49 30'43.59"N 14 9'59.41"E. GPS poloha:

Transkript

1 Orlík (zámek) Zámek 49 30'43.59"N 14 9'59.41"E Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže. Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849? 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Další informace najdete zde: Javorová skála Vrchol 49 32'29.04"N 14 30'14.72"E Nejvyšší vrchol Středočeské pahorkatiny, Javorová skála (723 m), leží severně od Jistebnice (8 km) a severovýchodně od Milevska (15 km). Na vrcholku se skalní rozsochou je již z dálky dobře viditelná konstrukce vysílače. Přestože je Javorová skála nejvyšším vrcholem této oblasti, terén a vzrostlý les nevytvářejí podmínky pro výhledy do krajiny. Přístup k vrcholu umožňuje trasa zelené značky z Jistebnice nebo z osady Cunkov nebo žluté z Nadějkova (asi 5 km) s napojením na zelenou na úpatí. Z osady Cunkov vede k vrcholu i silnice. Další informace najdete zde: Rozhledna Kuníček u Petrovic Rozhledna 49 33'50.87"N 14 18'47.52"E Rozhledna Kuníček se skládá ze dvou částí. Tou první je 9, 6 m vysoký železobetonový válec obezděný kamennou přizdívkou, na jehož hraně se nachází první vyhlídková plošina. Dále pak následuje ocelová příhradová konstrukce s vnitřním tubusem z ocelové roury, kolem které se obtáčí schody až k druhé vyhlídkové plošině ve výši 36,6m. Nachází se nedaleko obce Kuníček u Petrovic těsně vedle vrcholu kopce Hodětín (572 m.n.m.). Dostanete se tam z parkoviště před obcí Kuníček, odkud vede k rozhledně 500 m dlouhá cesta. Výška rozhledny: 60,02 m 1. vyhlídková plošina ve výšce: 9,6 m 2. vyhlídková plošina ve výšce: 36,6 m Počet schodů: 187 schodů Autor článku: Karel Chocholoušek Další informace najdete zde: Kamýk Zřícenina 49 38'25.67"N 14 14'21.17"E Rozsáhlé zříceniny kdysi významného královského hradu Kamýk, nazývaného také Vrškamýk nebo Hunec, stojí na nízkém návrší nad městečkem Kamýk nad Vltavou na Příbramsku ve Středočeském kraji. Kamýk byl typem hradu s plášťovou zdí a měl neobvykle pravidelný půdorys. Dochovaly se dosud vysoké nádvorní zdi hradního paláce se zbytky kaple a vstupní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad založil král Václav I. v 1. polovině 13. století v místech staršího knížecího dvorce, který se připomíná již v roce Hrad býval správním centrem staré kamýcké žuly a mocenskou oporou posledních Přemyslovců. Ve 14. století vybírala hradní posádka clo z plavby po řece Vltavě. Po vybudování Karlštejna však ztratil význam a byl opuštěn. Zpustlý hradní objekt pak využívali loupeživí rytíři, kteří přepadali vltavské lodě. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Husova kazatelna Přírodní památka 49 34'1.97"N 14 21'46.21"E Husova kazatelna patří k nejznámější českým viklanům, které najdeme v lese na kopci nad obcí Žemličkova Lhota. Tuto obec najdeme jihozápadním směrem od města Sedlčany v oblasti Středočeské pahorkatiny. Jihovýchodním směrem od Husovy kazatelny jsou zajímavé zkamenělé útvary nesoucí název Čertova hrbatina a rozprostírají se v prostoru mezi obcí Petrovice a Bratřejovem. Oblast se vyznačuje značnou řadou velkých žulových balvanů různě rozprostřených po loukách, ukrývajících v lesích a vykukujících z vodních ploch rybníků. V dřívějších dobách se tu těchto kamenů nalézalo více, ale jelikož značně překážely při obdělávání půdy, byla řada z nich rozbita a odstraněna. Tyto balvany vznikaly několik miliónů let pomocí zvětrávání, v průběhu kterého byly postupně odplaveny měkčí horniny a na