Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Linda Pařízková

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2011 Linda Pařízková

2 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Metodika rozvoje čichového vnímání u dětí se zrakovým a kombinovaným postižením Autor: Linda Pařízková Vedoucí práce: Ph.Dr. Pavlína Šumníková, Ph.D. Praha 2011

3 Prohlašuji, ţe bakalářskou práci s názvem Metodika rozvoje čichového vnímání u dětí se zrakovým a kombinovaným postiţením jsem vypracovala samostatně. Pouţitou literaturu uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Praha, 30. března podpis

4 Děkuji Ph.Dr. Pavlíně Šumníkové, Ph.D. za její cenné a přínosné rady a připomínky při odborném vedení mé práce, za její vstřícnost a laskavost. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Kláře Holé ze Školy Jaroslava Jeţka, za veškerou podporu, ochotu a čas, který mi věnovala.

5 Anotace Tato práce se zabývá významem čichového vnímání a moţnostmi jeho rozvoje u dětí se zrakovým a kombinovaným postiţením. Podává základní informace o anatomii a fyziologii čichu, o zpracování čichových podnětů a významu čichu pro děti se zrakovým a kombinovaným postiţením. Největší pozornost je věnována moţnostem rozvoje čichového vnímání v České republice, coţ prezentuje ucelený přehled produktů na českém trhu. Dále se věnuje rozvoji čichového vnímání na Škole Jaroslava Jeţka. Klíčová slova: zrakové postiţení, kombinované postiţení, čich, funkce čichu, rozvoj čichu, produkty na trhu

6 Annotation This thesis deals with importance of olfactory perception and possibilities of its development between the children with visual and multiple disabilities. It provides basic information about anatomy and physiology of olfaction, about processing of olfactory stimuli and about the importance of smell for children with visual and multiple disabilities. The main attention is focused on possibilities of olfactory perception development in the Czech Republic, which is presented by a comprehensive summary of the products available on the Czech market. It also deals with the development of the olfactory perception at the School of Jaroslav Jeţek. Keywords: visual impairment, multiple disability, olfaction, olfactory function, olfactory development, products on the market

7 Obsah Úvod Čich jako součást smyslové soustavy Anatomie a fyziologie čichu Zevní nos Dutina nosní Vedlejší dutiny nosní Čichové ústrojí a čichová dráha Zpracování čichových podnětů a jejich testování Čichová detekce Čichová diskriminace Čichová identifikace a čichová paměť Funkce čichu Funkce čichu u intaktní populace Specifika funkcí čichu u dětí se zrakovým postiţením Význam čichu pro děti s kombinovaným postiţením Moţnosti rozvoje čichového vnímání v ČR Produkty na trhu Šest Alíků a Aroma lotto Čich: Ovoce a jeho vůně Voňavé kníţky Montessori pomůcky Sada pěti smyslů Plastelína a Trikolína Aromatické plyšové hračky Hračky Lamaze Voňavé panenky... 35

8 Voňavý bublifuk Voňavé zaţehlovací korálky Voňavé míče Psací potřeby Zahrady smyslů Smyslově naučné stezky Hmatové výstavy Aromaterapie Rozvoj čichového vnímání na Škole Jaroslava Jeţka Cíle Sběr dat Popis průzkumného souboru Vyhodnocení Shrnutí Závěr Seznam pouţité literatury Internetové zdroje Seznam obrázků Příloha - Dotazník... 59

9 Úvod Čich je jedním ze smyslů naší smyslové soustavy, ale stává se, ţe bývá při práci s dětmi se zrakovým nebo kombinovaným postiţením velmi opomíjen a povaţován za druhořadý. V první kapitole se zaměřuji na smyslovou soustavu s důrazem na čich, protoţe všechny smysly jsou důleţité a nemělo by se, ani na jeden z nich zapomínat. Druhá kapitola pojednává o základních anatomických strukturách a fyziologii související s čichovým vnímáním. Jsou zde uvedeny informace o zevním nosu, dutině nosní, vedlejších dutinách nosních, čichovém ústrojí a čichové dráze. Následující, třetí, kapitola se věnuje zpracování čichového podnětu, tedy jednotlivým úrovním, které vedou ke správnému pojmenování vůně či zápachu. Mezi tyto úrovně je zahrnuta čichová detekce, čichová diskriminace, čichová identifikace a čichová paměť. Součástí tohoto oddílu jsou téţ čichové testy, které zjišťují úroveň jednotlivých čichových schopností. Čtvrtá kapitola se věnuje vymezení základních funkcí čichu, se zaměřením na vyuţití čichového vnímání u dětí se zrakovým a kombinovaným postiţením. V páté kapitole, coţ je stěţejní kapitola celé práce, jsou popsány moţnosti rozvoje čichového vnímání v České republice. Ve středu zájmu je spektrum produktů související s čichovým vnímáním, které jsou k dostání na českém trhu. Mezi další moţnosti související s rozvojem čichového vnímání můţeme zařadit zahrady smyslů, smyslově naučné stezky, hmatové výstavy nebo aromaterapii. Kapitola poslední, šestá, se zaměřuje na zmapování situace na Škole Jaroslava Jeţka. Konkrétně zda, jak a čím je rozvíjeno čichové vnímání u dětí se zrakovým postiţením. 8

10 1 Čich jako součást smyslové soustavy Smyslová soustava člověka má pět základních smyslů, mezi tyto smysly patří zrak, sluch, hmat, chuť a samozřejmě také čich. Všechny sloţky smyslové soustavy mají v ţivotě člověka nenahraditelnou úlohu, především získávají pro člověka určité specifické informace a následně spolu spolupracují na vytvoření komplexního vjemu, který vyvolá v organismu určitou reakci. Smyslové vnímání je naším základním pomocníkem v orientaci v našem světě. Jiţ od narození se kaţdý jedinec snaţí prostřednictvím svých smyslů naučit orientovat ve světě. Ale náš svět je nadmíru přesycen různými vjemy a informacemi, coţ způsobuje, ţe se automaticky zaměřujeme jen na základní struktury. Naproti tomu mnoho různých detailů, které se v tomto přesyceném světě téţ vyskytují, jiţ nezvládáme svými smysly zpracovávat a zcela je opomíjíme. Se zpracováním těchto informací, které jsou kolem nás, se nám snaţí pomoci právě smyslová soustava. Člověk je formován jako tvor optický. Zrakové počitky a vjemy dávají člověku velké množství jemně diferencovaných údajů širokého rozsahu. Oko je schopno rozlišit přibližně osm kategorií znaků: barvu, tvar, velikost, pohyb, klid, vzdálenost, směr, prostor, což dovoluje adekvátně odrážet skutečné prostorové vztahy. Zrak nám dává nejdokonalejší autentické vjemy předmětů. Je tedy zřejmé, že ztráta zraku, ať už je úplná nebo částečná, může způsobit vážné a často nenahraditelné ztráty v oblasti smyslového vnímání. Důsledky postižení zraku na vývoj a projevy psychiky osob slabozrakých a nevidomých mají kvalitativní i kvantitativní charakter. Kvantitativní změny se vyskytují převážně ve sféře smyslového poznání, značně nebo úplně odpadají zrakové počitky a vjemy, tomu odpovídá omezené množství představ, omezené formování obrazů ve fantazii atd. Kvalitativní zvláštnosti osob se zrakovým postižením se projevují téměř ve všech oblastech psychické činnosti, změny v systému vzájemného 9

