Psychologické aspekty lékařské péče

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Psychologické aspekty lékařské péče"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování Psychologické aspekty lékařské péče (Psychologické aspekty ve stomatologii) Bakalářská práce Autor : Karin Krejčová Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb Vedoucí práce : MUDr. Karczmarczyk Jan Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karviné, dne 20. dubna Karin Krejčová Strana 2

3 Poděkování: Děkuji MUDr. Janu Karczmarczykovi za odborné vedení po celou dobu zpracování mé bakalářské práce, cenné rady a připomínky, za trpělivost, ochotu a vstřícnost. Strana 3

4 Anotace Tato práce se zaměřuje na psychologické aspekty lékařské péče. Zaměřila jsem se na psychologické aspekty ve stomatologii. Dnešní moderní doba je rychlá, stresující a klade na člověka veliké nároky. Přístup lékařů a zdravotních sester k pacientům se za posledních dvacet let velmi změnil. Povaţují pacienta za svého rovnocenného partnera, jsou akceptovány všechny jeho potřeby, emoce, poţadavky. Také se změnil přístup obyvatel ke svému zdraví a k prevenci. Povaţují ji za součást svého ţivota, navštěvují odborné lékaře v pravidelných intervalech, přebírají zodpovědnost za své zdraví. Tato práce zkoumá přístup lidí k prevenci, vliv emocí ve stomatologické péči a ekonomické důsledky ovlivňující preventivní péči. Klíčová slova: psychologie, komunikace, emoce, prevence, motivace. Anotation This work focuses on psychological aspects of medical care. I focused on psychological aspects in dentistry. Nowadays modern time is fast, stressful and demands a lot from poeple. In the last twenty years doctors and nurses treatment of patients has rapidly changed. Patients are considered equal partners, all of their needs, emtoions and requirements are taken into consideration. People s attitude to their health and prevention has changed as well. They accept their health as part of their lives and they visit specialists regularly taking responsibility for their healths. This work studies people s attitude to prevention, influences of emotion in dental care and economic consequences affecting preventive care. Key words: psychology, communication, emotions, prevention, motivation. Strana 4

5 Obsah Úvod Psychologické aspekty v lékařství Lékařská psychologie Psychologie zdraví Psychologie nemoci Přístup lékaře k pacientovi Komunikace Verbální komunikace Neverbální komunikace Specifika komunikace s dětským pacientem Komunikace s dospělými Popis a analýza emocí ve stomatologii Emoce Úzkost a strach Bolest Motivace k prevenci ve stomatologii Motivace pacienta Prevence a osvěta Edukace ve stomatologické péči Ekonomické důsledky onemocnění Analýza ekonomických aspektů Výzkumné šetření u pacientů a klientů stomatologických ordinací Cílová šetření Výsledky výzkumu Závěr Strana 5

6 Úvod Je víc toho, co nás děsí, než toho, co nás ohrožuje bezprostředně, a častěji nás trápí představa než skutečnost. Nebuďte předčasně nešťastní, protože to, čeho jste se báli, jako už hrozícího možná nikdy nepřijde a určitě ještě nepřišlo. Buď si bolest zvětšujeme, nebo ji cítíme napřed nebo si ji přímo vymýšlíme. Většina lidí žije v neklidu a rozčílení, třebaže je nic zlého nepostihuje a určitě nepostihne. (L. A. Seneca) Je známo, ţe v dnešní velmi uspěchané době je kladen velký důraz na zdravý ţivotní styl a zdraví. Je to pojem opravdu rozsáhlý, zasahující do všech aspektů lidského ţivota. Ať uţ se jedná o osobní ţivot, práci, rodinu či koníčky. Lidé by měli dbát na to, aby byli v dobré fyzické kondici, aby dodrţovali zásady zdravého ţivotního stylu, sportovali, dodrţovali zásady správné ţivotosprávy, udrţovali se v dobré psychické kondici. Nedílnou součástí zdravého ţivotního stylu jsou pravidelné preventivní prohlídky např. u praktického lékaře, gynekologa či stomatologa. A s tímto je spojena i celá řada proţitků, které pacienta provázejí před, v průběhu či po vyšetření. Důleţitá je správná motivace pacientů k tomu, aby povaţovali stomatologickou péči za přirozenou součást svého ţivota a aby kladli důraz spíše na prevenci. Ke všem lékařským oborům, ale zejména ke stomatologii patří odbornost, umění komunikace, empatický přístup dentálního týmu, ale na straně klientů i strach z návštěvy stomatologa či přímo z konkrétního zákroku, stres s tím spojený a proţívání bolesti. Ve své bakalářské práci se věnuji analýze psychologických aspektů, které ovlivňují pacienta během stomatologického vyšetření a ošetření. Mým cílem je zjistit, co pacienti proţívají, zda na ně působí strach z bolesti nebo strach ze samotného vyšetření či ze zvuku vrtačky. Zda je v silách dentálního týmu tyto obavy zmírnit, a jakým způsobem. Zjišťuji, zda mají pacienti dostatek informací o prevenci ve stomatologii, zda je pro ně vysvětlení lékaře srozumitelné. Zabývám se také ekonomickými důsledky, jeţ jsou nutností v řešení stomatologických problémů, které následně vyplývají z nesprávné péče o chrup. Strana 6

7 Práce je rozčleněna do dvou základních částí na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám analýzou psychologických aspektů v lékařské péči. Vycházím z teorií odborníků z lékařské psychologie, ošetřovatelství a stomatologie. Zabývám se motivací k prevenci ve stomatologii od dětství aţ do dospělosti. V praktické části vyhodnocuji analýzu psychologických aspektů v lékařské péči. Pouţiji metodu dotazování. Pomocí dotazníkového šetření zjišťuji u respondentů, zda povaţují prevenci za součást svého ţivota, zda pociťují strach před a během ošetření a co je toho nejčastější příčinou. Zabývám se otázkou, zda pacienta ovlivňují emoce v přístupu ke stomatologické péči a zda je prevence ovlivněna ekonomickými faktory. Strana 7

8 Teoretická část 1. Psychologické aspekty v lékařství Medicína je v současné době oborem, který se velmi rychle rozvíjí. Je moţno léčit nemoci, které ještě před několika desítkami let byly velmi těţce léčitelné nebo se nedaly léčit vůbec. Vyvíjejí se vyšetřovací metody, léčba, přístup odborníků z lékařských i nelékařských oborů k pacientům, ale také přístup pacientů ke svému zdraví a prevenci. Velkým přínosem je také rozvoj psychologie v medicíně. Lékaři i zdravotní sestry se vzdělávají v oboru psychologie v rámci celoţivotního vzdělávání a toto se stává přirozenou součástí jejich profese. Plnohodnotným oborem v medicíně je lékařská psychologie. 1.1 Lékařská psychologie Lékařská psychologie je aplikovaným psychologickým oborem majícím interdisciplinární charakter. Představuje aplikaci psychologických poznatků ve zdravotnictví - lékařem. Lékařská psychologie je oborem zabývajícím se především psychickými aspekty vztahu a interakce lékaře, pacienta, jakož i vazbou na relevantní jedince či skupiny z pacientova sociálního prostředí (příbuzní, přátele) na vědomé, ale též nereflektované úrovni 1 Lékařská psychologie je obor psychologie, který integruje v léčbě nemocí psychologické přístupy. Při porušení zdraví, tedy léčbě nemoci, se uplatňuje vţdy i pacientova psychická sloţka - jeho nezdolnost, zvládání, schopnost čelit a vyrovnat se s ţivotními těţkostmi a další psychosociální vlivy v celém kontextu choroby a jejího proţívání. Lékař je s osobností a psychosociálními faktory nemoci u jedince seznámen, ovládá biopsychosociální přístup ke zdraví a nemoci a léčí pacienta komplexně- klinickými a psychologickými dovednostmi. Tato integrita je předpokladem úspěšného výkonu povolání. Lékařská psychologie má vztah k jiným vědním oborům jako je klinická psychologie a psychologie zdraví, duševní hygiena a výchova ke zdraví, filozofie a sociologie, psychoterapie, sociální psychologie a vývojová psychologie VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s RAUDENSKÁ, Jaroslava, JAVŮRKOVÁ, Alena. Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada Publishing a.s,2011,s. 20 Strana 8

9 1.2 Psychologie zdraví Psychologie zdraví je zaměřena na prevenci, to je na jedince relativně zdravé, ne na nemocné. Zdravý člověk, ale můţe být odlišně definován lékařem, sociologem nebo psychologem. Lékař ho můţe charakterizovat jako jedince bez přítomnosti nemoci, sociolog jako fungujícího ve všech daných sociálních rolích a psycholog jako člověka, který se dokáţe vyrovnat a zvládnout ţivotní úkoly a těţkosti. Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duševní) stav člověka a znamená nepřítomnost nemoci. Zdraví může být chápáno subjektivně i objektivně. Subjektivně zdráv je ten, kdo se cítí zcela dobře, nemá žádnou zdravotní potíž; celkem zdráv, pokud má drobnou potíž; objektivně zdráv, pokud se cítí dobře a nebyla u něho zjištěna žádná nemoc. 3 Zdraví nelze chápat jako něco definitivního, něco v čem lze nalézt změřitelný konec, ale jako proces, v němž je možný maximální rozvoj, daný možností organizmu. Jako životní proces se zdraví mění okamžik od okamžiku spolu s proměnami systému organizmusprostředí. A právě toto přizpůsobování nárokům okolního přírodního a sociálního prostředí, je důvodem toho, že zdraví člověka nelze chápat jinak než jako dynamickou skutečnost Psychologie nemoci Při vymezování tohoto pojmu je vhodné vycházet zpět z pojetí jednoty a celistvosti organismu a prostředí. Tento přístup umoţňuje chápat nemoc stejně jako zdraví v rovině ţivotních procesů člověka, které se odehrávají v systému člověk a prostředí. Nemoc pak není ničím jiným neţ poruchou tohoto systému. Nemoc má stejně jako zdraví svůj aspekt biologický, psychický a společenský. Slovo nemoc je definováno jako porucha zdraví. Nemoc, na rozdíl od pocitu zdraví, přináší potíţe. Je pro většinu lidí náročnou ţivotní situací, která je vnímána často jako obtíţně zvládnutelná, někdy jako nezvládnutelná. Během nemoci dochází k neuspokojování celé řady potřeb, vyţaduje určitou míru adaptace na novou situaci, vyrovnávání se s nepříznivými, často bolestivými projevy, klade zvýšené nároky na jedince v náhle změněných podmínkách. 5 3 RAUDENSKÁ,Jaroslava,JAVŮRKOVÁ,Alena. Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada Publishing a.s.,2011, s ZACHAROVÁ,Eva, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publiching a.s., 2011, s ZACHAROVÁ,Eva, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publiching a.s., 2011, s.114 Strana 9

