Zápis ze semináře: REMITENCE ZASÍLANÉ Z ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH ROZVOJOVÝ DOPAD

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zápis ze semináře: REMITENCE ZASÍLANÉ Z ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH ROZVOJOVÝ DOPAD"

Transkript

1 Zápis ze semináře: REMITENCE ZASÍLANÉ Z ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH ROZVOJOVÝ DOPAD Úterý 24. února :00 14:15, místnost 116 Ministerstvo financí ČR, Letenská 15, Praha 1 9:00 9:15 Úvod: Moderuje: Robert Stojanov Přivítaní na konferenci Představení struktury semináře Přivítaní zahraničních hostů: Donald Terry ze Spojených Států (Světová banka), Guillaume Cruse z Francie (Agence Francaise de Développement), Blanka Tollarová z Prahy (MKC), Leila Rispens-Noel (Oxfam Novib), Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko) Eva Anderová (Ministerstvo financí ČR) Česká republika jako první z bývalých transformujících se států se začala remitencemi důkladněji zabývat, uspořádala mezinárodní konference. Na oblasti remitencí spolupracuje se Světovou bankou. V květnu minulého roku zde byla první mise Světové banky: věnovala se studiu otázek remitenci, ty jsou spojené s nárůstem imigrace. Remitence typu flow-out se odhadují na 55 miliard. V naší zemi je migrantů, odhadovaný počet remitencí může být tedy jen špičkou ledovce. Problematika remitencí sehrává důležitější roli, pozornost jí byla věnována na významných konferencích věnovaných financováni rozvoje např. v Akkře. Remitence budou sloužit rovněž jako podpora infrastruktury a mikrofinancí, jsou kapitálovým zdrojem. Negativní faktory: ty které mohou ohrožovat potenciál remitencí v zemích příjemců, ten je projevem nedostatků místního trhu. Světová banka vypracovala hodnotící zprávu o trhu remitencí a navrhla kroky vedoucí ke zlepšení. Realizace projektů v následujících letech: průzkum remitencí formou dotazníku, vytvoření národní databáze cen remitencí pro monitorování finančních nákladů příjemců a odesílatelů. Tereza Rejšková (MKC): Seminář je součástí projektu Českého fóra pro rozvojovou spolupráci FoRS s názvem Efektivnost rozvojové spolupráce organizací občanské společnosti. Seminář cenný zejména v tom, že je platformou pro setkání mnoha institucí, které mají k problematice co říct z různých úhlů pohledu: státní správy, finančních institucích, mezinárodních institucích, bank, rozvojových agentur, českých neziskových organizacích, zástupců komunit migrantů v ČR, zástupců akademické sféry atd. Jedním z cílů semináře je právě rozvoj spolupráce mezi těmito institucemi. Poděkování donorům (EK, MZV) a spolupracovníkům (MF, IOM). 1

2 I. Blok I REMITENCE A JEJICH ROZVOJOVÝ DOPAD 9:15 9:30 Donald Terry: Jak zefektivnit systém remitencí v donorských státech a zvýšit jejich rozvojový dopad v chudých zemí Před deseti lety, kdy jsem se remitencemi začal zabývat, se o remitencích vědělo velmi málo. Česká republika byla v té době zemí, která remitence především přijímala. Dnes je její úloha opačná, ze země proudí více remitencí, než do ní přichází, a toto číslo je významné i v celosvětovém měřítku. Proč o remitencích víme tak málo? Makroekonomové se příliš nezabývají toky peněz na mikroúrovni (např. 200, 300 euro měsíčně), soukromý sektor se o ně nezajímá, protože se domnívá, že remitence jsou jen okrajová složka finančního trhu (v tomto se můžou výrazně mýlit). Přestože každý souhlasí s tím, že volný pohyb obchodu a zboží je dobrá věc, ne už všichni si myslí to samé o volném pohybu lidí, a to především v době finanční krize (jak je znát z reakcí v Evropě a USA). Žijeme v době globální rozpačitosti ohledně mezinárodní migrace. V posledních deseti letech se výzkum remitencí posunul dopředu. Co ale dnes víme o remitencích? Když se podíváme na publikaci Světové banky Fact Book o remitencích, zjistíme, že je v ní všechno špatně, jsou v ní zahrnuta jen oficiální čísla. Ve světě je dnes kolem 200 milionů mezinárodních migrantů, vysoké procento z nich posílá domů pravidelně remitence (řekněme 150 milionů). Dejme tomu, že průměrně posílají okolo 300 dolarů, průměrný počet recipientů na jednoho migranta jsou čtyři. Z toho vychází, že 150 milionů lidí podporuje 600 milionů lidí. Více než každý desátý člověk na zemi je nějakým způsobem napojen na remitence. Do rozvojových zemí proudí více než 300 miliard dolarů. Rozsah remitencí je tedy ohromný a i proto je potřeba se remitencemi zabývat. Remitence představují velmi efektivní program boje proti chudobě. Co se týče infrastruktury spojené s remitencemi, komerční banky se remitencemi zatím téměř nezabývaly, proto Western Union a další organizace poskytující převody peněz se úspěšně chopily příležitosti poskytovat bezpečné, výhodné a efektivní služby v oblasti převodu peněz. Cena za převody se postupně snížila o dvě třetiny, díky větší konkurenci, informovanosti a lepšímu využití techniky. Převody peněz jsou pro chudé lidi velmi drahé, protože ti často nedisponují technickými možnostmi, kterými běžně disponujeme my (např. kreditní karty). Je drahé být chudý. Česká republika je výjimečná tím, že ač je především zemí posílající, zajímá se intenzivně o remitence a o jejich rozvojový potenciál v zemi původu migrantů. Soukromé finanční toky nepatří ve světovém měřítku k významným rozvojovým programům, protože se jejich potenciál nevyužívá v plné výši z toho důvodu, že nejsou zapojeny do finančního systému. Česká republika má v oblasti remitencí významnou roli, protože je doposud jediným státem v Evropě, který si nechal vypracovat Světovou bankou posudek a doporučení pro další kroky. 2

3 Je důležité provést výzkum, který se ovšem nebude týkat jen množství zasílaných peněz, ale také toho, kdo peníze posílá a kdo je dostává, a jakým způsobem jsou peníze posílány. Tak budeme moci Českou republiku na konci tohoto roku zařadit do databáze Světové banky. Bylo by vhodné napomáhat tomu, aby remitenční toky se staly součástí finančního systému, který může dále optimalizovat jejich využití pro hospodářský rozvoj. 9:30 10:00 Guillaume Cruse: Remitence a rozvojový dopad; přístup AFD Francouzská rozvojová agentura se věnuje tématu migrace a remitencí již třicet let. Je to jakási francouzská Světová banka. Za posledních deset let se znalost problematiky remitencí výrazně posunula, zejména co se týče jejich rozvojového dopadu. Podpora remitencí je důležitým rozvojovým nástrojem. My pracujeme především s africkými státy, ale totéž platí pro Vietnam, Laos, Kambodžu atd. Je důležité si uvědomit, že remitence jsou soukromé finanční toky a že migranti si se svými těžce vydělanými penězi mohou naložit podle vlastního uvážení. Prvním a základním krokem vpřed v této oblasti je mluvit s migranty a jejich organizacemi a porozumět jejich potřebám. Druhým krokem je jednat se všemi kompetentními veřejnými institucemi (například ministerstva financí, ministerstva zahraničních věcí, bankovní systémy). Remitence jsou dlouhodobá záležitost a mají v sobě obrovský potenciál pro rozvojové země, neboť mohou být použity na investice. Co můžeme udělat: můžeme se pokusit zjistit opravdová a nezkreslená fakta (včetně neformálních zdrojů), identifikovat vhodné nástroje regulace, přijít s efektivními finančními mechanismy. Remitence nejsou mikrofinance, nýbrž mesofinance. Zkoumali jsme způsob využití remitencí k investicím ve čtyřech státech: Senegal, Maroko, Mali a Komory. Ale snažíme se zahájit spolupráci i s dalšími státy. Zjistili jsme, že většina remitencí je využívána k přímé spotřebě. Remitence se také využívají v zemědělství a stavebnictví. Máme projekt webového portálu, kde lze porovnat výši poplatků za převody peněz u jednotlivých bank a finančních společností, distribuci jejich poboček, rychlost převodu. Tento portál je vhodný jak pro klienty, tak pro poskytovatele služeb. Je potřeba zlepšit vztah migrantů k bankovnímu systému. Jaký způsob posílání peněz je nejvhodnější do míst, kde nejsou ani banky, ani elektřina? My jakožto rozvojová banka podporujeme zavedení bankovního systému jako takového v zemi původu, zejména zavedení bankovních poboček na venkově. Doporučujeme spolupráci s mikrofinančními institucemi, které mohou být velmi dobrým kanálem pro remitence. Ale podporovat rozvoj technologií převodu, jeho rychlosti a bezpečnosti v rozvojových zemích je složité a vyžaduje velkou opatrnost a úsilí. Je důležité být otevřenější a pozornější vůči migrantům ve Francii, Španělsku, Itálii. Bohužel totiž nejsou většinou moc dobře přijímáni. Pokud je stát vůči migrantům otevřenější, budou s nimi lépe vycházet i banky. Nejdůležitější je právě spolupráce institucí s migranty, jedině tak můžeme dospět k dobrému řešení. 3