11 působení analyzátorů, typy vnímání, vznik specifických zvláštností v procesu formování obrazů a pojmů, narušení vzájemného vztahu smyslového a pojmového v myšlenkové činnosti, změny v emocionální sféře a ve vlastnostech osobnosti. (Finková, a kol., 2007, s. 61) Při chybění jakéhokoli smyslu se snaţí ostatní smysly kompenzovat tuto ztrátu. U jedinců se zrakovým postiţením je zrak taktéţ kompenzován ostatními smysly, vţdy záleţí na daném jedinci, který z kompenzačních smyslů upřednostňuje či pro který smysl má větší nadání. Jako hlavní kompenzační smysly u osob se zrakovým postiţením jsou obvykle označovány hmat popřípadě sluch, ale neměli bychom zapomínat na roli ostatních smyslů, coţ jsou chuť a čich. U osob s kombinovaným postiţením hraje smyslové vnímání téţ důleţitou roli, v tomto případě velmi záleţí na tom, jaká je zde kombinace postiţení, protoţe skupina osob s kombinovaným postiţením je značně heterogenní. Vţdy je potřeba mít na mysli, abychom tyto osoby dostatečně stimulovali. Rozvoj smyslového vnímání je, pro tuto skupinu osob, jednou z variant stimulace. Toto mínění téţ potvrzuje Ludíková, která uvádí, ţe: děti od narození hluchoslepé velmi často vykazují sebestimulující, ritualistická a stereotypní počínání. Tato počínání představují náhradu za chybějící normální smyslovou stimulaci. Zpočátku k nim dochází v předvědomém stádiu - reflexní reakce na podněty, později se z nich stávají naučené návyky a rituály v důsledku kritického nedostatku připoutání, péče a zdravých soustavných interakcí. Pokud poskytneme dítěti včasnou a odbornou péči, naučí se přetvořit sebestimulující počínání v chování, které do sebe vtáhne jiné osoby a předměty. (Ludíková, 2000, s. 32) V zahraničí bylo realizováno mnoho studií, které se zaměřují na sluch u osob se zrakovým postiţením. Tyto studie, které se zabývaly zkoumáním sluchu, došly k výsledkům, ţe osoby se zrakovým postiţením mají, v porovnání s osobami bez zrakového postiţení, značně lepší nebo stejné výsledky. (Voss, 2004) (Morgan, 1999) Tyto osoby 10

12 sluchem poznávají okolí, orientují se v prostoru i v sociálních situacích. Z toho lze vyvodit, ţe vyuţívají sluch aktivněji neţ intaktní populace, coţ je důvodem jejich lepší citlivosti sluchu. (Hamadová, a kol., 2007) Na témţe principu funguje u osob se zrakovým postiţením smysl pro překáţky neboli schopnost lokalizace překáţek, také je to schopnost, kterou se osoby se zrakovým postiţením učí v průběhu ţivota. O této schopnosti říká Wiener: její kvalita stoupá při systematicky a cílevědomě vedenému výcviku. (Wiener, 2006, s. 33) Na základě těchto závěrů bychom mohli předpokládat, ţe taktéţ můţeme pracovat i s rozvojem čichového vnímání, tedy při systematickém rozvoji čichového vnímání dojde k zlepšení vnímání tímto smyslem. Ale výsledky nedávného výzkumu v České republice, který se zaměřuje na stanovení úrovně čichového vnímání u osob se zrakovým postiţením na základě standardizovaných testů čichové identifikace a čichové diskriminace UPSIT (University of Pennsylvania Smell Identification Test) a testu čichového prahu STT (Smell Threshold Test) v porovnání s kontrolní skupinou jedinců vidících, ukazují ţe osoby se zrakovým postiţením nepřekonaly vidící kontroly v ţádném z výše jmenovaných testů. Muţi se zrakovým postiţením v testu čichové identifikace a diskriminace prokázali dokonce horší výsledky, neţ kontrolní skupina. (Šumníková, 2010) Jak jsem jiţ výše zmínila, čich je důleţitým smyslem a zaujímá v komplexu smyslové soustavy místo, které bychom neměli opomíjet, protoţe má pro člověka značný význam, aniţ si to někteří lidé uvědomují. 11

13 2 Anatomie a fyziologie čichu Tato kapitola se zaměřuje na nástin základních anatomických struktur a fyziologie související s čichovým vnímáním (Dylevský, 2000) (Trojan, 2003) (Šmarda, 2007). Čich řadíme mezi exteroreceptory a chemoreceptory, protoţe přijímá informace ze zevního prostředí a je určen k detekci chemických látek. (Šmarda, 2007, s. 344, 353) Čichové ústrojí souvisí s několika systémy v lidském těle. Zejména dutina nosní je jednak vstupem a začátkem dýchací soustavy, ale také má propojení s dutinou ústní, tzn. ţe téţ ovlivňuje systém trávicí. Čichové ústrojí současně významně ovlivňuje limbický systém, neboť čichová dráha má na tento systém spojení. 2.1 Zevní nos Zevní nos má tvar trojboké pyramidy, která vyčnívá z obličeje. Jedná se o typicky lidský znak. Nejvyšším místem na hranici nosu a čela je kořen nosní. Dopředu dolů pokračuje hřbet nosní jako zaoblená přední strana. Hřbet nosní ukončuje hrot nosní. Nosní křídla jsou postranní stěny zevního nosu, které obkruţují dva okrouhlé otvory, nosní dírky, coţ jsou párové otvory oddělené přepáţkou nosní. Kůţe zevního nosu je tenká, silnější je na nosním hrotu a na nosních křídlech. Na kůţi nosu jsou jemné chloupky a nápadná široká ústí mazových ţláz. Podkoţní vazivo obsahuje svaly, které patří do mimického svalstva. 2.2 Dutina nosní Nosní dutina (cavitas nasi) je oddělena od dutiny ústní patrem. Její strop je tvořen kostí čelní s kostí čichovou (zde nacházíme čichové pole). V přední části přechází nosní dutiny v zevní nos, v zadní části 12

14 dvěma otvory - tzv. choánami do další etáže dýchacích cest - do nosohltanu. (Šmarda, 2007, s. 293) V dutině nosní rozlišujeme předsíň dutiny nosní a vlastní dutinu nosní. Předsíň dutiny nosní sahá od nosních dírek aţ po horní okraj cartilago alaris major, coţ je párová chrupavka, která obkruţuje nozdry. Zde je mnohovrstevný dlaţdicový epitel, zprvu v uspořádání typickém pro kůţi s rohověním a chlupy, které se mění na mnohovrstevný dlaţdicový epitel bez rohovění. V dospělosti v přední části vyrůstají chlupy, které brání vnikání větších částic prachu do dutiny nosní. Vlastní nosní dutina je rozdělena nosní přepáţkou na pravou a levou část. Dutinu nosní ohraničují tři nosní skořepy. Na zadním konci dutiny nosní se nalézají vnitřní nozdry, choány, které odděluje kost radličná. Polohou nosních skořep mezi nimi a pod nimi vznikají nosní průchody. Sliznice pokrývá stěny, kryje nosní přepáţku a skořepy. Tato sliznice přechází do všech vedlejších nosních dutin jako vystýlající sliznice. Dle vzhledu a funkce se rozlišuje čichový okrsek (regio olfactoria) a dýchací okrsek (regio respiratoria). Stavba a vnitřní členění dutiny nosní umoţňuje plnění důleţitých funkcí. Mezi tyto funkce patří předehřátí vdechovaného vzduchu na tělesnou teplotu, očištění vzduchu od mikroorganismů a mechanických nečistot, zvlhčování suchého vzduchu, ochrana organismu před vnikem infikovaného vzduchu a samozřejmě taktéţ rozpouštění pachových látek na povrchu sliznice, čímţ dochází k dráţdění čichového pole. 2.3 Vedlejší dutiny nosní Dutina nosní je propojena i s některými prostory v lebečních kostech. Tyto prostory jsou označovány jako vedlejší nosní dutiny (sinus paranasales). Tyto prostory jsou vyplněny vzduchem a mají stejnou stavbu jako má vlastní dutina nosní. Největší paranazální dutinou je 13

