spoření. Účinnosti nabude dnem Jeho přijetím a příjetím dalších dvou zákonů,

Transkript

1 Transformace penzijního připojištění se státním příspěvkem 3. část JUDr. ZDENĚK HÁJEK, specialista na sociální zabezpečení V listopadu 2011 byl Parlamentem ČR přijat zákon č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Účinnosti nabude dnem Jeho přijetím a příjetím dalších dvou zákonů, které jsme zmínili mj. v úvodu ke 2. části tohoto seriálu, dochází k transformaci systému penzijního připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb.) na nový systém doplňkového penzijního spoření. Tentokrát k tomuto tématu pokračujeme již 3.částí. Ta je převážně věnována otázkám investování na finančních trzích a dozvíme se v ní například, jak má probíhat investování účastnického fondu, jaká opatření je třeba přijmout pro kontrolu možných rizik při tomto investování a jaké jsou investiční limity, jež by měly předcházet v zájmu účastníků penzijního spoření investičnímu riziku. Zabývat se budeme i převáděním účastnických fondů na jiné penzijní společnosti, jejich slučováním a rušením a obhospodařováním jejich majetku za nejlepších podmínek pro účastníky spoření. 31. Investování konzervativního fondu omezeno v zájmu jeho bezpečnosti Jediným povinným účastnickým fondem je konzervativní povinný fond. Jeho investování je omezeno a jde hlavně o výplatní fond se zajištěním maximální likvidity (platební schopnosti). Jeho smyslem je konzervovat hodnoty vložených prostředků. Investování tohoto fondu je nastaveno tak, aby hodnota jeho majetku příliš nekolísala. Tomu je podřízeno jeho investování. Investuje do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), vč. zahraničních dluhopisů, a do termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti do 2 let a také do podílových listů podílového fondu. Pokud jde o investování do již zmíněných dluhopisů, může konzervativní fond také investovat do dluhopisů, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, - 1 -

2 Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou ČNB zapíše do seznamu, který vede. Povinný konzervativní fond investuje také do cenných papírů vydávaných podílovým fondem, který podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu a jehož hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo ve výši investice zvýšené o výnosy a který zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne. Tento podílový fond může investovat výlučně do nástrojů peněžního trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s průměrnou splatností nejvýše půl roku či do nástrojů peněžního trhu, kterým uznaná ratingová agentura přidělila rating, který patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni. Dalším omezením investování povinného konzervativního fondu ve prospěch jeho bezpečnosti je ustanovení 98 zákona, podle kterého tento fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů, jakými jsou dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky za podmínek stanovených zákonem. 32. Způsob investování účastnického fondu Způsob investování účastnického fondu upravuje 100 zákona. Podle něho účastnický fond investuje prostředky účastníka při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním podle tohoto zákona pouze do nástrojů vyjmenovaných v zákoně. Například jde o investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, nebo s nimiž se obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, jestliže tyto trhy jsou - 2 -

3 uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, vedeném ČNB, nebo do investičních cenných papírů z nové emise, jestliže emisní podmínky obsahují závazek, že bude podána žádost o jejich přijetí k obchodování na některém z převodních míst uvedených v zákoně a tato žádost bude podána tak, aby byly tyto investiční cenné papíry přijaty k obchodování nejpozději do 1 roku ode dne emise, nebo do cenných papírů vydávaných standardním fondem kolektivního investování nebo zahraničním standardním fondem kolektivního investování, pokud podle statutu fondu kolektivního investování může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných standardním fondem kolektivního investování, zahraničním standardním fondem kolektivního investování, speciálním fondem kolektivního investování nebo zahraničním fondem kolektivního investování, který splňuje podmínky uvedené v zákoně. Účastnický fond může nabýt investiční cenný papír, cenný papír kolektivního investování, finanční derivát nebo jiný nástroj peněžního trhu i když nebyl plně splacen. Zákon stanoví, že hodnota všech investičních cenných papírů z nové emise může tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Pokud tyto cenné papíry nebyly do jednoho roku ode dne jejich emise přijaty k obchodování, musí je podle zákona o doplňkovém penzijním spoření účastnický fond do 3 měsíců prodat. Účastnický fond nesmí investovat do investičních cenných papírů vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou patřící do stejného koncernu jako tato penzijní společnost. Požadavky na kvalitativní kritéria investičních nástrojů, do kterých může účastnický fond investovat, stanoví prováděcí právní předpis. V 101 zákona, který upravuje vnitřní postupy pro kontrolu rizik spojených s investováním účastnického fondu, se stanoví, že účastnický fond je povinen používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním a postupy pro - 3 -

