Meziválečná architektura v kraji Vysočina

Transkript

1 Meziválečná architektura v kraji Vysočina 1

2 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis 3

4 Poděkování Na tomto místě bych chtěl velmi poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Radovanu Zejdovi za profesionální vedení mé bakalářské práce, cenné rady a čas, jež mi věnoval. Poděkování patří celé mé rodině a přátelům za jejich podporu, lásku a víru při mém studiu a díky nimž jsem mohl napsat tuto bakalářskou práci. Speciální poděkování míří k paní Ludmile Hronové z Městské knihovny Jihlava, k paní Mileně Veselé do Muzea Vysočiny v Třebíči, k Ing. Janě Svobodové ze Střední školy stavební Jihlava, k panu Mgr. Petru Dvořákovi ze Státního okresního archivu Jihlava, k Ing. Petru Scholzovi, DiS z Vysoké školy polytechnické Jihlava a do Muzea Vysočiny Pelhřimov za pomoc při bádání, konzultace a poznatky. 4

5 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Meziválečná architektura v kraji Vysočina bakalářská práce Autor: Jiří Šalomoun Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda Jihlava

6 Copyright 2014 Jiří Šalomoun 6

7 Abstrakt ŠALOMOUN Jiří: Meziválečná architektura v kraji Vysočina. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava Bakalářská práce mapuje architekturu první třetiny 20. století a uvádí základní fakta let těsně předcházejících, jež mají vliv na pochopení meziválečné architektury v Československé republice a na Vysočině. Cílem práce je zmapovat důležité stavby v kraji Vysočina, vybrat ty stěžejní a vytvořit trasu pro střední školy stavební. V dotazníkovém šetření je úkolem zjistit povědomí studentů středních škol stavebních o problematice meziválečné architektury. Teoretická část přibližuje předválečnou architekturu, meziválečnou dobu a architekturu v kraji Vysočina, významné architekty, stavby a stavební slohy. Praktická část obsahuje návrh trasy, popisy jednotlivých staveb, kalkulaci a vyhodnocení dotazníku. Klíčová slova: moderní architektura, funkcionalismus, konstruktivismus, kubismus, Abstract ŠALOMOUN Jiří: Interwar architecture in the Vysočina region. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Ing. Radovan Zejda. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2014 The bachelor thesis surveys architecture of early 20th century and presents basic facts of immediately preceding years, which have had an impact on the understanding of the interwar architecture in Czechoslovakia and in Vysočina. Aim of the thesis is to map important buildings in Vysočina region and to create a route for high school of civil engineering including the main ones. Goal of survey is to identify awareness of interwar architecture amongst high school students. Theoretical part describes prewar architecture, architecture of the interwar period in Vysočina region, important architects, buildings and architectural styles. Practical part contains a proposal of the route, descriptions of particular buildings, calculation and evaluation of the questionnaire. Keywords: modern architecture, functionalism, constructivism, cubism 7

8 Předmluva Při výběru tématu své bakalářské práce jsem jako absolvent střední školy stavební nemusel dlouho rozhodovat a zvolil jsem si Meziválečnou architekturu v kraji Vysočina. Tento kraj je znám svým klidným a malebným prostředím, kde lidé mohou strávit příjemné chvíle a dozvědět se mnoho zajímavých informací nejen o místní architektuře, ale i o tradicích, přírodě, historii a společenském životě. Zdejší kraj je velmi zajímavý a stojí za to ho zviditelnit v očích studentů a veřejnosti a propagovat ho jako turistickou destinaci. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat architekturu daného období na území celého kraje, vybrat konkrétní stavby reprezentující architektonické slohy po roce 1900, ale především v letech 1918 až 1939 a vytvořit trasu, jež by zvýšila povědomí u studentů středních škol stavebních o meziválečné architektuře v kraji. Trasa má studentům přiblížit historii budov, rozlišit jednotlivé architektonické směry, problematiku konstrukcí budov a zajímavosti stavitelství. Bohatý výběr staveb by měl sloužit jako názorná pomůcka ve vzdělání během studia na střední škole stavební. Trasu po Vysočině je možné také nabízet jako produkt cestovní kanceláře pro veřejnost, který přiměje účastníky vrátit se opakovaně na Vysočinu. Teoretická část se zabývá meziválečným obdobím, kde se seznámí účastníci s moderní výstavbou začínající na přelomu 19. a 20. století. V následujících kapitolách pak pojednávám o stěžejních osobnostech doby a jsou zde uvedeny stavby na Vysočině, jež nejsou o nic méně významné, než ty, které jsou v plánované trase. V neposlední řadě se seznámí s jednotlivými směry, které určovaly vzhledy tehdejších staveb. V praktické části je vypracovaný návrh trasy s popisy jednotlivých budov, jež je možné použít jako základ pro průvodce, je zde topografická příprava a časový harmonogram a provedena kalkulace s přibližnou cenou. V dotazníkovém šetření jsem zjišťoval, jaké je povědomí o Meziválečné architektuře v kraji Vysočina mezi studenty středních škol stavebních, a jsou zde uvedeny výsledky průzkumu. 8

9 Obsah Předmluva Úvod TEORETICKÁ ČÁST Meziválečná doba Období mezi válkami v ČSR Meziválečná Jihlava Třebíč Pelhřimov Architektura doby Od tradice po zrod moderny Dvacátá léta Třicátá léta Architektura na Vysočině Architekti doby Profesoři/Architekti a teoretici Otto Wagner Jan Kotěra Karel Teige Architekti působící na Vysočině Bohumír Čermák Jaroslav Dufek Bohuslav Fuchs Otto Eisler Adolf Foehr Josef Gočár Richard Goldreich

10 3.2.8 Bratři Herzanové Ludvík Hilgert Josef Hoffmann Pavel Janák Lev Krča Walter Sobotka Břetislav Štorm Ladislav Žák Architektonické stavby Vila Gisely a Richarda Pickových Rodinný dům Jakuba Demla Vila Waldsteinovo zátiší Vila Josefa Krumla Vila Otakara Meda Vila Vlasty a Josefa Knapových Vila Zikmunda Müncha Vlastní vila Josefa Požára Vila Gustava Jaroška Vila Josefa Salače Rodný dům Věry a Miloše Míčkových Vila Bedřicha Klinenbergera a Rudolfa Poppera Architektonické směry Kubismus Rondokubismus Purismus Konstruktivismus Funkcionalismus

11 PRAKTICKÁ ČÁST Dotazníkový výzkum Vyhodnocení dotazníku Shrnutí dotazníkového šetření Návrh trasy Jihlavské vily a budovy Časový harmonogram Jihlava Topografická příprava Okruh po Jihlavě Popis trasy Stavby v Jihlavě Eskomptní banka Vila Anny a Louise Seidnerových (mansardová střecha) Bývalá Nemocnice Jihlava Chirurgický pavilon a hospodářská budova Legiodům Jihlava Vila Anny a Vítězslava Hornových (plochá střecha) Dům Bedřicha Zvacha (sedlová střecha) Vila Otto Adama (rovná střecha) Masarykova jubilejní škola Sokolovna Jihlava Nájemní dům Architektonické stavby města Třebíč + Stará Říše Časový harmonogram Topografie trasy Jihlava Stará Říše Třebíč a zpět Okruh po Třebíči

12 9.3 Popis trasy Stavby v Staré Říši a Třebíči Vila Josefa Floriána Borovina Závody a Baťovy domky Třebíčská škola Masarykova Pravoslavný kostel sv. Václava a sv. Ludmily Uměleckoprůmyslové závody Třebíč Vila Milana Kubeše Budova Okresního soudu Bývalá spořitelna Říční lázně Vaňkův vodojem Obytné domy a veřejné budovy Pelhřimova Časový harmonogram Topografie trasy Třebíč Pelhřimov Jihlava Okruh v Pelhřimově Popis trasy Stavby v Pelhřimově Nájemní domy Janákovy Činžovní domy Masarykovy chlapecké školy Budova Okresního soudu Drechselova vila Vila Františka Váni Živnostenský dům Budova Komerční banky

13 Fárův dům Dílčí kalkulace trasy Kilometrovné Čekací ¼ hodiny Ubytování Řidič a Průvodce Strava Řidič a Průvodce Ubytování studenti Náhrady stravného Mzda Celková kalkulace trasy Závěr Seznam použitých zdrojů Bibliografické zdroje Internetové zdroje Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Přílohy Příloha A Dotazník

14 0 Úvod Kraj Vysočina leží ve středu České republiky a v samém srdci Evropy a je vyhledávaným místem, kde lidé tráví svoji dovolenou, jezdí na chatu a sportovně relaxačně tráví víkendy. Kromě přírody, historie, tradic a zdejších lidí je to právě příjemné a klidné prostředí, jež si podmanilo srdce nejednoho návštěvníka. V kraji Vysočina se nachází několik staveb národního významu, které díky své architektuře jsou cennou památkou. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, náměstí v Telči, jež je obestaveno renesančními domy a přiléhá mu renesanční zámek, nebo Třebíčská židovská čtvrť. Všechny tyto památky jsou zapsány na seznamu UNESCO. V navrhované trase navštíví studenti hned tři města, jež mají pro vysočinu stěžejní význam. Krajské město Jihlavu, Třebíč a Pelhřimov. Tyto tři města leží na pomyslné diagonále, která protíná celou jižní část kraje a studenti tak budou moci během cesty vnímat architektonické změny nejen ve větších městech, ale i na venkovských sídlech. Trasa je navrhnuta tak, aby obsahovala, co nejpestřejší výběr staveb a vnukla návštěvníkovi architektonického ducha místa. V krajském městě Jihlava studenti uvidí reprezentační Legiodům, část staré jihlavské nemocnice, vily nebo například Sokolovnu. Třebíč nabídne Baťovskou architekturu (tovární budovy a domky), Masarykovu jubilejní školu, UP závody, bývalou spořitelnu nebo vodojem. Pelhřimovské město rekordů a kuriozit pozve studenty na procházku kolem nájemních a činžovních domů, budovy soudu, Masarykovy chlapecké školy, vil a Fárova domu. V případě zájmu a času je možné v těchto městech navštívit i památky, které nespadají do daného období, ale jsou zajímavé po architektonické stránce mající památkového významu. V Jihlavě například minoritský kostel Matky Boží, v Třebíči se jedná o baziliku sv. Prokopa a Židovskou čtvrť a v Pelhřimově o děkanský chrám sv. Bartoloměje nebo zámek Říčanských. Po absolvování této trasy by studenti měli získat ucelenější a jasnější pohled na meziválečnou architekturu v kraji, rozeznat základní architektonické směry a obeznámit se blíže s problematikou jednotlivých staveb. Během zájezdu bude přítomen průvodce a učitelský dozor. Dozor bude složen z učitelů, jež vyučují odborné předměty a svými výklady budou demonstrovat praxi s teorií ze školních lavic. 14

15 TEORETICKÁ ČÁST 1 Meziválečná doba 1.1 Období mezi válkami v ČSR Československá republika byla po první světové válce malým ekonomickým tygrem. Ekonom Collin Clarke ve svých statistických údajích uvedl, že byl v ČSR výnos na hlavu jednoho občana přibližně 455 dolarů. Západní Evropa byla ale dvakrát dál než naše první republika. Ekonomická situace a průmysl v období mezi dvěma válkami byla přesně taková jako naše poloha na mapě. Před východními zeměmi jsme byli celkem napřed, ale západním mocnostem jsme stěží dýchali na záda. Bylo to dáno jednak apatií vůči světovým trendům a jednak zahraniční investoři nevěřili ekonomickému prostředí poválečného Československa. [Vodička, 2009, s ] Milan Vodička vidí Československou republiku v témže období takto: Československo bylo Východ Západu a Západ Východu. [Vodička, 2009, s. 175] Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadá a vzniká samostatná Československá republika. V meziválečném období se na postu předsedy postupně vystřídalo devět mužů a ve vládě figurovali strany agrární, sociální demokraté, národní socialisté, lidovci a národní demokraté. [1] 1.2 Meziválečná Jihlava V Jihlavě se mísily pocity Čechů, kteří se radovali z nově získané svobody a Němců, jež se přes noc stali menšinou. Situace zde nebyla jednoduchá. Nedostatek potravin, nezaměstnanost a nemoci byly přítomné po celé republice. V Jihlavě byl ale problém se školstvím. Němci, kteří po několik generací žili v Jihlavě, měli celkem 6 obecných škol, kdežto školy pro vzdělávání českých občanů byly jen dvě. Přes dlouhý spor byla nakonec škola v Gelnhausenově ulici přiřčena Čechům. Tím byl zaznamenán velký krok k počešťování Jihlavy. Už k tak značným problémům s nezaměstnaností přibylo ještě v roce 1919 propuštění několika desítek dělníků při odstavení jihlavské elektrárny z důvodu nedostatku paliva. Dalším rozbroj mezi Jihlavany a Němci přinesly volby 15

