Vliv struktury ekonomiky na vztah nezaměstnanosti a inflace

Transkript

1 Mendelova univerzia v Brně Provozně ekonomická fakula Úsav ekonomie Vliv srukury ekonomiky na vzah nezaměsnanosi a inflace Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Milan Palá, Ph.D. Vypracoval: Bc. Jiří Morávek Brno 2012

2 Touo cesou děkuji vedoucímu mé diplomové práce Ing. Milanu Paláovi, Ph.D. za vsřícný a ochoný přísup a zejména za cenné rady, keré mi během zpracovávání práce poskyl.

3 Prohlašuji, že jsem předkládanou práci na éma Vliv srukury ekonomiky na vzah nezaměsnanosi a inflace zpracoval samosaně a na základě uvedených zdrojů. V Brně dne

4 Absrac MORÁVEK, JIŘÍ. The impac of srucure of economics on he relaion beween unemploymen and inflaion. Brno, Diploma hesis. Mendel universiy in Brno. The core of he diploma hesis is o find ou wha kind of relaion exiss beween unemploymen and inflaion in seleced counries. The diploma hesis focuses on Asian counries such as Philippines, Malaysia, Thailand which represen developing counries and Singapore, Souh Korea which represen developed counries. These wo groups of counries are sudied inenionally in order o consider he differen impac of srucure of economics on he relaion beween unemploymen and inflaion. The relaion beween unemploymen and inflaion is esed using wo specific models. The firs model is based on economic heory ha assumes he inverse relaion beween boh variables. The oher model includes apar from he rae of unemploymen also he variable of inflaion expecaion. On he basis of he analysis of economic developmen in he examined counries in he chosen reference ime is also jusified he congruence or divergence of findings relaed o counries in he same group (developing or developed). Keywords Unemploymen, inflaion, developing and developed counries, regression analysis Absrak MORÁVEK, JIŘÍ. Vliv srukury ekonomiky na vzah nezaměsnanosi a inflace. Brno, Diplomová práce. Mendelova univerzia v Brně. Podsaou diplomové práce je zjisi, jaký vzah exisuje mezi makroekonomickými veličinami nezaměsnanosí a inflací ve vybraných zemích. V éo souvislosi je práce orienována na asijské země Filipíny, Malajsii, Thajsko, keré reprezenují skupinu rychle se rozvíjejících ekonomik, a Singapur, Jižní Koreu, keré zasupují ekonomiky rozvinué. Záměrně jsou sledovány yo dvě skupiny zemí, aby mohl bý posouzen rozdílný vliv srukury ekonomiky na vzah nezaměsnanosi a inflace. Vzah nezaměsnanosi a inflace je esován za využií dvou specifických modelů. První model vychází z ekonomické eorie, kerá předpokládá inverzní vzah mezi oběma veličinami. V druhém modelu je zahrnua kromě míry nezaměsnanosi i proměnná inflačního očekávání. Na základě analýzy ekonomického vývoje ve zkoumaných zemích ve zvoleném referenčním období je rovněž zdůvodněna shodnos resp. neshodnos výsledků mezi zeměmi spadajících do sejné skupiny (rozvíjející se, rozvinué). Klíčová slova Nezaměsnanos, inflace, rozvinué a rozvíjející se země, regresní analýza.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod 7 2 Cíl práce 8 3 Meodika práce Sezónní očišění míry nezaměsnanosi Využié eoreické koncepce Meodický posup Teoreický základ pro vzah nezaměsnanosi a inflace 16 5 Sudie související se vzahem nezaměsnanosi a inflace ve sledovaných zemích 22 6 Ekonomická charakerisika zemí Filipíny Malajsie Thajsko Singapur Jižní Korea Empirický výzkum - idenifikace vzahu nezaměsnanosi a inflace Rozvíjející se ekonomiky Filipíny model Filipíny model Malajsie model Malajsie model Thajsko model Thajsko model Dílčí shrnuí Rozvinué ekonomiky Singapur model

6 Obsah Singapur model Jižní Korea model Jižní Korea model Dílčí shrnuí Zhodnocení a doporučení pro hospodářskou poliiku 73 9 Diskuze Závěr Použiá lieraura Seznamy 92

7 Úvod 7 1 Úvod Pohled na význam míry inflace a míry nezaměsnanosi se mezi někerými ekonomickými směry liší a vychází z několika zásadních událosí, keré se odehrály ve dvacáém soleí. Během 30. le, kdy v důsledku krachu newyorské burzy sužovala ekonomiku USA vysoká a dlouhorvající míra nezaměsnanosi, nedokázala dosavadní ekonomická eorie uo siuaci adekváně vysvěli. Uvedený problém se sal živnou půdou pro vznik alernaivního pohledu na řízení ekonomiky, keynesovské ekonomie, jejíž hlavní přesvědčení spočívalo na myšlence, že míra nezaměsnanosi je nejvěší zlo ekonomiky, kerému je pořeba za každou cenu zabráni. Jediným efekivním a nezbyným řešením je dle ohoo směru sání inervence, kerá jako jediná dokáže simulova opěovný růs ekonomiky. Na krizi však narazil i eno směr, a o koncem 60. le resp. v počáku 70. le, kdy se hospodářská poliika jevila jako naproso neúčinná. Podle někerých ekonomů je právě hospodářská poliika hlavním viníkem sagflace v omo období (sav vysoké míry inflace i míry nezaměsnanosi). V 70. leech dvacáého soleí se dosal na výsluní směr označovaný jako monearismus s čelním předsavielem Milonem Friedmanem. Jeho názory a pohled na ekonomiku byly diamerálně odlišné ve srovnání s keynesovským přísupem. Za nejvěší hrozbu pro ekonomiku naopak považoval vysokou inflaci, kerou podle něj způsobila nedisciplinovaná hospodářská poliika, kerá měla spíše desabilizující než sabilizující účinky. Cílem každé země je udržova sabilní a mírné empo růsu cenové hladiny společně s nízkou nezaměsnanosí. Oázkou je, zda je eno vývoj dlouhodobě udržielný. Mnoho ekonomů zasává názor, že mezi nezaměsnanosí a inflací exisuje inverzní vzah. Prokázání exisence ohoo vzahu by podporovalo myšlenku, že zvyšuje-li se hrozba jedné veličiny, druhé zlo je naopak v úlumu. Mnohým zasáncům éo eorie konrují její odpůrci, kerých rovněž není málo. Dalo by se říci, že inverzní vzah nezaměsnanosi a inflace je velmi konroverzním émaem, proože doposud nebyl vysloven přesvědčivý názor, kerý by jeho planos jednoznačně podporoval nebo vyvracel, a s kerým by se zároveň zoožnila věšina ekonomů. Přiom znalos odpovědi na eno problém by mohlo významně pomoci vůrcům hospodářské poliiky a koordinace ekonomické siuace v zemi.