4 přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se účastnický fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu. Účastnický fond je také povinen zohledňovat při sledování míry rizika pozic rozložení rizika z hlediska regionálního, sektorového a měnového. Podle 102 může účastnický fond používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se účastnický fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu. Otevřené pozice (investice do finančních nástrojů, které nebyly dosud na finančním trhu zhodnoceny) vztahující se k finančním derivátům nesmí přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu. Derivát je termínovaná smlouva o budoucím nákupu nebo prodeji daného aktiva, např. akcií, za předem sjednaných podmínek. Deriváty se používají zejména k zajištění proti možným rizikům, především proti pohybu kurzu. Úprava limitu vůči derivátům obsažená v zákoně o doplňkovém penzijním spoření je do zákona dána proto, že je třeba být zvlášť opatrný a obezřetný, aby kvůli rychlému poklesu hodnoty podkladového aktiva (akcií, akciových indexů, komodit nebo měn) nedošlo k rapidnímu poklesu hodnoty majetku v účastnickém fondu. Při nabývání investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu účastnický fond dodržuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem (prováděcí právní předpis stanoví druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může účastnický fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, a postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty). Investiční limity (ukazatele určující maximální hranice pro investování do jednoho nebo skupiny cenných papírů) vůči jedné osobě vycházejí ze zákona o kolektivním investování a - 4 -

5 v zákoně o penzijním doplňkovém spoření jsou upraveny 103. Ten upravuje zejména základní omezení ve vztahu k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu a finančním derivátům, se kterými se neobchoduje na regulovaných trzích. Zákon stanoví, že společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu (trhu s úvěry, vklady, půjčkami a dluhovými cennými papíry s původní splatností do jednoho roku) vydaných jednou osobou. To neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž eminentem je Česká republika nebo ČNB. Vklady účastnického fondu u jedné regulované banky mohou dosáhnout nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu. Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v zákoně, nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou regulovaná banka, nebo 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou jiná osoba. Součet hodnot investic účastnického fondu vůči jedné osobě v obchodech podle uvedené právní úpravy nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Účastnický fond může investovat do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou, která nepatří do stejného koncernu jako penzijní společnost obhospodařující tento účastnický fond, až 10 % hodnoty majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž účastnický fond využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu, ovšem za podmínky, že to účastnický fond má uvedeno ve svém statutu. To neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem (ten, kdo dává peníze nebo cenné papíry do oběhu) je Česká republika nebo ČNB. Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 20 % hodnoty svého majetku, - 5 -

6 jestliže tyto investiční nástroje vydal nebo za ně převzal záruku emitent, kterým není Česká republika nebo ČNB. Součet hodnot investic vůči jedné osobě v těchto obchodech nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Pro výše uvedené účely se za jednu osobu považují i osoby tvořící koncern (sdružení podniků různých odvětví). 33. Účastnický fond investující převážně do státních dluhopisů V 104 je zákonem upraven účastnický fond, který investuje převážně do státních dluhopisů a obdobně bezpečných cenných papírů. Se souhlasem ČNB se statutem účastnického fondu může do takto cenných papírů investovat až 100 % svého majetku. Přitom se řídí zvláštní úpravou limitů, jak je obsažena v odstavci zákona o doplňkovém penzijním spoření. Ve statutu účastnického fondu penzijní společnost uvede srozumitelně a výrazně, že jí ČNB umožnila takto investovat a současně uvede osoby, které vydaly nebo převzaly záruku za investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, do kterých hodlá investovat více než 35 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu. V majetku v účastnickém fondu musí být cenné papíry nejméně ze 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise mohou tvořit nejvýše 30 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu. Odkazem na 98 v této právní úpravě zákon o doplňkovém penzijním spoření vymezuje emitenty, jejichž cenné papíry se pokládají za relativně bezpečné. A to uvedením, kde může povinný konzervativní fond investovat. Zákon říká, že může investovat pouze do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou. Dále zákon stanoví, že může investovat pouze do - 6 -

