Ústí nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Transkript

1 A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB): (579891) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1287 (5313) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: Název OPOU2: A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Ve městě a sídelních jednotkách Oldřichovice a Hylváty ( m n.m.) žije trvale bydlících obyvatel a cca 36 rekreantů. Město a sídelní jednotky leží v CHOPAV Východočeská křída a do kat. území a Oldřichovice u Ústí nad Orlicí zasahuje Přírodní park "Orlice" a schválené či navržené OP vodního zdroje 1. a 2. stupně. Jedná se o průmyslovou obec, pracovní příležitosti se nacházejí v obci a mimo obec. Ve městě jsou rodinné domky a zástavba panelových domů. Počet nemovitostí: 1594 Charakter zástavby: zpravidla soustředěná zástavba Nová rozsáhlá výstavba: plánuje se výstavba RD v okrajových časech města dle ÚP Významní znečišťovatelé průmyslové podniky: RIETER Zemědělské družstvo: na pozemcích hospodaří AVENA Dlouhá Třebová C. PODKLADY Dotazník k PRVKÚC Informace MěÚ Informace TEPVOS, s.r.o. TEPVOS, s.r.o. - Technicko-ekonomický podklad posouzení vhodnosti skupinových vodohospodářských projektů na získání podpory poskytované z Fondu soudržnosti (04/2004) TEPVOS, s.r.o. - Odvádění a čištění OV Technicko - ekonomický podklad pro stanovení strategie rozvoje stokové sítě a ČOV (08/2004) TEPVOS, s.r.o. - ÚP - Studie zásobování pitnou vodou a odkanalizování nových rozvojových ploch (08/2004) Provozní řád vodovodu Povolení k odběru podzemních vod Realizační projekt OP vodního zdroje (3/2000) Kanalizační řád Povolení k vypouštění odpadních vod Dokumentace "Rozšíření kanalizace " (10/2000) D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodovod - současný stav Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu v, Hylvátech, Kerharticích, Oldřichovicích a Černovíru je společnost TEPVOS s.r.o., jejíž stoprocentním vlastníkem je Město. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu v Dlouhé Třebové je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Skupinový vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele a ostatní odběratele ve městě, v obci Dlouhá Třebová, v sídelních jednotkách Hylváty, Kerhartice, Oldřichovice a Černovír a v části sídelní jednotky Dolní Libchavy. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: z toho v : Stránka 1 z 7

2 - v Hylvátech: v Kerharticích: v Černovíru: v Oldřichovicích: v části Dolních Libchav: 25 - v Dlouhé Třebové: Počet zásobovaných rekreantů: z toho v : v Hylvátech: 25 - v Kerharticích: 20 - v Černovíru: 10 - v Oldřichovicích: 15 - v části Dolních Libchavy: 0 - v Dlouhé Třebové: 75 Vodovod byl uveden do provozu postupně v od roku 1920, rekonstrukce v 50. a 70. letech 20. století, v Hylvátech byl uveden do provozu po roce 1970, v Kerharticích po roce 1930, v Černovíru po roce 1970, v Oldřichovicích po roce 1980 a v Dlouhé Třebové po roce Voda z vrtu Perla 06 Hylváty a vrtů ÚO-1 a ÚO-2 je přivedena do akumulační nádrže u ČS Z čerpací stanice je voda čerpána do vodojemu nižšího tlakového pásma a vodojemů vyššího tlakového pásma. Z vodojemu nižšího tlakového pásma vedou 3 samostatné přivaděče do spotřebiště nižšího tlakového pásma. Z vodojemu nižšího tlakového pásma je zásobováno město po výškovou úroveň Mírového náměstí, ul. Smetanovu, Kerhartice a část Dolních Libchav (ohraničeno žel. tratí ČD - Letohrad) a podstatná část Hylvát. Z armaturní šachty pod vodojemy vyššího tlakového pásma jsou vedeny 2 hlavní přivaděče do vyššího tlakového pásma. Z vodojemů vyššího tlakového pásma je zásobována zbývající část města včetně sídliště Štěpnice, část Hylvát (panelové domy), Oldřichovice, Černovír a obec Dlouhá Třebová. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody skupinového vodovodu jsou dvě zvodně, vázané na sedimenty svrchnokřídového stáří v drenážní části hydrogeologického rajónu 423 Ústecká synklinála. První zvodeň, která dotuje vrty Perla 06 a UO-2, je vázaná na pískovce a prachovce středního turonu, druhá zvodeň, vázaná na obdobné sedimenty spodního turonu, dotuje vrt UO-1 a nevyužívaný vrt UO-3. Popis jímacích objektů: Vrt se nachází v jižní části města za bývalým stavebním podnikem na levém břehu Třebovky. Z hlediska stavebního se jedná o vrtanou trubní studnu 294 m hlubokou, vyhloubenou v roce 1971 a vystrojenou ocelovými zárubnicemi o průměru 325, 216, 133 a 89 mm do konečné hloubky. Dno manipulační šachtice je situováno na cca 0,6 m vysokém umělém násypu okolo vrtu nad původním povrchem terénu, který má kótu 325,325 m n. m. Objekt je obestavěn zastřešenou cihlovou nástavbou asi 3,5 m vysokou. Hladina podzemní vody je napjatá, s pozitivní výtlačnou úrovní, tzn. že vrt je přetokový. Perforovaný úsek se nachází v etáži spodnoturonské zvodně v hloubce m. Nadložní zvodeň střednoturonská je ve vrtu zaplášťově odtěsněna, podložní zvodeň cenomanská je zatěsněna v celém profilu. Vrt se nachází v jižní části města za bývalým stavebním podnikem na levém břehu Třebovky, v blízkosti vrtu UO-1. Z hlediska stavebního se jedná o vrtanou trubní studnu 109,85 m hlubokou, vyhloubenou v roce 1971, vystrojenou ocelovými pažnicemi o průměru 529, 325 a 273 mm do konečné hloubky. Dno manipulační šachtice je situováno na cca 1 m vysokém umělém násypu okolo vrtu nad původním povrchem terénu, který má kótu 325,325 m n. m., kóta horního okraje zárubnice je 326,312 m n. m. Celý objekt je obestavěn zastřešenou cihlovou nástavbou asi 3,5 m vysokou. Hladina podzemní vody je napjatá s pozitivní výtlačnou úrovní, tzn. že vrt je přetokový. Perforovaný úsek se nachází v etáži střednoturonské zvodně v hloubkovém intervalu 32 až 70 m a m. Vrt se nachází na jihovýchodním okraji města v místní části Hylváty. Z hlediska stavebního se jedná o vrtanou trubní studnu cca 33 m hlubokou, vybudovanou v roce 1928, vystrojenou ocelovými pažnicemi o průměru 320 mm. Nad vrtem je vybudována širokoprofilová šachtová studna, do které se přelévá voda z vrtu V této studni je umístěno přelivné potrubí do akumulace. Celý jímací objekt je obestavěn zastřešenou cihlovou nástavbou asi 3 m vysokou o půdorysných rozměrech 290 x 290 cm a oplocen, úroveň terénu je v místě vrtu 330 m n.m. Hladina podzemní vody je napjatá, s pozitivní výtlačnou úrovní, tzn. že vrt je přetokový. Vrtem je jímána svrchní část střednoturonské zvodně. Vydatnost jímacích objektů: Volný přetok vody z vrtu činí cca 20 l/s, využitelná vydatnost byla stanovena na 26 l/s. Volný přetok vody z vrtu činí cca 1 l/s, využitelná vydatnost byla stanovena na 50 l/s. Volný přetok vody z vrtu činí cca 36 l/s, využitelná vydatnost byla stanovena na 40 l/s. Jakost vody: Stránka 2 z 7