8 Cíl práce 8 2 Cíl práce Předkládaná práce se zabývá zkoumáním inverzního vzahu mezi nezaměsnanosí a inflací ve vybraných asijských ekonomikách. Cílem práce je ověři planos hypoéz, keré byly formulovány následovně: Ve vybraných asijských zemích exisuje inverzní vzah mezi mírou inflace a mírou nezaměsnanosi v dlouhém nebo krákém období. Mezi zeměmi s významným posavením zemědělsví v národním hospodářsví (Filipíny, Malajsie, Thajsko) exisuje shodný vzah mezi mírou inflace a mírou nezaměsnanosi. Mezi vyspělými zeměmi (Singapur, Jižní Korea) exisuje shodný vzah mezi mírou inflace a mírou nezaměsnanosi. Přičemž první uvedená hypoéza je považována za hlavní, následující dvě za dílčí. V omo konexu je za pomocí saisicko-ekonomerických meod esován inverzní vzah mezi veličinami a posouzena jeho saisická významnos. Posléze jsou dosažené výsledky zhodnoceny a odůvodněny s ohledem na ekonomický vývoj v daných zemích.

9 Meodika práce 9 3 Meodika práce Východiskem pro zpracování práce se saly časové řady míry nezaměsnanosi a míry inflace. Jejich vzah je zkoumán na pěici zemí z oblasi Východní a Jihovýchodní Asie. Výzkumu jsou podrobeny yo země: Jižní Korea, Singapur, Thajsko, Malajsie a Filipíny. Jižní Korea a Singapur předsavují hospodářsky vyspělejší sáy, u nichž převažuje podíl obyvael ve sférách průmyslu a služeb. Ve zbylých řech zemích (Thajsko, Malajsie, Filipíny) sále nabývá na významu primární sféra národního hospodářsví. Záměrně jsou zvoleny yo dvě skupiny zemí, aby mohl bý zvlášť vypozorován vliv rozvinuých a rozvíjejících se ekonomik na vzah nezaměsnanosi a inflace. Analýza vzahu míry inflace a míry nezaměsnanosi za celé sledované období je doplněna aké rozborem jednolivých časových úseků v řádu několika čvrleí, za účelem vypozorování inverzního vzahu obou hlavních veličin. Zdrojem vsupních da se sala daabáze Mezinárodního měnového fondu, konkréně sekce Mezinárodní finanční saisiky. Z důvodu nedosupnosi měsíčních da pro někeré zvolené země jsou vybrány časové řady míry nezaměsnanosi a míry inflace ve čvrlením vyjádření. Za referenční období je zvoleno celkem 13 le s počákem prvního čvrleí roku 1998 až po čvré čvrleí roku Celkem je edy k dispozici 52 čvrleních údajů pro každou zemi. Získané časové řady míry nezaměsnanosi nejsou očišěny o vliv sezónní složky. Proo je samoné očišění provedeno pomocí regresního přísupu (viz. níže). Údaje o míře inflace v jednolivých obdobích jsou vyjádřeny jako míra změny cenové hladiny oproi sejnému čvrleí předcházejícího roku. V práci jsou aplikovány meody logické i empirické, keré slouží jako nezbyný prosředek pro dosažení sanovených cílů. Z logických meod jsou uplaněny například meody analýzy, synézy či dedukce. Synéza poslouží v čási lierární rešerše, kde bude do konzisenního celku popsán výklad zahraniční lieraury zabývající se zkoumaným vzahem. Analyická meoda je využia například při posuzování výsledků získaných z esování vzahu míry nezaměsnanosi a míry inflace. Na analýzu úzce navazují meody dedukce a komparace, keré jsou uplaněny při inerpreaci a srovnávání dosažených výsledků. Neméně důležiými meodami využiými v práci jsou meody saisické a ekonomerické. Aplikace ěcho meod je zasazena do několika kroků. Nejdříve je však formulován ekonomerický model (specifikace závislých a nezávislých proměnných), kerý se opírá o exisující ekonomickou eorii. Na základě apriorních informací jsou sanovena předpokládaná znaménka a očekávané hodnoy paramerů. Po samoné specifikaci modelu následuje jeho kvanifikace na daech. S využiím regresní analýzy je esován vzah mezi mírou inflace a mírou nezaměsnanosi nejprve pro celé referenční (dlouhé) období, posléze, pokud není dosaženo uspokojivých výsledků, i pro období kráké číající

10 Meodika práce 10 několik čvrleí. Smysl regresní analýzy spočívá v hledání a poznávání kauzálních vzahů mezi veličinami (v omo případě mezi mírou nezaměsnanosi a mírou inflace). Jinými slovy, pomocí regresní analýzy je vysihnua závislos mezi ěmio saisickými znaky, kerá je reprezenovaná zv. regresní funkcí (vysihuje průběh závislosi). Obecnou podobu empirické regresní funkce lze napsa následovně: Y i = f ( xi ; b, b1,..., b 0 p ), (1) kde Y i předsavuje i-ou hodnou empirické regresní funkce, x i je i-á hodnoa b 0, b1,..., bp vyjadřují odhady regresních paramerů. vysvělující proměnné a Odhady paramerů modelu jsou získány pomocí meody nejmenších čverců (OLS). Tao meoda je založena na principu minimalizace souču čverců rozdílů (odchylek ε ) mezi původními hodnoami vysvělované proměnné ( Y i ) a jejími odhadnuými hodnoami ( následovně: Y i n ). Maemaicky lze uo podmínku zapsa 2 2 Q = ε = ( Y Y i ) min. (2) i= 1 i i Pro splnění podmínky 2 je nuné provés parciální derivace podle všech paramerů a následně je položi rovno nule. Po ěcho úpravách je získán sysém normálních rovnic o poču neznámých odpovídajících poču paramerů. Po vyřešení sousavy normálních rovnic jsou obdrženy hodnoy odhadnuých paramerů, keré je možné dosadi do příslušné odhadnué regresní funkce (odhadnuého modelu). 1 Při samoném modelování je řešena oázka adekvánosi zvolené funkční formy. Adekvános zvolené funkční formy je posuzována pomocí analýzy reziduí a zv. RESET esu, kerý esuje nulovou hypoézu o správné specifikaci modelu. V případě lineárních funkčních forem je navíc sledován zv. koeficien korelace ( r yx ), kerý esuje míru lineární závislosi mezi zkoumanými veličinami. Teno koeficien nabývá hodnoy z inervalu <-1;1>, přičemž hraniční záporná hodnoa značí silnou negaivní lineární závislos a hraniční kladná hodnoa silnou poziivní lineární závislos. Nulová hodnoa ohoo koeficienu naopak vypovídá o absoluní lineární nezávislosi saisických znaků (nevyvrací však jinou funkční závislos). Koeficien korelace je možné vypočís následujícím způsobem: 1 Vzahy 1, 2 a 3 čerpány z Hindls a kol. (2007)