16 roku 1919, jež s více než 60% vyhráli Němci a Češi napadli volby za zmanipulované. To stačilo k jejich opakování na podzim roku [Pisková, 2009, s ] K růstu občanské vybavenosti a pohodlí přispělo pronajmutí záchranného sanitního vozu, díky němuž mohla v Jihlavě vzniknout záchranná služba. V té době už naplno pokračovala realizace stavby moderního nemocničního pavilonu a stavba vodárenské čističky, jež měla zajistit nezávadnou a čistou pitnou vodu. Dalším velkolepým plánem pro rozvoj infrastruktury a obchodu měla být výstavba městských lázní, ale od toho se upustilo. Na základě vládního nařízení z roku 1928 byla na posledním zasedání rady uzavřena agenda a v listopadu došlo k předání do rukou okresního úřadu dr. Bočana. Tento krok zajistil Jihlavě rovnoprávné postavení mezi ostatními městy v republice. [Pisková, 2009, s ] Na počátku třicátých let se vítězem voleb stala sociální demokratická strana v čele se starostou Veverkou. Ztrátoví ve volbách byli hlavně komunisté a německé politické strany, jež podaly stížnost na průběh voleb. Obecní zastupitelstvo zvolené v prosinci roku 1929 bylo mimořádné, protože další volby byly až v roce Tohle zastupitelstvo muselo řešit problémy a zmírňovat dopady hospodářské krize a zároveň řešit otázku neustále narůstajícího národnostního problému. V červenci roku 1928 je evidováno v Jihlavě dokonce jen 39 nezaměstnaných, ale po vypuknutí krize jich v prosinci roku 1930 bylo až 700. To celé ještě podtrhla zemědělská situace z roku 1931, kdy úroda nepatřila k těm výnosným. Nezaměstnanost a hlad vyústil výstavbou městské vývařovny, kde si ti nejchudší bez práce a peněz mohli jednou denně dojít na teplou polévku a chleba. I přes nepřízeň osudu byla v Jihlavě organizována nejedna společenská událost. Koncerty České filharmonie pod taktovkou Václava Tallicha nebo představení Vlasty Buriana a jeho divadelní společnosti byla naprosto vyprodaná. Meziválečná doba v Jihlavě patřila k náročným v hospodářské a společenské sféře. [Pisková, 2009, s ] Poválečný stavební rozvoj města Jihlavy souvisí s politicko-hospodářskými poměry veřejné správy. Bytová nouze podnítila stavbu obytných budov, jež byly převážně tvořeny stavbami rodinných domků a o něco méně domy činžovními, které budovaly obce, stát a částečně družstva. Největší zásluhy na stavebním rozvoji meziválečné Jihlavy si připsalo družstvo Svobodný domov, družstvo pro Rantířov a okolí, německé družstvo Arbeiter-Bau und Wohnungsgenossenschaft a organizační spolek Národní 16

17 jednoty pro jihozápadní Moravu. V letech bylo postaveno celkem 576 bytů, kdežto na počátku třicátých let, umocněných krizí, postupně počet nových bytů klesl k roku 1933 až na čtyřicet osm. Počet všech budov ve městě vzrostl na přelomu dvacátých a třicátých let z původních 1949 na Samotná Jihlava přispěla k bytové tísni výstavbou 24 činžovními domy a 17 domky. Z veřejných staveb se nejvíce stavěly a rekonstruovaly školy. Nová česká menšinová škola v Dřevěných Mlýnech, jubilejní škola Dr. T. G. Masaryka, přestavba obecné školy v Křížové ulici, českou živnostenskou školu pokračovací anebo novostavbu německé školy pokračovací. Zvláštní péče byla věnována zvýšenému stavebnímu zájmu vybudovat městskou veřejnou nemocnici, jíž dominovala výstavba chirurgického pavilonu. V Hluboké ulici byla postavena budova státní policie, byla rekonstruována radnice, přestavilo se hlediště a topení v městském divadle, provedla se oprava budov kasáren anebo zabezpečení věží kostela sv. Jakuba, kterým hrozilo zřícení. Z dalších staveb můžeme vyjmenovat skladiště továrny na tabák, budovu poštovního úřadu a výstavbu zemského ústavu choromyslných, dnešního jihlavského blázince. Až teprve v této době se vypracoval plán soustavného řešení zastaralé kanalizace, jež chyběl. [Bradáč, 1933, ] 1.3 Třebíč V Třebíči hrálo zásadní roli počeštění městské správy v předchozím století, a růst hospodářství a průmyslu. K továrnám na obuv přibyly manufaktury nábytkářského a strojírenského průmyslu. Mezi nejvíce ekonomicky silné závody patřili v meziválečné Třebíči podniky v Borovině, později Baťova závodu, Západomoravské strojírny na tkaniny a nábytkářská továrna Uměleckoprůmyslových závodů Třebíč. [Bartušek, 1969, s.81] Počet obyvatel na počátku dvacátého století dosahoval v Třebíči k třinácti tisícům. Díky vzniku první republiky došlo k upevnění postavení města jako přirozeného správního střediska s pozvolným vývojem v moderním trendu. Bohužel vlivem krachu na burze došlo k přerušení tohoto vývoje v polovině let třicátých. [Joura, 1999, s. 12] Se vzrůstem obecního dluhu, ovšem nestejnoměrně, vzrůstal i majetek města. Díky různým zákonům republiky přišlo město o některé příjmy, jež ze stavebnictví do pokladny obce plynuly. Novostavby byly například osvobozeny od daní na několik let a například město muselo doplácet polovinu nákladů na vodovod, odpad a stočné. 17

18 Vznikly tedy nové čtvrtě, z nichž město nemělo příjem, ale přitom byly zátěží, jelikož musely být provedeny úpravy chodníků, kanalizace, osvětlení a další. Postaveny byly obytné budovy, školy, sirotčinec, rozšířila se nemocnice, byly městem zakoupeny lesy a pozemky, provedena úprava kanalizace, postavena část příštího vodovodu. [Hron,1933, 33] Město Třebíč obdobně jako Jihlava si kladlo za cíl především stavět pro lidi. Během těchto let došlo v Třebíči k úpravám, rozšíření a vybavení města pro pohodlí občanů. Stavěly se obecní domy činžovní, kde za pár korun mohli bydlet dělnické rodiny. I přes nepřízeň doby a místních poměrů byly výsledky celkem uspokojivé. Asi největší nepřízní byly okolnosti polohy města, jež dokázali nadělat problémy už při plánování u stolu, potažmo dělníkovi s krumpáčem na stavbě. Žulový masiv městské části, členitá konfigurace svahového profilu nebo nepříznivá finanční stránka města činila každé podnikání odvážné. Díky výstavbě městské elektrárny došlo k osvětlení městské části Třebíče a tam, kde se ještě do nedávna nacházely rokle, skaliska a nepřístupný terén, byly vystavěny parky a ulice se zelení. Třebíč nebyla městem boháčů a proto i stavební rozvoj města se ubíral v tomhle prostém směru, tj. v duchu pracujícího lidu. Stavební rozvoj města dokumentuje i srovnání rozlohy města před rokem 1888, kdy zastavěná část města činila 56 ha s 36 ulicemi, 4 náměstími a jedním sadem a devíti tisíci obyvateli (bez Žid. Města a Podklášteří). V roce 1930 vyšplhal počet obyvatel přes čtrnáct tisíc, zastavěná rozloha byla 187 ha se 112 ulicemi a 8 náměstími. [Hron, 1933, 81 82] V meziválečném období podle zprávy pražského státního statistického úřadu dokazuje stavební rozvoj města neočekávaného vzestupu, co se novostaveb týče (zahrnující přístavby, dostavby, přeměny, úpravy apod.), včetně veřejného i soukromého sektoru. Ve dvacátých letech byly postaveny nebo stavebně upraveny následující stavby: bývalá potocká škola (1930), Družstevní činžovní dům na Nábřeží hor. (1922), přístavba a nástavba sirotčince v ulici Kat. z Waldštějna (1925), Budova pro kina a divadla ve Smrtelné ulici (1919), obnova sgrafita na Černém domě na Karlově náměstí (1925), Obchodní akademie Alb. Bráfa v Nádražní ulici, založení Masarykových sadů na Hrádku (1926) a další. Díky zvyšujícímu se významu trati Brno- Okříšky a celkovým rozvojem města byla městskou správou a ministerstvem železnic nádražní budova prohlášena za nevyhovující a bylo rozhodnuto o přestavbě. Ze stávající 18

19 jednopatrové budovy se stala budova dvoupatrová a oproti ní byla postavena budova pro traťmistra a ke skladování materiálu na provoz nádraží. [Hron, 1932, 92 94] 1.4 Pelhřimov Vznik Československé republiky bylo obdobně jako v mnoha jiných městech přijat s velkým nadšením a samostatnost byla posvěcena svatováclavskou mší v kostele sv. Bartoloměje panem děkanem Vaňkem dne 28. října V Pelhřimově nenastalo oproti jiným městům založení církve československé a také město neztratilo statut okresního sídla. Na počátku dvacátých let 20. století došlo v Pelhřimově k založení Komunistické strany, jež měla ve městě značný vliv. V roce 1921 bylo v Pelhřimově evidováno celkem 5972 obyvatel a o devět let později dokonce něco málo přes šest a půl tisíc, z nichž se 98 % hlásilo k československé národnosti. Do voleb obecního zastupitelstva měly nejlepší mandátní postavení a sociální demokraté, živnostenští obchodníci, strana lidová, národně socialistická a postupně taky strana komunistická, která v roce 1938 dokonce dosáhla na vítězství. Kromě stavebního ruchu je průmysl v Pelhřimově a jeho blízkém okolí zastoupen škrobárnou, kartáčovnou, cihelnou, měšťanským pivovarem, elektrárnou, dřevěnými pilami, anebo lihovarem. [Černý, 1996, s. 31] Důsledky války a krize dospěly k nepokojům a protestům, v nichž na obranu vzniku Československa předstoupili Sokolové a legionáři. Téma, které se čím dál více skloňovalo, byla zemědělská půda, která vyústila až v pozemkovou reformu, čímž moc a vliv šlechty klesl a její procento vlastnictví dopadl až na ¼ veškeré hospodářské orby. Pozemková reforma velmi přihrála do kapsy voliče agrární a potažmo lidové strany, které dohromady získávali až 50 % všech hlasů. Ve třicátých letech postupně začíná i na Pelhřimovsku zvyšovat svoje aktivity v politice nacistické hnutí. Období podpořeno ještě hospodářskou krizí, která se nevyhnula ani městu Pelhřimov, připravuje o práci v regionu přes tisíc lidí. Postupem času se u obyvatel projevoval odpor ke stranám a neschopnost bránit Československou republiku. [Balík, 2000, s ] V prvních třiceti letech 20. století byla nejčastější živností provozována na Pelhřimovsku živnost hostinská (až 90 %). V obcích do 500 obyvatel se obvykle nacházely jedna nebo dvě hospody. Statistika okresu Pelhřimov vypovídá svědectví o tom, že na jednu hospodu připadalo 225 lidí, což v porovnání se školou, kdy na jednu 19

20 budovu školy připadalo 664 obyvatel, je úsměvné. Dále se zde pohybovali kováři, obchodníci nebo mlynáři. V menších městech bylo výjimečné narazit na tesaře nebo kameníka, kteří se stejně jako například pekaři, hrnčíři, krupaři, anebo řezníci usazují se se svojí živností ve větších městech. [Balík, 2000, s ] 2 Architektura doby Vystihnout období architektury přibližně od počátku dvacátého století do dnešního dne není jednoduché. Nejvíce se využívá termínu moderní architektura. Při bližším pohledu se moderní architektura ukazuje jako styl uplatňovaný především architekty kolem Jana Kotěry. [Dvořáček, 2005, s. 5] Autoři Pechar a Ulrich vidí architekturu na začátku 20. století takto: Souběžně se zrodem nových uměleckých směrů v Evropě narůstaly v českých zemích na přelomu století snahy zbavit architekturu provincialismu, uvést ji na soudobou evropskou úroveň a přitom zachovat její souvislost s domácí kulturou. [Pechar Ulrich, 1981, s. 15] Václav Hájek naopak ve své knize Architektura Klíč k architektonickým slohům se na označení moderní architektury dívá skeptičtěji: Tento pojem je zavádějící to co je moderní ve 20. století, může být za sto let historické, stejně jako byla v 16. století moderní renesance a historická byla gotika. Své slova po té opírá o logické skutečnosti, které se ve dvacátém století odehrály - Jestliže jsme byli v minulosti svědky toho, že architektonické slohy přetrvávaly staletí a byly výrazem života a myšlení lidí své doby, je architektura dvacátého století dokladem obrovského zrychlení celkového tempa. Stačí si uvědomit některé ukazatele této akcelerace. Obrovský skok ve vědě, výzkumu, technice, informací, růstu obyvatel apod. [Hájek, 2000, s. 171] 2.1 Od tradice po zrod moderny Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se v architektuře na krátko objevuje období secese. Jeho prioritou a koncepční myšlenkou byl skoncovat s historizujícími prvky a nahradit je jiným typem staveb s ornamentálním zpracováním kovu, keramiky nebo třeba skla. Fasády jsou zkrášlovány rostlinnými prvky (listy, stonky, květenství, apod.), dále jsou vyobrazovány lidské figury nebo tváře a je zde využito techniky abstraktních křivek komponující impresionistický obraz. Mezi nejpoužívanější 20