3 Z chemického hlediska se jedná o podzemní vody alkalické reakce ((ph 7,5), dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s celkovou mineralizací okolo 400 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní s výjimkou koncentrace železnatých iontů; - vlivem více anaerobního prostředí dochází k výraznému snížení nasycenosti podzemní vody kyslíkem (průměrná hodnota rozborů z období činí 33,5 %), současně dochází k překračování mezné hodnoty pro koncentraci železa; - těžké kovy, specifické organické látky a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vzorcích dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami; - celková objemová aktivita (je velice nízká, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje v oblasti cca % indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; - z hlediska mikrobiologického je voda závadná pouze v ukazateli živých organismů, v jednom případě byly zaznamenány koliformní bakterie, popř. bezbarví bičíkovci, všechny ostatní ukazatele se pohybují pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb. Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. v ukazateli železo, v rozsahu ostatních stanovovaných chemických ukazatelů je voda vyhovující. Nezbytné je její odželezňování a hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1 vzhledem ke zvýšené koncentraci železa. Z chemického hlediska se jedná o podzemní vody alkalické reakce ((ph 7,56), dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s celkovou mineralizací okolo 420 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní s výjimkou koncentrace dusičnanů a v poslední době i železa; - koncentrace dusičnanů je sledována dlouhodobě od roku Z počáteční hodnoty 28 mg/l dochází ke dvěma menším oscilacím v rozmezí hodnot od 25 mg/l v roce 1985 do 36,3 mg/l v roce Od roku 1992 dochází k setrvalému nárůstu z hodnot okolo 31 mg/l až na současnou koncentraci téměř 46 mg/l. Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě sice nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, ale trend je s velkou spolehlivostí setrvale vzestupný. V posledních dvou letech však se stoupající koncentrací železa klesá obsah dusičnanů v podstatě na nulu; - těžké kovy, specifické organické látky a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity (a (? jsou velice nízké, objemová aktivita radonu222 se pohybuje v oblasti cca 65 80% indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; - z hlediska mikrobiologického je voda závadná pouze v ukazateli živých organismů, všechny ostatní ukazatele se pohybují pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb. Celkově hodnotíme jímanou vodu jako podmíněně vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. v rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů, ale je nutné průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1. Nezbytné je však ověřit příčinu postupné změny jakosti v tomto vrtu. Z chemického hlediska se jedná o podzemní vody alkalické reakce ((ph 7,5), dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s celkovou mineralizací okolo 440 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní s výjimkou koncentrace dusičnanů; - od roku 1994 dochází k plynulému nárůstu dusičnanů až na koncentrace okolo 49 mg/l v roce Od roku 1996 do roku 2003 se koncentrace pohybují převážně mezi 45 až 50 mg/l a během roku 1999 došlo při třech měřeních k překročení nejvyšší mezné hodnoty pro obsah dusičnanů v pitné vodě. Trend je v současné době setrvalý; - těžké kovy, specifické organické látky a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity (a (? jsou velice nízké, objemová aktivita radonu222 se pohybuje v oblasti cca 50 70% indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; - z hlediska mikrobiologického dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. voda vykazuje občasnou závadnost v ukazatelích enterokoky, koliformní a fekální koliformní bakterie a živé organismy. Celkově hodnotíme jímanou vodu jako podmíněně vyhovující až nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. v ukazateli dusičnany, v rozsahu ostatních stanovovaných chemických ukazatelů je voda vyhovující. Nezbytné je s ohledem na nepříznivý mikrobiologický obraz její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A3, vzhledem k vysoké koncentraci dusičnanů. Povolení k odběru a ochranná pásma: Rozhodnutí : ŽP/36955/7746/2003/231.8-S/80 ze dne Množství: 30 l/s, m3/rok Platnost: do OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Rozhodnutí: ŽP/36955/7746/2003/231.8-S/80 ze dne Množství: 50 l/s, m3/rok Platnost: do Stránka 3 z 7

4 OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Rozhodnutí: ŽP/9656/1002/2004/231.8-Ku/21 ze dne Množství: 16 l/s, m3/rok Platnost: do OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Poznámka: Vrt je v majetku společnosti Perla, bavlnářské závody, a.s. s tím, že společnost má zajištěn přednostní odběr pro závod Perla 06 Hylváty. V areálu provozu vodovodů v se nacházejí šachtové studny S-1 a S-2 a vrt na Dukle včetně čerpací stanice a vodojemu, které jsou dlouhodobě vyřazeny z provozu. Jejich aktuální stav není sledován. Totéž se týká dosud nevyužívaného vrtu UO-3 v Oldřichovicích. Úprava vody - současný stav Voda je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním plynného chloru podtlakovým regulátorem typu MAGDOS MK 2 v ČS v areálu Pod Horou. Doprava vody - současný stav Voda z vrtu Perla 06 Hylváty a vrtů ÚO-1 a ÚO-2 je přivedena do akumulační nádrže o objemu 650 m3, která je umístěna vedle ČS v areálu Pod Horou. Z čerpací stanice je voda čerpána do vodojemu nižšího tlakového pásma o objemu 1000 m3 a vodojemů vyššího tlakového pásma o objemu 2 x 250 m3, 1000 m3 a 1500 m3. Z vodojemu nižšího tlakového pásma vedou 3 samostatné přivaděče do spotřebiště nižšího tlakového pásma. První řad je přiveden do areálu Pod Horou, druhý je veden z prostoru areálu Pod Horou do Kerhartic a zásadním přivaděčem pro nižší tlakové pásmo je řad do armaturní šachty v ul. J. K. Tyla, který dále vede do sídliště Podměstí, kde se rozdvojuje ve směru Hylváty a ve směru ul. Královéhradecká. Z vodojemu nižšího tlakového pásma je zásobováno město po výškovou úroveň Mírového náměstí, ul. Smetanovu, Hylváty, Kerhartice a část Dolních Libchav (ohraničeno žel. tratí ČD - Letohrad) a část Hylvát. Z armaturní šachty pod vodojemy vyššího tlakového pásma jsou vedeny 2 hlavní přivaděče do vyššího tlakového pásma. První přivaděč je veden ve směru PVT - ul. Lázeňská ul. P. Jilemnického, kde se rozděluje do ulic Čs. armády a Na Žižkově, druhý přivaděč vede obdobnou trasou do ul. Tyršova, ul. Smetanova a dále pokračuje do zadní části sídliště Štěpnice. Z vodojemů vyššího tlakového pásma je zásobována zbývající část města Ústí nad Orlicí včetně sídliště Štěpnice, část Hylvát (panelové domy), Oldřichovice, Černovír a obec Dlouhá Třebová. ČS vrtu UO-1-1 ČS vrtu ÚO-2-1 ČS v areálu Pod Horou je umístěno zařízení k hygienickému zabezpečení vody Vodojemy - současný stav Vodojem nižší tlakové pásmo - zemní