11 Meodika práce 11 r yx s xy = rxy =. (3) 2 2 sx s y Jedná se v podsaě o poměr kovariance ( s xy ) a součin odmocniny rozpylů saisických souborů x a y (míra nezaměsnanosi a míra inflace). V případě krákého období (určiého časového úseku v rámci referenčního období) může nasa siuace, že poče pozorování bude příliš malý pro o, aby mohl mí koeficien korelace správnou vypovídací hodnou. Z oho důvodu je v ěcho případech proveden es saisické významnosi korelačního koeficienu. Zamínuí nebo přijeí hypoézy o saisické významnosi korelačního koeficienu je provedeno na základě p-hodnoy. Nulová hypoéza vypovídá o saisické nevýznamnosi korelačního koeficienu. Po odhadnuí modelu následuje jeho verifikace v několika směrech. Ekonomická verifikace spočívá v zjišťování, zda uvedený model neodporuje ekonomické eorii v hodnoách a znaménkách vypočených paramerů. Významnos modelu je posuzována na základě saisické verifikace. Pro každý model je uveden souhrnný přehled výsledných saisických charakerisik, keré byly vypočeny v programu Grel. Teno přehled je v práci vypsán vždy pro funkční formu s nejpříznivějšími charakerisikami. Obsahuje odhady jednolivých paramerů, sandardní chyby (SE), výsledné hodnoy -esu a pro snazší rozhodování o přijeí či zamínuí hypoézy o saisické významnosi odhadnuých paramerů aké p-hodnou. Pokud je ukazael p-hodnoy menší jak 0,1 resp. 0,05 resp. 0,01 je daný paramer saisicky významný na hladině 10 % resp. 5 % resp. 1 %. K současnému esování všech regresních paramerů je využio zv. F-esu, jehož hodnoa vyjadřuje zda je model jako celek saisicky významný. Pro posuzování kvaliy odhadnuého modelu je dále sledován korigovaný koeficien deerminace ( R ). Hodnoa ohoo koeficienu vyjadřuje, z kolika procen je rozpyl vysvělované proměnné vysvělen proměnnými na pravé sraně rovnice neboli regresory (vysvělující proměnné). Obecně plaí, čím vyšší hodnoa ohoo koeficienu, ím lépe nezávislé proměnné popisují vývoj závisle proměnné. Pro účely éo práce je 2 model označen za kvaliní, pokud je R vyšší jak 0,6. V časovém rámci krákého období jsou uvedeny pouze akové modely, keré splňují uo podmínku. Výhodou ohoo saisického ukazaele je aké jeho uzpůsobení pro srovnávání modelů s různým počem paramerů. Téo funkce je využio při srovnávání modelů, keré berou v poaz inflační očekávání jako nezávisle proměnnou s modely, keré očekávanou míru inflace neuvažují (viz využié eoreické koncepce). Kromě korigovaného koeficienu deerminace jsou pro vzájemné porovnávání modelů sledovány aké hodnoy zv. informačních kriérií. Konkréně se jedná o Akaikeho informační kriérium (AIC), Schwarzovo informační kriérium (SIC) a Hannanovo-Quinnovo informační kriérium 2

12 Meodika práce 12 (HQC). Čím nižší hodnoa je ěcho ukazaelů ím se jeví daný model jako vhodnější. Při aplikaci regresních přísupů je v práci využio programu Grel. Vlasní abulky a grafy, keré práce obsahuje a všechny pořebné výpočy jsou realizovány v programu MS Excel. 3.1 Sezónní očišění míry nezaměsnanosi Pro vzájemné porovnávání da v rámci jednoho roku a přesnější sledování skuečného směru vývoje dané veličiny je nezbyné provés očišění časové řady o její sezónní komponenu. Prokáže-li se, že jsou yo komponeny saisicky významné, je řeba je odsrani. Obecně lze provés adiivní dekompozici časové řady na následující složky: 2 y = T + S + ε, (4) kde T je složka rendu, S sezónní složka a ε reziduum v čase. Sezónní složka, je-li příomna, způsobuje pravidelné výkyvy sledovaného ukazaele každým rokem ve sejné období od dlouhodobého rendu, jehož vývoj je ímo do určié míry zkreslován. Z ohoo důvodu je žádoucí sezónní vlivy eliminova a vyvoři ak relevanní daový základ pro další výzkum. V důsledku pravidelného sřídání ročních období je ímo nežádoucím vlivem posihnua aké míra nezaměsnanosi u všech zkoumaných zemí. K odsranění sezónního fakoru je využio regresního modelu s zv. dummy proměnnými. Obecně jej lze za předpokladu lineárně rosoucího rendu zapsa ako: 3 y = β 0 + β1 + α1 x1 + α 2 x2 + α 3 x3 + ε, (5) kde x 1, x 2, x 3 jsou umělé proměnné nabývající pouze hodno 0 a 1 a plaí, že x i = 1, pokud je deekováno i-é čvrleí v daném roce. Ve zbývajících čvrleích nabývá proměnná nulových hodno. I přes exisenci čyř čvrleí jsou do modelu zakomponovány pouze ři umělé proměnné, aby nedocházelo k mulikolineariě. Paramery βi určují polohu a sklon rendu. Pomocí paramerů αj jsou následně vypočeny sezónní fakory, o keré jsou skuečné hodnoy časové řady očišěny. Složka ε vyjadřuje reziduální člen v čase. Je zřejmé, že regresní přísup umožňuje odhad paramerů rendové a sezónní složky současně. Odhad je uskuečněn pomocí meody nejmenších čverců, přičemž model uvedený ve vzahu (5) je pouze názorný. Hlavním kriériem pro výběr modelu bylo posouzení saisické významnosi jednolivých 2 Velmi časo bývá uvedena i řeí složka časové řady, a o složka cyklická (C ). Pro pořeby sezónního očišění da však danou složku neuvažuji. 3 Model je konsruován podle Marek a kol. (2005).

13 Meodika práce 13 proměnných a korigovaného koeficienu deerminace. Tímo byly zvoleny pro jednolivé sáy různé modely podle plnění sledovaných kriérií. Kromě lineárního rendu byl v modelech využi i rend parabolický, hyperbolický a kubický. V další čási exu se již předpokládá práce se sezónně očišěnými day míry nezaměsnanosi pro každou zemi. 3.2 Využié eoreické koncepce Vzah nezaměsnanosi a inflace bývá v ekonomické eorii časo označován jako Phillipsova křivka. Pro účely éo práce jsou vybrány dvě základní eoreické koncepce. První koncepce je ekonomickou eorií označována jako zv. modifikovaná Phillipsova křivka. Jako modifikovaná je pojmenovaná proo, že nahrazuje v původní verzi Phillipsovy křivky míru růsu nominální mzdové sazby za míru růsu cenové hladiny (míru inflace). Pro eno model plaí, že míra inflace v období je vysvělovanou proměnnou (regresand) a míra nezaměsnanosi je proměnnou vysvělující (regresor). Model má následující var: 4 = β 0 + β1, (6) π U + ε kde π je míra inflace v období, β 0, β 1 předsavují paramery modelu, přičemž se předpokládá inverzní vzah mezi proměnnými ( β 1 < 0 ), U je míra nezaměsnanosi v období, ε je náhodná složka. Druhá eoreická koncepce nese označení Friedman Phelpsovo rozšíření Phillipsovy křivky. Teno model již uvažuje i inflační očekávání ekonomických subjeků. Očekávaná míra inflace je formována adapivním způsobem. To znamená, že míra inflace, kerou ekonomické subjeky očekávají, je dána pouze jejím minulým vývojem. Teno model předpokládá závislos míry inflace na míře nezaměsnanosi a míře inflačního očekávání. Model má následující podobu: 5 e = β 0 + β1 + β 2 π, (7) π U + ε kde π je míra inflace v období, β 0, β 1, β 2 předsavují paramery modelu, přičemž se předpokládá inverzní vzah mezi proměnnými π a U ( β 1 < 0 ); dále se předpokládá, 4 Model je vyvořen po vzoru Hušek, Pelikán (2003). 5 Model je vyvořen po vzoru Hušek, Pelikán (2003).

