Profesní svět: Hasič/záchranář

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Profesní svět: Hasič/záchranář"

Transkript

1 7+8 Evangelický měsíčník Prázdninové dvojčíslo ročník 89/2013 cena 50 Kč Profesní svět: Hasič/záchranář Nejhorší není, že uplavou materiální věci. Nábytek, všelijaké předměty. Nejhorší je přijít o hmotně nenápadné věci, které ale mají velkou emocionální hodnotu. Fotografie dětí. Fotky předků, kteří už nežijí. To je rána na celý život. Vyprávění o zatopeném domově, Olga Tichá / 12 Rozhovor s hasičem a lékařkou ze záchranky Za Kralickou do Kralic program oslav Češi, Korejci a Japonci pod jednou střechou Diakonie: Jsme povoláni pomáhat 9,

2 Křest Červený kostel, Brno foto: Daniela Ženatá

3 ÚVODNÍK 3 Zachraň se, kdo můžeš D. Ženatá TŘINÁCT 4 Epizody z mládí Konstantina filozofa T. Pavelka BIBLICKÁ ÚVAHA 6 Hospodinův oheň a reptání lidu M. Cejnar TÉMA 9 O strachu, adrenalinu a víře ještě jinak. Rozhovor s M. Götzem, záchranářem A. Balcar 12 Vyprávění o zatopeném domově O. Tichá 15 Aspoň na pískovišti na chvíli usnout Rozhovor se Z. Šonkovou J. Plíšková 18 Mám sen K. Šimr OTÁZKA NA TĚLO 19 Pomáhali jste někdy někoho zachraňovat? Zachraňoval někdo vás? CÍRKEV ŽIJE 27 O synodu, prodeji fakultní budovy i novém zpěvníku G. Fraňková Malinová 33 Evangelická etika P. Keřkovský 34 Pod jednou střechou, pod jedním Pánem O. Kolář 36 Církev je společná bohoslužba, večeře Páně a křest. Rozhovor s korejským kazatelem D. Ženatá 39 Předání cen Gratias agit D. Ženatá MOJE CÍRKEV 44 Soběstačnost sborů a samofinancování církve P. Stolař 48 Pluralitní společnost a čeští evangelíci Z. Susa SURSUM CORDA 53 Plníme, Kriste, tvoje přání L. Moravetz DIAKONIE 56 Jsme povoláni pomáhat P. Hanych SLOVO 58 Prase L. Ridzoňová 62 Slova pro hledající O. Macek 64 Naučit se číst linky a klikyháky L. Ridzoňová 65 Lovec motýlů I. Binar ÚVODNÍK Zachraň se, kdo můžeš Před vedrem. Před velkou vodou. Před tornádem. Před bezohledným pirátem silnic. Před turbulencemi v politice. Někdy ale vlastní síly nestačí. A to pak vyhlížíme hasiče, záchranku nebo kohokoli, kdo nás může aspoň obejmout. Záchranářům, hasičům a dobrovolníkům těmto andělům záchrany a naděje je věnováno prázdninové dvojčíslo. Když jsme v redakční radě plánovali témata jednotlivých čísel, netušili jsme, jak bude vybrané téma po červnových povodních aktuální. Sdělovací prostředky věnovaly největší pozornost těm nejdramatičtějším situacím a osudům, ale který osud není dramatický, když voda v obýváku stoupá ke stropu?! O zkušenosti s opakovaným zaplavením svého domu, ztrátách i dlouhodobém traumatu vypráví žena z Mělnicka. Rozhovor s dobrovolným hasičem a lékařkou ze záchranky ukazuje, jak vypadá pomoc z pohledu odborníků. Za velmi dobrou vizitku církve považuji, že se mnozí její členové, nejen faráři, stali ve spolupráci s Diakonií vedoucími středisek, která při letošních povodních organizovala práci dobrovolníků. Ti pak přijížděli a pomáhali lidem ze zatopených domů z nejhoršího. Zadarmo a s nasazením. O tom svědčí pár fotografií, které v tomto čísle otiskujeme. Z mnoha stran bylo slyšet, jak dobře záchranný systém fungoval. Doufáme, že spolu s vyhlášenou celocírkevní sbírkou byla pomoc rychlá a účinná. Poslední záchranu čekáme od toho, kterýž byl, kterýž jest a kterýž přijíti má. Jak se dočteme v rozhovoru s příslušníkem hasičského sboru, očekávají ji mnohdy i ti, kteří se otevřeně ke křesťanství nehlásí. Kdo nás však zachrání před vrtochy mstivého prezidenta? Na uklidnění po vichřici v politice si asi budeme muset ještě počkat. Milí čtenáři, inspirativní letní čtení vám přeje Daniela Ženatá 3

4 TŘINÁCT 1150 LET OBRÁCENÍ Epizody z mládí Konstantina filozofa Nad stránkami poutavé legendy Život svatého Cyrila se dochoval ve více než čtyřiceti rukopisech z 15. století, šest set let po jeho úmrtí. Ovšem kompletní text nesrovnatelně důležitějšího, kopírovanějšího a čtenějšího Nového zákona máme v ruce také až ze staletí vzdálených jeho vzniku. U antických klasiků, z nichž bez větších problémů sestavujeme dějiny starověku a učíme na školách, činí odstup ztraceného originálu a dostupné kopie běžně tisíc a více let, málokdy méně. A pokud bude za tři sta let ještě fungovat internet a někdo na něm náhodou najde tento článek, rozhodně ho nenajde na disku stejného počítače, na kterém jsem ho napsal. Co lidi z nějakého důvodu zajímá, prostě kopírují; hledat původní médium, na kterém byl text uložen, se dnes zdá dětinské. A proto beru vážně jeden z názorů na vznik legendy, totiž že vznikla krátce po Cyrilově smrti (869), snad ještě za Metodějova života. Minimálně obsahuje vícero osobních věcí z Cyrilova dětství a mládí lidsky uvěřitelných. Podívejme se tedy na několik epizod z života mladšího z bratrů-věrozvěstů, abychom zvěděli, jak zajímavý člověk k nám před 1150 lety přinesl světlo evangelia. Ztracená hračka Zajímavý je už příběh obrácení tehdy ještě Konstantina; ještě jako dítěti z dobré aristokratické rodiny mu vítr při lovu odnese krahujce. Chlapce nad ztrátou oblíbené hračky popadne tesknota nad marností světa a od té doby si raději čte a skrz hloubání nad knihami se stává stále zbožnějším. Starý text věrohodně ukazuje, že na počátku obrácení mnoha lidí bývá něco hodně triviálního. A kryje se i s (běžně parodovaným) poznatkem psychologie, že ztráta oblíbené hračky může u člověka v dětství přehodit výhybku (zde ke kněžství, nikoliv k zločinecké dráze). Byzantská vzdělanost Příběh hloubavého chlapce pokračuje krátkým setkáním s akademikem, který se však zařekl, že už nikoho učit nebude, a odmítne tedy i Konstantina. Pro děj legendy to nemá další význam, a tak jsem nakloněn vidět zde prostě záznam autentické hořké vzpomínky. Nicméně Konstantinovi se, jako sirotku z dobré rodiny, brzy dostane vzdělání po boku samého mladičkého císaře, a to v těchto oborech: gramatika, Homér, geometrie, dialektika, filozofie, rétorika, aritmetika, astronomie, hudba. Tak tehdejší vzdělání skutečně vypadalo, a dnešní člověk skoro aby záviděl a připadal si právem trochu jako fachidiot. Svatý muž Náš filozof záhy unikne ženitbě a politické kariéře. Vzdělance je však škoda ztratit, a tak jej aspoň uvrtají na místo diecézního knihovníka. Brzy zmizí na půl roku do kláštera, je však potom povolán jako profesor filozofie na univerzitu v Cařihradu. Příznivce nauk o typologii osobnosti může potěšit, že oba slovanští apoštolové vykazují rysy příznačné pro lidský typ svatý muž houževnaté úsilí o poznání, pevnost přesvědčení, odvahu k oběti ale zároveň typickou slabinu takových osobností: 4

5 Martin Benka, Príchod Konštantína Filozofa a jeho brata Metoda ku Slovákom stálý sklon se někde zašít. Oba bratry to stále táhne do klidu (a možná, řekneme jízlivě, do pohodlí) kláštera. Když Cyril později v Římě umírá, právě to říká bratrovi: Do kláštera nechoď, prosím tě, dodělej tu Moravu. Císař a filozof Časem je Konstantin vyslán na humanitární misi do Iráku, aby zmírnil pronásledování místních křesťanů pod muslimskou nadvládou. Ocitujme kouzelnou řeč, jíž jej císař vysílá: Slyšíš-li, filozofe, co mluví nečistí Agareni proti naší víře? Jsi sluhou svaté Trojice a jejím učedníkem, jdi a odporuj jim, a Bůh, dokonavatel všech věcí, v Trojici oslavovaný, Otec, Syn a Duch svatý, dej ti milost a sílu v řeči a učiň tě jakoby novým Davidem, jenž zvítězil třemi kaménky nad Goliášem, a přiveď tě nazpět k nám a popřej ti království nebeského. Slyše to, Konstantin odpověděl: S radostí tam půjdu pro křesťanskou víru. Neboť co jest mi sladšího na tomto světě, než za svatou Trojici živu býti i umříti? Tedy, přeloženo: Pocem, studovanej. Di a vysvětli jim to. Konstantinova odpověď pak na aktuálnosti neztratila docela nic. Hádání v Iráku Irácká epizoda začíná anekdotou: muslimští průvodci se Konstantina poťouchle ptají, zda ví, co znamenají obrazy ďáblů, jimiž jsou zhanobeny dveře domů místních křesťanů. Pohotový filozof odpovídá: Vidím obrazy ďáblů a soudím, že uvnitř bydlí křesťané. Ďábli, nemohouce s nimi žíti, utíkají od nich ven. Kde však tohoto znamení zvenčí není, s těmi jsou ďábli uvnitř. Po zahřívacím kole však následuje srovnání obou věr, živé dodnes: muslimští učenci argumentují, že muslimové jsou v zachovávání příkazů svého náboženství daleko důslednější než křesťané. Konstantin souhlasí; ovšem poukazuje na to, že Mohamedova nauka nebrání běžným lidským sklonům, zejména hněvu a chtíči. Je mělká, a proto je snadné se jí řídit. Kdežto Kristova nauka je hluboká, často jde proti sklonům člověka, a tak se mnohým nedaří ji naplňovat. Nízko položenou laťku je prostě snazší přeskočit. Křesťanství stanovuje ideál, kterého se snažíme dosáhnout a mnohdy selháváme, s tím se od začátku počítá. Muslimští učenci pak šikovně využijí Kristova příkazu o nastavení druhé tváře: Proč se tedy Byzanc pokojně nepodrobí muslimskému vpádu? Konstantin oponuje jiným citátem z evangelia: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. Křesťan má nastavovat druhou tvář, má ale také povinnost bránit své souvěrce, aby se zajetím těla nebyla také jejich duše zajata. Následně z 19. súry Koránu, Mariam, dokáže nauku o svaté Trojici: I poslali jsme ducha svého k Panně a přijal z ní podobu doko- 5