4 AFD spolupracuje s partnery, jak mezinárodními (např. Africká rozvojová banka), tak soukromými. Celé úsilí a spolupráce je velice časově náročné, z politických sfér je sice tlak na rychlé řešení, ale například s Marokem nám to trvalo šest let, než jsme vše vyjednali. 10:00 10:45 Diskuze Eva Anderová (Ministerstvo financí): Jak vidíte remitence v kontextu oficiální rozvojové pomoci, jaký mají dopad v tomto ohledu? Vidíte nějaký prostor pro banky, aby přišly s programy pro posílání peněz, které budou šité na míru migrantům, zejména v kontextu finanční krize? Donald Terry (Světová banka): Jak bylo řečeno, remitence jsou soukromé peníze a na nás je, abychom pomohli migrantům, kteří si své peníze vydělávají tvrdou prací, získat více možností, jak je vhodně využít. Pak se zvýší jejich rozvojový potenciál. Problémem zůstává, že tyto toky nejsou součástí finančního systému, ten totiž o remitence zatím neprojevil příliš zájem (zde nemluvím o Western Union apod.). The Bank of America se původně jmenovala Bank of Italy, protože vznikla jako poskytovatel služeb italským imigrantům kolem San Francisca, to se týkalo samozřejmě i remitencí. V ČR polovina zasilatelů remitencí jsou ženy. V 50. až 70. letech emigranti ze Španělska posílali peníze domů, kde je ukládali na spořící účty. Banky i migranti získali zkušenosti, služby se vylepšily. Dříve byly poplatky 20 %, dnes se ze Španělska posílají remitence do Peru s nulovými poplatky. Tomu říkám vývoj. Guillaume Cruse (AFD): Remitence nikdy nemohou nahradit oficiální rozvojovou pomoc, je potřeba být velmi obezřetný, porovnáváme-li tyto dva aspekty. Donald Terry (Světová banka): V některých afrických státech političtí představitelé nechtějí zveřejňovat, kolik peněz do země proudí skrz remitence, neboť se obávají, že by se na základě toho mohla zredukovat oficiální rozvojová pomoc. Pletou tyto dvě věci dohromady, ODA je určena veřejným a nikoli soukromým účelům. Michal Kadlec (Česká spořitelna): Má tato aktivita nějaký zastřešující prvek? Bude někdo udávat globální tón ve smyslu, jak nejlépe zacházet s remitencemi? Máte nějakou představu, který kanál převodu peněz by měl být podporován globálními autoritami? Máte představu, jak by měl vypadat systém posílání peněz? Víme, že Evropská unie dnes může určovat pravidla, z českého pohledu bych si v podstatě představoval, že by to mělo mít nějakého drivera, který tu aktivitu bude zastřešovat, že přijde například Ministerstvo financí s nějakým návrhem a bude ho diskutovat se soukromými partnery. Eva Anderová (Ministerstvo financí): Jsme iniciátorem, možná driverem, ale nejsme jediní, kteří by se na tom měli podílet. Dáváme dohromady různé instituce, např. IOM, finanční trh, Česká pošta, Western Union, komerční banky atd. Chceme být těmi, kteří osloví ostatní země, minimálně v kontextu střední Evropy, ale jsme na začátku. Guillaume Cruse (AFD): Chceme propracovat systém partnerství veřejného a soukromého sektoru. Ve Francii se tímto tématem zabývá několik různých ministerstev, nejen ministerstvo financí, ale také soukromé a státní bankovní systémy. Je třeba se vyhnout zpolitizované diskuzi, potřebujeme čas na to vyzkoumat a zavést technicky nejvhodnější způsoby posílání. Potřebujeme naslouchat nejen migrantům, ale vnímat celý systém a jeho fungování. 4

5 Wadim Strielkowski (FSV UK): Otázka pro Donalda Terryho: Do jaké míry je zájem o remitence posledních let určován snahou potírat mezinárodní terorismus? Odkud mohou výzkumníci získat financování na výzkum remitencí, od institucí veřejné správy, od výzkumných organizací? Je zájem o remitence podporován spíše akademickou nebo politickou sférou? Donald Terry (Světová banka): Zájem o remitence není poháněn ani problematikou praní peněz, ani financováním terorismu, je hnán tím, že jsme si čím dál více vědomi toho, jak obrovské toky remitence představují. Já nevěřím na spojení mezi terorismem a remitencemi. Více zdrojů financování a větší zájem patří těm výzkumníkům, kteří se na remitence dívají jako na potenciální nástroj rozvoje. II. Blok II VÝZKUM ZASÍLÁNÍ REMITENCÍ 10:45 11:00 Donald Terry: Doporučení Světové banky pro výzkum remitencí v ČR V roce 2004 na summitu G8 se poprvé začalo vážně hovořit o problematice remitencí. Světová banka a další instituce se tím začaly zabývat. V roce 2007 Světová banka formulovala základní principy: transparentní převody remitencí, dostupné informace, ochrana spotřebitele, ombudsman. Existuje série principů, které je třeba uplatňovat v rámci platebních systémů, aby tyto byly co nejefektivnější: jedná se především o lepší a lépe cílenou regulaci, o transparentnost. Ti, co peníze posílají, i ti, co je přijímají, jsou obeznámeni s výší a strukturou poplatků, objasnění právního a regulačního prostředí atd. To všechno vede k vyšší konkurenci a tím pádem ke snížení poplatků. Jak si vede Česká republika ve srovnání s ostatními státy? Je rozhodně nad průměrem, ale to ještě nestačí. Pošty mají na trhu remitencí obrovskou příležitost, musíme doufat, že si to vláda a pošty uvědomí. Pošty jsou praktické zejména ve venkovských oblastech, kde nejsou žádné banky. Momentálně ve spojitosti s hospodářskou krizí se remitence stávají komplikovanějším tématem. Za rok může být z ČR posíláno výrazně méně remitencí, než je tomu dnes. Ve světě existují velké nerovnováhy: první je rozvojová nerovnováha ve smyslu ekonomických příležitostí. Druhá nerovnováha je demografická, ve vyspělých státech není dostatek pracovníků, kteří by zajistili těmto oblastem, jako je USA, Západní Evropa nebo ČR, hospodářský růst. 11:00 11:30 Blanka Tollarová (MKC): Praktiky posílání remitencí z ČR zpráva z výzkumné sondy Výzkumná sonda, kterou jsme provedly s Terezou Rejškovou, je jakási pilotní fáze k většímu výzkumu. Téma prezentace: mapování terénu a různých dimenzí posílání remitencí z ČR. Největší důraz byl kladen na otázky, jakým způsobem jsou peníze posílány, jaké jsou náklady na posílání remitencí a kdo tyto náklady nese, společenské aspekty přijímání a posílání remitencí (kdo komu a na co jsou upotřebené) a možnosti informování migrantů o alternativách posílání peněz. 5