14 Meodika práce 14 že s růsem očekávané míry inflace rose aké skuečná míra inflace ( β 2 > 0 ), U je míra nezaměsnanosi v období, e π je očekávaná míra inflace v období, ε je náhodná složka. Očekávaná míra inflace v čase je vyjádřena vzorcem: 6 e e ( g) π = π, (8) g π e kde π je očekávaná míra inflace v období, g je koeficien adapivního očekávání, π 1 je skuečná míra inflace v předcházejícím období, e π 1 je očekávaná míra inflace v předcházejícím období. Z uvedeného vyplývá, že očekávaná míra inflace je závislá z čási na skuečné míře inflace v předcházejícím období a z čási na očekávané míře inflace v předcházejícím období. Koeficien adapivního očekávání vyjadřuje rychlos přizpůsobování očekávané míry inflace skuečně dosažené míře inflace a nabývá hodno z inervalu (0;1>. Hodnoa koeficienu adapivního očekávání byla sanovena ve výši 0,3. 7 Věší váha je edy přikládána očekávané inflaci v předcházejícím období a menší skuečné inflaci v předcházejícím období. Očekávaná míra inflace v prvním čvrleí roku 1998 (počáek referenčního období) je pro všechny země sanovena ak, aby byla rovna skuečné míře inflace v omo období. Očekávaná míra inflace v každém dalším období je již vypočena na základě vzorce (8) jako souče skuečné míry inflace v předcházejícím období a očekávané míry inflace předcházejícího období násobený příslušnými vahami. 3.3 Meodický posup Lierární čás je v prvé řadě věnována eoreickému rámci vzahu nezaměsnanosi a inflace z pohledu dvou rozdílných ekonomických škol. Smyslem je rovněž seznámení se základními ekonomickými pojmy vzahujícími se k dané problemaice. Posléze je prosor věnován několika novodobým sudiím na oo éma z USA, UK nebo České republiky. Následující kapiola se již zaměřuje na novodobé zahraniční sudie. Tyo sudie esují planos uvedeného vzahu pro sejné země, jenž jsou předměem éo práce, přičemž využívají různých meod a přísupů. Další čás práce se již zaměřuje na analýzu ekonomického vývoje ve sledovaných zemích s důrazem na vývoj 6 Po vzoru Hušek, Pelikán (2003) 7 Po vzoru Orlovská (2011).

15 Meodika práce 15 inflace a nezaměsnanosi a příčin, keré daný vývoj řídily. Pro naplnění ěcho kapiol využívá auor souvisejících ekonomických článků, working paperů, výročních zpráv významných národních i mezinárodních insiucí a inerneových zdrojů. Ke zpracování éo čási poslouží zejména meody deskripce a synézy. Podsaou pokračující kapioly je empirické ověřování exisence inverzního vzahu mezi veličinami u všech zemí. V éo čási jsou využiy principy ekonomerie a saisiky. Posléze za využií meod dedukce a komparace následuje kapiola zhodnocení výsledků a doporučení. Zde jsou vysvěleny zejména příčiny saisicky významného proichůdného vývoje míry nezaměsnanosi a míry inflace resp. možné příčiny neplanosi ohoo vzahu. Diskuze konfronuje dosažené výsledky éo práce s výsledky zahraničních auorů zkoumající vzah u sejných zemí. Závěrem jsou poé shrnuy všechny podsané poznaky vyplývající z celé práce.

16 Teoreický základ pro vzah nezaměsnanosi a inflace 16 4 Teoreický základ pro vzah nezaměsnanosi a inflace Prvoním impulsem, kerý ovlivnil smýšlení mnoha ekonomů při nahlížení na vzah nezaměsnanosi a inflace, byl objev novozélandského ekonoma A. W. Phillipse, kerý sledoval závislos v čase mezi mírou nezaměsnanosi a empem růsu nominálních mezd resp. mzdovou inflací ve Velké Briánii. Ve své práci deekoval v leech negaivní korelaci mezi uvedenými veličinami vyjma válečných le, keré, jak Phillips (1958) uvádí, zapříčinily rapidní vzrůs cen dováženého zboží. Auor došel k závěru, že nízká míra nezaměsnanosi indikuje vysokou mzdovou inflaci z důvodu silnější vyjednávací pozice odborů vůči zaměsnavaelům a naopak nízké empo růsu nominálních mezd je spjao s vyšší nezaměsnanosí. O několik le později se podobným problémem zabývali i američí ekonomové Paul A. Samuelson a Rober M. Solow (1960). Jejich výzkum byl zaměřen na USA v leech a došli k podobným závěrům, avšak ke zcela odlišné inerpreaci ve srovnání s Phillipsem. Zaímco původní Phillipsova křivka sledovala vzah empa růsu nominálních mezd a míry nezaměsnanosi, Phillipsova křivka sesrojená Samuelsonem a Solowem nahradila mzdovou inflaci inflací cenovou, kerá byla dána rozdílem mezi empem růsu nominálních mezd a empem růsu produkiviy práce. Dalším odlišným závěrem jejich výsledků bylo, že nejenže exisuje inverzní vzah mezi ročním růsem cen a mírou nezaměsnanosi, ale dokonce si sání auoriy mohou zvoli jakýkoliv bod na sesrojené křivce, kerého mohou prosřednicvím vhodné hospodářské poliiky dosáhnou. Mohly edy voli mezi určiým empem růsu cen v ekonomice a k němu odpovídající míře nezaměsnanosi nebo naopak, zvoli míru nezaměsnanosi, kerou chějí dodržova při akcepaci jí odpovídajícímu empu ročního růsu cen. Samuelson a Solow (1960) ješě podoýkají, že jejich závěry se vzahují pouze k období, keré rvá v řádu několika málo le. Jejich upravená Phillipsova křivka se v ekonomické eorii usálila pod názvem modifikovaná Phillipsova křivka. Myšlenky prezenované Samuelsonem a Solowem se zdály bý jako průlomové a řada ekonomů se s nimi zoožňovala, jelikož jejich závěry plaily akřka pro celé ehdejší poválečné období až do konce šedesáých le. Holman (2001) uvádí, že v 70. leech dvacáého soleí zažívala americká ekonomika růs obou veličin, míry nezaměsnanosi i míry inflace, což naproso rozvracelo až do é doby oblíbenou eorii, na keré byla Phillipsova křivka založena. Tao siuace velmi dobře nahrávala odpůrcům keynesovské ekonomie, kerá plně nerespekovala volnos ržních sil a obhajovala roli sáu v ekonomice. Jedním z kriiků Phillipsovy křivky byl i silný zasánce liberalismu, monearisa Milon Friedman. Milon Friedman byl přesvědčený o názoru, že

