Česká kultura a společnost v II. polovině 19. století

Transkript

1 Česká kultura a společnost v II. polovině 19. století I po obnovení neomezené panovnické moci se v habsburské říši rozvíjela česká kultura. Její představitelé se po revoluci 1848 stali uznávanými vůdci národa. Neměli však jednoduchý život, často žili a pracovali v nedostatku a bídě. Těžký osud měla i spisovatelka Božena Němcová, autorka proslulé knihy Babička. Už víte, že divadlo mělo pro Čechy velký význam. Pro jeho pravidelné provozování však stále chyběly vhodné prostory. Proto se důležitou událostí v českém společenském životě stala stavba Národního divadla. Do základů budovy byly uloženy kameny z památných míst českých dějin (z Řípu, Blaníku, Radhoště, Vyšehradu aj.) Na stavbě a výzdobě Národního divadla se podíleli tehdejší nejlepší čeští umělci. Velká část peněz potřebných na stavbu pocházela z národní sbírky, do které přispívali lidé ze všech koutů českých zemí. Proto nad bohatě malovanou oponou stojí nápis Národ sobě. Sotva dokončená nádherná budova divadla však nešťastnou náhodou vyhořela. Lidé okamžitě zahájili novou sbírku, tentokrát na obnovu Národního divadla. Roku 1883 bylo slavnostně otevřeno představením opery Libuše od Bedřicha Smetany. V 19. století se pořádalo mnoho společenských a kulturních akcí nejen ve velkých městech, ale také v malých městech a na venkově. Lidé se scházeli na besedách, kde česky recitovali a zpívali české písně. Sdružovali se v různých spolcích ochotnických (divadelních), pěveckých, vzdělávacích. Byla založena také tělovýchovná organizace Sokol, která měla přispět k rozvoji zdraví a tělesné zdatnosti českého národa. Obyvatelé vesnic měli méně možností ke kulturnímu a společenskému životu. S lidmi z okolí se setkávali většinou jen na výročních trzích jarmarcích, které se konaly v blízkých městech. Tam mohli vidět vystoupení loutkářů či potulných herců, pro které byl jarmark dobrou příležitostí k výdělku. Oblíbenou postavičkou kočovných loutkových divadel se stal Kašpárek. Lidé na venkově nosili ve sváteční dny, v neděli a při návštěvě kostela kroje. Podle kroje bylo možné poznat, kdo je ještě svobodný, kdo je ženatý muž nebo vdaná žena. Kroje lišily i podle krajů: nejbohatší kroje pocházely z jižní Moravy. Lidové kroje můžete dnes vidět ve vlastivědných muzeích spolu s dalším vybavením, které naši předkové používali. V mnoha oblastech Čech a Moravy se tradiční kroje nosí při slavnostních příležitostech dodnes. 1. Obrázek podlep, vystřihni a nalep do sešitu. Využij poznatků z textu, návštěvy Národního divadla v Praze, pracovního listu, který jste doplňovali při exkurzi. Vytvoř mapu poznání, kde shromáždíš všechny informace o kulturním rozvoji českého národa. 2. Podtrhni klíčová slova v článku, z nich sestav osnovu, kterou doplníš v hodině informatiky. Osnova ti poslouží při opakování a přípravách na vyučování.

2

3 Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě František Palacký Česká expedice Vydavatelství českých knih Josef Jungmann Česko-německý slovník Jan Evangelista Purkyně Lékař a přírodovědec, buňka živých organismů Národní muzeum Praha Původní název Vlastenecké Josef Kajetán Tyl Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka První český bál Měšťanská beseda Praha Stavovské divadlo Fidlovačka Karel Havlíček Borovský Novinář, Brixen Kancléř Metternich Zámek Kynžvart Božena Němcová Babička Základní kameny Říp, Radhošť, Blaník, Vyšehrad Národní divadlo Praha

4 Opera Libuše Bedřich Smetana Mikoláš Aleš Lunety Národního divadla Kašpárek Loutkové divadlo Sokol Tělovýchovná jednota Opona Národního divadla Vojtěch Hynais Kroje jižní Morava V zdravém těle, zdravý duch! Heslo Sokola Elektřina František Křižík Jan Kašpar Letadlo První automobil President - Kopřivnice Turbína Stroj sloužící k výrobě elektrické energie Zbrojovka Továrna na výrobu zbraní

5 Zdroje: ČECHUROVÁ, Milana, Petr CHALUPA a Alena JEŽKOVÁ. Vlastivěda 5 pro 5. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2010, 104 s. Člověk a jeho svět. ISBN F. FRIEDRICH, Anonymous, after a photo by. Národní divadlo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit ]. Dostupné z: