VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko nabídka pro cestovní kanceláře

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko nabídka pro cestovní kanceláře"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko nabídka pro cestovní kanceláře bakalářská práce Autor: Lenka Strouhalová Vedoucí práce: Ak. Mal. Vladimír Netolička Jihlava 2010

2 Abstrakt Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu, Folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko nabídka pro cestovní kanceláře, bakalářská práce, autor: Lenka Strouhalová, vedoucí: ak. Mal. Vladimír Netolička, Jihlava V první části bakalářské práce se nachází popis mikroregionu Hustopečsko a folklorních slavností, které se v něm konají. Ve druhé části práce jsou vyhodnoceny dva dotazníky. První je zaměřen na cestovní kanceláře a na jejich zájem o folklorní slavnosti. Druhý se týká propagace v mikroregionu a respondenty jsou jeho obyvatelé. Součástí práce je i nabídka ubytování a doplňkových služeb v mikroregionu. Klíčová slova: Hustopečsko, mikroregion, folklor, slavnost, Hanácké Slovácko, nabídka Abstrakt University of polytechnics Jihlava, college of tourism, folklore festivals in microregion Hustopečsko the offer to tour operators, bachelor s theses author: Lenka Strouhalová, leader: ak. mal. Vladimír Netolička, Jihlava In first part of bachelor s theses is found description of microregion Hustopečsko and folklore festivals, what are taken place in this microregion. In second part are interpreted two questionnaires. First one is focused on tour operators and its interest in folklore festivals. Second one is concerned in promote in microregion Hustopečsko and its informants are inhabitants of its. The offer of accommodation and additional services in Hustopečsko are also part of theses. Key words: Hustopečsko, mikroregion, folklore, festivals, Hanácké Slovácko, offer 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis 3

4 Předmluva Tématem mé práce jsou folklorní slavnosti v mikroregionu Hustopečsko, které mají své kořeny již v době předkřesťanské. Tyto slavnosti se v mikroregionu konají každoročně a účast na nich je ze strany místních obyvatel hojná. Občas na tyto slavnosti zavítá i turista, který nestačí obdivovat krásu krojů, nevšednost tradic a pohostinnost místních obyvatel. Je nadšen a slibuje, že se další rok vrátí. Těchto turistů ale není moc. Většina z nich o těchto slavnostech nemá ani potuchu. Myslím si, že je to škoda, protože větší příliv turistů do obcí by velmi prospěl místnímu cestovnímu ruchu. Rozhodla jsem se tedy nabídnout zachované tradice mikroregionu Hustopečsko tuzemským cestovním kancelářím. Vždyť mnoho z nich pořádá zájezdy na folklorní slavnosti ale většinou jen do zahraničí. Ve své práci nabízím zájemcům popis jednotlivých folklorních slavností této oblasti, abych jim usnadnila výběr některé z nich. Zároveň si mohou vybrat z nabídky ubytování a služeb pro návštěvníky folklorních akcí. Součástí práce jsou i dva výzkumy. První z nich zjišťuje poptávku po folklorních slavnostech ze strany cestovních kanceláří, v druhém jsem chtěla zjistit, jak se obyvatelé mikroregionu staví k potencionálním turistům a k propagaci svého regionu. Informace mi byly sděleny zástupci obyvatel zkoumaných obcí, kteří podrobně popsali tyto slavnosti, lidové zvyky, místní kroje a tradice. Bohužel o folklorních slavnostech v mikroregionu Hustopečsko je velmi málo literatury a ani elektronické zdroje mi neposkytly dostatečné informace k tématu. Proto bych chtěla poděkovat těm občanům mikroregionu Hustopečsko, kteří nešetřili svým časem, aby mi poskytli potřebné informace o slavnostech konaných v jejich obci. Zároveň děkuji panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení při sestavování bakalářské práce. 4

5 Obsah ABSTRAKT... 2 PROHLÁŠENÍ... 3 PŘEDMLUVA... 4 SLOVNÍK CIZÍCH POJMŮ... 7 ÚVOD MIKROREGION HUSTOPEČSKO HANÁCKÉ SLOVÁCKO FOLKLOR KROJE KROJ HANÁCKÉHO SLOVÁCKA KYJOVSKÝ KROJ HODY HODY SE ZAVÁDKOU Dvoudenní slavnosti Třídenní slavnosti HODY BEZ ZAVÁDKY Šitbořice MÁJOVÁ ZÁBAVA BURČÁKOVÉ SLAVNOSTI VELKOPAVLOVICKÉ VINOBRANÍ NABÍDKA FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ CESTOVNÍM KANCELÁŘÍM HODNOCENÍ MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO JEHO OBYVATELI ŽEBŘÍČEK ATRAKTIVIT V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO POPULARITA FOLKLORU V MIKROREGIONU POČET FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ POŘÁDANÝCH V OBCÍCH ÚČAST RESPONDENTŮ NA FOLKLORNÍCH SLAVNOSTECH NÁVŠTĚVNOST FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ PŘÍNOS FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO PRO TURISMUS ATRAKTIVITA MÍSTNÍCH LIDOVÝCH TRADIC PRO POTENCIÁLNÍ TURISTY INFORMOVANOST POTENCIÁLNÍCH TURISTŮ O FOLKLORNÍCH SLAVNOSTECH ZHODNOCENÍ PROPAGACE FOLKLORNÍCH SLAVNOSTÍ V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO ANALÝZA RESPONDENTŮ ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ NABÍDKA UBYTOVÁNÍ V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO HOTELY PENZIONY A MOTELY UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ A APARTMÁNY TURISTICKÉ UBYTOVNY NABÍDKA DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA ELEKTRONICKÉ ZDROJE LITERATURA PŘÍBUZNÁ PŘEDMĚTU PRÁCE, KTERÁ NEBYLA POUŽITA PŘÍLOHY

6 SEZNAM ILUSTRACÍ Obr. 1: Zeměpisné vymezení (zdroj: Obr. 2: Kroj severní části (zdroj: Obr. 3: Kroje jižní části (zdroj: Obr. 4: Kyjovský kroj..17 Obr. 5: Tanec stárka se stárkou (zdroj: Obr. 6: Slavnostní zavádka (zdroj: Obr. 7: Stavění máje (zdroj: Obr. 8: Průvod v čele se stárkem (zdroj: Obr. 9: Tanec stárků pod májí (zdroj: Obr. 10: Průvod s hrozny vína (zdroj: Graf 1: Známkování folklorních a lidových tradic.. 35 Graf 2: Známkování kulturních památek...36 Graf 3: Známkování přírodních atraktivit...36 Graf 4: Hodnocení vinařské kultury Graf 5: Popularita folkloru...39 Graf 6: Počet folklorních slavností v obcích...40 Graf 7: Účast na folklorních slavnostech...41 Graf 8: Návštěvnost folklorních slavností...42 Graf 9: Přínos folklorních slavností pro turismus 43 Graf 10: Názor obyvatel mikroregionu Hustopečsko..44 Graf 11: Informovanost turistů v mikroregionu Hustopečsko.45 Graf 12: Hodnocení propagace folkloru..47 Graf 13: Věková struktura respondentů...48 Graf 14: Dosažené vzdělání respondentů 49 6

7 Slovník cizích pojmů Fedro: Hedvábný praporec bohatě vyšívaný, který určuje hodnost stárka. Praporec je upevněn na holi. Konec fedra je ozdoben střapcem z dřevových vláken zvaných oháňka. Dříve dostával fedro stárek od své partnerky, dnes si jej stárci mezi sebou půjčují. Ferule: Dřevěná placka představující hodové právo v Šitbořicích. O hodech ji starosta slavnostně propůjčuje stárkům. Galérka: Vyvýšené pódium pro muzikanty Hodky: Konají se týden po hodech. Jsou krojované, ale účast není tak hojná jako na hody a postrádají slavnostní nádech hodů. Hody: Událost roku každé obce. Jsou slaveny na svátek patrona kostela obce. Trvají dva až tři dny a jsou pořádány místními stárky. Součástí některých hodů je i tančení slavnostní zavádky. Chasa: Krojovaní chlapci a děvčata, kteří nejsou hlavními stárky, ale podílejí se aktivně na činnosti hodů. Juchačka: Ozdobná karafa na víno, kterou nosí stárci u sebe. Je zdobena stuhami nebo věnečkem z krušpánku. Kordula: Chlapecká vesta kroje Krézl, obršlák: Pečlivě naškrobený stojatý límec, který nosí stárky v severní části Hanáckého Slovácka Mája (máj): Většinou jehličnatý strom, pečlivě opracovaný a zbavený přebytečných větví. Nechává se jen několik kol větví, které se ozdobí barevnými fábory. Poté se mája vztyčí v obci na návsi. V některých obcích se staví 1. května. V obcích, kde se slaví 7

8 hody se zavádkou, jsou máje stavěny až na tuto událost. Mája je symbolem lásky a života. V některých obcích stavěli májky chlapci před dům svých vyvolených. Májová zábava: Krojovaná taneční zábava, která se koná v květnu. Odehrávky: Konají se týden nebo dva týdny po hodech. Stárci jsou krojovaní, ale zábava nemá tak slavnostní ráz jako hody. Místo průvodů po obci navštěvují stárci místní sklepy. Podrekruti: Čekatelé na stárkovství v Šitbořicích. Stárkovství se rekrutům předává o májové zábavě a musí si je zasloužit v bitvě o vlajku s rokem svého narození. Pokud vlajku ubrání, mohou jít na hody jako rekruti. Presóz: Sklepní místnost, ve které se lisuje víno. Pochází z německého Presshaus. Přehoz: Součást chlapeckého kroje ze severní části Hanáckého Slovácka. Přehoz je růžice ze stužek připevněná na rameni stárka. Z přehozu visí stárkovi na zádech dlouhé stuhy. Přespolní chasa: Krojovaní chlapci a děvčata, kteří na hody přijeli z jiných obcí. Rantál: Věnec, který nosí stárky v jižní části Hanáckého Slovácka. Věnec je zdoben několika patry květin. Rekruti: Stárci v Šitbořicích. Jejich právo vést folklorní slavnosti ve své obci začíná o hodech a končí májovou zábavou. Dříve se to byli chlapci, kteří měli být po májové odvedeni na vojnu. Sklepník, sklepnice: Krojovaný pár, který se stará o hodech o víno. Sklepník má zástěru, sklepnice nemá na hlavě věneček, ale turečák. Sólo: Bývá vyhlašováno o všech folklorních slavnostech. Jsou známá sóla pro přespolní, bosé či pro svobodné. Během sóla stárci obchází jednotlivé tančící páry, 8

9 občerstvují je vínem a obdarovávají mašličkou. Tanečníci za to dají malý finanční obnos. Spona: Zdobí stárkovu vestu. Je vyrobena z lepenky obdélníkového tvaru a je zdobena stužkami. Na vestu jsou upevňovány vždy dvě nad sebou. Starci, starky: Krojované páry v Boleradicích. Stárek, stárka: Krojované páry, které se starají o hladký průběh hodů. V obcích se zavádkou jsou to první tři páry, které mají rozdělenou organizaci hodů. První stárek se stará o hladký průběh prvního dne hodů, druhý stárek o druhý den, třetí stárek o třetí den nebo o odehrávky. V obcích, kde zavádka nebývá, jsou stárkami a stárky všechny krojované páry. Starý stárek: Ženatý krojovaný muž, který si druhý nebo třetí den hodů vymění roli se stárkem a stará se o stárku a organizaci hodů. Turečák: Šátek, který o hodech nosí sklepnice. Bývá většinou červené barvy. Vonička: Svazek umělých květin, které jsou napojeny na barevné mašle stárků a zdobí stárkovu vestu. Vrča: Papírový kotouč zdobený pentlemi, stuhami a korálky. Bývá připevněný na temeni hlavy stárky. Vršek: Malý jehličnatý stromek, obvykle 1,5 m až 2 m dlouhý, který musí šitbořští podrekruti uhájit před rekruty. Týden před májovou zábavou tyto vršky hlídají a na každou noc mají nachystaný jeden. Zahrávky: Konají se ve Velkých Pavlovicích čtyři týdny před hody. Na zahrávkách jsou představeni budoucí stárci, kteří v tradiční bitce musí obhájit svůj nově nabytý post. 9

10 Zarážení hory: Byla to tradice, která měla ochránit právě dozrávající hrozny. Tato tradice dávala zákaz vstupu na vinice všem kromě hospodáře. Zákaz rušil horný vinobraní. Závádka, skládka: Slavnostní tanec v tříčtvrtečním rytmu, který je tančen na hody. Je vrcholem hodů. Stárci postupně vyzývají své partnerky k tanci úklonou. Poté se pár uchopí za ruce, které má ve výši ramen a začne tančit. Zavádku začíná první stárek, pak druhý, nakonec se k tanci přidávají i přihlížející. 10

11 Úvod Mikroregion Hustopečsko se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav. Tento svazek obcí sdružuje 30 měst a vesnic. Každá z těchto obcí ročně pořádá nejméně jednu folklorní slavnost. Účast na nich je většinou dostatečně hojná, avšak zavedené zvyky se díky modernizaci a vývoji doby mění. V mnoha vesnicích se snaží tradice stále udržovat, v některých dokonce najdeme skupiny nadšenců, kteří se probírají historií, aby lidové obyčeje oživily. Jsou však i takové obce, ve kterých folklor postupně zaniká. Lidové slavnosti jsou nehmotnou památkou kraje, která by mohla do těchto míst nalákat více turistů. Nejeden návštěvník, který spatřil nádheru a pestrost místních krojů a aktivně se zapojil do folklorního dění, byl přímo nadšen nevšedností a bohatostí tradic.turistů z jiných oblastí je však v mikroregionu málo. Slavnosti jsou to hlavní, ač ne jediné, co může toto sdružení obcí nabídnout. Ve své práci bych chtěla vyzdvihnout krásu a jedinečnost tradic Jižní Moravy a nabídnout tyto krojované oslavy cestovním kancelářím. Nejedna cestovní kancelář v České republice prodává svým klientům zájezdy na slavnosti do celé Evropy, ale místní tradice nepokládají za atraktivní. Ve svém průzkumu bych chtěla zjistit, zda tyto firmy vědí o slavnostech, které se v této části republiky konají a zda by o ně měly zájem jako o potenciální produkt. Také se chci dozvědět, jak se k této situaci staví občané mikroregionu. Svou prací chci rovněž přispět k rozvoji a propagaci cestovního ruchu v oblasti, která je mi blízká. 11

12 1 Mikroregion Hustopečsko Mikroregion Hustopečsko je svazkem obcí podle zákona č. 128 / 2000 Sb. O obcích. Nachází v severovýchodní části okresu Břeclav, v Dyjskosvrateckém úvalu v oblasti Novomlýnských nádrží a jižního okraji Ždánického lesa. Největší část krajiny v této oblasti tvoří zemědělská půda. Návštěvníka překvapí množstvím vinných a ovocných sadů. Známá jsou především vína z Velkých Pavlovic. O vinařské tradici svědčí také sklípky, které se nachází snad v každé obci mikroregionu. Víno se v této oblasti vyrábělo již v době Velkomoravské říše. O podporu výroby a prodeje produktů místních vinařů se snaží spolková republika Kraví Hora v Bořeticích, která vznikla z recese v r a tvoří ji tři části obce Hliníky, Kraví Hora a Zahraničí. Republika má vlastní vládu, ozbrojené síly, měnu, znak, vlajku a hymnu. Vydává své vlastní pasy, známky a kolky. Mikroregion Hustopečsko je krajem rovinatým. Jeho nejvyšším vrcholem je Přední kout s nadmořskou výškou 410 m, jež se nachází mezi obcemi Kurdějov a Bořetice. Touto oblastí protéká řeka Svratka a patří k ní také část Novomlýnských nádrží. Území mikroregionu Hustopečsko bylo osídleno již v období paleolitu. Svědčí o tom četné nálezy keramiky či kostí. Důkazy o obývání území kultury skrčků a popelnicových lidí nalezneme v muzeu v Kloboukách. Ve 4. století byl tento kraj osídlován Kelty, kteří byli odtud vyhnáni Římany. Později bylo dnešní Hustopečsko součástí Velkomoravské říše a v 11. století bylo připojeno k českému státu. Ve 14. století přišla na toto území sekta Novokřtěnců, kteří zde prosluli pěstováním vinné révy, budováním velkých podzemních vinných sklepů a keramikou. Tato sekta, které v kraji nikdo neřekl jinak než habáni, opustila kraj v r Přes Hustopečský kraj táhlo také Napoleonovo vojsko v r a V r se Hustopeče staly okresním sídlem. Za doby první republiky byl tento kraj hojně navštěvován prvním Československým prezidentem T.G.Masyrykem, jež zde strávil část svého mládí. Jeho rodiče jsou pochováni na místním hřbitově. Mikroregion Hustopečsko se také může pochlubit svými slavnými rodáky, k nímž patřil např. publicista a spisovatel Jan Herben z Brumovic nebo bratři Mrštníkové, proslulí svým dramatem Maryša, kteří žili dlouhou dobu v Divákách. 12

13 2 Hanácké Slovácko Většina území mikroregionu Hustopečsko je součástí Hanáckého Slovácka. Podle krojů je rozděleno na severní a jižní. Do severní části patří např. Klobouky, Kašnice, Morkůvky, k obcím v jižní části Hanáckého Slovácka můžeme přiřadit např. Šakvice, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Němčicky a Horní Bojanovice. Hanácké Slovácko nemá jednotný dialekt. Severně bylo nářečí slovácké, jižně východomoravské. Obyvatelé se mezi sebou rozdělovali na Hanáky a Slováky, podle toho, který typ nářečí v jejich jazyce převažoval. Obrázek 1: Zeměpisné vymezení Hanáckého Slovácka Domy v tomto regionu mají již od středověku půdorys do písmene L a bývají stavěné štítem do ulice. Za domem se nachází další hospodářské budovy. V mnoha obcích mikroregionu tvoří vinné sklepy celé ulice. Fasády tradičních domů a sklepů jsou bohatě zdobeny pestrými květinovými vzory. Také drobné sakrální stavby ovlivnila lidová architektura. Jedná se o boží muka či kapličky. 13

14 3 Folklor Každá obec v tomto mikroregionu pořádá v průběhu roku několik kulturních a společenských akcí, aby obohatila život obyvatel obce. Mezi tyto slavnosti patří Májové zábavy, Hody, Hodky či Odehrávky, při kterých se připomínají a obnovují tradice předků. Májové zábavy se konají v měsíci květnu. Hody mají téměř všechny obce na svátek patrona obce, tzv. svatého, kterému je zasvěcen kostel v obci. Hody se slaví od konce června do konce října. Tyto slavnosti jsou krojované. Na podzim se v mnoha obcích koná vinobraní a velkým lákadlem, jak pro obyvatele Hustopečí, tak pro přespolní jsou Burčákové slavnosti, které se konají každý rok na přelomu září a října. 14

15 4 Kroje Nejstarším krojem byl oděv, který byl nošen ve vesnicích při práci na poli. Některé prvky kroje pochází již z doby římské, jiné z doby Velké Moravy. V 1. polovině 15. století nosili lidé kroj prostý, nezdobený. V následujícím století se začíná kroj zdobit, k šití se používá dražší plátno. V renesančním období se lidový ženský kroj zaobluje podle tvaru těla tzv. vrapováním. Hrudník dívek a žen je stažen živůtkem. Muži začínají nosit krátké kalhoty a punčochy. V období baroka na našem území se na kroji vyvíjí výšivka, kroj získává různou délku a přejímá ozdoby a doplňky tehdejší módy. Ve 2. polovině 18. století vznikají první dokumenty popisující lidový kroj. V polovině 19. století začíná nošení kroje pomalu opadat. Toto dědictví předků odkládají nejprve v chudších oblastech, např. na Ostravsku a v Podkrkonoší. Selské kroje, na Hané, v Jižních Čechách, na Plzeňsku a na Slovácku, naopak rostou a košatí. V posledním desetiletí 19. století vzniká nový vědní obor zabývající se studiem kroje, národopis. Na začátku 20. století kroj již téměř zanikl, nosí se pouze na Chodsku a Slovácku. 4.1 Kroj Hanáckého Slovácka Kroj, který je nošen na Hanáckém Slovácku, má stejné dominantní rysy. U žen se vyznačuje barokní linií sukní a spodniček, součástí kroje je i vyšívaný šátek v rukou dívky. Hlava chlapců je zdobena bohatě zdobeným kloboukem. Součástí chlapeckého slavnostního oblečení je i tzv. fedro. Je to hedvábný šátek nebo praporec, bohatě vyšívaný, který dostavá stárek od své stárky. Tento praporec je připevněný horní stranou na hůlce, zdobený stuhami a ukončený oháňkou z brslenových hoblin. V severní části má ženský kroj silně naškrobený stojatý límec, tzv. krézl nebo obršlák. Dívčí hlavu zdobí buď šátek nazývaný Turečák nebo věneček. Dívčí kroj je navíc obohacen o tzv. vrču, což je papírový kotouč pošitý korálky a stuhami připevněný na temeni hlavy. Chlapecká vesta je ozdobena sponou a přehozem. Přehoz je růžice ze stužek připevněná na levém rameni a spony jsou na kroji připevněny vždy 15

16 dvě nad sebou. Kalhoty mužského kroje v této části Hanáckého Slovácka jsou bílé plátěné, soukenná vesta kordula může být červené, černé či fialové barvy. Obrázek 2: Kroj severní části Hanáckého Slovácka (Morkůvky) V jižní části má dívka límec volně položený na ramenou. Na hlavě mají děvčata turečák či věnec nazývaný rantál. Chlapecký kroj šitý z černého nebo tmavomodrého sukna je bohatě vyšívaný a to nejen vesta, ale i kalhoty. V okolí Velkých Pavlovic se nosí kalhoty žluté, které mají připomínat původní barvu žlutých kožených kalhot. Na levé straně korduly mají stárci připnuté bohatě vyšívané dlouhé mašle s voničkou. Vonička je svazek drobných kvítek, které tvoří okrasu na mašlích. Obrázek 3: Kroje jižní části Hanáckého Slovácka (Vrbice) 16

17 4.2 Kyjovský kroj Některé obce v Mikroregionu nemají svůj vlastní kroj nebo se záznamy o něm nedochovaly. Stárci a stárky v těchto vesnicích nosí na hody a májové zábavy kroje kyjovské. Tento kroj je u nás nejvíce známým, dá se říct téměř krojem národním. Pro kyjovský kroj jsou typické černé výšivky na límci a na ramenou a barevné výšivky na sukni. Dívčí kroj se skládá z červené sukně, černé zástěry a černé nebo modré korduly. Dívky do tohoto kroje nosí černé punčochy. Vysoké černé varhánkové boty, které jsou pro tento kroj nejvhodnější, nebývají v půjčovnách většinou k dispozici, proto stárky obvykle nosí černé střevíce či sandály. Chlapci se oblékají do temně modrých kalhot, košile s volnými rukávy a děrovanou výšivkou a krátké vesty. Na hlavě mají posazený malý klobouček zdobený stuhami, korálky, umělými kytkami či pery z kohouta. Šátek zasunutý v poklopci kalhot býval dříve darem od milující dívky. Obrázek 4: Kyjovský kroj 17

