnických osob v příslušné vlastnické formě, na počátku minulé dekády zhruba polovinu. Graf 3: Zánik právnických osob likvidací (podíl likvidací na počtu zaniklých právnických osob v dané formě vlastnictví, v %) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Firmy veřejné Firmy národní s oukromé Firmy pod z ahranič ni kontrolou 0% Zánik bez likvidace Zdroj: ČSÚ, výběry z RES, vlastní propočty V roce 2011 zaniklo bez likvidace s jedním nástupcem a bez likvidace s více nástupci celkem 357 právnických osob kontrolovaných soukromým národním kapitálem, 225 právnických osob pod zahraniční kontrolou a 6 právnických osob s převahou veřejného vlastnictví (na počátku minulé dekády byly tyto analogické počty 142, 39 a 19). Zatímco v roce 2001 šlo ve srovnání s počty zániků likvidací o počty zhruba 3-4krát menší ve všech vlastnických formách, v roce 2011 už lze pozorovat u právnických osob vlastněných soukromým národním kapitálem výrazný ústup zániků bez likvidace ve prospěch zániků likvidací (357 proti 2575), které převýšily více než 7krát. U právnických osob pod zahraniční kontrolou převyšoval v roce 2011 počet zániků likvidací (1073) počty zániků bez likvidace (225) ani ne 5krát. V zánicích bez likvidace, kdy právnickou osobu převzal jeden zástupce, byla daleko častější forma, než převzetí více zástupci. Případy s více přebírajícími zástupci byly u firem pod zahraniční kontrolou jen v řádu jednotek, výjimkou byl rok 2000 (13 případů). U firem s kontrolou veřejného kapitálu byly tyto případy častější v letech (v průměru ročně 19, v roce 1997 však 31), přičemž v letech už nebyl ani jediný - v tomto období 6 Velmi silná však byla v tomto roce položka nezjištěno. 28

8 však byly u nich mizivé i počty zániků bez likvidace (11, 8 a 6 případů). Firmy kontrolované soukromým domácím kapitálem, které zanikly bez likvidace s více nástupci, vykazovaly co do počtu případů za rok od roku 2006 postupný pokles (ze 32 na 5 případů v roce 2011). Přehled způsobů zániku podle vlastnických forem právnických osob a jejich vývoj Komplexní pohled na vývoj v letech u sledovaných typů zániku právnických osob podle formy jejich vlastnictví poskytuje grafická analýza (grafy č. 4, 5, a 6). Plynou z ní již výše zmíněné úsudky o významné roli podnikatelů-fyzických osob v celkových počtech zániků firem u subjektů pod zahraniční kontrolou (graf 5). U právnických osob pod soukromou domácí kontrolou je zhruba od roku 2002 vývoj zániků likvidací trendově prakticky totožný s vývojem zániků celkově (graf 4). Graf 6 ukazuje pokles počtu zániků firem kontrolovaných veřejným kapitálem. Je primárně dán snižujícím se počtem subjektů s touto formou vlastnictví. Graf 4: Vývoj zániků právnických osob s převahou soukromého národního kapitálu a jejich vybraných forem (počty k daného roku) Zdroj: ČSÚ výběr z RES, vlastní propočty 29

9 Graf 5: Vývoj zániků právnických osob pod zahraniční kontrolou a jejich vybraných forem (počty k daného roku) 5000 Zaniklé firmy pod zahraniční kontrolou celkem Zaniklé právnické osoby pod zahraniční kontrolou Právnické osoby pod zahraniční kontrolou zaniklé likvidací Právnické osoby pod zahraniční kontrolou zaniklé bez likvidace s jedním a více nástupci z toho s jedním nástupcem z toho s více nástupci Zdroj: ČSÚ, výběry z RES Graf 6: Vývoj zániků právnických osob s převahou veřejného vlastnictví a jejich vybraných forem (počty k daného roku) 450 Zaniklé firmy s převahou veřejného vlastnictví celkem Právnické osoby s převahou veřejného vlastnictví zaniklé likvidací Právnické osoby s převahou veřejného vlastnictví zaniklé bez likvidace s jedním a více nástupci z toho s jedním nástupcem 150 z toho s více nástupci Zaniklé právnické osoby s převahou veřejného vlastnictví Závěr Zdroj: ČSÚ, výběry z RES Organizační struktura firemního sektoru ČR (nefinanční podniky) prošla ve sledovaném období výraznými změnami ve vlastnictví firem. Byly způsobeny jednak privatizací do domácích rukou, jednak pak i výrazným přílivem přímých zahraničních investic. Jejich působením vznikl v ČR značně silný segment firem pod zahraniční kontrolou. Početně nejsilnější skupiny právnických osob pod kontrolou domácího soukromého kapitálu vykazovaly logicky i nejvyšší počty zániků. Avšak podle meziroční dynamiky je 30

10 patrné, že rychleji, v průměru o 17 % ročně, rostly počty zániků firem pod zahraniční kontrolou oproti meziročnímu tempu v segmentu firem s převahou soukromého domácího kapitálu (+12 %). Zánik likvidací se stal převažujícím způsobem zániku právnických osob v každé ze sledovaných forem vlastnictví. V roce 2011 zaniklo likvidací méně firem pod zahraniční kontrolou než v roce 2010 (k tomuto meziročnímu poklesu došlo poprvé od roku 2002). U soukromých domácích firem počet zániků likvidací v roce 2011 vzrostl, ale nejpomaleji od roku 2009, kdy zaniklo 400 těchto firem. V roce 2011 zanikly likvidací zhruba dvě třetiny všech případů zániku firem v každé ze sledovaných třech forem vlastnictví. Zániky bez likvidace se nástupnictvím jsou relativně málo početné, zejména co se týká více nástupců. Počty zániků bez likvidace s nástupci tvořily během let ročně v průměru necelých 12 % počtu zániků firem soukromého domácího kapitálu, u firem pod zahraniční kontrolou asi 15 %. Korelace zániků firem s hospodářským cyklem v ČR je relativně významná. Literatura [1] Balleisen, E. (2001). Navigating Failure: Bankruptcy and Commercial Society in Antebellum America. Chapel Hill: University of North Carolina Press. p ISBN [2] ČSÚ: Roční národní účty (databáze) [on-line]. Databáze. Praha, Český statistický úřad. [3] ČSÚ: Sektorové účty (databáze) [on-line]. Databáze. Praha, Český statistický úřad. [4] ČSÚ: Registr ekonomických subjektů. Praha, Český statistický úřad. [5] Demografie podniků v ČR výsledky za roky 2000 až Praha, Český statistický úřad [6] Dubská, D. (2011). Impact of the Economic Crisis on the Institutional Sectors of the Czech Economy. Prague. Statistika Economy and Statistical Journal, No. 4/2011. p [7] Dubská, D. Krize: kdo z ní vyšel nejlépe? Analýza institucionálních sektorů české ekonomiky. Vystoupení na semináři. Praha, Český statistický úřad. Únor [8] Kislingerová, E. Podnik v časech krize. Praha, Grada, s ISBN [9] Koráb, V. Mihalisko, M Vaškovičová, J. (2008): Založení a řízení podniků. Brno, CERM akademické nakladatelství, s ISBN: [10] Nečadová, M. Breňová, L. (2010): Změna ve výkonnosti firem v podmínkách krize a jejich adaptace na změněné tržní podmínky. Ekonomika a management, 2010, č. 4. s