15 sinus maxillaris v horní čelisti. Sinus frontalis v kosti čelní je ve své velikosti variabilní a individuálně se liší. V čichové kosti nacházíme sinus ethmoidalis a v kosti klínové sinus sphenoidalis. Sliznice všech jmenovaných dutin pevně srůstá s periostem lebečních kostí v tzv. mukoperiost. Na jeho povrchu kmitají řasinky (vždy směrem ven). (Šmarda, 2007, s. 293) Tento směr pohybu umoţňuje posun hlenu z vedlejších nosních dutin směrem k nosnímu vchodu nebo směrem do hltanu. 2.4 Čichové ústrojí a čichová dráha Čichová sliznice neboli čichové pole (regio olfactoria) se nachází na stropě dutiny nosní, v horní části nosní přepáţky, jedná se o políčko velikosti asi 2,5-3 cm 2, tato sliznice je naţloutlá, coţ je dáno vitamínem A, a je tenčí neţ okolní sliznice (regio respiratoria). Čichová sliznice neleţí na hlavním směru proudu vzduchu. Pravděpodobnost kontaktu čichově aktivních plynných látek (odorantů) s čichovou sliznicí se zvyšuje při rychlých inspiracích. Při klidném dýchání nepřichází vzduch, který proudí nosní dutinou, s čichovou sliznicí vůbec do styku. Citlivost vůči různým pachům není v celé sliznici stejná. K čichovým receptorům se dostávají i látky, které pronikají z dutiny ústní. Při příjmu potravy se tedy prolínají čichové a chuťové vjemy. Vlastní receptory uloţené v čichové sliznici jsou bipolární buňky, které jsou obklopeny hlenem. Čichové buňky jsou primárními receptory. U člověka je jich řádově Tyto buňky se směrem do hloubky sliznice zuţují a vybíhají v tenké výběţky, které procházejí čichovou kostí do lebeční dutiny. V tomto místě vstupují do paličkovitých výběţků tzv. čichového mozku a přepojují se. Soubor nervových vláken vycházející z paličkovitých výběţků tvoří čichový nerv (nervus olfactorius), coţ je I. hlavový nerv. 14

16 Čichové nervy jsou čistě senzitivní. Čichové nervy tvoří dostředivé a senzitivní výběţky čichových buněk. Do mozku přivádí čichové informace z čichového pole dutiny nosní. (Dylevský, 2000) Jak jiţ bylo výše zmíněno, čichová dráha začíná v horní třetině nosní dutiny, kde se nachází čichový neuroepitel. Axony těchto buněk vytváří I. hlavový nerv - nervus olfactorius, který prochází skrz dírkovanou ploténku (lamina cribrosa) čichové kosti na spodině přední jámy lební do čichového bulbu (bulbus olfactorius) a dále pokračuje ve formě tractus olfactorius přes stria olfactoria medialis a stria olfactoria lateralis (Šumníková, a kol., 2010, s. 24) do čichových polí mozkové kůry. 15

17 3 Zpracování čichových podnětů a jejich testování Zpracování čichového podnětu, neboli správné pojmenování vůně či zápachu, lze rozdělit do několika úrovní. Mezi tyto úrovně patří čichová detekce, čichová diskriminace, čichová identifikace a čichová paměť. Poruchy zpracování čichového podnětu se obvykle hodnotí jen anamnesticky, nebo orientačně pomocí známých podnětů, jako jsou čaj, mýdlo či vanilka. Toto hodnocení však má jen velmi malou citlivost a umoţní identifikovat jen velmi hrubé poruchy čichu. Normální čich je označován jako normosmie. Poruchy čichu lze rozdělit ze dvou hledisek. Prvním je kvantitativní hledisko, kdy poruchy čichu rozdělujeme na hyposmii, coţ je sníţení funkce, anosmii, neboli úplnou ztrátu čichu, a hyperosmii, u které naopak dochází ke zvýšení čichové funkce. Dále rozlišujeme kvalitativní poruchy čichu neboli dysosmie, v tomto případě jde o změněné vnímání čichových podnětů. Mezi kvalitativní poruchy čichu lze zahrnout parosmie (zkreslený čichový vjem), fantosmie (čichový vjem bez stimulu) a specifické anosmie (poruchy čichu pro určité pachové látky). Poruchy čichu lze taktéţ rozdělit na periferní a centrální. Přičemţ u periferních poruch čichového vnímání je postiţen čichový epitel, čichové receptory a čichová dráha, a centrální poruchy jsou zapříčiněny poškozením centrálního nervového systému.( Šumníková, a kol., 2010) Pro přesnější určení typu a závaţnosti poruchy a sledování vývoje této poruchy, je zapotřebí vyuţít jeden ze screeningových čichových testů. Některé z těchto testů jsou uvedeny v následujících podkapitolách. 16

18 3.1 Čichová detekce Čichová detekce je vnímání čichových podnětů kvantitativně vyjádřené čichovým prahem. (Magerová, 2008) Čichový práh je hranicí vnímání vůní. Pro čichový vjem rozlišujeme dva prahy, kterými jsou práh pro vnímání a práh pro rozeznání. Práh pro vnímaní je vyvolán nízkou koncentrací vdechované látky (nespecifický čichový vjem). Práh pro rozeznání je vyvolán vyšší koncentrací vdechované látky (specifický čichový vjem). Pro prahové dráždění je účinná koncentrace 10 7 molekul/ml vzduchu. (Friedlová, 2007, s. 125) Čichová detekce probíhá prostřednictvím receptorů, které jsou umístěny ve specializované části nosní sliznice. U mikrosomátů, jako je například člověk, je na rozdíl od makrosomátů (pes a další živočichové s vysoce vyvinutým čichem) tato oblast malá a u dospělého člověka pokrývá asi 5 cm 2 u stropu nosní dutiny blízko septa. (Šumníková in Hájková, 2009, s. 98) Pro vyšetření čichové detekce a stanovení čichového prahu se používají standardní psychofyzické metody, kdy se testované osobě prezentuje čichový podnět ve stoupající koncentraci. Nejčastěji používanou aromatickou látkou je PEA vonící jako růže. Jako slepý podnět se užívá čichově neutrální dietylftalát, který zároveň slouží jako základní báze, do které se ve vzestupné koncentraci přidává PEA. Čichový i neutrální stimulus jsou prezentovány krátce po sobě a vyšetřovaná osoba má za úkol určit, který z nich má intenzivnější vůni. Interval mezi pokusy je 20s a používá se 16 koncentrací. Pokud subjekt udělá chybu, přechází se na vyšší koncentraci, pokud určí správný podnět, pokračuje v detekci té samé koncentrace. K určení nejnižšího prahu je zapotřebí 5krát určit správný stimulus v dané koncentraci. Tento test má spolehlivost okolo 0,88. (Magerová, a kol., 2008) 17