6 nalého člověka. Což tam skutečně je! Když zodpoví mnoho dalších otázek z mnoha vědních oborů a muslimští filozofové se ho ptají: Kterak to všechno víš?, odpoví podobenstvím o muži, který si nabral mořskou vodu do měšce a všude se chlubil, že má s sebou moře. Jeden pomořan mu však odpoví: Zbláznil ses, že se chválíš pouhým smrdutým měšcem? Vždyť my toho máme celé moře. Od nás přece vzešla všechna umění a vědy. A když se podíváme, jak slavné vzepětí islámské filozofie a vědy nemělo záhy trvání ani pokračování, dal bych mu i za pravdu. Zhrzení filozofové mu aspoň dají vypít jed, který však neúčinkuje. Konstantin je zřejmě přece jen z celé mise trochu otrávený a odchází opět do kláštera, za bratrem Metodějem. Následně je čeká mise k Chazarům na Krym, kde se v disputaci střetnou s muslimy a Židy. Debata má rozhodnout další duchovní směřování této říše. Legenda opět oplývá velmi zajímavou argumentací. Střet s barbary Ve světle předchozí kariéry jednoho z bratrů je jasnější, jaké povahy byl pozdější střet slovanských apoštolů s latinskými biskupy z Řezna a Pasova, nelibě nesoucími ohrožení svých nároků na moravské území. Je to střet tehdy ještě velmi barbarského Západu s tehdy ještě velmi vyspělým Východem. Už jen v otázce bohoslužby v jazyce lidu argumentuje Konstantin četnými místy z Písma, zejména pasáží o mluvení jazyky z listu Korintským. Latinové se zmohou jen na odkaz na nápis na Kristově kříži, jenž byl v jazyce hebrejském, latinském a řeckém, údajně jediných jazycích, jimiž jde chválit Boha. Z legendy se dále dovídáme, že latinské duchovenstvo příliš nebránilo pohanským žertvám ani rozšířenému mnohoženství, že učilo, že pod zemí žijí lidé s velkou hlavou (?!), že kdo zabije hada, zbaví se tím devíti hříchů, apod. A přece je to nakonec latinský svět, který zrodí takového Jana Husa a další reformátory, jejichž obdobu bychom v Byzanci a v Bulharsku nebo Rusku už vůbec marně hledali. A tak se právě na Moravě setkává svět, který pomalu umírá, s tím, který se teprve rodí. Tomáš Pavelka BIBLICKÁ ÚVAHA Hospodinův oheň a reptání lidu Nu 11,1 2 I stalo se, že lid stěžoval a stýskal sobě, což se znelíbilo Hospodinu. Protož slyše to Hospodin, rozhněval se náramně a roznítil se proti nim oheň Hospodinův a spálil zadní díl vojska. Tedy volal lid k Mojžíšovi. I modlil se Mojžíš k Hospodinu, a uhasl oheň. Máme před sebou jeden z prvních záznamů o zásahu proti ohni. Je to poměrně krátká zpráva, ale hodně aktuální v době, kdy se nám lidem začíná vymykat správcovství nebe i země, tak jak jsme je dostali od Hospodina na počátku stvoření (Gen 1,26). Možná se z těch dvou veršů dovíme něco málo o tom, proč se tak děje. Vše začíná stěžováním a stýskáním lidu. Není sice napsáno, proč a nač si konkrétně stěžovali, ale zdá se, že to není ani nutné zkoumat. 6

7 V každé situaci, která je nepohodlná, se najde dost důvodů k stížnostem. A cesta pouští jistě takové obtíže přinášela. I naše společnost si libuje v reptání a stěžování, ba nadávání, a to jistě zdaleka nejsme v tak nepříjemné situaci jako izraelské kmeny. Kdo z vás našel odvahu sledovat televizní pořad o tom, že máte slovo, určitě ví o čem mluvím. Všechno začne tím, že někdo začne remcat, a k němu se přidávají další, vzájemně se podporují. Už jim nejde o to něco vyřešit, ale chtějí si ulevit a nenechají si ujít svých pět vteřin hrdinství. Jak se vše stupňuje, překřikují se a rámusí až hanba. Vy se na to díváte, začínáte se za ně trochu stydět a po chvíli vám jdou víc a víc na nervy. Slyše to na poušti Hospodin, rozhněval se náramně, je psáno. Také je psáno, že Hospodin dopustil proti izraelským vojskům oheň. Oheň Hospodinův, oheň lidský. Jak snadno vyšlehne, když si někdo nehledí svých povinností, je neopatrný a místo toho, aby hlídal oheň v táboře, vztahuje naštvaně paže k nebi a hlasitě si stěžuje. U požáru v situaci zásadního ohrožení reptání ztrácí smysl, stýskání nepomůže. Ti bystřejší si zakrývají ústa a začínají hledat záchranu. Přivolávají Mojžíše. Ten rychle jedná. Neptá se, kde je chyba, kdo vše zavinil. Nenapomíná postižené ani nezkoumá, zda si záchranu zaslouží. Jedná. Tak jako jednají záchranáři i dnes. Je zvláštní, jak málo slov potřebují, jak málo otázek. Píše se zde, že se Mojžíš modlil k Hospodinu. Upřímně řečeno, vyrukovat proti ohni s modlitbou se zdá pošetilé. Jenže vzpomeňme na Františka z Assisi, který za modlitbu považoval i účinnou praktickou pomoc potřebným. Takže ta Mojžíšova modlitba nemusela být jen slovní, ale mohla se týkat organizace a práce při hašení požáru. Nechci ubírat na významu tradičnímu chápání. Snad jen, že takto si to můžeme lépe představit. Ten, kdo pomáhá a kdo přiloží ruku k dílu záchrany, modlí se společně s těmi, kdo pomoc potřebují. Bůh takovou modlitbu slyší. A vstupuje do děje. Oheň uhasíná. Zázrak sil, které fungovaly v dávných dobách? Já myslím, že ne. Hospodina lze nalézt všude tam, kde se dějí užitečné a dobré věci. Například v tom, že k uhašení ohně se seběhlo dost lidí ochotných pomoci, že jednali rychle, přestali lamentovat a nepropadli panice či malomyslnosti. A třeba také rychle strhli nejbližší stany, vykopali příkopy, a když měli kliku, nefoukal vítr. Oheň byl uhašen. Příběh je u konce. To jsme se toho zas dozvěděli! řeknou si čtenáři. Já však doufám, že někteří zaslechnou zprávu, kterou jsem chtěl v těch dvou verších odkrýt. Začíná tím, že člověk od pradávna jedná pošetile, když remcá, hudruje, nafukuje se, a třeba i chce poroučet vodám, větrům i dešti. S touto neopatrnou nabubřelostí přichází zúčtování v podobě zničené přírody, ohně či záplav. Ale stále ještě není pozdě. Když kdokoliv z nás pochopí, že Hospodin je na straně nových prozíravých a poučených opatření k nápravě. Že nás v tom nechce nechat samotné a že každá lidská sounáležitost významně pomáhá. A snažit se o to, byť třeba nepatrnými silami, má smysl. Rozhodně větší než lamentovat nebo udílet přemoudřele svaté řeči. Kéž máme do budoucna dost sil, moudrosti a odvahy. A potom: Pán Bůh pomáhej. Miroslav Cejnar správce rekreačního střediska Sola fide v Janských Lázních, ordinovaný presbyter foto: pozary.cz 7

8 TÉMA HASIČ/ZÁCHRANÁŘ Modlitba letní Zachraň mne, můj Bože, vody mi pronikly k duši! V bahně hlubiny se topím, není na čem stanout,... můj Bože, kdo mě zachrání? i moje duše se topí hučí mi v uších svět kolem mě je moc rychlý prosím o pevný bod buď se mnou ochraňuj prosím moje blízké v létě, na cestách děkuji amen Žalm 69 a Lenka Ridzoňová kresba Lydie Férová

9 Rozhovor s Milanem Götzem, záchranářem z povodní O strachu, adrenalinu a víře ještě jinak Ptali jsme se Milana Götze, někdejšího velitele hasičů a záchranáře, dnes starosty severočeské obce Kunratice u Frýdlantu. Pane starosto, před dvěma lety v srpnu 2010 se během dvou hodin z Jizerských hor přihnala po řece Smědé mohutná vlna, mnohem mohutnější než letos, a zaplavila obce na Frýdlantsku, z nichž nejvíce byly poškozeny vesničky Víska, Minkovice, Višňová. Jak na to jako hasič záchranář vzpomínáte? Říkáte to správně, ale nejvíce to tehdy odskákaly Heřmanice. Nebyly napadeny Smědou, ale Oleškou, potůčkem mírumilovným, leč stala se z něho smrtonosná řeka. Zahynula tam jedna paní. Odneslo ji to až do Polska k Bogatyni. Diakonie ČCE tehdy poslala skupinu dobrovolníků, kteří pod vaším velením pomáhali postiženým obyvatelům a podnikatelům zachránit vše cenné, co se z jejich domácností a dílen ještě dalo zachránit. Pamatuji si měl jsem jako místní farář jeden týden Diakonii ve Vísce na starosti jak jste vy, hasiči, byli velmi dobře organizovaní, rychlí... Nepamatuji si, že byste udělali krok stranou. Měl jste zkušenosti s povodněmi již z let předešlých? Výrazné zkušenosti jsme neměli. Jen občas se vyjelo do Višňové k menším povodním naplnit pár pytlů s pískem a rozvézt je mezi chalupy. Když vám začne houkat siréna, dozvíte se, do čeho jdete, v podstatě až když v autě zapnete vozidlovou vysílačku. Operační středisko z Liberce vám radiově sdělí, proč byl poplach vyhlášen. Teď po povodních se začaly používat esemesky s popisem, čímž se informovanost zvýšila, ale v té rychlosti na to stejně není dost času. Poplach trvá minutu, do dvou minut jste na hasičárně. Pak máte problém se nasoukat do oblečení, protože jste samozřejmě zaplavený adrenalinem, nervózní. Jako na potvoru se výjezdy odehrávají v nočních hodinách, takže jste ještě rozespalý, hledáte pravou a levou botu. Každá jednotka je podle krajského plánu plošného pokrytí k něčemu předurčená. My jsme určeni k požárnímu zásahu v katastru obce a od roku 2009 máme na starost civilní ochranu a ochranu obyvatelstva. Jezdíme proto na několikadenní cvičení, což se nám právě hodilo v roce Hodně jsme toho ale odkoukali od višňovských hasičů, kteří mají s povodněmi zkušenosti až dvakrát do roka. Jak vypadal první den povodně? Jistě si ho pamatujete na minuty. Co bylo potřeba udělat nejprve, co potom, než se přikročilo k běžným úklidovým pracím? Když nás hledali, bylo po půl šesté ráno. Nefungovala elektrika, siréna nehoukala. Lilo už od pátku, kdy tady v kulturáku probíhala Oldies party, takže jsme seděli v hospůdce, užívali si deštivého počasí v suchu a teple. O to větší překvapení nás čekalo ráno. Burcoval jsem kluky po telefonu. Některé jsem vzbudil až houkáním během odjezdu do Vísky. Stav ve Vísce ještě nenasvědčoval tomu, co teprve mělo přijít jako hlavní vlna. Začali jsme evakuovat domy, garáže a všecky cennosti jsme přenášeli do prvních pater. Nejsilnější předchozí povodeň, kterou si pamatuju, se přihnala roku 2002, takže s nějakou takovou jsme počítali i tentokrát. U jednoho chlapíka, který se chystal slavit narozeniny a odjel nakupovat, jsme v jednu chvíli byli sami, a tak jsme se rozhodli, že postačí, když mu větší věci z garáže přestěhujeme do přízemí a postavíme nad podlahu. Mám ještě před očima krásnou koženou sedačku, kterou jsme postavili na pivní sudy, televizor a další věci, ale za pár hodin, když už jsem přivázán na laně kontroloval stav vody z bývalého víseckého mostu, jsem jeho baráček viděl, jak už je pod vodou do prvního patra, po strop v přízemí, takže jsme ty věci z garáže přenášeli vlastně zbytečně. A další obdobné příběhy bych mohl vyprávět. (Už v roce 2002 tak dlouho se jeden muž 9