21 materiály k vyobrazení motivů je použit štuk, malba, mozaika nebo třeba skleněné vitráže a zábradlí. [Pechar Ulrich, 1981, s ] Secese, nový umělecký směr, který se v českých zemích objevil až v devadesátých letech 19. století a prosazoval se až později v následujícím období české architektonické moderny. Spolek výtvarných umělců Obrázek 1- Rudolfinum v Praze [2] Mánes byl hlavním iniciátorem uměleckého období rozchodu se slohovou stránkou předcházejících let. [Pechar Ulrich, 1981, s ] Architektonická moderna vytyčená Manifestem (1894) se do povědomí dostává krátce po roce Zásady manifestu se snažily o nový směr v umění i v architektuře, aniž by se přikláněly k vyčerpanému historismu nebo mnohdy až ke kýčovité stránce rané recese. Jednoduše zde byla snaha prosadit obraz reality života tak, aby nebyl chápán jako pouhé kopírování ale naopak vštěpil architektuře nový dech z pochopení logiky životních ukazatelů. Heslo - Nepraktické, nemůže být krásné - z úst Otty Wagnera vyslovené ještě v období historismu bylo nejčastěji zmiňováno. [Pechar Ulrich, 1981, s ] Teorii architektonické moderny měl ve svých myšlenkách už německý architekt Gottfried Semper, které byly prezentovány po přelomu století Otakarem Hostinským a Zdeňkem Nejedlým. Ovšem až díky knize Moderne Architektur vydané architektem Ottou Wagnerem byly položeny základy moderny. Česká moderna oproti zahraničí se zformovala velmi rychle a předními představiteli byli Volné směry v čele s Janem Kotěrou, Janem Preislerem, Stanislavem Suchardou a Františkem Xaverem Šaldou. Mezi prvními, kteří byli publikováni se svými architektonickými názory, vizemi nebo realizacemi byli architekti Jan Kotěra, Josef Gočár, Dušan Jurkovič a Josip Plečnik. [Pechar Ulrich, 1981, s ] 21

22 Počátky moderny, nebo taky individualistické moderny (tj. osobité, individuální) potažmo racionální moderny (tj. rozumové, účelné), můžeme považovat období kolem roku Ze začátku byla moderna na mnoha místech odmítána a od roku 1910 se vedle ní na scéně objevuje kubismus. V těchto letech došlo v Praze k dokončení zdlouhavých secesních staveb, které ovlivňovaly vnímání architektů na dalších několik let dopředu. Obecní dům hlavního města Prahy ( ), kde architekt Osvald Polívka spolupracoval s architektem Antonínem Balšánkem, pojišťovna Praha na Národní třídě, Hlavní nádraží v Praze (architekt Josef Fanta ), Národní dům a tržnice na Smíchově ( ) nebo divadlo na Vinohradech (architekt Alois Čenský), kde celkový dojem je spíše secesní oproti technickému specifiku stavby. [Herout, 1981, s ] Dále byly vyprojektovány a postaveny budovy od architekta Dušana Jurkoviče, lázeňské domy v Luhačovicích (1902), Obrázek 2- Obecní dům v Praze [3] restaurace Peklo (1901) u Nového Města nad Metují a Pustevny na Radhošti (1897). [Hájek, 2000, s. 173] Nová éra se vymaňuje ze zásad secese a představuje architekturu světa tehdejší vyspělé techniky. Architekti, i když ovlivněny svým učitelem, si brzy nacházejí vlastní cestu a řeší stavby účelně. Jan Kotěra, žák vídeňského profesora Otto Wagnera, je typickým příkladem. Kotěrova rodinná vila postavená v letech 1908 až 1909 v Praze je naprostým přelomem, kdy předběhl svoji dobu, díky oproštění od historismu a tradice. Je jasně patrné, že oproti předcházejícím slohům záleží architektovi na provozní stránce a praktickém využití objektu. Mezi architektonické detaily můžeme zařadit různé rámování oken, kování dveří a oken, římsy, parapetní výplně nebo Kotěrovy motivy kupolí. Moderna se dlouho probíjela na pomyslné výsluní, z větší části byly projektovány bytové domy a vily. I přesto bylo postaveno několik veřejných budov. Například Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, kde dnes sídlí muzeum od architekta Josefa Gočára. Zajímavostí je, že vůbec poprvé zde bylo použito konstrukce tzv. předložených stěn. Ve střední Evropě se jedná o unikátní řešení konstrukce tehdejší doby. [Herout, 1981, s ] 22

23 Zdárnými příklady tehdejší architektry je muzeum v Hradci Králové z let 1906 až 1912, kde architekt Jan Kotěra úplně vynechal honosné prvky a budova je ukázkovým příkladem nejen funkce a konstrukce ale i pýchy a hospodářství. Hlávkův most v Praze od P. Janáka odkazuje na jednoduchost, účelnost a věcnost při překlenutí řeky Vltavy. [Hájek, 2000, s. 177] V tomto období už pomalu spojení architekt-projektant není jen dodávání návrhů, ale jedná se o spojení, které tvoří nové způsoby bydlení a konstrukční provedení bytových jednotek. [Herout, 1981, s. 295] Britské ostrovy byly inspirací bytových domů, vil a rodinných domků, které naplňovali architektonickou koncepci složenou z účelnosti a využitelnosti objektů a kde docházelo k oddělení prostorů obytných od ostatních. Tvůrčí osobností zde byl architekt ze skotského města Glasgow Charles Rennie Mackintosh a také architekt August Perret a jeho využití železobetonového skeletu v bytových jednotkách. [Dvořáček, 2005, s. 6] Mezi další představitelé české moderny, kteří byly ovlivněny školou Otto Wagnera, ale během svého působení se dokázali vymanit ze spár historismu a stát se jednou z několika vůdčích tváří, byli především Adolf Loos, Josef Hoffmann a Josip Slepička. Zásady moderní architektury spočívají v tom, že pro stavbu je rozhodujícím principem účel budovy, vědomí architekta práce s prostorem a konstrukčním systémem a nikoliv dekorativní podstata stavby, i když se inspirace předcházejícími slohy jednou za čas ve 20. století objevovaly. [Dvořáček, 2005, s. 6] O něco později než moderna se v české architektuře začíná rozvíjet tzv. kubismus. Jednalo se o další stupeň odloučení od již zaběhlých historických směrů a jistot minulých století. Těsně před tím, než se kubismus promítl také do architektury po roce 1910, se objevil v malířství a sochařství. Jednalo se o tvůrčí proces vycházející z české moderny jehož gradace byla přerušena první světovou válkou roku Předními představiteli architektonické vize kubismu a zároveň vydavateli nebo přispěvateli Uměleckého měsíčníku byli Josef Čapek, Pavel Janák, Josef Chochol, František Langer, Vlastislav Hofman nebo Josef Gočár. [Pechar Ulrich, 1981, s ] 23

24 Obrázek 3- Dům U Černé Matky Boží v Praze [4] Dynamismus a napětí byly prvky, které do české architektury pomalu připlouvali právě díky architektonickému kubismu. Tyto prvky byl známé už například v gotice a baroku ale s kubistickým nádechem dostali nový rozměr. Ve větší povědomí se dostal díky soutěžnímu návrhu od Josefa Gočára. Tento architekt vyprojektoval rysy na dostavbu Staroměstské radnice v Praze. Díky kubismu se architektura opět dostala do bojů o svůj budoucí vývoj. [Syrový a kol., 1974, ] Bohuslav Syrový charakterizuje český kubismus celkem přesně Český architektonický kubismus byl zcela jedinečný projev. V Evropě ani ve světě nemá ve své době stejnorodé srovnání. [Syrový a kol., 1974, s. 398] 2.2 Dvacátá léta Léta dvacátá jsou v české architektuře vnímána jakou souboj za nalezení úspěšného architektonického programu, který byl na sklonku období úspěšně zakončen a stal se předzvěstí a lákavým pro všechny architekty. Vize, z roku 1924, které byly uveřejněny v časopise Stavba, byly považovány i pro následující vývoj za rozhodující a motivující, i když se architektura na počátku dvacátých let zdála být složitou. [Benešová, 1984, s ] Éra kubismu byla jedna z nejkratších v historii české ale i světové architektury, přesto dokázala předurčit architektonickou tendenci budoucího vývoje výtvarné estetiky, který se naplno promítl až po skončení první světové války. Už před a během ní bylo možné architektonicky spatřit vývoj principu např. jehlance ke krychlím a hranolům, odvozenou plochu z kruhu a válce, plasticko-fantastickou tendenci. 24

25 V poválečném období se individualita kubistů roztříštila do mnohostranných skupin. Jedním z navazujících směrů čerpající z architektonického kubismu je rondokubismus. [Benešová, 1984, s ] Obrázek 4- Legiobanka v Praze [5] Hlavními architekti, kteří zároveň projektovali už v předválečném období, byli Josef Gočár a Pavel Janák. V tomto pojetí se nový směr jevil jako snaha plnící duchovní a sociální aspekt a také národní funkci a budoucí předpoklady. Jak architekt Gočár tak Janák v období poválečného kubismu dodržovali základní vizi kubismu i při transformaci svých představ. Například Gočárova Legiobanka nebo Zlínská radnice ale na druhou stranu Janákovo krematorium v Pardubicích je vyobrazení uspořádaného neklidu, oproti předválečné dynamice. [Benešová, 1984, s ] Národní sloh, nebo-li rondokubismus, je českým výtvorem a proudem, který navazuje na českou modernu a vychází z estetických prvků a abstrakce předválečného kubismu. [Dvořáček, 2005, s. 12] Puristickým smyšlením je rozuměno minimalizovat abstrakci kubismu, ornamenty a plastickou přeplněnost a očistit architekturu v letech 1922 až 1926 od dekorativismu, přivést ji k jednoduchému formování a zjednodušení použitých materiálů, ke kterým bylo přikloněno z ekonomičnosti a srozumitelnosti. Jednoduše se dá říct, že v těchto letech šlo o očišťování architektury. [Herout, 1981, s ] 25

26 V tomto období se vize purismu dostala do zahraničí a dostává se do povědomí i na veřejnosti. Například návrhem na vzorkové veletrhy v Praze od architekta F. M. Černého z roku 1924, který se stal základním typem pro monumentální stavbu O. Tyla a J. Fuchse. [Syrový a ko., 1974, s. 405] Vývoj architektury se od poloviny dvacátých let, dostal postupně k dalšímu prvku architektonického vývoje a tím byl funkcionalismus. V Československé republice byl funkcionalismus přijat do řad architektů celkem rychle a našel si silnou kolektivní základnu. Iniciátory českého funkcionalismu byl především Klub architektů, který přebíral a modifikoval nové architektonické tvorby a směry z evropského prostředí. [Pechar Ulrich, 1981, s ] Právě časopis Stavba, který byl vydáván pravidelně od roku dvacet dva se stal hlavním informačním zdrojem českého funkcionalismu, jež byl publikován právě Klubem architektů. Mezi nejvýznamnější členy redakční skupiny byly architekti Oldřich Starý, Oldřich Tyl, Jan E. Koula a teoretik Karel Teige. Důležitou iniciativou byla především snaha zprostředkovávat domácí architekturu se zahraničními stavbami a zveřejňovat je v prvních číslech časopisu Obrázek 5- Architekt Le Corbusier [6] Stavba. Stejně tak obraznost a informativnost napomohly seriálu přednášek Klubu architektů z domácí nebo zahraniční scény. Mezi přispěvovatele patřili ze zahraničí např. Le Corbusier, Con Eesteren nebo Theo van Doesburg. [Pechar Ulrich, 1981, s ] Od poloviny dvacátých let dvacátého století vstoupil v platnost program časopisu Stavby, který se stal závazným kodexem pro další vývoj architektury v druhé polovině dvacátých let a let třicátých. Díky některým architektům, kteří se ještě před válkou 26