19 3.2 Čichová diskriminace Čichovou diskriminací rozumíme rozlišení různých čichových podnětů. Člověk je schopen pomocí čichového centra v mozku rozlišit více než 2000 různých zápachů. Tato schopnost je dána rozmanitostí různých čichových receptorů, způsobem analýzy přicházejících informací v mozku a vzájemnou kombinací obou těchto procesů. (Šumníková in Hájková, 2009, s. 98) Dle nejnovějších výzkumů, netrénovaný člověk rozeznává asi 4000 pachů, trénovaný až (Jun a kol., 2006, in Šumníková, 2010) Vůně a pachy můţeme rozdělit: na kořeněné, květinové, ovocné, pryskyřičné, hnilobné a spáleninové. (Šumníková, 2010) Pro stanovení schopnosti rozlišovat čichové podněty - čichové diskriminace se používá Test čichové diskriminace. V tomto testu má vyšetřovaná osoba za úkol rozhodnout, zda dva po sobě následující čichové stimuly jsou stejné nebo odlišné. Používá se 32 párů vůní, z nichž 16 párů je shodných a 16 rozdílných. Z 16 rozdílných párů jich je 8 podobných a 8 velmi rozdílných. Interval mezi pokusy (každou dvojicí) je 20s. Diskriminační skóre se počítá odečtením chyb učiněných u stejných párů (tzn. jako falešně pozitivní chyba) od správných odpovědí u rozdílných párů a dosahuje hodnot od 0 do 16. Pro srovnání mezi podobnými a rozdílnými páry se počítá skóre počtu správných odpovědí zvlášť pro podobné a rozdílné páry s maximální hodnotou 8. (Magerová, a kol., 2008) 3.3 Čichová identifikace a čichová paměť Čichovou identifikací rozumíme přiřazování čichovému podnětu správně označení verbální (např. název květiny) nebo neverbální (např. představa květiny, kávy atd.). Přitom je nepochybné, že schopnost čichové identifikace dobře koreluje se stavem kognitivních funkcí. (Šumníková in Hájková, 2009 s. 99) 18

20 Na čichovou identifikaci má podstatný vliv čichová paměť, protoţe na identifikaci se podílí jak deklarativní (sémantická i epizodická paměť), tak i nedeklarativní paměťové mechanizmy. (Magerová, a kol., 2008) Pro testování čichové identifikace se pouţívá čichový test UPSIT. UPSIT obsahuje 40 různých vůní, které jsou umístěny v mikrokrystalech nanesených na papíře. Vůně se uvolní po seškrábnutí tužkou a testovaná osoba poté vybírá ze čtyř nabízených možností tu správnou. Maximální skóre je 40, náhodná volba při anosmii vede k výsledku kolem 10, zatímco u simulace je skóre nápadně nízké. Spolehlivost tohoto testu je vysoká, pohybuje se v rozmezí 0,87 až 0,95. (Magerová, a kol., 2008) 19

21 4 Funkce čichu Funkce čichu se, v souvislosti s naším ţivotním stylem, nemusí zdát tak významná, ale bývaly tu doby, kdy byl člověk na všech smyslech velmi závislý. I čich patřil ke smyslům, které neměly malou hodnotu. Jiţ pravěcí lidé potřebovali mít co nejlépe vyvinuté smysly, mluvíme-li o čichu bylo potřeba, aby vycítili nepřítele a následně se mu ubránili nebo zvolili jinou variantu obrany. Čich také mohl být jedním ze smyslů, který lidé vyuţívali při hledání potravy. Z toho vyplývá, ţe čich jistě měl svou funkci v historii lidstva, ale postupně některé smysly, a mezi nimi i čich, ztrácely na významu a pozvolna slábla jejich citlivost. Následující text charakterizuje nejpodstatnější funkce čichu, a to jak u intaktní populace, tak u dětí se zrakovým a kombinovaným postiţením. Mezi funkcemi u jednotlivých skupin nejsou ţádné ostré hranice, dělení do těchto tří skupin je pouze orientační. Hlavním důvodem tohoto rozdělení je upozornění na jistá specifika či zdůraznění některé oblasti pro určitou skupinu. 4.1 Funkce čichu u intaktní populace Jednou ze základních funkcí čichu je orientace v okolním prostředí. Čich jako jeden z distančních smyslů slouţí k rozpoznávání chemických látek, konkrétně plynných látek, které se nacházejí ve vzduchu. Získáním informací z plynných látek v ovzduší můţeme zvýšit naší orientovanost v okolním světě, a dále tyto čichem získané informace účelně vyuţít. 20

22 S tím souvisí další funkce čichu, kterou bychom mohli nazvat ochranná funkce. Čich nás můţe ochránit před nebezpečím, které na nás v okolním prostředí číhá. Čichem kontrolujeme vzduch, který vdechujeme, tím se můţeme vyhnout nepříjemným pachům nebo pachům, které jsou nebezpečné pro naše zdraví. Čich nás zároveň můţe ochránit před konzumací nebezpečných potravin, a tím zamezit moţným zdravotním obtíţím. Čich má téţ významnou roli v přijmu potravy, jak jsem jiţ zmínila, informuje nás o nebezpečných potravinách, ale také je úzce propojen s chutí. Jistě kaţdý měl během svého ţivota zánět nosní sliznice, neboli obyčejnou rýmu. V tomto období dovedeme vnímat jen omezenou škálu chutí a jídlo si nedokáţeme pořádně vychutnat, stejné je to i osob, které mají jakoukoli jinou poruchu čichu. Nejenţe čich ovlivňuje chuť, ale také má souvislost s funkcemi trávicího systému, protoţe příjemné vůně stimulují sekreci slin a ţaludečních šťáv. Neméně důleţitý je vliv čichu na naší psychiku. Různé vůně či pachy v nás mohou vyvolávat libé či nelibé pocity, čímţ ovlivňují naší emoční stránku, naše proţívání. Toto mínění zastává i Růţička, který zmiňuje, ţe pomocí libých vůní lze například lépe překonávat strach nebo trému. Jednu z dalších funkcí čichu uvádí téţ Růţička: čich funguje již před narozením a na plod v děloze působí vůně stejně jako na jeho matku. Čich je evolučně nejstarším smyslem. Také u embrya se vyvíjí jako první. Vztah mezi matkou a vyvíjejícím se dítětem zprostředkovávají vůně. První zkušenost dítěte je se speciální vůní jeho matky a také zkušenost s tím, co matka jí. Novorozenec dovede rozlišit vůně, které již dospělý není schopen registrovat, jako například vůni matčina prsu. I pozdější vztah mezi matkou a dítětem je zprostředkovaný pomocí vůní. V tomto životním období jsme na čichu závislí mnohem více, než v celém dalším životě. (Růţička, 2002, s. 36) Na základě čichu si v ţivotě vytváříme nejen vztah s matkou popřípadě dalšími členy rodiny v útlém 21