místech zůstala nejpevnější část v podobě různě zaoblených balvanů. Na lesnatém kopci nad osadou Žemličkova Lhota jsou tyto kameny v zajímavém seskupení. Největší z těchto balvanů najdeme ve výšce 508 m.n.m. v lesíku tvořeném břízami a nad silnicí spojující Petrovice a obec Počepice. Balvan je vysoký a široký asi 2, 5 metrů a dlouhý kolem 4 metrů. Na balvanu je hluboká mísa a stojí na nepatrné základně, což umožňuje s trochou úsilí balvanem zahýbat. Takto umístěné balvany dostaly název viklany. Podle pověsti u viklanu nad Žemličkovou Lhotou kázal mistr Jan Hus v období svého pobytu na hradě Zvěřinci a z těchto důvodů nesa viklan název Husova kazatelna. Tento balvan a další nacházející se v nedalekém okolí jsou chráněnou přírodní památkou, jejíž rozloha zaujímá plochu 9,07 hektarů. Kolem viklanu prochází trasa Naučné stezky nesoucí název Petrovicko. Kolem balvanu Husova kazatelna prochází další dvě značené turistické trasy. Přímo z městečka Petrovice vede k balvanu severovýchodním směrem značená trasa. K Husově kazatelně se můžeme vydat také z města Sedlčany a to jihozápadním směrem přes městečko Vysoký Chlumec a dále jižním směrem přes obec Počepice k viklanu. Další informace najdete zde: Kosova Hora Zámek 49 39'18.27"N 14 28'26.42"E Renesanční zámek je nejvýznamnější památkou obce Kosova Hora na Příbramsku ve Středočeském kraji. Zámek má podobu v podstatě dvoukřídlé, většinou patrové, částečně přízemní stavby nepravidelného půdorysu. V ose hlavního průčelí je nízký štít, na části dvorního průčelí je arkáda. Zámek není veřejnosti přístupný. Původní tvrz byla zřejmě koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek. K podstatným úpravám zámku došlo v roce 1838, kdy byla snížena věž pocházející z původní tvrze, dvě nádvorní Křídla byla zbořena a z třetího ponechána jen část. V roce 1950 byl celý zámecký objekt opraven a fasády byly pokryty novými sgrafity. V současné době je zámek prázdný a začíná chátrat. Další informace najdete zde: Nadějkov Zámek 49 30'11.98"N 14 28'43.22"E Popis loaklity Zámek se nachází v obci Nadějkov na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je protáhlá patrová budova s krátkými bočními křídly, které vybíhají do dvora, a mansardovou střechou. Zahradní průčelí se dvěma vjezdy má bohatě zdobenou fasádu, v jeho ose vyrůstá z hřebene střechy hranolová věž s cibulovitou bání a lucernou. Zámek není veřejnosti přístupný. Již ve 14. století zde stála tvrz, jejíž majitelé se často střídali. Koncem 16. století byla tvrz renesančně upravena a ve 2. polovině 18. století za Antonína Ferdinanda Feuersteina byla přestavěna na klasicistní zámek. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt upraven pro školské účely. V současné době je zámek soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Červený Hrádek Zámek 49 39'23.11"N 14 27'12.58"E Zámek se nachází v těsné blízkosti Sedlčan. V současnosti je veřejnosti nepřístupný. V restituci byl vrácen potomkům rodu Mladotů, kteří ho vlastnili do roku Autor článku: Jana Kornalíková Další informace najdete zde: Milevsko - Zvíkovec Vrchol 49 26'45.07"N 14 20'31.02"E Výrazný granodioritový vrch (542 m) vystupující západně od Milevska. Místo dalekého rozhledu, na město Milevsko a okolní kopce východním směrem. Kolem vrcholu prochází zeleně značená cesta z Milevska na Zvíkovské Podhradí a hrad Zvíkov. Dále pak žlutá okružní, která má charakter Naučné stezky. Turistická mapa KČT 1: č.39 Střední Povltaví - Zvíkov