Program profesní přípravy odborníků lídrů transferu inovací a moderních technologií do firem v polsko-českém pohraničí

Transkript

1 Projekt Akademia Techniczno-Humanistyczna w Bielsku-Bialej a Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Program profesní přípravy odborníků lídrů transferu inovací a moderních technologií do firem v polsko-českém pohraničí Anketní průzkum Vypracoval : PhDr. Mgr. Hilda Havlíková, VŠB-Technická univerzita Ostrava Cílem tohoto projektu je kromě jiného upevnění praktických dovedností a odborných kompetencí studentů, kteří mají zájem o další profesní rozvoj v oblasti inovací a moderních technologií ve firmách polsko-českého pohraničí. Výsledky průzkumu u firem umožní poznat lépe potřebu polských a českých podnikatelů v oblasti zavádění inovací a technologického rozvoje firem působících v pohraničí. Tento průzkum umožní také zjistit požadavky a očekávání zaměstnavatelů vůči absolventům obou vysokých škol, kteří mají zájem získat zaměstnání na pracovištích spojených s transferem inovací a zaváděním moderních technologií. Pro průzkum byla použita stejně jako u provedeného průzkumu pro studenty obou vysokých škol - metoda dotazníku. Jedná se o nejfrekventovanější metodu sběru informací pro různé typy průzkumu. Skládá se ze série otázek, jejichž cílem je získat názory a fakta od respondentů. Anketního průzkumu se zúčastnilo celkem 30 firem. Z tohoto počtu to bylo 12 velkých firem (minimálně 250 zaměstnanců) 13 ch firem (méně než 250 zaměstnanců) 3 (méně než 50 zaměstnanců) 2 mikro- (méně než 10 zaměstnanců) Z výsledků dotazníků vyplynulo : všechny zúčastněné působí na trhu víc než 5 let právnická forma firem - 29 firem jsou kapitálovou společností, 1 středně velká firma je komanditní společností 1

2 rozsah působnosti firem u 24 firem je rozsah působnosti mezinárodní, u 2 firem (1 velká firma a 1 mikro firma) je rozsah působnosti regionální, u 2 firem (1 velká firma a 1 mikro firma) je rozsah působnosti na polsko-českém pohraničí a u 2 velkých firem je rozsah působnosti lokální druh vykonávané činnosti zúčastněných firem 2 velké uvádějí těžbu nerostných surovin 8 firem uvádí smíšenou činnost (3 velké, 4, 1 malá firma) 1 malá firma uvádí jinou činnost (R-D) 18 firem uvádí jako svůj druh činnosti výrobu (7 velkých firem, 9 ch firem, 1 malá firma, 1 mikro-firma) 1 velká firma uvádí jako svůj druh činnosti výrobu i služby všechny zúčastněné preferují u pracovníka zodpovědného za transfer inovací a zavádění nových technologií ve firmě studium inženýrské nebo magisterské (II stupeň) Výsledky jednotlivých otázek dotazníku jsou níže vyhodnoceny verbálně, v tabulkách i grafech s následným komentářem. 1 Zavedení technologické inovace (zavedení nových výrobků, nových výrobních procesů, nové technologie) 29 firem již zavedlo technologickou inovaci, z toho 11 velkých firem, 13 ch firem, 3 a 2 mikro-. Jsou to tyto technologické inovace - - portálový dobývací kombajn MB 444 P, univerzální stykačová souprava APK9U - svařovací roboty CNC stroje, rovinná bruska, zavedení nového sofware pro konstruktéry - pravidelné obnovování zákl. stroj. parku, zavádění dílčích nových technologií - kontejnerové vozy na CNG, řízené oscilační lunety - dvoukomponentní lisování plastů - několik desítek nových značek oceli 2