10 Strach z nemoci a léčení má obvykle kaţdý nemocný člověk. Jedná se hlavně o různá nepříjemná vyšetření, kdy strach můţe být silnější neţ nemoc samotná. Psychický stav pacienta můţe být umocněn i nevhodnou atmosférou čekárny, ambulance. V odborné literatuře je popsáno i několik zdrojů strachu. Mezi ně patří vrozená přecitlivělost, úzkostlivá hyperprotektivní výchova, přehnané zdůrazňování zdravotních rizik, vyprávění strašidelných historek, sledování nevhodných filmů, strašení lékařem, injekcemi, pobytem v nemocnici, popisování lékařských úkonů, sdělování nepříjemných zážitků a zkušeností se zdravotníky a léčbou. 6 Úzkost je nepříjemný proţitek a stav. Na rozdíl od strachu si pacient neuvědomuje její bezprostřední příčinu, tedy určitý předmět či situaci, které ji vyvolávají. Je reakcí na tušené a neznámé nebezpečí a bývá zpravidla nepříjemnější neţ strach, neboť očekávání něčeho nemilého a neznámého je horší neţ událost sama, je-li jasně poznána. Úzkost běţně přechází ve strach a naopak a nelze je přesněji oddělit. V praxi se setkáváme častěji se strachem u vnitřně stabilnějších pacientů, naopak úzkost bývá příznačná pro lidi méně vnitřně stabilní. 7 V oblasti fyziologických změn se úzkost a strach projevují spíše nespecificky a zasahují prakticky všechny orgány a funkční systémy. Bývá zrychlená činnost srdce (tachykardie, vyšší krevní tlak), dýchání shledáváme rychlejší či zpomalené (zatajování dechu), pocit sucha v ústech, naopak vzrůstá potivost kůţe, zvyšuje se svalové napětí. Na první pohled mívá výrazně úzkostný jedinec vyděšený výraz, jeho mimika je málo diferencovaná, v obličeji je bledý, celkově působí dojmem strnulosti a tenze, jeho pohyby bývají hůře koordinované, nepřesné. Strach a úzkost člověka doprovázejí celý ţivot, ovšem jejich forma a intenzita se mění vlivem řady okolností, včetně věku. Předpokládáme, ţe dispozice k úzkosti a strachu jsou vrozené a v extrémních případech do značné míry určitě dědičné, i kdyţ je lze přesto modifikovat vlivy prostředí (výchova, psychoterapie) Přístup lékaře k pacientovi Vztah mezi lékařem a pacientem je dán vzájemným očekáváním a tím, do jaké míry jsou tato očekávání naplňována oběma stranami. 9 6 ZACHAROVÁ,Eva, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publiching a.s., 2011, s VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003,s.121 Strana 10

11 Cílem psychologického přístupu je porozumět individualitě pacienta, psychologicky pacienta vést, chovat se k němu tak, aby se cítil bezpečně. To umoţňuje empatie a projevy osobního zájmu lékaře o to, co pacient proţívá. Pokud lékař pacientovi rozumí a dá mu to najevo, vzbuzuje v něm důvěru. Někteří pacienti dále ţádají od lékaře pomoc v adaptaci na nemoc a při řešení problémů 10 Vztah mezi lékařem a pacientem je určován jejich rolemi a očekáváním. Rozeznáváme paternalistický, direktivní model vztahu mezi lékařem a pacientem a partnerský, nedirektivní přístup k nemocnému. Sebepoznání sniţuje pravděpodobnost vzájemných nedorozumění. Nejčastější problémovou oblastí je vztahová asymetrie a přenášení dřívějších zkušeností a pocitů na chování druhého. Spolupráce pacienta s lékařem je výsledkem vzájemného vztahu a komunikace. Dobrá spolupráce vede pacienta, aby plně a včas informoval lékaře o všem důleţitém a spolehlivě dodrţoval jeho doporučení a nařízení včetně ordinace. 11 Většina pacientů vnímá svého stomatologa jako odborníka, který jim pomůţe vyřešit problém a chápe zubní ošetření jako normální. Ale i v dnešní době se setkáváme s pacienty, kteří přicházejí do ordinace zubního lékaře ojediněle a většinou s akutní bolestí. Jsou vystrašeni, obávají se ošetření a moţné bolesti a bohuţel chtějí vyřešit pouze akutní problém a na další plánované ošetření se jiţ nedostaví. Je jim vysvětlen problém, který je trápí, řešení problému a moţné komplikace, které mohou nastat. Komunikace je jedním z nejdůleţitějších aspektů, které provázejí pacienta při návštěvě lékaře. 1.5 Komunikace Pro všechny, kteří pracují v pomáhajících profesích je důleţitá oblast sociálních dovedností. Ošetřovatelská praxe klade důraz na schopnost interakce na přední místo. Komunikace ve zdravotnictví je v mnoha ohledech specifická. V běţném ţivotě komunikace podléhá určitým pravidlům, normám, etiketě. Ve chvíli, kdy lékař a zdravotní sestra vstupuje do interakce s pacientem, se však tyto nastavené hranice bortí. Sestra se v rámci ošetřovatelského procesu ptá na velmi citlivé záleţitosti, o kterých se jinak ve společnosti nemluví, dotýká se nejrůznějších částí jejich těla a dokonce provádí i bolestivé úkony. Proto je důleţité, aby sestra uměla vytvořit atmosféru důvěry a bezpečí, aby s pacientem navázala vztah zaloţený na úctě a respektu. Vytvoření takového vztahu mezi sestrou a pacientem je však nemoţné bez 10 RAUDENSKÁ,Jaroslava,JAVŮRKOVÁ,Alena. Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada Publishing a.s.,2011,s JANÁČKOVÁ,Laura, WEISS,Petr. Komunikace ve zdravotnické péči, Praha :2008, s. 134 Strana 11

12 efektivní komunikace. Sestra musí umět komunikovat s pacientem, ale i s členy celého týmu. Bez dobré komunikace není moţná dobrá spolupráce. Všichni se mohou naučit základní pravidla efektivní komunikace. Vyţaduje to určité předchozí vědomosti, zkušenosti, dovednosti a vlastně celoţivotní učení. I zdravotničtí pracovníci musí na sobě neustále pracovat, aby jejich komunikace byla nejen dobrá, ale stále lepší a lepší. V praxi rozlišujeme tři druhy profesionální komunikace: 1. sociální komunikace je běţný hovor, kontakt s nemocným. 2. specifická komunikace je oblast, kdy sdělujeme důleţitá fakta, motivujeme pacienta k další léčbě, působíme edukačně. 3. terapeutická komunikace se odehrává často formou rozhovoru s pacientem. Při denním kontaktu s nemocným člověkem poskytuje oporu a pomoc v těţkých chvílích rozhodování, přijímání nepříjemných či velmi závaţných skutečností. 12 Nedílnou součástí vztahu sestra-pacient je empatie. Empatie je schopnost vcítit se do toho, co pacient v souvislosti s nemocí a svoji změněnou situací proţívá. Je to pochopení zkušenosti jiného člověka. Je to schopnost vidět situaci z pohledu někoho jiného, je to participace na pacientově světě. Empatická sestra chápe pacientovu zkušenost s nemocí, stanovuje s pacientem ošetřovatelské cíle a přizpůsobuje ošetřovatelské intervence tak, aby byly tyto cíle naplněny Verbální komunikace Verbální komunikací se rozumí sdělování prostřednictvím slov, řeči. Jde o sdělování obsahů zpráv a informací. Pro srozumitelnost jakéhokoliv verbálního sdělení je důleţité kontrolovat, co chceme říci a jak to chceme říci. 14 Chceme-li, aby naše komunikace byla efektivní a přinesla to, co očekáváme, musíme sledovat řadu prvků z oblasti verbální i neverbální. Dobře komunikovat neznamená jen zvolit slova, je důleţité věnovat pozornost dalším prvkům jako jsou rychlost řeči, hlasitost, pomlky, výška hlasu, přítomnost embolických slov(slovních parazitů), délka projevu, intonace VENGLÁŘOVÁ,Martina, MAHROVÁ,Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry, Praha: 2006,s ŠPATENKOVÁ,Naděţda,.KRÁLOVÁ, Jaroslava. Základní otázky komunikace, Praha: 2009,s ŠPATENKOVÁ,Naděţda,.KRÁLOVÁ, Jaroslava. Základní otázky komunikace, Praha: 2009, s VENGLÁŘOVÁ,Martina, MAHROVÁ,Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry, Praha: 2006,s.19 Strana 12