6 Využili jsme dotazník Světové banky a obohatily ho o další zkušenosti, které máme z výzkumu. Bylo těžké získat informace týkající se přímo peněz. Respondenti byli ochotni mluvit o těchto citlivých tématech jen mimo oficiální rozhovor. Oslovili jsme tři kategorie potenciálních respondentů: 1. lidé z českých nevládních organizací zabývajících se pomocí migrantům, 2. zástupci organizací a sdružení imigrantů, 3. migranti, kteří osobně posílají peníze do země původu. Zaměření na migranty z Ukrajiny, Ruska, Mongolska, Moldavska, Vietnamu, Běloruska a Číny. Respondenti z asijských států nebyli tak sdílní jako respondenti z bývalého Sovětského svazu. Remitence se posílají jak z ČR tak do ČR, proud je obousměrný. Peníze posílané do ČR: rodinná podpora migrantům, kteří ztratili práci, byli okradení nebo se ocitli v jiné tíživé situaci. Směrem do ČR se také posílá zboží, dokumenty a dárky. Způsob posílání peněz: oficiální (banky, pošty), neoficiální (posílání osobně, přes známé, přes řidiče autobusu), smíšený kombinace oficiálního a neoficiálního (skrz prostředníka a instituci). Operátoři mezinárodních převodů peněz (tzv. MTO Money Transfer Operators): liší se od bank tím, že se migrant nemusí legitimovat a převod probíhá bez smlouvy. Převod je jednodušší. Western Union je v ČR nejdůležitější MTO (jistý, pohodlný a dostupný) a spolupracuje s Českou poštou. Nevýhodou je výběr možný jen v domácí měně. ChequePoint: dříve jen směnárny. Dnes vytváří pobočky v kancelářích různých firem (v kancelářích sdružení migrantů nebo u jednotlivců - agentů), výhodou je, že jsou v zemích původu vázány na směnárny a banky. Je tedy možné si vybrat měnu. PDW: specializována na rusky mluvící země, bývalá arménská společnost Anelik, jistá, dostupná a rychlá. MoneyGram a Unistream: nemají ceníky a procenta na internetu. Některé banky nemají jasné ceníky, migranti navíc často mají špatné zkušenosti s bankovními úředníky ohledně zajištění převodů do měn, které nejsou běžné. Často v mnoha zemích původu nemají banky příliš velkou důvěru nebo mají velké nedostatky (obavy nějakého krachu), proto jsou preferovány směnárny. Další způsob posílání peněz je poštou. To je ale velmi drahé a málo využívané. Hlavní způsoby převádění peněz jsou způsoby neformální: převážení peněz v hotovosti, posílání přes autobus nebo přes známé a příbuzné. Hlavním důvodem je snížení poplatku. Neformální způsoby posílání nejsou jen doménou blízkých zemí, ale fungují i do zemí vzdálenějších. Jednání migrantů je často ovlivněno jistou tradicí, čili tím, co si známí a příbuzní mezi sebou řeknou a na čem se shodnou, že je nejvýhodnější. Často zaměstnancům také poradí klient nebo zprostředkovatel práce. Problémy s posíláním peněz: u neformálního posílání může být problémem mafie, jinak také zásahy státní moci (např. kontroly v Bělorusku). Zkoumaly jsme také, jakou roli mají neziskové organizace v informování o alternativách posílání peněz. Zjistily jsme, že jejich role je problematická, protože pro migranty často organizace jako takové nejsou srozumitelné, navíc poskytování bezplatných služeb je pro některé migranty nepochopitelné. 6

7 11:30 12:00 Diskuze: Marie Říhová (IOM Praha): Tento seminář je také zaměřený rozvojově v rámci FoRSu. Podařilo se získat nějaké indikátory toho, jak jsou remitence posílané do zemí původu rozvojově využívané? To znamená, jaké procento by ti lidé asi posílali za účelem spotřeby nebo jestli nějaké procento by mohlo připadat na vzdělávání atd.? Blanka Tollarová (MKC): Jako asi na všechno musím odpovědět, že mnoho záleží na tom, jaká skladba rodiny migrantů je tady a jaká skladba rodiny zůstala v zemi původu. Samozřejmě, pokud jsou děti v zemi původu, tak hodně peněz jde na jejich vzdělání. Ve všech zkoumaných zemích je vysoké školství placené, někde se to týká i středních škol. To samozřejmě znamená, že pokud jsou děti ve věku školní docházky, tak jdou peníze na jejich vzdělání. Zároveň pro respondenty, kteří mají v zemi původu staré rodiče, je velmi podstatné jim platit léčbu, a to ať pobyt v nemocnici, léky, nebo domácí ošetřovatelku. Signifikantní je také stavba prázdných domů. V tom vlastně není žádný rozvojový potenciál. Vlastně se investují peníze do něčeho, co nebude nikdy využito. Často si lidi stavějí domy v zemi původu, do kterých se chtějí nastěhovat po návratu, ale patrně se už nikdy nevrátí a ty domy jsou pak prázdné, protože jsou často neprodejné. To je tedy spíš takový anti-rozvojový prvek. Jinak se zdá, že ty peníze jsou opravdu určené na každodenní spotřebu, v podstatě jedině vzdělání se zdá jako nějaká dlouhodobější investice. Donald Terry (Světová banka): Je velice důležité rozlišovat mezi tím, co se považuje za spotřebu a co za kvalitnější investici. Ti stejní makroekonomové, kteří před deseti lety nevěděli o těchto finančních tocích nic, se teď na ně dívají a říkají: To jde jen na spotřebu. Ale opatřit si zdroje na zajištění základních věci nezbytných k životu není hřích. Navíc makroekonomové se mýlí ohledně celkové sumy, která jde na věci jiné než spotřeba. Po celém světě platí, že v těch nejchudších zemích, které jsou recipienty remitencí, jde typicky asi 85 procent remitencí na spotřebu a 15 procent na ostatní položky. Někdy se do spotřeby zahrnuje i náklady na vzdělání, peníze na vzdělání jsou přitom bezpochyby dobře vynaložené. Ale v zemích, které nepatří k těm nejchudším, jde něco mezi 25 až 35 procenty z remitencí na věci jiné než spotřebu. Někdy nazývám ty prázdné domy pomníky remitencím jsou výsledkem situace, kdy lidé mají peníze, které neutratí za bezprostřední spotřebu, ale které nemají šanci využít jinak, zejména proto, že nejsou součástí finančního systému, neinvestují peníze a nemají přístup k úvěrům. Celosvětově se dá říct, že na spotřebu jde průměrně 75 procent remitencí a 25 procent jde na další věci. 25 procent všech remitencí je dost významná částka. Je třeba poskytnout lidem více možností, jak s těmito penězi naložit. Zlepšení vztahu migrantů a bank je úkol na mnoho let, ale vyplatí se do něj investovat energii. Guillaume Cruse (AFD): Já souhlasím. S využitím převodů přes Western Union a podobné organizace musíme být opatrní. Důležité je, že Western Union je drahá, ale rychlá a spolehlivá. Když jsme se ptali migrantů na Western Union, zjistili jsme, že výše poplatků pro ně není ani tak důležitá, že hlavní je rychlost. Nejdůležitější je se držet toho, co chtějí sami migranti, a ne vytvořit hezký systém, který neodpovídá jejich potřebám. Já oceňuji vaše dosavadní úsilí a vaše prezentace, ale nejdůležitější otázka je, jestli jste se ptali samotných migrantů, co si o tom myslí oni? Blanka Tollarová (MKC): Ptaly jsme se migrantů, co by si přáli, co by se dalo zlepšit a mnoho z nich řeklo, že mají vychytané svoje způsoby: v jaké směnárně mění peníze na dolary, přes koho je pošlou atd. Samozřejmě snížení poplatku by 7