3 - zavedení nových technologií pro dobývání uhlí v rámci Programu Optimalizace Produkce zavedení nového sortimentu kovová šoupátky + nákup nových výrobních strojů pro tento sortiment - nové výrobky, inovace výrobních procesů - pořízení nových strojů - automatické parkovací systémy, inovace v oblasti uskladňování vozidel, způsoby přesunů, zrychlování procesu - zavádějí se nové výrobky, které vznikají díky oddělení technického rozvoje, jedná se především o zařízení do linky papírenského stroje a přípravny látky (hydraulický nátok, navíječ, rovnací stroj na trubky, svařovací polohovadla a další) - parkování - jedinečné inovované řešení demontáže vnitřních kroužků čtyřřadých válečkových ložisek 1100 mm za tepla - dobývací komplexy BUCYRUS, razící komplexy SANDVIK, pásové dopravníky BELT 1200, inovace postupového řešení demontáže a renovace otočného vodou chlazeného kloubu pro společnost Třinecké železárny - inovace jedinečného řešené renovace kulového ložiska R 175 pro30 tun mísiče surového železa Třinecké železárny, využití vylepšené metody na otisk a vylití obvodové plochy materiálem belzona - zavedení výroby hydraulického nářadí s pohonem na vodní emulzi projekt FI-IMS/221, zařízení pro měření kroutícího momentu ZMMK 200 Nm, technologii nanášení ochranné krycí vrstvy ANTIAL pro nářadí vyrobených ze slitin lehkých kovů do výbušného prostředí projekt FI-IM2/142, patent č , technologii protipovodňové ochrany PRPTEX-K, evropský patent č nákup Know How od norské Smith Aluminium AS - vývoj nových laboratorních zařízení, kalibrace - vývoj kolového vedení, zásobníky pásů - nové technologie spočívající v použití nikoli válcovaných profilů, ale plechů, které se dle výkresu vypálí CNC technologií do stanovených tvarů a následně ohnou pak se skládají do sestav (výtahových kabin, roštů, rámů ) - nové tvary u flexibilních luten 1 velká firma technologickou inovaci nezavedla, ale uvažuje o zavedení takové inovace v oblasti pětioké CNS kovoobrábění. 3

4 2 Finanční zdroje na zavedení technologické inovace Na zavedení technologické inovace bylo firmami použito jak vlastního kapitálu, půjčky, dotace i leasingu. - Z velkých firem 1 firma použila jak vlastní kapitál, tak i dotace 1 firma použila jak vlastní kapitál, tak i půjčku 2 využily všechny zdroje vlastní kapitál, půjčku, dotaci i leasing 7 firem použilo vlastní kapitál - Ze ch firem - 8 firem použilo vlastní kapitál 3 využilo dotací 1 firma použila jak vlastní kapitál, tak i dotace 1 firma použila vlastní kapitál, půjčku, dotaci i leasing - Z malých firem - 1 firma použila vlastní kapitál 1 firma použila vlastní kapitál, půjčku i dotace 1 firma využila dotaci MPO ČR - Z mikro-firem obě mikro- použily vlastní kapitál Tabulka č. 1 Použité finanční zdroje na zavedení technologické inovace absolutní četnost relativní četnost vlastní kapitál 16 59,3 vlastní kapitál+dotace 2 7,4 vlastní kapitál+půjčka 1 3,7 dotace 4 14,8 vlastní kapitál+půjčka+dotace+leasing 4 14,8 Z tabulky vyplývá, že nejvíce využily na zavedení technologické inovace svůj vlastní kapitál, následuje využití všech možných forem finančních zdrojů, nejméně bylo použito vlastního kapitálu spolu s půjčkou. 4

5 Graf č. 1 Použité finanční zdroje na zavedení technologické inovace 3 Zavedení organizační inovace (zavedení nového způsobu prodeje, skladování, organizace zásobování, výroby, odbytu atd.) 13 firem již zavedlo organizační inovaci, z toho 6 velkých firem, 6 ch firem, 1 malá firma. Jsou to tyto organizační inovace - - Nový informační systém pro plánování procesu výroby I2 - Organizace plánování výroby APS - Inovace průběžně hledání nových řešení - Kardexový systém skladování - Změna strategie obchodování ve druhé polovině 90. let minulého století - Zavedení automatizovaného plánování výroby na základě zakázek APS - Projekt centralizace skladového hospodářství s využitím čárových kódů 5

6 - Inovace skladování, organizace zásobování, výroby a odbytu - Změna směn provozu - Nákup a zprovoznění řídícího systému QI již v roce Zřízení engineeringového oddělení (4 roky zpět) - Pravidelná obnova barevných internetových stránek s informacemi a fotkami o inovovaných výrobcích, ve skladu ukázkové vzory výrobků - Spojení s konkurenční firmou ze západní Evropy, čímž dojde k rozšíření stávajícího programu o desítky výrobků 10 firem nezavedlo organizační inovaci, z toho 2 velké, 5 ch firem, 1 malá firma, 2 mikro-. 7 firem nezavedlo organizační inovaci, ale uvažují o zavedení takové inovace - v oblasti logistiky, údržby - v oblasti systému skladování materiálu - v oblasti prodeje a odbytu - v oblasti výroby, servisu a údržby výrobních strojů a zařízení strojírenských a hutních podniků s orientací na proaktivní údržbu 4 Finanční zdroje na zavedení organizační inovace U všech zúčastněných firem bylo na zavedení organizační inovace použito vlastního kapitálu. 6