17 Teoreický základ pro vzah nezaměsnanosi a inflace 17 nejvěší zlo pro ekonomiku se skrývá v nekonrolované, akcelerující inflaci. Podle Friedmana (1968) má dlouhodobá sání simulace ekonomiky spíše rozvracující dopad na hospodářsví a vede v dlouhém období pouze k vyšší inflaci. Navíc uvádí, že není možné, aby si cenrální auoria zvolila cíl v podobě určié míry nezaměsnanosi. Jako zdůvodnění udává časový nesoulad mezi výkonem dané poliiky a jejím skuečným odrazem v ekonomice. Friedman rovněž nabídl vysvělení, proč během 70. le dvacáého soleí docházelo ke sagnaci americké ekonomiky a zároveň k růsu cenové hladiny. Příčinou je dle jeho názorů exisence zv. přirozené míry nezaměsnanosi (NAIRU), edy siuace, kdy je rh práce v rovnováze a neexisuje nedobrovolná nezaměsnanos, pouze dobrovolná. Obrázek 1 znázorňuje, že jakýkoliv výkyv v míře nezaměsnanosi vlivem hospodářské poliiky je pouze dočasný, z dlouhodobého hlediska se vrací ke své přirozené míře (na obrázku 1 se NAIRU rovná 7 %). Obr. 1 Friedmanovo vysvělení vzahu nezaměsnanosi a inflace v krákém a dlouhém období (Zdroj: Holman (2001)) Friedman (1976) zdůrazňuje, že moneární expanze v podobě snížení úrokových sazeb povede ke simulaci spořeby. Rosoucí agregání popávka se následně projeví v rosoucím výsupu a zaměsnanosi. Hlavním problémem je, že eno efek je pouze dočasný. Bude rva pouze do doby, kdy budou zaměsnanci rpě peněžní iluzí j. budou mí poci, že se zvýšily jejich reálné mzdy. Friedman vrdí, že eno krákodobý efek je způsobem ím, že po moneární expanzi ceny na rhu výrobků a služeb rosou rychleji než ceny výrobních fakorů. Jakmile peněžní iluze vyprší, začne míra nezaměsnanosi opě endova z dlouhodobého hlediska ke své přirozené míře. Friedman považuje přirozenou míru nezaměsnanosi za akovou, kerá nemá schopnos podněcova akceleraci ani deceleraci inflace, jinými slovy se nemění inflační očekávání. V omo konexu

18 Teoreický základ pro vzah nezaměsnanosi a inflace 18 pracuje ješě s jedním pojmem adapivní očekávání. Holman (2005) inerpreuje adapivní očekávání jako předpoklad ekonomických subjeků, že pokud daná míra inflace rvá již delší období, je logické ji očekáva i v obdobích následujících. Taková inflační očekávání jsou zabudovávána do dlouhodobých konraků. Ceny mají poé endenci růs sejným empem jako v minulých obdobích, přesože již cenové laky vyvolané v minulých obdobích uichly (inflace se ak sává servačnou). Inflační očekávání formované adapivním způsobem se sávají významnou složkou ovlivňující skuečnou míru inflace. Jelikož se kriikou Phillipsovy křivky zabýval rovněž Edmund Phelps, bývá uvedené pojeí v ekonomické eorii označováno jako Friedman Phelpsovo rozšíření Phillipsovy křivky. Od é doby se eorií Phillipsovy křivky v obou pojeích (modifikovaná i rozšířená verze Phillipsovy křivky) zabývalo mnoho ekonomů, jejich názory na planos éo eorie jsou však různé. Někeří ve svých výzkumech povrdili exisenci inverzního vzahu míry inflace a míry nezaměsnanosi, jiní eno kauzální vzah naopak popírají. Jisé však je, že je ao problemaika i po více jak 50 leech neusále horkým émaem. Akenson a Ohanian (2001) esovali pomocí čvrleních da v leech vzah mezi mírou inflace a nezaměsnanosí v USA a snažili se ak urči predikční schopnos Phillipsovy křivky. Subsiuční vzah míry nezaměsnanosi a míry inflace esovali pro různé časové úseky. Obrázek 2 znázorňuje výsledky esů pro dvě dílčí období. Regresní přímka pro léa je zjevně srmější než přímka pro roky , kerá má éměř nulovou směrnici. Obr. 2 Phillipsova křivka pro USA v období a (Zdroj: Akenson, Ohanian (2001)) Ačkoliv byl pro určiá období povrzen inverzní vzah mezi veličinami, auoři odmíají využívání Phillipsovy křivky pro vorbu spolehlivých předpovědí o vývoji inflace. Jejich výzkum prokázal, že regresní koeficien měl v různých