a Orlík Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Hrad Vysoký Chlumec 49 37'4.07"N 14 23'20.98"E Hrad Vysoký Chlumec stojí na vrcholu výrazného částečně zalesněného kopce nad stejnojmennou obcí, která se nachází na Příbramsku ve Středočeském kraji. Hrad Vysoký Chlumec si dodnes udržel charakter středověkého sídla. Hrad představuje nepravidelnou dvoupalácovou dispozici, obklopenou parkánem a hradbou. Ve zdech hlavního paláce jsou drobná gotická okénka a rekonstruovaná velká okna s kamennými kříži, krátká křídla zdobí psaníčková sgrafita. V zachované části východního křídla je kromě kaple i renesanční schodišťová věž s cibulovou bání. Dolní hrad spojuje s hradním jádrem hradba s gotickou bránou, v jihozápadním nároží je hranolová věž a obdélná budova z 15. století. Hrad založil v poslední čtvrtině 14. století oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic, jeho rodu pak hrad patřil asi do roku Od roku 1474 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří ho postupně pozdně goticky a renesančně přestavěli, rozšířili a zdokonalili hradní opevnění. V 17. století přibyla arkáda s vestavěným schodištěm, spojující dvě krátká palácová křídla, a především vzniklo západní Předhradí s mostem a barokní bránou. Po roce 1623 se za Polyxeny z Lobkovic stal Vysoký Chlumec střediskem celého kraje a také centrem tuhé rekatolizace. Hradní vězení tehdy naplnili četní evangelíci, kteří se odmítli vzdát své víry a nechtěli přestoupit na katolickou víru. V roce 1652 se zřítila část východního hradního křídla a do zbytků byla vestavěna kaple. Po 2. světové válce byl hrad zestátněn. V 70. a 80. letech minulého století probíhala nákladná rekonstrukce a poté byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Po roce 1990 byl hrad v restituci vrácen dědicům původních majitelů. Dnes je hrad pro veřejnost uzavřen, protože současný majitel Martin Lobkowicz prohlídku hradu neumožňuje. Další informace najdete zde: CHKO Kněz u Hrazan 49 31'34.01"N 14 20'7.99"E V severovýchodní části okresu Písek se na rozhraní středních a jižních Čech rozkládá v sousedství obce Hrazany (asi 10 km severně od Milevska) přírodní památka Kněz u Hrazan. Chráněn je zde unikátní geologický útvar - balvanové moře s balvany, na nichž se vytvořily rozsáhlé skalní mísy. Území je porostlé smíšeným lesem tvořeným borovicí, bukem, javorem, lípou a břízou. Na území přírodní památky našly vhodné životní podmínky dva silně ohrožené živočišné druhy - slepýš křehký a ještěrka obecná. U lokality je umístěno jedno ze zastavení Naučné stezky Kovářovskem. Území dostalo pojmenování podle největšího balvanu, který nese místní pojmenování Kněz. Památka je přístupná po silnici z Milevska na Petrovice odbočkou vlevo asi 5 km před Petrovicemi. Prochází tudy i trasa červené značky z Milevska do Petrovic. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Další informace najdete zde: CHKO Květovská obora 49 25'27.72"N 14 17'44.51"E Květovská (někdy též Rukávečská) obora leží nedaleko obce Květov asi 5 km jihozápadně od Milevska. Jádro rozlehlé obory (730 ha) o výměře 3 ha je chráněno statutem přírodní památky. Rostou zde věkovité buky, z nichž některé dosahují stáří více než 250 let. Tento porost byl chráněn již od roku 1929 různými formami ochrany. Díky tomu je přírodní památka Květovská obora nejstarším chráněným územím v okrese Písek. Uvnitř obory stojí lovecká chata z počátku 19. století, známá jako Tyrolský dům. Přístup k oboře