jednokomorový o objemu 1000 m3. Max hladina 375,94 m.n.m. Dno vodojemu není známo. Vodojem vyšší tlakové pásmo - zemní dvoukomorový o objemu 2 x 250 m3. Max hladina 412,50 m.n.m. Dno vodojemu není známo. Vodojem vyšší tlakové pásmo - zemní jednokomorový o objemu 1000 m3. Max hladina 412,50 m.n.m. Dno vodojemu není známo. Vodojem vyšší tlakové pásmo - zemní dvoukomorový o objemu 2 x 750 m3. Max hladina 412,50 m.n.m. Dno vodojemu není známo. Vodovodní síť současný stav Požární voda je zajištěna z vodovodu. Celková délka vodovodní sítě skupinového vodovodu bez přípojek činí 70,19 km. Zhodnocení současného stavu Množství vody v jímacích objektech, uvedené v platných vodohospodářských rozhodnutích, je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody v jímacích objektech (tzv. voda surová) se mezi sebou výrazně liší, v souvislosti s odlišnou genezí podzemní vody v jednotlivých jímacích objektech. Limitní požadavky platné vyhlášky č. 252/2004 Sb. jsou trvale nebo ojediněle překračovány v ukazatelích NO3, Fe a v mikrobiologických ukazatelích, zcela výjimečně i v jiných ukazatelích (např. ropné látky, sirovodík, aj.). Před distribucí do sítě se proto voda jednak míchá v akumulační nádrží, jednak se v prostoru čerpací stanice hygienicky zabezpečuje chlorací. Kvalita vody je po hygienickém zabezpečení většinou v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody a v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Výjimkou je lokálně zvýšený obsah Fe (desetiny mg Fe/l), obsah NO3 se pohybuje okolo mg/l. S ohledem na aktuální jakost vody ve zdrojích vody a trend jejího vývoje je platnost výše zmiňovaných Stránka 4 z 7

5 vodohospodářských rozhodnutí ve věci povolení odběru vody limitována, navíc ve vazbě na zpracování manipulačního řádu jímací oblasti. Proces vyhlašování ochranných pásem využívaných vodních zdrojů ve smyslu nových právních předpisů není doposud dokončen. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (gravitační řad z Perly 6 do akumulace na ČS z AC DN 250 v délce 1,311 km, pokračování gravitačního řadu z VDJ VTP z AC DN 250 v délce 0,321 km, gravitační řad z VDJ VP - do ul. Jilemnického z LT DN 250 v délce 0,576 km, z litiny DN 50 v délce 0,264 km, z AC DN 125 v délce 0,690 km, úseky z rpe 5/4 a 1, z neznámého materiálu v celkové délce 2,465 km, z AC DN 80 v délce 0,375 km, z AC DN 60 v délce 0,389 km, z oceli 2" v délce 1,469 km, z oceli 6/4" v délce 0,124 km). Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města, obce a uvedených sídelních jednotek. Je napojen na centrální dispečink provozovatele vodovodu. Významnější odběratelé vody Název subjektu // Zdroj vody: vodovod, vlastní // Odběr 1999 (m3/rok) // Odběr 2000 (m3/rok) // Odběr 2015 (m3/rok) // Poznámka Perla, bavlnářské závody, a.s. - závod 01 // vodovod // // // // vlastním zdrojem je vrtaná studna // vlastní // // // // Perla, bavlnářské závody, a.s. - závod 03 // vodovod // 500 // 500 // 500 // vlastním zdrojem je vrtaná studna // vlastní // // // // Perla, bavlnářské závody, a.s. - závod 06 // vodovod // // // // vlastním zdrojem je vrtaná studna // vlastní // // // // Perla, bavlnářské závody, a.s. - závod 12 // vodovod // // // // vlastním zdrojem je povrchová voda // vlastní // // // // D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ 1) Rekonstrukce řadů z AC 2) Rekonstrukce řadu z Perly 06 do akumulace z AC DN 250 v délce 1,311 km 3) Rekonstrukce řadu z litiny