8 přivítali, ale vlastně spoustu lidí má pocit, že takhle je to v pořádku. Nesetkali jsme se s tím, že by někdo měl pocit, že služby nejsou vůbec dostupné apod. IV. Blok III PRAKTIKY ZASÍLÁNÍ REMITENCÍ, SPOLUPRÁCE S MIGRANTY A ROLE NEZISKOVÉHO SEKTORU 12:30 13:00 Leila Rispens Noel (Oxfam Novib) Role neziskového sektoru ve zvyšování rozvojového potenciálu remitencí Pro příbuzné migranta, kteří zpravidla nemají zdravotní nebo sociální pojištění, je migrant jejich pojištěním. Když mluvíme o remitencích, je třeba si uvědomit, že mluvíme především o lidech, o lidech, kteří opustili své domovy, aby si zajistili lepší život a aby pomohli svým rodinám pokrýt základní potřeby. Spotřeba nebývá pouze náhodné utrácení, ale opatření nezbytností. Oxfam Novib je nizozemská rozvojová agentura, jejíž hlavní cíl je boj s chudobou. Vychází z toho, že každý má právo na naplnění základních potřeb jako například zdraví a vzdělání, právo na život a bezpečí, právo na účast ve společenském a politickém dění, právo na vlastní identitu. Organizace je podporovaná především nizozemskou vládou a podporuje organizace, které mají projekty v rozvojových zemích. Nizozemsko je velmi multikulturní zemí, migranti posílají peníze jak svým rodinám, tak je využívají na projekty ve svých zemích původu. Proto jsou v oblasti rozvoje partnery. Z fondu pro holandské neziskové organizace, který čítá 8 milionů euro, je 30 procent určeno organizacím migrantů. Tato kvóta je nezbytná, protože v minulosti byly projekty organizací migrantů neúspěšné při žádání o granty. Oxfam vzdělává migranty v oblasti managementu a podporuje je v organizování diskusí, seminářů apod. Oxfam Novib podporuje migranty, aby měli prostor vyjádřit své postoje, potřeby a požadavky a mohli za ně bojovat. Každý rok se vysílají pěti- až desetičlenné skupiny do migračně rozvojových organizací v zahraničí. V roce 2005 jsme se zavázali, že do roku 2010 bude vytvořena síť migrantských organizací na národní, regionální a mezinárodní úrovni. Tyto sítě budou pomáhat ovlivňovat politická rozhodnutí v oblasti migrace a rozvoje. Oxfam se snaží, aby organizace migrantů byly více vidět a jejich rozhodnutím byla v oblasti migrace a rozvoje dávána větší váha. Oxfam Novib se doposud zabýval vytvářením aliancí různých organizací (zakládání platforem, jako například Diaspora Forum for Development, které sdružuje 45 organizací migrantů, Multicultural Women Peacemakers Forum ad.); ovlivňováním politik (např. konference v Londýně v roce 2004, po níž následovaly odborné pracovní schůzky o mikrofinančních institucích); podporování rozsahu a rozpočtu různých projektů. Když se podaří projekty migrantů rozšířit a finančně dále podpořit, výrazně se zvýší jejich dopad. Například v Somálsku Oxfam rozšířil projekt poté, co se jeho realizátoři osvědčili. V Somálsku je to obzvlášť důležité, protože Oxfam má do této země omezený přístup. Práce s migrantskými organizacemi má určitá omezení a úskalí. Organizace často nemají zdroje a kapacitu se rozšiřovat, setkávají se s překážkami v podobě požadavků na finanční audit při žádání o granty apod. Navíc 70 % lidí v těchto organizacích pracuje na dobrovolnické bázi, takže mají jen omezené kapacity. 8

9 Migranti v České republice se příliš neorganizují, zatímco v Holandsku se organizují až příliš. Volají na ministerstvo zahraničních věcí a žádají o schůzku. Navíc asi 4 až 6 rozvojových agentur migrantské organizace finančně podporuje, takže situace v ČR a v Nizozemsku se značně liší. Jakou roli mají ty rozvojové a neziskové organizace, které nenabízejí migrantům granty? Kromě problematiky remitencí, mají migranti také dovednosti a znalosti, kterých můžeme využít. Z perspektivy migrantů, čím mohou rozvojové agentury přispět na politické úrovni? Inkluzivní partnerství: potřebujeme více multidisciplinární přístup, abychom maximalizovali potenciál migrace pro rozvoj. Rozvojové agentury, neziskové organizace, multilaterální organizace, soukromý sektor a organizace migrantů musí spolupracovat a zjišťovat, jaká je jejich konkrétní role při maximalizování pozitivních efektů migrace na rozvoj. Já se zabývám zejména finanční inkluzí migrantů bez oprávnění k pobytu ( nelegálních ) a dostupnosti finančních služeb pro všechny migranty. V roce 2003 byly načrtnuty tři oblasti politické intervence: výzkum remitencí za účelem zkvalitnění dat a databází; snížení poplatků za převody a optimalizování využití remitencí pro hospodářský rozvoj. S prvními dvěma oblastmi už se na úrovni vlád a mezinárodních institucí začalo něco dělat, ale všichni zaostáváme v oblasti třetí. Zaregistrovali jsme řadu užitečných iniciativ, například v Latinské Americe, ale v Evropě na tuto výzvu reagujeme velice pomalu. Například v Mexiku existuje program, v němž za každý dolar, který migrant investuje do rozvoje své obce, přidá vláda obci také dolar. V současnosti máme projekt, financovaný z EU programu migrace a rozvoj. Bude implementován v 10 subsaharských státech a v Evropě, bude usnadňovat a usměrňovat posílání remitencí a bude podporovat vzdělávání organizací migrantů v Evropě. V Africe je 70 % remitencí pod kontrolou dvou kolosů: Money Gram a Western Union. To vylučuje konkurenci. Je třeba zvýšit konkurenci tím, že bude fungovat více organizací. Mohly by se zapojit mikrofinanční instituce, protože ty mají základny v zemědělských oblastech, kde jsou jiné finanční služby velmi vzácné. Projekt pracuje také s imigranty v deseti evropských zemích, zprostředkovává kontakty s organizacemi v zemích původu, přichází s produkty, které umožňují využití remitencí na mikropojištění a mikroinvestice, podporuje vše, co zajistí migrantům finanční budoucnost. Očekávané výsledky projektu: s technickou podporou budeme poskytovat vzdělávání a budeme rozvíjet trh, který je založen na remitencích, zajišťování finančních služeb a komunikaci mezi přistěhovalci a jejich zeměmi původu. Na závěr bych chtěla říct, že organizace migrantů musí být angažovány v oblasti migrace a rozvoje a remitencí. V současné době se především mluví o migrantech bez migrantů, ale právě oni jsou vlastníky remitencí. Úloha rozvojových agentur je pomáhat organizacím migrantů se dále rozvíjet. 13:00 13:30 Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko) Praktická zkušenost s remitencemi v Moldavsku Moldavsko je zemí, do níž proudí velké množství remitencí, a právě z perspektivy takové země zde chci hovořit o problematice migrace a rozvoje. Moldavsko je tedy tou druhou stranou mince. 9