7 nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou, a pouze do dluhopisů a obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou ČNB zapíše do seznamu, který vede. Pokud jde o schválení statutu Českou národní bankou, ta ho schválí pouze tehdy, jestliže penzijní společnost prokáže, že ochrana účastníků tohoto účastnického fondu bude rovnocenná ochraně účastníků účastnického fondu dodržujícího limity podle 103. Takovými limity podle uvedeného paragrafu je například investování nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou, provádět vklady účastnického fondu u jedné regulované banky tak, aby dosáhly nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu a uvědomění si vždy rizika spojeného s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v zákoně. 34. Investování do cenných papírů kolektivního investování Podle 105 zákona může penzijní společnost investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním standardním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním standardním fondem kolektivního investování. Přitom nejvýše 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu může penzijní - 7 -

8 společnost investovat celkově do cenných papírů vydávaných standardními fondy kolektivního investování nebo zahraničními standardními fondy kolektivního investování. Jedná se o regulaci investic do standardních fondů kolektivního investování. Pokud jde o investování do cenných papírů vydávaných speciálními fondy kolektivního investování nebo zahraničními speciálními fondy kolektivního investování, může penzijní společnost investovat celkově nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Důvodem je ochrana zájmů účastníků, kdy speciální fondy nejsou považovány pro jejich mírnější regulaci a rozdílné investiční strategie za příliš bezpečné uložení prostředků účastníka. 35. Podíly na hlasovacích právech Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v obhospodařovaných účastnických fondech nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech. Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fondu nabýt nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu * akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva (tzv. prioritní akcie), * dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent, * cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním fondem kolektivního investování, a * nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem

9 K prioritním akciím je třeba uvést, že je upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který mj. stanoví, že nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, mohou stanovy určit vydání prioritních akcií, s nimiž je spojeno přednostní právo týkající se dividendy (důchod akcionáře plynoucí z vlastnictví akcie a podíl z rozděleného zisku). Tato priorita může být kompenzována omezením hlasovacího práva. To neplatí v případě, že není prioritní dividenda vyplácena. Ode dne, který následuje po dni, v němž valná hromada rozhodla o tom, že prioritní dividenda nebude vyplacena, nebo ode dne prodlení s výplatou prioritní dividendy nabývá akcionář hlasovacího práva do doby, kdy valná hromada rozhodne o vyplacení prioritní dividendy, a pokud byla společnost v prodlení s výplatou prioritní dividendy, do doby jejího vyplacení. Vlastníci prioritních akcií, kteří přechodně nabyli hlasovací právo, mají právo hlasovat ještě na valné hromadě, která rozhodne o vyplacení prioritní dividendy v rozsahu celého jejího programu. 36. Výjimky z limitů investování Penzijní společnost nemusí dodržet skladbu majetku v účastnickém fondu při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou v majetku tohoto účastnického fondu. Při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním se může odchýlit od stanovených omezení, pokud je to uvedeno ve statutu účastnického fondu, a to nejdéle na dobu 24 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření účastnického fondu nebo do doby, než hodnota majetku v účastnickém fondu přesáhne Kč, pokud tato skutečnost nastane dříve. Pokud penzijní společnost nedodrží skladbu majetku v účastnickém fondu podle této právní úpravy uvedené v zákoně o doplňkovém penzijním spoření z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva, musí s přihlédnutím k zájmům účastníků v tomto účastnickém fondu zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto účastnického fondu s úpravou uvedenou v zákoně

10 Na počátku investuje účastnický fond pouze do vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo do termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky u regulované banky a do nástrojů peněžního trhu, jakými jsou investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem. Pokud jde o konzervativní fond, investuje tento fond na počátku tohoto období pouze do cenných papírů vydávaných podílovým fondem, který podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu, jehož hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo ve výši investice zvýšené o výnosy s tím, že hlavního cíle lze dosáhnout rovněž doplňkovým investováním do vkladů u regulovaných bank, nebo podílovým fondem, který zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne a o podílovým fondem, který v souladu s hlavním cílem investuje výlučně do nástrojů peněžního trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s váženou průměrnou splatností nejvýše půl roku a do nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj anebo Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou ČNB zapíše do seznamu, který vede. 37. Omezení nakládání s majetkem U omezení nakládání s majetkem v účastnickém fondu jde zejména o limitování poskytování půjček a úvěrů účastnickému fondu. Podle 108 může účastnický fond přijmout úvěr nebo