10 nechtěl vzdálit od svého domu, až pro něj museli poslat vrtulník. Totéž se opakovalo v roce 2010.) To, co přišlo v roce 2010, nepamatuje nikdo. Kapky deště bezmála jak frťany. Jak se vyrovnávali s povodněmi naši předkové? Zde v pohraničí to byli Němci. Jistě tady s povodněmi, byť menšími, uměli nějak žít. Pole byla dříve menší, rozdělená remízky, mezemi, přirozenými protipovodňovými překážkami, hloubily se a dláždily meliorační struhy, sklepy se stavěly tak, aby jimi voda protekla (systémem kanálků) nebo se zkrátka zase vsákla. Když se přihnala voda na přízemek, otevřeli dveře z jedné strany a z druhé strany, voda pak jen protekla. Vymetli bláto a nazdar! Celkově se i hospodařilo jinak. Po roce 1948 se začala pole v rámci kolektivizace scelovat, všechno se rozoralo, spousta domů se zbourala. Dříve tu žilo dvojnásob lidí. Dnes jsou z lánů placky, ze kterých voda rychle stéká na domy. Největší chybu lidé dnes dělají, když po nás hasičích chtějí, abychom jim ve starých domech honem rychle odčerpali vodu ze sklepů. To je ale špatně. Dokud neopadne okolní voda, nemá to smysl, protože vy čerpáte a voda se vám okamžitě navaluje zpátky. Navíc když ta voda protéká, podemílá sklepní podlahy a stěny, protože německé domy nemají základy. Jsou to jen kameny spojené jílem. Pokud si dům sedne, tak praskne. Ale těžko se to dnešním majitelům vysvětluje. To je prostě neštěstí. Vzpomínáte na nějaký případ hrdinství při zásahu vašeho hasičského sboru? Na vyložené hrdinství si nepamatuju, ale z rybníka Tongrundu, kterému se protrhla hráz, jsme společně s kolegy z Frýdlantu zachraňovali jednoho Poláka. Ve čtyřech jsme pro něj museli do sebe zaháknutí, jeden z frýdlantských kluků se dokonce svlékl do spoďárů. Kluky jsem lanem přivázal ke stromu. Přes silnici se na nás valil silný proud. A pak si kluci všimli, že se vyškrábal po napadaných stromech na břeh. Když ho šli vyzvednout, zjistili, že má v ruce láhev vína a je namol. Tam jsem taky utopil telefon. Telefony beztak nefungovaly, poněvadž vypadly sítě. To bylo peklo. Do vysílačky se povídat nedalo. Byl nepřetržitý provoz. Postižených míst rychle přibývalo. Předali jsme Poláka záchrance, načež jsme se vrátili zpátky do Kunratic. Nejhorší déšť ustal a my zjišťovali největší škody. Leckde jsme jen tupě zírali. Najednou jsme viděli, jakou sílu má voda. Kolik času jste na povodních strávili? Já jsem záchranné akci věnoval celý týden své dovolené a pak ještě týden, kdy mě zaměstnavatel uvolnil. Čtrnáct dní záchranné práce také trvaly. V té době se například kácejí nebezpečné stromy, které ohrožují lidi, zvířata, majetek, odklízejí se naplaveniny... Vstupuje se do narušených domů, které se vyklízejí. Odklízejí se veškeré škody. Máte nějakou neblahou vzpomínku na případy sobectví, rabování či jiné chamtivosti nebo bezohlednosti? Mám zkušenost s neochotou jednoho velkopodnikatele. Sháněli jsme ženijní nářadí, hlavně lopaty. Přišli jsme si k němu lopaty půjčit, a když mě potkal v hasičským mundúru u vrátnice, jak je vynáším, zařval na mě: Kdo pomáhal mně, když mi to vyplavilo krám? A ať je tam nechám. Já na to, že hasiči zachraňovali lidi, ženy z Penny Marketu. A odešel jsem bez lopat. Jinak se většinou dostane nejvíc pomoci tomu, kdo je nejvíc vidět. Do Chrastavy se přijel podívat Václav Klaus, a najednou se všechno posílalo na Chrastavu. I s rabováním jsem se setkal. Raspenavě, která byla odříznutá, jsme zajistili noční policejní hlídku. Ve dvě hodiny ráno tam chytli tři zloděje, kteří kradli z aut naftu. Hned je odsoudili. Ve středu jsme pak poslouchali rádio a raspenavští nám hasičům nechali zahrát písničku na přání. To mě zahřálo. Přesto byla pomoc rozdělována více méně rovnoměrně, spravedlivě? Nebo ne? Snažili jsme se. Ale ti, kdo byli postiženi nejvíc, byli v šoku, propadli takovému pocitu marnosti a osobní bezcennosti, že třeba jenom seděli a pomalu ze sebe soukali skleslé věty jako například: Já... asi nic... nepotřebuju. A pak tam byli vykukové, jako například jedna žena, která fasovala pleny a pak je prodávala. Nebo si pro humanitární pomoc dojížděli lidé, co bydleli na 10

11 kopci. Setkal jsem se i s něčím, co mi připadalo jako vtip. Třeba když někdo poslal krabici kravat. Vtip to asi nebyl, možná to myslel dobře, ale vypadalo to hloupě a jako špatný vtip by to postižení vzít mohli. Já se celou dobu, co působím, snažím odstraňovat z nás hasičů nálepku ožralů, ale jde to strašně těžko. Myslivci pijou, fotbalisti pijou, ale hasiči jsou přece jen víc vidět. Všem klukům říkám, a to dost tvrdě: Jestli chceš chlastat a zpít se do němoty, tak ze sebe svlíkni hasičskej mundúr a jdi tam v civilu. Ale také je pravda, že když jste jen přiopilý, během poplachu díky adrenalinu rychle vystřízlivíte. Teď vážně, alkohol k zásahu nepatří a několik kluků už jsem v minulosti poslal z hasičárny domů a na zásah nejeli, protože nebyli zkrátka ve formě. Co myslíte, že je na hasičské záchranářské službě nejtěžší? Péče o postižené v rámci psychosociální pomoci. Musíte mít schopnost vcítit se do lidí. Musíte se dívat na neštěstí, zranění a škody, prát se se zoufalstvím postižených. Máte někdy strach? Šlo vám už o život? Strach mám pokaždé. Z mladické nerozvážnosti jsem nás nechal před pár lety zasahovat při větrné smršti na lesní cestě a při odklízení popadaných stromů nám poryv větru shodil na avii strom. Mohl spadnout na kohokoliv z kluků, které jsem měl na starosti. Co vás na hasičské službě nejvíc baví? Úplně všechno. Jsem takový zapálený hasič. Můj táta je hasič, pradědeček byl hasič. Už od malička jsem se strojil do tátovy uniformy. Jak vzpomínáte na Diakonii ČCE? Přece jen to byli většinou mladí lidé, studenti... Diakonii nám seslalo samo nebe. Byl jsem velice spokojený, až překvapený. Parta mladých lidí, kteří se neštítili práce a prostě fungovali. To jsem zažil i jiné dobrovolníky: s jednou partou třeba přijel člověk, který si všechno jenom fotografoval, hlavně samozřejmě sebe, pak se vyvěšoval na facebooku, vychloubal se, jak byl oblečený, ale na špinavou práci nesáhl. Potom si pro něho přijela manželka, protože ho tlačily holínky. Prostě člověk k ničemu. Když jsme mu nabízeli rukavice, řekl, že v rukavicích nedělá. Vyplavený nábytek ale taky popadnout nechtěl. Slyšel jsem ho jen, jak volá: Kdybych měl rukavice, tak bych vám pomoh. Rozmazlenej capínek. Dovolte mi jednu ošemetnou otázku. Jak vypadá zásah hasičského sboru, když vás poplach překvapí na zábavě, kde už třeba nejste střízliví? V českých komediích se to podává úsměvně, i když to ve skutečnosti jistě zábavné není. Hraje ve vaší službě nějakou roli víra, morálka nebo náboženské přesvědčení? Jakou? Jsou nějaké etické zásady, kterých se hasič musí držet, aby svou službu mohl vykonávat se ctí? Děláme to od srdce a ze srdce. Nechci, aby to vyznělo jako klišé, ale my dobrovolní hasiči to děláme za děkuju. Nehledám ni zisku, ni slávy, podle prvního hasičského přikázání. Existuje hasičské desatero i hasičská modlitba, kterou jsem jeden čas dokonce uměl nazpaměť. Člověk musí být hlavně ochoten pomáhat, zachraňovat. Ne se jen předvádět. Nepatřím do církve, ale nejsem ateista. Jsem takový něcista. Věřím, že něco je, že nám něco pomáhá. Hlavně věřím v lidské dobro. Jsem naivní optimista. Věřím lidem, až do prvního zklamání. 11