umožňuje silnice z Milevska přes Rukáveč na Jetětice. Po okraji obory vede trasa červené značky z Milevska do Jetětic (asi 10 km). Další informace najdete zde: Orlík (přehrada) Přehrada 49 31'50.92"N 14 10'9.00"E Přehrada Orlík je dalším ze stupňů Vltavské kaskády na území jižních Čech. Její hráz přehradila tok řeky Vltavy u Solenice v okrese Příbram. Převážná část přehradní nádrže se nachází na území jižních Čech. Své jméno dostala podle zámku, jenž kdysi čněl nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou Přehradního jezera. Přehrada byla budována v letech V první etapě výstavby bylo připraveno zázemí pro budoucí stavbaře. V další etapě byl vybudován žlab, do něhož byla po dobu stavby hráze převedena voda Vltavy. Ihned potom započaly práce na vlastním tělese hráze. U paty hráze byla na levém břehu postavena hydroelektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Na pravém boku hráze je ozubnicový výtah pro lodě, který nahrazuje plavební komory obvyklé na jiných přehradách. Jižně od hráze je na levém břehu přístav lodní dopravy po Orlické přehradní nádrži, která zajišťuje spojení hráze s Orlíkem nad Vltavou a s hradem Zvíkov. Orlická přehrada je v řetězu vltavských přehrad článkem největším, nejvyšším a nejmohutnějším. Její 450 m dlouhá hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Zadržuje jezero o ploše ha, dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km. Největší hloubka je 74 m. Jezero obsahuje 717 mil. metrů krychlových vody a je objemem zadržené vody největším v republice. Po koruně hráze vede silnice spojující Milevsko s oblastí Příbramska. Nedaleko Milína se pak napojuje na významnou silnici spojující Prahu s Píseckem a Strakonickem. Další informace najdete zde: Ski areál Monínec Ski areál 49 33'38.66"N 14 29'9.92"E Sportrelax centrum Monínec najdete na Javorové skále 70 km jižně od Prahy na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje nedaleko města Sedlec-Prčice. Monínec leží v srdci České Sibiře a kombinace jejího mikroklimatu, severní stráně a nadmořské výšky tvoří z Monínce jedinečný přírodní ledovec. - čtyřsedačková lanovka osob za hodinu je v provozu v zimě i v létě - 1,2 km dlouhá sjezdovka - Hlavní monínecká sjezdovka - v horní části této sjezdovky je 600 m dlouhá dvoukotva - pravidelně upravovaná dvěma rolbami - Hotelová sjezdovka - pro méně zdatné lyžaře, děti - dlouhá 170 m s vlekem poma - Školní sjezdovka s 93 m pohyblivým kobercem je určená pro výuku dospělých i dětí lyžařskou školou MARO - lyžařská škola nabízí výuku dospělým i dětem na Školní sjezdovce s pohyblivým kobercem dlouhým 93 metrů - ceníky skipasů - půjčovny i skiservisu, prodejna sportovních doplňků - svah pro tubing je vyhrazen vedle parkoviště v dolní části areálu - parkování v areálu je ZDARMA a parkoviště s kapacitou 550 míst je přímo u nástupu na lanovku - nejmodernější typ zasněžování, osvětlení - večerní lyžování - 18:00-21:00 hod Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 - další zimní atrakce jako snowtubing, sáňkování a bobování - zimní snowpark - ceník snowparku - pravidelně udržované a dobře značené běžkařské trasy v délce zhruba 85 km - spojení běžkování a sjezdového lyžování, vyzkoušejte skialpový a lavinový okruh na Monínci Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: Most Žďákovský most 49 30'17.34"N 14 11'2.93"E Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví. Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby. Další informace najdete zde: Milevsko - klášter Klášter 49 27'24.19"N 14 22'4.93"E Koncem 12. století se stává Milevsko významnou obchodní křižovatkou. Proto zde v roce 1187 zakládá velmož Jiří nejstarší klášter, kanonii premonstrátů. Prvním opatem byl Jarloch, autor pokračování známé Kosmovy kroniky. V této době zde postupně vznikají největší a nejvýznamnějí stavby na jihu Čech. Jde o románskou baziliku Navštívení Panny Marie a konventní budovy. Ve 13. a 14. století se klášter stále rozrůstá a bohatne. V této době patří k nejvýznamnějším v Čechách a stává se kulturním a hospodářským centrem celé rozsáhlé oblasti. Vznikají zde další objekty, jiné se přestavují (gotické paláce v závěru baziliky, kapitulní síň). První velká rána však přišla v roce 1420, kdy byl klášter husity vypálen a zdevastován. Císař Zikmund pak zastavuje zdejší rozlehlý klášterní majetek okolním feudálům. V prvé řadě to byli Rožmberkové, později Švamberkové a po nich pak Hodějovští. Po Bílé hoře v roce 1622 získávají klášter a část majetku premonstráti zpět. V letech byla část budov přestavěna v barokním slohu (děkanství, bazilika, západní část konventu, sýpka, stodoly a pivovar). Rozhodnutím císaře Josefa II. byl však v roce 1785 klášter zrušen. V průběhu 19. a 20. století celý areál postupně zchátral. Teprve v posledním období se začíná s postupnou obnovou tohoto unikátního stavebního kompexu. V hlavní sezoně (květen-září) je areál kláštera přístupný veřejnosti. Kolem kláštera prochází zeleně značená cesta, která vede z Milevska a pokračuje na Židovnu a Chyšky. Dále tudy vede žlutě značená okružní trasa, která má charakter Naučné stezky. Turistická mapa KČT 1: Střední Povltaví - Zvíkov a Orlík Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Milevsko - kostel sv. Jiljí Kostel 49 27'26.88"N 14 22'8.21"E Nachází se uprostřed hřbitova v sousedství milevského kláštera. Nejstarší část objektu (severní stěna a část věže))pochází z 12. století. Písemně doložen již v roce Jedná se o nejstarší dochovalou stavbou svého druhu v jižních Čechách. Kostel byl goticky rozšířen v roce 1407 a upraven roku Zachovalá žebrová klenba (tzv. milevského typu) je zdobená malbami ze 16. století. Poslední stavební úpravy pocházejí pak z roku Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Turistická mapa KČT 1: č.39 Střední Povltaví - Zvíkov a Orlík Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: Klášter Milevsko Klášter 49 26'56.90"N 14 21'58.79"E Premonstrátský klášter Milevsko je místo s tisíciletou sakrální tradicí a jedinečnou atmosférou. Byl prohlášen za národní kulturní památku, je nejstarší a nejrozsáhlejší klášter jižních Čech. Archeologické výzkumy zde odhalily středověkou stavební huť, v níž se vyráběly dlaždice se vzory, které nemají v křesťanském umění Evropy obdoby. Klášter Milevsko nabízí pro návštěvníky dva prohlídkové okruhy. Klášter si můžeme prohlédnout s průvodcem, každá prohlídka trvá přibližně 45 minut. První prohlídkový okruh Cesta sakrálními stavbami milevského kláštera je současně procházkou dějinami architektury. Představuje románskou baziliku Navštívení Panny Marie a rajský dvůr původního kláštera, gotickou opatskou kapli, hřbitovní kostel sv. Jiljí s románskou zvonicí a překrásnou gotickou klenbou milevského typu. Končí na druhém nádvoří s nově opravenými budovami rene san čního zámečku a barokní lesní správy, v níž dnes sídlí Milevské muzeum. Druhý prohlídkový okruh Druhý prohlídkový okruh je nahlédnutím