27 uchýlili k racionálnímu a modernímu smýšlení, a díky jejich přesvědčivosti či z generačních důvodů neprošli fází kubismem, nebyli podle jiných připraveni na funkcionalistickou abstrakci. Proto po celá dvacátá léta byl boj mezi funkcionalisty navzájem, co se pokrokových názorů z minulosti týče a pokrokovými názory mladší nastupující generace. I přesto ale soutěže, které byly po celá léta vypisovány, byly důkazem pohybu vývoje vpřed. [Benešová, 1984, s. 315] Bohuslav Syrový popisuje období od roku 1925 jako období sjednocení pod jednotný program tzv. funkcionalismus. Nastupující architekti tehdejší generace stále udržovali jednoduchou individualistickou tezi Racionálně vidět a umělecky cítit, která byla podpořena již ale funkcionalistickým pojetím stavitelství, kdy funkce objektu předcházela formě. Tedy prvotním aspektem při vypracování projektu byl účelový záměr. [Pechar Ulrich, 1981, s. 409] Díky pokroku v technice a ve vědě došlo také ke zlepšování stavebního materiálu a jeho technickým vlastnostem. Například díky železobetonovému skeletonu se daly budovat tzv. obchodní nebo administrativní domy, kterým se říkalo paláce (Radiopalác, palác Pražských vzorkových veletrhů aj.). Postupně ale přichází na řadu problematika bydlení, kdy až později ve třicátých letech se na místo drahých individuálně vyprojektovaných vil, které stojí nemalé peníze, začnou projektovat nájemní obytné domy. [Herout, 1981, s. 15] V Brně vznikl kolem časopisu Index okruh pokrokových architektů, kteří byli členy Svazu moderní kultury, známé pod názvem Devětsil. Mezi nejznámější architekty patřící do této skupiny byli Honzík, Franger, Obrtel a Linhart. Tento spolek architektů byl obklopen kolem pokrokového architekta J. Vaňka. Vaněk byl pokrokový hlavně v oblasti bytových jednotek. Už v roce 1925 vyprojektoval moderně řešený bytový dvojdomek a publikoval Bytovou kulturu. V této oblasti se kolem Vaňka pohyboval B. Fuchs, J. Polášek a nebo Z. Rossmann. Na konci dvacátých let se do povědomí jako stavební materiál dostává železobetonový skelet v kombinaci s funkcionalismem a využití volného půdorysného formátu. Takto byly postaveny v letech 1925 až 1928 budova Baťa na Václavském náměstí v Praze (L. Kysela). kostel sv. Václava ve Vršovicích (1928, Josef Gočár), budova Elektrických podniků ( , A. Beneš, J. Kříž). Obdobně jako v Praze tak i v Brně vzniká několik staveb moderně řešených, které měli buď to obytné využití, nebo sloužili pro veřejnost. Jednalo se nejvíc o práci 27

28 B. Fuchse, který spolupracoval například s architekty E. Králíkem, J. Poláškem, M. Kyselkou a dalších. Mezi typickou funkcionalistickou budovu, která je spojena právě s architektem Fuchsem, je budova hotelu Avion, vystavená v letech 1927 až 1928 a domov Elišky Machové a školy Vesnu z let 1928 až [Syrový, 1974 s ] Projektové soutěže, které byly vypisovány, byly převážně určeny pro hlavní město Československé republiky, tedy Prahu. Zde se jednalo především o budovy, které se měli vybudovat na Petrském nábřeží nebo na vládní centrum na Letné. V neposlední řadě byla v roce 1923 vypsána i soutěž na Památník osvobození. V Hradci Králové byl vypracován urbanistický regulační plán z roku 1928 z rukou Josefa Gočára, který se stal za pomoci místních architektů Václava a Jana Rejchlových a Oldřichem Liskou skutečností, trvající dodnes. Brno ale se ke konci dvacátých let snažilo převzít vývojovou štafetu a dosáhnout pomyslného vítězství na Výstavě kultury roku Pro ni bylo staviteli Jaroslavem Valentou a Josefem Kalousem vybudováno brněnské výstaviště z typické masivní železobetonové konstrukce, kde se především vyřádili při tvorbě projektu zkušenější architekti (např. Emil Králík, Bohuslav Fuchs a další). [Benešová, 1984, s ] 2.3 Třicátá léta Na počátku třicátých let byl funkcionalismus brán jako plnohodnotná jednotka architektonické zástavby, která dosahovala svého vrcholu nejen v domácím ale i světovém měřítku. Díky tomuto vývoji se mohla zlepšovat preciznost prostorového konceptu, mohla se detailněji analyzovat typologie a faktory společenských a hospodářských hodnot. V mediálním ohledu působil na trhu stále Klub architektů s časopisy Stavba a Stavitel. Na počátku let třicátých se jednalo o moderní pokrokovou sociální tvorbu architektury. [Pechar Ulrich, 1981, s. 61] 28

29 Obrázek 6- Baťova kolonie ve Zlíně [7] V této době se objevuje myšlenka o výstavbách pavlačových domů, nikoliv jako v období empíru nebo v druhé polovině devatenáctého století, kdy nebyl brán v potaz komfort, osvětlené místnosti a prosvětlené místnosti. Začaly projektovat kolektivní domy, které zajišťovaly vybavenost samostatného bytového objektu. To si ale žádalo průzkumy a sběr dat, sumarizující požadavky a nezbytnosti bytového soužití. Nejde o to vyřešit byt jako prostorovou jednotku se statusem obytnou ale řešit jí jako domov. Při takto velkém procesu se musí postupovat jednoznačně, s rozumem a citem pomocí účelné hospodárně výstavby, při níž je jasným výsledkem typizace, hromadná výroba a normalizace. Za takový typický obrázek v individuální výstavbě jsou považovány rodinné domy, dvojdomky a vily. V hromadné zástavbě jsou typickým příkladem Baťovy domky se zahrádkami v centru předválečného Zlína. [Herout, 1981, s. 15] Právě stavební revoluce ve Zlíně, která spočívala v přísné provozní ekonomii, typizované konstrukci, jednoduchosti a progresivnosti, byla rozhodujícím faktorem při založení průmyslového města. Centrum Zlína se neslo v duchu průmyslu a zahradního města, přičemž ucelenou podobu mu dali regulační plány F. L. Gahury. Tyto jednotné plány, které sjednotily konstrukční systémy, jak pro průmyslové tak i pro veřejné a obytné budovy, dali Zlínu jedinečný architektonický charakter. [Syrový a kol., 1974, s. 412] 29

30 [Benešová, 1984, s. 338] ve své knize uvádí, že v roce 1932 je Klub architektů organizace, která je svým odborným i ideovým zaměřením progresivní. Stále si udržuje prvenství v pokrokovém hnutí architektů, snad proto, že vyjadřuje obecněji názor české obce architektů než architekti Levé fronty či Svazu socialistických architektů. Takhle popsala situaci na architektonickém trhu na začátku třicátých let. V těchto letech pozvolna zesiloval vliv socialistické ideje, který si utvářel architektonický program a architekturu Československa jako celku. Někteří představitelé emigrují a celkově byly omezovány a potlačovány jakkoliv pokrokové vize. Československá architektura měla svoji základnu v letech třicátých v programu architektů působících převážně v Levé frontě (zal. podzim 1929). Největší spolupráce byla vynaložena na Výstavu z roku 1931 v Praze. Architekti zde prezentovali problematiku bydlení pro nejchudší vrstvy Československých občanů s názvem Výstava proletářského bydlení. [Pechar Ulrich, 1981, s ] Vrchol meziválečného funkcionalismu v Československé republice dosahuje v první polovině let třicátých. Bytové ale i veřejné budovy postavené v těchto letech svědčí o diferencializaci stavebního průmyslu do účelově i objemových jednotek. Architektura dosahuje mimořádné úrovně v organizaci prostoru a skladby hmoty. Vznikali pokusy výroby o typový nábytek v umělecko-průmyslových závodech v Brně, kde se angažoval J. Vaněk. Účelná architektura společně s dokonalou znalostí prostředků a funkčních nároků novodobého bydlení v Praze na Babě navržená Pavlem Janákem dokazuje přední urbanistickou práci českých architektů. Mezi architektonické skvosty postavené na počátku třicátých let se zařadili: budova Všeobecného penzijního ústavu ( ) od J. Havlíčka a K. Honzíka, Lázeňský dům v Trenčianských Teplicích ( ) architekt J. Krejcar, elektrárna v Kolíně nad Labem (1930, J. Fragner), restauraci s terasami a plavecký stadion na Barrandově (1930 M. Urban, 1929 V. Kolátor) nebo Gillarovy Francouzské školy v Praze z roku Za skvost světové funkcionalistické architektury jsou považovány vily v Praze Dr. Müllera od A. Loose a v Brně vila Tugendhat od architekta L. Mise van der Roha. Výtvarný kritik a teoretik Karel Teige tlumočí problematiku minimálního bydlení, kterou dovršil vydáním studie Nejmenší byt v roce Stejně jako v Teigeho tak i v Korhově Sociologickém fragmentu byla zkoumána teoretická úroveň bydlení nejširších vrstev a požadavky na minimální bytovou jednotku. [Syrový a kol., 1974, s ] 30

31 Obrázek 7- Všeobecný penzijní ústav Praha [8] 2.4 Architektura na Vysočině Modernizace a industrializace na Českomoravské vrchovině na přelomu 19. a 20. století byla pozadu a nevznikla zde vlastní komunita smýšlející s moderními trendy doby podílející se na progresivním rozvoji architektury. Přesto se na Vysočině pohybovali moderní stavebníci, kteří měli významný podíl na výstavbě nové architektury převažující v podobě obytných domů nebo vlastních vil. Josef Gočár, Kamil Hilbert, Pavel Janák nebo Antonín a Bohumil Hübschmann pražští architekti, kteří zanechali významnou stopu na Vysočině, obdobně jako brněnský Bohumír Čermák. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 6] Stopy funkcionalistické pražské avantgardy zde zanechali například Ludvík Hilgert, Lev Krča, Josef Štěpánek (všichni Praha), Otto Eisler, Bohuslav Fuchs a Mojmír Kyselka (všichni Brno). Nemalým významem se do vývoje architektury zasadili i místní architekti a stavitelé. Z Havlíčkobrodska stojí za zmínku Josef Šupich, z Třebíče Jaroslav Herzan, anebo František Liška z Chotěbořska. Všichni tito architekti vnímali tendenci nového vývoje uměleckého proudu a své projekty a především volbu materiálu přizpůsobovali krajinnému rázu a prostředí Českomoravské vrchoviny. Mezi architekty, kteří pochází z Vysočiny, a svými stavbami se zapsali do světového povědomí, je 31

32 brtnický rodák Josef Hoffmann. Byl zakladatelem Wiener Werkstätte a proslaven ve Vídni a Bruselu. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 6] Kulturní dějiny, přírodní a historické památky, architektonická a urbanistická díla jsou s tímto krajem neodmyslitelně spojena a v některých případech přesahují hranice republiky, protože jsou zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Ve velmi úzkém vztahu s architekturou na Vysočině je spojeno sochařství, malířství a nezaostávala literatura nebo hudba, která díky dirigentu Gustavu Mahlerovi dosáhla světového významu. Z malířů stojí za připomenutí Antonín Slavíček či Bohdan Lacina, ze sochařů novoměstští rodáci Jan Štursa a Vincenc Makovský. V literatuře osobnosti jako O. Březina, J. Deml nebo J. Nezval. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 7 8] Praha, Brno, Olomouc nebo Zlín byly oproti Vysočině ve vývoji progresivních proudů napřed. Vysočina jakoby se bránila modernímu a zdejší prostředí přizpůsobovalo projekty k obrazu zdejších tradic. I přes to zde ale nalezneme několik významných secesních, kubistických, anebo funkcionalistických staveb v podobě obytných domů, vil nebo rodinných domků. Styl architektury na Vysočině byl od počátku 20. století do první světové války ve spárách pozdního historismu. Jejich počty ovlivňovali především místní stavitelé a projektanti, jejichž vzdělání nedosahovalo vysokoškolského stupně a když, tak v oblasti inženýrského a nikoliv architektury. V jejich stavbách je viděna jakási inspirace Pražskými nebo Brněnskými architekty ale jejich počínání, které bylo na Vysočině ovlivněno tradicemi, folklorem či krajinou, vyústilo ve stavební hybridy s prvky neogotiky, neorenesance či secese. Mezi první kontakt s předním architektonickým vývojem došlo až kolem roku V Krucemburku si bratři Binkové postavili vlastní vily. Jako první se stavby své Bílé vily ujal starší z bratrů, který oslovil doposud neznámého stavitele. O nedlouho zahájil stavbu Červené vily i druhý bratr, který zvolil za projektanta Josefa Gočára. Josef Gočár, žák Jana Kotěry, se stal později jedním z představitelů českého architektonického kubismu. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 8-11] Architektu Pavlu Janákovi byla svěřena stavba vily hejtmana Drechsela a přestavba Fárova domu v Pelhřimově. Ústředními postavami na Vysočině na přelomu století a do první světové války byli brtnický rodák Josef Hoffmann, zakladatel Wiener Werkstätte, a žák Otto Wagnera architekt Bohumil Hübschmann, který realizoval rodinný dům továrníka Tomáše Novotného. Stavitel Michal Urbánek byl autorem vily Josefa Kvíze 32