12 Jsem ochoten odpouštět, ale taky podle toho co. Všeho moc škodí. Věřím ve sv. Floriána, patrona hasičů. Myslím si, že i ti hasiči mají namířeno někam, aby tam pak pomáhali i po smrti, že jsou to takoví strážní andělé, takoví rytíři. Ano, na strážné anděly taky věřím. Když někde vidíte kluky, jak propadnou stropem, vyškrábou se z toho a jsou v pohodě, tak si říkám, že něco mezi nebem a zemí funguje. Když nám frýdlantský farář světil prapor, tak se najednou strhl takový poryv větru, že se prapor rozvinul a rozevlál, což jsem si vzal k srdci jako znamení. I kluci, co říkají, že na Pána Boha nevěří, tak se na něho vždycky, když je nejhůř, obrátí. Ptal se Adam Balcar Povodně 2013 Vyprávění o zatopeném domově Olga Tichá Dolní Beřkovice na Mělnicku, 10. června Povodně jsem zažila v posledních letech podruhé. Byla jsem na velkou vodu odmala zvyklá, ale takováhle zkáza nebyla nikdy. Když začala v neděli 2. června stoupat voda, paní farářka Pfannová nám vzkázala, že máme na mělnické faře připravené noclehy. Proto jsem teď na faře. Rodina se postupně vrací domů, jak je to jen možné, já jsem tu poslední se psem. Nebyla jsem moc vytížená, tak jsem začala organizovat dobrovolníky, bylo třeba zařídit jim zázemí a stravování. Teď už to běží samospádem. Dnes ráno přijel pan farář Strádal z Prahy a přijímání dobrovolníků už převzala Diakonie. Přijíždějí a hlásí se. Před chvílí jsme se vrátili z obhlídky Dolních Beřkovic, aby se mohli připravit na to, co bude potřeba. O domově Bydlíme v Dolních Beřkovicích na břehu Labe, sedm kilometrů od Mělníka. Vyplavení už jsme byli dvakrát. Vodu na zahradě míváme častěji, ale do domu většinou nešla. Zaplavené přízemí až do stropu jsme měli poprvé v roce A to byla hrůza. Nábytek, všechno pryč. Zůstalo nám jen pár věcí, které se daly umýt, pár kousků nádobí. Psychicky jsme to všichni nesli velmi špatně. Ne, že bychom se nějak káceli, ale nebyli jsme na to připraveni. První hlášení nevypadalo tak dramaticky. Bydlíme v takovém dolíku, takže nás voda nejdřív obteče, dostane se do zahrady. Když jsme odcházeli pryč, vypadalo to, že do domu se voda nedostane. Pak najednou už bylo na všechno pozdě. Když začala voda téct dovnitř, už jsme se tam nemohli vrátit. Bydlíme v přízemním rodinném domku, takže ani není kam vynést věci. Letos jsme vynosili ven, co se dalo, aby byly věci v bezpečí, až nás 12

13 voda zase obteče. Stihli jsme přestěhovat i slepice a králíky. Ze sklepa jsme vynosili všechno na dvůr, ale pak to stejně vraty odplavalo. No, připlavaly zase jiné věci, kterých se teď potřebujeme zbavit. Opakoval se podobný scénář jako minule. Nejdřív to podle hlášení vypadalo, že do domu voda nepůjde, ale pak nás přece jen zaplavila. Psychicky to ale lépe snášíme, zdá se mi, že máme trochu nadhled. Bydlí s námi dva dospělí synové, starší dcera a syn bydlí kousek dál, ale ti jsou v poschodí. Takže jsou v suchu. Všichni už celý týden pracují na odklízení. Raději ani nemyslet, co by bylo, kdyby se teď naplnila předpověď a začalo zase víc pršet. Půda už nemá žádnou schopnost přijmout další vodu a řeka by zase stoupla. Včera přešlo pár bouřek, chvíli lilo. V Libiši padaly kroupy jako pingpongové míčky. Jedněm známým napadaly do komína a v pokoji jim prý z krbu vyskakovaly černé koule, které hopsaly doprostřed místnosti. To je sice úsměvné, ale jinak kroupy poničily všechno v zahradách a poškodily kapoty aut. O překonávání těžkých chvil Při dramatických událostech se snažím pořád něco dělat. To mě drží. A když už je to moc, popadnu kolemjdoucího nebo prostě někoho, kdo je po ruce, a musí mě obejmout. To je jedno, kdo to je. A je zase dobře. Potřebuju načerpat energii. Nejhorší není, že uplavou materiální věci. Nábytek, všelijaké předměty. To v první chvíli spíš naštve. Budou výlohy, bude se muset všechno možné koupit. Nejhorší je ale přijít o hmotně nenápadné věci, které ale mají velkou emocionální hodnotu. Fotografie dětí. Fotky předků, kteří už nežijí. To je rána na celý život. To jsou nenahraditelné ztráty. Člověk se ale musí umět něčeho chytnout. Když jsem teď po velké vodě přišla poprvé domů, viděla jsem, že v obýváku zůstal květinový stolek. Bála jsem se, myslela jsem, že uvidím jen zkázu a zmar. Uviděla jsem kytky, toho jsem se chytla a držela. A bylo hned líp. To říkám i lidem kolem sebe: zaměřte se na drobnosti, které vám pomůžou. Je spousta lidí, kteří pohromu nezvládají. Já mám ohromné štěstí, že mám velkou rodinu, spoustu příbuzných a přátel. Oni o mně vědí, někdy nabízenou pomoc třeba ani nemůžu využít. Ale podpírají mě. Jsem jako réva, Pán Bůh mi dopřává oporu, po ní se pnu, abych mohla být užitečná. O pomoci Pomáhají nám příbuzní, hlásí se i bývalí spolužáci nebo známí. Volají, jestli něco nepotřebujeme. Ty mobily, to je něco! Měla jsem skoro dojem, že ty první dny nedělám nic jiného, než telefonuju. Ale je úžasné vědět, že na vás někdo myslí. Hasiči První, kdo při povodni dorazil, byli dobrovolní hasiči. Po povodních v roce 2002 nám pomáhali hasiči z Broumova. A od té doby se každý rok na výročí povodně koná setkání rodin jejich a našich hasičů. Vždycky přijedou na víkend, bydlí ve stanech, na závěr je tancovačka. Říkáme tomu Zvodyvstání a loni to bylo jubilejních deset let. A tihle broumovští hasiči přijeli letos zase a hned se zapojili. Poznávali ještě domy a lidi, kterým pomáhali před jedenácti lety. Přijeli se svou technikou, o své dovolené, se svými penězi. To už věděli z minula, že účty ani bankomaty nebudou asi dočasně fungovat, ale pohonné hmoty je třeba průběžně nakupovat. Není to úžasné? Jednou jsem šla pro pitnou vodu k cisterně a u auta seděl jeden hasič opřený o kolo a spal. Nesla jsem nějaké odpadky do kontejneru a on se tím šramotem vzbudil. Dali jsme se do řeči a já se dozvěděla, že celou noc vyváželi kontejnery, aby ráno měli lidé zase do čeho vyklízet. Pak mi ještě pomohl odnést domů dva kbelíky čisté vody. To jsou nezapomenutelné zážitky. Že vůbec takoví lidé existují. A že do toho jdou i podruhé, vždyť by toho mohli mít na celý život dost. Diakonie Další pomoc přichází z Diakonie. Dnes se sjíždějí dobrovolníci a začnou s odklízením. Ti jsou platní, až když opadne voda a hasiči ostříkají čistou vodou to nejhorší. Některé textilie se dají vyprat, ale vše se musí dezinfikovat, takže časem se látky stejně rozpadnou. Pamatuju se, že minule jsem do vánoc stejně vyhodila všechno, co jsem po povodních zachránila. Od minulých záplav povlékám peřiny jenom do bílého. Všechno barevné povlečení jsem rozdala. Mám potřebu vidět, že to je bílé, čisté. 13

14 O psychických následcích Za minulých povodní jsem přebývala u dcery, která má dvě děvčata, tehdy to byly malé holčičky. A když jsem šla jednou okolo obrovské hromady zničených vyklizených věcí, nahoře ležela panenka. Poničená, ve špinavých šatičkách. Já jsem se zastavila a koukám na to. A po dlouhé chvíli jsem si uvědomila, že tam stojím, civím, úplně vyhasle a bez emocí. Ten pohled mám dodneška v sobě uzavřený a můžu si ho kdykoli přehrát jako video i s tím divným pocitem. A v tu chvíli jel kolem mě soused na motorce, vůbec mě nevnímal a díval se zrovna takovým vyhaslým, prázdným pohledem. Myslím, že to v nás zanechal ten zážitek povodně. Ne smutek nebo strach, ale prázdnotu. Ještě jeden poznatek mám: při povodních před jedenácti lety nejvíc plakali ti, o kterých jsem si myslela, že jsou největší chlapáci. A všelijaké sušinky obstály. Většinou ženy. Ty se pokládaly až tak za půl roku, ale při samotných povodních byly pevné. Někteří chlapi ale totálně selhali, zpanikařili, případně pili a pili. Letos mám pocit, že tohle je jinak. Už jsme zkušenější, možná i otužilejší. Stal se mi jeden zajímavý příběh. Při minulé povodni jsme přišli o knížky a taky o Bibli. Tak jsem při pobytu v Chotěboři rozhlásila, že kdyby měl někdo doma nepotřebnou Bibli, že by se mi hodila. A z Přerova mi přišla od někoho Bible, byl to starší výtisk ekumenického překladu po někom, a tam byla zaškrtaná stejná místa, co jsem měla zaškrtaná ve své ztracené Bibli já. Koukala jsem na to jako na zjevení. Jako bych držela v ruce tu svou Bibli. To není přece samo sebou. O fungování složek záchranného systému Letos pracují všechny složky záchranného systému naprosto perfektně. Dobrovolní hasiči v Beřkovicích mají velkou důvěru starostky, vše jde jako na drátku. Při záplavách v roce 2002 byla nařízena evakuace a hasiči a policie se někde k lidem nechovali moc vstřícně. Tahali je násilím, křičeli na ně. Asi si mysleli, že to je nutné, ale lidi si z toho odnášeli větší trauma než z vody. Pak se záchranáři poučili, asi i vyškolili a v roce 2006, kdy byla evakuace dobrovolná a víc se o tom mluvilo, lidé všechno přijímali mnohem lépe a vstřícněji. Člověk je v ohrožení velice zranitelný, tak proč přidávat další traumata. A letos to po téhle stránce bylo naprosto suprové. Hasiči sami objížděli lidi, hezky s nimi jednali, opravdu pomáhali, dodávali pocit jistoty. O chuti do života Říkáte, že vypadám docela radostně a optimisticky. Jak je to možné? Já mám výhodu krytých zad, nemusím se hroutit. Mám mnoho příbuzných a přátel, na které se můžu spolehnout. I když byly také chvíle, kdy jsem toho měla dost. Na vánoce 2003, rok a půl po minulých povodních, začaly odpadávat dlaždičky a za nimi byla plíseň, rozpadal se nábytek, který jsme mysleli, že přežil, žili jsme pořád mezi bedýnkami a vysoušeči. Už mi nějak docházela šťáva. Ale pak jsem si řekla, že když mi tolik lidí pomohlo a obětovalo se, věnovalo věci i úspory, že to musím překonat. Bylo by ode mne nevděčné to zabalit, všichni by měli vidět, že mi prospěli a že to mělo cenu. Tehdy jsem měla dojem, že žádnou další povodeň už nepřežiju. A vidíte, přežila jsem. Ani to není tak hrozné, jak jsem si myslela, že bude. Ještě mám trochu energie i na rozdávání. O přestěhování do sucha Jestli mi přišlo někdy na mysl, že bychom se odstěhovali z Dolních Beřkovic do nějakého suchého bytu v šestém patře, kam voda nikdy nedosáhne? Nikdy. Máme postaveno na místě, kde bylo hospodářství našich praprapředků a já tady chci raději umřít než odtud odejít. Vyprávění Olgy Tiché zpracovala Daniela Ženatá (foto z Libiše a Terezína Diakonie ČCE) 14