7 5 Zavedení marketingové inovace (zavedení podstatných změn ve vzhledu výrobku nebo jeho balení, v umístění výrobku, způsoby jeho reklamy atd.) 9 firem již zavedlo marketingovou inovaci, z toho 3 velké, 3 a 3. Jsou to tyto marketingové inovace - Nové webové stránky Přání zákazníka- snižování V roce 2010 byl zaveden ve firmě software IS MARKETING, pro tvorbu nabídek a databázi firmou vyráběného sortimentu, vzhledem k tomu, že se ve firmě nejedná o sériovou výrobu, tak drobné designové úpravy na vzhledu přináší výroba většiny výrobků V současné době připravuje marketingové oddělení nový facelit, hlavně inovace internetových stránek + oddělení konstrukce pracuje na různých vývojových úkolech v konstrukci určeného sortimentu Celý korporátní design jedné divize KOMA Parking (loga, barvy, katalogy, DL, web, hlavičky apod.) Změna názvu a nový web celé skupiny. Podnikový časopis a další řízené PR aktivity Informování zákazníků newsletlerem Ve vzhledu (výtahové kabiny, rámy, rošty vše maximálně odlehčené a moderní Změna loga, zavedení ochrany technologií ANTIAL, PROTEX-K 20 firem nezavedlo marketingovou inovaci, z toho 8 velkých firem, 10 ch firem a 2 mikro-. 1 velká firma marketingovou inovaci nezavedla, ale o ní uvažuje - Firma uvažuje o zavedení takové inovace v oblasti aktualizace webových stránek. 7

8 6 Finanční zdroje na zavedení marketingové inovace U všech zúčastněných firem bylo na zavedení organizační inovace použito vlastního kapitálu. 7 Optimální způsob zavádění inovací pro zúčastněné a) Nákup hotového řešení např. výrobku, technologie - uvedeno 11x, z toho 4x velké, 6 x a 1x mikro-firma b) Samostatný vývoj inovace za účasti pracovníků vlastní uvedeno 12x, z toho 4x velké, 5x, 2x a lx mikro-firma c) Vývoj inovace za účasti externí / poradce uvedeno 4x, z toho 2x velké a 2x d) Zavádění u sebe inovací pozorovaných u nejlepších (benchmarking) uvedeno 5x, z toho 4x velké a 1x firma e) Spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary v oblasti inovačního výzkumu (např. technologické parky, výzkumně-vývojová střediska atd.) uvedlo 14 firem, z toho 10 velkých firem, 3 a 1 malá firma Tabulka č. 2 Optimální způsob zavádění inovací pro zúčastněné absolutní četnost relativní četnost nákup hotového řešení 11 23,9 samostatný vývoj inovace za účasti pracovníků vlastní 12 26,1 vývoj inovace za účasti externí /poradce 4 8,7 benchmarking 5 10,9 spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary v oblasti inovačního výzkumu 14 30,4 Z tabulky vyplývá, že nejoptimálnějším způsobem zavádění inovací ve vlastní firmě je pro zúčastněné spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary v oblasti inovačního výzkumu. 8

9 Graf č.2 Optimální způsob zavádění inovací pro zúčastněné 8 Ke zlepšení konkurenčních schopností firem v oblasti inovací je pro zúčastněné nezbytné a) Analýza důvodů, proč některé mají lepší konkurenční postavení od zúčastněné uvedeno 18x z toho 7x velké, 9x, 2x a1x mikro-firma b) Hledání externích prostředků na inovační rozvoj vlastní, např. dotace, úvěry, nové investory uvedeno 11x, z toho 2x velké, 7x, 1x malá firma a 1x mikrofirma c) Spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary a vysokými školami a sledování výsledků vědeckého pátrání v oblastech shodných s profilem působnosti zúčastněné uvedeno 18x, z toho 8x velké, 8x,1x malá firma a1x mikro-firma 9