10 Remitence jsou pro naše hospodářství naprosto klíčové, a to nejenom kvůli jejich rozsahu. Remitence tvoří asi 37 % HDP, což Moldavsko umísťuje na druhé místo celosvětového žebříčku. Další věc je, že současný model hospodářského růstu, který je silně závislý na remitencích, podporuje dovoz spotřebního zboží, což nevytváří pevnou a udržitelnou ekonomickou základnu. V České republice žije a pracuje asi Moldavanů, což sice není vysoké číslo, nicméně Moldavsko je stále čtvrtý stát mimo EU s nejvyšším zastoupením migrantů v ČR. V České republice působí IOM od roku 1997: pomáhá při programech dobrovolných návratů a reintegrace migrantů v zemi původu, při programech pracovní migrace a integrace migrantů do české společnosti. Česká republika se stává hráčem na poli mezinárodních projektů, které podporují migraci kvalifikovaných pracovníků z Moldavska. Mise IOM v Moldavsku má za cíl podporovat řízení migrace tak, aby z ní těžili všichni zúčastnění. IOM jedná s různými partnery s cílem zajistit pro zemi společenský a hospodářský rozvoj, zvýšit porozumění problematice migrace, ochraňovat práva, důstojnost a prosperitu migrantů. Hlavními aktivitami jsou řízení migrace, pracovní migrace a remitence, asistované dobrovolné návraty a reintegrace navrátivších se migrantů, a také migrace a zdraví. Inflace v Moldavsku je jedna z nejvyšších v rámci regionu, k čemuž přispívají právě i remitence (tím se podporuje tzv. holandská nemoc), obchodní bilance země je záporná. Remitence za rok 2007 tvořily 1.5 miliardy USD, uvažujeme-li jen formální kanály. Společně s neformálními kanály jsou to ca 2 miliardy dolarů. Téměř čtvrtina moldavské pracovní síly (ca 1.3 milionu lidí) žije za hranicemi země, tedy zhruba migrantů. V posledních letech se Moldavsko těšilo hospodářskému růstu, nyní je otázka, jak ho ovlivní hospodářská krize. Moldavsko bylo jedním z nejpostiženějších států po rozpadu Sovětského svazu. Do roku 1999 ztratilo asi 70 % svého HDP, což společně s poklesem mezd donutilo obyvatelstvo k masové emigraci v 90. letech. Nyní je situace stabilizována (počet migrantů do roku 2006 rostl, nyní mírně klesá). Push faktory a pull faktory: mezi hlavní push faktory lze zařadit potřebu něco našetřit pro domácnost a nedostatek dobře placených pracovních míst. Podobné důvody existují například na Ukrajině a v Bělorusku. Aspekty usnadňující migraci: postupný rozvoj mezistátních sítí a koridorů, zejména s Itálií, Portugalskem a Moskvou. Moldavských migrantů je v ČR ca , z toho má trvalý pobyt. Většinou do ČR přicházejí muži. Od roku 2006 Moldavsko opustilo kolem lidí, což je dost nešťastné vzhledem k demografické situaci země. Existuje trend většího podílu legální migrace, nelegální migrace je méně. Nelegální migrace snižuje výhody migrace a komplikuje možnost se integrovat do hostitelské společnosti. Statistiky remitencí: v roce 2007 remitence dosáhly 1.2 miliard, v roce miliardy, remitence byly vyšší než zisk z exportu o 50 procent. Shromáždit informace o remitencích není v Moldavsku o nic lehčí než kdekoli jinde. Moldavská národní banka odhaduje remitence z platební bilance, ale ne 10

11 všechny remitence se posílají skrz banky nebo oficiální operátory, což znamená, že národní banka nemá všechna data. Další způsob odhadu remitencí je na základě průzkumů, ale remitence jsou pak často podhodnoceny, protože lidé nechtějí cizím osobám sdělovat informace o svých osobních financích. Mezi tabulkami Světové banky a tabulkami vytvořenými na základě dotazníků jsou obvykle rozdíly. Průměr zaslaných remitencí na migranta nominálně v roce 2008 vzrostl, ale kvůli vysoké inflaci moldavské měny se jejich hodnota snížila. Co se týče kanálů, kterými jsou remitence zasílány, situace se v posledních 3 až 4 letech výrazně zlepšila. Využití formálních kanálů se zvýšilo až na 60 procent, stále méně lidí používá neformální služby (např. řidiče autobusů, průvodčí ve vlaku). Stále velká část migrantů však převáží peníze osobně. Tyto změny jsou důsledkem toho, že si banky začaly uvědomovat výhody poskytování služeb pro zasílání remitencí a vytvořily různé produkty pro zasílání remitencí. Ty jsou poměrně levné, poplatky se průměrně pohybují mezi 3 a 5 procenty, což je podstatně nižší než jinde ve světě, ale závisí to také na tom, odkud se remitence posílají. Mnoho lidí je závislých na remitencích, ca. 35 procent populace bydlí v domácnostech, které přijímají remitence. Celkově remitence mají velký podíl na složení příjmů, průměr se pohybuje kolem 18 procent. Většina remitencí je využívána na spotřebu. Podíl migrantů, kteří mají bankovní konto je velice nízký (13 procent z domácností, které přijímají remitence). Remitence přispívají ke snížení chudoby, také zvyšují produktivitu a možnosti investovat do podnikání, zlepšují rating dané země a přístup na zahraniční trhy, uvolňují omezení související s nedostatkem devíz, za posledních pět let výrazně zvýšily vklady na bankovních účtech. Remitence dotují spotřebu, většinou přes dovoz zboží. Mají negativní důsledky v tom, že povzbuzují další migraci a nedostatek pracovní síly. Navíc se nepodporují investiční příležitosti. Remitence samotné nemůžou vést k ekonomickému rozvoji a růstu, jejich dopad závisí na faktorech na makro i mikro úrovni ekonomiky země původu a země cílové. Remitence nejsou univerzálním řešením problémů rozvojového světa. Produktivnější uplatnění remitencí: remitence jsou soukromé peníze, vládní intervence do nakládání s nimi není vítaná, stát má tedy jen omezené možnosti. Dalším problémem je neefektivní politika vedoucí k inflaci a nízkým příjmům, nepříznivé hospodářské klima, omezený přístup k finančním službám a nízká finanční gramotnost moldavských migrantů. Až řešení všech těchto problémů by mohlo napomoci hospodářskému rozvoji země. Hlavní politická opatření by se měla týkat snížení transakčních nákladů, v čemž už Moldavsko pokročilo, a dále podpory produktivního využití remitencí a zlepšení mapování remitencí. Doporučení IOM moldavské vládě: povzbudit používání oficiálních převodů a zvýšení důvěry vůči bankovním institucím, informovat spotřebitele o existujících službách, omezit neformální převody, zvýšit konkurenci (což povede ke snížení poplatků, to vše je v moci mikrofinančních agentur, 11