11 půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Jde o prevenci před tím, aby účastnický fond nemusel nečekaně vyplácet a neměl k tomu dostatek likvidních prostředků, což by znamenalo, že by musel prodat svá aktiva. To by ho mohlo, zejména v případě dluhopisů před splatností, poškodit. Zákon v této souvislosti mj. stanoví, že účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje a nesmí uzavřít smlouvu o prodeji investičního nástroje, který není v majetku tohoto účastnického fondu. Majetek v účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky nebo úvěru, k poskytnutí daru, k zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním. 38. Při převodu obhospodařování účastnických fondů nesmí být ohroženy zájmy účastníků Zákon stanoví, že penzijní společnost nemůže převést obhospodařování účastnického fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. S předchozín povolením ČNB však může převést obhospodařování všech účastnických fondů, které obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Převodem obhospodařování všech účastnických fondů však není dotčena odpovědnost převádějící penzijní společnosti za porušení povinností při obhospodařování účastnických fondů, jejichž obhospodařovaní bylo převedeno. Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů může podle 109 zákona podat pouze penzijní společnost, která v době podání žádosti obhospodařuje účastnické fondy, jejichž obhospodařování má být převedeno. Účastníky řízení o takové žádosti jsou žadatel, penzijní společnost, na kterou má být obhospodařování účastnických fondů převedeno, a depozitáři účastnických fondů obou penzijních společností. ČNB udělí povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů, neohrozí-li převod zájmy účastníků převáděných účastnických fondů. Statuty převedených

12 účastnických fondů jsou od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů závazné i pro přejímající penzijní společnost. Ke stejnému dni přecházejí i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o doplňkovém penzijním spoření uzavřených převádějící penzijní společností. Přejímající penzijní společnost informuje neprodleně po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů účastníky těchto důchodových fondů o tomto povolení a jejich právech. Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků. Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti pouze v případě, že účastník požádá o tyto změny až po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů. Jde tedy o právo na bezplatný převod prostředků účastníka, jestliže dodrží uvedené podmínky. 39. Zrušení účastnického fondu podle zákona o doplňkovém penzijním spoření Zrušení účastnického fondu s likvidací nebo bez likvidace obsažená v 110 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, je obdobná jako ve stávajícím zákoně o kolektivním investování u podílových fondů. Jednak se účastnický fond zrušuje odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu, jestliže tím nejsou ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu, nebo jestliže účastnický fond není vhodné sloučit s jiným účastnickým fondem obhospodařovaným touto penzijní společností a nejedná se o povinný konzervativní fond. Dále se účastnický fond zrušuje odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu z moci úřední (ČNB odejme penzijní společnosti povolení k vytvoření účastnického fondu, s výjimkou konzervativního účastnického fondu, jestliže do 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu hodnota majetku v účastnickém

13 fondu obhospodařovaném penzijní společností po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu nedosahuje nejméně Kč. To neplatí pro povinný konzervativní fond). Dále se účastnický fond zrušuje odnětím povolení k činnosti penzijní společnosti (při rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací nebo při odejmutí penzijní společnosti ČNB povolení k činnosti penzijní společnosti, jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek penzijní společnosti nepostačuje k úhradě nákladů insolventního řízení, nebo při dalším trváním nucené správy penzijní společnosti, kdy nelze dosáhnout jejího účelu, nebo když zavedení nucené správy nevedlo k obnovení platební schopnosti penzijní společnosti, nebo došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení k činnosti penzijní společnosti, nebo penzijní společnost již nesplňuje některou z podmínek pro výkon činnosti penzijní společnosti, nebo jestliže přemístila své sídlo mimo území České republiky) a sloučením účastnických fondů penzijní společností, která je obhospodařuje, s předchozím povolením ČNB. Ke dni zrušení účastnického fondu je penzijní společnost, která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto účastnického fondu podle zákona upravujícího účetnictví. V 112 zákon konkretizuje formu zrušení účastnického fondu s likvidací. Pokud byl účastnický fond zrušen odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu na žádost nebo odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu z moci úřední, penzijní společnost prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu. Prostředky účastníka penzijní společnost převede bez zbytečného odkladu z účastnického fondu, který se zrušuje, do povinného konzervativního fondu. To neplatí, dohodne-li se penzijní společnost s účastníkem na převodu jeho prostředků do jiného účastnického fondu