19 Teoreický základ pro vzah nezaměsnanosi a inflace 19 časových periodách značně odlišnou hodnou. To znamená, že směrnice Phillipsovy křivky a ani NAIRU nebyly ve sledovaném období dosaečně sabilní. Kromě oho bodový graf s jednolivými pozorováními vykazoval poměrně vysoký rozpyl kolem regresní přímky, což značí nízkou vypovídací schopnos modelu. Lansing (2002) neplanos Phillipsovy křivky pro USA zdůvodňuje změnou v režimu moneární poliiky, kerý posihl očekávání ekonomických subjeků ohledně budoucího vývoje inflace, demografickými změnami, keré se odrazily aké ve změně NAIRU a změnami v produkiviě práce. Připouší však, že by Phillipsova křivka mohla bý využia pro předpovídání směru, kerým se inflace bude vyvíje. V 90. leech dvacáého soleí byla Phillipsova křivka shledána jako neužiečná a neplaná, proože nedokázala věrohodně popsa vývoj míry nezaměsnanosi a míry inflace (během ohoo období obě veličiny endovaly v USA sejným směrem). Naproi omu Saiger a kol (2001) obhajuje Phillipsovu křivku i v omo období s odůvodněním, že se pouze posunula směrem dovniř k průsečíku osy x a y. Důvodem jsou podle něj změny ve vývoji NAIRU. Granger a Jeon (2009) ověřovali planos Phillipsovy křivky v podmínkách novodobé Velké Briánie na ročních daech s počákem 1861 a koncem Model odhadnuý pro celé období nabídl slabé výsledky, keré nepodporovaly eorii Phillipsovy křivky. Celý časový horizon ak rozdělili do několika časových úseků, keré esovali zvlášť. Auoři povrdili, že pokud je do modelu zahrnua zpožděná proměnná míry nezaměsnanosi, exisuje zde záporná nelineární závislos mezi mírou nezaměsnanosi a mírou inflace. Připusili však, že síla výsledků klesá směrem od minulosi do současnosi. Zkoumání vzahu nezaměsnanosi a inflace nebylo sledováno pouze v USA a UK. Problemaika zaujala celou řadu dalších ekonomů éměř po celém svěě. I Česká republika má své zásupce, keří se émaem zabývali. Například Šeker (2006) resp. Černohorská s Černohorským (2007) si sanovili jako hlavní cíl zanalyzova vzah nezaměsnanosi a inflace v ČR v období resp Jednorozměrný model vyvořený Šekerem (2006) měl příznivé charakerisiky, nicméně paramery modelu byly saisicky nevýznamné, z oho důvodu jej musel zamínou. Po zavedení proměnné inflačního očekávání umocněné na čvrou nabyl odhadnuý model nejlepších charakerisik. Míra inflace byla vysvělena inflačním očekáváním a mírou nezaměsnanosi z více jak 90 %. I eno model však Šeker (2006) shledal jako nepoužielný z důvodu jeho nízké predikční schopnosi. Rovněž konsauje, že pro sledované období byla charakerisická cenová liberalizace, resrukuralizace národního hospodářsví a aké zavedení vniřní směnielnosi koruny. To mohou bý podle Šekera (2006) někeré z příčin, keré vedly k omu, že inverzní vzah mezi veličinami byl ojedinělý, a udíž náhodný. K podobnému závěru došli i Černohorská s Černohorským (2007). Neplanos zkoumaného vzahu v krákém období vysvělují nízkou mobiliou pracovních sil a dále exisencí mnoha ržních překážek (podniky se sáním vlivem, regulované ceny, adminisraivní ržní překážky), kvůli kerým změny cen neodráží adekváně změnu ve výsupu ekonomiky.

20 Teoreický základ pro vzah nezaměsnanosi a inflace 20 V posledních leech se mezi ekonomy sává sále populárnější pojeí zv. novokeynesiánské Phillipsovy křivky (NKPC). Jak již název napovídá, oo pojeí vychází z nové keynesovské ekonomie, kerá se rozvíjí od konce 80. le dvacáého soleí. Jedná se o směr s velkou dávkou heerogenních eoreických koncepcí. Jeden z proudů nové keynesiánské ekonomie se snaží doplni keynesovskou makroekonomii o mikroekonomické základy založené na nedokonale konkurenčním prosředí a o zdůvodnění exisence cenových a mzdových srnulosí v ekonomice. Členem ohoo proudu je i Gregory Mankiw. (Holman, 2005) Mikroekonomické aspeky, po kerých volá novokeynesiánská ekonomie, slouží jako základ pro odvození NKPC. NKPC v sobě rovněž zohledňuje exisenci reálných i nominálních rigidi. Mankiw (2001) uvádí, že v konexu NKPC je dnešní inflace funkcí inflace, u keré se očekává, že převládne v následujícím období a zároveň funkcí odchylky míry nezaměsnanosi od NAIRU. Nezmění-li se inflační očekávání, vyšší nezaměsnanos povede k nižší inflaci. Tao koncepce však neuvažuje s adapivním očekáváním, jak jej formuloval Friedman, nýbrž s racionálním očekáváním, keré předpokládá, že ekonomické subjeky při svém rozhodováním nehledí pouze zpě, na minulý vývoj, ale využívají veškeré dosupné informace proo, aby mohly lépe odhadnou vývoj budoucí. Mankiw (2001) sympaizuje s adapivním očekáváním, ačkoliv si je vědom jeho omezené vypovídající schopnosi. Jinými slovy, ěžko se dá předpokláda, že by ekonomické subjeky ignorovaly všechny akuální informace, keré je obklopují a hleděly pouze a jen na minulý vývoj. NKPC založená na racionálním očekávání však podle Mankiwa (2001) rovněž odporuje někerým fakům. Jako příklad uvádí, že NKPC předpokládá okamžiou akomodaci míry inflace na očekávaný moneární šok, nicméně, empirie hovoří o několikaměsíční prodlevě mezi uskuečněním moneární poliiky a jejím projevem v ekonomice. Další rozpor nalézá Mankiw (2001) v vrzení, že by plně kredibilní dezinflace oznámená ekonomickým subjekům dosaečně dopředu nevedla k recesi, jak vyplývá z NKPC. Zkušenos z praxe opě povrzuje opačné vrzení. Z uvedených důvodů není auor zasáncem NKPC jako násroje, kerý by mohl napomáha při vorbě hospodářské poliiky. Někeré přísupy k odhadu NKPC zahrnují do modelu při empirickém esování proměnnou výsupní mezera, kerou lze definova jako rozdíl mezi skuečným a poenciálním produkem a měla by odráže výši reálných mezních nákladů. Galí a Gerler (2000) však mají odlišný přísup a využívají v modelu namíso výsupní mezery přímo reálné mezní náklady jako deerminanu míry inflace. Kromě oho jejich přísup sami označují jako zv. hybridní Phillipsovu křivku. Jinými slovy se jedná o speciální případ novokeynesiánské Phillipsovy křivky, kerá předpokládá exisenci dvou různých ypů podniků, byť oba v podmínkách nedokonale konkurenčního prosředí. Rozdíl je ve způsobu, jakým podniky sanovují své ceny. Jedna skupina podniků je vpřed hledící (forward looking) rozhodující o ceně na principu racionálních očekávání a druhá skupina je hledící směrem vzad v konexu vorby ceny (princip adapivního očekávání). Auoři podporují názor, že NKPC poskyuje dobré vysvělení inflační dynamiky,

21 Teoreický základ pro vzah nezaměsnanosi a inflace 21 přičemž rozhodující paricipaci na příznivých výsledcích má podle nich vpředhledící chování podniků. Pohled na Phillipsovu křivku ze školy nové keynesovské ekonomie je rozhodně zajímavým émaem, kerý zasluhuje v dnešní době pařičnou pozornos. Nicméně problemaika NKPC přesahuje rámec éo práce, z oho důvodu nebude již více rozebírána.