13 Kritéria úspěšné verbální komunikace: 1. Jednoduchost - sdělení musí být stručné, jasné. Pouţíváme běţné slovní obraty, ověřujeme, zda nemocný porozuměl sdělovanému. Je třeba v úvodu rozhovoru ověřit aktuální schopnost porozumět, příliš jednoduché sdělení působí devalvačně. 2. Stručnost - v situaci, kdy jsme nemocní, máme tělesné obtíţe, obavy, nejasná očekávání, jsme citliví na čas. Stručná informace působí profesionálně. 3. Zřetelnost - při komunikaci s nemocným musíme jasně vyjádřit podstatu věci. Problematická jsou dvojsmyslná sdělení, přílišná zobecnění, osobní názory. 4. Vhodné načasování - při přípravě rozhovoru je nutné zváţit všechny souvislosti. Načasovanou zohledňujeme zvláště u závaţných témat. Podmínkou je klid pro sdělení, soukromí, nerušený prostor, dostatek času. 5. Adaptabilita - přizpůsobení stylu hovoru reakcím nemocného. Sledujeme jeho odpovědi, všímáme si neverbálních projevů Neverbální komunikace Neverbální komunikace je nejjednodušeji definována jako řeč těla. Patří k ní všechny projevy, které vysíláme, aniţ bychom mluvili a i ty, kterými řeč doprovázíme. Neverbální komunikaci pouţíváme k tomu, abychom její pomocí řeč podpořili, nebo také úplně nahradili. Její pomocí vyjadřujeme emoce, své interpersonální postoje. Pouţíváme ji k sebeprezentaci. Řeč těla je upřímnější neţ verbální projev. Ve zdravotnické praxi jsou projevy neverbální komunikace velmi významné. Potřeba porozumění je zde velká, stejně jako navázání vzájemné důvěry. Naši pacienti se nacházejí v náročné ţivotní situaci s doprovodným emocionálním proţitkem a my jim při ošetřování vstupujeme do zóny, kde pouštějí jen své nejbliţší. Je proto významnou a důleţitou dovedností sestry vyznat se v řeči těla, umět pracovat se svými neverbálními projevy a umět naslouchat neverbálním projevům svých pacientů. 17 Ale zejména pracovat i se svou řečí těla, jak na straně lékařů tak ostatního personálu. 1.8 Specifika komunikace s dětským pacientem Při komunikaci s dítětem je nutné dodrţovat určitá pravidla. Do zubní ordinace přicházejí se svými rodiči děti uţ od jednoho roku věku. Seznamují se s prostředím, s novými lidmi, kteří 16 VENGLÁŘOVÁ,Martina, MAHROVÁ,Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry, Praha: 2006,s VENGLÁŘOVÁ,Martina, MAHROVÁ,Gabriela. Komunikace pro zdravotní sestry, Praha: 2006, s.39 Strana 13

14 se pohybují v jeho blízkosti. S batoletem je důleţité navázat kontakt, usmívat se, mluvit na něj něţně. Vhodné jsou doteky, hlazení. Je dobré pokud lékař oslovuje dítě stejnou podobou jména jako jeho rodiče. V tomto věku je normální negativismus a vzdor dítěte, dítě si uvědomuje svoji individualitu. Dětský pacient není schopen racionálně pochopit význam všeho co se s ním děje a zpravidla není dobrovolným pacientem. Komunikace s dětmi předškolního věku je nepatrně jednodušší. Je dobré pouţívat jednoduchá slova, krátké věty a průběţně svou činnost doprovázet slovním komentářem. Nepřerušujeme dítě, pokud nám potřebuje něco sdělit, nešetříme pochvalou a oceněním. Nikdy dětem nelţeme! To je důleţité pro zachování důvěry mezi lékařem a dětským pacientem. V pubertálním věku jsou chlapci i děvčata poněkud citlivější. Hůře vnímají bolest, hůře zvládají strach, úzkost, jsou méně komunikativní. Respektujeme pacientovo soukromí, přistupujeme ke kaţdému dospívajícímu jako k jedinečné originální osobnosti. 1.9 Komunikace s dospělými Dospělost lze z časového hlediska rozdělit na dospělost časnou (20-30let), střední (30-50let) a pozdní (50-65 let). Stáří počítáme od 65 let a výše. Dospělost lze označit i jako věk, ve kterém se stýkají vývojové síly rozvoje a stárnutí. Rozvoji i stárnutí, jenţ je nevratné, podléhají všechny stránky člověka-duševní, tělesná, sociální a duchovní, byť značně nerovnoměrně a individuálně. 18 Dospělý člověk přichází zpravidla do ordinace dobrovolně, přichází, protoţe chce a hledá ve zdravotnickém zařízení pomoc. Pokud se rozhodne, můţe kdykoliv odejít z čekárny, ale i z ordinace. Tento pocit kontroly nad situací jim dává jistou moc a redukuje proţitek stresu. Muţi se mnohdy bojí více neţ ţeny, ale snaţí se svůj strach popírat. Naopak ţeny ve většině případů ventilují své emoce navenek. Je důleţité pacienta vyslechnout a nabídnout mu pomoc. Měli bychom mít dostatek času, věnovat se pacientovi a pokud moţno okamţitě vyřešit jeho problém. Do ordinací přicházejí také pacienti mentálně postiţeni či jinak handicapováni. Přístup dentálního týmu k těmto pacientům je mnohdy velmi osobní. Lékař a zdravotní sestra se snaţí navodit přátelskou atmosféru, rozhovor je veden na jiné téma. Tito pacienti jsou otevření, dávají najevo své potřeby a pocity, záleţí na jejich momentální náladě. 18 VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s.45 Strana 14

15 Ošetření bývá ve většině případů úspěšné. V případě opakovaného neúspěšného ošetření jsou tito pacienti odesílání do fakultní nemocnice k ošetření v celkové anestezii. 2. Popis a analýza emocí ve stomatologii Medicína je dnes na velmi vysoké úrovni, pacient je rovnoprávným partnerem lékaře. Společně rozhodují o kaţdém vyšetření, způsobu léčby, pacient musí být informován o všech rizicích a moţných neţádoucích účincích léčby. Je vyţadován písemný informovaný souhlas pacienta ke všem vyšetřením a ošetřením. Komunikace mezi pacientem a lékařským i nelékařským personálem je nedílnou součástí celého procesu, kterým pacient prochází. Je nesporné, ţe se pacient obává vyšetření samotného, následného ošetření, bojí se bolesti, mnohdy dochází ke změně chování z důvodu psychického vypětí. Nezastupitelnou roli hrají emoce, psychické vypětí, strach, očekávání bolesti. A právě strach z bolesti bývá nejsilnějším emočním aspektem většiny pacientů. Lékaři a zdravotní sestry se denně dostávají do konfrontace s tímto proţitkem a jejich úkolem je svým přístupem k pacientovi navést přátelskou atmosféru a dotyčného uklidnit. Mnohdy jsou pacienti právě v důsledku obav o vlastní zdraví podráţděni, nervózní a někdy také agresivní. Ve stomatologických ordinacích je strach z bolesti alfou a omegou většiny nezodpovědných pacientů, kteří navštěvují svého zubního lékaře pouze v případě akutního problému. Přístup člověka k sobě a ke svému zdraví se rodí jiţ v útlém dětském věku, kdy rodiče přicházejí se svými dětmi k zubnímu lékaři. Dítě by mělo navštívit zubního lékaře jiţ kolem prvního roku věku. Rodiče jsou seznámeni se stravovacími návyky a s potřebnou péčí, kterou by měli věnovat mléčným zoubkům svého dítěte. Je velmi ţádoucí, aby se první návštěva obešla bez nutného ošetření. Dentální tým věnuje dítěti veškerou svou pozornost, ale to je stále v bezprostřední blízkosti svých rodičů. Velmi důleţitý je také postoj rodičů k zubnímu ošetření. Jakmile má dítě z domova kladný vztah k pravidelným zubním prohlídkám a správným způsobem je pečováno o jeho chrup, bývá dítě velmi dobře spolupracujícím pacientem. V opačném případě se setkáváme s dětmi neošetřitelnými a toto bohuţel přetrvává aţ do pozdějšího věku a nezřídka aţ do dospělosti. Důleţitou roli hraje také správná ţivotospráva. V dnešní době, kdy děti mají stravu s přemírou cukru, a slazených nápojů je těţké udrţet chrup dítěte zdravý. Strana 15

16 2.1 Emoce Emoce jsou celkové reakce organismu na situaci, provázené stavem příjemného nebo nepříjemného ladění resp. tělesnými změnami jako je např. strach, vztek, nuda, smutek, pláč. 19 Podle subjektivního hodnocení je emoce moţné rozdělit na libé (radost) a nelibé (strach, bolest). Podle charakteru výsledné činnosti pak na emoce mobilizující (zlost) a demobilizující (smutek). Emoce jsou řízeny z limbického systému, a to jak z podkorových, tak korových oblastí. Velký význam mají pravděpodobně také různé mediátorové systémy mozku. Emoce jsou společné pro celý ţivočišný druh a jejich somatické projevy mohou být signálem pro ostatní členy druhu. 20 Pozitivní emoce nejsou negativní charakteristikou ţivotní situace ohroţeny, mají právě opačné moţnosti. Mohou v klidu a míru rozšiřovat myšlenkový obzor osob, které je proţívají. Mohou je podněcovat k rozvinutí často velice široké palety ţivotních aktivit. Negativní emoce nejsou nedostatkem kladných emocí, ale každý z nás má do určité míry na sobě nezávisle zároveň jak určitou míru radosti, tak i starostí. Přitom nejen celková výše kladných a záporných emocí je individuálně odlišná. I poměr kladných a záporných emocí je v kaţdém z nás různý. V průběhu času se však jak relativní výše obou druhů emocí, tak i jejich poměr u každého z nás mění Úzkost a strach Lékaři i zdravotní sestry se denně při výkonu své velmi náročné profese setkávají se strachem a úzkostí pacientů a jejich příbuzných. Pacienti se obávají vyšetření a zákroků, které je čekají, mají strach z utrpení, z bolesti. Příbuzní se obávají toho, ţe jejich blízký člověk bude trpět a špatně snášet poţadovaný zákrok, mají obavy z toho, ţe jim nemohou pomoct, ţe budou bezmocní. V zubním lékařství je strach snad nejskloňovanějším pojmem vůbec. Ať uţ se jedná o strach z vyšetření, ošetření či strach z bolesti. Pacient se nachází v prostředí pro něj dosti emocionálně náročném, cítí napětí a čeká na výsledek stomatologické prohlídky. 19 Ing.MALÁKOVÁ Jolana.Ottova encyklopedie A-Ţ,Praha:Ottovo nakladatelství s.r.o.,2004,s LANGMAJER,Miloš. Základy lékařské fyziologie, Praha: Grada Publishing a.s., 2009, s KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie vděčnosti a nevděčnosti, Praha: Grada Publishing a.s, 2007 s. 64 a 68 Strana 16