14 Pokud byl účastnický fond zrušen odnětím povolení k činnosti penzijní společnosti, likvidátor penzijní společnosti prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy penzijní společnost vstoupí do likvidace. Likvidátor penzijní společnosti převede prostředky účastníka na žádost účastníka k jiné penzijní společnosti. Prostředky účastníka vyplatí likvidátor penzijní společnosti účastníkovi formou dávky, pokud o to účastník, kterému vznikl nárok na odbytné nebo na jednorázové vyrovnání, požádá. Pokud je v době zrušení účastnického fondu penzijní společnost v úpadku, je insolvenční správce povinen poskytnout likvidátorovi účastnického fondu veškerou potřebnou součinnost a podklady. Likvidátor účastnického fondu zajistí prodej majetku v účastnickém fondu, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu, převod prostředků účastníka a vyplacení dávek účastníkům, kterým na ně vznikl nárok. 40. Sloučení účastnických fondů V 113 zákon upravuje otázku sloučení účastnických fondů. Penzijní společnost může sloučit některé účastnické fondy, které obhospodařuje. Žádost o povolení sloučení účastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která účastnické fondy obhospodařuje a povolení vydává ČNB. Ta sloučení nepovolí, jestliže by tím byly ohroženy zájmy účastníků slučovaných účastnických fondů, nebo kdyby to bylo nevhodné z hlediska složení majetku v účastnických fondech navržených ke sloučení, nebo jestliže by byl jedním z účastnických fondů navržených ke sloučení povinný konzervativní fond, ledaže se by se jednalo o sloučení povinných konzervativních fondů. Účastnický fond, který sloučením zaniká, se zrušuje bez likvidace. Jeho majetek se stává součástí majetku přejímajícího účastnického fondu. Pokud v rozhodnutí ČNB není uveden Den zániku účastnického fondu je uveden v rozhodnutí ČNB. Pokud tomu tak není, zaniká

15 uplynutím 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Dnem jeho zániku se jeho účastníci stávají účastníky přejímajícího účastnického fondu. 41. Převedení prostředků do povinného konzervativního fondu Zákon zakotvuje ( 114) povinnost penzijní společnosti převést nejpozději 5 let před vznikem nároku na dávky prostředky účastníka do povinného konzervativního fondu. Nárok na dávky vzniká dosažením 60 let věku a trváním spořící doby v délce nejméně 60 kalendářních měsíců. Po tomto převodu jsou příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele a státní příspěvky umísťovány pouze do povinného konzervativního fondu. Po dobu výplaty starobní penze na určenou dobu a invalidní penze na určenou dobu musí být všechny prostředky účastníka umístěny v povinném konzervativním fondu. Penzijní společnost informuje účastníka písemně nejpozději 60 dnů přede dnem převodu jeho prostředků o jejich převedení penzijní společností nejpozději 5 let před vznikem nároku na dávky do povinného konzervativního fondu a umísťování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků pouze do povinného konzervativního fondu. Současně ho informuje o možnosti převést jeho prostředky i do jiného účastnického fondu a o rizicích spojených s tím spojených. Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly převedeny do povinného konzervativního fondu, nebo aby byly převedeny do jiného účastnického fondu. Penzijní společnost těmto žádostem vždy vyhoví. 42. Oceňování a obhospodařování majetku v účastnickém fondu Způsob oceňování majetku, práv a závazků účastnického fondu upravuje 115 zákona. Majetek, práva a závazky se oceňují ve stejných intervalech, ve kterých se vyhlašují