12 kreditních bank a spořitelen, pošt), zavést nové možnosti převádění peněz, (např. převody přes mobilní telefony), podpořit podnikání a investiční plány a spolupráci mezi vládou a firmami v zemi, umožnit napojení remitencí na finanční služby nabídkou půjček (např. hypoték) nebo spořících produktů s atraktivními úrokovými sazbami, zjednodušit úvěrovou politiku, přijmout efektivní migrační politiku, která bude stimulovat důvěru ve vlast a bude podporovat partnerství s migranty, propojit remitence s ostatními zdroji, zlepšit systém dodavatelských servisů remitencí pro chudé skrz nové produkty a technologie. 13:30 14:00 Diskuze Robert Stojanov (MZLU): Bude k dispozici zpráva Světové banky, která byla vytvořena pro Ministerstvo financí? Eva Anderová (Ministerstvo financí ČR): Měla by být, po vzájemné dohodě se Světovou bankou, se kterou musíme doladit odtajnění. Vzhledem k partnerské dohodě si musíme tento fakt s bankou dohodnout a poté samozřejmě dáme k dispozici prezentaci účastníkům. Předpokládám, že někteří z přítomných účastníků už ji mají. Ozveme se určitě hned poté, co to budeme vědět. Wadim Strielkowski (FSV UK): Jaký bude mít podle Vás dopad na migraci z Moldavska světová krize? Když zkoumáte remitence v Moldavsku, berete v úvahu i právě měnící se situaci během krize? Bude se krize a nárůst počtu migrantů navracejících se domů odrážet v moldavském národním programu návratů? Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko): Spolupracujeme nyní se Světovou bankou, která do Moldavska poslala misi zkoumající dopady krize na stav chudoby v zemi. Určitě lze očekávat důsledky krize v oblasti migrace určitě se bude vracet více migrantů zpět domů, což souvisí s tím, že sektor stavebnictví v Moskvě, kde pracuje asi třetina migrantů, byl krizí vážně zasažen. Očekáváme proto masivní návrat, s čímž souvisí také snížení a destabilizace toku remitencí. Objem remitencí se už snižuje, listopad loňského roku byl prvním měsícem, kdy objem remitencí nenarostl. Vzhledem k tomu, že Moldavsko zatím nebylo úspěšné v nacházení alternativ remitencím a je na nich tedy závislé, očekáváme, že krize nadále zvýší míru chudoby. Vláda schválila národní program návratů. Byl schválen těsně před začátkem krize a krize jen ukázala, jak dobře byl program načasovaný. Vláda se teď bude muset postarat o vytváření pracovních míst pro navrátivší se migranty, například v sektoru veřejných prací, nebo alespoň o rekvalifikační kurzy pro ně. Do konce roku se začnou provádět velké projekty rozvoje infrastruktury, včetně stavění silnic. Bude tedy možnost část bývalých migrantů zaměstnat. Pro Moldavsko a jiné země v podobné situaci je toto problém s vysokou prioritou. Marie Říhová (IOM Praha) - Co se týká návratu migrantů z České republiky do třetích zemí, ráda bych zmínila několik podstatných skutečností, jak pro neziskový, tak vládní sektor v České republice. V nedávné době jste mohli v médiích slyšet o dobrovolném návratu mnoha migrantů, jimž se poskytuje 500 euro. Ráda bych doplnila informaci o to, že Česká republika financovala v posledních 7 až 9 letech bilaterální projekty v rozvojových zemích včetně Moldavska, Mongolska, Vietnamu a Ukrajiny. Tyto projekty pomáhají navrátivším se migrantům s reintegrací. Právě jednáme s Ghenaie Cretu o tom, jakým způsobem by bylo možné navázat remitence na tyto bilaterální projekty, například v souvislosti s finanční gramotností a dalšími aktivitami. 12

13 Yana Leontiyeva (Sociologický ústav AV ČR): Chtěla bych doplnit diskusi o několik výsledků výzkumu, který byl organizován v roce 2006 Sociologickým ústavem AV ČR. Do výzkumu byli zahrnuti cizinci ze třetích zemí, kteří v ČR pobývají na pracovní povolení. Ze zjištění vyplynulo, že 62 procent dotázáných nějaké remitence posílá. Hlavním záměrem výzkumu nebyly remitence, nechtěli jsme se tedy ptát na přesné částky, protože pak bychom musely zjišťovat, jak často se posílají atd. Jenom jsme se zeptali, nakolik je na posílaných penězích rodina v zemi původu závislá. Z těch 62 procent, kteří na první dotaz odpověděli kladně, nám třetina sdělila, že rodina v zemi původu se bez této podpory neobejde. Dalších 27 procent uvedlo, že rodina na remitencích nezávisí, ale že jí výrazně zvyšují životní úroveň. Zbytek uvedl, že remitence jsou pro rodinu jen přilepšením. Neměli jsme další dotazy, pomocí kterých bychom mohli zjistit, na co byly tyto peníze použity, jestli byly investované, nebo použité na spotřebu, nicméně můžeme z toho výzkumu zjistit některé základní demografické charakteristiky: například, že častěji posílají domu peníze muži. Zjistili jsme, že 80 procent občanů Mongolska domů posílá peníze, 70 procent občanů Moldavska, 68 procent občanů Ukrajiny, ale např. jenom 20 procent občanů ze Spojených Států. Doporučení pro výzkum remitencí je téma velmi citlivé, protože subjekty výzkumu jsou velmi těžko dosažitelné a otázka financí a platů posílaných domů je velmi citlivá. Robert Stojanov (MZLU): Mluvili jsme o tom, na co se využívají remitence, ale nikdo tady zatím nehovořil o tom, jaký podíl na využití remitencí tvoří splácení nákladů na migraci? Vladislav Silvestru (Velvyslanectví Moldavské republiky): Chtěl bych ještě něco dodat k prezentaci pana Cretu. Existuje jeden velký problém v ČR a v jiných zemích, kde se vyskytuje velké množství pracovníků z východní Evropy, a to jsou pracovní agentury. Problém má dva důležité aspekty, za prvé snižování úrovně remitencí, protože tyto agentury si od pracovníků berou část platu. Druhý problém se týká projektu dobrovolných návratů české vlády, protože pracovníci, kteří přijedou do ČR, velmi často investují velké sumy peněz, nejméně euro na to, aby se sem dostali. Teď si zkuste zhodnotit, jestli 500 euro nabízených v programu je dost na to, aby si migrant mohl dovolit vrátit se domů a zaplatit dluhy. Chtěl bych zdůraznit význam migračních projektů IOM a dalších neziskových organizací, českého Ministerstva vnitra, Ministerstva sociálních věcí a ambasád, které propagují legální zaměstnání a jazykové kurzy, které by mohly v tomto případě být užitečné. Kdyby byl migrant zaměstnán a placen legálně, bylo by to výhodné pro všechny: zaměstnanci by přijímali větší sumu peněz, stát by dostal peníze z daní a černý trh by se omezil. Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko): Pokusím se reagovat na otázku ohledně nákladů na migraci a spojit to s tím, co zde řekl zástupce ambasády. Naše statistiky (ptali jsme se 4000 členů domácností) ukazují, že nejlevnější je migrace do zemí bývalého Sovětského svazu. Cestovní náklady jsou asi 150 dolarů. Ale náklady na migraci do Evropské unie vycházejí zhruba na 3000 dolarů. Když už jednou takové peníze investujete, nejste ochotni se vrátit zpět hned, jak ztratíte práci. Chcete zůstat déle a shánět práci novou. To vysvětluje to, proč je počet migrantů, kteří se vracejí z EU, omezený. Leila Rispens-Noel (Oxfam Novib): Když tu máme zástupce Světové banky a České republiky, ráda bych se zeptala na následující věc. Celý den mluvíme o tom, že remitence jsou vyšší než ODA, ale nyní se spekuluje o tom, že se remitence budou snižovat kvůli krizi. Mnoho vyspělých zemí, včetně těch evropských, dnes hovoří o podpůrném balíčku a například v Nizozemsku se mluví o tom, že by se neměla tolik 13