33 v Moravských Budějovicích, jež působila až anachronicky. Janákova vila manželů Pickových odrážel závěrečnou fázi kubismu, tj. tzv. rondokubismus nebo-li národní sloh. Snaha projektantů a stavitelů o světovost byla postupně vystřídána vytvořením domácího umění. Lomenost a hranatost se proměnily v kruhy a válce s odkazy na venkovskou ornamentiku, lidovost a barevnost. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] V ostatních moravských a českých městech hráli vily a domy z let dvacátých podstatnou roli architektonického směru, ale na Vysočině jakoby čas stál. Kromě Janákových a Fuchsových staveb jich na Vysočině není moc. Zdejší architekti byli inspirování zámeckou architekturou, což dokazuje i vila lékaře Františka Váni, která bylo koncipována jako sanatorium v Pelhřimově. Autorem stavby je pražský inženýr Jan Legát. Kromě vily židovského obchodníka Louise Seidnera od Adolfa Loose měla zámecký charakter vila Waldsteina nedaleko Třebíče. Mezi prvky vštěpující dojem zámeckého ducha využili projektanti oválných rizalitů, zvonicové stříšky, křídla s balustrády či arkádové oplocení. Puristické a profunkcionalistické rysy se na Vysočinu, konkrétně do Jihlavy, dostaly díky vídeňsky školenému Waltherovi Sobotkovi, jež uplatnil tzv. Raumplan v dispozičním řešení. Typickým zhmotněním těchto architektonických vizí byly vily továrníků Klinenbergera a Poppera od architekta Richarda Goldreicha a vila Otto Adama od Walthera Sobotky. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] Obrázek 8- Vila Josefa Kvíze v Moravských Budějovicíh [9] 33

34 Nedokončený Větrný zámek na vrcholu Křemešníku od architekta Kamila Hilberta ve spolupráci se sochařem Josefem Šejnostem se stala romanticko-bizarní stavbou, která na počátku třicátých let započala stavebnictví na Českomoravské vrchovině. Druhou stavbou ze začátku tohoto období je stavba ve Staré Říši vydavatele knih Josefa Floriana, jež projekt svěřil do rukou architektu Břetislavu Štormovi. Brněnský Bohuslav Čermák, pravděpodobně žák Otto Wagnera, představil kompromis mezi modernou a klasicizujícími styly v podobě vily jihlavského ředitele nemocnice Vítezslava Horna. Čermáková projektová činnost spočívala v tzv. klasicizujícím revivalu a jeho reprezentativní dům navrhnutý v Jihlavě však podle svědectví obyvatel nesplňoval provozní požadavky podle potřeby. Josef Gočár, který se vrátil na Vysočinu po delší odmlce, postavil v Humpolci v letech první funkcionalistickou vilu Otakara Meda. Gočárův osobitý vývoj prošel několika etapami, ale humpolecká stavba byla ovlivněna především jeho návštěvou výstavy moderního bydlení v Praze. V Gočárově duchu byla v Moravských Budějovicích postavena vila Josefa Salače od autorů Jaroslava a Karla Fišerových, jež ve městě působila hodně netradičně a výjimečně. V polovině třicátých let měl k Vysočině blízko Lev Krča. Konkrétně k Novoměstsku kde ho poutali nejen sportovní zájmy ale také projektová činnost v Jimramově. Jednalo se v pořadí čtvrtý dům s ocelovou kostrou, kterou si nechal patentovat. Obdobnou stavbou necelých deset kilometrů od Jimramova v Dalečíně je Jaroškova vila, kterou projektoval na prahu války Ludvík Hilgert. Vily v jeho pojetí působí expresivněji a emotivněji oproti ostatním díky využití kombinace omítaných ploch s režným zdivem nebo lícovkami. Měřítko, začlenění do přírodního rázu, nebo zahrada byly aspekty, které daly vile jedinečný charakter. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] 34

35 Obrázek 9- Vila Gustava Jaroška v Dalečíně [10] Na Vysočině byla realizace staveb prováděna staviteli, kteří se stylem inspirovali od svých otců a mnohdy dokonce zdědili celou firmu. Málo z nich ale tušilo jakým směrem se architektonický směr a vývoj ubírá. Zajímavá stavba pochází od stavitele Josefa Požára, který ve své vile uplatnil prvky z domu brněnského funkcionalisty Eduarda Žáčka. [Sedlák J. a kol., 2008, s. 16] 3 Architekti doby 3.1 Profesoři/Architekti a teoretici Otto Wagner Otto Wagner se narodil v roce 1841 na předměstí Vídně a zemřel v dubnu roku Ve Vídni vystudoval nejprve Polytechnický institut a v letech 1861 až 1863 Akademii ve Vídni, kde byl později profesorem. Hluboce se zajímal o městskou zástavbu a jeho projekty se inspirovali tradičními slohy baroka a renesance. Z jeho projektů na městské plánování byl uskutečněn pouze plán na městskou hromadnou dopravu Vídně. 35

36 Experimentoval se stavebními materiály i novými tvary secesního slohu. Velké pobouření vzbudilo jeho prohlášení se za příznivce moderní architektury. [11] Mezi nejvýznamnější Wágnerovy projekty patří Budova nové Vídeňské scény, Synagoga v Rumbachově ulici v Budapešti, Kostel sv. Leopolda (Vídeň) nebo vila Wagner ve Vídni. [12] Jan Kotěra Narozen v Brně roku Vystudoval Vídeňskou Akademii výtvarných umění pod profesorem Wagnerem. Od roku 1910 je profesorem v Praze na Akademii výtvarných umění a na počátku dvacátých let působí ve funkci rektora. Architekt Jan Kotěra byl osobností moderní architektury. Ze začátku jsou jeho stavby v duchu secesní ornamentiky ale později si nachází vlastní cestu, která spočívá v účelnosti a s vysokou mírou výtvarného vkusu a monumentality. Kotěra ve svých projektech uplatňuje neotřelou nápaditost, tvarovou pestrost a logiku. [13] Obrázek 10- Muzeum v Hradci Králové [14] Jan Kotěra projektoval převážně v Praze. Za zmínku stojí Pavilon obchodu na Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory, vlastní vila Kotěrova na 36

37 Vinohradech. Mezi vrcholnou práci, která se zařadila do dějin světové architektury patří Městské muzeum v Hradci Králové z let 1908 až Jan Kotěra zemřel v dubnu roku 1923 v Praze. [13] Karel Teige Karel Teige se narodil v roce 1900 v Praze, kde vystudoval obor dějin umění na filozofické fakultě na Karlově univerzitě. Zabýval se architekturou, výtvarným uměním, filmem a poezii. Díky němu se v Praze konaly výstavy a přednášky světových architektů a stavitelů Waltera Gropiuse, Le Corbusiera, nebo Andre Bretona. V dvacátých letech se stal jedním s iniciátorem k založení avantgardní skupiny Devětsil. Největší úspěchy v rámci architektury dosáhly jeho eseje Soudobá mezinárodní architektura a Moderní architektura v Československu. Byl redaktorem časopisu Čas, Ruchu nebo Československých lidových novin. Zemřel roku [15] 3.2 Architekti působící na Vysočině Bohumír Čermák Bohumír Čermák pocházel z Moravského Krumlova. Studoval v Brně a praktikoval v ateliéru ve Vídni. Z jeho staveb se dá usoudit, že byl ovlivněn Wagnerovou tvorbou. Architektonicky působil nejčastěji v Brně, kde vyprojektoval monumentalistickou budovu Úrazové dělnické pojišťovny. a ve dvacátých letech správní budovu Zbrojovky Brno. [16] V Jihlavě se se tento architekt podepsal pod návrh budovy Vítězslava Horna, tehdejšího ředitele jihlavské nemocnice. Druhou jeho zakázkou byl návrh interiéru nemocničního bytu, též pro pana Horna. [Sedlák a kol., 2008, s ] Jaroslav Dufek Architekt Jaroslav Dufek pochází z Olešnice na Moravě, kde se v září roku 1892 narodil. Vysokou školu vystudoval v Praze na Vysokém učení technickém a od roku 1922 působil v Brně jako referent památkového úřadu. Podílel se na adaptaci kostelů na Slovensku v Tepličce a Strelavě. Vypracoval návrhy studií úprav a přestaveb památkových objektů na Moravě. Publikoval v odborných časopisech a soustředil se převážně na románské sakrální stavby. V Jihlavě je podle jeho projektové dokumentace 37

38 postaven Legiodům a upraven hostinec U Urbanů, jež k němu přiléhal. [Pisková a kol., 2001, s. 37] Bohuslav Fuchs Rodák z Bystřice pod Hostýnem vyučen zedníkem a poté navštěvoval gymnázium v Holešově. Roku 1910 vystudoval Průmyslovou školu stavební v Brně a praktikoval u profesora Jaroslava Syřiště. Během první světové války byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze Janem Kotěrou. Působení v Praze ho ovlivnilo v jeho prvotních architektonických projektech. Ovlivnila ho především architektura Gočára, Kotěry a Janáka. Společně s Janem Štěpánkem si založili vlastní atelier, z kterého vzešlo třetí místo návrhu regulačního plánu města Prostějov. Zabýval se problematikou infrastruktury z čehož byly vyprojektovány rodinné domy a vily. V letech postavil první funkcionalistickou budovu v Brně, Zemanovu kavárnu a v roce 1928 dokončil pavilon na brněnském výstavišti. [17] V rodném Tasově básníka Jakuba Demla vyprojektoval roku stavbu rodinného domu, jež byla na počátku jeho samostatné tvorby. V Novém Městě na Moravě musel Fuchs řešit situaci poměrně příkrého terénu, jež vyústila snahou o maximální zastavěnou plochu. Tato stavba dokazuje architektovu projektovou proměnu na sklonku třicátých let k tzv. horskému stylu. [Sedlák a kol., 2008, s. 81,137] Otto Eisler Opomíjený brněnský architekt patřící k brněnské avantgardní scéně narozen roku Ve své projektové činnosti navrhoval převážně činžovní a rodinné domy, které nebyly v zástavbě tak nápadné jako jeho současníků. Jeho tvorba neoslňovala monumentalitou ale spíš se zaměřoval na účelnost a pohodlí, které měly poskytnout budoucím vlastníkům popřípadě nájemníkům. Typické pro Eislera byly okna v líci fasády nebo půlkruhovité zakončení balkónů. [18] V Hodicích na Vysočině vyprojektoval domek dle požadavků stavebníka. Kromě navrhování domů se od začátku své architektonické kariery věnoval projektování zahrad, kde uplatnil své botanické znalosti. Díky svému osobitému stylu, je jeho tvorba považována v duchu racionálního purismu. Vila Zikmunda Müncha byla postavena v roce [Sedlák a kol., 2008, s. 121] 38

39 3.2.5 Adolf Foehr Adolf Foehr narozen roku 1880 v Praze. Vstudoval německou techniku v Praze, mistrovskou školu Jana Kotěry a polytechniku v Curychu. Zastával funkci stavebního rady. Nebál ae experimentovat s netradičními materiály jako byly mosaz, travertin nebo mramor. Později ale ve své tvorbě dospěl k jednoduchosti a konstrukčnosti staveb. Mezi jeho největší architektonické počiny v Praze patřili palác Dunaj na Národní třídě nebo obytný blok v Holešovicích přezdíván také Malý Berlín. [19] Obrázek 11- Obytný blok Malý Berlín, Praha-Holešovice [19] Jeho práce jsou k vidění například v Chomutově, Liberci, anebo Jihlavě. V roce 1925 dostal zakázku na vyprojektování vily jihlavského podnikatele Louise Seidnera na Třídě Legionářů. [Sedlák a kol., 2008, s ] Josef Gočár Josef Gočár patřil k předním představitelům moderní architektury první poloviny 20. století. Narozen v Semíně roku 1880 nedaleko Přelouče. Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u Jana Kotěry a po roce 1912 založil společně s Pavlem Janákem Pražské umělecké dílny. Na začátku dvacátých let se stal profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze a za návrh československého pavilonu v Paříží obdržel Velkou cenu. Publikoval v časopisech Stavba, Styl, Umělecký měsíčník nebo Volné směry. Jeho architektonické návrhy mají osobitý styl citlivosti a funkčnosti. Ve svých projektech uplatňuje zprvu známky dynamického kubismu. Díky jeho činnosti v Praze a Hradci Králové se staly moderními příklady měst. Projektoval například Legiobanku, Dům zemědělské osvěty (oboje Praha), Ředitelství ČSD, Obecné a 39

40 měšťanské školy na Tylově nábřeží, Masarykovo náměstí (vše Hradec Králové) nebo Lázeňský dům v Lázních Bohdaneč. [20] Josef Gočár se na Vysočině podepsal jako architekt pod návrh Vily Otakara Medy v Humpolci z let 1933 až Jeho bohatá kariera si do této doby prošla několika obdobími a měl bohaté zkušenosti. Od kubismu přes Holandskou architekturu rodinných domů po puristicky pojaté stavby se Vilou Otakara Medy dostal až k funkcionalismu, který byl bližší mladší generaci. Obdobně jako u Aglobanky v Hradci Králové využil průčelí vily jako pozadí pro sochu T. G. Masaryka. Kombinace železobetonu a zděných cihel došel k funkcionalistickému uchopení stavby. Ovlivnil další architekty, kteří projektovali na Vysočině. Byli jimi například Bohuslav Fuchs, trojice absolventů architektury Josefa Gočára Kincl-Krča-Tobek, z jejichž návrhu vznikla vila Josefa Železného v Jimramově, obdobně jako absolventi stejné školy Jaroslav a Karel Fišerovi. [Sládek a spol., 2008, s , 126, 133, 139] Richard Goldreich Život Richarda Goldreicha je obestřen temným stínem. Kromě projektů v Praze na Žižkově a přestavby na Vinohradech se o jeho životě moc neví. Na začátku roku 1945 byl odvezen do koncentračního tábora v Terezíně ale přežil. V Jihlavě v roce 1929 vyprojektoval a postavil dvě vily, takřka totožné, pro rodinu Klinenbergerů a Popperů. Domy mají kubistický styl, s hladkou fasádou a půlkruhovými částmi. Goldreichovi se zde podařilo navrhnout vilu, která řešila funkční uspořádání interiéru. Po vystěhování původních majitelů, přišla stavební úprava teras, jež byly zastřešeny, a tím se pravděpodobně vyřešil problém s vodou, která mohla do domu zatékat. [Sedlák a kol., 2008, s ] Bratři Herzanové Bratři Herzanové nebo spíš celý rod Herzanů se pohybuje v oboru stavitelství a architektury a převážně se podíleli na proměně Třebíče v 19. a 20. století. V období mezi válkami ale rozhodně nejvíce působil na Třebíčsku Jaroslav Herzan, který je podepsán pod budovou okresního soudu, projektoval papírny v Přibyslavicích, Městskou spořitelnu na Karlově náměstí. [21] Jedinečnou stavbou stojící ve Svatoslavi je vila Waldsteinovo zátiší, které původně vyprojektoval Dominik Herzan a současnou 40

