Komunikace. neverbální... verbální

Transkript

1 Obecné poučení o řeči a jazyce Mluvnice 1 Komunikace neverbální... verbální Řeč Jazyk Složky komunikačního procesu: komunikační situace mluvčí sdělení posluchač (autor) dorozumívací jazykový kód (adresát) Funkce řeči: - komunikativní.. - myšlenková. - expresivní - apelová - estetická.. Dělení jazyků: přirozené.. umělé Jazykové skupiny (rodiny) 1. Indoevropské jazyky 1

2 indické:. řečtina Mluvnice 2 románské:. germánské: baltské: slovanské... Slovanské jazyky společný základ - praslovanština (2000 př.n. l.), nedochovala se základní znaky: - jery (velmi krátké samohlásky i, u) - nosovky - duál - 7 pádů při skloňování - kategorie slovesného vidu - dva jednoduché tvary slovesného minulého času aorist a imperfektum 3 skupiny slovanských jazyků západoslovanské:.. východoslovanské: jihoslovanské:. dvojí písmo: latinka latinské písmo (Češi, Slováci, Poláci, Chorvaté aj.) azbuka - cyrilice (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Srbové, Makedonci, Bulhaři) 2. Ugrofinské jazyky.. Světové jazyky. Vývoj češtiny Praslovanština ---- od poč. 10. stol. pračeština předchůdce češtiny Čeština úřední jazyk České republiky (mluví jí asi 10 mil. osob v Čechách, 2 mil. v zahraničí) Důležité hláskové a tvaroslovné změny: 2

3 - stahování samohlásek ( st.) - zánik a vokalizace jerů náhrada samohláskou (10. st.) Mluvnice 3 - zánik nosovek (11. stol.) - ustálení přízvuku ( stol) - vznik ř a h (13. stol.) - ztráta jotace ( ě ---- e, kromě bě, pě, vě, mě ) ( stol.) - přehlásky: - změna dlouhých samohlásek na dvojhlásku (14. stol.) - změna dvojhlásek v samohlásku (15. stol.) - zánik dvojného čísla ( duálu ) ( stol.) - rozlišení životnosti u mužského rodu (16. stol.) Vývoj českého pravopisu Bohemika.. Glosy.. Pravopis primitivní. Pravopis spřežkový Pravopis diakritický Pravopis bratrský Dobrovského analogická oprava pravopisná..... Šafaříkova pravopisná oprava skladná... 3

4 4

5 Vývojové tendence češtiny v současnosti Mluvnice 5 5

6 - posuny ve vrstvách slovní zásoby hejtman, koloniál, hasič, kampelička. holka, péct. laserová tiskárna, mobilní telefon, ikonové menu... kolchoz, pětiletka. dýdžej, kliknout, mailovat - internacionalizace. manažer, surfovat, puzzle, supermarket, boom - univerbizace... jednosměrná ulice --- jednosměrka - multiverbizace rozhodnout se --- učinit rozhodnutí - demokratizace - intelektualizace. - terminologizace. - determinologizace Úzus, norma a kodifikace úzus.. jazyková norma (zvyklost).. kodifikace.. zásadní příručky pro uživatele češtiny: Pravidla českého pravopisu Hůrková,J.: Česká výslovnostní norma. Praha, Scientia 1995 Akademický slovník cizích slov. Praha, Academia 2000 Filipec, J. Daneš, F. Mejstřík V.: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha, Academia 2002 Havránek, B. a kol.: Slovník spisovného jazyka českého I-VIII. Praha, Nakladatelství ČSAV 1989 Havránek, B. Jedlička, A.: Stručná mluvnice česká. Praha, Fortuna

7 Jazykověda a její hlavní disciplíny Mluvnice 6 Jazykověda (lingvistika). Vnitřně se lingvistika dělí podle toho, jakou složkou jazyka se zabývá: A) Gramatika (mluvnice). 1. hláskosloví... fonetika. fonologie.. ortoepie.. ortografie.. 2. morfematika.. 3. morfologie (tvarosloví).. 4. skladba (syntax) B) Lexikologie. etymologie. onomastika... sémantika.. lexikografie... frazeologie C) Stylistika D) Dialektologie. E) Historická mluvnice. F) Srovnávací mluvnice. 7