18 5 Hody Největší událostí roku jsou pro každou obec bez výjimky hody, které skoro každá dědina pořádá o víkendu po svátku patrona místního kostela. Hlavními účastníky těchto oslav jsou krojovaní mladí lidé, kterým se říká stárky a stárci. Většinou se jedná o chlapce a dívky, kteří v daném roce dosáhli plnoletosti. V mikroregionu Hustopečsko jsou hody každoročně pořádány téměř ve všech obcích. Dříve se hody slavily od neděle a začínaly průvodem, dnes se délka hodů a jejich průběh se v každé obci liší. Jedno mají všechny obce společné. Žádný účastník folklorních slavností si v dnešní době nedokáže představit hody, májovou či odehrávky bez dechové hudby, jež postupem času nahradila trumpetistu a harmonikáře, kteří na těchto událostech dříve doprovázeli stárky při marši a hráli k tanci a poslechu. Oslavy hodů mají svůj původ již v předkřesťanské kultuře. Dříve byly slaveny od neděle nejblíže ke svátku patrona obce, v dnešní době jsou přesunuty na víkend. Roku 1786 císař Josef II. stanovil jednotný termín pro hody a to v neděli po svátku sv. Havla. Říkalo se jim císařské a v některých obcích jsou slaveny dodnes. Obrázek 5: Tanec stárka se stárkou 18

19 5.1 Hody se zavádkou Hody se již odedávna slaví s velkou okázalostí a obřadností. Jejich pořádání bylo výsadou chasy, která mezi sebou volila stárky. Úkolem stárka bylo vést hody a zajistit jejich hladký průběh. Ve většině obcí volba stárků stále probíhá. Vybráni bývají čtyři chlapci. Tři jsou jako stárci, čtvrtý - sklepník, má na starosti víno. Snad největším důvodem, proč se odpoledne, v hlavní den hodů, schází celá obec pod májí u tanečního parketu, je tančení slavnostní zavádky. Bývá vrcholem několikadenní hodové zábavy, kdy začínají s tancem dle tradičních pravidel krojovaní stárci a postupně jsou uvedena do tance všechna děvčata. Tento starý tanec, nazývaný také skládka se tančí obvykle v pondělí odpoledne kolem 16. nebo 17. hodiny. Po průvodu obcí se muzikanti se usadí na galérku a stárci se rozestaví po okraji parketu čelem k máji. Muzika přehraje první sloku zavádky a chasa ji přezpívá. Krojovaní stárci vyzvou svoji partnerku k tanci. Stárek a stárka jsou postavení čelem proti sobě. Uchopí se za pravou ruku, kterou drží ve výši ramen. Zavádkovým krokem poté obcházejí kolem máje. Postupně se k nim přidává i krojovaná chasa a ostatní přihlížející. Ve většině obcí po zavádce předávají stárci své protějšky starým stárkům, kteří se musí o děvčata po zbytek odpoledne a večera starat. Starými stárky mohou být pouze ženatí krojovaní muži. Obrázek 6: Slavnostní zavádka v Morkůvkách 19

20 Skoro všechny obce, ve kterých je zavádka tančena, se honosí Hanácko Slováckým krojem. Každá obec si tento kroj malinko upravila, většinou se však jedná o detaily ve zdobení (např. chlapci z Klobouků u Brna nosí přehoz dozadu, chlapci z Morkůvek ho mají naopak vepředu). Dříve se začínalo hodovat v neděli a oslavy trvaly až do úterý, v některých obcích končily až odehrávkami. Tento zvyk se v některých obcích zachoval dodnes, jiné přesunuly první hodový den na sobotu. Zpravidla den před hody se na návsi uprostřed obce vztyčí mája. V některých obcích se ještě dodržuje tradice stavění máje ručně, jinde se pro ni ještě jezdí koňským povozem. Po příjezdu na náves se mája očistí, zbaví přebytečných větví, kmen se oloupe a zbaví suků. Očištěnou máj dívky ozdobí barevnými fábory z krepového papíru. Povinností stárků je u máje bdít a hlídat ji, aby ji chlapci z okolních vesnic nepodřízli a neodnesli. Pokud stárci přijdou o máji, je to pro ně velká ostuda a mnohdy se musí z hanby vykoupit. Traduje se, že bez máje by hody nemohly začít. Tato tradice vznikla z rivality mezi sousedními obcemi. Obrázek 7: Stavění máji v Šitbořicích První den odpoledne se schází chasa, stárci a muzikanti u máji a jdou průvodem zvát spoluobčany na večerní zábavu. První stárek nosí juchačku,což je ozdobná karafa s vínem, druhý skleničky a třetí pokladnu na peněžní příspěvky od spoluobčanů. Obchůzka končí kolem šesté hodiny večerní. Stárci odchází ke stárkám a přivádí je na zábavu ustrojené do kroje. Chystání stárek není vůbec jednoduchou záležitostí. Toto 20

21 umění se dědí z generace na generaci. Stárky mají na hlavách věnec a vrču, sklepnice pouze šátek, zvaný turečák a v ruce skleněný džbán s vínem. Večerní zábavy se konají buď v tanečních sálech, kulturních domech či na parketu pod májí. Při příchodu na zábavu pochodují stárci marš a čestné kolo. Následuje sólo stárků a stárek, při němž jsou postupně zvedáni. Stárky drží za nohy chasa, stárky jsou zvedány v kleče na židlích. V průběhu zábavy jsou vyhlašována sóla a přestávky mezi tanci jsou vyplňovány zpěvem lidových písní. Při sólech, která jsou vyhlašována v průběhu večera, chodí stárci vyzývat návštěvníky k tanci, stárky tančící páry občerstvují vínem a rozdávají pentličky. Obvykle za tuto pentli dostane stárka malý finanční obnos do kasičky. Druhý den hodů chodí ráno stárci opět zvát své spoluobčany na taneční zábavu. V některých obcích se účastní ranní mše a zvát jdou až odpoledne. Obvykle druhý den hodů přijede přespolní chasa a na tanečním parketu tančí verbuňk a vrtěnou. Povinností stárků a místní chasy, je vzít přespolní navečer domů a občerstvit je. Večer je poté stejná zábava se sóly jako den předchozí. Vyvrcholením hodů je slavnostní zavádka, která se obvykle tančí poslední den hodů. Ty obce, které mají hody pouze dva dny jsou ochuzeny o tance přespolní chasy. Zavádka se tančí kolem třetí hodiny odpoledne, kdy se po průvodu obcí stárci sejdou pod májí a za zvuku marše obejdou kolem máji průvodem čestné kolo. Odpolední program končí kolem šesté hodiny maršem. Stárci se jdou domů navečeřet a večer opět začíná zábava s čestným kolem. Tento večer se také volí staří stárci. Aby mohl muž dělat starého stárka, musí být ženatý. Starý stárek je vyhlášen mikrofonem, aby předstoupil před stárku. Oba jsou poté vyzvednuti na židlích, připijí si vínem a vše stvrdí polibkem. Hodovým stárkům tímto již jejich povinnosti odpadají a mohou se bavit, jak uznají za vhodné. Po celý zbytek večera se pak o hladký průběh hodů a stará zvolený starý stárek. Tento zvyk probíhá ve všech obcích, v jejíchž programu je zahrnuta zavádka. Večer pokračuje sóly a končí brzy ráno. Týden či dva po hodech se konají odehrávky hodů. Stárky si oblékají sváteční sukni ze sametu. Průběh není tak slavnostní jako o hodech, odpoledním programem je pohoštění stárků ve vinných sklípcích. 21

22 Zájemci o folklorní slavnosti na Hustopečsku si mohou zvolit slavnost podle data konání a podle její délky. Hody, jejichž vyvrcholením je tančení zavádky pod májí, lze rozdělit na dvoudenní nebo třídenní Dvoudenní slavnosti V Kloboukách u Brna, v Boleradicích a v Zaječí jsou tradiční hody slaveny pouze v sobotu a v neděli. Důvodem je nízká návštěvnost třetího dne hodů, který bývá obvykle dnem pracovním. V Kloboukách u Brna byly tyto slavnosti v průběhu let pod záštitou dvou sportovních organizací a každá z nich slavila hody na jiném místě. Proto nedošlo k takovému stmelení obyvatelstva, jaké je v jiných obcích. Stárci v Kloboukách nejsou voleni, problémem někdy bývá zajistit jejich dostatečný počet. V pátek před hody se na náměstí či na návsi postaví mája. Úkolem každého stárka je máj po dobu trvání hodů uhlídat. V sobotu ráno chodí chlapci zvát spoluobčany na slavnosti konající se ten víkend v jejich obci. Odpoledne jdou stárkovské páry průvodem po obci k máji, kde se koná odpolední zábava. V Zaječí se krojované páry zastaví u radnice, kde si od starosty obce vyžádají Zaječské hodové právo, které jim povoluje pořádat hody. Po odpolední zábavě se jdou stárci domů najíst a nachystat na večerní zábavu. V neděli ráno se účastní krojované páry ranní mše. Po bohoslužbě chlapci opět chodí zvát na večerní zábavu. Stárci si své partnerky vyzvednou až odpoledne. Po slavnostním průvodu obcí se pod májí tančí zavádka. Na večerní zábavě jsou stárci a stárky vyzvedáváni na ramenech statných mladíků a připíjí si na zdárný průběh hodů. Stárci v průběhu večera předávají hody starým stárkům. V Kloboukách mohou zájemci hody navštívit 3. týden v srpnu na svátek sv. Bartoloměje a v Boleradicích na svátek sv. Jana. 22

23 5.1.2 Třídenní slavnosti V ostatních obcích jsou hody prodlouženy o pondělí. Výjimku tvoří jen Velké Pavlovice a Vrbice, kde jsou hody konány od neděle do úterý. Ve Velkých Pavlovicích probíhá ještě tradiční volba stárků. Koná se na začátku července, kdy se v jedné z Pavlovických hospod sejdou místní chlapci a volí mezi sebou stárky a sklepníka. Stávající první stárek navrhne svého zástupce, poté probíhá hlasování. Každý nově zvolený stárek musí vypít najednou do dna půl litru vína. Ostatní jej přitom zvedají na židli a zpívají. Sklepník to má těžší. Musí sice vypít o polovinu vína méně než stárek, ale je vyzvedáván hlavou dolů. Nově zvolení stárci mají za úkol najít si k sobě partnerku, která by s ním hody absolvovala. Čtyři týdny před hody se ve Velkých Pavlovicích pořádají tzv. zahrávky. Na této slavnosti jsou spoluobčanům představeni noví stárci, kteří musí uhájit svůj budoucí post stárka v tradiční bitce. Ve čtvrtek nebo v pátek před hody se na návsi postaví máj, kterou musí stárci uhlídat. V Krumvíři a v Němčičkách se pro máj ještě jezdí koňským povozem. Obvykle jezdí čtyři vozy. První veze máj, další dva jsou obsazeny pomocníky a poslední vůz je tzv. občerstvovací. Budoucí stárky vozy nazdobí fábory a každému účastníku akce připevní na košili mašličku. Odpoledne se chlapci ze zpěvu lidových písní vrací s májí do Krumvíře. V Kobylí chodí zvát chlapci místní občany na večerní zábavu v sobotu ráno. V ostatních obcích mají pouze odpolední tance pod májí a večerní zábavu. V Morkůvkách a Brumovicích je tato slavnost nekrojovaná. V Brumovicích, Němčičkách, Velkých Pavlovicích a v Bořeticích se stárci účastní ranní bohoslužby v místním kostele. V ostatních obcích probíhá obvykle zvaní spoluobčanů na večerní zábavu. Ve Velkých Pavlovicích se chlapci odebírají nejprve k domu pana starosty, od nějž si vyprosí povolení místních hodů. Odpoledne si stárci jdou pro své partnerky, které na ně čekají u první stárky. Stárci a chasa jdou poté průvodem obcí až k máji, kde společně tančí až do pozdních odpoledních hodin. Do některých obcí v neděli přijíždí přespolní chasa, 23