23 dětství, ale i vyhledávání budoucího partnera a následný partnerský vztah se opírá o čichové vnímání. Růţička se téţ zmiňuje o vlivu čichu na pohlavní ţivot, kdy uvádí, ţe lidé, kteří přišli o čich současně ztrácejí i zájem o pohlavní styk. 4.2 Specifika funkcí čichu u dětí se zrakovým postižením Některé vyuţití čichu dětmi se zrakovým postiţením se shoduje s vyuţíváním čichu jedinci z intaktní populace, ale na tomto místě si musíme uvědomit, ţe funkce čichu při zrakovém postiţení nabývá na významu. Čich můţe být především vyuţíván jako jeden z kompenzačních smyslů, tzn. ţe čichem lze získat informace o vnějším prostředí. Jako hlavní kompenzační smysly u lidí se zrakovým postiţením jsou vyuţívány sluch a hmat, přesto bychom si měli uvědomit, ţe i čichem lze získat specifické informace o světě, ve kterém ţijeme. V této souvislosti je důleţité zmínit prostorovou orientaci a samostatný pohyb zrakově postiţených, při které osoby se zrakovým postiţením vyuţívají kompenzačních funkcí ostatních smyslů. Je samozřejmé, ţe v centru zájmu je sluch, kterým osoba se zrakovým postiţením získává informace na dálku, a hmat, přičemţ v prostorové orientaci a samostatném pohybu se hlavně vyuţívá hmatová práce nohou. Čich se rovněţ vyuţívá k orientačním účelům, zejména k rozpoznávání určitých míst podle jejich charakteristických vůní a zápachů (různé místnosti, obchody apod.). Tato schopnost může také přispívat k upřesnění vlastního stanoviště na trase. (Wiener, 2006, s. 33) U dětí se zrakovým postiţením velmi nabývá na významu ochranná funkce, především proto, ţe zrakem přijímáme největší mnoţství informací o okolí. Čichem může být nevidomé dítě včas varováno před nebezpečím (Keblová, 1999 str. 7), tím je myšlen například zápach kouře při poţáru nebo únik nebezpečných těkavých látek apod. 22

24 Děti se zrakovým postiţením mohou na základě čichového vnímání poznávat osoby a předměty, které se vyskytují v jejich okolí. Tyto děti mohou rozeznat některé blízké osoby jen na základě jejich osobní vůně či vůně jejich parfému, také mohou identifikovat příchod nových osob pokud ucítí novou vůni, která na tom místě dosud nebyla. Čich můţe jedince se zrakovým postiţením téţ upozornit na čas, neznamená to, ţe by se dal čichem zjistit přesný čas, ale je tu moţnost orientace v denní době. V kaţdé domácnosti se dějí určité věci v určitou dobu. To znamená, ţe si děti mohou spojit některé denní činnosti s tou konkrétní denní dobou, například vůni jídla s blíţícím se obědem, vůni určité osoby s časem návratu této osoby ze zaměstnání atd. Neméně důleţitou funkcí čichu především pro přípravu stravy osobami se zrakovým postiţením je identifikace potravin. Pokud si tyto osoby nemohou při rozpoznávání potravin pomoci zrakem, nemají potraviny označené, není nablízku někdo, kdo by jim s tím pomohl, nebo jen touţí být co nejvíce samostatní, v těchto případech přichází na řadu čich a chuť, jako další významní pomocníci při vaření. 4.3 Význam čichu pro děti s kombinovaným postižením Vyuţití čichu dětmi s kombinovaným postiţením má podobné prvky jako vyuţívání čichu dětmi z intaktní populace i dětmi se zrakovým postiţením, ale mohou tu být nějaká omezení či specifika, záleţí to na druhu kombinovaného postiţení. Jak jiţ bylo výše zmíněno, měli bychom si uvědomit, ţe skupina dětí s kombinovaným postiţením je značně heterogenní. Tato heterogenita skupiny má značný vliv na vyuţívání čichového vnímání. Děti s kombinovaným postiţením obvykle mívají ztíţený přístup jak k informacím, tak k okolnímu světu. Pro rozvoj těchto jedinců ve všech směrech je tudíţ zapotřebí stimulovat co největší mnoţství oblastí. Při multisensoriální stimulaci se snaţíme vyuţít všech smyslů dítěte, abychom obohatili svět dětí s kombinovaným postiţením. 23

25 Vůně mohou taktéţ slouţit ke strukturaci dne. U dětí s kombinovaným postiţením by měla být dodrţována určitá pravidelnost, jakýsi denní plán, který dětem přináší pocit jistoty. Tato strukturace dne můţe být podpořena vůněmi, eventuálně můţeme spojovat vůně s určitými činnostmi, které se pravidelně opakují. Na tomto místě je rovněţ nezbytné zmínit význam facilitačních technik, které jsou vyuţívány ke stimulaci jedinců s kombinovaným postiţením. V rámci některých facilitačních technik se vyuţívá i stimulace pomocí čichových podnětů. Mezi facilitační techniky, které vyuţívají čichovou stimulaci patří například bazální stimulace nebo metoda dle Margaret Roodové. Bazální stimulace v sobě zahrnuje kromě základních tří skupin podnětů, coţ jsou somatické, vibrační a vestibulární, téţ podněty nadstavbové, mezi které patří podněty akustické, vizuální, taktilněhaptické a orální. A právě mezi podněty orální spadají podněty čichové a chuťové. V rámci bazální stimulace u dětí s kombinovaným postiţením je potřeba vyuţívat jednoznačných pachových podnětů, které se výrazně liší od pachů běţného dne. Nejednoznačné, nevýrazné, často se objevující a zase mizící pachy nemusí tyto děti ze začátku postřehnout ani rozlišit, jelikoţ jim mohou splývat s ostatními vjemy. Děti s kombinovaným postiţením zpravidla reagují na čichové podněty s radostí a s velkým zájmem. (Müller, 2005) Neméně významné je vyuţití čichového vnímání v rámci multisenzoriální místnosti - snoezelenu. Snoezelen je podpůrná metoda, která vznikla v Holandsku. Výraz vznikl spojením základů slov snuffelen, coţ znamená čichat a doezelen, coţ znamená dřímat. Snoezelen umoţňuje různé aktivity, zejména pro jedince s nejtěţšími formami postiţení. Snoezelen slouţí ke stimulaci smyslů a relaxaci, děti zde mohou proţít mnoho nových osobních zkušeností. (Opatřilová, 2008) 24

26 Funkce čichu jistě nejsou zcela vyčerpány, protoţe kaţdý kdo čichové vnímání vyuţívá ve svém ţivotě, ho můţe pouţívat dle svých moţností a schopností. Je tu moţnost přijít na další a další situace, při kterých by bylo moţné čichové vnímání téţ smysluplným způsobem vyuţívat. 25