22 Sudie související se vzahem nezaměsnanosi a inflace ve sledovaných zemích 22 5 Sudie související se vzahem nezaměsnanosi a inflace ve sledovaných zemích Jak bylo již v předešlém exu nasíněno, rozporuplnos ohledně exisence inverzního vzahu mezi nezaměsnanosí a inflací resp. Phillipsovy křivky upouala pozornos mnoha badaelů po celém svěě, keří se ji snažili buď povrdi nebo vyvrái. Předměem zájmu se sala i v mnoha asijských zemích. Sudiím aplikujícím eoreický základ Phillipsovy křivky na vybrané asijské sáy se věnuje ao kapiola. Bagsic (2004) se zaměřuje na inverzní vývoj míry nezaměsnanosi a míry inflace v konexu predikční schopnosi ohoo vzahu na Filipínách. Jako výchozí eoreický rámec využívá model založený na exisenci Friedmanova adapivního očekávání, rozšířený o proměnnou zohledňující nabídkový šok (9). e * π = π γ ( UR UR ) v (9) + * Výraz ( UR UR ) ve vzorci 9 předsavuje odchylku skuečné míry nezaměsnanosi od její přirozené míry, γ je koeficien cilivosi reakce skuečné míry inflace na změnu v odchylce skuečné míry nezaměsnanosi od její přirozené míry, v je proměnná zohledňující nabídkový šok. Nabídkový šok je v éo sudii inerpreován jako rozdíl mezi zv. hlavní inflací (měřenou pomocí indexu spořebielských cen) a jádrovou (čisou) inflací, kerá kalkuluje se spořebním košem očišěným o cenově neelasické komodiy (j. změna jejich ceny je málo cilivá na změnu popávaného množsví) jako je jídlo či energie (ropa a ropné produky). Rozdíl mezi ěmio dvěma pohledy na měření inflace pak předsavuje onen nabídkový šok, kerý vsupuje do modelu. Bagsic (2004) využívá čvrlení daa v leech s ím, že odhad provádí pro celé období a poé i pro období Odhadnuý model pro celé období poskyuje poněkud horší výsledky nižší koeficien deerminace i vyšší informační kriéria (Akaikeho a Schwarzovo). Celkově však auor hodnoí výsledky velmi kladně, a o z důvodu kvaliního předvídání míry inflace pomocí odhadnué NAIRU. Obrázek 3 povrzuje eno fak. Nachází-li se skuečná míra nezaměsnanosi (červená křivka) nad v čase se měnící NAIRU (modrá křivka), očekává se deceleraci míry inflace (zelená křivka) a naopak. Přesože je povrzena poměrně dobrá predikční schopnos Phillipsovy křivky, auor připouší, že nevyužil sezóně očišěná daa míry nezaměsnanosi, což by mohlo podle jeho hypoézy výsledky ješě zlepši.

23 Sudie související se vzahem nezaměsnanosi a inflace ve sledovaných zemích 23 Obr. 3 Proichůdný vývoj míry nezaměsnanosi a míry inflace a v čase se měnící NAIRU odhadnuá pro Filipíny (Zdroj: Bagsic (2004)) O vzahu nezaměsnanosi a inflace pro různý supeň oevřenosi ekonomiky pojednávají Furuoka a Ho (2009). Zajímají se o zkoumání ohoo vzahu ve řech asijských zemích lišících se mírou své oevřenosi vůči okolnímu svěu. Japonsko v jejich sudii reprezenuje zemi s mírným supněm oevřenosi a proipól vysokého supně oevření zasupuje Malajsie. Jižní Korea je řeí sledovanou zemí, kerá je supněm oevřenosi zasazena mezi Japonsko a Malajsii. Výzkum prováděli na ročních daech v leech za využií Friedmanova modelu Phillipsovy křivky rozšířeného o inflační očekávání a s využiím zv. mezery v míře nezaměsnanosi. Jak model 10 ukazuje, je zde absrahováno, od proměnné zohledňující vliv nabídkových šoků: π = π ) + 1 γ ( u un ε, (10) kde π 1 je inflační očekávání reprezenováno zpožděnou hodnoou míry inflace o jeden rok, ( u un ) mezera nezaměsnanosi a ε reziduum. Za použií meody OLS došli k závěru, že paramer mezery v nezaměsnanosi je ve sledovaném období saisicky významný pouze u Japonska, u Jižní Koreji a Malajsie nikoliv. Negaivní závislos mezi mírou nezaměsnanosi a mírou inflace byla na základě ěcho výsledků povrzena pouze u Japonska, u zbylých dvou zemí nikoliv. Zajímavé zjišění, keré z jejich výzkumu vyplývá, je závislos mezi mírou oevřenosi ekonomiky (měřeno rosoucí čáskou imporů) a směrnicí Phillipsovy křivky. Srmější Phillipsova křivka (znázorněna přímkou) koresponduje s menším supněm oevřenosi (Japonsko) a naopak. Plošší Phillipsova křivka naopak odpovídá vyššímu supni oevřenosi ekonomiky. Auoři se ohledně planosi Phillipsovy křivky v Malajsii rozcházejí. Zaímco Furuoka a Ho (2009) inverzní vzah nezaměsnanosi a inflace vyvráili, Tang

24 Sudie související se vzahem nezaměsnanosi a inflace ve sledovaných zemích 24 a Lean (2007) exisenci myšlenky o zaměnielnosi mezi nezaměsnanosí a inflací podporují. Tang a Lean (2007) esují vzah na ročních daech v leech Ve srovnání s Furuoka a Ho (2009) však využívají odlišnou meodiku. Pro esování vzahu využívají přirozených logarimů závisle proměnné (míry inflace) i nezávislé proměnné (míry nezaměsnanosi). V modelu nezohledňují prvek adapivního očekávání. Mazumder (2011) se pokoušel vypozorova závislos mezi inflací a produkční mezerou v několika asijských rozvíjejících se zemích. Jeho výsledky podporují názor, že saisicky významný vzah mezi ěmio ekonomickými veličinami ve sledovaném období ( , , ) u zemí jako je Malajsie či Thajsko neexisuje. Podobný výzkum prováděl i Furuoka a Munir (2009), jejichž práce se zaměřila na Phillipsovu křivku pro vybrané sáy organizace ASEAN (Malajsie, Thajsko, Singapur, Filipíny, Indonésie) s využiím panelových da (sledováno bylo období v leech ). S využiím meody OLS odhadli pro jednolivé země model, jehož obecná podoba je: IFR i = α + β1 UERi + β 2 IFRi 1 + ε i, (11) kde IFR i je míra inflace v zemi i v čase, UER i míra nezaměsnanosi v zemi i v čase a IFR i 1 předsavuje o jeden rok zpožděnou míru inflace j. adapivní inflační očekávání. Hlavním závěrem jejich práce bylo, že signifikanní inverzní vzah mezi mírou inflace a mírou nezaměsnanosi ve sledovaných zemích není. Výsledek zdůvodňují poměrně velikou mírou oevřenosi ekonomik, čímž jsou charakerisické vyšší cilivosí na nabídkové šoky a časými změnami v inflačních očekáváních. Bhanhumnavin (2002) se zaměřil na esování vzahu nezaměsnanosi a inflace pro Thajsko. Z důvodu špané dosupnosi hisorických da, jak uvádí, se musel omezi na časový úsek od čvrého čvrleí 1993 až po čvré čvrleí Vychází z eoreické koncepce NKPC. Pro vysvělení inflace použil alernaivní model, kde využívá produkční mezeru, imporní cenový index a zpožděnou míru inflace jako vysvělující proměnné. Klíčový poznaek, kerý vyplývá z jeho práce je, že pro Thajsko je charakerisický vysoký supeň zv. zpěného hledění při vorbě cen. Z oho vyvozuje, že například dezinflační poliika bude mí velmi pomalý efek resp. její účinky se projeví se značným zpožděním. Výzkum povrdil exisenci inverzního vzahu nezaměsnanosi a inflace, avšak pouze v období asijské finanční krize. Auor však polemizuje s dvěmi myšlenkami. Buď Phillipsova křivka v Thajsku exisovala již od počáku 90. le, ale nebyla vidielná z důvodu nízkých změn v hlavních proměnných ovlivňujících eno vzah produkční mezery a imporované inflace, anebo se zkráka eno vzah objevil náhodně během krize kvůli výrazným změnám ve sledovaných proměnných. Puzon (2009) si sanovil za hlavní cíl ověři planos Phillipsovy křivky na Filipínách, v Indonésii, Malajsii a v Thajsku. Za ímo účelem použil roční daa Jeho model se však od základní eoreické koncepce Phillipsovy