8 Práce s kodifikačními příručkami Mluvnice 7 1. Určete slovní druhy těchto slov: místo ( ), aby ( ), vedle ( ), pomocí ( ), možná ( ), jako ( ), každý ( ), nechť ( ) 2. Přečtěte z hesla jazyk všechna přísloví, rčení, pořekadla a vysvětlete je. 3. Určete, s jakými pády se pojí předložky vyjma, kromě a mimo. 4. Podle jakého vzoru skloňujeme podstatné jméno městys? 5. Napište správné tvary 2. a 3. pádu podstatného jména Andrea. 6. Určete, zda je slovo květináč jednoznačné, či mnohoznačné. 7. Vyhledejte ve slovníku významy slov kynout a zub. Určete, jedná-li se o homonyma, nebo o slova mnohoznačná. 8. Jak se podle Pravidel správně píší následující slova a spojení: BIBLE KRALICKÁ, ŘÍŠE ŘÍMSKÁ, LÁZNĚ BĚLOHRAD, MORAVSKÝ KRAS, POJIZEŘÍ, LATINSKÁ AMERIKA, MÁJOVCI, EVROPSKÝ PARLAMENT 9. Prostudujte v úvodní části jazykového slovníku seznam zkratek a vysvětlete, co znamenají zkratky za slovy: natolik, saxofon, pověst, lavina, filé, hnít 10. Vytvořte správně tvary slov a ověřte si je ve slovníku: a) 2. a 7. pád číslovky dvě b) 5. pád sg. podstatných jmen nájemce a synovec c) 3. os. pl. sloves stavět, umět, jíst, vědět d) příčestí minulé sloves odemknout, zhynout, napnout e) 2. os. rozkaz. způsobu sloves vědět, jíst, vidět 11. Jak zkracujeme slova a slovní spojení: to jest, například, a tak dále, severovýchodní, rukopis, firma 12. Určete podle Pravidel rod podstatných jmen: prázdniny, kníže, esej, rez, peřej 13. Ověřte si s pomocí Pravidel správnou výslovnost těchto slov: diskuse(diskuze), renesance, prezident, literatura, revue, ischias, inkoust 8

9 Získávání a zpracování informací Mluvnice 8 Informace.. Informatika. Nejdůležitější zdroje informací: Katalogy : jmenné systematické.. předmětové. Při studiu knih využíváme: obsah.. rejstřík.. resumé. Při studiu si pořizujeme záznamy (poznámky): bibliografické údaje Horníček, Miroslav: Hovory s Janem Werichem. Panorama, Praha 1991 výpisek (excerptum).. osnova. 9

10 výtah (konspekt) Útvary národního jazyka Mluvnice 9 Národní jazyk - společný pro celý národní kolektiv - odráží celkový vývoj společnosti Čeština jazyk mnohovrstevnatý, rozrůzňuje se na útvary národního jazyka: 1) útvary spisovné : a) spisovná čeština.. b) hovorová čeština... 2) útvary nespisovné: a) obecná čeština... b) nářečí (dialekty) c) profesní mluva (profesní slang). d) slang. e) argot.. Cvičení 1. Vydělte z následující řady slov dialektismy, historismy, archaismy, neologismy, slangová slova, profesionalismy, slova argotická, obecněčeská, hovorová: bek, kožař, asák, stolař, žufánek, eksnout, filda, duchna, pacoš, nádražák, běhy, slepák, světla, hasák, prófa, meruna, lapiduch, chmátka, bažant, kóna, fízl, šalovat, fanka, perník, anglina, chechtáky, bajle, banán, stříkačka, dépéháčko, galánka, kliknout, ouřad, kalamář, fitness, gazdovat, exministr, mukl, gorila, pako, očko, šampáňo, pasťák, hambáč, image, volačka, štěnice, story, šlojíř, bradýř 10