27 5 Možnosti rozvoje čichového vnímání v ČR Mezi moţnosti rozvoje čichového vnímání, které jsou v České republice dostupné, můţeme zahrnout určité spektrum produktů na českém trhu, dále také zahrady smyslů, smyslově naučné stezky, hmatové výstavy i aromaterapii. Jednou z dalších eventualit jsou pomůcky, které si sami vyrobíme, tímto způsobem můţe kaţdý, kdo má nějaký zajímavý nápad rozšířit spektrum moţností pro rozvoj čichového vnímání. Pár zajímavých nápadů na rozvoj čichového vnímání uvádí ve své práci Keblová (1999), mezi tyto nápady se řadí například čichová Kimova hra, tajuplné sáčky, voňavé stopy nebo čichací procházky. Další variantou jsou aktivity, při kterých děti vyrábí svá vlastní voňavá dílka, například voňavý kaktus či citrónové prasátko. Dříve, neţ začneme děti se zrakovým postiţením učit rozlišovat různé vůně či zápachy, je nutné naučit děti správně čichat k jednotlivým předmětům. Při těchto činnostech nemá dítě se zrakovým postiţením moţnost se naučit správně čichat nápodobou na základě vypozorování této činnosti u ostatních. Z tohoto důvodu je nutné přesné slovní vedení a praktická ukázka. (Keblová, 1999) 5.1 Produkty na trhu V následujících podkapitolách jsou uvedeny některé z produktů na českém trhu, které je moţné vyuţít pro rozvoj čichového vnímání. Většina z těchto produktů není primárně určena pro děti se zrakovým postiţením ani pro děti s kombinovaným postiţením, proto je nutné zamyslet se nad jejich vyuţitím a případným přizpůsobením. Šíře produktů, kterými můţeme čichové vnímání stimulovat, není nikterak rozsáhlá, naopak bychom mohli mnoţství produktů na trhu označit spíše za omezené, tudíţ limitující pro jedince, kteří by chtěli či 26

28 chtějí rozvíjet čichové vnímání u dětí se zrakovým a kombinovaným postiţením. Je důleţité si uvědomit, ţe výčet těchto produktů není úplný, ale můţe se stát inspirací, jak pro tvorbu nových zcela chybějících produktů, tak pro tvorbu podobných produktů, tedy rozšíření řad něčeho, co jiţ bylo vymyšleno a praxí ověřeno Šest Alíků a Aroma lotto Šest Alíků a Aroma lotto jsou společenské hry s vůněmi, jejichţ cílem je vytvořit u dětí návyk pouţívat vědomě svého čichu jako informačního zdroje. Tento návyk pak zákonitě pomáhá chránit děti před neuváţeným stykem s nebezpečnými látkami, které se často vyskytují v naší domácnosti, avšak nejsou rozpoznatelné zrakem. Tyto hry jsou vhodné pro děti od 3 do 7 let a můţe je hrát 2 aţ 6 hráčů. Obrázek 1. Šest Alíků a Aroma lotto zdroj: Hry patří do kategorie výukových pomůcek a je moţné je zakoupit nebo zapůjčit od občanského sdruţení Rozekvítek, coţ je sdruţení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody. V rámci tohoto sdruţení vzniklo Tvůrčí centrum, které se snaţí realizovat a šířit uţitečné nápady, a to jak formou pomůcek pro výuku, tak formou publikací či videosnímků. ( 27

29 5.1.2 Čich: Ovoce a jeho vůně Čich: Ovoce a jeho vůně, pod tímto názvem se skrývá jedna z dalších her, při kterých rozvíjíme čichové vnímání. Při této hře rozlišujeme vůně různých druhů ovoce. Soubor této hry obsahuje 12 uzavíratelných tub s vůní 12 druhů ovoce, dále téţ obsahuje 24 kartiček, na kterých je zobrazeno těchto 12 druhů ovoce. Počet kartiček je dvojnásobný, jelikoţ zobrazují nejen druhy ovoce, v takovém stavu, ve kterém si je běţně kupujeme v obchodě nebo trháme na zahrádkách, ale také zachycují jak vypadají jednotlivé druhy ovoce v rozkrojené podobě. Obrázek 2 Čich: Ovoce a jeho vůně zdroj: Přiřazování vůně k obrázku ovoce umoţňuje vybudovat zrakověčichové spojení mezi ovocem a jeho vůní, čímţ se obohacují znalosti dětí o ovoci. ( 28

30 5.1.3 Voňavé knížky Na českém trhu je téţ moţné opatřit si Voňavé kníţky s podtitulem Otevři a přivoň od nakladatelství Fragment. V této edici vychází dva tituly, jedním z nich jsou První slova a druhým Barvy. Obě tyto knihy jsou určeny pro děti od jednoho roku věku, tudíţ jsou ve formě leporel, coţ znamená ţe jsou vyrobeny z tuhého papíru, čímţ se prodluţuje ţivotnost těchto knih, která bývá ohroţena nešetrným pouţíváním knih dětmi tohoto věku. Tyto knihy jsou velmi bohatě ilustrovány, mají nízký počet stran a v neposlední řadě minimum textu, coţ vychází z potřeb cílové skupiny, pro kterou jsou knihy určeny. Obrázek 3 Voňavé knížky. Otevři a přivoň. První slova a Barvy zdroj: literatura-pro-deti-a-mladez/leporela-puzzle/vonave-knizky- 203x203/ Obě kníţky přispívají k rozvoji smyslů, děti se mohou dívat, dotýkat se a samozřejmě i očichávat. Kníţky podporují koordinaci rukou i očí. Kaţdá z knih má 10 stránek. V knize První slova si děti vyzkouší kromě vyslovování prvních slůvek i jak voní med nebo jahody a dotykem prozkoumají koţíšek koťátek či letokruhy stromu. 29

31 V knize Barvy se děti naučí nejen rozeznávat základní barvy, ale také si mohou vyzkoušet, jak voní růţe nebo citrón, a v neposlední řadě prozkoumají kníţku hmatem, protoţe si mohou vyzkoušet, jak jemné peří mají káčátka nebo jak hebké jsou šupiny ještěrek. ( Obrázek 4 Voňavá knížka - Barvy zdroj: Montessori pomůcky V rámci materiálů pro pedagogiku dle Marie Montessori, konkrétně pro smyslovou výchovu, jsou zařazeny různé čichové sady pod různými názvy, z různých materiálů a v odlišném designu (obr. 5 a 6). Obrázek 5 Čichové válečky zdroj: 30

32 Tyto čichové sady se skrývají například pod názvy Čichové lahvičky, Čichové válečky, Čichové dózy či Pachové lahvičky, v zahraničních zdrojích se setkáváme s názvem Smelling Bottles. Nejčastěji jsou tyto nádobky vyrobeny ze dřeva. Obrázek 6 Čichové dózy zdroj: material.cz/eshop/1-1-smyslovy-material/0/5/23-cichove-dozy Sada pěti smyslů Sada pěti smyslů, jak její název napovídá, slouţí k rozvoji všech pěti smyslů. Celá souprava se skládá z osmi různých sad, které jsou umístěny v devíti schránkách. Obsahuje sady Čich, Tón, Hmat I., Hmat II., Zvuk, Teplo, Hmotnost a Optika. Sada Čich obsahuje šest vyjímatelných kostek s hliníkovou mističkou a korkovým uzávěrem. K mističce ještě patří šest lahviček s vonnými substancemi a osmnáct filcových uzávěrů, přes které vůně prochází. Úkolem je zjistit, o jakou vůni se jedná, zda je to banán, jahoda, vanilka, pomeranč, citrón nebo jablko. ( Plastelína a Trikolína Mezi další produkty, které lze snadno získat na trhu, jsou voňavé Plastelíny či Trikolíny. Plastelína, známá téţ pod názvem modelína, je barevná hmota vyuţívaná dětmi pro rozvoj tvůrčích schopností. Plastelína je velmi 31