17 Strach definujeme jako nepříjemný proţitek vázaný na určitý předmět nebo situaci, které v jedinci vyvolávají obavu z ohroţení. Je tedy reakcí na poznané nebezpečí a má signální, a obrannou funkci. Ohroţení můţe být vnější (například nepříjemné zvuky z vedlejší ordinace) nebo vnitřní (strach, ţe danou situaci nezvládne). Často jsou tyto faktory vyvolávající strach navzájem propojeny, protoţe lidská představivost, zkušenosti a schopnost předvídat způsobují, ţe oba světy, subjektivní i objektivní, mnohdy splývají. Strach můţe být reálný, v očích druhých pochopitelný, nebo nereálný, iracionální. 22 Podle Zacharové a Šimíčkové (2011) mohou předmětem strachu být: Bolest, kterou člověk zná z předchozích onemocnění, vyšetření, nebo dokonce vyprávění. Strach z bolesti je nejčastějším pocitem pacientů, se kterým se ve stomatologických ordinacích setkáváme. Ztráta ţivotních moţností - bojí se neschopnosti pracovat, bavit se, starat se o rodinu. Mnohdy ani po větších stomatologických zákrocích pacienti nechtějí přerušit pracovní proces, většinou se bojí o své pracovní pozice. U závaţných stomatologicko-onkologických onemocnění můţe rovněţ dojít ke strachu ze znetvoření obličeje-deformaci obličejových kostí. Strach ze smrti a umírání stojí v pozadí i lehčích forem onemocnění, protoţe pacienti si některá onemocnění nedovedou vysvětlit a bojí se, jaké komplikace mohou vzniknout. 2.3 Bolest Bolest je jevem, který leţí na pomezí fyziologie a psychologie. Je to nepříjemný smyslový a emoční záţitek spojený obvykle s aktuálním či potencionálním poškozením tkání, jeţ souvisí s poruchou fyziologické povahy nebo vnějším násilím. Bolest je varovným signálem a má ochrannou funkci. Upozorňuje, ţe došlo k poškození organismu nebo ţe poškození můţe záhy nastat. Jedince svým nepříjemným emočním doprovodem nutí k jejímu odstranění, tedy i k odstranění příčiny bolesti. V určitém okamţiku přestává být signálem poškození, tedy příznakem, a stává se sama nemocí vyţadující léčení. 23 Kaţdý člověk zná bolest z vlastní zkušenosti. S největší pravděpodobností je bolest první záţitek lidské bytosti, v bolestech se rodí a v bolestech velmi často umírá. 22 VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s ZACHAROVÁ,Eva, ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada Publiching a.s., 2011, s. 138 Strana 17

18 Je tak silným emočním vjemem, ţe se lidé právě bolesti bojí nejvíce. V dnešní době je bolest vnímána podstatně intenzivněji neţ v minulosti, díky pohodlnějšímu a jednoduššímu způsobu ţivota. Ve stomatologické ordinaci se s pojmem strachu z bolesti setkáváme kaţdodenně, a proto je nabídka ošetření v lokální anestezii nedílnou součástí kaţdodenní práce. Ošetření je pro pacienta snesitelnější, stává se spolupracujícím pacientem. Ošetření takového pacienta je pro dentální tým jednodušší. V praxi rozeznáváme čtyři základní typy bolesti: 1. Akutní bolest zpravidla vzniká na základě poškození pletiva mechanicky, nebo nemocí. Při její silnější intenzitě představuje velkou zátěţ, na kterou jedinec reaguje výraznými fyziologickými změnami odpovídajícími první fázi stresu, kdy člověk bojuje nebo utíká. Prudce se zvyšuje krevní tlak, dýchání se prohloubí, můţe nastat zatajení dechu, roste svalové napětí a podobně. Jedinec postiţený silnou akutní bolestí se snaţí odstranit její zdroj, k okolí se můţe chovat agresivně-případně i k sobě, aby nesnesitelné bolesti unikl 2. Chronická bolest je příznačná tím, ţe její příčina není známá. V takovém případě je sama sobě onemocněním. Jindy je její příčina neodstranitelná. Diagnostikujeme ji tehdy, trvá-li déle neţ půl roku. Nebývá zde výrazná fyziologická a reagování pacienta odpovídá, řečeno podle teorie stresu, fázi vyčerpání. Postiţený chronickou bolestí proţívá bezmocnost, mnohdy nastoupí deprese, pravidelně se vyskytují poruchy spánku, sniţuje se chuť k sexuálnímu styku, pacient mění své chování a omezuje sociální kontakty, uzavírá se do sebe a ţije bolestí. 3. Bolest rekurentní je epizodická, záchvatovitá a svým průběhem pro pacienta nevypočitatelná. Zvláště nepříjemná je bolest útrobní. Špatně ji pacient snáší zejména proto, ţe je spojena s jejím očekáváním, tedy i se strachem, jenţ ji pak pochopitelně zvýrazní. 4. Bolest procedurální vzniká jako bezprostřední následek určitých výkonů, jako jsou endoskopická vyšetření, lumbální funkce a podobně. 24 Tolerance a snášení bolesti je individuální záleţitostí. Ze své praxe pozorujeme, ţe není velký rozdíl v toleranci bolesti mezi muţi a ţenami. Často záleţí na momentální náladě, únavě jak pacienti bolest zvládají. Je známo, ţe intenzita bolesti v dopoledních hodinách klesá, odpoledne ustupuje a vrací se večer a v noci. Nejlépe je bolest snášena zhruba mezi třicátým 24 VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s Strana 18

19 a padesátým rokem ţivota, nejhůře bolest snášejí mladiství. Naopak děti bývají velmi tolerantní k bolesti a často zvládají i náročnější zákroky velmi dobře. Mnohdy je uklidňujícím momentem pro pacienta jen přítomnost lékaře. Pacienti si vytvářejí velmi úzký vztah ke svému ošetřujícímu lékaři, uklidní se, zbaví se úzkosti a strachu. U bolesti lze rozlišovat tři vzájemně propojené stránky: 1. Smyslovou (senzorickou) - souvisí především lokalizací bolesti a posouzením intenzity a kvality samotným pacientem. 2. Emoční - týká se především motivace a tendencí bolest zmírnit a odstranit. 3. Hodnotící - zde se nejvíce uplatňuje myšlení. Jedinec srovnává současnou bolest se svými dřívějšími zkušenostmi, vytváří si očekávání o dalším vývoji bolesti a na základě toho pak jedná. 25 Z hlediska odezvy lze bolest pozorovat v rovině: 1. Subjektivní (psychické) - tato rovina je vázána zvláště na proţívání a projevuje se hlasově a řečově (stíţnosti, sténání). 2. Vnějškově pozorovatelného projevu - např. reflexní staţení ruky, změna výrazu obličeje, úlevná poloha těla. 3. Fyziologické a biochemické - např. větší produkce serotoninu. 26 Při stomatologickém ošetření se setkáváme s akutní bolestí. Projevovaná akutní bolest, pokud se nejedná o bolest extrémně silnou, má i sociální funkci a je voláním o pomoc. Také proto samotná přítomnost lékaře bolest subjektivně mírní. Akutní bolest se zmírní, můţe-li se pacient volně projevovat a podaří-li se dosáhnout svalového uvolnění. Toho můţeme dosáhnout tím, ţe pacienta vyzveme, aby zhluboka dýchal, uklidnil se a uvolnil. Bolest zmírníme také odvedením pozornosti, např. dotazy na různé údaje. Je nesmírně důleţité dát pacientovi najevo, ţe víme jak mu je, čili jsme empatičtí. Je na místě pacientovi sdělit, ţe bolest jakkoliv nepříjemná jednou skončí. Je nutné být s pacientem v komunikačním kontaktu nejen slovně, ale i dotykově. 25 VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s.225 Strana 19

20 3. Motivace k prevenci ve stomatologii V dnešní moderní době by měla být pravidelná návštěva zubního lékaře jiţ nedílnou součástí ţivota kaţdého jedince. Je kladen veliký důraz na prevenci a předcházení nemocí. Lidé se o nutnosti prevence dozvídají z televize, novin a časopisů, z internetu a samozřejmě od svého lékaře. Moderní zubní lékařství je především zaměřeno na prevenci onemocnění dutiny ústní, zejména na prevenci onemocnění zubního kazu. Součástí preventivní prohlídky je motivace a instruktáţ pacienta k provádění účinné ústní hygieny, výţivové poradenství, moţnost fluoridace, prevence ortodontických anomálii. Zdravotní sestra zajišťuje zdravotně výchovnou činnost, podílí se na edukaci pacientů, popřípadě rodičů. Základem úspěchu je objasnění problému, dostatečný přísun informací, nácvik potřebných dovedností v péči o dutinu ústní. Zdravotní sestra vytváří pozitivní psychologické klima, vstřícnost a ochota zvyšují důvěru ke spolupráci. Důleţitým aspektem jsou ve stomatologii informace. Pacient očekává od svého lékaře vysvětlení celého průběhu vyšetření, zodpovězení případných dotazů a v neposlední řadě také uklidnění pacienta. V dnešní době jiţ nezanedbatelná část pacientů pravidelně navštěvuje také dentální hygienistku. Zajímá je, jak se správně starat o chrup a dutinu ústní, jak předcházet onemocnění a jejích komplikacím, co mohou ovlivnit vlastní péčí. Ještě v nedávné minulosti byly u většiny seniorů viděny zubní náhrady, ale dnešní trend také díky informovanosti pacientů a rozsáhlé prevenci směřuje k udrţení vlastního chrupu aţ do velmi vysokého věku. Prevence a motivace k prevenci je důleţitá jiţ u dětí po erupci prvních zubů dočasné dentice. Rodiče jsou informováni o nutnosti první návštěvy ve stomatologické ordinaci se svým dítětem pediatrem. Jsou poučeni o stravovacích návycích, o správné a účinné hygieně. I přesto je chrup dětí v dnešní době ve velmi špatném stavu. Je velmi ţádoucí, aby se první preventivní prohlídka obešla bez nutného ošetření. Děti získávají důvěru a nebojí se přijít znova. A následně pravidelné půlroční prohlídky, dostatečná hygiena a správná ţivotospráva bývají zárukou toho, ţe nebude docházet ke kazivosti chrupu. Strana 20