11 2. Uveďte slova slohově neutrální a) ke slovům knižním: nevšední, štěstěna, hoch b) ke slovům hovorovým: škatule, mrňavý, dřina, kapánek 3. Vyhledejte v dialogu z románu Pavla Frýborta Vekslák nespisovná Mluvnice 10 a expresivní slova, slovní spojení, nespisovné tvary:,,a co Lhoták? zeptal jsem se potichu.,,nezájem, pivo mu natočím ale jinak mu nejradši vidím paty.,,já myslel jeho šéfa. Toho z autobazaru.,,od toho radši dál, Míšo. Rozumíš, jak to myslím?,,ne.,,ty jsi pitomeček! Jak myslíš, že se kreje?,,jako před esembákama?,,vůbec! Auta má jen jako bokovku sbírá starožitnosti! Chápeš? A Lhoták dělá pro něj.a ještě je nikdo nesejmul!,,práská?,,koukej já nic neříkám. Jenom ti radím: bacha na něj. S ním si nic nezačínat. Bylo to k smíchu. Jeden bonzák varuje před druhým 4. Převeďte do spis. jazyka věty z brněnského hantecu ( poloargotické mluvy): To tak ráno hópne borec z betle, hodí čučku z vokna, rozlepí baterky a góme, že zoncna tvrdě rumluje, tak si vošolne šlupku, zbalí dečmana pod klepeto, dá ňákó tu chálku, pokropí dvóma škopkama a maká na prigl. 5. Odhadněte, je-li následující ukázka a) ze slangu b) z argotu c) z obecné češtiny Než ho vylili bejval kantec a tak že zbourá tvrdou ve svý bejvalý boudě. Načež ho někdo bonznul, tak ho z fleku tepli, jenomže jim hodil kecky, než ho stačili vohodit. (Než obdržel výpověď, pracoval jako učitel. Rozhodl se tedy, že vyloupí pokladnu ve svém bývalém ústavu. Někdo jej však udal, a tak byl neprodleně zadržen. Zemřel nicméně, než došlo k soudu) (P. Ouředník, Šmírbuch jazyka českého) 6. Určete, k jakým útvarům národního jazyka patří následující ukázky: a) Slunce už je za horou. Mrknu tak na jednu chvíli přes kulturu (porost). Tu stojí křižák (šesterák)! Zacílím a postrčím napínáček (spoušť). Táhnu mušku na komoru. Tisíc mastných špuntů, stočil se mi trochu na ostro. Hledám nástřel (znamení po střelené zvěři). Trochu střiře (srsti),dvě, tři, perličky barvy (krve). Přiložil jsem psa na stopu. Nalehl jedna radost. Nová barva. Tu je lože, vylomil se (zdvihl se) nedávno. Pouštím psa. Za chvilku začal vydávat (štěkat). b) Vstal, prohnul se v kříži a zaúpěl:,,hromský dílo! Oldo! Vytáhni mi to gránichem na ponk a zašponuj mně to vidlicí do fajklubny. Vidíš, že se nemůžu hejbat. c) A ten konec tos měl vidět představ si perfektní plachťák, Luboš na příjmu ho bere s klidem kolíbkou, pak hraje na kůl, Petr rychle zafintoval na kříž, a než se 11

12 Dolňáci vzpamatovali, dal jim Pavel takovýho rychlíka, že ten jejich vyděšenej blokař udělal strejdu a byl šus. ( A závěr podání? Stojí za zaznamenání. Obtížné podání přijal Vích v pádu vzad a míč nasměroval k síťovému sloupu. Novotný s Píšou oklamali soupeře takovým způsobem, že naběhli k síti křížem, a než si to hráči Dolní Lhoty uvědomili, Samek po krátké a rychlé přihrávce smečoval, takže míč proletěl mezi rukama blokujícího hráče a udeřil ho do hlavy. Zápas skončil.) Nářečí (dialekty) Mluvnice 11 Česká nářečí - é --- í uprostřed slova (mléko mlíko) - ý --- ej (dýchat dejchat, dobrý dobrej) - vynechání spisovného koncového l (četl čet) - v na začátku slov (nebo švu složenin) (orel vorel, modrooká modrovoká) - nespisovné koncovky (se staveníma, pánama, růžema, vod tý sympatický holky) Středomoravská ( hanácká )nářečí - i/í(y/ý) ---- e/é uprostřed a na konci slov (zima zema, zelí zelé, ryby rebe, strýc stréc, dobrý dobré) - ou ó uprostřed i na konci slova (louka lóka, nesou nesó) - místo spis konc. e - -- a ( muže muža, duše duša ) - krácení dlouhých samohl. uprostřed slov ( kůň kuň, vám vam) - 7. p. ma/-ama (ženama, sósedama) - rozkaz. způsob ej -- -é ( dělej dělé ) - nespis. tvary slovesa být: já su, oni só Moravskoslovenská ( východomoravská ) nářečí - ou ---ú ( moudrý múdrý, louka lúka ) - zkracování dlouhých samohl. uprostřed slov (dát dat, být byt) - 7. pád ma/ama (ružama ) - sloveso být : ja sem (sym, som) - existence měkkého slovenského l (dělal robil, říkal povedal) Slezská ( lašská ) nářečí - existence pouze krátkých samohlásek (vyborny, krava) - odlišná výslovnost hlásky i (y tvrdě, i - měkce) 12