33 oblíbenou hračkou, především díky její variabilitě, děti mohou tvořit stále a stále nové tvary, tím se současně rozvíjí především jejich jemná motorika. Některé druhy plastelín se vyrábí s vůní, bohuţel jsou vůně všech barev obvykle stejné, a slouţí jen ke zpestření práce s hmotou o další smyslový proţitek. Trikolína je plastelína, jejíţ vlastnosti jsou shodné s tzv. inteligentní plastelínou. To znamená, ţe tato speciální modelovací hmota se natahuje, trhá, skáče, praská, některé druhy ve tmě svítí, můţeme jí různým způsobem tvarovat a tvořit různé předměty. To znamená, ţe je to barevná plastická hmota, která je pouţívána především dětmi ke kreativnímu tvoření. Voňavá trikolína, jak jiţ její název naznačuje, je k dostání ve čtyřech různých vůních - banánová, jahodová, čokoládová a ţvýkačková. ( Dětmi se zrakovým postiţením mohou být vyuţívány k rozvoji jemné motoriky, trojrozměrného prostorového vnímání, kreativity či tvůrčích schopností, dále mohou slouţit pro výrobu zmenšených modelů různých předmětů. V hodinách matematiky existuje taktéţ moţnost vyuţít plastelínu či trikolínu, například v geometrii pro názorné předvedení různých tvarů, děti mohou modelovat různé geometrické tvary a ujasnit si vztahy mezi nimi. Téţ lze uplatnit jejich všestranné vyuţití ve výtvarné výchově. A to vše můţe být zpestřeno o rozpoznávání jednotlivých vůní Aromatické plyšové hračky Zpestřit dětský svět o čichové podněty mohou i různé druhy voňavých plyšových hraček. Tyto voňavé hračky jsou vyráběny různými firmami s různými druhy vůní. V následujících odstavcích budou uvedeny jen nejzajímavější z těchto produktů. Plyšové hračky Beddy Bear jsou aromatické plyšové hračky s blahodárnými účinky. Tyto plyšové hračky se zahřejí, a poté příjemně hřejí a voní po levanduli. Tyto hračky jsou dobrým pomocníkem při uspávání dětí, protoţe vůně levandule podporuje spánek, mohou slouţit 32

34 k relaxaci při únavě, uvolňují napjaté svaly, a tím pomáhají od bolesti, mohou zahřívat děti během chladných dní, eventuálně se mohou stát kamarádem dětí při nemocích. Pouţití těchto aromatických plyšových hraček můţe být i opačné, po zchlazení mohou slouţit jako chladivý obklad při nemoci nebo v horkých letních dnech. Jsou vyráběny v různých barvách a druzích, například ţluté káčátko, modrý medvídek, fialový zajíček a další. Jak se tedy pouţívají tyto hračky? Jednoduše, dají se na 2 minuty do mikrovlnné trouby a vydrţí aţ 2 hodiny hřát. ( Oproti předešlému produktu, který voní jen po levanduli, je na trhu další produkt, Fur Berries, u kterého je moţnost většího výběru vůní - broskvová, višňová, jahodová, borůvková, mandarinková, ananasová a vůně hroznového vína. Zajímavostí těchto plyšových medvídků je moţnost zavření do klubíčka, kdy se z nich stává plyšový plod, po rozevření se nazpátek vrátí voňavé zvířátko. ( Obrázek 7 Voňavý medvídek - Fur Berries zdroj: Hračky Lamaze Hračky Lamaze jsou navrhovány ve spolupráci Learning Curve International a Lamaze International, coţ je přední americká organizace v oblasti porodnictví a rodičovství a s předními americkými odborníky 33

35 na dětský rozvoj Dr. Jerome a Dorothy Singer z Yale University, jejichţ cílem je zajistit, aby kaţdý výrobek byl co nejvíce přínosný z hlediska dětského vývoje. Hračky Lamaze patří k velmi hezkým a kvalitním hračkám a jsou prodávány ve více neţ 35 zemích světa. Hračky Lamaze jsou navrţeny tak, aby pomáhaly rozvíjet specifické smyslové dovednosti dítěte v kaţdé etapě jeho vývoje. Zrakové schopnosti pomocí zářivých a kontrastních barev, které přitahují pozornost očí. Sluchové schopnosti pomocí různých chrastítek, pískaček a cinkátek. Hmatové schopnosti s vyuţitím různých materiálů, vzorů a drobných předmětů. Bohuţel jen některé z hraček přináší i čichové vjemy, mezi vůně těchto hraček patří například vůně zeleného jablka nebo vanilky. ( Mezi hračky Lamaze, které stimulují i čich patří například zrcadlová kostka nebo měkká vkládací kostka. Obrázek 8 Zrcadlová kostka zdroj: Zrcadlová kostka má čtyři snadno uchopitelná ouška pro hru s pouţitím v jedné nebo v obou rukách. Hebké ţluté a oranţové nebo fialové a červené šustící ouška budou neustále přitahovat pozornost dětí. Při zatřesení kostkou zazní uklidňující zvuky zvonkohry ukryté uvnitř. Děti mohou při zkoumání kostky objevit chlopeň pod níţ je 34

36 ukryto zrcátko či cinkající krouţky na rozvoj jemné motoriky. Pro stimulaci čichového vnímání je kostka provoněna příjemnou vůní zeleného jablka. ( Měkká vkládací kostka je hračka s jasnými a kontrastními barvami a vzory, které se dětem líbí, zároveň její tvar je přizpůsoben pro snadné uchopení, při kterém vydává poutavé zvuky. Kostka je pro stimulaci čichu provoněna příjemnou vůní zeleného jablka. Hrou s touto kostkou se rozvíjí jemná motorika prstů a rukou. Obrázek 9 Měkká vkládací kostka zdroj: / 27-mekka-vkladaci-kostka-lamaze.html Při vkládání a vyndávání předmětů z kostky a do kostky a při experimentování s tvary a velikostmi se rozvíjí u dětí chápání rozdílů a podobností. Tato hračka je vhodnou učební pomůckou pro děti se zrakovým a hlavně kombinovaným postiţením, protoţe umoţňuje rozvíjet smyslové orgány - zrak, sluch, hmat a čich. ( Voňavé panenky Voňavé panenky jsou jedním z dalších produktů na trhu, kterým můţeme stimulovat čich. Tyto panenky produkují různé firmy, pod různými názvy. Pro představu, jak mohou voňavé panenky vypadat, jsem vybrala nejzajímavější z nich. 35