DN 65 v délce 0,210 km (ulice Zahradní) Odůvodnění: stáří let 4) Rekonstrukce řadu z litiny DN 65 v délce 0,420 km (celá ulice TGM) 5) Rekonstrukce řadu z litiny DN 65 v délce 0,350 km (ulice ČSA) 6) Rekonstrukce řadu z oceli DN 200 v délce 0,260 km (mezi garážemi z ulice Heranovy na Štěpnickou) Odůvodnění: prorezivělé, díry cca 1-2 x ročně 7) Rekonstrukce řadu z litiny DN 100 (od šachty u SMS po Luční a ul. Pickova) 8) Rekonstrukce řadu z litiny DN (od křižovatky pod hřbitov - Kerhartice) Odůvodnění: stáří Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku nevyhovující jakosti vody ve zdrojích (vrt UO-2 - dusičnany, UO-1 - železo), nedořešené vlastnické vztahy (vrt Perla 06 ve vlastnictví společnosti Perla, bavlnářské závody a.s. s přednostním odběrem) a občasně nevyhovující jakost v síti navrhujeme vybudování náhradního zdroje za vrt Perla 06 v lokalitě pod Kubincovým kopcem a vodárenské napojení dosud nevyužívaného vrtu UO-3 Oldřichovice. Nový vrt je navržen o hloubce 150 m, předpokládaná zvodeň spodnoturonská. Tato opatření jsou navržena k realizaci v letech Souběžnou podmínkou je dořešení stavu na vrtech UO-1 a UO-2, kde pravděpodobně dochází k přetékání vody ze spodnoturonského vodního zdroje do zdroje střednoturonského a stav je nutno řešit technickými prostředky. Úprava vody: S ohledem na výše popsaný stav jakosti zdrojů vody se předpokládá pouze hygienické zabezpečení vody chlorací. Doprava vody: S ohledem na změnu koncepce zásobování navrhujeme dvě nové čerpací stanice s Q = 20 l/s a H = 60 m umístěné u nového zdroje pod Kubincovým kopcem a stávajícího vrtu UO-3 Oldřichovice. Nové čerpací stanice by měly být realizovány v letech a Vodojemy: S ohledem na změnu koncepce zásobování navrhujeme vybudování nového zemního vodojemu o objemu 1000 m3 v letech , vodojem bude umístěný za letištěm nad sídlištěm Štěpnice. Realizací nového VDJ vznikne nové 3. tlakové pásmo, které bude pokrývat přibližně sídliště Štěpnice a zástavbu území s hranicí danou ulicí Tvardkova a Letohradská. Navrhované řešení zabezpečí náhradní dodávku pitné vody v případě havárie z jiného nezávislého zdroje pitné vody z vrtů UO-2, UO-3 nebo z vrtu po Kubincovým kopcem. Navrženým systémem zásobování a dispozicí vodovodní sítě skupinového vodovodu by bylo možno přepouštět vodu bez nebo po tlakové redukci mezi jednotlivými tlakovými pásmy. Hraniční jakost vody ze zdroje UO-2 by byla nalepšována mísením s vodou z vrtu Pod Kubincovým kopcem v prostoru akumulace 650 m3 v areálu stávající čerpací stanice. Vodovodní síť: S ohledem na změnu koncepce v zásobování vodou navrhujeme následující rozšíření vodovodních řadů: výtlačný řad LT DN 250 o délce 2 km od nového vrtu do akumulace 650 m3 v areálu stávající čerpací stanice, výtlačné a přívodné řady LT DN 200 o celkové délce 10 km do nového vodojemu za letištěm nad sídlištěm Štěpnice a zpět ke spotřebišti Štěpnice, zokruhování přívodním řadem okolo sídliště Štěpnice včetně propojení do sídliště Na Dukle. Stránka 5 z 7