24 která se pod májí představí, zazpívá a zatančí verbuňk. Povinností stárků je přespolní občerstvit. V Krumvíři jsou stárci v neděli vyzvedáváni na židlích a připíjí si spolu na zdárný průběh hodů. Všichni už se těší na večerní zábavu, která trvá až do časných ranních hodin. V pondělí ráno se pokračuje se zvaním spoluobčanů, ale zve se jiná část obce. Odpoledne se schází děvčata u druhé stárky, kde si je chlapci vyzvednou. Poté jdou průvodem pod máj a tančí zde slavnostní zavádku. Ve Vrbicích jsou v pondělí otvírány Vrbické sklepy za zvuku místní lidové hudby. Večer se opět koná taneční zábava, na které jsou voleni staří stárci. V úterý ráno v Krumvíři obchází stárci místní sklepy, které jsou pro tento den otevřeny. Odpoledne jsou pod májí vyhlašována sóla. Ve Velkých Pavlovicích se k průvodu připojují i krojovaní ženáči. Na parketu vyzývají stárci k tanci vdané paní a stárky tančí sóla se ženáči. Ve Vrbicích se v úterý odpoledne tančí zavádka. Hody jsou završeny večerní slavností, kde se tančí, popíjí a zpívá až do rána. První hody, které je možno v mikroregionu navštívit se konají v 3. týden v červnu v Kobylí. O týden později se tato událost roku slaví v Brumovicích, Němčičkách, Horních Bojanovicích a Velkých Pavlovicích. První týden v srpnu hodují občané Bořetic. Na sv. Bartoloměje se hody slaví v Krumvíři a Morkůvkách a hodovou sezónu završuje obec Vrbice. 24

25 5.2 Hody bez zavádky V mnoha obcích mikroregionu Hustopečsko se v průběhu času na zavádku pozapomnělo. Patří sem rovněž obce, které dlouhou dobu patřily do okresu Židlochovice. V těchto obcích není krojovaná chasa, za stárky jdou všichni, kterým v rok slavení hodů bylo osmnáct let. Dříve vznikalo právo stárkům udržovat tyto tradice až o hodech a končilo májovou zábavou, aby mohli být chlapci v červnu odvedeni na vojnu. Dnes začínají stárci chodit v krojích již o májové. Hody jsou slaveny na svátek patrona místního kostela stejně jako v obcích, kde se tančí zavádka. V průběhu let se v těchto obcích na místní tradice sice nezapomnělo, ovšem většina stárků si musí půjčovat kroje kyjovské, protože obec vlastní kroje nemá nebo nemá peníze na jejich obnovu. O rekonstrukci místního kroje se v posledních letech zasloužily obce Nikolčice a Hustopeče. Ve Starovičkách a v Divákách se stále používá Hanácko Slovácký kroj. Městys Velké Němčice se sice také snaží o obnovu kroje, dosud se ale používá kroj kyjovský. Šitbořice mají také svůj vlastní kroj, přestože pánský je obnoven jen z části. Tradiční hody jsou ochuzeny o zavádku a o předání stárkovství starým stárkům, kulturní život je však obohacen o májovou zábavu, která se koná v květnu. Hody obvykle probíhají v sobotu a v neděli. Den před hody se u parketu postaví mája, u které musí stárci strávit noc a hlídat ji. Přijedou sem i mnozí přespolní. Od máji se poté nese zpěv až do ranních hodin. Přestože mohou být stárci s přespolními dobří přátelé, nic to nemění na tom, že i kamarád se může snažit stárkům máj podřezat a odnést. V sobotu odpoledne se chlapci a dívky obléknou do krojů a jdou slavnostní průvod obcí. Po průvodu se navečeří a připraví na večerní zábavu, která trvá do časných ranních hodin. Na zábavách se vyhlašují taneční sóla, pořádaná stárky. Dobrým zvykem stárků je o přestávkách muzikantů utvořit na tanečním parketě kruh, kde zpívají lidové písně a občerstvují sebe i ostatní zpívající skleničkou vína. Tradicí v Divákách je půlnoční vyhlášení sóla pro stárky, při kterém jsou krojovaní chlapci vyzvednuti na ramena statným mužům, kteří s nimi chodí maršem kolem máji. Tímto stárci končí sobotní krojované hody, účastníci zábavy je však nějakou dobu ještě nechtějí pustit z parketu. 25

26 V neděli dopoledne se krojované páry účastní ranní mše. Po mši si stárci vyzvednou muzikanty v hospodě a průvodem chodí zvát spoluobčany na hody. Odpoledne jdou slavnostní průvod po obci a kolem šesté hodiny večerní se sejdou u máji, kde tančí. Po večeři opět spěchají na parket, kde se starají o hladký průběh hodů až do časných ranních hodin. V Křepicích hody pokračují večerní zábavou i v pondělí. Ta však již není tradiční, krojovaná, nýbrž jde již o setkání při modernějším druhu hudby, která je prokládána lidovými písněmi. Hody jsou ve většině obcí slaveny o víkendu, který je nejblíže svátku patrona místního kostela. V Uherčicích je kostel zasvěcen Janu Křtiteli a hody jsou zde slaveny kolem 24. června. O víkendu, který se blíží 24. červenci bývají hody v obci Nikolčice, jejímž patronem je svatý Jakub. O dva týdny později, na svátek svatého Vavřince, se hoduje ve Velkých Němčicích. Kolem 24. srpna, na svátek svatého Bartoloměje se tyto slavnosti odehrávají v Křepicích. Ten samý víkend jsou hody také v Divácích a ve Starovicích. Starovický kostel je zasvěcený svatému Jiří a svatému Mikuláši. Jelikož svatý Jiří má svátek již v dubnu a svatý Mikuláš zase v prosinci, byly hody trvale přesunuty k příznivějšímu datu, kdy bývá ještě teplo a hody se mohou odehrávat venku. Ve Velkých Hostěrádkách se hody konají poslední říjnový víkend na počest vysvěcení kostela, jež je pod patronátem sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Rozálie. O týden později se zde konají odehrávky. V Hustopečích se hody konají na svátek sv. Václava. Tradiční zavádka zde sice není tančena, k máji diváky lákají jiné tance jako je verbuňk a vrtěná. Hustopeče je jedna z mála obcí, která se snaží folklorní slavnosti obnovit. Ještě před pár lety nosili stárci kyjovské kroje, dnes mají hustopečští své vlastní. Byla zde také zavedena volba stárků a chasy. Ve Starovičkách se slaví hody první říjnový víkend. V pátek navečer se postaví mája, sobotu dopoledne probíhá zvaní po obci, odpoledne slavnostní bohoslužba a průvod po obci. Nedělní zábavou se hody završí. 26

27 5.2.1 Šitbořice V Šitbořicích se stárkům říká rekruti a hody začíná jejich stárkovská povinnost. Stejní rekruti, co jdou o hodech, drží další rok také májovou. Rekruty byli dříve chlapci, kteří měli být v létě odvedeni na vojnu. I v dalších obcích začínala povinnost stárka již o hodech, v dnešní době začíná pouze v této obci. Hodové slavnosti se konají nejblíže ke svátku svatého Václava, patrona zdejšího kostela, a začínají v sobotu odpoledne průvodem po obci. Nejdůležitější zastávkou průvodu je Společenský dům Orlovna, kde na rekruty čeká starosta, který jim předá hodové právo, tzv. feruli. Poté starosta rekrutům propůjčí listinu práva, kterou musí první rekrut přečíst. Po přečtení rekruti a rekrutky zpívají a vyhlašují starostovi sólo. První rekrut musí dokázat, že je dobrý vinař a natáhnout z demižonu celý koštýř vína. Ten má obsah 5 litrů. Rekruti pak na průčelí Orlovny vyvěsí vlajku obce. V neděli dopoledne chodí rekruti zvát na večerní zábavu a odpoledne bývá slavnostní průvod a tancování a zpívání před sokolovnou. V sobotu i v neděli se koná večer zábava. Obrázek 8: Průvod, v čele první stárkovský pár s ferulí 27

28 6 Májová zábava Již odedávna se na mnoha vesnicích na Moravě vztyčují v noci o filipojakubské noci (30. dubna) uprostřed vsi máj. Tento zvyk je nejspíše pohanského původu a sahá již do období starého Říma. Původně byla mája stavěna na náves a další menší májky byly vztyčovány před okna domu místních děvčat. Stárkami a stárky jsou chlapci a dívky, kteří ten rok oslavili svou plnoletost. Jako stárci plní svou povinnost na květnové zábavě tzv. májové a na hodech. Den před májovou zábavou se postaví na návsi mája. Na stavbě se podílí všichni silní muži obce, kteří jsou v průběhu stavění občerstvování vínem od stárků. Od té doby ji musí stárci hlídat, aby nebyla chlouba obce ukradena. Pokud by se některému z přespolních podařilo máj pokácet, nemohlo by se v sobotu slavit. Aby mladíci, kteří hlídají máj, neusnuli, zpívají se pod májí lidové písně, v některých obcích probíhá i tzv. předmájová zábava. Májová probíhá v obcích, kde na tradiční hody není tančena zavádka. Začíná sobotním odpoledním průvodem obcí. Po průvodu se jdou stárci najíst a po večeři se sejdou na parketu, kde až do rána tančí, zpívají a vyhlašují sóla. Každá obec mívá ještě své specifické zvyky např. v Šitbořicích se mája hlídá již týden před májovou zábavou. Rekruti si dovezou máji a podrekruti, neboli čekatelé na stárkovství, si dovezou malé jehličnaté stromky, tzv. vršky. V průběhu týdne kradou rekruti podrekrutům vršky a podrekruti na oplátku zcizují podpěry od máje, které schovávají po obci. Jde o vzájemné špičkování mezi stávajícími a budoucími stárky. Páteční a sobotní den probíhá, stejně jako v jiných obcích, stavěním máje, průvodem po obci a večerní zábavou se sóly. Na májové, po večeři, jdou podrekruti průvodem v čele s uhlídaným vrškem a s vlajkou s rokem jejich narození. Po marši se v sálu strhne symbolická bitka a regruti se snaží podrekrutům vlajku sebrat. Podrekruti mají plné ruce práce s uhlídáním vlajky a nemohou se ubránit tomu, aby jim jejich starší kolegové nezuli boty a nehodili je do davu. Pokud se podaří podrekrutům vlajku uhájit, přebírají od regrutů stárkovství, jsou vyzvednuti na ramena a slavnostně vyneseni ze sálu. 28

29 Následuje bosé sólo, podrekruti se vrací, hledají svoji obuv, kterou musí vykoupit lahví vína. Další fází večera je sólo s vyhlášením nových podrekrutů. Májová zábava končí až s prvním ranním paprskem. Obrázek 9: Tanec stárků po májí ve Starovicích 29

30 7 Burčákové slavnosti Mezi hojně navštěvované folklorní slavnosti patří také Burčákové slavnosti. Konají se koncem září, nebo začátkem října. Známé Burčákové slavnosti jsou v Morkůvkách a v Hustopečích. Hustopečské burčákové slavnosti nahradily zaniklé oslavy dožínek a jsou pořádány od r Konají se první víkend v říjnu od pátku do neděle. Na náměstí jsou postaveny stánky s burčákem či jiným občerstvením. Mezi jedno z lákadel patří také bohatý doprovodný program, průvody obcí v dobových kostýmech, prodej burčáku, soutěže pro děti či večerní koncerty na pódiu na náměstí. O konání burčákových slavností v Morkůvkách se stará chlapec, který byl na místní hody zvolen jako 3. stárek. Burčákové slavnosti jsou krojované a v průběhu večera se vyhlašují sóla pro přespolní či pro ženáče. Místo vína se na těchto oslavách podává burčák. 30