10 d) Hledání partnerů (např. jiných firem, vysokých škol) pro společný vývoj inovačních řešení, např. v oblasti technologie nebo organizace výroby uvedeno 9x, z toho 4x velké, 3x, 1x malá firma a 1x mikro-firma e) Sledování předních inovačních řešení v branži zúčastněné např. v odborném tisku nebo účastí na veletrzích, konferencích atd. uvedeno 10x, z toho 5x velké, 4x a 1x malá firma f) Zkušební testování inovačních řešení ve vlastní firmě, např. strojů a zařízení, softwaru atd. uvedlo 13x, z toho 4x velké, 7x, 1x malá firma a 1x mikro-firma g) Ochrana intelektuálního majetku - neuvedeno h) Školení pro pracovníky a jejich motivování ke hledání různých inovačních řešení pro firmu uvedeno 9x, z toho 5x velké, 3x a 1x malá firma Tabulka č. 3 Pro zlepšení konkurenčních schopností firem v oblasti inovací je nezbytné absolutní četnost relativní četnost analýza důvodů,proč některé fy mají lepší konkur.postavení 18 20,5 hledání externích prostředků na inovační rozvoj vlastní 11 12,5 spolupráce s výzkumně-vývoj.útvary a VŠ 18 20,5 hledání partnerů pro společný vývoj inovačních řešení 9 10,2 sledování předních inovačních řešení v odborném tisku, účast 10 11,4 na konferencích sledování předních inovačních řešení v odborném tisku, účast 13 14,8 na konferencích zkušební testování inovačních řešení ve vlastní firmě 9 10,2 Z tabulky vyplývá, že pro zlepšení konkurenčních schopností zúčastněných firem je nejvíce nezbytná analýza důvodů, proč některé mají lepší konkurenční postavení než zúčastněné a také spolupráce zúčastněných firem s výzkumné-vývojovými útvary a vysokými školami, nejméně nezbytné pro zlepšení konkurenčních schopností zúčastněných firem je hledání partnerů pro společný vývoj inovačních řešení a zkušební testování inovačních zařízení ve vlastní firmě. 10

11 Graf č. 3 Pro zlepšení konkurenčních schopností firem v oblasti inovací je nezbytné 9 Navázání spolupráce s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností 18 firem navázalo spolupráci s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností zúčastněných firem, z toho 9 velkých firem, 6 ch firem, 2 a l mikro-firma. 17 firem uvádí spolupráci s VŠB Technickou univerzitou Ostrava, 1 firma uvádí spolupráci jak s VŠB Technickou univerzitou Ostrava, tak i s VUT Brno. Uváděny jsou tyto formy spolupráce - při pracovních postupech pro dopravu nadměrných břemen - zpracování diplomových prací (řešení problematiky svařování) - při spolupráci grantů - spolupráce při přípravě konferencí - účast na přednáškách, konferencích, seminářích apod. - spolupráce na vývoji nového výrobku 11

12 - spolupráce při výzkumu a vývoji hydraulického pohonu, určeného do prostředí s mimořádnými nároky na bezpečnost, hygienu a ekologii ukončeno od roku 2011 zahájena spolupráce formou spoluředitele na projektu TAČR č. TA programu ALFA - v oblasti slévárenství a lisování ocelových pásů - byly zadávány výpočty, které napomohly k nové řadě čerpadel a také byly výpočty z VŠB TU Ostrava využity k optimalizaci nátokové skříně papírenského stroje - účast na školení, použití vývojových prací - dohoda o vzájemné spolupráci v oblasti vývoje a příprav absolventů - v mnoha dalších oblastech 9 firem nenavázalo spolupráci s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností zúčastněných firem. Jedná se 2 velké, 6 ch firem a 1 malá firma. 3 nenavázaly spolupráci s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností zúčastněných firem, ale o spolupráci uvažují. Jedná se 1 velkou firmu, 1 firmu a 1 mikro-firmu. Tabulka č. 4 Navázání spolupráce s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností absolutní četnost relativní četnost navázání spolupráce s VŠ 18 60,0 nenavázání spolupráce s VŠ 9 30,0 nenavázání spolupráce s VŠ, ale firma o spolupráci s VŠ uvažuje 3 10,0 Z tabulky jednoznačně vyplývá, že 60% zúčastněných firem navázalo spolupráci s VŠ ke zlepšení inovačních schopností firem. 12