6 Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících výtlačných, zásobních a rozvodných řadů. Stávající nevyhovující stav potrubí skupinového vodovodu se navrhuje zlepšit výměnou nevyhovujícího trubního materiálu azbestocementu (osinkocementu) za potrubí z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Navrhujeme rekonstrukce těchto řadů: - v AC DN 250 o délce 0,321 km, LT DN 250 o délce 0,576 km, LT DN 50 o délce 0,264 km, AC DN 125 o délce 0,69 km, rpe 6/4 o délce 0,4 km, potrubí z neznámého materiálu o délce 2,456 km, rpe 5/4 o délce 0,434 km, rpe 1 o délce 0,101 km, OC 2 o délce 1,469 km, OC 6/4 o délce 0,124 km v letech 2004 až 2015; - v Dlouhé Třebové AC DN o délce 0,375 km, AC DN 60 o délce 0,389 km, LT DN 125 o délce 0,346 km, LT DN 100 o délce 2,529 km, LT DN 80 o délce 1,05 km, OC DN 65 o délce 1,469 km, OC DN 50 o délce 0,124 km. Rozšíření vodovodní sítě v Dlouhé Třebové je navrženo v letech 2011 až 2014 v rozsahu PVC DN 100 o délce 0,5 km. D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu v bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody z nepoškozeného vodovodního systému (vodovod Libchavy dovozová vzdálenost cca 1 km), nebo dovozem vody z nevyužívaného zdroje U-1 (pod Kubincovým kopcem), pokud bude zajištěna zdravotní nezávadnost jímané vody (dovozová vzdálenost do 1 km). V obou případech budou pro nouzové zásobování využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Kanalizace - současný stav Ve městě, sídelních jednotkách Hylváty, Oldřichovice a části Kerhartic je vybudovaná jednotná kanalizační síť se společným odváděním dešťových, splaškových a průmyslových odpadních vod na společnou ČOV. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je TEPVOS s.r.o. Na kanalizační systém je napojena také obec Dlouhá Třebová a Dolní Libchavy. Odpadní vody (z výrobní činnosti, městské vybavenosti - služeb a domácností) spolu se srážkovými vodami jsou z místních částí Kerhartice, Hylváty, a části Oldřichovic gravitačně a prostřednictvím 13 čerpacích stanic odváděny zpravidla jednotnou (v okrajových částech) oddílnou stokovou sítí na hlavní přečerpávací stanici (u nábytku). Odtud jsou čerpány na čistírnu odpadních vod. město a část Oldřichovice Z horního konec města (sídliště Štěpnice) jsou odpadní vody sváděny prostřednictvím čtyř významných sběračů do Kmenových stok v ulici Královéhradecká a Moravská. Tyto stoky se spojují v zeleném pásu u křižovatky ul. Královéhradecká a M.R. Štefánika a dále pokračují ulicí M.R. Štefánika a Nádražní do hlavní čerpací stanice Ústí nad Orlicí (u nábytku). Ve spodní části města jsou odpadní vody odváděny za pomocí 5 ČS (čerpací stanice v ulici Pod Horou ČS1 + odlehčovací komora, J.K.Tyla ČS2, Jaroslava Haška ČS8 a Wolkerova ČS12 a ČS 13) Hylváty Odpadní vody jsou odváděny gravitačně a následně pomocí 5 ČS (čerpací stanice v ulici Pod Lesem ČS9, Za Vodou ČS3, Za Vodou ČS4, Poříční ČS5, Poříční ČS6) čerpány do stoky v ulici Třebovská, který je zaústěn v křižovatce ul. Třebovská Moravská do vejčité stoky (profil DN 900/ /1600), která je dále zaústěna do hlavní čerpací stanice (u nábytku). V případě nedostatečné kapacity vejčitého profilu jsou odpadní vody stokou DN 800 v křižovatce ulic Třebovská Moravská svedeny do kmenové stoky v ulici Moravská. Část lokality Za Vodou je odkanalizována prostřednictvím tlakové kanalizace do ČS 5. Kerhartice Odpadní vody jsou odváděny gravitačně a dále pomocí 3 ČS nových (čerpací stanice Sokolská ČS11, Karpatská ČS7, Karpatská ČS10) čerpány do původní ČS Sokolská. Odtud jsou odpadní vody přečerpávány výtlačným řadem PVC 150 mm do hlavní čerpací stanice (u nábytku). Do tohoto výtklaku je napojena ČS 8 u Mendriku. Dlouhá Třebová K odvedení splaškových odpadních vod z obce Dlouhá Třebová byl v letech byl vybudován nový systém oddílné splaškové kanalizace (v ulicích Sluneční a Na Skalce je