31 8 Velkopavlovické vinobraní Ve Velkých Pavlovicích se odedávna slavilo zarážení hory. Před samotným sběrem hroznů nesměl kromě hospodáře nikdo do vinohradu vstoupit. V 50. letech minulého století byly tradice zarážení přerušeny a několikrát se konaly až v 80. a 90. letech. Od r se vinobraní ve Velkých Pavlovicích koná pravidelně a to první víkend v září od pátku do neděle. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý program, kterého se mohou účastnit již od časných ranních hodin. Vystupují zde folklorní soubory z různých krajů, mužácké sbory či cimbálové skupiny. O tom, že na těchto slavnostech si přijde na své opravdu každý svědčí i to, že po folkloru se mezi hosty se na pódiu vystřídají i zpěváci či skupiny jiných hudebních žánrů. Milovníci tradiční kultury se mohou těšit na výstavu vín, místní jarmark řemeslné výroby či slavnostní průvod krojované chasy. V čele chasy nesou dva stárci obrovský hrozen vína, který je svázán z právě nasbíraných plodů vinné révy. Oslavy vrcholí obřadní scénkou zarážení hory. Obrázek 10: Průvod s hrozny vína 31

32 9 Nabídka folklorních slavností cestovním kancelářím Některé cestovní kanceláře podnikající v České republice mají ve své nabídce i zájezdy konané v České republice. Jedná se většinou o relaxační pobyty v některém z lázeňských domů nebo vícedenní poznávací zájezdy. Pro obyvatele Moravy je oblíbenou oblastí Praha či jižní Čechy, obyvatelé Čech rádi zavítají na jižní Moravu, např. podívat se do Lednicko-valtického areálu, ochutnat místní víno v tradičních sklípcích apod. V období adventu klienti cestovních kanceláří navštěvují česká a moravská města a nechávají se unést vánoční atmosférou na tamních trzích. Mnozí ze zájemců, jež chtějí poznat krásy jižní Moravy a navštívit místní sklípky, možná ani netuší, jak bohaté folklorní tradice se dodnes v mnoha vesnicích udržují. Známé jsou např. festivaly ve Strážnici či Jízda králů ve Vlčnově, málokdo však navštívil tradiční hodové slavnosti, kde se návštěvník může nejen dívat na krojované průvody stárků a chasy, nýbrž se i aktivně zapojit do tance. Ve své práci jsem chtěla zjistit, zda by klienti českých cestovních kanceláří měli o tyto slavnosti zájem a zda by cestovní kanceláře byly ochotny zájezdy na folklorní slavnosti prodávat. 17. září 2009 jsem pomocí u obeslala 151 cestovních kanceláří. Jednalo se o cestovní kanceláře, které jsou členy Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Na tento mi odpovědělo 17 cestovních kanceláří z nichž pouze 11 mi poslalo zpět vyplněný dotazník. Zbývajících šest firem mi napsalo, že prodávají pouze zahraniční cestovní zájezdy, jedna z nich se specializuje pouze na Francii a Itálii a jedna z nich má sice statut cestovní kanceláře, své zájezdy ovšem neprodává, chová se pouze jako cestovní agentura a zprostředkovává zájezdy jiných cestovních kanceláří. Úspěšnost dotazníku byla tedy 7 %. Cestovní kanceláře byli vesměs malé, zaměstnávali méně než 10 lidí. Jen jedna měla více pracovníků. Pět respondentů uvedlo jako své sídlo Jihomoravský kraj, dva sídlí z Praze. Zbývající čtyři cestovní kanceláře označily Pardubický, Moravskoslezský, Jihočeský a Plzeňský kraj. Pouze tři cestovní kanceláře, které odpověděly na dotazník, pořádají zájezdy na festivaly a slavnosti a všechny také uvedly, že jsou tyto slavnosti folklorního rázu. 32

33 Jen jedna z nich prodává zájezdy na české slavnosti, které se konají v Jihomoravském a Jihočeském kraji a v hlavním městě Praze. Pod pojmem folklor si dotázaní nejčastěji vybaví lidové zvyky, hudbu, tanec, kroje a tradice. O folklorních slavnostech se zmínili pouze dva respondenti, z nichž jeden dokonce tyto slavnosti lokalizoval na Moravu. Jeden z odpovídajících se v dotazníku zmínil i o jarmarku a dva si vzpomněli také na tvořivost a řemeslnou výrobu. Folklor byl zmiňován také jako tradiční kultura a národopis. Další otázka měla zjistit, zda české cestovní kanceláře znají folklorní slavnosti okresu Břeclav. Záměrně jsem zde neuváděla mikroregion Hustopečsko, jelikož je tento svazek obcí jen malou částí okresu Břeclav a nemusí být o něm cestovní kanceláře informované. O folklorních slavnostech v okrese Břeclav věděla méně než polovina cestovních kanceláří a jednalo se hlavně o firmy sídlící v Jihomoravském kraji. O folklorních slavnostech v Břeclavi slyšela také jedna cestovní kancelář z Plzeňského a jedna z Jihočeského kraje. Přesné názvy těchto oslav znal pouze jeden respondent, který uvedl Burčákové slavnosti, Vánoční jarmark, Zarážení hory a Svatováclavské slavnosti. Shodou okolností se také jednalo o respondenta, který do Jihomoravského kraje pořádá zájezdy. Pouze dva dotázaní uvedli, že by jejich klientela mohla mít zájem o folklorní slavnosti v okrese Břeclav a jeden z nich do dotazníku připsal poznámku, že by se muselo jednat o klientelu zahraniční. Tuzemský klient o tyto druhy zájezdu údajně nemá zájem. 33

34 10 Hodnocení Mikroregionu Hustopečsko jeho obyvateli Úspěšnost dotazníku zasílaného cestovním kancelářím byla 7 %. Důvodem tak nízké návratnosti dotazníků mohl být nezájem zaměstnanců cestovních kanceláří o vyplňování jakýchkoli dotazníků či nevědomost těchto firem o slavnostech konaných v této oblasti. Na otázku, zda cestovní kanceláře znají slavnosti okresu Břeclav odpovědělo kladně 5 respondentů a vyjmenovat je dokázala jen jedna z nich. Pokusila jsem se tedy zjistit, zda není problém v nedostatečné propagaci folklorních slavností v mikroregionu, jestli jsou tyto slavnosti dostatečně navštěvované a zda by obyvatelé této části okresu Břeclav uvítali, aby jejich slavnosti byly navštěvovány klienty cestovních kanceláří. Od 1. října do 30. října jsem oslovila 106 obyvatel mikroregionu Hustopečsko. 34

35 10.1 Žebříček atraktivit v mikroregionu Hustopečsko V první otázce měli respondenti označit čísly 1 až 5 atraktivity, které by nabídli návštěvníkovi mikroregionu Hustopečsko. Číslem 1 měli respondenti hodnotit atraktivitu, která by podle jejich mínění byla pro návštěvníky jejich kraje nejpřitažlivější. Číslem 5 pak hodnotili tu, která respondentovi připadala jako nabídka pro potenciálního turistu nejméně zajímavá. Hodnotila se vinařská kultura, která je v této oblasti známá a pro turisty velice zajímavá, dále folklor a lidové tradice, přírodní atraktivity a kulturní památky, které do Jihomoravského kraje přitahují mnoho turistů nejen z České republiky. Folklor a lidové tradice počet respondentů známka Graf 1: Známkování folklorních a lidových tradic Folklor a lidové tradice měl průměrnou známku 2,098 a nejvíce respondentů je ohodnotilo známkou 2 (43 respondentů). Z grafu však také vyplývá, že obyvatelé regionu jsou na své lidové tradice pyšní a 33 lidí uvedlo, že právě folklor by návštěvníkovi mikroregionu doporučili jako první. Kulturních památek je na Hustopečsku celkem málo. Historicky ceněný je zde opevněný gotický kostel v Kurdějově s kaplí všech svatých, vinné sklepy ve Vrbicích, které stojí nad sebou a tvoří až sedm pater, či renesanční Dům U Synků v Hustopečích. Z technických památek je hojně navštěvován větrný mlýn v Kloboukách u Brna. 35

36 Kulturní památky počet respondentů známka Graf č. 2: Známkování kulturních památek Přitažlivost místních památek ohodnotili respondenti průměrnou známkou 2,884. Celkem 52 respondentů ohodnotilo kulturní památky svého bydliště známkou 3. Pouze 22 hodnotících přiřadilo ke kulturním památkám lepší známku než 3. Přírodní atraktivity Počet respondentů Známka Graf č. 3: Známkování přírodních atraktivit Do mikroregionu Hustopečsko spadá severní část Novomlýnských nádrží či Pouzdřanská step, která je národní přírodní památkou. Půda je zde velmi úrodná, a proto většina půdy byla přetvořena na pole. Zdejší příroda láká zejména cyklisty, kteří křižují nově vybudované vinařské cyklostezky. Přírodní krásy této oblasti byly nejčastěji klasifikovány známkou 4. Více než polovina respondentů jim přiřkla toho ohodnocení. Průměrná známka činí 3,

Červen. Červenec SRPEN

Červen. Červenec SRPEN Leden 01 02 Únor 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 04 Duben 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 05 Květen Březen 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 03 LEDEN V lednu panuje v oblasti zvyků a

Více

V. ročník Prosinec 2011. Troskotovický kurýr. Hodový speciál

V. ročník Prosinec 2011. Troskotovický kurýr. Hodový speciál V. ročník Prosinec 2011 Troskotovický kurýr Hodový speciál Ohlédnutí za Svatováclavskými hody Milí spoluobčané, dovolte, abych se na stránkách speciálního vydání troskotovického Kurýru podělila o velkou

Více

Letos na téma Podzim a zima na Slovácku

Letos na téma Podzim a zima na Slovácku Duhovka středisko volného času ve spolupráci s Českým zahrádkářským svazem, Českým svazem ochránců přírody a s Městem Břeclav v rámci projektu Zdravé město vyhlašuje 12. ročník dětské výtvarné soutěže

Více

HUSTOPEČE. Formanka Hustopeče. Šafaříkova 448/21. Hustopeče. tel.: 519 411 124 (recepce) fax: 519 413 797. info@formankahustopece.

HUSTOPEČE. Formanka Hustopeče. Šafaříkova 448/21. Hustopeče. tel.: 519 411 124 (recepce) fax: 519 413 797. info@formankahustopece. HUSTOPEČE Formanka Hustopeče Šafaříkova 448/21 Hustopeče tel.: 519 411 124 (recepce) fax: 519 413 797 info@formankahustopece.cz www.formankahustopece.cz kapacita 70 míst Hotel CENTRO Husova 8 Hustopeče

Více

POTŠTÁTSKA KONCEPCE EXPOZICE HISTORIE. Zadavatel: Město Potštát Zámecká 1 753 62 Potštát. Zpracoval:

POTŠTÁTSKA KONCEPCE EXPOZICE HISTORIE. Zadavatel: Město Potštát Zámecká 1 753 62 Potštát. Zpracoval: KONCEPCE EXPOZICE HISTORIE POTŠTÁTSKA Zadavatel: Město Potštát Zámecká 1 753 62 Potštát Zpracoval: Hranická rozvojová agentura, z. s. Michaela Škrobánková Tř. 1. máje 2063 753 01 Hranice Telefon: 581626202

Více

Martina Páleníková Čarovný kroj Lidový oděv a tradice v Morkůvkách na Břeclavsku

Martina Páleníková Čarovný kroj Lidový oděv a tradice v Morkůvkách na Břeclavsku Martina Páleníková Čarovný kroj Lidový oděv a tradice v Morkůvkách na Břeclavsku Zvláštní poděkování patří Haně Kinclové, Michalu Huvarovi, Renatě Pilařové, Soni Nezhodové, Marii Horákové, dále Obecnímu

Více

PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA

PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA Marie Pourová, Hana Brabencová, Jana Kašparcová Anotace: Příspěvek se zabývá podmínkami rozvoje

Více

Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS

Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ - Listopad 2006 1. Metodika dotazníkového šetření Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS V tomto dokumentu se pokusíme určit současnou pozici Mikroregionu Hranicko na trhu cestovního

Více

Bezpečnostní situace na teritoriu OO PČR Hustopeče za období roku 2015

Bezpečnostní situace na teritoriu OO PČR Hustopeče za období roku 2015 Policie České republiky Krajské ředitelství Policie Jmk Územní odbor Břeclav Obvodní oddělení Husova 7 693 01 Hustopeče Č.j. KRPB 43457/ČJ-20165-060412 Hustopeče 19. února 2016 Městské úřady, Městyse a