13 - existence tvrdého l (pul, byla, malo) - 7. pád -mi/ami - být : ja sym (som) - pravidelný slov. přízvuk na předposlední slabice (polština) - specifická slovní spojení a slova (k doktorovi do doktora, kam jdeš - jak ideš, popelnice pudlice, sklep pivnice) Ukázky nářečí Mluvnice 12 a) Jak v Heralticích těšívají nemocné: Ježíšku zlaté, ste to vy? Vy vypadáte! Voči fpadli, bradu špičató Vás uš pámbu dloho trápid nenechá. Eno, musíme tam fšici. Každé holt má náturu inó. Negdo stune v jednom kusi a furd nařiká. Negdo nesmi ovoce a ňic kyseliho, hnej se mu uscáva chlista (pálí ho žáha). Někdo má kačeni žalódek, sežere třebas tento a zmichá fšecko dohromady. Já sem skusila ze žalótkem dost. b) Zima, zima bílyj mráz! c) Pavel Dobeš Už jste tary! Vítám vás! Hrušky My vás tary máme rádi, Za našu stodolu hruška maslova vy jste naší kamerádí, a za ňu stoji dřevjany plot po vás se nám styjskalo, Za plotem meška rodina Bušova dyž se v lítě blyjskalo! Povim vam o nich takovy hlod Pantáta šafář je panckyj taškář, Raz idu ze šichty a vidim Bušku dvě leta huž, co je vdovec, Kolera jasna nevidi plot hukrád pánom tři sta vovec. Drape se s kiblem na našu hrušku Dyž je páni chtíli zpátky, Takovy je to zgyzděny rod tak to sváděl na sedláky. Dyž je páni hledali, sedláci se nedali, Pomahej pambu hned jak ju zjavim rozběhli se na šafáře, po poli je honili červeny zlosťu ulisně pravim ha potom ho bez rychtáře do rymíka hodili. Hledatě bryle tuš to se bavim Tuš to sem přišel akorat vhod d) Je před žňama. Slúnečko sa ščúří na ten boží svět, zem je rozhicovaná jak šporhélt a nebe Napoly mrtva pod ovocnanem modrúčké jak chrpa nikde ani mráčka. ležela Buška moja oběť Strýc Kordula vyšli ze síně na dvůr, požďúrkli Všeci mysleli že ju s ňu amen širák z hlavy, utírajú zapotěné čelo a dívajú sa dokud nězačla na hubě mleť přivřenýma očima kolem sebe. (Podle Zd. Galušky) Vyškantlovala pry esli sem chory ščúří sa usmívá se; šporhélt sporák; gdyž cely svět řeši uzemni spory požďúrli posunuli mirovu cestu No braly mě mory a ozval se mi v žaludku vřed e) Zejma nebejvala vo voblibě. Dlouhý noce, a to se propálilo petrolky a spálilo topiče. I když to Povidam: Gdyby šlo enem o politiku byl jen chrůst, jehličky a koháty, byla toho škoda. to bysme spolu popili To nemluvim vo vobleči. Chasa dědila sterháty Našli bysme si drahu putyku jenno po druhym. Dyž krejčí ušil nový kvádro, a tydeň bysme řešili muselo bejť dicky vo kus věčí, aby mu vyderžalo hrůzu let, diu né do svarby. Vy stě si ale popletla pojem ( Podle J. Buchara) Tu idě o hrušky a mam taky dojem topič topení; chrůst chrastí; jehličky jehličí že to se řeši jedině bojem kohát pařez; chasa děti; sterhát starší oblečení za použiti nasili f) Každou noc se v kolony tratily kury. V jednomše Za našu stodolu hruška maslova ištoku se sumšedy domluvili, že bendóm vachovať. a za ňu stoji železny plot Francek měl vachnu do polnoci a co chvila poglondal Ostnate draty brana dubova na godinky, kedy přindě Alojs. a štyry dogy hlidaju vchod Kedy ten přišel, diví sě, Franckova šopka odevříta a Francka nigdě. Zloděje! Zavřeščal na celúm kolonie. 13