výjimečně umožněno společné odvádění splaškových a srážkových vod). Odpadní vody z obce jsou svedeny soustavou zpravidla gravitačních stok, čerpacích stanic a výtlačných řadů do hlavní ČS1 Sever, která je situována v jižní části obce. Odtud jsou splaškové odpadní vody čerpány výtlačným řadem do kanalizace v ulici Třebovská v, prostřednictvím které jsou odváděny na centrální čistírnu odpadních vod. K čerpání odpadních vod slouží celkem 12 čerpacích stanic. Celková délka stokové sítě činí cca 59,1 km (z toho činí cca 5,8 km přivaděčů, 52,6 km stokové sítě a cca 0,7 km tlakové kanalizace). V rámci investiční akce kanalizace a ČOV, která probíhala v letech 2012 a 2015, bylo zrealizováno cca 7,7 km nových stok a cca 5,9 km stávajících stok bylo zrekonstruováno. Na Stránka 6 z 7

7 veřejnou kanalizaci má možnost se napojit více jak 98 % obyvatel sídelních jednotek: Hyváty, Kerhartice, Oldřichovice a. Celková délka stokové sítě Dlouhá Třebová činí cca 12,0 km (z toho činí cca 2,0 km přivaděčů, a cca 10,0 km stokové sítě). Na veřejnou kanalizaci má možnost se napojit více jak 90 % obyvatel obce Dlouhá Třebová. Čištění odpadních vod ČOV se nachází na severní straně města na pravém břehu toku Tichá Orlice v blízkosti železniční trati - Letohrad. ČOV byla postavena v letech 1988 až Odpadní vody z jsou sváděny do centrální čerpací stanice umístěné cca 40 m nad křížením Tiché Orlice a železniční trati Praha Česká Třebová. Odtud jsou čerpány cca 1,5 km proti toku na centrální ČOV. ČOV byla v letech kompletně rekonstruována. Od roku 2012 jsou na ČOV samostatným přivaděčem čerpány odpadní vody také z obce Dolní Libchavy. Stavba byla intenzifikována na tyto charakteristiky hydraulického zatížení: Projektovaná kapacita v počtu ekvivalentních obyvatel: EO Q24 spl. (průměr. bezdeštný denní přítok) 51,8 l/s Qh max spl.(max. bezdeštný hodinový přítok) 62,1 l/s Q max. na biolog. část za deště 120 l/s Q max na ČOV za deště 360 l/s Objem dešť. zdrže 2203,2 m3 Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s nitrifikací a denitrifikací. Vlastníkem je město, provozovatelem společnost TEPVOS s.r.o. E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU V rámci investiční akce kanalizace ČOV spolufinancované z prostředků EU, která probíhala v letech , byly realizovány téměř všechny návrhy PRVK z roku Byla zrekonstruována ČOV, jež má dostatečnou kapacitu pro připojení sídelní jednotky Černovír a obcí Dlouhá Třebová a Dolní Libchavy. Současně byly vybudovány téměř všechny stoky dle původního návrhu s tím, že zbývá:? nová kanalizace v ulici A. Staška (rozšíření stokové sítě s napojením na centrální ČOV a napojení dosud nenapojených cca 32 EO - jednotná stoka A - PVC DN ,3 m - jednotná stoka B - KAM DN ,9 m, PVC DN ,0 m - splašková stoka C - KAM DN ,5 m - celkem 184,7 m)? rekonstrukce kanalizace v ulici Barcalova a Velké Hamry? výstavba dvou odlehčovacích komor v sídelní jednotce Hylváty (Na stokové síti jednotné soustavy v sídelní jednotce Hylváty se navrhuje vybudovat 2 odlehčovací komory pro odlehčení přívalových vod. Odlehčení odpadních vod odpovídajících nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Do řeky Třebovka, která vede v souběhu se stávající páteřní stokou kapacitně odlehčí podstatné části stokové sítě v Hylvátech a dolní části. Toto opatření umožní i napojení obce Dlouhá Třebová na centrální ČOV.) AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) Stránka 7 z 7