14 podporovat ODA, když Nizozemsko samo potřebuje peníze. Některé evropské vlády se mohou rozhodnout snížit ODA s tím, že už rozvojové země podporují skrz remitence. Ve Francii se například teď mluvilo o možnosti nahradit ODA remitencemi. Je to pravda? A další věc je, že nikdo neví, jaký bude mít krize dopad na chudé lidi. Před dvěma týdny jsem byla na Filipínách a ptala jsem se chudých lidí, co si myslí o ekonomické krizi. A oni říkali: My máme ekonomickou krizi celý život. Pro ně už startovní pozice je dost špatná a může se teď ještě zhoršit. Takže jak ovlivní současná krize ODA a remitence? Donald Terry (Světová banka): Všichni se můžeme shodnout na tom, že ekonomická situace se zhoršuje, a to zahrnuje remitence i ODA. ODA jsou veřejné peníze, ODA by měla být zaměřena na nejchudší z chudých, zatímco remitence jsou soukromé. Země by neměly říkat, že není potřeba poskytovat ODA, když už posílají remitence. Jenže země remitence neposílají, nýbrž jednotlivci, to nemá nic společného s vládou. Nicméně ODA se bude snižovat, to se zdá nevyhnutelné za současných podmínek. Budou remitence také klesat? Světová banka odhaduje, že remitence se v příštích třech letech ustálí, ale neklesnou, protože demografická situace mnoha zemí zahraniční pracovníky vyžaduje. I za lepších podmínek je jen velmi málo zemí, do kterých proudí přímé zahraniční investice, a i tyto země dnes zažívají silný pokles.takže ve skutečnosti se v následujících dvou až třech letech budeme muset spoléhat na remitence možná víc než kdy předtím. Proto se musíme snažit usměrňovat remitence do lokálních rozvojových programů, podobných těm, které nabízí Oxfam Novib. Takže ODA půjde s kopce, FDI ještě víc, remitence budou stagnovat - to je náš výhled na další tři roky. Kdybychom měli volbu, remitence by nebyly preferovanou metodou hospodářského rozvoje. Nikdo nedává přednost tomu posílat lidi pryč ze země pracovat do zahraničí, aby mohli posílat domů peníze. Ale vzhledem k ekonomické situaci to jinak nejde. Prostě není možné říct nějaké moldavské nebo filipínské rodině: Víte, neměli byste odjíždět, můžete tím podpořit holandskou nemoc. To pro jednotlivé rodiny není relevantní. Remitence budou posílány i nadále, hlavní úkol je tedy maximalizovat jejich rozvojový dopad vzhledem k tomu, že další zdroje jako ODA a FDI budou klesat. Robert Stojanov (MZLU): Mohl by pan Cruse reagovat na to, co řekla kolegyně, tedy zda skutečně Francie zruší rozvojovou pomoc a francouzskou rozvojovou agenturu, protože z Francie odchází velké množství remitencí? Guillaune Cruse (AFD): Zatím jsme hovořili výhradně o remitenčních tocích ze Severu na Jih, ale existují mnohem významnější toky z Jihu na Jih, což je důležité nést v patrnosti při diskusích o remitencích. Například v Africe je mnohem více migrantů uvnitř kontinentu nežli na Severu. Je důležité mít zeměpisný přehled. Například co se týče dobrovolných návratů, v rámci Evropy je tento návrat více reálný, nežli ze Severu na Jih. Ve Francii máme nyní hodně lidí z Itálie a ze Španělska, kteří se vracejí do svých zemí. To už neplatí pro migranty z Jihu. Bylo pro mne zajímavé dnes slyšet o vašich programech, protože AFD nic takového neplánuje. Tereza Rejšková (MKC): Všichni jste mluvili o tom, jak je důležité lépe zmapovat remitenční toky. Pan Cretu například říkal, že se jim v Moldavsku daří omezovat neformální způsoby převodu a naopak rozvíjet ty oficiální. Ráda bych se zeptala na to, jak přesvědčujete migranty, aby používali oficiální kanály? My se totiž setkáváme s problémy, kdy migranti s námi o svých penězích a remitencích nechtějí mluvit, a to ani nemluvím o tom, že by se nám mohlo podařit je přesvědčit k tomu něco měnit. Je to jen konkurence a volný trh, který u vás pomohl tyto problémy vyřešit? Moje další otázka s tímto souvisí: Mluvili jste o důležitosti transparentnosti a regulace a já bych 14

15 se chtěla zeptat, jestli byste mohli konkrétněji přiblížit, co těmito regulacemi máte na mysli? Jedná se o regulace poplatků za převody? Děkuji. Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko): Začnu druhou otázkou o regulaci. Další kroky jsou nezbytné v oblasti zvýšení konkurence. Kvůli moldavskému finančnímu regulačnímu systému nemohou být mikrofinanční instituce, spořitelny, kreditní banky a pošty zapojené do placení remitencí v cizí měně. Pokud se změní legislativa, je možné dosáhnout vstupu dalších hráčů na trh, zvýšení konkurence pak obvykle snižuje poplatky. To se také týká povolení vytvoření nových technologií. V současnosti si Moldavská národní banka nedokáže představit převody peněz přes mobilní telefony. Pokud se tyto regulace uvolní, poplatky mohou dále klesnout a může se zlepšit dostupnost finančních služeb ve venkovských oblastech. Pak je první otázka, tedy jak snížit neformálnost posílání peněz. To se nestalo během dvou let, ale asi během posledních pěti let. Nemuseli jsme nikoho přesvědčovat, je to skutečně zásluha trhu. Banky propagovaly formální metody převodu. Migranti se spoléhají na neformální sítě a tak se postupně dozvídají o nových levnějších a bezpečnějších alternativách. Migranti jsou racionální bytosti, které dělají racionální rozhodnutí. Eva Anderová (Ministerstvo financí): Nežli ukončím toto sezení, chtěla bych reagovat na některá předchozí prohlášení. Zúčastnila jsem se konference o financování pro rozvoj v Dauhá, kde pan Sarkozy zdůrazňoval, že Evropa v poslední době přispěla jenom něco přes miliardu dolarů na zvýšení ODA, a to samozřejmě nestačí. Uvedl také, že Evropa byla největším donorem v rámci ODA. Zdůrazňovala se také potřeba neutuchajícího úsilí v dosahování rozvojových cílů, protože finanční krize se brzy stane humanitární krizí. Co se týče financování ODA, mnoho zemí je stále pod stanovenou úrovní. Povinností České Republiky bylo navýšit každý rok ODA o 0.01 %, což je v této době velice těžko dosažitelné. Když ekonomika neroste, poskytování ODA je vlastně výhodnější, takže v procentu nepředpokládám závažný pokles. Co se týče remitencí když lidé, kteří pracují v zahraničí, mají možnost získat letenku a 500 euro, aby se vrátili domů, využijí ji. Ale všechny země mají dnes sklony k protekcionismu. Představte si, co se stane, když se tito lidé vrátí do zemí s nízkými příjmy? Těmto zemím kvůli nízké míře zaměstnanosti spíše vyhovovalo to, že jejich pracovníci odcházeli za prací do ciziny. Když se vrátí větší počet lidí, zhorší se úroveň zaměstnanosti. Musí se tedy brát v úvahu dvě stránky věci. Chráníme své lidi tím, že se snažíme udržet míru zaměstnanosti. Ale když se migranti vracejí, jejich země původu se také snaží udržet míru zaměstnanosti. Takže je zde asi více otázek a problémů, se kterými se musíme vypořádat, než odpovědí a řešení. Tyto otázky bychom si měli odnést z dnešního semináře. Dobrá spolupráce mezi námi všemi bude velmi prospěšná. Doufám, že se všichni v budoucnu znova setkáme a že nějakým způsobem se nám podaří ovlivnit situaci v našich zemích a dosáhnout něčeho ohledně remitencí. Děkuji. Texty nejsou autorizované. Zpracování a překlad: Tereza Rejšková (Multikulturní centrum Praha) 15

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003

Přehled. Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Přehled Výhled OECD pro odvětví komunikací: vydání 2003 Overview OECD Communications Outlook: 2003 Edition Czech translation Přehledy jsou překladem výtahů z publikací OECD. K dispozici jsou zdarma v internetovém

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Anežka Mičková, těší mě.