41 podobu vtiskl objektu jeho vnuk Jaroslav ve dvacátých letech 20. století. Vila stojí na mírném svahu a má dvě patra. Dle původní dokumentace se nedá posoudit, jak velká změna byla provedena. Sedlová střecha společně s rizalitem a okny prosvětlující salonek druhého podlaží a balkon tvoří komponovanou část zadního traktu. [Sedlák a spol., 2008, s ] Ludvík Hilgert Ludvík Hilgert narozen roku 1895 v Kyjově a zemřel roku 1967 v Praze. Vystudoval obecnou školu a nižší gymnázium a později se učil na zedníka. Po absolvování průmyslové školy v Praze chodil k Profesoru Plečnikovi na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Mezi nejznámější architektonické počiny jsou Městská spořitelna a Obchodní dům Rodinger ve Vsetíně a Vila Gustava Jaroška v Dalečíně. [22] Josef Hoffmann Josef Hoffmann se narodil v roce 1870 v malém městečku v Brtnici mezi Jihlavou a Třebíčí na Českomoravské Vrchovině. Byl vynikající architekt a designér, který vystudoval pod Ottou Wagnerem a Carl von Hasenauerem architekturu na Akademii ve Vídni. Jeho secesní zaměření v průběhu jeho tvorby pozvolna mizelo a začal se zaměřovat na funkcionalistickou architekturu. Quadrutl Hoffmann bylo neoficiální označení Hoffmannovského stylu, který spočíval ve čtvercových a hranatých designů a dekorativních motivů. Hohe Warte ve Vídni byla projektovou premiérou architekta Hoffmanna ve Vídni. [23] 41

42 Obrázek 12- rodný dům Josefa Hoffmanna Brtnice [24] Jak sám Josef Hoffmann uvedl, venkovské prostředí na něj mělo veliký vliv. Každý rok trávil v létě nějakou část prázdnin v Brtnici. Na začátku desátých let 20. století Hoffmann upravoval dům dle potřeby, a může se označit za památkovou restituci, protože byla citlivá. Hoffmann se po válce nikdy do Brtnice už nevrátil a zemřel ve Vídni roku [23] Pavel Janák Narodil se v roce 1882 v Karlíně v Praze. Po střední škole se přihlásil na ČVUT na obor pozemní stavitelství a architekturu u profesora Josefa Schulze. Už během studií se účastnil několika soutěží, kde byl nejednou úspěšný a oceněn. Janák viděl v Praze moderní město, kde se může rozvíjet práce urbanistů a snaží se ve svých prvních projektech o modernu s dodržování historických skutečností. Hlávkův most v Praze, který vyprojektoval, se u Janáka stal zvratným bodem v jeho kariéře, protože se najednou z něj stal kritik moderní architektury. Most neplnil jen funkční dispozici ale stal se dynamickou stavbou. [25] 42

43 Obrázek 13- Radnice v Havlíčkově Brodě [26] Janákova projektová činnost architekta se dá rozdělit na několik fází, ale tou zlomovou se stala fáze po válce, kdy na předválečný kubismus už nenavázal. Na začátku dvacátých let se stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Pavel Janák měl na vývoj architektury významný vliv. [27] V roce 1936 se Janák stal dvorním architektem Pražského hradu, čímž byla korunována jeho snaha o ochranu architektonických staveb. Roku 1952 mu byl udělen titul laureáta za celoživotní dílo a o čtyři roky později zemřel. Významné architektonické stavby: Hlávkův most (1912, Praha), Radnice v Havlíčkově Brodě (1912), Fárův dům v Pelhřimově (1915), Krematorium Pardubice ( ), Obytná kolonie na Babě (Praha, 1930), Prezidentský domek (Pražský hrad, ). [25] Lev Krča Rodák z Velké Bíteše na počátku 20. století známý architekt, fotograf a odbojář vystudovaný u Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění. Vzhledem k tomu, že byl vášnivý sportovec, orientovala se jeho tvorba z velké části na sportovní stadiony, hřiště a tělocvičny. Nejvýznamnější je například orlovna v Novém Městě na Moravě nebo sportovní stadion ve Vítkovicích. Podílel se na stavbách školských zařízení nebo 43

44 úředních budov. Ve Velké Bíteši vyprojektoval návrh sokolovny, spořitelny nebo koupaliště. Lev Krča navrhnul například i domy pro zaměstnance textilních závodů v Náchodě apod. Mezi jeho záliby patřila atletika, lyže nebo fotografování sportovní tematiky. Zahynul na konci války kdy byl při náletu zasažen kulometem v dubnu roku [28] Walter Sobotka Architekt Sobotka se narodil do vídeňské židovské rodiny Dr. Ignaze Sobotky. Vystudoval Gymnázium Franze-Josefa a později Technickou univerzitu ve Vídni. V první světové válce narukoval do boje v koňské kavalerii a ke konci války dosáhl hodnosti poručíka. Po návratu do civilního života nastoupil do stavební firmy Karl Korn, kde byl zaměstnán zakázkami pro Všeobecnou depositní banku a společnost Wiener Lombard. Na začátku dvacátých let se osamostatnil a vedle projektových činností několika domů se věnoval designerství a bytovému textilu. Na několika národních a mezinárodních výstavách předvedl svoje návrhy nábytku. Pro Walthera Sobotku byla stěžejní kooperace se spolkem Werkbund, kde se mnoho renomovaných architektů a umělců podílelo na výstavbě 70 rodinných domů jako obraz moderního bydlení. Sobotka zde navrhl dva domy. Přátelil se s Hansem Vetterem, který mediálně podporoval výstavbu Werkbundsiedlung. Po Anšlusu Rakouska emigroval do USA. V New Yorku po tři roky navrhoval dřevěný ručně vyráběný nábytek pro firmu Thonet a byl zaměstnancem návrháře Russela Wrighta. V Pittsburghu, kde v 40. letech nastoupil na post profesora do univerzity Carneige a učil zde až do odchodu do důchodu, pracoval výhradně jako designer a bytový architekt. Byl představitelem Vídeňské moderny. [29] Ještě před emigrací vyprojektoval Sobotka vilu v Jihlavě na ulici Vrchlického pro svého vzdáleného příbuzného Otto Adama. Tato vila je jedinou jeho stopu na našem území a je komplexně včetně interiéru jeho návrhem. [Sedlák a kol., 2008, s ] Břetislav Štorm Narodil se v Rakovníku, kde vystudoval reálné gymnázium. Břetislava Štorma fascinovala gotická architektura a v době krátce před dvacátými lety začal kreslit a vzešli z jeho pera první literární pokusy. Když se přestěhoval do Prahy roku 1923, začal studovat ČVUT obor architektura a pozemní stavitelství. Spolupracoval s Jaroslavem 44

45 Durychem a Ladislavem Kuncířem. Velmi rychle si zvykne na moderní velké město a zviditelňuje se svými prvními malbami a eseji. V roce 1933 absolvuje ČVUT a ještě téže rok započne projektovat vilu Josefa Floriana na Vysočině ve Staré Říši, která je dokončena o rok později. Ještě tentýž rok vydává svoji prozaickou tvorbu Smrt rytíře Růže. [30] Obrázek 14-Zámecká zahrada v Jaroměřici nad Rokytnou [31] Roku 1938 projektuje návrh na rozšíření kostela v Brezanech u Prievidzi a o rok později navrhuje rodinný dům ve Všenorech. Kromě projektování a psaní se také věnoval ochraně památek a jejich obnově. Výrazně je podepsán pod renovaci hradů a zámků Švihov, Kost a Buchlov nebo pod projekty zahrad v Jaroměřici nad Rokytnou, Veltrusech či Chlumic nad Cidlinou. Realizoval např. nemocnici ve Zvolenu (1934) navrhl Malou Kartouzu (1936) a hrobní kapli J. Floriana (1942). Publikoval do časopisu Zprávy památkové péče. Architekt, prozaik, publicista, památkář a kreslíř se narodil roku 1907 a zemřel v roce [30] Ladislav Žák Narozen v červnu v roce 1900 v Praze na Vinohradech. Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a na Malé Straně v Praze. V té době se zabývá malbou a inspirací pro něj je Cezanne. Po absolvování gymnázia nastupuje na Akademii výtvarných umění 45

46 v Praze obor malba. Během pobytu na Akademii pobýval studijně v Mnichově a Hamburku. V třicátých letech se stane členem Svazu socialistických architektů a je jedním z organizátorů Bydlení v osadě Baba. Pro tuto osadu projektuje především interiéry. Roku třicet jedna navrhuje realizuje dům Karla Heraina a dům se zahradou Bohumila Čeňka. Byl autorem jedné z nejkrásnějších vil tehdejší doby, kterou si objednal režisér Martin Frič. Poslední vilu vyprojektoval herečce Lídě Baarové. Realizoval památník obětem nacismu v Ležákách. [32] 4 Architektonické stavby 4.1 Vila Gisely a Richarda Pickových Jaroměřice nad Rokytnou, Jiráskova čp. 169 Autorem vily je architekt Pavel Janák. Projekt roku na počátku dvacátých let minulého století pro manžele Pickovi. Vila postavená v pozdním kubismu odrážející národní sloh byla zvýrazněna místní folklorní tradicí, barevností a dekorace. Hlavní průčelí vily je orientováno do zahrady, do které se vstupuje přes arkádovou lodžii. Budova stojí v západní části města s velkou zahradou. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] 4.2 Rodinný dům Jakuba Demla Tasov, čp. 162 Barevné ornamenty na fasádě dávají objektu prostou jednoduchost. Vila má obdélníkový půdorys podsklepený zakončený sedlovou střechou a na štítech dřevěné ornamenty. Architekt Bohuslav Fuchs se u této stavby nechal inspirovat podobně jako Janák národním slohem. Ve spodních patrech se nacházela kuchyň a dva pokoje, a nahoře byla druhá kuchyň, kaple a pokoj. Nahoře přebývala hospodyně a dole spisovatel Jakub Deml. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] 4.3 Vila Waldsteinovo zátiší Svatoslav čp. 40 Ve Svatoslavy na Třebíčsku z původně letohrádku byla přestavena rodem Herzanů vila hraběte Waldstein-Wartenberga. Dvoupatrová vila stojí na svahu mírného sklonu a 46

47 přestavba z letohrádku měla úpravy jen minimálního charakteru, což dosvědčují dobové fotografie. V horním patře se nachází salonek, balkon a stavbu zastřešuje sedlová střecha. Uvnitř vily se nachází zachované kamenné schodiště. V přízemí vily se nacházela kuchyň, spíž a jídelna, v patře potom obytné a reprezentativní prostory. Později bylo přistavěno obytné podkroví v mansardové střeše. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] 4.4 Vila Josefa Krumla Chotěboř, F. X. Šaldy čp. 790 Na počátku třicátých let vyprojektoval pro sebe a ženu vilu Josef Kruml. Tahle vila odrážela typický rodinný dům nenáročného bydlení za první republiky pro střední nebo chudší vrstvy. Podsklepená vila byla zasazena do velké zahrady nedaleko náměstí a měla obytné podkroví. Okna a dveře byly z majitelovi rodinné cihelny a pily, stejně jako dřevo na krov. Vilu Kruml vyprojektoval v půdorysném tvaru L a součástí vily byl samostatný vstup do kanceláře firmy. Fasáda je odměřená s širokými okny a přesah římsy dodává budově jistou masivnost. Na střeše je položena klasická pálená taška. V přízemí byla kancelář, kuchyň, jídelna, pokoj pro služebnictvo, koupelna. V podkroví byly dva pokoje, záchod a půda. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] 4.5 Vila Otakara Meda Humpolec, Tyršovo náměstí čp. 800 Vila byla stavěna v letech 1933 až Vila projektována Janem Gočárem byla odrazem funkcionalismu tehdejších mladých architektů meziválečného období. Vila kombinuje železobeton a zděnou konstrukci, obdobně jako Baťova správní budova ve Zlíně. Hladké bílé průčelí, pásová okna, minimální zdobnost nebo horizontální střecha jsou několika znaky charakterizující funkcionalismus. Funkce přecházela formě, jelikož dům nesloužil jen jako obytným způsobem, ale dole v přízemí se nacházely prostory firmy. Prosvětlení objektu je jak v horizontálním tak i vertikálním způsobem. Vila disponuje velkým množstvím teras, nalezneme zde altán a bazén. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] 47