13 Graf č. 4 Navázání spolupráce s vysokou školou v oblasti aktivit směřujících ke zlepšení inovačních schopností 10 Bariéry, které vidí ve spolupráci s vysokou školou z pohledu výsledků výzkumně-vývojových prací pro potřebu vlastní Každá z níže uvedených bariér byla firmou hodnocena známkou 1 5 (1- minimální bariéra, 5- maximální bariéra) ohodnocení velké Tabulka č. 5 Chybí tradice spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol mikro 13

14 Graf č. 5 Chybí tradice spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol Tabulka č. 6 Chybí kapitál na financování takové spolupráce ohodnocení velké mikro Graf č. 6 Chybí kapitál na financování takové spolupráce 14

15 ohodnocení velké Tabulka č. 7 Chybí vhodná nabídka uspokojující podnikatele Graf č. 7 Chybí vhodná nabídka uspokojující podnikatele ohodnocení velké Tabulka č. 8 Dlouhodobý proces přijetí rozhodnutí, který nastartuje výzkum a a akademická byrokracie mikro mikro Graf. č.8 Dlouhodobý proces přijetí rozhodnutí, který nastartuje výzkum a akademická byrokracie 15

16 ohodnocení velké Tabulka č. 9 Nízké povědomí o nabídce výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol Graf č. 9 Nízké povědomí o nabídce výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol Tabulka č. 10 Chybí vzájemné pochopení a pobídky k navázání spolupráce mikro velké ohodnocení mikro Graf č. 10 Chybí vzájemné pochopení a pobídky k navázání spolupráce 16

17 ohodnocení velké Tabulka č. 11 Relativně vysoké náklady na spolupráci s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol Graf č. 11 Relativně vysoké náklady na spolupráci s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol ohodnocení velké Tabulka č. 12 Nízký příjem mladých vědeckých kádrů do výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol mikro mikro Graf č. 12 Nízký příjem mladých vědeckých kádrů do výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol 17

18 Tabulka č. 13 Špatný stav vybavení výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol ohodnocení velké Graf č. 13 Špatný stav vybavení výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol ohodnocení velké Tabulka č. 14 Slabá komerční příprava výzkumně-vývojové nabídky pro mikro mikro Graf č.14 Slabá komerční příprava výzkumně-vývojové nabídky pro 18

19 ohodnocení velké Tabulka č. 15 Nedostatečné možnosti komerčního využití zrealizovaného výzkumu Graf č.15 Nedostatečné možnosti komerčního využití zrealizovaného výzkumu ohodnocení velké Tabulka č. 16 Nízká úroveň vědomosti pracovníků výzkumně-vývojových útvarů VŠ o praktických záležitostech týkajících se výrobních procesů/poskytování služeb mikro mikro Graf č.16 Nízká úroveň vědomosti pracovníků výzkumně-vývojových útvarů VŠ o praktických záležitostech týkajících se výrobních procesů/poskytování služeb 19

20 ohodnocení velké Tabulka č. 17 Existující názor o nízké užitečnosti této nabídky pro podniky Graf.č 17 Existující názor o nízké užitečnosti této nabídky pro podniky ohodnocení velké Tabulka č. 18 Nízká důvěra k hodnotě výzkumu zrealizovanému výzkumně-vývojovými útvary školy mikro mikro Graf č. 18 Nízká důvěra k hodnotě výzkumu zrealizovanému výzkumně-vývojovými útvary školy 20

21 ohodnocení velké Tabulka č. 19 Rozptýlení pracovníků VŠ mezi didaktickou činnost a vědecký výzkum Graf č. 19 Rozptýlení pracovníků VŠ mezi didaktickou činnost a vědecký výzkum ohodnocení velké Tabulka č. 20 Nutnost sdílení vědomostí s jinými podnikateli mikro mikro Graf č. 20 Nutnost sdílení vědomostí s jinými podnikateli 21

22 Tabulka č. 21 Riziko spolupráce ohodnocení velké mikro Graf č. 21 Riziko spolupráce 11 Zaměstnávání pracovníka zodpovědného za monitoring inovací, rozpoznávání rozvojových možností z pohledu inovací, za přípravu a zavádění různého druhu inovací ve vlastní firmě 10 zúčastněných firem zaměstnává pracovníka zodpovědného za monitoring inovací, z toho 7 velkých firem a 3. Ze 7 velkých firem vidí 4 jako možnost zaměstnávat v této funkci absolventa VŠB-Technické univerzity Ostrava, 3 vidí možnost zaměstnávat v této funkci absolventa inženýrského nebo magisterského studia, nemusí to být absolvent VŠB Technické univerzity Ostrava. 22