37 Voňavé miminko Ciccino je vyráběno v různých barvách a ovocných vůních. Vůně, ve kterých je toto miminko vyráběno, jsou banánová, jahodová, pomerančová, jablková, hroznová a broskvová. ( Dalším z těchto voňavých miminek je Sweety Doll, jenţ voní po ovoci. Oblečení těchto miminek má takovou barvu, jako ovoce po kterém voní. Je moţnost vybrat si ze čtyř druhů ovoce, coţ jsou jahoda, jablko, hruška a pomeranč. ( Obrázek 10 Sweety Doll zdroj: Voňavá panenka Perfumella taktéţ krásně voní, její předností v porovnání s předchozími produkty v kategorii voňavé panenky je výběr vůní. Typické pro Perfumellu jsou vůně dortu, čokolády, popcornu, jablkového koláče, pomeranče, mentolových bonbónů, ţvýkaček, vanilky a další. ( Voňavý bublifuk Dalším oblíbeným předmětem, jak mezi dětmi, tak dospělými, je bublifuk, coţ je dětská hračka na výrobu bublin. mezi Pozorování malých, větších i obrovských bublin je záţitkem pro kaţdého. Děti mohou tvořit pomocí bublifuku své vlastní bublinky či 36

38 bubliny, tím stimulují jemnou i hrubou motoriku, koordinaci a v neposlední řadě i orofaciální oblast, coţ je velmi důleţitá oblast především pro příjem potravy či artikulaci. Především děti s kombinovaným postiţením mohou mít problémy právě s orofaciální oblastí, proto je důleţité tuto oblast různými prostředky stimulovat. Foukání do bublifuku můţe být jedním z prostředků stimulace orofaciální oblasti, výhodou je silná motivace k této činnosti, protoţe odměnou jsou nádherné bubliny. Obohacením jiţ výše zmíněných předností bublifuku je stimulace čichového vnímání, protoţe se na trhu téţ vyskytují voňavé bublifuky, vonící po pomerančích, jahodách, melounech, borůvkách, ananasech, banánech, jablkách, čokoládě atd. ( Voňavé zažehlovací korálky Zaţehlovací korálky patří mezi určitý druh skládanek, které především rozvíjí fantazii, jemnou motoriku, trpělivost a koncentraci. Tyto zaţehlovací korálky byly vyvinuty v roce 1971 Dánem Malte Haaningem. V současné době jsou tyto skládankové systémy produkovány celou řadou výrobců. Korálky jsou k dostání v mnoha různých velikostech a barvách, neprůhledné, transparentní či třpytivé, taktéţ jsou na trhu voňavé zaţehlovací korálky. Jsou k dostání různé sety s mnoha tématy. Mezi ty nejpopulárnější témata patří draci, stavební stroje, zvířátka či princezny. Témat je pro děti však připraveno mnohem více. V některých krabičkách čeká na sloţení jeden velký motiv, v jiných je zase několik menších motivů. Na trhu je dále nabídka různých podloţek pro zaţehlovací korálky a kníţky se zajímavými nápady. Korálky se skládají v mozaikách na speciální podloţky různých tvarů, buď přesně podle předlohy, nebo dle vlastní fantazie dítěte. Po vyskládání se mozaika korálků přes ţehlící papír zaţehlí přiloţením ţehličky nastavené na vysokou teplotu. Korálky se nataví a zafixují se k sobě. Konečnou fází zaţehlení je okamţik, kdy barva korálků pod papírem zřetelně zintenzivní. Po pár minutách, kdyţ korálky zchladnou, 37

39 se sejme zaţehlovací papír a vzniklý obrázek se sejme opatrně z podloţky. Poté se obrázek poloţí na rovnou plochu a nechá se zcela vychladnout, nejlépe pod nějakou zátěţí. Zaţehlovací korálky pak drţí pohromadě. Děti si mohou své kreativní výtvory kdekoli vystavit, například do stojánku na stůl či pověsit na zeď nebo do prostoru. ( Jak jiţ bylo výše zmíněno existují i voňavé zaţehlovací korálky, tato sada korálků obsahuje podloţku kruh a kytku, kusů jedinečných voňavých zaţehlovacích korálků, zaţehlovací papír a předlohy. ( Voňavé míče Míče, míčky, balóny či balónky jsou kulaté předměty, které jsou vyuţívány v různých sportech či hrách. Hrou s míčem si děti zábavnou formou osvojí mnoho různých dovedností, nejvýznamnější je vliv hry s míčem na hrubou motoriku. Na trhu jsou téţ k dostání voňavé míče, které znázorňují různé výrazy tváře. Tyto míče jsou prodávány v sadě po šesti kusech a kaţdý míč je o průměru 25 cm. ( Psací potřeby Dalším produktem, pro děti významným, jsou psací potřeby, protoţe psací potřeby jsou nezbytné pro rozvoj grafomotoriky. Grafomotorika je soubor senzomotorických činností, které jedinec vykovává při kreslení a psaní. (Doleţalová, 2010, s. 21) Na českém trhu jsou v této kategorii téţ produkty, které jsou obohaceny o různé vůně, to znamená, ţe je moţné je vyuţít k rozvoji čichového vnímání. Jedním z těchto produktů jsou parfémované fixy, tento produkt je opět vyráběn od více výrobců, s různými vůněmi a s různými počty kusů. Tyto psací potřeby se dají dokonce vyuţít k testování čichu, to vychází ze závěrů studie Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické krajské nemocnice. Vytvořili jednoduchý, levný 38

40 a dostupný test k orientačnímu vyšetření čichu, který nazvali Test parfémových fixů (Odourized Markers Test - OMT). K tomuto testu jsou pouţívány volně prodejné parfémované fixy od firmy Centropen a.s., které obsahují šest různých barev a vůní (černý fix lékořice, ţlutý fix citrón, hnědý fix skořice, modrý fix broskev, zelený fix jablko a červený fix jahoda). Testování pomocí těchto fixů je rozděleno do dvou částí. V první části jsou nejprve jednotlivé fixy překládány vyšetřované osobě asi 1-2 cm před vchody dutiny nosní po dobu čtyř sekund. Fixy musí být překládány v pořadí - černý fix, ţlutý fix, hnědý fix, modrý fix, zelený fix a na závěr červený fix. Úkolem vyšetřované osoby je pojmenování jednotlivých pachových látek, které jsou obsaţeny ve fixech. Název jednotlivých vůní se zapisuje do tabulky. V druhé části vybírá vyšetřovaná osoba z nabídnutých čtyř názvů ten, který nejlépe charakterizuje vůni, kterou cítí z jednotlivých fixů. Předkládané pořadí fixů je totoţné s pořadím fixů v první části. Při srovnávání výsledků testů OMT a Sniffin Sticks bylo zjištěno, ţe mají srovnatelné výsledky. (Racková, a kol., 2009) Aromatická pera od firmy Wagner jsou velmi zajímavým produktem, který lze na trhu opatřit. Jsou to stylová moderní pera v různých barvách, ve kterých je zasazen speciální flakonek s esenciálním olejem. Mezi vůně obsaţené ve flakonku patří například máta, růţe, eukalyptus, levandule, zázvor, grepfruit a květ pomerančovníku. Velkou nevýhodou tohoto produktu je finanční stránka. Dále je moţné v kategorii psacích potřeb, kromě jiţ výše zmíněných parfémovaných fixů a aromatických per, si téţ opatřit, voňavá gelová pera, voňavé tornádo či voňavé propisky. 5.2 Zahrady smyslů Zahrady smyslů, téţ označované jako zahrady pro nevidomé, jsou zahrady přizpůsobené potřebám osob se zrakovým postiţením. Tyto zahrady obvykle bývají součástí botanických zahrad, ale také to mohou být zahrady samostatné. 39