48 4.6 Vila Vlasty a Josefa Knapových Havlíčkův Brod, Nad Tratí čp. 537 František Liška, architekt, který stavěl kromě v tehdejším Německém Brodě i v Chotěboři, postavil budovu několik metrů od okraje pozemku v mírném svahu. K vile přiléhá velká zahrada, ve které stojí ještě původní altán. Vila byla navrhnuta jako pětipodlažní budova v letech , kde pod suterén byl ještě jeden sklep sloužící jako kryt. Fasáda objektu nebyla nikterak ozdobena, nacházely se zde pouze okenní šambrány a arkýře se zkosenými okny. Nad krytem byl byt domovníka společně se sklepem, kotelnou, v přízemí byl vestavěn krb z mramoru a dubového dřeva a prosklená stěna. Byla zde kuchyň, jídelna a obývací pokoj. Ve druhém patře byly situovány hlavně ložnice. Nyní se zde nachází mateřská škola. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] 4.7 Vila Zikmunda Müncha Hodice čp. 130 Vila z roku 1934 stojí na pozemku nedaleko železniční tratě na konci obce. Židovský architekt Otto Eisler navrhl jednopatrovou budovu, jež Hodice získali od Johna Müncha v roce 2006 darem. Vila má typické prvky tehdejší architektury (např. sokl z kamene, kastlová okna nebo cihlová fasáda) a je koncipována pro nenáročné majitele, spíše střední vrstvy. Terasa má typické trubkové zábradlí, které bylo ještě v pozdějších letech doplněno dřevem. Interiér se dochoval v podstatě beze změny. Skříně, příčky, nebo sociální zařízení je původní. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] 4.8 Vlastní vila Josefa Požára Křižanov, Bezručova čp 295 Budova stojí mezi historickým jádrem Křižanova a kostelem sv. Václava na pozemku, který roku 1936 zakoupili manželé Požárovi. Tato jednopatrová vila se zahradou odkazuje na pravidelné pravoúhlé hmoty. V suterénu nalezneme garáž, prádelna a sklepy. V přízemí byly obytné prostory rozděleny na obývací pokoj a pracovnu, dále kuchyň a schodiště. Typické pásové okna charakterizují prvky funkcionalismu. Původní bílá omítka při celkové rekonstrukci v minulých letech přešla ve žlutý odstín a původní okna nahradila okna plastová, což nekomponuje 48

49 s navrhovaným rytmem původních skleněných tabulí. Budova odráží snahu o velkoměstské komfortní bydlení ale nedosahuje toliko kvalit jako její vzory. Výsledný vzhled budovy byl tedy dán i konzervativní společností a nemalými náklady během stavby. [Sedlák J. a kol., 2008, s ] 4.9 Vila Gustava Jaroška Dalečín čp. 35 Základním principem Jaroškovy třípatrové vily navrženou Ludvíkem Hilgertem je položený hranol. Hlavní průčelí je orientováno na jih, kde vyznívají honosně arkýře, a dominuje balkon. Ze západní strany se rozprostírá dynamická terasa a polozapuštěný terén je lemován travertinem. Velká zahrada je z jižní části domu spojena točitým schodištěm. Ve spodní části nalezneme garáž, pokoj pro služebnictvo, předsíň prosvětlenou luxfery, na zaoblené schodiště navazuje předsíň. Komunikačním centrem domu je patrová hala. Přilehlé společenské místnosti jsou orientovány do zahrady. V celkovém dojmu byla vila pojata velmi precizně se smyslem pro detail a citlivostí. Vila je jakousi reakcí na Le Corbusierovu tvorbu obohacená o jedinečné motivy (např. trubkové zábradlí, markýzy, atd.). Hilgertovu tvorbu na Vysočině reprezentuje budova okresního soudu v Novém Městě na Moravě a ubytovna letního tábora v Milovech. [Sedlák a kol., 2008, s ] 4.10 Vila Josefa Salače Moravské Budějovice, Pražská 914 V Moravských Budějovicích vyrostla v letech 1938 až 1939 jedna z nejcennějších vil. Doktor Josef Salač si nechal svoji vilu vyprojektovat Jaroslavem a Karlem Fišerovými a realizace vily byla dána do rukou firmy Babák & Novotný. Stavba je koncipována metodou prokládaných obdélníků na nepravidelném půdoryse. Třípodlažní budova z železobetonu v suterénu ukrývá byt pro domovníka a sklepní prostory a garáž. Vila byla rozdělena na dvě části. V té první v přízemí byla situována ordinace a čekárna, v té druhé se přes schodiště ve vstupní hale dostaneme do patra s obytnými místnostmi. Přirozené osvětlení ordinace zajišťuje architektonicky řešené pásové okno v ordinaci a nad garáží se nachází terasa. První patro hraje ve vile spíše společenský prostor. Vyjma kuchyně a jídelny se zde nachází prostorně řešený obývací pokoj 49

50 s krbem. Vila disponuje ještě jednou terasou z jihovýchodu. Ložnice a dětské pokoje pak byly situovány v druhém patře. [Sedlák a kol., 2008, s ] 4.11 Rodný dům Věry a Miloše Míčkových Nové Město na Moravě, Tyršova čp. 500 Nedaleko Vratislavova náměstí směrem na sever je postaven třípodlažní dům rodiny Míčkových. Vstup do domu umožňuje předsazené schodiště, nad kterým se rozprostírá terasa. Pod korunní římsou a jehlancovou střechou byl vyprojektován objekt s členitým rozložením hmot. Nároží obepíná těleso rizalitu, který v prvním patře prolamují z jedné strany okna a z druhé lodžie. Protilehlému průčelí vévodí arkýř s pásovým oknem a balkonem. V suterénu se nachází garáž a prádelna, v přízemí pak hala, kancelář nebo kuchyně. V patře nalezneme ložnici a pokoj, který se posuvnou stěnou dá rozdělit na dva menší. Vilu navrhnul žák Jana Gočára architekt Lev Krča. [Sedlák a kol., 2008, s ] 4.12 Vila Bedřicha Klinenbergera a Rudolfa Poppera Jihlava, Fibichova 20, čp. 903 a 902 Vedle Znojemského mostu byly postaveny výše jmenované vily společníků Klinenbergera a Poppera v roce Takřka stejné domy vycházejí ze základní kubické hmoty. Do chladněji orientované části domu byla umístěna kuchyň a sociání zařízení. V jižní části domu se nacházel obývací pokoj a jídlena. do patra pak byly umístěny dětské pokoje a balkon s výhledem do zahrady. Vila je ukázkou skromné dispozice a rozvržení interiéru v období funkcionalismu a s architektovým puristickým chápáním architektury, jež dosvědčují jisté detaily v podobě trubkového zábradlí, stínidel na lampách nebo kulatá okénka. [Sedlák a kol., 2008, s ] 5 Architektonické směry 5.1 Kubismus Kubismus z latinského cubus nebo-li krychle byl poprvé vysloven ve spojitosti s francouzským malířstvím. Základní architektonická myšlenka odkazuje na 50

51 geometrické pojetí tvarů krychle a krystalu křemene působící honosnějším dojmem. Zachycuje v jednu chvíli objekt v klidu ale přitom s dynamickými vlastnostmi. Využívá jedinečných prostorových vlastností soustav jehlanů, hranolů a krychlí propojených pomocí tupých úhlů a šikmých ploch. Tím, že takto vznikají celá průčelí včetně štítů a arkýřů, dostávají nový rozměr nové doplňky. Můžeme pozorovat nové tvary oken nebo dveří. Horizontálnost a vertikálnost šla stranou. Český architektonický kubismus se objevuje na začátku desátých let dvacátého století a jeho úctyhodný nástup, který nemá ve světě obdoby, přerušuje první světová válka. Po ní už se nepodařilo kubismus navázat tam, kde před válkou byl a postupně dostal výraz národního slohu. [Herout, 1981, s ] Obrázek 15-Kubistické průčelí [36] 5.2 Rondokubismus Československý dekorativní styl nebo Národní sloh se po první světové válce vyvinul s předválečného kubismu a těžil z ohromné euforie vzniku samostatné Československé republiky. Rondokubismus se prezentuje půlválcovými tvary, už i pojaté v půdoryse objektu. Odlišující architektonickou složkou je jeho barevnost, kde se často užívalo červené, okrové barvy. Průčelí budov se zkrášlovala cimbuřím, plastickými ornamenty velmi často i na římsách a nemálo bylo užito soch či jen hlav, lehce připomínající renesanční sloh. [Hájek, 2000, s. 182] 51

52 Obrázek 16-Rondokubistické průčelí [37] Hledaly se klidnější směry a do popředí se dostávala klasická tektonika a dekorativní vzhled. Barvy, kromě červené, byly barvy související s národními barvami (modrá, bílá, červená) ale v utlumené podobě. [38] 5.3 Purismus Purismus pochází z latinského slova purus, tj. čistý. Purismus se v naší architektuře objevuje v první polovině dvacátých let minulého století. Tento architektonický směr chtěl navázat na kubistické počátky a očistit architekturu. Cílem bylo vštěpit objektu dokonalost, dosáhnout díla co nejmenšími prostředky a zbavit stavbu všeho co nemělo opodstatněnou funkci. Vysoké konstrukční nároky na konstrukci a proporce odstranili z objektů nadbytečnou zdobnost a ornamentiku a geometrická jednoduchost byla výsledkem prázdných ploch a kompozičních tvarů. Purismus je spojován s precizními detaily a volně dýchajícími vnitřními prostory. Exteriér budov je přímočarý a převážně bílé barvy. [39] 52

53 Obrázek 17-Nymburské krematorium [40] 5.4 Konstruktivismus Konstruktivismus je jedním z moderních směrů 20. století, který je vnímán progresivněji v období Československé socialistické republiky. Přesto v dvacátých a třicátých letech je možné konstruktivismus spatřit ve výrazových prostředcích architektů. Konstruktivismus je směrem, který ve své podstatě upřednostňuje konstrukci a v konečné fázi ji nechá viditelnou. Ve filozofickém směru, který je úzce spjat s předchozí architektonickou myšlenkou, se jedná o směr moderní architektury zobrazující plán a konstrukci života. Stejně tak, jako je potřeba pevného plánu a půdorysu můžeme chápat, jako zakladu v životě, vyjadřuje ho i myšlenka architektonického konstruktivismu v architektuře, jež byla ovlivněna prvotním purismem. Brněnský Devětsil představoval tento stavební směr jako moderní architekturu v rovnováze rozumu, citu a problémy tehdejší doby. [Pechar-Ulrich, 1981, s ] 5.5 Funkcionalismus Už z názvu vyplývá, že v tomhle případě bude před formou budovy upřednostňována její funkce. Tedy že forma následuje funkci. Jeho zrození nebylo z ničeho nic, ale vyplynulo z myšlenek a názorů převážně mladé generace architektů tehdejší doby. Období funkcionalistické architektury se dá považovat časový horizont od poloviny dvacátých let a třicátá léta. Typickou funkcionalistickou stavbou je Baťova správní budova závodů ve Zlíně, kde pánové Karfík, Gahura, Le Corbusier využili modulu 6,15/6,15 železobetonového skeletu vyplněný režným zdivem. Na Vysočině v Jihlavě například Sokolovna. [Herout, 1981, ] 53

54 Obrázek 18-Zlínský mrakodrap "21" [41] Funkcionalistické stavby jsou postaveny na jednoduchosti a funkčnosti objektu v základních geometrických objektech. Velmi důležitou roli zde hraje proporce hmot a skladba materiálu. Okna jsou po celé délce stěny, železobetonová konstrukce je plněna zdivem, může, ale nemusí být omítnuta a budova je zakončena střechou nebo terasou dle funkce budovy. Díky vlastnostem železobetonu vznikají skeletové budovy s výtvarným a provozním konceptem městského obchodního nebo administrativního domu. [Herout, 1981, ] 54

55 PRAKTICKÁ ČÁST 6 Dotazníkový výzkum Dotazníkový výzkum byl zaměřen na zjištění povědomí studentů středních škol stavebních o meziválečné architektuře v kraji Vysočina. Cílovou skupinou byli studenti vybraných středních škol stavebních. Dotazník byl rozeslán na stavební školy v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Třebíči a Vysokým Mýtě. Dotazníkové šetření bylo provedeno v online podobě a bylo zcela anonymní. Dotazníkové šetření bylo cíleně zaměřeno na studenty středních škol stavebních, a i přesto že jsou z oboru, neočekávám příliš velkou znalost problematiky meziválečné architektury v kraji Vysočina. Architektura není jejich hlavním oborem a je probírána okrajově. 6.1 Vyhodnocení dotazníku V dotazníkovém šetření mi odpovědělo celkem sto respondentů a pro znázornění odpovědí jsem využil tabulkový program MS EXCEL. Ke každé otázce je přiložen graf, jenž je doplněn komentářem. Otázka č. 1: Kolik architektonických slohů znáte? Graf 1- Kolik architektonických slohů znáte (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) 55