do dějin a současnosti řádu premonstrátů u nás i ve světě. Přibližuje každodenní život řádových bratří. Seznamuje též s Kosmovým pokračovatelem, prvním milevským opatem Jarlochem, a dalšími významnými osobnostmi řádu premonstrátů. V barokní prelatuře navštívíme historické interiéry klášterní lesní správy, pokoje pana opata a kapli s oltářem Čtrnácti svatých pomocníků. V Latinské škole si můžeme prohlédnout expozici barokní knihovny se vzácnými tisky a kopie středověkých dlaždic s unikátními vzory. Prohlídka končí na prvním nádvoří, pod slunečními hodinami na budově dnešního konventu. Více informací o prohlídkách naleznete na našich stránkách Další informace najdete zde: Svatý Jan u Sedlčan Kostel 49 38'15.85"N 14 18'37.74"E Svatý Jan u Sedlčan, dříve nazývaný Skrýšovský, ves 8 km jz. od Sedlčan směr Kamýk n. Vlt. Barokní poutní jednolodní kostel sv. Jana Nepomuckého s polygonálně ukončeným presbytářem z l na symbolickém půdorysu hořícího srdce. Vnějšek stavby bohatě členěn. Hodnotný hlavní oltář s rokokovým obrazem, nástropní freska. Z okraje lesíka pod kostelem hezké Výhledy. V lesíku růstávaly poddoubáci. Autor článku: Jaroslav Holas Další informace najdete zde: Kostel sv. Mikuláše, Nechvalice Kostel 49 34'36.84"N 14 23'46.46"E V centru Nechvalic, na vyvýšeném místě nad údolím Počepického potoka, se nachází kostel zasvěcený svatému Mikuláši, patronu dětí, poutníků nebo obchodníků. Poprvé je v písemných pramenech zmíněn v roce 1352, je ale zcela jistě staršího původu. Podle stavebně- historického průzkumu pocházejí nejstarší části kostela z poloviny 13. století a kostel se řadí do pozdně románského stavebního stylu. Kostel byl v minulosti opevněn a obehnán příkopem, protože sloužil jako útočiště obyvatel Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 v případě napadení vesnice. Kostel byl v 15. století goticky upraven do dnešní podoby, věž ale zůstala v románském stylu. Interiéry byly upravovány ještě v pozdější době, na konci 19. století byl vyměněn barokní oltář za novogotický, který se více hodil ke stylu kostela. Tento oltář je vyzdoben obrazy od malíře Josefa Schweila a nacházejí se na něm obrazy svatých Mikuláše, Václava a Ludmily. Kolem kostela se původně nacházel hřbitov, který byl ve 20. století přesunut výše nad obec. Kostel byl v roce 1999 kompletně opraven, dostal nové fasády a úpravu exteriéru. Autor článku: Blanka Lednická Další informace najdete zde: Mlýn Mlýn u obce Příčovy (Sedlčansko) 49 40'32.16"N 14 22'55.45"E Na skalnatém návrší severozápadně od obce Příčovy (silnice směr Dublovice) se nachází monumentální zřícenina větrného mlýnu holandského typu. Jedná se o největší, nejstarší a nejkrásnější větrný mlýn tohoto typu u nás a svým průměrem se řadí k největším stavbám tohoto druhu v Evropě. Pozůstatky větrného mlýna jsou ojedinělou technickou památkou architektury v České republice a určitě stojí za návštěvu. Nestandardní rozměry stavby vedly v minulosti také k názorům, že se původně o větrný mlýn nejednalo. Avšak archeologický průzkum stavbu jako mlýn potvrdil. Přesná doba vzniku mlýna není známa. O stáří Větráku se dosud vedou dohady. Předpokládá se 16. nebo 17. století (na základě zápisu v urbáři Vysokochlumského panství). Někdo tvrdí, že to je doba netypická pro tuto stavbu a tak bývá vznik mlýna kladen do počátku 18. století. Stejně tak není znám jeho stavitel. Jeho stavitelem byl pravděpodobně rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, nebo