21 Dle zákona č. 48/ 1997 o veřejném zdravotním pojištění 29 se v oboru zubní lékařství provádí preventivní prohlídka: - u dětí a dorostu ve věku 18 let dvakrát ročně - u těhotných ţen dvakrát v průběhu těhotenství - u dospělých jedenkrát ročně 3.1 Motivace pacienta Motivací určitého jednání v psychologii míníme skutečnost, ţe lidské chování není náhodné, nýbrţ vychází z určité aktualizované potřeby, jeţ zpravidla v lidském organismu vytvářejí napětí. Stává-li se subjektivně nepříjemným, začínáme jednat s cílem napětí odstranit tím, ţe jeho zdroj a neuspokojenou potřebu v dostatečné míře uspokojíme. 27 Onemocnění nebo jiná újma na zdraví znamená vţdy negativní zásah do ţivota člověka, zásah týkající se i psychické stránky- osobnosti a motivace pacienta. Hodnotí ji a proţívá tím hůře, čím: - nepříjemnější bezprostřední subjektivní dopad onemocnění má - menší je perspektiva brzké změny k lepšímu - je člověk bezmocnější a závislejší na okolí. Víme, ţe jedna, moţná nejvýraznější tendence lidského organismu, je směřování ke zdraví a plné funkčnosti, tedy k rozvinutému ţivotu. - je onemocnění závaţnější, tím více zasahuje do lidské motivační struktury, a to nerovnoměrně. Nerovnoměrnost je dána druhem potíţí (psychické nebo více somatické), osobností nemocného (povaha, schopnost snášet negativní změny včetně bolesti) a úrovní sociálního zázemí (pomáhající rodina, osamělost). 3.2 Prevence a osvěta Prevence v obecném pojetí představuje strukturovaný soubor všech opatření a metod, jejichţ cílem je předcházet poškození zdraví, vzniku onemocnění či úrazu, včetně jejich komplikací a trvalých následků. Stejně tak jako v ostatních oborech medicíny, má prevence ve stomatologii tři stupně: primární, sekundární a terciární VYMĚTAL, Jan. Lékařská psychologie. 3. vydání, Praha: Portál s.r.o., 2003, s DOSTÁLOVÁ,Tatjana.,SEYDLOVÁ,Michaela.Stomatologie,Praha:Grada Publishing a.s., 2008, s. 181 Strana 21

22 Primární prevence Primární prevence zahrnuje soubor metod a opatření, jeţ mají předejít vzniku patologického procesu, jímţ je ve stomatologii míněna kazivá ataka tvrdých zubních tkání, rozličné parodontopatie a ortodontické anomálie. V dnešní době je kladen důraz na pravidelné preventivní prohlídky, motivaci a instruktáţ pacienta k provádění účinné ústní hygieny, výţivové poradenství, moţnost fluoridace, prevenci ortodontických anomálií a úpravu dásňové a kostní morfologie 29 Sekundární prevence Sekundární prevence zahrnuje soubor metod a opatření, které mají jiţ vzniklý patologický proces zastavit nebo jeho progresi alespoň zpomalit. V rámci sekundární prevence se provádějí pravidelná stomatologická vyšetření, periodická snímkování podezřelých zubů, včasná diagnostika patologických procesů, jejich okamţitá terapie. Terciární prevence Terciární prevence zahrnuje soubor všech metod a opatření, jeţ mají odstranit vzniklé komplikace a zabránit další moţné progresi. Ve stomatologii je do této skupiny řazena léčba onemocnění zubní dřeně, chirurgická terapie, protetická sanace chrupu a psychoterapie. Při volbě typu terapie by měl ošetřující lékař vţdy zohlednit věk, pohlaví a profesi pacienta Edukace ve stomatologické péči Ve všech oborech medicíny jsou lékaři a zdravotní sestry povinni se ze zákona vzdělávat. Absolvují nespočet školení, odborných seminářů a konferencí na kterých se dozvídají nejnovější trendy v léčebných postupech, přístupech k pacientům, jaké jsou novinky v materiálech atd. Obecně se edukaci ve zdravotnictví věnuje zvýšená pozornost. Jde zejména o preventivní opatření výskytu zdravotních problémů a edukaci jiţ při přítomnosti choroby tak, aby došlo k minimalizaci komplikací a stabilizaci zdravotního stavu. Ve stomatologické praxi je edukace kromě lékaře v rukou dentálních hygienistů, zubních instrumentářek, všeobecných sester. Do procesu edukace vstupují tyto základní komponenty: - edukant příjemce edukace, zde musíme akceptovat věk jedince, sociální prostředí odkud pochází, ekonomické faktory, kulturní odlišnosti 29 DOSTÁLOVÁ,Tatjana.,SEYDLOVÁ,Michaela.Stomatologie,Praha:Grada Publishing a.s., 2008,s DOSTÁLOVÁ,Tatjana.,SEYDLOVÁ,Michaela.Stomatologie,Praha:Grada Publishing a.s., 2008,s Strana 22

23 - edukátor poskytuje edukaci, v uvedeném případě jde o lékaře, zubní instrumentářku, dentální hygienistku, sestru, edukační konstrukt jedná se o metodické pomůcky, standardy - edukační prostředí místo, kde edukace probíhá (čekárna, ambulance) Edukaci rozeznáváme: - základní poskytnutí prvotních informací, je zaloţena zejména na motivaci získat nové vědomosti, aktivizací postojů k vlastnímu zdraví - reedukační je zaloţena na opakování informací, doplňování znalostí, kontrole dodrţování získaných informací - komplexní jde o výchovu ke zdravému ţivotnímu stylu, k aktivní prevenci, můţe být rozdělena do několika etap, v našem případě hygienická péče o dutinu, výţiva aj. 31 Didaktické zásady při edukaci: - názornost, přiměřenost - vědeckost, aktuálnost - zpětná vazba, soustavnost - trvalost, aktivita Jako edukační metody ve stomatologických ambulancích můţeme rovněţ vyuţít: - přednášku tato metoda je vhodná zejména u primární prevence, je vyuţitelná ve školách, vhodné je doplnění přednášky praktickou instruktáţí, diskusí, brainstormingem, vizuálními metodami - vysvětlování tuto techniku lze aplikovat při pravidelném styku s klienty/pacienty, jde o předání nových informací a také o oţivení stávajících vědomostí a dovedností JUŘENÍKOVÁ,Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi.praha:grada Publishing a.s, 2010,s JUŘENÍKOVÁ,Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi.praha:grada Publishing a.s, 2010, s 42 Strana 23

24 4. Ekonomické důsledky onemocnění Jiţ několik let víme, ţe hrazení lékařských výkonů ve stomatologii je jiné neţ v jiných oborech medicíny. Ale je nutno říct, ţe kaţdý pacient má právo vybrat si materiál, postup, který mu vyhovuje. Stomatologie rozlišuje tři druhy výkonů z hlediska úhrad: 1. Výkony plně hrazené pojišťovnou 2. Výkony částečně hrazené pojišťovnou 3. Výkony plně hrazené pacientem 1. Výkony plně hrazené pojišťovnou: Zde se řadí preventivní prohlídky, kontrolní vyšetření, běţné amalgámové výplně, extrakce, odstranění zubního kamene, totální náhrady chrupu, lokální anestezie, výplně mléčného chrupu, ošetření kořenových kanálků jednoduchými metodami. Hlavní problém tvoří výše cen, kterou zdravotní pojišťovny proplácí za jednotlivé stomatologické výkony a výrobky. Ceny, které pojišťovny proplácejí, totiţ nerespektují ekonomiku zubních praxí a jejich neregulované vstupní náklady (pronájem prostor, splátky, amortizace nákladných přístrojů a nástrojů, materiály, práce zubní laboratoře, platy zaměstnanců). Lékař prostě za svou práci nedostane více peněz, neţ jaká je cena pojišťovny. A to i přesto, ţe není problém dokázat prodělečnost řady výkonů a výrobků hrazených zdravotními pojišťovnami. Základní ekonomická pravidla dnes platí i v oblasti zdravotnictví. 2. Výkony částečně hrazené pojišťovnou: Do této skupiny patří většina protetických výrobků (korunky, můstky dlahy). Výše doplatků za výkony částečně hrazené pojišťovnou se na kaţdém stomatologickém pracovišti liší a jejich cena se odvíjí dle minutové sazby ordinace. Ta je vypočítána na konci daňového období v tzv. individuálních kalkulacích. 3. Výkony plně hrazené pacientem: Zde řadíme například výplně z kvalitního kapslového amalgámu, estetické bílé výplně, pískování zubů, implantáty, provizorní snímatelné náhrady, ošetření kořenových kanálků moderními metodami, sluţby dentální hygienistky. Strana 24

25 V ordinacích se stále více setkáváme s pacienty, kteří si vybírají nadstandardní postupy, materiály a chtějí investovat finanční prostředky do svého chrupu a zdraví Analýza ekonomických aspektů Ve stomatologických ordinacích se setkáváme s různými přístupy pacientů k úhradám za nabídnuté výkony a materiály. Preventivní stomatologická prohlídka je ze zákona výkon plně hrazen pojišťovnou. Následná sanace chrupu a poté volba nejvhodnější výplně pro daný zub je domluvou mezi lékařem a pacientem. Lékař musí pacientovi vysvětlit, který postup je pro něj vhodný a jaké je finanční zatíţení pacienta při daném postupu. Pokud se pacient rozhodne pro estetickou bílou výplň, je nutné mu podat informace o přímé platbě. V stomatologických ordinacích se setkáváme s pacienty, kteří volí tuto moţnost ať uţ s hlediska funkčního, tak s hlediska estetického. Náklady domácností na stomatologickou péči mohou být v případě nesprávné péče o chrup a dutinu ústní velmi vysoké. Proto je vhodné předcházet onemocněním chrupu a dutiny ústní správnou péčí. Stále větší důraz je kladen na dentální hygienu a její výhody. Sluţby dentální hygienistky nejsou výkony hrazené pojišťovnou, pacient si je v ordinaci musí uhradit sám. Některé zdravotní pojišťovny přispívají na dentální hygienu v rámci preventivních programů. Tohoto pacienti vyuţívají stále ještě velmi málo. Ale přesto se tato sluţba pomalu dostává do podvědomí pacientů, uvědomují si, ţe svou péčí mohou ovlivnit další kazivost chrupu a s tím spojené finanční náklady. Průměrné náklady na dentální hygienu v Karviné jsou šest set korun. Dále je nutné připočítat finanční náklady na dentální pomůcky (zubní pasta, zubní kartáček, mezizubní kartáček, jednosvazkový kartáček, ústní voda). Dentální hygienistka provede instruktáţ hygieny dutiny ústní, odstraní zubní kámen, provede pískování zubů a doporučí pacientovi vhodné dentální pomůcky. Pacient uhradí platbu přímo v ordinaci dentální hygienistky a u své zdravotní pojišťovny zaţádá o vrácení příspěvku na dentální hygienu. 33 Financovánístomatologicképéče-ZUBY.CZ[online](c) [cit ]. Dostupné:http://www.rsivak.com/www/izuby.cz/financovani-stomatol-pece/financovani-stomatologicke-pece/ Strana 25