14 Franckova Marjanka lamentovala, že radši mogli ukrast kury a Francka měli nechať. Rano zkozali ze špitala od Bajera, že tam Francka majó a že je v pořondku. Jak zloději ležli do jeho šopky, vyloz na chlivky, potym ze strachu zemdlol i spod na zloděje. Ty sě myšleli, že dostal infarkt, poznali go i zaněsli do špitala, že go našli na cestě. Zvuková stránka jazyka Mluvnice 13 - zabývá se jí fonetika, fonologie - základní jednotky =. Soustava českých hlásek Samohlásky (vokály).. v češtině 10 fonémů (. ) - 14 grafémů ( ) dvojhlásky:. Vokalický trojúhelník Souhlásky (konsonanty) V češtině souhlásek (b, c, č, d, ď, f, g, h, ch, j, k, l, m, n, ň, p, r, ř, s, š, t, ť, v, z, ž) - foném ch = - v přejatých slovech grafémy - celkem se v češtině používá Dělení souhlásek: a) podle činnosti hlasivek:. párové souhlásky: b, v, d, ď, z, ž, g, h p, f, t, ť, s, š, k, ch nepárové ( jedinečné ) souhlásky: m, n, ň, j, l, r ř znělé (řezat, dřít), neznělé ( tříska, tvář) c, č znělé (leckde [ledzgde], léčba [lédžba]), neznělé (noc, léčit) 14

15 b) podle místa tvoření: retné: obouretné: p, b, m retozubné: f, v zubodásňové: přední: t, d, n, c, s, dz, z, l, r, ř zadní: dž, č, š, ž předopatrové: ť, ď, ň, j zadopatrové: k, g, ch hrtanové: h c) podle způsobu tvoření: Mluvnice 14 závěrové: ústní: b, p, d, t, ď, ť, g, k nosové: m, n, ň polozávěrové: dz, dž, c, č úžinové: v, f, z, s, ž, š, j, ch, h, l, r, ř d) podle pravopisného hlediska: tvrdé: měkké.. obojetné.. Seskupování hlásek (sylaba) nejmenší mluvní jednotka - základem. - slabikotvorné souhlásky:... - slabika otevřená (rá-no).. - slabika zavřená (roz-hlas) Dělení slov na konci řádku rozdělovací znaménko klademe:.. ma lo va ti... země koule.. od dálit.. lesk lý.. sest ra, ses tra, se stra Cvičení 1. Rozdělte následující slova na slabiky: úřad, slza, zúžení, soužení, jubileum, kolonie, kamenný, pauza, muzeum, český, hlubší, nejvíce, nelze, rozohnit, přesít, nezabezpečit, soutěžme, statečný, ohnout, ohňostroj, ohromný, přišlápnout, zcukernatět, zbrousit, zmlkl 2. Z kolika slabik se skládají následující slova: pouto, auto, pouliční, rozumně, nejneobhospodařovávatelnějšími, ideou, srstmi, naučný, nejnevykrystalizovávatelnějšími, nejjednodušší 3. Vyslovujte slova po slabikách, vyhledejte dvojhlásky a slabikotvorné souhlásky: Zkouška z občanské nauky se mu vydařila. Spletla si jeden dlouhý copánek. Učitel vedl doučovací kroužky. 15

16 4. Rozlište, kdy se jedná o dvojhlásku a kdy o spojení samohlásek patřících do různých slabik: zoufalý, doučovat, poutník, douklízet, nedouk, pouze, pousmát, Eufrat, mňau, nauč se, poučka, mouka Fonetická transkripce přepis zvukové podoby jazyka květina Věra děti oběd týden půl Z kolika písmen a z kolika hlásek se skládají předchozí slova? Rozdíly mezi mluvenou a psanou podobou jazyka Mluvnice 15 - [i] - [ú] - [bje] - [vje] - [mňe] - [pje] Správná výslovnost (ortoepie) - soubor norem, kterými se řídí zvuková podoba mluvených projevů Výslovnostní styly: výslovnost: zvlášť pečlivá.. základní(neutrální). hovorová (běžná) nespisovná (nedbalá) Artikulační cvičení 1. Přečtěte alespoň pětkrát za sebou: 2. Přečtěte alespoň pětkrát za sebou: láska laská mizí váza této tetě cizí sahá seli zelí hurá Růža milá Míla hádat můžu ke stromu domů na můru mává máma umí 3. Přečtěte alespoň pětkrát za sebou: sedí spolu hledí dolů lije vodu kryje nohu 4. Přečtěte: Hou hou, krávy jdou, nesou mléko pod vodou. Houpy houpy, kočky snědly kroupy. 5. Přečtěte nahlas a pečlivě tyto verše: Lampa 16