Lobkowiczové. Také doba ukončení činnosti a opuštění mlýna není známo. K jeho částečnému poboření došlo asi v 18. století. Po roce 1840 bývá uváděn již jako zřícenina. Dnes je zdivo na severovýchodní straně zřícené, chybí zde úplně. Postaven byl z lomové žuly. Klenby a některé dozdívky jsou z pálených cihel. Mohutné zdivo vysoké okolo 10 metrů má při zemi šířku 1,2 metru. K mlýnu (chráněná památka) lze dojet autem nebo je možné ke zřícenině mlýna dojít od Sedlčan po červené turistické značce (necelé čtyři kilometry). Mlýn se sice nalézá na dohled od vesničky Příčovy, avšak v obci jsme se museli zeptat, jelikož zde není žádné značení. Lokalita se nazývá Chlumky nebo U Větráku a je volně přístupná. Když člověk vejde dovnitř objektu, připadá mu stavba jako Takové malé Koloseum. V době naší návštěvy jsme zde potkali zajímavou partu lidiček. Cestovali na kole a čtveřice z nich řídila úžasnou koloběžku. Cestovali po středních Čechách, Benešovsku a České Sibiři a jejich akce se jmenovala Koloběžka A ještě tady někdo byl s námi. V jednom z výklenků hnízdily mladé poštolky. Při cestě k tomuto pozoruhodnému mlýnu jsem navštívil také následující zajímavá místa: - tajemná věž Markomanka: - hrad Zvíkov: - vyhlídka na Vltavu jménem Máj: - Smetanova vyhlídka na Vltavu: - zajímavá stezka: - vodník Třéba: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 - Raisova vyhlídka: - Živohošťský most: - vodní nádrž Slapy: - hradistko Neveklov: Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: Orlík nad Vltavou - Kostel Sv. Prokopa Kostel 49 30'16.16"N 14 10'7.72"E Kostel Sv. Prokopa ze 14. století, původně gotický, dvěma přestavbami v letech 1654 a zbarokizován. Na náměstí před kostelem stojí Socha sv. Prokopa z poloviny 18. století. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: Křížová cesta u Počepic (PB) Drobné památky 49 36'9.59"N 14 22'19.45"E Opravená Křížová cesta z 2. poloviny 19. století, opravená vroce Každý z kamenných křížů je nyní ozdoben obrázkem namalovaným dětmi ze sedlčanské školy. Cesta začíná kousek za kostelem sv. Jana Křtitele v Počepicích, starobylé to obci snad z 11. století, a stoupá na jihovýchodní úbočí vrchu Radešína. Chvíli kopíruje žlutou značku od které se odděluje asi 450 m za kostelem stoupá doprava k lesu. Když uvidíme křížek u osamělého stromu v poli pod lesem, zpozorníme. Můžeme jít přes pole ke křížku, ale jdeme- li s kočárkem, pokačujeme asi 150 m po žluté na rozcestí na okraji lesa, kde se dáme ostře doprava podél okraje lesa. Tato cesta nás dovede k dalšímu křížku. Křížová cesta končí po dalších 150 metrech v místě zvaném Kalvárie. Celá trasa posytuje krásné výhledy na Počepice a okolní krajinu. Autor článku: Mirek Vostrý Další informace najdete zde: Tvrz Kovářov 49 31'3.77"N 14 16'41.77"E Renesanční tvrz se nachází v obci Kovářov na Písecku v Jihočeském kraji. Tvrz je patrová budova s valenými klenbami, venkovním schodištěm na pavlač, pravoúhlými renesančními portály s žulovým ostěním a znakem ověnčeného ledňáčka. Tvrz není veřejnosti přístupná. Původní stará tvrz za neznámých okolností zanikla a v polovině 16. století ji nahradila nová renesanční tvrz, která byla vybudována Janem Hruškou. Poté, co zdejší panství získali koncem 16. století Švamberkové a připojili je k Orlíku, ztratila tvrz jako panské sídlo význam a později byla prodána jednomu poddanému. V současné době je tvrz soukromým majetkem. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9