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

Jihlavské listy. Třebíčský deník

Jihlavské listy. Třebíčský deník Jihlavské listy 18.08.2015 - (jv) - Kultura - str. 09 Vernisáž a dvě nové knihy o historii Brtnice BRTNICE - Dvě knihy o historii Brtnice budou představeny v nadcházejících dnech. Výstava obrazů Aloise

Více

Svatojánek. Červen 2000 INFORMACE OBECNÍHO ÚŘADU

Svatojánek. Červen 2000 INFORMACE OBECNÍHO ÚŘADU Svatojánek Červen 2000 INFORMACE OBECNÍHO ÚŘADU OBEC SPLNILA SVOJÍ ZÁKONNOU POVINNOST V polovině května provedli na žádost obce pracovníci kontrolního oddělení finančního referátu Okresního úřadu Beroun

Více

pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely

pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Květen 2016 13. ročník, č. 5 pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Obsah květnového čísla: Měsíc květen..........strana 1 Společenská rubrika.......strana 2 Kulturní a společenské akce......strana

Více

Přehled kulturních akcí v členských obcích svazku v r. 2008

Přehled kulturních akcí v členských obcích svazku v r. 2008 Leden Datum obec akce Kde 2.1. Prušánky Ohňostroj k uvítání Nového roku 5.1. Dolní Bojanovice Vinařský ples Obecní dům 5.1. Kostice Krojový ples Sokolovna 6.1. Josefov Tříkrálová sbírka 11.1. Prušánky

Více

UHLÍŘOVSKÝ KULTURNÍ ZPRAVODAJ. Které roční období je obdobím přílivu čerstvých sil, počátku nového života a

UHLÍŘOVSKÝ KULTURNÍ ZPRAVODAJ. Které roční období je obdobím přílivu čerstvých sil, počátku nového života a UHLÍŘOVSKÝ KULTURNÍ ZPRAVODAJ Které roční období je obdobím přílivu čerstvých sil, počátku nového života a dobou naděje na novou úrodu, plodnost, nové vztahy? Je to samozřejmě JARO. S jarem přichází všechno

Více

OBECNÍ ZPRAVODAJ LÍŠNICKÉ OZVĚNY

OBECNÍ ZPRAVODAJ LÍŠNICKÉ OZVĚNY SPOLEČENSKÁ KRONIKA V této rubrice uveřejňujeme jména občanů, kteří se v daném období dožívají věku 50, 55, 60, 61 a více roků. Významného životního jubilea se dožívají: POZVÁNKY v dubnu: Bukovský František

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Analýza a rozvoj cestovního ruchu ve vybrané chráněné krajinné oblasti Renáta Matoušková Bakalářská práce 2009 Prohlášení autora Prohlašuji: Tuto práci

Více

Vás srdečn ě zve na oslavu MDŽ, která se koná v sobotu 5. března. od 14 hodin na sále kulturního domu v

Vás srdečn ě zve na oslavu MDŽ, která se koná v sobotu 5. března. od 14 hodin na sále kulturního domu v 3/2011 Dětský karneval V sobotu 12. února se konal tradiční dětský karneval. Sešlo se více jak šedesát dětí. Členky ČSŽ připravily pro děti program i občerstvení. Sálem se hemžily princezny, kouzelníci,

Více

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2010 ROK VE SPOLEČNOSTI Připravil Jiří Kučera ROK VE SPOLEČNOSTI Úvodem Obec nedělá obcí jen shluk domů, ale také (a možná především) společenstvo lidí, kteří v ní žijí a

Více

půjdem spolu do betléma...

půjdem spolu do betléma... půjdem spolu do betléma... pracovní list K ČÁSTI STÁLÉ EXpoZICE NÁroDopISNÉHo MuZEA - MuSAIoNu obchůzky Barborek a Lucek SLoŽ puzzle a podívej se, jak vypadáme. NAJDI A prohlédni si nás ve vitríně Národopisného

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. o činnosti za rok 2012

VÝROČNÍ ZPRÁVA. o činnosti za rok 2012 VÝROČNÍ ZPRÁVA o činnosti za rok 2012 Lidové tradice a řemesla, o. p. s. Zámecká č. p. 196, 687 24 Uherský Ostroh www.lidove-kroje.cz e-shop: www.siti-kroju.cz e-mail: remesla@ostrozsko.cz tel.: +420 572

Více

STRATEGICKÝ ROZVOJOVÝ DOKUMENT OBCE ZLECHOV

STRATEGICKÝ ROZVOJOVÝ DOKUMENT OBCE ZLECHOV STRATEGICKÝ ROZVOJOVÝ DOKUMENT OBCE ZLECHOV 2015 2020 Zpracovatel Promea s.r.o. Prušánky 132 696 21 Prušánky www.promea.cz Řešitel zakázky: Ing. Klára Osičková E-mail: osickova@promea.cz Tel: (+420) 725

Více

Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje pro rok 2013

Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje pro rok 2013 Žádost o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje z dotačního programu Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje pro rok 2013 Evidenční číslo: Kontrolní součet: CL/7H Datum doručení: Dotčený

Více

SILŮVSKÝ KROJ. Zástěrka fěrtoch byla světlé barvy, jednoduchý střih.

SILŮVSKÝ KROJ. Zástěrka fěrtoch byla světlé barvy, jednoduchý střih. SILŮVSKÝ KROJ POPIS PŮVODNÍHO KROJE Základ kroje je tvořen ze 2 až 3 oděvních součástí. Po staletí se kroj zdobil různými doplňky a detaily, kterými se odlišoval dle jednotlivých krajů, jejich bohatství

Více

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb. Střížov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

Turistický průvodce I. zajímavosti z českých hradů a zámků 2

Turistický průvodce I. zajímavosti z českých hradů a zámků 2 Turistický průvodce I. zajímavosti z českých hradů a zámků Jiří Glet květen 2016 jako 29.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-73-1 mobi: ISBN 978-80-88061-74-8

Více

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Dokument je zpracován pro období 2016-2017

Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Dokument je zpracován pro období 2016-2017 Akční plán rozvoje území správního obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov Dokument je zpracován pro období 2016-2017 Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu

Více

NABÍDKA VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ A PŘEDNÁŠEK

NABÍDKA VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ A PŘEDNÁŠEK NABÍDKA VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ A PŘEDNÁŠEK Školní rok 2015/2016 OBSAH 1. stálé výukové programy STRANA 4 Památník Velké Moravy STRANA 7 Galerie Slováckého Muzea STRANA 10 Hlavní budova 2. přednášky a prohlídky

Více

obce Krajková Zpravodaj listopad - prosinec 2015 Advent v Krajkové

obce Krajková Zpravodaj listopad - prosinec 2015 Advent v Krajkové Zpravodaj listopad - prosinec 2015 obce Krajková Advent v Krajkové Období před Štědrým dnem je v naší obci tradičně doprovázeno akcemi pořádanými kulturní komisí. Zdobení perníčků perníčkování proběhlo

Více

Místní akční skupina Pošumaví

Místní akční skupina Pošumaví Atraktivity a aktivity na území Místní akční skupiny Pošumaví z.s.p.o. Švihov březen 2013 Místní akční skupina Pošumaví Místní akční skupina (MAS Pošumaví) byla založena v roce 2004 jako sdružení právnických

Více

Nakládání s odpady. Ročník XVII číslo 2 červen 2012

Nakládání s odpady. Ročník XVII číslo 2 červen 2012 Ročník XVII číslo 2 červen 2012 Nakládání s odpady Občané Dolních Dunajovic jsou již několik let zvyklí, že v sobotu dopoledne mají k dispozici sběrné místo pro ukládání tříděného odpadu. Postupně dochází

Více

Historie dýní. Věříme a doufáme, že ve čtvrtém ročníku našeho pěstitelského úsilí při pěstování slunečnice budeme úspěšnější.

Historie dýní. Věříme a doufáme, že ve čtvrtém ročníku našeho pěstitelského úsilí při pěstování slunečnice budeme úspěšnější. Dýňový rok 2013 Po prvních pokusech s obděláváním našeho školního pozemku jsme se cítili na začátku třetího projektu už jako pokročilí pěstitelé. Ve školním roce 2010/2011 jsme se pustili do projektu Chleba

Více

Občanské sdružení. Kaple Senohraby. Výroční zpráva 2012

Občanské sdružení. Kaple Senohraby. Výroční zpráva 2012 Občanské sdružení Kaple Senohraby Výroční zpráva 2012 Senohraby květen, 2013 OBSAH Úvodní slovo předsedy sdružení Aktivity sdružení v roce 2012 Základní informace o sdružení Finanční zpráva Poděkování

Více

Občasník obcí Libějovice, Nestanice, Černěves a Lomec

Občasník obcí Libějovice, Nestanice, Černěves a Lomec Občasník obcí Libějovice, Nestanice, Černěves a Lomec Občasník obcí Libějovice, Nestanice, Černěves a Lomec Úřední hodiny pro veřejnost: Obecní úřad: Číslo 11/2015 Obecní úřad Libějovice Listopad 2015

Více

PIONNIER - PIONÝR. Význam tohoto slova původem z francouzštiny znamená průkopník, hlasatel nových myšlenek a cest, objevitel nových směrů.

PIONNIER - PIONÝR. Význam tohoto slova původem z francouzštiny znamená průkopník, hlasatel nových myšlenek a cest, objevitel nových směrů. PIONNIER - PIONÝR Význam tohoto slova původem z francouzštiny znamená průkopník, hlasatel nových myšlenek a cest, objevitel nových směrů. Pionýrská skupina Kamarádi cest Okříšky U Stadionu 7, 675 21 Okříšky

Více

Pravý valašský masopust & Uchování tradic na Valašsku i díky výrobkům masokombinátu Krásno, Mlékárnám Valašské Meziříčí nebo likérce RUDOLF JELÍNEK

Pravý valašský masopust & Uchování tradic na Valašsku i díky výrobkům masokombinátu Krásno, Mlékárnám Valašské Meziříčí nebo likérce RUDOLF JELÍNEK www.zena-in.cz 29. 1. 2016 internet online Název článku: Pravý valašský masopust & Uchování tradic na Valašsku i díky výrobkům masokombinátu Krásno, Mlékárnám Valašské Meziříčí nebo likérce RUDOLF JELÍNEK

Více

Folklorní akce v české republice 2008

Folklorní akce v české republice 2008 Vážení přátelé, Folklorní akce v české republice 2008 Kalendář a informace Vydává FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY pro potřeby svých členských souborů, pořadatelů festivalů, kulturních institucí, krajských

Více

RAKOVNICKO. kalendář akcí. www.rakovnicko.info. Kde nebudete vědět kam dřív. Rakovnicko. Kde nebudete vědět kam dřív

RAKOVNICKO. kalendář akcí. www.rakovnicko.info. Kde nebudete vědět kam dřív. Rakovnicko. Kde nebudete vědět kam dřív PRAHA RAKOVNICKO Kde nebudete vědět kam dřív kalendář akcí HISTORICKÉ SLAVNOSTI, SYMPOZIA, DIVADELNÍ A HUDEBNÍ FESTIVALY, CYKLISTICKÉ AKCE, JARMARKY ŘEMESEL ATD. 2009 Řezbářské sympozium v Přílepích Rakovnicko

Více

3.5 Kultura. 3.5.1 Praha kulturní metropole

3.5 Kultura. 3.5.1 Praha kulturní metropole 3.5 Kultura Praha je již od středověku významnou křižovatkou obchodních a diplomatických cest, důležitým strategickým bodem, místem setkávání lidí z blízkých i vzdálených zemí a v neposlední řadě i průsečíkem

Více

Ročník XV. 15. prosinec 2009 číslo 4

Ročník XV. 15. prosinec 2009 číslo 4 Ročník XV. 15. prosinec 2009 číslo 4 Hlavi ka.indd 1 28.10.2007 15:14:55 Obecní úřad Hudlice přeje všem krásné a pohodové prožití Vánoc a v roce 2010 hodně zdraví, osobní spokojenosti, štěstí a lásky Strana

Více

Šaty dělaj člověka aneb co se nosilo za mé babičky a maminky.