15 ROZHOVOR se Zillou Šonkovou Aspoň na pískovišti na chvíli usnout... Práce na záchrance je sociální sonda Se Zillou Šonkovou jsem se seznámila na vojně (!). V Táboře, ve Vojenském uměleckém souboru Západního vojenského okruhu. Spolu tam totiž jeden rok přebývali její i můj kluk ; i my jsme tam s nimi zažily leccos velmi podnětného, tahle naše vojna nese něco dobrého a důležitého dodnes. Obě jsme tenkrát studovaly medicínu, Zilla u ní ale zůstala, a to způsobem trošku nevšedním, poměrně záhy po studiu se totiž dostala k Záchranné službě hlavního města Prahy. A vydržela tam deset let, od roku 1992 do roku Pro takovou mladou ženu lékařku je přece práce u záchranky spíš neobvyklá. Jak ses k tomu rozhodnutí tenkrát dopracovala? Kde se ten nápad vůbec vzal? Jak to v životě bývá, hodně věcí se stane spíš náhodou. Jako neurolog jsem začínala na neurologické klinice v Kateřinské, ale pracoval tam můj muž a mně se zdálo divné a nechtěla jsem, abychom byli spolu na jednom pracovišti. Po atestaci mi nabídli místo v nemocnici Na Malvazinkách, a to byla nemocnice záchranné služby. Tam jsem tedy k té akutní medicíně přišla. Systém, který tam byl zaveden, se mi líbil, byl tam u nás vůbec první akutní centrální příjem, to v té době jinak vůbec neexistovalo. V kterém roce to bylo? V roce Malvazinky, to byl vlastně bývalý SANOPS, proslavený za komunistů jako státní sanatorium pro nomenklaturní kádry a jejich rodinné příslušníky. Toto zařízení se přestěhovalo v červenci 1989 do nově vybudovaného Státního ústavu národního zdraví, současné nemocnice Na Homolce. A na Malvazinkách vznikla nemocnice záchranné služby hlavního města Prahy (později Nemocnice neodkladné péče). Byl tam heliport, ARO, chirurgie, interna, dialýza a centrální příjem. Já jsem tam působila jako neurologický konziliář. A přičuchla jsem k multioborovému pojetí medicíny. Když jsme měli akutní příjem, zcela spontánně jsme se nad pacientem sešli s chirurgem, internistou, anesteziologem; tím jsem byla nadšena. Navíc to byla malá nemocnice a všichni jsem se znali. Jak ses ale dostala přímo do té sanitky? Prostě mi to na Malvazinkách nabídli když jsem se vracela po mateřské a místo konziliáře už bylo obsazeno. Mně se to zdálo absurdní, vůbec jsem si to nedokázala představit, taky jsme měli tři malé děti, ale nějak jsem si řekla, že to zkrátka zkusím. A jak to zkusím vypadalo? Jistěže začátky nebyly lehké. Ale abychom nemluvily příliš pateticky. Záchranka dělá na laiky dojem něčeho strašně náročného, z profesního pohledu jsou to ale vlastně naučené postupy, výsek medicíny, který se týká jen té akutní fáze ošetření nemocného. A důležitá věc z jiného konce, kterou si lidé možná uvědomují málo, je určité sociální hledisko člověk se dostane do míst a k lidem, kam by jinak nepřišel a neměl by představu, jak někteří z nás žijí. Je to opravdu sociální sonda. Jedeš k bezdomovcům, lezeš málem do kanálů a za chvíli jsi třeba na Hradě na recepci. To bylo pro mě nesmírně přínosné. Co se tam člověk opravdu musí naučit a co jsem oceňovala nejvíc, to je rychlé rozhodování. A co tvá psychika? Jak se snáší to, že vidíš samé ty hrůzné věci? Samozřejmě je náročné, že vidíš těžké úrazy, úmrtí; jezdilo se i k ohledávání. Ale paradoxně je vlastně charakter práce na záchrance méně stresující než v nemocnici. Na záchrance má člověk na starost v ten okamžik pouze jeden případ, a dokud pacienta nepředá, nikdo od něho nic jiného nechce. To jsem si 15

16 silně uvědomila v pozdější době, když jsem se vrátila do nemocnice; tam je to úplně naopak v jeden okamžik se musí zvládnout spousta věcí najednou vizita, telefony, nesmírné množství administrativy... A taky je člověk více vtažen do životních osudů pacientů, protože je s nimi v kontaktu déle a pozná jejich rodinné zázemí. Byly v rámci přípravy nějaké speciální kurzy? Dnes existuje atestace přednemocniční péče. Je to samostatný obor. Tenkrát ne. Obcházela jsem jednotlivá oddělení nejcennější byl pobyt na operačních sálech, naučila jsem se intubovat, zavádět kanyly, dále na kardiologii, hodně jsem se naučila už na tom centrálním příjmu. Taky jsem byla v porodnici. Nakonec jsem si dodělala atestaci z anesteziologie a resuscitace. Opravdu ses to všechno naučila než jsi začala jezdit? To nikdy nemůžeš říct! A čím jsi starší, tím si to víc zpětně uvědomuješ. Člověk prostě musí být mladý a musí mít odvahu začít. Bez toho to nejde. A konkrétněji? Nejdřív jsem jezdila takzvaně zácvikové služby, s doktorem. Úplně první bylo hned dítě přejeté vlakem; dobře mi nebylo, říkala jsem si do čeho já to lezu? To že jsem tam potom těch deset let byla, rozhodně nepovažuji za nějaké hrdinství; ale dělat to trvale? Není úplně normální vidět za život spoustu mrtvých, spoustu násilí Bylo něco, co ti na té práci vysloveně vadilo? To, jak násilných činů přibývalo. Jezdili jsme stále víc k postřeleným, pobodaným, člověk prostě musel být tady u toho svědkem. A pak taky to, že se i práce u záchranky stane po letech rutinou. A ještě to, že jsem se, spíš až časem, začala i bát. Jednak jsem létala vrtulníkem, ale hlavně jsem se bála pořád víc v autě. Spousta řidičů jezdí hrozně. Ne ti naši v sanitce, ale ostatní. Když se jezdí v silném provozu kolikrát se za nás někdo pověsil, zkrátka je to nebezpečné. Ale zároveň platí, že na to ráda vzpomínám, strašně moc jsem se tam naučila. A co nějaká psychologická příprava? Nějaké testy? Psychický rozměr je přece dost podstatný. Tenkrát žádné testy nebyly, vliv na psychiku to ale rozhodně nějaký má. Můžu asi říct, že i mě jistá adrenalinová stránka věci podněcovala; když to ale bylo za mnou, nechtěla jsem se k tomu vracet. Na rozdíl od některých kolegů, kteří o tom, co právě zažili, naopak mluvili rádi. A barvitě. Možná tím nějak tu svoji tenzi uvolňovali, mně to ale vadilo. Vzpomínáš na své kolegy ráda? Ano, s mnohými se dosud scházíme; byla to dobrá parta a často velká legrace, i když někteří byli dost výstřední. Asi to ty výstřední i trochu přitahuje. Myslím si prostě, že dlouho se u toho zůstat nemá, že to člověka nějak deformovat musí. Bez určité rozhodnosti a snad i odvahy riskovat by to ale nešlo. To platí pro vás pro všechny. Možná to je právě ta nutná podmínka, ty mantinely? To jistě. Na druhou stranu já jsem nějaké pochybnosti o tom, zda jsme vše udělali úplně nejlíp, stejně vždycky měla. Až jsem si potom někdy musela říkat vždyť já přece nemůžu za to, že ten člověk pod tu tramvaj vlezl! Jak velká je role toho, kdo zvedá telefon? Moc velká, nesmírně zodpovědná. Komunikace s lidmi ve stresu a s různou schopností vyjadřování je velmi náročná. Dispečer musí na dálku vyhodnotit závažnost situace a rychle rozhodnout, zda na místo vyšle sanitku jednu, nebo víc, paramedika, nebo i lékaře, musí mít přehled, která posádka bude na místě nejrychleji. V době, kdy jsem na záchrance pracovala, bývalo ve službě na celou Prahu sedm lékařů. Navíc se stává, že linku 155 zneužijí vtipálci či psychopati, jenomže telefon nevzít nelze! Kde bylo vaše sídlo? Je tam pořád na konečné tramvaje na Petřinách, u hasičů. Někdy jsme vyjížděli i společně. A pak taky na starém letišti v Ruzyni. To když se slouží na vrtulníku. Stávalo se taky, že se nedělo nic? To je různé, někdy je práce moc, jindy je to úplně 16