Anežka Mičková, těší mě. Anežka Mičková, těší mě. Profese finančního poradce je v České republice ještě v plenkách. Vždyť finanční poradci začali mít u nás význam až po revoluci v 89 roce, kdy se otevřel trh a lidé si měli z čeho

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance

Den finanční gramotnosti. Výzkum Češi a rodinné finance Výzkumy finanční gramotnosti 2 Jednou ročně monitorujeme finanční gramotnost Čechů z různých pohledů 2011 mezigenerační finanční gramotnost, 2012 muži, ženy a finance a letos Češi a rodinné finance Zaměřujeme

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Spořící chování ve vybraných zemích skupiny Erste Bank

Spořící chování ve vybraných zemích skupiny Erste Bank Spořící chování ve vybraných zemích skupiny Erste Bank Průzkum uskutečněný mezi obyvatelstvem (ve věku 15+) v několika zemích - tj. v Rakousku, České republice a na Ukrajině -září 1 - Návrh průzkumu Tato

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Kontrolní seznam před odjezdem. Supporting European Mobility for Employment

Kontrolní seznam před odjezdem. Supporting European Mobility for Employment Supporting European Mobility for Employment Kontrolní seznam před odjezdem Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Fondy a programy EU - výsledky průzkumu -

Fondy a programy EU - výsledky průzkumu - Fondy a programy EU - výsledky průzkumu - prosinec 2005 Informace o průzkumu CEBRE ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz provedlo v průběhu září a října 2005 průzkum mezi českými firmami na téma Fondy

Více

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií!

Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Švýcarský frank za 35 let posílil o 63% oproti dolaru. Přesto se Švýcarům vyplatilo investovat do světových akcií! Autor: Ing. Tomáš Tyl 7.6. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Výnosy akcií překonají

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků

Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem balík vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně.

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

ING Commercial Banking Czech Republic 2010. 1 Media Kit!

ING Commercial Banking Czech Republic 2010. 1 Media Kit! ING Commercial Banking Czech Republic 2010 1 Media Kit! Duben 2010 Obsah 1. Skupina ING 1 2. ING v České republice 1 3. ING Commercial Banking 2 4. Produkty a služby 2 5. Organizační struktura 3 6. Společenská

Více

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2

SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 SLOVNÍČEK EKONOMICKÝCH POJMŮ č. 2 fiskální politika daň konvertibilita měny inflace index spotřebitelských cen druhy inflace deflace stagflace HDP HNP druhy nezaměstnanosti DPH spotřební koš statků a služeb

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

ING Bank Svět spoření. Praha, 4. března 2014 www.vseosporeni.cz

ING Bank Svět spoření. Praha, 4. března 2014 www.vseosporeni.cz ING Bank Svět spoření Praha, 4. března 2014 www.vseosporeni.cz Obsah prezentace Úvod Mezinárodní průzkum ING Bank Index úspor domácností ING Bank Potenciál spoření Hlavní zjištění www.vseosporeni.cz 2

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Důchodová reforma = šance pro aktivní občany

Důchodová reforma = šance pro aktivní občany Důchodová reforma = šance pro aktivní občany 5.9.2012 Vydání 2012/09/05 Obsah Úvod - strana 1 Jak poznat dobrou firmu - strana 2 Pilíře důchodové reformy str. 3 Výhody a nevýhody II. A III. pilíře str.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na

Více

ZÁPIS Z 6. SEMINÁŘE. Dne 19. 12. 2012 v Kasejovicích

ZÁPIS Z 6. SEMINÁŘE. Dne 19. 12. 2012 v Kasejovicích ZÁPIS Z 6. SEMINÁŘE Dne 19. 12. 2012 v Kasejovicích Přítomni: Dle prezenční listiny. Jednání se zúčastnili senioři, zástupci produktivního věku, ženy 50+, lektor. Téma: Nezbytné služby v naší obci Cíl

Více

KORUPCE NÁM PIJE KREV

KORUPCE NÁM PIJE KREV SNIŽOVÁNÍ VĚŘEJNÉ TOLERANCE VŮČI KORUPCI NA SLOVENSKU KORUPCE NÁM PIJE KREV www.pijenamkrv.sk VÝVOJ STAVU KORUPCE NA SLOVENSKU ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROTIKORUPČNÍ KAMPANĚ VÝCHODISKA červen 2002: proveden

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků

Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Tisková zpráva Průzkum Hospodářské komory ČR: pětina firem se již nyní chystá snižovat počet zaměstnanců, zvyšovat mzdy bude jen 15 % podniků Praha, 13. prosince 2011 Téměř jedna pětina firem se chystá

Více

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012 Tisková zpráva June 19, 2012 Sandra Lades GfK Verein press Tel. +49 911 395 3606 sandra.lades@gfk-verein.org Ronald Frank GfK Verein studies Tel. +49 911 395 3004 ronald.frank@gfk-verein.org Evropany nejvíce

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise

COVER PPT_Compressed. budoucnosti Evropy. Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise COVER PPT_Compressed Investování do budoucnosti Evropy Denisa Perrin oddělení pro Českou Republiku Generální ředitelství pro regionální politiku Evropské komise 1 5. zpráva o hospodářské, sociální a územní

Více

Shrnutí hlavních výstupů z měření finanční gramotnosti obyvatel ČR

Shrnutí hlavních výstupů z měření finanční gramotnosti obyvatel ČR Shrnutí hlavních výstupů z měření finanční gramotnosti obyvatel ČR Ing. Dušan Hradil sekce Finanční trh Ministerstvo financí Tisková konference k projektu Měření finanční gramotnosti obyvatel ČR 3. prosince

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

Kdo jsme. V co věříme. Naši lidé

Kdo jsme. V co věříme. Naši lidé Čeho jsme dosáhli v období 2009-2014 Kdo jsme Jsme největším politickým uskupením v Evropě, zaujímáme středopravé politické názory. Jsme poslanecký klub Evropské lidové strany v Evropském parlamentu.

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Kdo si na co půjčuje? aneb profil dnešního českého dlužníka

Kdo si na co půjčuje? aneb profil dnešního českého dlužníka Kdo si na co půjčuje? aneb profil dnešního českého dlužníka 25. května 200 Jana Zíková, Key Account Manager pro finanční sektor Factum Invenio, s.r.o. Obsah Postoje veřejnosti k půjčkám a úvěrům Sjednané

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Zápis I. jednání Pracovní skupiny Ekonomika a podnikání Dne: 16. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní slovo

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

www.ipfin.co.uk Finanční vzdělávání v International Personal Finance

www.ipfin.co.uk Finanční vzdělávání v International Personal Finance Finanční vzdělávání v International Personal Finance International Personal Finance Kdo jsme? mezinárodní finanční společnost obsluhujeme 2.5 miliónu zákazníků v Polsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku,

Více

STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006

STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006 STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006 Stavební spoření je nedílnou součástí financování bytových potřeb v ČR Od roku 1993, kdy byly založeny první stavební spořitelny v České republice, se tento sektor významně

Více

ÚVĚRY A PŮJČKY. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

ÚVĚRY A PŮJČKY. Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_12 Název materiálu: FINANČNÍ STRÁNKA PODNIKU Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům pojem cizí zdroje Očekávaný výstup:

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu Autor: Ing. Jaromír Beránek Cestovní ruch Cestovní ruch je jedna z nejsvobodnějších lidských činností, kde v demokratickém světě nikde nikdo nikomu nepřikazuje

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

Ministerstvo financí ČR

Ministerstvo financí ČR Hlavní závěry výzkumu veřejn ejného mínění na téma t finanční gramotnost provedeného společnost ností STEM/MARK, a. s. v roce 2007 pro Ministerstvo financí ČR Cíl l výzkumu Zmapovat základní úroveň finanční

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více