56 Z výše uvedeného grafu vyplývá, že takřka všichni studenti znají minimálně 4 architektonické slohy a 65 % z nich jich vyjmenuje víc než 7. U studentů stavebních škol nic překvapivého. Otázka č. 2: Měla meziválečná architektura vliv na pozdější architektonický vývoj? Možnosti odpovědí: a) Ne, 2. světová válka zničila podstatné b) Částečně c) Ano, už v té době se stavěly stavby, které v dalších letech měly stěžejní význam v rozvoji architektury d) Nevím Graf 2- Vliv meziválečné architektury na pozdější vývoj (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) U otázky č. 2 si je víc než 80% studentů jistých, že meziválečná architektura měla zásadní vliv na pozdější vývoj architektury. Tři procenta z nich si myslí, že druhá světová válka zničila podstatné a jen 9% neví, zda měla nebo ne. Otázka č. 3: Vyberte 5 měst, kde se podle Vás nachází významné stavby meziválečné architektury Možnosti výběru: Praha, Plzeň, Hradec Králové, Zlín, Pardubice, Jihlava, Děčín, České Budějovice, Brno, Třebíč, Sokolov, Lev u Prahy, Olomouc 56

57 Graf 3- Města kde se podle studentů nachází významné stavby meziválečné architektury (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) Z dotazovaných studentů se nejvíce domnívá, že meziválečná architektura se ve velkém množství nachází v Praze (odpovědělo 18%), Brně (16%), Jihlavě (10%), Plzni (9%) a Českých Budějovicích (8%). Dalších 8% studentů tvrdí, že významné stavby jsou ve Zlíně, sedm procent uvedlo Olomouc a 6% uvedlo Třebíč. Všeobecně je z grafu patrné, že studenti mají převážně povědomí o stavbách v hlavním městě a Brně a pak teprve na Vysočině. Otázka č. 4: Který z předcházejících slohů měl zásadní vliv na meziválečnou architekturu? Graf 4- Zásadní vliv předcházejícího slohu na meziválečnou architekturu? (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) 57

58 Z odpovědí studentů je patrné, že podle nich měl zásadní vliv na meziválečnou architekturu kubismus. Myslí si to 36% dotázaných. Za znepokojující můžeme považovat, že pouhých osm procent respondentů odpovědělo, že zásadní vliv měla secese, jež se na našem území objevovala už od přelomu století. Překvapující a o nic méně znepokojivé odpovědi jsou na druhém, potažmo na třetím místě, kde studenti uvedli surrealismus (16% dotázaných) a romantismus (11%). Přitom první ze dvou posledních jmenovaných se u nás začal projevovat v architektuře až v třicátých letech, druhý dokonce předcházel secesi. Otázka č. 5: Které architektonické směry určovali vzhled budov v letech ? Graf 5- Vliv slohu na vzhledu budov v letech (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) Téměř 30% dotázaných studentů uvedlo, že český dekorativní styl, funkcionalismus a konstruktivismus tvořily vzhled budov v meziválečném období. Za positivní odpověď můžeme považovat volbu d), kdy se architekti snažili vymanit ze spárů historismu, ale občas se na stavbách projevil. Secese, jež se v kraji Vysočina objevila i v letech po první světové válce a purismus, nastupující v druhé polovině 20. let dvacátého století. 58

59 Otázka č. 6: Je rozdíl mezi Národním slohem a Rondokubismem? Možnosti odpovědi: a) Ano, Rondokubismus navazuje na předválečný kubismus. Národní sloh je nastupující architektonický směr dvacátých let 20. století, jako odraz hrdosti našeho národa b) Ne, Národní sloh a Rondokubismus, nebo-li Český dekorativní styl je identický architektonický směr nemající ve světě obdoby. c) Nevím, slyším to poprvé Graf 6- Je rozdíl mezi Národním slohem a Rondokubismem? (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) Více než 40% studentů tvrdí, že je mezi těmito směry rozdíl. Přitom opak je pravdou a rozdíl mezi nimi není, což odpovědělo pouhých 19% středoškolských stavařů. Za alarmující je ale odpověď 40% dotázaných, kteří uvedli, že tyto názvy slyší poprvé. Z grafu je jasně patrné, že studenti nepovažují tyto názvy za totožné, nebo o nich ani neslyšeli. 59

60 Otázka č. 7: Kteří dva nejvýznamnější profesoři architektury měli zásadní vliv na své žáky? Graf 7- Vliv nejvýznamnějších profesorů architektury (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) Téměř polovina studentů (49%) uvedla Jana Gočára a Jana Kotěru. Jan Kotěra byl jedním z profesorů, a druhým byl Otto Wagner. Z grafu vyplývá, že správné vědomosti mělo pouhých 15% studentů (odpověď e) ). Podíváme-li se na odpověď d), můžeme jí brát též za positivní, protože se v ní vyskytuje Otto Wagner. Nic ale nemění fakt, že studenti si pletou architekta a profesora. V úvahu můžeme brát skutečnost, že někteří architekti se později stali i profesory během svého života. Otázka č. 8: Znáte nějaké stavby z meziválečného období na Vysočině? Graf 8- Povědomí o stavbách na Vysočině (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) 60

61 Zde se potvrdily moje předpoklady o povědomí meziválečné architektury u studentů na Vysočině. 75% studentů dokáže vyjmenovat maximálně pět staveb z celého kraje a třetí nejhojnější odpověď (odpovědělo 13%) snad ani netuší, že se zde nějaké nachází. Pouhých 12% z nich si vzpomene na 6 a více staveb. Otázka č. 9: Které z následujících staveb na Vysočině znáte? Graf 9- Povědomí o konkrétních meziválečných stavbách na Vysočině (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) Z uvedeného grafu se na předních pozicích v povědomí studentů umístily stavby Sokolovna Jihlava (zvolilo 19%), Legiodům Jihlava (11%) a Baťovy domky v Třebíči (9%). Dále nejvíce volili studenti Budovu Komerční banky v Pelhřimově, Masarykovu 61

62 chlapeckou školu v Pelhřimově a Budovu bývalé spořitelny v Třebíči (shodně po 6%). Po 5% měli dále UP Závody Třebíč a Závody Borovina. Na vilu Gustava Jaroška v Dalečíně si vzpomnělo 4% studentů. Další odpovědi byly v řádech jednotlivců. Předpokládal jsem, že zde budou studenti nejvíce uvádět stavby z Jihlavy a Třebíč a k mému zjištění se v hojném počtu objevily i stavby z Pelhřimova. Otázka č. 10: Znáte nějaké sakrální (církevní) stavby z tohoto období na Vysočině? Graf 10- Sakrální stavby na Vysočině (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) Touto otázkou mi byly potvrzeny moje domněnky, že drtivá většina studentů nebude mít povědomí, o tom, že v meziválečné době byl na Vysočině (konkrétně v Třebíči) postaven pravoslavný kostel. 7% studentů uvedlo, že zná nějakou sakrální stavbu. V možnosti napsat které ovšem padaly moudra hodná k zamyšlení. Např. kostel sv. Jakuba (postaven ve 13. století), chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné (18. století), letohrádek (pravděpodobně Thunovský v Ledči nad Sázavou ze 17. století). Odpovědi Sokolovna nebo Legiodům Jihlava už jenom dokreslují situaci, že nikdo sakrální stavby z Vysočiny v tomto období nezná. Otázka č. 11: Kdo odkoupil závody Karla Budischowskeho na začátku třicátých let, a proč? Možnosti odpovědi: a) Rodinná stavební firma Herzan pro zpracování a uskladnění materiálu. 62

63 b) Tomáš Baťa výrobce obuvy, jenž rozšířil svoji obuvnickou výrobu a nenechal ve městě zaniknout punčochářskou tradici c) Nábytkářská firma J. Vaňka, následně došlo ke sloučení s UP Závody d) Brněnský nábytkářský designér Ladislav Žák, jenž využil prostory k projektové činnosti interiéru brněnského městského pavilonu na brněnském výstavišti a po té sem přesunul svoji Brněnskou projekční kancelář Graf 11- Odkoupení Budischowských závodů (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) 43% studentů si myslí, že závody odkoupil Tomáš Baťa, což je pravdou. Na druhém místě se umístila odpověď d) Ladislav Žák (odpovědělo 32%), následně s 18% J. Vaněk a stavební firma Herzan se 7%. Očekával jsem, že studenti budou více volit odpovědi a) nebo c), vzhledem k tomu, že podle mého názoru jsou jména Vaněk a Herzan s Třebíči spojeni daleko víc, než Baťa. Jsem rád, že se moje předpoklady nenaplnily ale přesto mě zaráží tak hojný počet odpovědi za d). 63

64 Otázka č. 12: K čemu slouží Vaňkův vodojem v Třebíči v dnešní době? Graf 12- Funkce Vaňkova vodojemu v Třebíči (zdroj: Vlastní zpracování) Téměř 40% studentů si myslí, že Vaňkův vodojem je stále v provozu. Druhá nejpočetnější odpověď byla za b), že slouží jako rozhledna. Zde předpokládám, že tuto odpověď volili nejvíce studenti, jež navštěvují Třebíčskou stavební školu, potažmo pocházejí z okresu Třebíč. Šestnáct procent studentů uvedlo, že je nepřístupný a 19% uvedlo, že probíhá revitalizace. U prvních dvou možností jsem předpokládal vyšší čísla, než u zbylých dvou. Otázka č. 13: Funkce a účel stavby je upřednostňován před formou, jednoduchost, základní geometrické tvary, železobetonové skelety vyplněné zdivem (nápověda La Corbusier), jsou typické znaky?? Graf 13- Rozpoznání architektonického směru (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) 64

65 Možná i díky nápovědě správně 46% studentů, tedy téměř polovina všech dotázaných, volila možnost Funkcionalismus. Celkem vysokého čísla se dočkal i kubismus (23%), což je ale úplný nesmysl vzhledem k tomu, že kubismus nevyužíval železobetonové skelety. Konstruktivismus s 19% byl třetí nejčastější odpovědí, i když sem očekával číslo vyšší, protože zde hrozí záměna s funkcionalismem. Purismus získal 11% a Národní sloh 1%. Jednoduše můžu říct, že téměř každý druhý student rozpoznal funkcionalismus. Otázka č. 14: Sobotka, Fuchs, Janák, Čermák, Dufka, Jaray byli? Graf 14- Sobotka, Fuchs, Janák, Čermák, Dufka, Jaray byli? (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) Až 86% studentů rozpoznalo, že se jedná o architekty a 61% uvedlo správně, že působili na Vysočině, 25% že zde nepůsobili. Sochaři a malíři získali po 10%, potažmo 4%. Z celkových odpovědí téměř 2/3 studentů rozpoznali architekty, jenž působili na Vysočině. 65

66 Otázka č. 15: Spojení Gahura-Karfík-Lorenc je spojováno? Graf 15- S kým je spojeno trio Gahura-Karfík-Lorenc (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) Téměř každý druhý student (48%) si myslí, že s Tomášem Baťou, protože stáli v čele jeho projekční kanceláře. Odpověď Pavla Janáka volilo 35% studentů. Téměř 1/5 zvolila odpověď za c). Je vidět, že studenti mají povědomí o Tomáši Baťovi ale i přesto více než ¼ studentů zvolila Pavla Janáka, což není málo. Otázka č. 16: Jste? Graf 16- Pohlaví respondenta (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) 66

67 Očekával jsem vyšší počet mužů, což se také potvrdilo, ale v podstatě můžeme říct, že počet mužů a žen byl v dotazníku zastoupen téměř stejným počtem. Otázka č. 17: Který ročník na střední škole stavební studujete? Graf 17- Aktuálně studovaný ročník střední školy stavební (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) Nejvíce byli v dotazníku zastoupeni studenti třetích ročníků (54%). Následně 21% studentů studuje 4. ročník a o jedno procento méně ročník třetí. Dotazník se dostal i do rukou prvního ročníku a několika absolventů, jichž je ale zanedbatelné množství. Myslím, si, že i vzhledem k učebním osnovám škol, nehraje ročník až úplně zásadní roli, ale nýbrž zájem studenta o stavebnictví, potažmo architekturu jako takovou. 67

68 Otázka č. 18: Preferujete jednodenní nebo vícedenní školní výlety (tj. s ubytováním)? Graf 18- Preferovaný druh výletu (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) V podstatě jasně vypovídající hodnoty. Ani ne jedna 1/3 studentů (29%) preferuje jednodenní výlety, zbytek je rozhodně pro vícedenní s ubytováním. Otázka č. 19: Částka, kterou byste byli ochotni zaplatit za poznávací výlet (i vícedenní s ubytováním), by neměla přesáhnout: Graf 19- Maximální částka za výlet (zdroj: Vlastní zpracování, 2014) 68