17 naopak. Pak se dá číst, studovat nebo to prokecat, taky jsme hrávali s hasiči ping-pong! A čekat, až zavolají Když zazvonil telefon nebo pípnul pager, museli jsme s řidičem běžet do auta a tam nám sdělili vysílačkou, kam jedeme a o co se jedná. S dispečerkou bylo nutno být pořád v kontaktu; ohlásit, že jsme na místě, pak oznámit, jaké lůžko potřebujeme, a ona zjišťovala, v které nemocnici mají místo. Shánění volného lůžka patří k dalším nezáviděníhodným úkolům dispečera. Po předání pacienta v nemocnici jsme teprve nahlásili, že jsme opět k dispozici. v terénu... A bála jsem se dětí. Vždyť pediatrie je úplně samostatné odvětví! Jenomže kategorie záchranář-pediatr neexistuje. V sanitce máš vybavení k resuscitaci od novorozenců až po dospělé. A dnes? Už asi po pěti letech práce u záchranky jsem si říkala, že je škoda neurologie nechat, a tak jsem začala pracovat na malý úvazek v nemocnici Pod Petřínem. A když jsem za sebou měla těch deset let, bylo mi jasné, že chci u sanitky skončit. Měla jsem druhou atestaci z neurologie a dostala jsem nabídku na neurologický JIP (jednotka intenzivní péče) v nemocnici Na Homolce. A tam jsem dodneška. Ale zároveň trochu pracuji v neurologické ambulanci. Jaké je mít za manžela neurologa, jako jsi sama? Mluvíte doma o neurologických otázkách? Někdy ano. Ale jak jsem říkala na začátku nechtěla jsem, abychom se třeba u večeře bavili o našich společných kolezích, abychom měli totožné pracovní prostředí... Vysílačky byly někdy odposlouchávány, a tak se stávalo, že jsme někam dojeli, a už tam byla televize Nova. Proto se pak hlášení některých údajů vysílačkou zrušilo. A co vaši řidiči? Já je vždycky pozoruji a obdivuji, jak se s tou houkačkou řítí. Já taky. Navíc se musí výborně orientovat. I když dnes už to mají s GPS snadnější. To tenkrát sami jsme za jízdy hledali v mapě. Dodnes, když projíždím různými místy v Praze, vybavuje se mi, co se tam dělo. A jaká různá zákoutí člověk poznal! Bála ses něčeho? Porodů. I když jsem v porodnici na stáži byla. Je to obrovská odpovědnost. Když jde všechno normálně, nic to není. Ale představa velkého porodního krvácení či vzpříčené polohy plodu Jde to dohromady, když jsou manželé oba lékaři a oba mají i noční služby? Já jsem dříve pracovala na menší úvazek, a pokud jde o ty noční, nějak jsme se vystřídali. Výhoda záchranky je v tom, že směny jsou dvanáctihodinové, takže je relativně dost volna. Často jsem si brala noční a přes den jsem pak byla s dětmi doma. To jsi ale pak přes den přece potřebovala spát, ne? Nějak to šlo. I když jsme si se sestřičkami povídaly, jak dobře známe usínání na pískovišti. Ale rozhodně jsem s dětmi takhle byla daleko víc, než kdybych pracovala ve špitále. Taky nám pomáhaly babičky, později byly děti trochu i ve školce... A když to teď můžeš srovnat? Kde ses cítila lépe? To je tedy těžká otázka, možná na záchrance, třeba i proto, že mi bylo o dvacet let méně. A navíc některé možná trochu paradoxní vzpomínky neblednou: Kdy jindy by se člověk podíval třeba v pět hodin ráno do Divoké Šárky? Kdy jindy by tam viděl vycházet slunce? I to se stávalo... Ptala se Jana Plíšková 17

18 VIZE DO BUDOUCÍCH ČASŮ Mám sen Kacířské myšlenky k povodňové pomoci Obrazy letošní velké vody jsou úplně jiné než před jedenácti lety. Lidé v ohrožených oblastech počítají s nebezpečím, klidně přijímají evakuaci. Vědí, co je čeká a že se to dá zvládnout. Občané, záchranáři i samospráva jsou dobře připraveni. Vše běží podle připravených krizových plánů. Povodně se prostě staly běžnou součástí našeho života. Jak v takové situaci pomáhat? Při letošních povodních se objevilo snad ještě více veřejných sbírek než jindy. Jako by každý chtěl být první v terénu a na první stránce novin. Neziskové organizace tak reagují na náš neklid a touhu vyjádřit solidaritu. Jako ten, který se podílel na povodňové pomoci jedné humanitární organizace v roce 2002, se však dnes na proud pomoci, který člověka strhuje, dívám s rozpaky. Domy se opraví, peníze z různých zdrojů se vyplatí. Ale co zůstane? Často obce s podemletým sousedstvím, rozdělené na ty, kdo dostali víc a kdo míň, a také ty, kdo zatopeným závidí, jak si za peníze veřejnosti vylepšili svá obydlí. Při pohledu na dennodenní neštěstí kolem nás, často mnohem větší, než jsou povodně, která představují ve společnosti spíše tabu, se mi vtírá nepříjemná myšlenka: organizace při povodních tak rády pomáhají, protože to je vidět... Záplavy přinášejí ztráty, velké vyčerpání, ale také příležitost ke stmelení těch, kteří se možná jinak ve svém městě nebo vesnici nepotkají. Začínáme vnímat záplavy také jako příležitost k obnově a růstu. Jít mezi zasažené sousedy s lopatou nebo polévkou, nebo třeba na čas proměnit faru v zázemí pro evakuované, dobrovolníky nebo pro materiální pomoc to je na místě. Přijít zvenčí je ale něco úplně jiného. Znamená to dělat věci tak, aby si místní po našem odchodu mohli říct: my jsme to zvládli, něco jsme se naučili a zjistili jsme, že k sobě patříme a máme větší chuť dál společně žít. To ovšem vyžaduje vskutku diakonický, tedy pokorný, otrocký, sebevzdávající způsob služby. Jít proti proudu. Místo cizích lidí v tričkách s rozmanitými logy před kamerami nechat vyniknout místní angažované občany nebo třeba zastupitele, kterým své prostředky předáme. Těžko očekávat, že je využijí zcela spravedlivě jako to neuděláme ani my. Jenže na rozdíl od nás cizinců si to lidé z obce s nimi mohou při příštích volbách vypořádat... Přesný návod, jak na to, nemám. Ale mám sen... Představuji si humanitární organizace, které zůstávají v pozadí a svými zkušenostmi a prostředky podporují místní společenství obce, spolky, farnosti a jejich autority... Představuji si materiální a dobrovolnickou pomoc, která tu přirozenou místní doplňuje na dálku na úrovni partnerství a solidarity mezi obcemi nebo třeba sbory. Protože tento způsob umožňuje reciprocitu, vzájemnost. Dnes se u nás jako občané, samospráva, neziskovky, církve spojíme, abychom pro vás něco udělali příště to bude naopak. Představuji si organizátory sbírek, kteří se nenechají válcovat potřebou lidí rychle dát peníze, aby ulevili svému soucitu, ale společně s médii je vychovávají v odpovědném dárcovství a dlouhodobě smysluplné občanské angažovanosti, která má vyrůstat zespoda, z místa, kde člověk žije. A představuji si také, že aspoň hlavní humanitární organizace založí společný sbírkový účet s jasnými pravidly využití vybrané částky. Že je to nereálné? A nezáleží to náhodou na nás, kteří peníze dáváme a někdy jsme i členy církví, které organizace zřizují? Je pro nás důležitější pomoc jako reklama, nebo jako služba? Mám sen... Karel Šimr (foto z Českých Kopist Diakonie ČCE) 18

19 OTÁZKA NA TĚLO Pomáhali jste někdy někoho zachraňovat? Zachraňoval někdo vás? Libuše Palacká, z Hodslavic, vytopených v roce 2009 Právě v červnu před čtyřmi lety postihla naši obec blesková povodeň. Naším domem protekla spousta vody do výše šedesáti centimetrů. Prvními ochotnými zachránci hned ráno po povodni byli náš farář a skupina evangelické mládeže. Přišli a bez velkých řečí začali s odstraňováním nánosů bahna a vyklízením znehodnoceného nábytku a věcí. Ano, vzpomínám vděčně i na další lidi, kteří nám pomohli, abychom se z toho vzpamatovali. Radim Žárský, farář Pomáhal jsem zachraňovat vlastního syna, který si to v nestřežený okamžik během drakiády namířil do obrovského lánu vzrostlé kukuřice. Viděl jsem to v tu chvíli na povolání hasičů, policistů a vrtulníku s termovizí. Nakonec jsme vše zvládli vlastními silami. Když jsem se díky své klukovské zvídavosti několikráte propadl na zamrzlé řece či rybníčku, zvládl jsem vždy záchranu svépomocí. Bohu dík! DaZ Adam Balcar, farář a dobrovolník při povodních Zachraňoval jsem po povodních 2010 ve Vísce podnikatele. Strojírnu mu zaplavila voda a tak hrozilo, že mu soustruhy i vláčky zrezaví. Zachránil jsem svoje dítě, když vlezlo do okna, a druhé, když ve dvou letech spadlo do tůně. Zachraňoval jsem farní sbor, ovšem spasitelský komplex už mě opustil. Zachraňoval jsem sebevraha, leč nezachránil. A kdo zachraňoval mě? Zachraňovala mě máma v řece Vydře. Zachraňoval mě táta, když mě nevzali na gymnázium. A pak mě zachránil ten, jemuž sloužíme v církvi jeho jméno budiž pochváleno! Pavel Šilar, pracovník ve zdravotnictví Za svůj život mě už někdo zachraňoval dvakrát. Poprvé při autonehodě a podruhé při požáru. Prožíval jsem pocit trapnosti a provinění, přesto mi nikdo nic nevyčítal, nikdo nenadával. Naopak hasiči, zdravotníci i policie dovedli věcně a zároveň citlivě přistupovat k člověku, který je ve stresu. Jednání všech přítomných záchranářů bylo naprosto profesionální. Pamatuji si na ten dobrý pocit, že v tom neštěstí o nás bylo dobře postaráno. Dík za jejich práci. 19