Šaty dělaj člověka aneb co se nosilo za mé babičky a maminky. Šaty dělaj člověka aneb co se nosilo za mé babičky a maminky. Popisuji hlavně moji babičku Terezii Lišťakovou a moji maminku Libuši Sedlaczkovou. Začnu moji babičkou, která se narodila v roce 1930 na Žitkové,

Více

Noviny městyse. vydává Rada městyse jako nepravidelný zpravodaj

Noviny městyse. vydává Rada městyse jako nepravidelný zpravodaj Prosinec 2015 Noviny městyse MĚSTYS LITULTOVICE vydává Rada městyse jako nepravidelný zpravodaj Vážení spoluobčané, před koncem roku je zvykem skládat účty, proto i já bych Vás chtěl krátce seznámit s

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Památky na Plzeňsku ohlašují pestrou sezónu 2016

TISKOVÁ ZPRÁVA Památky na Plzeňsku ohlašují pestrou sezónu 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Památky na Plzeňsku ohlašují pestrou sezónu 2016 České Budějovice, 17. března 2016 Památky, které v Plzeňském kraji spravuje Národní památkový ústav, plánují otevřít poprvé své brány již

Více

velikonocní Sylva Šporková

velikonocní Sylva Šporková velikonocní tvorení Sylva Šporková Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické

Více

Zpravodaj turistického ruchu. Jaro 2016. Úvod. Co se událo. aneb zima plná veletrhů

Zpravodaj turistického ruchu. Jaro 2016. Úvod. Co se událo. aneb zima plná veletrhů Zpravodaj turistického ruchu Jaro 2016 Úvod S příchodem jara přicházíme i my s novinkami z našeho regionu. Dovolte nám pozvat Vás nejen na akce spojené s nadcházejícím svátky jara. Ve zpravodaji Vás chceme

Více

Já nechci do školky! Aní, kakám! slyším takřka ze spaní volání prostřední dcery Johanky a je mi jasné, jaká scénka se odehrává. Johanka sedí na záchodě, za chvilku seskočí, vystrčí zadeček a budec čekat,

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

ekarolinka K tanci i poslechu

ekarolinka K tanci i poslechu PODJEŠTEDSKÝ MĚSÍČNÍK SDRUŽENÍ OBCÍ PODJEŠTĚDÍ ekarolinka Ročník XVII. Číslo 8 Srpen 2011 K tanci i poslechu Z mikroregionu Za posledních patnáct let se život v Podještědí změnil. Zejména ta kulturní část

Více

Výroční zpráva. Sedlická krajka výroční zpráva 2 0 1 2

Výroční zpráva. Sedlická krajka výroční zpráva 2 0 1 2 Výroční zpráva 2 0 1 2 2 Obsah Úvodní slovo...3 Představení společnosti-cíl a poslání...4 Činnost společnosti v roce 2012..5-6 Akce...7-9 Krajkářské slavnosti Sedlice-2012...10-11 Soutěžní přehlídka...12-13

Více

Milí farníci a poutníci,

Milí farníci a poutníci, 3/1993 Milí farníci a poutníci, denně sledujeme televizní noviny a čteme tištěné. O vánocích přichází novina nejradostnější: Narodil se Kristus Pán, veselme se! Všem Vám posílám od trůnu Panny Marie Křtinské

Více

S T E J N O K R O J O V Ý P Ř E D P I S Č H J

S T E J N O K R O J O V Ý P Ř E D P I S Č H J S T E J N O K R O J O V Ý P Ř E D P I S Č H J I. Úvodní ustanovení Prezidium ČHJ v souladu s ustanovením čl. 13 Stanov ČHJ vydává Stejnokrojový předpis České hasičské jednoty. Tento předpis se vydává za

Více

Zpráva o činnosti SDH Slavkovice za rok 2013

Zpráva o činnosti SDH Slavkovice za rok 2013 Zpráva o činnosti SDH Slavkovice za rok 2013 Vážené sestry, vážení bratři, milí vzácní hosté, rok s rokem se sešel a opět jsme tu, abychom zhodnotili, co se povedlo či nepovedlo, v čem bychom se mohli

Více

14. èervna 2003 - JIHLAVA

14. èervna 2003 - JIHLAVA 14. èervna 2003 - JIHLAVA 18. CELOSTÁTNÍ PØEHLÍDKA ÈESKÝCH A MORAVSKÝCH DÌTSKÝCH FOLKLORNÍCH SOUBORÙ JIHLAVA 2003 Z povìøení a za finanèního pøispìní Ministerstva kultury ÈR poøádá IPOS-ARTAMA DKO s.r.o.

Více

SE PŘEDSTAVUJE. Dlouholeté působení nakladatelství na knižním trhu je spojeno zejména s

SE PŘEDSTAVUJE. Dlouholeté působení nakladatelství na knižním trhu je spojeno zejména s SE PŘEDSTAVUJE Patří mezi nejstarší nakladatelské domy v České republice Založena bylo v roce 1954 jako sportovní a turistické nakladatelství Transformována na akciovou společnost v roce 1991 Dlouholeté

Více

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část II.

ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část II. ZPRÁVA O STAVU A VÝVOJI NÁVŠTĚVNOSTI V DESTINACI ČESKÉ ŠVÝCARSKO, část II. Výstup projektu: Turistika bez hranic Kapitola č. 3 - Monitoring návštěvnosti Českého Švýcarska Objednatel: Ústecký kraj Zpracovatel:

Více

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE

1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE 1. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ HUSTOPEČE ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ZPRÁVA Pořizovatel: Zhotovitel: Městský úřad Hustopeče

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

číslo 60 červen 2014

číslo 60 červen 2014 číslo 60 červen 2014 Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou mimořádné vydání Ústeckého zpravodaje, který vydává obec Ústí u příležitosti 625. výročí od první písemné zmínky o obci Ústí. Víte, že v

Více

Zpravodaj. obce Dobratice

Zpravodaj. obce Dobratice Zpravodaj obce Dobratice www.dobratice.cz Dne 18. 3. 2010 č. 3/2010 Další zasedání zastupitelstva Obce Dobratice se bude konat ve středu 14. dubna 2010 v 17. 00 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu

Více

17.3.2012 11/2012 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY

17.3.2012 11/2012 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY 17.3.2012 11/2012 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY Londýnská 30, 120 00 Praha 2 PROGRAM SOBOTNÍ BOHOSLUŽBY 17. března 2012 9.30 10.30 Sobotní škola uvádí Haluzová Helena 10.30 10.45 Přestávka

Více

500 let v městském špitále pečovali o chudé nemocné a staré lidi. Dnes je z něho restaurace. Žatecká brána

500 let v městském špitále pečovali o chudé nemocné a staré lidi. Dnes je z něho restaurace. Žatecká brána Město Ohře Povídání o Lounech Středověké město bylo postaveno vedle malé vesničky, která se jmenovala Lúně. Snad její název souvisel s luňákem, dravým ptákem, který v řece lovil ryby. Po založení města

Více

POPOVICE. Místní zpravodaj č. 3

POPOVICE. Místní zpravodaj č. 3 POPOVICE Místní zpravodaj č. 3 Z Á Ř Í 2 0 1 0 Milí spoluobčané! Vzhledem k nadcházejícím komunálním volbám, mi dovolte, abych zrekapituloval práci zastupitelstva za období let 2006-2010. 1) Byl dokončen

Více

Absolventská práce. Móda v době renesance

Absolventská práce. Móda v době renesance ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ZA NÁDRAŽÍM 222, 381 01 ČESKÝ KRUMLOV Absolventská práce Móda v době renesance Autor práce: Inna Harkovenko, IX.B Konzultant: Jana Vacková Školní rok: 2011 2012 1 2012 Základní

Více

Dřevěná štípaná holubička Tradice a zvyky o letnicích

Dřevěná štípaná holubička  Tradice a zvyky o letnicích LETNICE Sedm týdnů po Hodu božím slavíme letnice. Protože jsou Velikonoce pohyblivým svátkem, jsou tedy i letnice svátkem pohyblivým. Křesťané tento svátek považují za den, kdy vznikla o prvních letnicích

Více

JARO JE TADY! Komise životního prostředí obce Jiříkovice vyhlašuje 3. JARNÍ ÚKLID OBCE JIŘÍKOVICE. Akce bude probíhat v rámci mezinárodního Dne Země

JARO JE TADY! Komise životního prostředí obce Jiříkovice vyhlašuje 3. JARNÍ ÚKLID OBCE JIŘÍKOVICE. Akce bude probíhat v rámci mezinárodního Dne Země Zpravodaj obce Jiříkovice 2/2013 JARO JE TADY! Milí spoluobčané, jaro už je v plném proudu. Proto mi dovolte pozvat vás na 3. jarní úklid obce a další akce s tím související. A zároveň vás také zvu na

Více

1. 11. 2011. Zámek Lešná nově otevřen veřejnosti

1. 11. 2011. Zámek Lešná nově otevřen veřejnosti 1. 11. 2011 Zámek Lešná nově otevřen veřejnosti Veřejnosti dosud nepřístupný zámek Lešná u Valašského Meziříčí byl včera, po devítiměsíční rekonstrukci, slavnostně otevřen. Pro širokou veřejnost je Den

Více

Důvodová zpráva Zastupitelstvo města Hrádek nad Nisou konané 21. 10. 2015. 8 - Projekt Paměť v krajině Trojzemí OP PS SN CZ

Důvodová zpráva Zastupitelstvo města Hrádek nad Nisou konané 21. 10. 2015. 8 - Projekt Paměť v krajině Trojzemí OP PS SN CZ Důvodová zpráva Zastupitelstvo města Hrádek nad Nisou konané 21. 10. 2015 8 - Projekt Paměť v krajině Trojzemí OP PS SN CZ Projekt s názvem Paměť v krajině Trojzemí spojuje 6 kooperačních projektových

Více

neujalo. Náš kostel v Podvekách je zasvěcen

neujalo. Náš kostel v Podvekách je zasvěcen MIKRO REGION Vážení a milí čtenáři, opět tady máme krátké podzimní dny, pracujeme do tmy na sklízení a zazimování zahrad a zahrádek. S podzimem tu máme také staročeské posvícení, jeden z nejoblíbenějších

Více

Zveme Vás na ochutnávku toho nejlepšího od vrboveckých vinařů výhradně z místních vinohradů nebo vinných sklepů.

Zveme Vás na ochutnávku toho nejlepšího od vrboveckých vinařů výhradně z místních vinohradů nebo vinných sklepů. Vrbovecký košt, Vrbovec, 16.4.2016, 13:00 Cech vinařů Vrbovec pořádá Vrbovecký košt vín s cimbálovou muzikou. Ochutnávka toho nejlepšího od vrboveckých vinařů výhradně z místních vinohradů nebo vinných

Více

Poslední valná hromada se konala 14. února roku 2003 v hasičské zbrojnici v Kateřinicích.