17 Tam na břehu moře plá lampa v dál. Ta lampa, ta lampa, ach, kdo ji sem dal? Má reformní lajblík ze zelených řas a dlí na ostrově Neptejsenás. Ta lampa, ta lampa, och, ta pochází z Kdopakjenznátbymoh? Tam na dně dole vrak nachýlil bok a z oken mu zírá jen platýz a mlok. A vlny a vlny ji plavily sem: Teď sní, patou opřena o pevnou zem, v svém reformním šatě ze zelených řas A v pozadí tam leží Neptejsenás. (Christian Morgenstern) Výslovnost samohlásek a samohláskových skupin Mluvnice ráz - tvrdý hlasový začátek slov začínajících na samohlásku je závazný: a). A ty nepřijdeš? [ a ti nepřijdeš? ] b).. k Aničce [k aničce], k oknu [k oknu], s Ivanou [s ivanou], v obchodě [f opchoďe] ráz je nezávazný: a).. na odiv [na oďif, na oďif] po obědě [po objeďe, po objeďe] b).. nauč se to [nauč se to, na uč se to] ráz se neužívá: a)... kaučuk [kaučuk], mouka [mouka] b). špion [špijón], fialový [fijaloví] 2.. hele [hala] e se blíží a viď [veť] i se blíží e v noci [v naci] o se blíží a výslovnost typická pro oblast středních Čech a Prahy - tzv. pražština 3. nezkracujeme domů, dolů, knedlík [domu, dolu, knedlik] (pro oblast severových. Moravy a Slezska je typické krácení všech samohlásek) neprodlužujeme moře, prapor, pivo, dcera, zelí [móře, prápor, pívo, dcéra, zéli] 4.. modrooký, pootevřít, po obědě, matka a otec, neesteticky 17

18 Cvičení: 1.Čtěte spisovně: poučka, euforie, neurologie, kaučuk, kauce, neukáznění, kooptovat, samoobsluha, z Afriky, k inženýrovi, hierarchie, plagiát, neologismus, s Ivanou, do Anglie, mezi Italy, hygiena, myom, Ale to jsou k nám hosti! A co pořád děláš? 2. Doplňte samohlásku a určete její správnou kvantitu: Př-jď brzy dom-. Neboj se v-hr-žek. V úvoze z-stal sníh. Nezapomeň si přez-vky. Koupili si kresl-c- čtvrtky a krop-c- konev. Souhlasil s dlouhodobou v-p-jčkou peněz. Hol-c- se muž stojí u um-vadla. Je to v-j-mečný případ. N-, citr-n nechci. Koupili si l-hvové p-vo. Zdv-há se vítr. Nemá rád literat-ru. Byl to nepop-ratelný úspěch Výslovnost souhlásek Mluvnice 17 Asimilace (spodoba)znělosti sbírat [ ], loďka [..], pod stolem [..] -výjimku tvoří souhláska v. svolat [..], zvolat [.], ale vztyčit [ ] - hlásková skupina sh shánět [.] [ ] - ve slovech shora, shůry, shluk, shluknout. - na konci slova.. sud [.], zpěv [.] Cvičení Přepište foneticky následující slova: těžba.. svatba až jindy hned vybírá obtisk.. z tebe.. když. lebka odstředivka chodba v kuse. vklad kupme. 18