20 NÁSTĚNKA SYNODNÍ RADA Na zasedáních a projednala synodní rada 54 titulů. Z nich vybíráme: Sbory a pracovníci Synodní rada potvrdila volbu Jaroslava Coufala za faráře v Jimramově na plný úvazek, pověřila Otakara Mikoláše duchovenskou službou v Domově důchodců v Podlesí a v nemocnicích ve Valašském Meziříčí a na Vsetíně na dobu čtyř let, potvrdila volbu Marka Zikmunda za faráře v Přerově a vzala na vědomí zprávu Marka Bárty z Kurzu systémové pastorace v Hesensku. Fakulta a bohoslovci, vikariát SR souhlasila se zapsáním studenta bohosloví Karla Müllera mezi zájemce o práci v církvi. Rovněž souhlasila se změnou umístění Maroše Klačka k faráři Davidu Balcarovi do Jindřichova Hradce v průběhu výkonu vikariátu. Správa církve Na vědomí vzala synodní rada zprávy ze schůzí seniorátních výborů Královéhradeckého, Poličského, Moravskoslezského a Poděbradského seniorátu. Rovněž na vědomí vzala SR zprávy z vizitací příslušných seniorátních výborů ve farních sborech v Černilově, Jičíně a Chlebích. Hospodaření Synodní rada jednala s vedením divadla Kalich ve věci zastřešení dvora Husova domu. První etapa bude realizována koncem června SR souhlasila s finanční spoluúčastí ve výši dvou měsíčních nájmů, ale podmiňuje toto usnesení vyřízením škodné události (vytopení skladu), kterou způsobilo Divadlo Kalich loni v srpnu nakladatelství a knihkupectví Kalich. Jeronymova jednota Synodní rada souhlasila s poskytnutím půjčky sboru ve Velké Lhotě ve výši korun na profinancování revitalizace okolí tolerančního kostela ve Velké Lhotě. Sbor má dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova. Půjčka je splatná do konce února Rekreační střediska Synodní rada uložila ústřední církevní kanceláři připravit návrh smlouvy o půjčce objektu Kunzárna s občanským sdružením Přátelé Herlíkovic a udělila souhlas vlastníka s provedením záchranných prací na objektu. Do září 2013 však ukládá připravit variantní studii zefektivnění provozu celého areálu Horského domova v Herlíkovicích včetně návrhu investičních možností. Ekumena Synodní rada vzala na vědomí zprávu o návštěvě W. Strohala z württemberské církve, odborníka na pastoraci v nemocnicích. Souhlasila s účastí G. Frey-Reininghause a Tomáše Růžičky na Evropských biblických dialozích v Berlíně. Na konvent superintendentů Evangelické církve středního Německa v Burg Bodensteinu delegovala Michala Šourka. Vzala na vědomí zprávu Joela Rumla o sjednocujícím synodu Francouzské protestantské církve a zprávu Ladislava Beneše z konference Evangelického pracovního kruhu pro otázky vyznání v Evropě, který proběhl v Bensheimu. Hymnologie Začátkem června složilo všech 17 frekventantů tříletého Semináře církevní hudby závěrečnou zkoušku a dle pravidel povolávání kantorů v ČCE jim bylo uděleno osvědčení o způsobilosti ke službě kantora v ČCE. Diakonie Synodní rada souhlasí s dokumentem předlože- 20

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů.

O to jde v následujícím kněžském zrcadle. Vypátráme vlastní silné stránky a povzbudíme k tomu, abychom se učili u ostatních kněžských typů. Kněžské zrcadlo Naše moderní pedagogika je stále ještě specializována na zpracování slabin. Kdo je ve škole slabší v matematice, učí se ji tak dlouho, dokud není slabý i v jazycích. Chytřejší by - podle

Více

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI

1. NEDĚLE PO SV. TROJICI 1. NEDĚLE PO SV. TROJICI formulář A1 (bohoslužby s večeří Páně) ÚVODNÍ ČÁST VSTUPNÍ HUDBA OTEVŘENÍ K: Ve jménu Boha Otce i Syna i Ducha svatého. S: Amen. POZDRAV K: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

SIARD. Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, Svatého Ducha! Kriste, eleison.

SIARD. Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, Svatého Ducha! Kriste, eleison. Zpravodaj křesťanů z Juliánova, Vinohrad a Židenic SIARD kostel sv. Cyrila a Metoděje Číslo 9, ročník 16 www.zidenice.farnost.cz vychází 6. září 2009 Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Já se taky zpovídám!

Já se taky zpovídám! tonino Lasconi Já se taky zpovídám! Příprava na slavnost svátosti smíření Takže Odkud mám začít? Ilustrace GiUSY capizzi kluci a holky to je kniha pro vás! kniha Já se taky zpovídám! je tady pro vás, kdo

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Líbila se mi stříkačka a mně se líbilo všechno. (Kristýna M.) Všechno i to auto. (Lucka B.) Líbily se mi ty helmy. (Milan W.) Líbila se mi hadice a v

Líbila se mi stříkačka a mně se líbilo všechno. (Kristýna M.) Všechno i to auto. (Lucka B.) Líbily se mi ty helmy. (Milan W.) Líbila se mi hadice a v HASIČI VE ŠKOLE Dne 28. 5. 2010 to vypadalo, jakoby v naší škole hořelo. Uslyšeli jsme sirénu, do tříd přišli hasiči v maskách a vyváděli nás ven. Před školou stojí hasičské auto. Co se děje? Snad nehoří?!

Více

SALESIÁNI V BULHARSKU

SALESIÁNI V BULHARSKU SALESIÁNI V BULHARSKU ZPRAVODAJ ČESKÉ SALESIÁNSKÉ MISIE V BULHARSKU 28/ m ě s í č n í k k v ě t e n 2015 Nad Kaloferem (Stará Planina). - PK - Christos voskrese! Milí přátelé, vážení čtenáři, srdečně Vás

Více

[2. TIM 3,10-17 BIBLE A PŘÍKLAD] 13. července 2008. Abychom mohli žít křesťanský život, potřebujeme Bibli a příklad lidí kolem

[2. TIM 3,10-17 BIBLE A PŘÍKLAD] 13. července 2008. Abychom mohli žít křesťanský život, potřebujeme Bibli a příklad lidí kolem 1) úvod a. hlavní myšlenka: b. Jak se nás to týká? Jak žít? - různá místa, co to znamená, žít jako křesťan, tam kde jsem? V zaměstnání /musím dělat všechno za ostatní, musím být vždycky poslední v práci

Více

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku Ve znamení Kříže Výpisky z poutního deníku Tuto pouť jsem pojal jako křížovou cestu (každý den bude jedno zastavení) a chci jí obětovat za to, aby se lidé v naší farnosti otevřeli působení Ducha svatého.

Více

Obsah. Co za tím je? 7. Druhá kapitola: Nebyl Ježíš šílenec? 23. Třetí kapitola: Mesiáš. Mohl by to být Ježíš? 31

Obsah. Co za tím je? 7. Druhá kapitola: Nebyl Ježíš šílenec? 23. Třetí kapitola: Mesiáš. Mohl by to být Ježíš? 31 Obsah Úvod Co za tím je? 7 ČÁST PRVNÍ Kdo to ležel v jesličkách? První kapitola: Kdo si ten chlápek myslí, že je? 13 Druhá kapitola: Nebyl Ježíš šílenec? 23 Třetí kapitola: Mesiáš. Mohl by to být Ježíš?

Více

mladší žáci PoznejBibli O: Napiš královo jméno: A 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha biblické příběhy pro děti Napiš jméno královny:

mladší žáci PoznejBibli O: Napiš královo jméno: A 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha biblické příběhy pro děti Napiš jméno královny: Vyplň následující údaje: Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: biblické příběhy pro děti PoznejBibli 1. PŘÍBĚH: Eliáš poslouchá Boha PŘEČTI SI: 17,1-7 KLÍČOVÝ VERŠ: 17,5 C9 Ve dnech Eliáše

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

Vzdělávání kazatelů a vedoucích

Vzdělávání kazatelů a vedoucích Vzdělávání kazatelů a vedoucích vzdělávání a přípravě vedoucích pracovníků. V roce 2011 požádal biskup Bernard Oringa naši církev o pomoc při Letos v létě oslavil Jižní Súdán první rok své svobodné existence.

Více

premiéra opery se konala v Národním 1 zdroj wikipedia

premiéra opery se konala v Národním 1 zdroj wikipedia Cyklus P Pracovní list 4. Antonín Dvořák, opera Čert a Káča Milé paní učitelky, jistě už víte, že uslyšíte jen hlavní, typická hudební čísla z Čerta a Káči. Opera je zpracována tak, aby děti v průběhu

Více

Figuriny. "Ha-ha-ha! " začala se řehotat Katarina,když ožila. "Hi-hi-hi!" odpovědi se jí dostalo od Anabely.

Figuriny. Ha-ha-ha!  začala se řehotat Katarina,když ožila. Hi-hi-hi! odpovědi se jí dostalo od Anabely. Figuriny "Ha-ha-ha!" bylo první, co figuríny řekly, když v buticích, výkladech obchodů a v skladištích velkoobchodů začaly ožívat. Každá jedna figurína se začala smát. Jakoby chtěla popřít tu nepřirozenou

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

sbor Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě u Dačic Velká Lhota a Valtínov

sbor Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě u Dačic Velká Lhota a Valtínov sbor Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě u Dačic Velká Lhota a Valtínov sborový dopis - září 2009 Co se tu stalo o prázdninách?...byly dokončeny opravy věže horního kostela! Věž je opravdu

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU. Text na tento týden: Oz 1 3. Základní verš. Hlavní myšlenka. Týden od 16. září do 22. září 2006

OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU. Text na tento týden: Oz 1 3. Základní verš. Hlavní myšlenka. Týden od 16. září do 22. září 2006 Týden od 16. září do 22. září 2006 OZEÁŠ A GOMERA ODPUSTIT NEVĚRNÉMU Text na tento týden: Oz 1 3 Základní verš Hospodin mi řekl: Jdi opět a miluj ženu, milenku jiného, cizoložnici. Právě tak miluje Hospodin

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 2014 Michal Garšic Tato publikace, ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani poskytována třetím osobám. Také nesmí být šířena

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

2.12.2012 1. neděle adventní

2.12.2012 1. neděle adventní 2.12.2012 1. neděle adventní Milost vám a pokoj od toho, kterýž jest, kterýž byl a kterýž přijíti má. Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král,

Více

Střešovický. evangelík. na červen 2013

Střešovický. evangelík. na červen 2013 Střešovický evangelík na červen 2013 Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 6 Střešovicích Náměstí Před Bateriemi 22, 162 00 Telefon fary a faráře Pokorného 224 312 107, kurátora Fendrycha

Více

Uběhly desítky minut a vy stále neumíte nic. Probudíte se ze svého snění a hnusí se vám představa učit se.