16 aktuální hodnoty penzijní jednotky. Investiční nástroje v majetku v účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně ve lhůtě uvedené ve statutu účastnického fondu, která nesmí být delší než 1 týden. Jiný majetek a závazky ze smluv musí být pravidelně oceňovány ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně jedenkrát ročně. Účastnický fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky, a to bez sestavení účetní závěrky. Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v účastnickém fondu se oceňují reálnou hodnotou. Způsob stanovení reálné hodnoty majetku a závazků účastnického fondu stanoví prováděcí právní předpis. Úprava obsažená v 116 zákona týkající se obhospodařování majetku v účastnickém. Penzijní společnost při obhospodařování majetku v účastnickém fondu musí zohlednit zejména cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě, celkový objem poplatků vyúčtovaných třetími osobami, dále rychlost, s jakou lze transakci s investičním nástrojem provést, objem transakce, podmínky pro vypořádání a jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení transakce za nejlepších podmínek. Ukládá se jí zákonem obhospodařovat majetek za nejlepších podmínek. Měla by učinit všechna rozumná opatření k dosažení pro účastníka co nejlepšího možného výsledku. Účelem takové právní úpravy je, aby každá jednotlivá transakce byla provedena v souladu s příslušnými pravidly pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu a organizačním uspořádáním, která penzijní společnost za tím účelem zavede a uplatňuje. Penzijní společnost je povinna sledovat průběžně, zda převodní místa uvedená v pravidlech pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu umožňují i nadále obhospodařovat majetek v účastnickém fondu za nejlepších podmínek. Při obhospodařování majetku v účastnickém fondu jedná s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto účastnického fondu

17 O obhospodařování účastnického fondu má penzijní společnost ze zákona povinnost průběžně informovat účastníky penzijního spoření i orgán dohledu. Mj. jde o informace, které nejvíc zajímají účastníka nebo zájemce o uzavření smlouvy o penzijním spoření z hlediska efektivity penzijního spoření v daném účastnickém fondu. Tyto údaje mají účastníkovi umožnit posoudit kvalitu obhospodařování jednotlivých účastnických fondů a porovnat jejich výsledky, ať jde o fondy u téže penzijní společnosti nebo u konkurenční společnosti. Penzijní společnost je povinna předložit ČNB nejpozději do 1 měsíce od konání řádné valné hromady seznam osob, které na ní měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ní byly úzce propojeny. ČNB zasílá údaje o své osobě, finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného účastnického nebo transformovaného fondu a o skladbě a struktuře majetku v tomto účastnickém nebo transformovaném fondu a o skladbě a struktuře jejich závazků. Penzijní společnost podle 120 vede pro každého účastníka nebo jiného příjemce dávky osobní penzijní účet. Na něm eviduje prostředky účastníka a penzijní jednotky účastníka v jednotlivých účastnických fondech. Osobní penzijní účet se dělí na peněžní a majetkový podúčet a je veden pro každého účastníka (ve spořící fázi) a příjemce dávky (ve výplatní fázi). Vztahuje se k jedné smlouvě o penzijním spoření mezi penzijní společností a účastníkem. Nejedná se o účet ve smyslu bankovního účtu, ale má pouze evidenční charakter. Na peněžním podúčtu eviduje penzijní společnost zejména příspěvek účastníka, zaměstnavatele a státní příspěvek přijatý penzijní společností a datum jejich přijetí na účet u depozitáře, prostředky účastníka převedené z účastnických fondů jiné penzijní společnosti a z transformovaného fondu, dále hodnotu prostředků, za které ještě nebyly připsány penzijní jednotky a které jsou určeny k převedení k jiné penzijní společnosti a které ještě

18 nebyly vyplaceny jako dávky, tj. jako starobní penze na určenou dobu, invalidní penze na určenou dobu, jednorázového vyrovnání, odbytné, úhrady jednorázového pojistného pro doživotní penzi, nebo úhrady jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, hodnotu prostředků, které již byly vyplaceny v podobě dávky anebo, které byly převedeny k jiné penzijní společnosti. Pokud jde o majetkový podúčet, na něm eviduje penzijní společnost počet a hodnotu připsaných penzijních jednotek a odepsaných penzijních jednotek podle jednotlivých účastnických fondů a jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka. Penzijní jednotky se připisují a odepisuji podle aktuální hodnoty penzijní jednotky ke dni jejich připsání nebo odepsání. Součet majetkového a peněžního podúčtu, tedy osobní penzijní účet, tvoří hodnotu všech prostředků účastníka. 43. Nejmenší podíl na majetku v účastnickém fondu Nejmenší podíl na majetku v účastnickém fondu představuje penzijní jednotka ( 122). Přesně je to nejmenší nedělitelný podíl. Změna její aktuální hodnoty vyjadřuje vývoj hodnoty majetku v příslušném účastnickém fondu. Při výpočtu její aktuální hodnoty se vychází obdobně jako je tomu v z úpravy, jaká je v kolektivním investování, když základem pro výpočet aktuální hodnoty je vlastní kapitál účastnického fondu. První den, kdy penzijní společnost začne vytvářet účastnický fond, je počáteční hodnota penzijní jednotky 1 Kč. Po tomto dni se podle 123 aktuální hodnota penzijní jednotky stanoví jako hodnota fondového vlastního kapitálu účastnického fondu, ve které se zohlední odpovídající část standardních nákladů ovlivňujících fondový vlastní kapitál ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky dělená počtem všech penzijních jednotek evidovaných na osobních penzijních účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto účastnickému fondu ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky. Hodnota penzijní jednotky se vyjadřuje v českých korunách a určuje se s přesností na čtyři desetinná místa