26 Náklady na stomatologickou péči u pacientů je nutno rozdělit podle rozsahu potřebné péče. Všechny finanční částky jsou uvedeny dle veřejně přístupného sazebníku Všeobecné zdravotní pojišťovny platného od Pro příklad uvádím několik modelových situací v časovém intervalu dvou let. Zdravý pacient: Při preventivní prohlídce je provedeno vstupní vyšetření- 368 Kč Intraorální mezizubní RTG na pravou a levou stranu- 140 Kč Kontrolní vyšetření po šesti měsících- 323 Kč OPG vyšetření jednou za dva roky, včetně vyhodnocení- 345 Kč Náklady celkem Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou) Zubní kaz je nejčastější onemocnění lidské populace a jeho diagnostika a léčba je mnohem jednodušší, pokud pacient pravidelně dochází na preventivní prohlídky Pacient trpící zubním kazem, který nezasahuje do dřeňové dutiny: U těchto pacientů se zvyšují náklady na péči. Ke vstupnímu vyšetření je třeba připočítat náklady na výplň. Vstupní vyšetření Kč Amalgámová výplň v jakémkoliv rozsahu a lokalitě- 242 Kč Náklady celkem Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou) Tyto náklady na péči jsou v případě, ţe pacient trpí zubním kazem pouze na jednom zubu. Zde má pacient moţnost nadstandardní fotokompozitní bílé výplně, jejichţ cena se liší podle rozsahu a pouţitých materiálů od Kč, která je plně hrazena pacientem. Pacient trpící zubním kazem zasahujícím do dřeňové dutiny: V tomto případě se jedná o komplikované onemocnění a náklady na ošetření se ke vstupnímu vyšetření zvyšují o endodontické ošetření postiţeného zubu a další následné ošetření. Vstupní vyšetření Kč Ošetření kořenových kanálků tří kořenového zubu- 795 Kč Amalgámová výplň- 242 Kč Náklady celkem Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou) I v tomto případě má pacient moţnost zvolit si nadstandardní výkon: Nadstandardní ošetření kořenových kanálků činí cca 800 Kč/ jeden kořenový kanálek Nadstandardní fokokompozitní bílá výplň se pohybuje v rozmezí Kč Strana 26

27 Následné protetické ošetření oslabeného zubu- fasetovaná korunka-561 Kč úhrada zdravotní pojišťovny, Kč je doplatek pacienta Metalokeramická korunka-561 Kč úhrada zdravotní pojišťovny, od 3000 Kč nutný doplatek pacienta. Pacient vyžadující extrakci zubu: Destrukce zubní korunky je tak rozsáhlá, ţe endodontické ošetření zubu jiţ není moţné a proto je nutná extrakce zubu. Ke vstupnímu vyšetření 1176 Kč je účtována zdravotní pojišťovně částka 80 Kč za aplikaci lokální anestezie a 168 Kč za extrakci zubu. Náklady činí Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou) Pacient s chybějícími všemi zuby potřebující totální náhrady zubů: V případě ztráty všech zubů v důsledku parodontozních změn je pacientovi nabídnuta kompletní náhrada chrupu. Horní totální náhrada Kč Dolní totální náhrada Kč Náklady obě náhrady celkem Kč (plně hrazeno zdravotní pojišťovnou) Je zřejmé, ţe náklady na stomatologickou péči se zvyšují u pacientů s většími zdravotními potíţemi, zejména pokud nedodrţují preventivní opatření. I zde se potvrdilo, ţe je nutné klást důraz na prevenci, ţe zdravý pacient stojí zdravotní pojišťovnu méně peněz neţ pacient nemocný a nečerpá finanční prostředky z vlastního rozpočtu. Strana 27

28 výdaje (mil. Kč) Tabulka č 1.Výdaje domácností podle druhů péče (v mil. Kč) Index /2009 Léčebná péče ,4% 1.1 Lůţková péče ,8% 1.3 Ambulantní péče ,7% 1.3 Ambulantní péče(kromě 1.3.2) ,2% Stomatologická péče ,4% Rehabilitační péče ,1% 2.1 Lůţková péče ,8% 2.3 Ambulantní péče ,0% Zdroj: český statistický úřad Výdaje domácností podle druhů péče (v mil. Kč) , ,351 6, Řady sledované období / roky Zdroj: český statistický úřad Výdaje domácností na stomatologickou péči, které byly sledovány Českým statistickým úřadem v letech se kaţdoročně měnily. Od roku 2000 aţ do roku 2009 měly výdaje na stomatologickou péči vzestupný charakter a v roce 2010 tyto výdaje začaly klesat. Je zřejmé, ţe v období finanční krize lidé omezují své výdaje a mezi ně patří i výdaje na stomatologickou péči. Lidé volí výkony a materiály plně hrazené zdravotní pojišťovnou. 34 Vladimíra Kalnická, Tisková konference, 5. dubna 2012, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Praha, $File/csu_tk_zdravotnictvi_prezentace.pdf Strana 28

29 Náklady na zařízení nové stomatologické ordinace jsou velmi vysoké a znamenají výrazné finanční zatíţení stomatologického zařízení. Dle veřejně dostupných katalogů dentálních firem jsou přiloţeny ceny přístrojového vybavení zubní ordinace. Náklady na zařízení stomatologické ordinace: - Stomatologická souprava cca Kč Kč - RWG zařízení (rentgen) Kč - Horkovzdušný sterilizátor Kč - Autokláv Kč - Amalgamátor Kč - Capmix (zařízení na přípravu amalgánu či jiné výplně v kapsli) Kč - Vytvrzovací lampa od Kč - OPG (rentgenové zařízení pro panoramatické snímky) Kč Kč - Pískovač Kč Náklady na přístrojové vybavení stomatologické ordinace činí cca Kč. Následuje nástrojové vybavení ordinace, které obsahuje základní stomatologickou sadu jako je zubní zrcátko, sonda, pinzeta, hladítko, malé a velké kuličkové cpátko. Základní zubní sada stojí cca 2000 Kč. Dále jsou pouţívány extrakční kleště na spodní i honí čelist v nákladech cca 1500 Kč za kus, páky, jehelce, upínače matric, nůţky. Náklady na materiálové vybavení jedné ordinace činí cca Kč měsíčně. A v neposlední řadě musí být zmíněny platy zaměstnanců. Kaţdé stomatologické pracoviště má vypočítánu tzv. minutovou kalkulaci, podle které se odvíjí výše cen v daném zařízení. Strana 29

30 Tabulka č.2 Struktura výdajů na zdravotnictví podle poskytovatele 35 Odvětví poskytovatele zdravotní péče Zdravotní pojišťovny Veřejné rozpočty Soukromý sektor Nemocnice 53,1% 43,9% 6,8% Zařízení ošetř. a ústavní soc.péče 1,1% 8,3% 0,0% Samostatné ordinace lékařů 13,8% 0,0% 9,3% Samostatné ordinace zubních lékařů 3,9% 0,0% 15,1% Ostatní poskytovatelé ambulantní péče 7,7% 18,0% 3,5% Lékárny, výdejny a jiní poskyt.zdrav.zboţí 15,5% 0,0% 56,8% Provádění a správa veřejných zdrav.programů 0,3% 5,1% 0,0% Zdravotní správa a zdravotní pojištění 3,2% 10,6% 0,0% Ostatní 1,4% 14,1% 8,5% Celkem 100,0% 100,0% 100,0% Zdroj: český statistický úřad V této tabulce je poukázáno na to jaké výdaje na stomatologickou péči má zdravotní pojišťovna, kolik je poskytováno z veřejných rozpočtů a kolik stojí stomatologická péče pacienta. Vzhledem k nastíněné problematice pokládám hypotetické otázky: 1. Je pacient ovlivňován svými emocionálními pocity v přístupu ke stomatologické péči? 2. Mají pacientovy emoce vliv na přístup k preventivní péči a k přístupu k lékařské péči? 3. Jsou pacientova preventivní opatření ovlivnitelné ekonomickými důsledky onemocnění? 35 Vladimíra Kalnická, Tisková konference, 5. dubna 2012, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Praha, $File/csu_tk_zdravotnictvi_prezentace.pdf Strana 30

31 Praktická část 5. Výzkumné šetření u pacientů a klientů stomatologických ordinací 5.1 Cílová šetření Cílovou skupinou mého výzkumu jsou klienti a pacienti několika soukromých stomatologických ordinací na Poliklinice nemocnice Karviná-Ráj. Oslovovala jsem pacienty s ţádostí o vyplnění dotazníku na téma Co ovlivňuje pacienta v pravidelnosti návštěv svého zubního lékaře. Dotazuji se pacientů, zda je v moţnostech dentálního týmu ovlivnit jejich obavy z ošetření a co v nich vyvolává největší strach. Zvolené metody Ve svém výzkumu jsem pouţila metodu dotazování, formou tištěného anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval 18 otázek, z toho poslední tři otázky jsou zaměřeny na věk, pohlaví a dosaţené vzdělání respondentů. Otázky jsou zaměřeny na psychologické aspekty, které pacienty provázejí při stomatologickém ošetření, na prevenci. Dotazník je přílohou této bakalářské práce. Charakteristika zkoumaného souboru Šetření probíhalo v prosinci 2013 a lednu 2014 v ambulancích soukromých zubních lékařů v Karviné. Zkoumaný vzorek se skládá z pacientů a klientů soukromých stomatologických ordinací. Bylo rozdáno 120 dotazníků, vráceno bylo 90 dotazníků. Strana 31

32 5.2 Výsledky výzkumu 1. Považujete pravidelnou návštěvu zubního lékaře za nedílnou součást svého života? Tabulka č.1 Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem Počet odpovědí % zastoupení 65,6% 23,3% 6,7% 4,4% 100% Graf č.1 Považujete pravidelnou návštěvu zubního lékaře za nedílnou součást svého života? Ano Spíše ano Spíše ne Ne Zdroj: vlastní V otázce číslo 1 byli respondenti dotazováni, zda povaţují návštěvu zubního lékaře za součást svého ţivota. 59 (65,6 % ) respondentů odpovědělo ano, 21 ( 23,3%) spíše ano, 6 (6,7%) spíše ne a pouze 4 (4,4%) odpovědělo ne. Potvrdilo se, ţe2/3 lidí v dnešní době povaţuje pravidelnou návštěvu zubního lékaře za nedílnou součást svého ţivota. Toto šetření probíhalo pouze v soukromých stomatologických ordinacích v Karviné (ve městě se nacházejí pouze soukromé stomatologické ordinace). Odpovědělo všech 90 respondentů. Strana 32