Uběhly desítky minut a vy stále neumíte nic. Probudíte se ze svého snění a hnusí se vám představa učit se. Kapitola 1 Nesnášíte učení? STOP Určitě valná část z vás, která otevřela tuto knihu, se potýká s problém jak se lépe učit. Sedíte nad knížkou hodiny, ale do hlavy nenacpete nic. Díváte se na písmenka,

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Kvíz k vodě 1. Kolik vody zaujímá povrch planety? a) 61% b) 81% c) 71% 2. Jaký je chemický

Více

ZVĚSTOVÁNÍ Po dědičném hříchu byli lidé čím dál tím horší. Hřešili čím dál více, a tím se vzdalovali od Boha. Nenávist, války, otroctví a modloslužba se rozmohly po celém světě. Bůh však hned po pádu prvního

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Ne. Například tentokrát,

Ne. Například tentokrát, Jsem zasvěcená 12 let Ne. Například tentokrát, být loajální k mojí matce a moje matka je alkoholička i můj bratr je alkoholik. (Ano.) A já nevím co je se mnou špatně, že se mi nedaří je pozitivním způsobem

Více

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni 1 Vršovice 1.5.2011 Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na naší společné bohoslužbě. Na setkání, kde smíme naslouchat Božímu slovu, těšit se z Božího pozvání a děkovat za ně.

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených vosách

Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených vosách AE News Alternativní zpravodajství a komentáře na aktuální témata z našeho (ro)zvráceného světa http://aeronet.cz/news Bizarní příběh nikoliv od Bratří Grimmů: O Assadovi, Bílém a Černém muži a rozzuřených

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13:

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13: Ďábel a člověk V našich shromážděních často hovoříme o Bohu, jeho díle v životě člověka, někdy trochu zapomínáme na to, že nežijeme v duchovně neutrálním prostředí, ve kterém nepracuje jenom Bůh, ale i

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Crrrr. Jeroen jede na kole k babičce. Super, že mě taky pozvali. Nazdar, přesně včas. Ester už je tady taky.

Crrrr. Jeroen jede na kole k babičce. Super, že mě taky pozvali. Nazdar, přesně včas. Ester už je tady taky. Jeroen jede na kole k babičce. Super, že mě taky pozvali. Nazdar, přesně včas. Ester už je tady taky. Ester! Nazdar, Jeroene. Daniel, můj vnuk, bude rád, že tam jedeš s námi. Jedeme přece na statek, kde

Více

MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ

MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ MOUDROST A BÁZEŇ BOŽÍ Přísloví 3, 1-10 Připravené kázání na první kapitoly Genesis stvoření (velmi zajímavé kázání, úplně jiný pohled na stvoření, atd.). Ale když před pár týdny kázal v našem sboru Pete

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky.

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve. 3. ročník / 4. číslo. Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve duben 2009 3. ročník / 4. číslo Kristus svou smrtí smrt zrušil. Beránek obětovaný žije na věky. Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, začíná nejdůležitější

Více

Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist.

Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist. 1 Benjamín (Gn 49,27) Benjamín svůj úlovek rve jako vlk, co odvlekl, požírá hned ráno, večer dělí kořist. Benjamín je poslední, s nímž Jákob mluví o jeho životním poslání. Byl druhým synem milované Ráchel,

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce.

Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce. Já budu jásotem oslavovat Hospodina Máme Bibli? To je úžasná kniha. Na úvod pár slov, jak je úžasná tato kniha. Co nám dává? Dává nám poznat obraz, jaký je Bůh, jaké je jeho srdce. A já bych hned na začátku

Více

Program sobot a ostatních setkání:

Program sobot a ostatních setkání: Program sobot a ostatních setkání: Dopolední bohoslužba Odpolední shromáždění 6.9. Daniel Kašlík Zkouška sborového zpěvu 13.9. VP Ludvík Švihálek/Daniel Kašlík 20.9. Lenka Chromíková 27.9. Daniel Kašlík

Více

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky Škaredá středa Středa svatého týdne, říká se jí také škaredá středa. Proč? Máme před očima Jidáše, jednoho z dvanácti apoštolů, jak se domlouvá s farizeji. Na čem? Farizejové se rozhodli Ježíše zahubit.

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce

Bible pro děti. představuje. První Velikonoce Bible pro děti představuje První Velikonoce Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: Janie Forest Upravili: Lyn Doerksen Přeložila: Jana Jersakova Vydala: Bible for Children www.m1914.org 2010 Bible for Children,

Více

Podstata víry 19.9.2010

Podstata víry 19.9.2010 Podstata víry 19.9.2010 Exodus 20,1-7 Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve listopad 2012 6. ročník / 11. číslo Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas. (J 18,37b) Slovo úvodem Milé sestry, milí bratři, když jsem byl na gymnáziu,

Více

Českobratrská církev evangelická

Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická Česká reformace Český reformátor Mistr Jan Hus upálen 1415 v Kostnici Vysluhování eucharistie chlebem i vínem (pod obojí) kněžím i laikům včetně dětí Po období husitských

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

12. 9. 2015 27/2015 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY

12. 9. 2015 27/2015 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY 12. 9. 2015 27/2015 SBOR CÍRKVE ADVENTISTŮ SEDMÉHO DNE PRAHA VINOHRADY Londýnská 30, 120 00 Praha 2 PROGRAM SOBOTNÍ BOHOSLUŽBY 12. září 2015 9.30 10.30 Sobotní škola uvádí Sedláček Daniel Společná píseň

Více

SOUTĚŽNÍ ARCH 2. KOLA SOUTĚŽE STEZKA PÍSMÁKŮ 2011 Kategorie M = mladší od 10 do 12 let včetně, počet v týmu jsou 2 až 4 soutěžící

SOUTĚŽNÍ ARCH 2. KOLA SOUTĚŽE STEZKA PÍSMÁKŮ 2011 Kategorie M = mladší od 10 do 12 let včetně, počet v týmu jsou 2 až 4 soutěžící SOUTĚŽNÍ ARCH 2. KOLA SOUTĚŽE STEZKA PÍSÁKŮ 2011 Kategorie = mladší od 10 do 12 let včetně, počet v týmu jsou 2 až 4 soutěžící Soutěžní tým (z organizace, oddílu, příp. další informace) Jméno, příjmení

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

Filip Mudroch český student v německé škole

Filip Mudroch český student v německé škole Filip Mudroch český student v německé škole Jeden jediný školní rok se učil německy a hned se rozhodl, že půjde studovat do Německa. Takovou odvahu projevil Filip Mudroch, bývalý student Gymnázia Václava

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A

O V O C E B O Ž Í H O D U C H A O V O C E B O Ž Í H O D U C H A VERŠE K NAUČENÍ: Galatským 5:22-23a Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. 1. Korintským 13:4

Více

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve

Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve Zpravodaj pražské farní obce starokatolické církve červen 2009 3. ročník/6. číslo Když kocour není doma... Slovo úvodem Když kocour není doma, myši mají pré.. Ježíš odešel. Oblak Otcovy slávy ho vzal našim

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

22. základní škola Plzeň

22. základní škola Plzeň 22. základní škola Plzeň Třída: 7. A Jméno: Lenka Hirmanová Datum:29. 11. 2008 1 Skoro každý měl ve školce stejný sen, co by chtěl dělat Jako malá jsem měla různé zájmy, i když některé se moc nezměnily.

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná.

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Asi jsem si to jen zopakoval a připomněl, co to vlastně přesně

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

Bůh povznese Josefaotroka

Bůh povznese Josefaotroka Bible pro děti představuje Bůh povznese Josefaotroka Napsal: Edward Hughes Ilustrovali: M. Maillot; Lazarus Upravili: M. Maillot; Sarah S. Přeložila: Majka Alcantar Vydala: Bible for Children www.m1914.org

Více

9. Tøi støelecké terèe

9. Tøi støelecké terèe 9. Tøi støelecké terèe Zoltov Tak už maluješ, holoubku? Kupecký Jako støelecké terèe se to snad hodí. Zoltov Oho, nahá žena vystupuje z vany! Jsi chlapík! Chlapík! Ptal ses, jestli je Petr na mužské. Není.

Více

SYCENÍ DUŠE CHIJIOKE NWAUCHE. (Konference Kunčice pod Ondřejníkem, říjen 2013)

SYCENÍ DUŠE CHIJIOKE NWAUCHE. (Konference Kunčice pod Ondřejníkem, říjen 2013) SYCENÍ DUŠE CHIJIOKE NWAUCHE (Konference Kunčice pod Ondřejníkem, říjen 2013) Moc se mi líbilo, jak jsi mluvil o sedmi aktivitách duše. O sycení se, o kněžství Já věřím, že je pro mě velmi důležité, abych

Více

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz)

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-03-8 mobi: ISBN 978-80-88061-04-5 pdf: ISBN 978-80-88061-05-2

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

1. píseň: Ž 1. 1. čtení: Jb 4,2-8. 2. píseň: 176 někdo mě vede za ruku. 2. čtení: Lk 17,11-19. Kázání:

1. píseň: Ž 1. 1. čtení: Jb 4,2-8. 2. píseň: 176 někdo mě vede za ruku. 2. čtení: Lk 17,11-19. Kázání: Milí bratři a milé sestry, vítám vás na dnešním shromáždění a zdravím vás tak jak je v církvi zvykem: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho i Pána Ježíše Krista. Toto praví Hospodin zástupů: V oněch dnech

Více

Obsah. Dětský pohled Lillian Alnev 117 Jak mohu pomoci? Joanne Friday 121 Skutečné já Glen Schneider 125 Praxe s přítelem Elmar Vogt 129

Obsah. Dětský pohled Lillian Alnev 117 Jak mohu pomoci? Joanne Friday 121 Skutečné já Glen Schneider 125 Praxe s přítelem Elmar Vogt 129 Obsah ÚVOD DÍTĚ V NAŠEM NITRU 7 ČÁST PRVNÍ UČENÍ O LÉČBĚ A UZDRAVENÍ 1. Energie uvědomění 15 2. Jsme našimi předky i našimi dětmi 23 3. Prvotní strach, prvotní touha 33 4. Jak dýchat, chodit a nechat věci

Více

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto

(pozn. autora: lidé, kteří jsou označeni rámečkem, přežili) 446 - Petr Ginz) viz. vlastní foto !" #$ #%"!& Památníku Terezín převzato (č... /+ 01 1 '#( ) #%"!&* + (č. 596!( # #%"!&, (č.968 2 B / 2 2 3 4viz. Lagus, ?@

Více

1.11. 2015. 1. čtení: Mt 19, 1-12. Píseň: S278 Přijď již, přijď Duchu stvořiteli. Základ kázání: Mal 2, 9-17. Milé sestry, milí bratři,

1.11. 2015. 1. čtení: Mt 19, 1-12. Píseň: S278 Přijď již, přijď Duchu stvořiteli. Základ kázání: Mal 2, 9-17. Milé sestry, milí bratři, 1.11. 2015 1 1. čtení: Mt 19, 1-12 Píseň: S278 Přijď již, přijď Duchu stvořiteli Základ kázání: Mal 2, 9-17 Milé sestry, milí bratři, asi jste také již mnohokrát zaslechli, že Čechách posledních dvacet

Více