Poslední valná hromada se konala 14. února roku 2003 v hasičské zbrojnici v Kateřinicích. Vážení bratři a setry, vážení hosté. je tady skoro polovina roku roku 2005. Je tedy ten správný čas zhodnotit uplynulý rok, bilancujeme úspěchy i neúspěchy a zamyslet se na rokem letošním. Poslední valná

Více

Husův kostel ve Vratimově

Husův kostel ve Vratimově Info PRO Vratimov (2014-9) Husův kostel ve Vratimově Město Vratimov nemá mnoho historických památek, a proto by bylo určitě dobré, vážit si toho mála, co nám generace našich předků přenechala. V naší obci

Více

Únor 2009 Zdarma vydává obec Křenovice ročník 52

Únor 2009 Zdarma vydává obec Křenovice ročník 52 Křenovický zpravodaj Únor 2009 Zdarma vydává obec Křenovice ročník 52 Ze zasedání zastupitelstva * Firma BÁRTEK ROZHLASY s.r.o. přišla s nabídkou na instalaci bezdrátového rozhlasu formou domácích přijímačů

Více

Rozdělení oděvů. Tato prezentace vznikla s podporou materiálů Ing. Blaženy Musilové a Ing. Daniely Veselé

Rozdělení oděvů. Tato prezentace vznikla s podporou materiálů Ing. Blaženy Musilové a Ing. Daniely Veselé Rozdělení oděvů Tato prezentace vznikla s podporou materiálů Ing. Blaženy Musilové a Ing. Daniely Veselé MUŽSKÝ ODĚV Pánský oděv Dorostový chlapecký oděv ODĚV ŽENSKÝ ODĚV Dámský oděv Dorostový dívčí oděv

Více

V Ř E S K O V Á K listopad 2013

V Ř E S K O V Á K listopad 2013 V Ř E S K O V Á K listopad 2013 Úvodní slovo Vážení spoluobčané, práce na kanalizaci se již dostaly opravdu ke svému konci, nyní nás ještě čeká papírová bitva. Bohužel musím oznámit, že spuštění proběhne

Více

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km

6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 6 Slověnice, kemp Na Borkách - Ševětín 13,1 km 60 Itinerář Informace celk. dist. místo 0,0 0,0 kemp Na Borkách 3,2 3,2 Hůrky 4,3 1,1 Žižkův dub 6,1 1,8 odbočení vpravo ze zelené turistické trasy 7,1 1,0

Více

BRANIŠOVSKÉ NOVINKY. č. 1/2016

BRANIŠOVSKÉ NOVINKY. č. 1/2016 BRANIŠOVSKÉ NOVINKY č. 1/2016 Milí spoluobčané, máte v rukou jarní číslo zpravodaje Branišovské novinky a zároveň jubilejní vydání, jelikož je to přesně rok, co jste do svých stránek dostali úplně první

Více

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově

Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově NA PAMÁTKU Vznik dvou náboženských obcí ve Svinově 29. května 2015 Obec Svinov, povýšená v roce 1936 na město, se na přelomu 19. a 20. století stále rychleji přetvářela z původně zemědělské vesnice v moderní

Více

OTEVŘETE SI PLZEŇ NABÍDKA PRO PARTNERY V CESTOVNÍM RUCHU 2016/2017

OTEVŘETE SI PLZEŇ NABÍDKA PRO PARTNERY V CESTOVNÍM RUCHU 2016/2017 OTEVŘETE SI PLZEŇ NABÍDKA PRO PARTNERY V CESTOVNÍM RUCHU 2016/2017 PRESTIŽNÍ PRŮVODCE LONELY PLANET ŘADÍ PLZEŇ MEZI TOP 10 EVROPSKÝCH DESTINACÍ PRO ROK 2014 Zuzana Koubíková, ředitelka organizace Plzeň

Více

PŮDA jako dar žití Mgr.Vít Hrdoušek

PŮDA jako dar žití Mgr.Vít Hrdoušek PŮDA jako dar žití Mgr.Vít Hrdoušek Na venkově dříve člověk musel, dnes může žít na rodné hroudě v blízkém sepětí s přírodou a půdou. Naši předci nám zanechali kulturní krajinu, kterou pracně vytvářely

Více

ZPRAVODAJ OBECNÍHO ÚŘADU SUCHODOL 3/2015. Vážení občané, vážení čtenáři,

ZPRAVODAJ OBECNÍHO ÚŘADU SUCHODOL 3/2015. Vážení občané, vážení čtenáři, ZPRAVODAJ OBECNÍHO ÚŘADU SUCHODOL 3/2015 Vážení občané, vážení čtenáři, v tomto vydání zpravodaje se ve svém příspěvku budu snažit o podání informací za období třetího čtvrtletí. V období prázdnin, byla

Více

Financování záchrany a obnovy kulturního dědictví. Možnosti nadací a státních programů. Omnium z.s. Jakub Děd

Financování záchrany a obnovy kulturního dědictví. Možnosti nadací a státních programů. Omnium z.s. Jakub Děd Financování záchrany a obnovy kulturního dědictví Možnosti nadací a státních programů Omnium z.s. Jakub Děd Struktura prezentace Nadace a nadační fondy Státní programy Ministerstva Hlavní oblasti dotační

Více

Výroční zpráva za rok 2015

Výroční zpráva za rok 2015 Výroční zpráva za rok 2015 Obsah 1. Úvodní slovo...3 2. Základní údaje... 4 3. Členové spolku ke dni registrace... 4 4. Kontaktní informace...4 5. Logo...5 6. Účel spolku...5 7. Patron spolku...5 8. Charakteristika

Více

Domanínský zpravodaj

Domanínský zpravodaj OBSAH: Informace z jednání zastupitelstva obce...1 Informace z obecního úřadu...2 Příspěvky od občanů...3 Domanínské zajímavosti...5 Víte, že...6 Kultura...7 Co se chystá...7 Informace z jednání zastupitelstva

Více

2. velikonoční vydání školního časopisu Lusk!

2. velikonoční vydání školního časopisu Lusk! 2. velikonoční vydání školního časopisu Lusk! Milí žáci a žákyně, toto číslo vám přináší velikonoční tradice a zvyky různých zemí, hádanky, komiks Speciální agent i pohled na Velikonoce očima vašich spolužáků,

Více

Návrhy ze sborů a návrhy na změnu Církevního zřízení k projednání na 1. zasedání 48. konventu Královéhradeckého seniorátu ČCE

Návrhy ze sborů a návrhy na změnu Církevního zřízení k projednání na 1. zasedání 48. konventu Královéhradeckého seniorátu ČCE Návrhy ze sborů a návrhy na změnu Církevního zřízení k projednání na 1. zasedání 48. konventu Královéhradeckého seniorátu ČCE 1. Návrhy na změnu Církevního zřízení CZ 23 Do CZ 23 se vkládá nový odst. 6

Více

Přístup ke strategii rozvoje. Priorita 4. Životní prostředí. Priorita 5. Cestovní ruch. Priorita 6. Sport, kultura, volný čas, kvalita života

Přístup ke strategii rozvoje. Priorita 4. Životní prostředí. Priorita 5. Cestovní ruch. Priorita 6. Sport, kultura, volný čas, kvalita života Obsah: 1. Aktualizace místního programu obnovy venkova Obec Tršice Plánovací období 2011-2020 Touto aktualizací se mění místní program obnovy vesnice (plán rozvoje obce) schválen ZO dne 29.10.2003 po číslem

Více

Letecký snímek části obce Cotkytle Starosta obce

Letecký snímek části obce Cotkytle Starosta obce 1. Zpravodaj Cotkytle en, listopad, prosinec, 4/2003 říj Z obsahu zpravodaje:? Události v obci?? Co nového v obci?? Co připravujeme?? Kultura v obci? Socha sv. Jana Nepomuckého Podzimní práce na polích

Více

Junák- středisko Jestřáb Pačejov

Junák- středisko Jestřáb Pačejov Junák- středisko Jestřáb Pačejov Historie skautského hnutí na Pačejovsku Kořeny počátku skautského hnutí na Pačejovsku spadají do května roku 1945. Zakladatelem tohoto hnutí zde byl bratr Barborka, který

Více

Zrcadlo domova Květen 2015

Zrcadlo domova Květen 2015 Zrcadlo domova Květen 2015 Ohlédnutí za měsícem dubnem: Měsíc duben si z nás opravdu, co se týče počasí, dělal legraci, ale to k aprílu neodmyslitelně patří. Zažili jsme sníh, déšť, ale i slunné dny. Koncem

Více

Máme krála poctivého...

Máme krála poctivého... Máme krála poctivého... Máme krála poctivého! Volá čelný jezdec ohlašující příjezd družiny. Věk krále nebyl sice nikdy stanoven, ale, jak je patrno již z textu vyvolávky, měl to být chlapec, bez sexuální

Více

Číslo 1/2014 Obecní úřad Libějovice leden 2014 Libějovice 26 38772 Libějovice

Číslo 1/2014 Obecní úřad Libějovice leden 2014 Libějovice 26 38772 Libějovice Číslo 1/2014 Obecní úřad Libějovice leden 2014 Libějovice 26 38772 Libějovice Tel: 383382064 Tel. starosta: 606692079 web: www.libejovice.cz email: libejovice@tiscali.cz Knihovna: Pátek 16-17 hod. Veřejný

Více

Mimo soutež web, úvodní strana. Prezentace Jiří Kopecký R3

Mimo soutež web, úvodní strana. Prezentace Jiří Kopecký R3 Mimo soutež web, úvodní strana Mimo soutež web, vnitřní strana Mimo soutež letáček, strana 1 Turisticky zajímavými místy spjatými s historií jsou i kostely v obcích Proseč a Perálec. O prosečském kostelu

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s památkou celonárodního

Více

Jižní Čechy harmonické

Jižní Čechy harmonické w w w. j i z n i c e c h y. c z Jižní Čechy harmonické hrady a zámky jako v pohádce Tento projekt Tvorba tiskových materiálů vč. elektronických verzí pro propagaci Jihočeského kraje v ČR i zahraničí 1.

Více

LUDĚK MÍČEK Starosta obce. Vážení spoluobčané,

LUDĚK MÍČEK Starosta obce. Vážení spoluobčané, Vážení spoluobčané, tak nám to pěkně uběhlo. Dětem skončily prázdniny, nám ostatním zase dny volna a odpočinku. Především srpen se povedl, opět byla plně využita naše upravená požární nádrž, nezahálelo

Více

Slavnosti Pernštejnského panství 2011

Slavnosti Pernštejnského panství 2011 Slavnosti Pernštejnského panství 2011 1. - 6. 7. 2011 kulturní program Nedvědice u rybníka - pořadatel městys Nedvědice 1.7. PÁTEK 20:00-01:00 OLDIES PARTY - DJ Luboš Hejtmánek - diskotéka 2.7. SOBOTA

Více

ROZBORY HOSPODAŘENÍ za rok 2010

ROZBORY HOSPODAŘENÍ za rok 2010 ROZBORY HOSPODAŘENÍ za rok 2010 Celý název organizace: Městské muzeum a galerie Polička Adresa: Tylova 114, Polička 57201 IČO: 70152853 Bankovní spojení: GE Money Bank Polička Číslo účtu: 150873368/0600

Více

KULTURA A SPORT 2013 Stručný přehled hlavních společenských, kulturních a sportovních akcí v Klatovech v roce 2013

KULTURA A SPORT 2013 Stručný přehled hlavních společenských, kulturních a sportovních akcí v Klatovech v roce 2013 KULTURA A SPORT 2013 Stručný přehled hlavních společenských, kulturních a sportovních akcí v Klatovech v roce 2013 LEDEN 1. ledna PŘIVÍTÁNÍ NOVÉHO ROKU 2013 Náměstí Míru, začátek v 17.00 hodin. 15. ledna

Více

Koněšínský zpravodaj 1/2009

Koněšínský zpravodaj 1/2009 Koněšínský zpravodaj 1/2009 Vydává Obecní úřad v Koněšíně, 10. dubna 2009 Velikonoční bohoslužby v Koněšíně Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Velikonoční neděle Pondělí velikonoční 17.00 hod - mše

Více

Vánoční bohoslužby a betlémy 2015/2016 výběr

Vánoční bohoslužby a betlémy 2015/2016 výběr Vánoční bohoslužby a betlémy 2015/2016 výběr Bohoslužby v ostatních kostelích najdete na stránkách Arcibiskupství pražského: http://bohosluzby.apha.cz/ nebo http://www.krestanskevanoce.cz/?k=praha Cizojazyčné

Více