23 20 zúčastněných firem nezaměstnává pracovníka zodpovědného za monitoring inovací, z toho 5 velkých firem, 10 ch firem, 3 a 2 mikro-. Tabulka č. 22 Zaměstnávání pracovníka zodpovědného za monitoring inovací absolutní četnost relativní četnost ano 10 33,3 ne 20 66,7 Graf č. 22 Zaměstnávání pracovníka zodpovědného za monitoring inovací 12 Zaměstnávání pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací ve firmě 7 zúčastněných firem vidí nutnost zaměstnávat ve své firmě pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací, z toho 5 velké a 2. 9 firem se k této otázce vyslovilo záporně, z toho 1 velká firma, 5 ch firem, 1 malá firma a 2 mikro-. 23

24 6 zúčastněných firem nemá k této otázce názor, z toho 4 a 2. 8 firem se k této otázce se vůbec nevyslovilo. Tabulka č. 23 Jak vidí firma nutnost zaměstnávat ve své firmě pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací absolutní četnost Relativní Četnost ano 7 23,3 ne 9 30,0 nemám názor 6 20,0 názor nevysloven bez odpovědi 8 26,7 Graf č. 23 Jak vidí firma nutnost zaměstnávat ve své firmě pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací 24

25 13 Jaké dovednosti /kvalifikace očekávají od zaměstnávaného absolventa ATH / VŠB TU Ostrava odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací Potvrzené dovednosti a kvalifikace v oblasti vědomostí o inovacích a moderních technologiích od absolventů očekává 7 firem, z toho 6 velkých firem a 1 firma. Vědomosti v oboru, v němž působí zúčastněná firma od absolventů očekává 9 firem, z toho 6 velkých firem a 3. Znalost cizích jazyků od absolventů očekává 6 firem, z toho 4 velké a 2. Znalost nových technologií od absolventů očekává 9 firem, z toho 7 velkých firem a 2. Znalost specifikovaného software od absolventů očekávají 4, z třoho 3 velké a 1 firma. Profesní zkušenosti získané během stáží a odborných praxí od absolventů očekává 8 firem, z toho 6 velkých firem a 2. Komunikační a interpersonální dovednosti od absolventů očekává 5 firem, z toho 3 velké a 2. Kreativitu od absolventů očekává 6 firem, z toho 4 velké a 2. Samostatnost od absolventů očekává 7 firem, z toho 5 velkých firem a 2. Motivaci k dalšímu odbornému vývoji od absolventů očekávají 4, z toho 2 velké a 2. 25

26 Chuť k dalšímu zvyšování odborných kvalifikací od absolventů očekává 7 firem, z toho 6 velkých firem a 1 firma. Schopnost pracovat v režimu projektu od absolventů očekávají 4, z toho 2 velké a 2. Schopnost týmové práce od absolventů očekává 8 firem, z toho 5 velkých firem a 3. Schopnost řešení problémů od absolventů očekává 8 firem,z toho 5 velkých firem a 3. Tabulka č. 24 Jaké dovednosti /kvalifikace očekávají od zaměstnávaného absolventa ATH / VŠB TU Ostrava odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací absolutní četnost relativní četnost B - potvrzené dovednosti a kvalifikace v oblasti vědomostí o 7 7,8 inovacích a moderních technologiích C- vědomosti v oboru, v němž působí zúčastněná firma 9 10,0 D - znalost nových jazyků 6 6,7 E - znalost nových technologií 9 10,0 F - znalost specifikovaného software 4 4,4 G - profesní zkušenosti získané během stáží a odborných praxí 8 8,9 H - komunikační a interpersonální dovednosti 5 5,6 I - kreativitu 4 4,4 J - samostatnost 7 7,8 K - motivaci k dalšímu odbornému vývoji 4 4,4 L - chuť k dalšímu zvyšování odborných kvalifikací 7 7,8 M - schopnost pracovat v režimu projektu 4 4,4 N - schopnost týmové práce 8 8,9 O - schopnost řešení problémů 8 8,9 Z tabulky vyplývá,že očekávají především vědomosti v oboru, v němž zúčastněná firma působí, znalost nových technologií, dále profesní zkušenosti získané během stáží a odborných praxí, schopnost týmové práce a schopnost řešení problémů. 26