19 Standardními náklady ovlivňujícími fondový vlastní kapitál účastnického fondu se pro účely stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky rozumí úplata za obhospodařování a za zhodnocování majetku v účastnických. Účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou týdně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Postup penzijní společnosti při připisování a odepisování penzijních jednotek upravuje 124. Penzijní společnost má povinnost evidovat penzijní jednotky na majetkovém podúčtu osobního penzijního účtu ke dni, kdy byly prostředky účastníka připsány na účet účastnického fondu u depozitáře. V tento den penzijní společnost připíše odpovídající počet penzijních jednotek na majetkový podúčet osobního penzijního účtu účastníka. 44. Výpis doplňkového penzijního spoření Výpis doplňkového penzijního spoření účastníka nebo jiného příjemce dávky obsahuje označení výpisu, datum jeho zřízení a identifikační údaje účastníka nebo jiného příjemce dávky, pohyby prostředků účastníka na jeho peněžním podúčtu od posledního výpisu, připsané a odepsané penzijní jednotky na majetkovém podúčtu účastníka podle jednotlivých účastnických fondů a datum jejich připsání a odepsání. Dále hodnotu podílu účastníka v účastnickém fondu, která je součinem aktuální hodnoty penzijní jednotky účastnického fondu ke dni vyhotovení výpisu a počtu penzijních jednotek účastnického fondu připsaných do tohoto dne na majetkový podúčet a hodnotu osobního penzijního účtu ke dni vyhotovení posledního výpisu. Výpis musí být přehledný a srozumitelný a údaje v něm obsažené nesmějí být zavádějící a jejich označení musí být jednoznačné. Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávky bezplatně výpis za kalendářní rok do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku a v případě převodu prostředků účastníka nebo účastnického fondu k jiné penzijní společnosti bez

20 zbytečného odkladu. Rovněž je povinna zaslat výpis účastníkovi nebo jinému příjemci dávky na požádání kdykoliv do 15 pracovních dnů od doručení písemné žádosti účastníka nebo jiného příjemce dávky. 45. S účastníkem jednat kvalifikovaně a spravedlivě V 126 až 129 zákon upravuje způsob jednání s účastníkem. Základem je, aby jednání s účastníkem bylo kvalifikované, čestné a spravedlivé a v jeho nejlepším zájmu. Povinnosti ve vztahu k účastníkovi plní penzijní společnost podle 129 zákona o doplňkovém penzijním spoření v přiměřeném rozsahu také ve vztahu k zájemci o doplňkové penzijní spoření. Zákon se také v této souvislosti zabývá přípustností poplatku, odměny nebo nepeněžité výhody, která by mohla vést k porušení uvedeného obecného pravidla jednání s účastníkem. Podle 127 penzijní společnost nesmí v souvislosti se svojí činností nebo výkonem činností směřujících k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a uzavírání jménem a na účet penzijní společnosti smluv o doplňkovém penzijním spoření, přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu, která může vést k porušení povinností jednat s účastníkem kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu. Zákon však současně vymezuje, kdy taková pobídka zprostředkovatele doplňkového penzijního spoření je možná. Tomu tak je, když je pobídka zprostředkovatele doplňkového penzijního spoření v mezích stanovených zákonem. Například, jestliže je hrazena účastníkem, za účastníka nebo je vyplácena účastníkovi a není v rozporu s tím, jak by měl podle zákona jednat zprostředkovatel, tzn. kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníka, nebo když je hrazena třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou, např. zaměstnavatelem, či za třetí stranu a účastník byl před uzavřením smlouvy o doplňkovém