33 2. Přemýšlíte nad důležitostí preventivních prohlídek? Tabulka č.2 Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem Počet odpovědí % zastoupení 53,3% 26,7% 15,6% 4,4% 100% Graf 2. Přemýšlíte nad důležitostí preventivních prohlídek? Ano Spíše ano Spíše ne Ne Zdroj: vlastní Otázka číslo 2 je zaměřena na to, zda lidé přemýšlejí nad důleţitostí prevence. 48 (53,3%) dotazovaných odpovědělo ano, 24 (26,7%) odpovědělo spíše ano a 14 (15,6%) odpovědělo spíše ne a jen 4 (4,4%) respondentů odpovědělo ne. V této otázce potvrdila nadpoloviční většina respondentů, ţe přemýšlejí nad důleţitostí preventivních prohlídek. Odpovědělo všech 90 dotazovaných. Strana 33

34 3. Kladete důraz na své orální zdraví (zdraví chrupu a dutiny ústní)? Tabulka č.3 Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem Počet odpovědí % zastoupení 60% 27,8% 10% 2,2% 100% Graf 3. Kladete důraz na své orální zdraví ( zdraví chrupu a dutiny ústní)? Ano 54 Spíše ano Spíše ne Ne Zdroj: vlastní Tato otázka je zaměřena na to, zda pacienti kladou důraz na své orální zdraví (zdraví chrupu a dutiny ústní). Z 90 dotazovaných 54 (60%) odpovědělo ano, 25 (27,8%) spíše ano, 9 (10%) spíše ne a 2 (2,2%) odpovědělo ne. Více neţ polovina dotazovaných se zabývá orálním zdravím. Tato hypotéza je spíše potvrzena. Odpovědělo všech 90 dotazovaných. Strana 34

35 4. Jsou pro vás informace podávané dentálním týmem srozumitelné? Tabulka č.4 Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem Počet odpovědí % zastoupení 77,8% 16,7% 5,5% 0% 100% Graf 4. Jsou pro vás informace podávané dentálním týmem srozumitelné? Ano Spíše ano Spíše ne Ne Zdroj: vlastní Na otázku, zda jsou pro pacienty informace podávané dentálním týmem srozumitelné odpovědělo 70 respondentů (77,8% ) ano, 15 respondentů (16,7% ) spíše ano, 5 (5,5% ) spíše ne a nikdo neodpověděl ne. Z tohoto vyplývá, ţe informace podávané ve stomatologických ordinacích, kde probíhalo šetření, jejich pacientům jsou srozumitelné. Odpovědělo všech 90 dotazovaných. Strana 35

36 5. Potřebujete mít dostatek informací o prevenci v zubním lékařství z jiných Tabulka č.5 zdrojů než jen od svého lékaře? Ano Ne Nevím Celkem Počet odpovědí % zastoupení 27,8% 61,1% 11,1% 100% Graf 5. Potřebujete mít dostatek informací o prevenci v zubním lékařství z jiných zdrojů než jen od svého lékaře? Ano Ne Nevím 55 Zdroj: vlastní Otázka číslo 5. Je zaměřena na to zda mají pacienti dostatek informací o prevenci ve stomatologii a zda je čerpají i z jiných zdrojů neţ od svého lékaře. 25 (27,8% ) odpovědělo ano, 55 (61,1% ) odpovědělo ne a 10 (11,1% ) odpovědělo nevím. Z odpovědí respondentů je patrné, ţe větší polovina dotazovaných nezjišťuje informace z jiných zdrojů neţ jen od svého lékaře, a tyto jsou pro ně dostačující. Odpovědělo 100% dotazovaných. Strana 36

37 6. Pokud ano, odkud čerpáte informace? Tabulka č.6 Od mého zubního lékaře Od dentál. hygienistky Z médií a periodik Z internetu Celkem Počet odpovědí % zastoupení 44,4% 3,3% 16,7% 13,3% 77,7% Graf 6. Pokud ano, odkud čerpáte informace? 12 Od mého zubního lékaře Od dentál. hygienistky Z médií a periodik 3 Z internetu Zdroj: vlastní Neodpovědělo 20 respondentů, to je 22,3%. Tato otázka navazuje na předešlý dotaz ohledně zdrojů informací, ze kterých dalších zdrojů mimo svého stomatologa čerpají respondenti informace z oblasti stomatologie. 40 respondentů (44,4%) dotazovaných čerpá informace od svého lékaře, 3 respondenti (3,3%) od dentální hygienistky, 15 (16,7%) z médií a periodik a 12 (13,3%) hledá informace na internetu. Z tohoto vyplývá, ţe mimo informace od svého lékaře pacienti informace nehledají. Odpovědělo 70 respondentů. Strana 37

38 7. Je pro vás důležitou součástí péče o chrup návštěva dentální hygienistky? Tabulka č.7 Ano Ne Celkem Počet odpovědí % zastoupení 28,9% 71.1% 100% Graf 7. Je pro vás důležitou součástí péče o chrup návštěva dentální hygienistky? Ano Ne Zdroj: vlastní Zde se zaměřuji na to, zda pacienti navštěvují dentální hygienistku a povaţují toto ošetření za součást prevence. Ze všech 90 respondentů odpovědělo 26 (28,9%) ano a 64 (71,1%) odpovědělo ne. Z tohoto grafu vyplývá, ţe pacienti nepovaţují návštěvu dentální hygienistky za důleţitou. Je nutno podotknout, ţe tato sluţba je plně hrazena pacientem, domnívám se, ţe tento fakt je hlavní příčinou malého zájmu pacientů o tyto sluţby. Odpovědělo všech 90 dotazovaných. Strana 38

39 8. Pociťujete strach či obavy před návštěvou zubního lékaře? Tabulka č.8 Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem Počet odpovědí % zastoupení 37,4% 27,8% 21,1% 16,7% 100% Graf 8. Pociťujete strach či obavy před návštěvou zubního lékaře? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 25 Zdroj: vlastní Tento graf zkoumá, zda pacienti pociťují strach před návštěvou zubního lékaře. Z 90 dotazovaných odpovědělo 31 (37,4% ) ano, 25 (27,8%) spíše ano, 19 (21,1%) spíše ne a 15 (16,7%) ne. Větší polovina dotazovaných pociťuje strach a obavy před návštěvou zubního lékaře. Strana 39

40 9. Co myslíte, že je příčinou vašeho strachu? Tabulka č.9 Strach z bolesti Nepříjemný zvuk zubní vrtačky Samotné ošetření chrupu Jiné Celkem Počet odpovědí % zastoupení 62,2% 17,8% 6,7% 1,1% 87,8% Graf 9. Co myslíte, že je příčinou vašeho strachu? 1 6 Strach z bolesti Nepříjemný zvuk zubní vrtačky Samotné ošetření chrupu Jiné Zdroj: vlastní Neodpovědělo 11 respondentů, to je 13,2%. Následně byli respondenti dotazováni, co je příčinou jejich strachu. Ze 79 odpovědí vyplynulo, ţe 56 (62,2%) dotazovaných má strach z bolesti, 16 (17,8%) respondentům je nepříjemný zvuk zubní vrtačky, 6 (6,7%) se bojí samotného ošetření chrupu a pouze 1 (1,1%) respondent uvedl jinou příčinu strachu. Z toho vyplývá, ţe pacienti se nejvíce bojí bolesti. Strana 40

41 10. Co myslíte, že pomůže váš strach rozptýlit? Tabulka č.10 Profesionalita a Příjemné Odvedení vlídný přístup, prostředí rozhovoru Jiné Celkem informace ordinace jinam Počet odpovědí % zastoupení 70,1% 13,3% 13,3% 3,3% 100% Graf 10. Co myslíte, že pomůže váš strach rozptýlit? 12 3 Profesionalita a vlídný přístup, informace 12 Příjemné prostředí ordinace 64 Odvedení rozhovoru jinam Jiné Zdroj: vlastní Na otázku, co pomůţe rozptýlit strach dotazovaných odpovědělo 64 (70,1%) profesionalita a vlídný přístup, dostatek informací, 12 (13,3%) příjemné prostředí informace, 12 (13,3%) dotazovaným pomůţe odvedení rozhovoru jinam a 3 (3,3%) uvedlo jinou skutečnost. Odpovědělo všech 90 respondentů. Strana 41

42 11. Respektuje lékař váš strach z bolesti? Tabulka č.11 Ano Ne Někdy Celkem Počet odpovědí % zastoupení 84,5% 4,4% 11,1% 100% Graf 11. Respektuje lékař váš strach z bolesti? 4 10 Ano Ne Někdy 76 Zdroj: vlastní Dále byli respondenti dotazováni, zda respektuje lékař jejich strach z bolesti. Z 90 dotazovaných odpovědělo76 (84,5%) ano, 4 (4,4%) ne a 10 (11,1%) odpovědělo někdy. Ve většině případů byl lékařem respektován strach z bolesti u pacientů. Pacientům je nabízena moţnost podání lokální anestezie. Strana 42

43 12. Snižuje možnost využití lokální anestezie váš strach ze zubního ošetření? Tabulka č.12 Ano Ne Nevím Celkem Počet odpovědí % zastoupení 67,8% 15,6% 16,6% 100% Graf 12. Snižuje možnost využití lokální anestezie váš strach ze zubního ošetření? Ano Ne Nevím Zdroj: vlastní Na otázku číslo 12., zda sniţuje moţnost vyuţití anestezie strach ze zubního ošetření, odpovědělo z 90 dotazovaných 61 (67,8%) ano, 14 (15,6%) ne a 15 (16,6%) nevím. Pacienti ve většině vnímají moţnost vyuţití lokální anestezie za pozitivní. Strana 43

44 13. Je pro vás nabídka lokální anestezie nezbytnou součástí ošetření? Tabulka č.13 Ano Ne Nevím, ještě jsem nevyuţil/a Celkem Počet odpovědí % zastoupení 47,8% 38,9% 13,3% 100% Graf 13. Je pro vás nabídka lokální anestezie nezbytnou součástí ošetření? Ano Ne 35 Nevím, ještě jsem nevyužil/a Zdroj: vlastní Na otázku, zda je nabídka lokální anestezie nezbytnou součástí ošetření odpovědělo z 90 dotazovaných 43 (47,8%) ano, 35 (38,9%) ne a nevím, ještě jsem nevyuţil/a zvolilo 12 (13,3%) dotazovaných. Strana 44