19 když vezmu až někdy jindy Výslovnost souhláskových skupin Přečtěte následující slova: tkanička, tchoř, tkvět, tklivý, vrhnout se, vchrstnout, vhazovat, vrchovina, zvrtnout, prozřetelnost, mrznout, mstitel, klíšťky, Karlštejn, chřipka, chřoupat, hřbet, jablko, pijte, hřeben, švestka, kostka, jdu, sedl, hřbitov, hřát, hříbě, hříbek, dvanáctka Pravidlo: 1. Zjednodušená výslovnost. Mluvnice 18 dcera [.] srdce [.] ctnost [ ] jsem [ ] prázdný [ ] Nezjednodušujeme: - setkají-li se vedle sebe dvě sykavky ( sykavka s polosykavkou ), pokud jsou párové ( z hlediska znělosti ), platí zde pravidlo o spodobě znělosti krkonošský, písčitý, zživotnit, bělošský, bez života, zcestovat, přes zeď [ ] - hláskové skupiny ts, ds na hranici předpony a kořenu slova a v mezisloví podsvětí, podsypat, předsálí, bít se [ ] Obojí výslovnost mají slova: dětský, větší, lidský, portské, kratší [ ] sedm, osm, sedmnáct, sedmdesát [..] Pozor na výslovnost následujících adjektiv v plurálu: přeloučský [..] přeloučští [.] dobříšský [..] dobříšští [.] pařížský [..] pařížští [.] francouzský [. ] francouzští [..] 2. Splývavá výslovnost.. měkký [..], činnost [.], vyšší [.] Zdvojeně vyslovíme a) 19

20 poddůstojník, nepoddajný materiál, čtvrttónový, dvojjehlan b).. nejjasnější nejasnější racci raci poddaný podaný c)... nad domem, přes studnu, nad dráhou, bez zubů Artikulační cvičení Proneste bez přeřeknutí: Pštros s pštrosicí a s pštrosáčaty šli do pštrosáčárny. Ještě štěstí, že se nesešli. Osuš si šosy. Z čeho chceš sčítat? Výslovnost přejatých slov Mluvnice 19.. hokej, teorie, rentgen, analýza, schéma, bazén, dyftýn, džíp, biftek aj... adagio [adádžo], interview [intervjú], pizza [pica], nuance [nyanse, nuance], de iure [dé júre], status quo [status kvó].. Victor Hugo [viktor igo], Jean Jacques Rousseau [žán žak rusó], New York [ňu jork] Samohlásky vyslovujeme: dlouze i krátce: aktivní, acetylen, bakterie, citron, milion, chlor, sezona, penicilin, kultura, lokomotiva aj. jen dlouze (i v písmu): vitrína, angína, disciplína, bazén, olympiáda, nervózní aj. Výslovnost souhlásek: - původní s [z]: analýza, fyzika, filozofie, prezident, univerzita - slova kurz, pulz v 1. pádě [s], v dalších odvozeninách [z] - přípona ismus / -izmus: jen [izmus], [impresionizmus] - výslovnost i psaní s i z: diskuse i diskuze, disertace i dizertace, renesance i renezance, resort i rezort, režisér i režizér - předpona dis [s]: disonance - původní k jen [k]: motocykl, demokracie, dekret, lokál, cirkus, krém [k i g]: plakát, inkoust, akát - původní x: [ks] na začátku slova před samohláskou: xylofon mezi samohláskami: plexisklo, praxe [gz] v předponě ex- před samohláskou: existovat, exekuce Výslovnost slabik di, ti, ni: - vyslovujeme tvrdě: diskotéka, tinktura, titul, nikotin 20

21 Přepište foneticky následující slova, napište k nim česká synonyma : ischias. disharmonie schizofrenie.. deziluze česká literatura. disident. curriculum vitae ofenzíva je to outsider. subtilní.. kurz koruny.. absorbovat včerejší diskuse... absence resort. runway renesance jazz.. romantismus. junta konsenzus disimilace.. designovaný. femininum.. Zvuková stavba souvislého projevu Mluvnice 20 Slovní přízvuk (akcent) Slabika škola, žáci, tabule nenasytný, prodavačka, učebnice, nepředstavitelný.: v lese.: na zemi, po poli (výjimka:. = od zcela neznámého člověka = na nejneobvyklejším místě) mezi stromy, dle zákona a).. (mě, tě, se, mi, ti, mu, ho, ji, jí, jsem, jsi, bych, byl aj.).. Nikdo by mi neřekl pravdu. b) ( a, i, že, až, už, jak aj.) Dívka a chlapec tančili. Už dost! Můj pes stůně. Jak můžeš lhát! Využití v básnictví: trochej, jamb, daktyl 21