27 Graf. č. 24 Jaké dovednosti /kvalifikace očekávají od zaměstnávaného absolventa ATH / VŠB TU Ostrava odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací K požadovaným dovednostem / kvalifikaci, které očekávají od zaměstnávaného absolventa ATH / VŠB TU Ostrava odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací se nevyslovilo 16 firem, z toho 4 velké, 10 ch firem, nevyslovily se 1 malá a 1 mikro-firma. 27

28 Z Á V Ě R Provedený průzkum u firem ukázal, že většina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu zavedla technologickou inovaci, finančním zdrojem na zavedení technologické inovace bylo firmami nejvíce využito vlastního kapitálu, následuje využití všech možných forem finančních zdrojů (půjčka, dotace, leasing), nejméně bylo použito vlastního kapitálu spolu s půjčkou menší polovina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu zavedla organizační inovaci, finančním zdrojem pro zavedení organizační inovace byl vlastní kapitál, jedna třetina firem organizační inovaci nezavedla, jedna čtvrtina firem uvažuje o zavedení takovéto inovace necelá jedna třetina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu zavedla marketingovou inovaci, jako finanční zdroj použila vlastní kapitál, dvě třetiny firem marketingovou inovaci nezavedla nejoptimálnějším způsobem zavádění inovací ve vlastní firmě je pro zúčastněné spolupráce s výzkumně-vývojovými útvary v oblasti inovačního výzkumu, následuje samostatný vývoj inovace za účasti pracovníků vlastní, nejméně optimální způsob zavádění inovací ve vlastní firmě je vývoj inovace za účasti externí / poradce ke zlepšení konkurenčních schopností zúčastněných firem na provedeném průzkumu je nejvíce nezbytná analýza důvodů, proč některé mají lepší konkurenční postavení než zúčastněné a také spolupráce zúčastněných firem s výzkumně-vývojovými útvary a vysokými školami, nejméně nezbytné pro zlepšení konkurenčních schopností zúčastněných firem je hledání partnerů pro společný vývoj inovačních řešení a zkušební testování inovačního zařízení ve vlastní firmě větší polovina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu navázala spolupráci s vysokými školami ke zlepšení inovačních schopností firem, jedna třetina spolupráci s vysokými školami nenavázala, jedna desetina firem, zúčastněných na provedeném průzkumu spolupráci s vysokými školami nenavázala, ale o navázání spolupráce s vysokými školami uvažuje 28

29 pro spolupráci firem s vysokou školou z pohledu využití výsledků výzkumně-vývojových prací vidí zúčastněné bariéry především - a) chybí kapitál na financování takovéto spolupráce b) chybí vhodná nabídka uspokojující spolupráce c) dlouhodobý proces přijetí rozhodnutí, který nastartuje výzkum a akademická byrokracie d) nízké povědomí o nabídce výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol e) relativně vysoké náklady na spolupráci s výzkumně-vývojovými útvary vysokých škol f) nízký příjem mladých vědeckých kádrů do výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol g) nízká úroveň vědomosti pracovníků výzkumně-vývojových útvarů vysokých škol o praktických záležitostech týkajících se výrobních procesů/ poskytování služeb h) existující názor o nízké užitečnosti této nabídky pro podniky i) rozptýlení pracovníků vysokých škol mezi didaktickou činnost a vědecký výzkum j) nutnost sdílení vědomostí s jinými podnikateli jedna třetina zúčastněných firem na provedeném průzkumu zaměstnává pracovníka zodpovědného za monitoring inovací, dvě třetiny zúčastněných firem pracovníka zodpovědného za monitoring nezaměstnává jedna čtvrtina zúčastněných firem na provedeném průzkumu zaměstnává pracovníka specialistu zodpovědného za přípravu a zavádění různého druhu inovací ve firmě, menší jedna třetina zúčastněných firem pracovníka specialistu nezaměstnává provedený průzkum prokázal, že očekávají od zaměstnávaného absolventa vysoké školy ATH / VŠB.TU Ostrava odborníka zodpovědného za přípravu a zavádění různých druhů inovací především vědomosti v oboru, v němž firma působí, znalost nových technologií, dále profesní zkušenosti získané během stáží a odborných praxí, schopnost týmové práce a schopnost řešení problémů 29

30 všechny, které se zúčastnily tohoto průzkumu, preferují u pracovníka zodpovědného za transfer inovací a zavádění nových technologií ve firmě studium inženýrské nebo magisterské (II. Stupeň). 30