45 14. Je při vašem ošetření dodržováno soukromí? Tabulka č.14 Ano Ne Někdy Celkem Počet odpovědí % zastoupení 92,2% 1,1% 6,7% 100% Graf 14. Je při vašem ošetření dodržováno soukromí? 1 6 Ano Ne Někdy 83 Zdroj: vlastní Otázka dodrţování soukromí při ošetření byla zodpovězena následovně: 83 respondentů (92,2%) odpovědělo, ţe je při jejich ošetření dodrţeno soukromí, 1 (1,1%) odpověděl ne a 6 (6,7%) odpovědělo někdy. Odpovědělo všech 90 respondentů a potvrdilo se, ţe je dodrţováno soukromí pacientů při ošetření. Toto svědčí o tom, ţe v současné stomatologii je respektování osobnosti a jejího soukromí důleţitou součástí stomatologického ošetření. Strana 45

46 15. Důvěřujete svému lékaři? Tabulka č.15 Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem Počet odpovědí % zastoupení 83,3% 14,4% 2,3% 0% 100% Graf 15. Důvěřujete svému lékaři? Ano Spíše ano Spíše ne Ne 75 Zdroj: vlastní Tento graf zkoumá, zda dotazovaní důvěřují svému lékaři. 75 (83,%) respondentů odpovědělo ano, 13 (14,4%) respondentů spíše ano, 2 (2,3%) spíše ne a ne neodpověděl nikdo. Většina dotazovaných důvěřuje svému lékaři. Strana 46

47 Uveďte svoji věkovou kategorii: Tabulka č a výše Počet odpovědí % zastoupení 5,6% 7,8% 32,2% 41,1% 13,3% Graf : věková kategoriie a výše Zdroj: vlastní Následující graf znázorňuje věkovou strukturu dotazovaných. Dětí ve věku 6-12 let se zúčastnilo 5 (5,6%), kteří odpovídali s rodiči, mladistvých ve věku let se zúčastnilo 7 (7,8%), dospělých ve věku bylo 29 (32,2%), ve věku bylo 37 (41,1%) a ve věku 50 a více 12 (13,3%). Největší procento respondentů tvoří věková skupina 31-50let a následuje skupina respondentů ve věku 19-30let. Strana 47

48 Vaše pohlaví? Tabulka č. 17 Muţ Ţena Celkem Počet odpovědí % zastoupení 28,9% 71,1% 100% Graf : Pohlaví Muž Žena Zdroj: vlastní Tohoto výzkumného šetření se zúčastnilo 26 (28,9%) muţů a 64 (71,1%) ţen. Je zřejmé, ţe ţeny jsou zastoupeny ve výrazně větším procentu. Strana 48

49 Vaše vzdělání? Tabulka č. 18 Základní Vyučen/a Středoškolské Vysokoškolské Celkem Počet odpovědí % zastoupení 17,8% 13,3% 53,3% 15,6% 100% Graf : Vzdělání Základní Vyučen/a Středoškolské Vysokoškolské 48 Zdroj: vlastní Poslední graf znázorňuje dosaţené vzdělání respondentů. 16 respondentů (17,8%) má základní vzdělání, 12 respondentů (13,3%) je vyučeno, 48respondentů (53,3%) má ukončené středoškolské vzdělání a 14 respondentů (15,6%) má vysokoškolské vzdělání. Strana 49

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Péče na úseku stomatologie I.

Péče na úseku stomatologie I. Péče na úseku stomatologie I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Bc. Zouharová Klára Stomatologie lékařský obor, zabývající se

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Stomatologická péče v Jihomoravském kraji

Stomatologická péče v Jihomoravském kraji Stomatologická péče v Jihomoravském kraji porovnání s ČR a ostatními moravskými kraji ÚZIS ČR Jihomoravský krajský odbor MUDr. Jaroslava Pazourková Úvodem Péče poskytovaná praktickým zubním lékařem patří

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Zubní ordinace Dr. M. Kosteniuk. Ceník zubní péče pro pacienty

Zubní ordinace Dr. M. Kosteniuk. Ceník zubní péče pro pacienty Zubní ordinace Dr. M. Kosteniuk Ceník zubní péče pro pacienty Prohlídky a vyšetření: Vstupní prohlídka (komplexní vyšetření zubů a dásní, včetně zhotovení RTG a vytvoření plánu terapie) První/ druhá prohlídka

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

Forenzní stomatologie. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze

Forenzní stomatologie. doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze Forenzní stomatologie doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc. Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN v Praze PČR Vyšetřování trestných činů Forenzní vědy Státní zástupce Forenzní stomatologie Trestní

Více

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace

Profesionální adaptace, deformace, syndrom vyhoření, iatrogenie - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Jste diabetik? Určeno nejen pro muže.

Jste diabetik? Určeno nejen pro muže. Jste diabetik? Určeno nejen pro muže. Určeno nejen pro muže. Cukrovka může mít negativní vliv na Váš sexuální život. Tato brožurka je určena jen pro Vaši informaci. V žádném případě nemůže nahradit lékařské

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

STOMATOLOGIE ENÍK CENÍK CENÍK STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE CENÍK CENÍK CENÍK CENÍK STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE CENÍK STOMATOLOGIE

STOMATOLOGIE ENÍK CENÍK CENÍK STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE CENÍK CENÍK CENÍK CENÍK STOMATOLOGIE STOMATOLOGIE CENÍK STOMATOLOGIE ENÍK TOMATOLOGIE 2013 Vážení klienti, připravili jsme pro Vás ceník základních stomatologických úkonů poskytovaných na naší klinice. Podrobnější informace Vám o cenách poskytne ošetřující zubní lékař nebo

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Florence Nightingale Moderní ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *12.5.1820 Florencie, +13.8.1910 Londýn Od 1851 cestuje po Evropě + návštěvy nemocnic,

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Dutina ústní, hygiena dutiny ústní. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Dutina ústní, hygiena dutiny ústní. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Dutina ústní, hygiena dutiny ústní Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Radka Benešová ZUBY HYGIENA DUTINY ÚSTNÍ Základem zdravých

Více

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Vyhlášky platné od 1.1.2015: -Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 -Vyhláška č. 325/2014 Sb., o nákladových indexech věkových

Více

Průzkum stavu dentální hygieny v České republice 2008

Průzkum stavu dentální hygieny v České republice 2008 Průzkum stavu dentální hygieny v České republice 2008 Průzkum probíhal od 22.2. do 20.3.2008 Průzkumu se zúčastnilo celkem 257 zubních lékařů Průzkum tvořilo 18 otázek Datová základna: Na CD celkem 204

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou

Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou Dodatek č. CU/1/2011 smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče Dohoda o ceně - varianta 60 (dále jen Dohoda o ceně) uzavřený mezi smluvními stranami Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou se sídlem

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu Obezita v evropském kontextu Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu OBEZITA CELOSVĚTOVÁ EPIDEMIE NA PŘELOMU TISÍCILETÍ 312 milionů lidí na světě je obézních a 1,3 miliardy lidí

Více

Vestibulární clona k odstranění zlozvyků u dětí

Vestibulární clona k odstranění zlozvyků u dětí Vestibulární clona k odstranění zlozvyků u dětí - cucání palce - sání rtů - navyklé dýchání ústy - používání dudlíku - cpaní jazyka mezi zuby Sací zlozvyky deformují dentální oblouk, a to především do

Více

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou

Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Standardy péče o osoby s revmatickou artritídou Translation into: Completed by: Email: SOC 1 Lidé s projevy RA by měli mít včasný přístup ke klinickým/zdravotnickým odborníkům kompetentním pro stanovení

Více

Obsah. Co to je MojeMedicína. Nabídka pacientům a jejich blízkým. Nabídka odborníkům. Budoucnost

Obsah. Co to je MojeMedicína. Nabídka pacientům a jejich blízkým. Nabídka odborníkům. Budoucnost Multimediální průvodce světem medicíny pro lékaře, nelékařský zdravotnický personál, studenty, pacienty a jejich blízké a pro každého, kdo se zajímá o zdraví a medicínu Spuštěno v létě 2010 Obsah Co to

Více

Kurz osobnostní a sociální výchovy pro žáky 2. stupně ZŠ a střední školy ZDRAVOTNICKY KURZ. Martin Čapek. www.odyssea.cz

Kurz osobnostní a sociální výchovy pro žáky 2. stupně ZŠ a střední školy ZDRAVOTNICKY KURZ. Martin Čapek. www.odyssea.cz Kurz osobnostní a sociální výchovy pro žáky 2. stupně ZŠ a střední školy ZDRAVOTNICKY KURZ Martin Čapek www.odyssea.cz OBSAH 2 Zdravotnický kurz... 3 2.1 Obecně o kurzu... 3 2.2 Očekávané výstupy kurzu...

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace

Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace má za cíl uvést alespoň základní věci NA PRAVOU MÍRU.

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu. O. Sláma, MOU Brno Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, MOU Brno Proč je důležité, aby si lékař s pacientem dobře rozuměli, když je řeč o bolesti Několik poznámek k léčbě bolesti morfinem a silnými opioidy Sedmero

Více

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Příloha č.1 SPECIFIKACE A ROZSAH PŘEDMĚTU PLNĚNÍ Předmět veřejné zakázky Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko Předpokládaný začátek a konec: 1. 3. 2014 31. 5. 2015 Maximální

Více

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr.

Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky. MUDr. Výsledky hodnocení zdravotnických pracovišť pacienty jako facilitující prvek pro management i řadové zdravotníky MUDr. Petr Tilšer Hodnocení spokojenosti pacientů obecná východiska ankety zjišťující spokojenost

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky MUDr. Milan Cabrnoch 1 Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty Cevro institut i

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace

Produktivní a neproduktivní přístup k nemocnému, psychoterapie v práci zdravotníka - prezentace Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková

mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková mezirezortní pracovní setkání Systémové pojetí sociální práce příklady z praxe Květa Staňková Ostrava 10. října 2014 Řešení nepříznivé situace starších žen Paní J. má 76 let, paní M. 81, obě bydlí samy

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více