22 Cvičení 1. Určete, na kterých slabikách je hlavní přízvuk: do lesa, nad námi, podle vás, ke vchodu, místo ní, kromě neděle, na louce, pro tebe, skrz křoví, kolem nás, ku příkladu, ve sklepě 2. Určete, na kterých slabikách je přízvuk hlavní a na kterých je přízvuk vedlejší: na nejneočekávanějších místech, za nejnepříznivější situace, ve zcela neobvyklé souvislosti, dle zákona 3. Podtrhněte slova nepřízvučná (příklonky a předklonky): Neměl tam chodit. Chtěl tě tam navštívit. Já si ho velice vážím. Měl bych je pozvat. Počkám, než přijdeš. Přijdu, až zavoláš. 4. V následujícím úryvku označte slovní přízvuk, potom text přečtěte: Expozice k výročí Kralické bible Mluvnice 21 Praha Čtyřstému výročí Kralické bible je věnována výstava Česká bible v průběhu staletí, přístupná do konce února 1994 v Pedagogickém muzeu Jana Ámose Komenského v Praze. Soustřeďuje ukázky desítek rukopisných i tištěných překladů bible do češtiny od desátého do dvacátého století. Expozice však především připomíná čtyřsté výročí vydání posledního, šestého dílu Kralické bible, tištěné v tajné tiskárně jednoty bratrské v Kralicích nad Oslavou postupně v letech 1579 až (Český deník, ) 5. Určete, jedná-li se trochej, jamb, daktyl: Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn jenom se dívali, jenom se dívali, že už je chlapeček chycen a obelstěn v té bílé zástěře kolem krku. Horo, horo, vysoká jsi, má panenko, vzdálená jsi. Vzdálená jsi za horama, vadne láska mezi náma. Byl pozdní večer, první máj, Večerní máj, byl lásky čas. Zvuková podoba věty Věta..... Pro zvukovou podobu věty je rozhodující: a)

23 Všichni očekávali netrpělivě slíbenou zprávu. b) Vyzvedněte si opravenou obuv včas.... Čert aby je vzal. Větný přízvuk má vliv i na význam sdělení: Půjčím Evě tu novou knížku. Půjčím Evě tu novou knížku. c) věty: oznamovací.....mluvnice 22 tázací otázky doplňovací - otázky zjišťovací... rozkazovací.... žádací, přací zvolací.. nekoncový úsek věty Cvičení 1) Posuďte, jak lze rozdílným členěním změnit smysl těchto rozhodnutí: Koupit ne. Prodat. Můj návrh ne. Tvůj. Koupit. Ne prodat. Můj návrh. Ne tvůj. 2) Přečtěte následující ukázku, posuďte, jak se mění intonace (melodie): Dveře se otevřely. Dveře se otevřely a stojí v nich mišpulka. Dveře se otevřely a stojí v nich mišpulka v růžových šatech. Dveře se otevřely a stojí v nich mišpulka v růžových šatech s kanýrkem. Dveře se otevřely a stojí v nich mišpulka v růžových šatech s kanýrkem, hlavu má jeden vrkoč. 3) Přečtěte následující výpovědi a porovnejte jejich intonaci: Ty jsi Elizabetka? To chceš prodávat z nebe kradený zboží? Co tam tropíte? Kde ses, Rumcajsi, vzal na tom pomníku? Podívej se pořádně, co piješ! Ukliď, Manko, kolovrátek do jeskyně. 23

24 4) Přečtěte si uvedené věty: Kovář vyhodil radostně umazanou čepici do vzduchu. Vyzvedněte si včas opravené lyže. Lékař ošetřil zběžně poraněnou ruku. a) Kam je nutno při čtení vložit pauzu? b) Přestylizujte věty tak, aby nemohla vzniknout chyba. Jazykolamy: Text si nejprve několikrát přečtěte potichu, pak nahlas a postupně zrychlujte: Shltl hrst zrn. Vlk zmrzl, prst zvlhl. Strýček Šusta suší švestky. Pan Kaplan plakal v kapli. Jetelem letěl jelen, jelen letěl jetelem. Šla Prokopka pro Prokopa. Třistatřiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes třistatřiatřicet stříbrných střech. Oblemujeme-li mu to či neoblemujeme-li mu to? Prut plul rychle po proudu. Rubl, dolar, libra. Mluvená a psaná forma jazyka Mluvnice 23 Čeština má dvě základní formy:.... mladší jsou projevy písmo (grafika) ortografie.. grafologie. grafém.. minuskule. majuskule. Vývoj písma obrázkové (piktografické) písmo.. pojmové (ideografické) písmo.. slabičné písmo... hláskové písmo... Vlastnosti písemného projevu Písemná řeč je dvojrozměrná.. Rozdíly mezi psanou a mluvenou podobou jazyka:

25