25 Sudie související se vzahem nezaměsnanosi a inflace ve sledovaných zemích 25 křivky poněkud odlišuje. Kromě základních proměnných jako je míra nezaměsnanosi a inflační očekávání, se kerými Phillipsova křivka pracuje, zařadil do modelu několik dalších proměnných, keré by měly lépe popsa proměnlivos v inflaci. = β0 + β1 UR + β2 π 1 + β3 UR 1 + β4 IR + β5 xr 1 + δ097 + δ1oil ε (12) π + Ve vzahu 12 předsavuje proměnná UR resp. 1 UR míru nezaměsnanosi v čase resp. v čase -1, π 1 je o jedno období zpožděná míra inflace, kerá značí inflační očekávání (předpoklad adapivního očekávání), IR předsavuje úrokovou míru v čase, u keré se předpokládá poziivní korelace s mírou inflace (růs úrokových měr simuluje růs cenové hladiny), xr 1 je měnový kurz v čase -1 (domácí měna/usd), u něhož se předpokládá, že depreciace způsobuje růs cenové hladiny, 97 resp. oil jsou dummy proměnné, keré zohledňují cenové šoky v leech 1997,1998 resp. 1980,1990,2005. Tako konsruovaný model odhadnuý pro Thajsko vysvěloval míru inflace v období z necelých 70 %. Inflační očekávání a míra nezaměsnanosi v období byly signifikanní na hladině 10 % a splňovaly apriorní požadavky ekonomické eorie na znaménka paramerů. Auor pro Thajsko konsauje inverzní vzah obou veličin. Inverzní vzah byl povrzen i v případě Malajsie, ačkoliv koeficien deerminace u ohoo modelu nedosahoval ani 50 %. Saisická významnos u Filipín byla prokázána u jedno období zpožděné míry nezaměsnanosi, měnového kurzu a úrokové míry. Korigovaný koeficien deerminace přesáhl hodnou 80 %. Auor z ěcho výsledků vyvozuje, že fiskální poliika ve vzahu k inflaci nemá na Filipínách okamžiý efek nebo že depreciace filipínského pesa zvyšuje konkurenceschopnos země. Nuno však konsaova, že míra nezaměsnanosi v čase měla pro Filipíny kladný paramer, což odporuje eorii Phillipsovy křivky. Dua (2009) se zabývala výzkumem hlavních deerminanů inflace v asijských rozvíjejících se (Filipíny, Thajsko) a rozvinuých zemí (Singapur, Jižní Korea) a rozdíly mezi ěmio skupinami zemí. Auorka si uvědomuje, že odlišná rozvinuos napříč sledovanými zeměmi znamená odlišné deerminany inflace. U rozvíjejících se zemí předpokládá nižší úroveň finančních rhů a věší cilivos negaivních nabídkových šoků v konexu zemědělské produkce z důvodu věší závislosi zemí na primární sféře hospodářsví. Auorka rovněž pracuje s koncepcí adapivního i racionálního očekávání ekonomických subjeků a pokouší se zohledni všechny relevanní fakory (domácí i zahraniční), keré mohou ovlivňova míru inflace v dané zemi. U Filipín resp. Thajska použila čvrlení daa s ohledem na jejich dosupnos v leech resp Došla k závěru, že očekávaná poziivní závislos mezi velikosí produkční mezery a mírou inflace je zjevná u Filipín i u Thajska ve zvoleném referenčním období. Sudie rovněž povrzuje, že jeden z důležiých inflačních deerminanů je i adapivní resp. racionální očekávání. Lepších výsledků bylo dosaženo u rozvinuých ekonomik. Jak u Singapuru, ak i u Jižní Koreji, byl

26 Sudie související se vzahem nezaměsnanosi a inflace ve sledovaných zemích 26 paramer proměnné reprezenující produkční mezeru saisicky významný na hladině 5 nebo 10 % a nabyl očekávaného znaménka. Dua (2009) edy povrzuje poziivní korelaci mezi výsupní mezerou a mírou inflace (obrázek 4). Povrzen byl i významný vliv inflačního očekávání na vývoj míry inflace (adapivního i racionálního). Obr. 4 Poziivní vzah mezi produkční mezerou a mírou inflace na příkladu Singapuru (vlevo) a Jižní Koreji (vpravo). Body se řádí kolem pomyslné přímky s rosoucím rendem (Zdroj: Dua (2009)) Rovněž idenifikovala významný vzah mezi měnovým kurzem a mírou inflace v Jižní Koreji, kerý přisuzuje režimu flexibilního měnového kurzu. U Singapuru deekovala významný vzah mezi cenou dovážené surové ropy a inflací v zemi.

27 Ekonomická charakerisika zemí 27 6 Ekonomická charakerisika zemí V rámci éo kapioly je provedena analýza specifik vývoje makroekonomických ukazaelů míry inflace a míry nezaměsnanosi ve sledovaných ekonomikách v rámci zvoleného referenčního období. Dalo by se říci, že cenrální moneární auoria každé země sleduje podobný cíl v podobě udržování nízké a sabilní cenové hladiny při současném dlouhodobě udržielném ekonomickém růsu. V omo konexu je rovněž sledováno, jaký posoj cenrální auoriy zaujaly v době sílících ekonomických krizí (zejména asijské měnové krize v období 1997/1998 a globální ekonomické krize 2008/2009). Jak bylo již dříve nasíněno, náplní práce je sledování vzahu míry nezaměsnanosi a míry inflace u dvou skupin zemí rozvíjející se ekonomiky a ekonomiky rozvinué. Tabulka 1 uvádí členění ěcho zemí podle kriéria geografického a kriéria hrubého národního příjmu na osobu, ak jak uvádí Svěová banka (WB). Tab. 1 Klasifikace sledovaných zemí podle supně rozvinuosi ekonomiky Saus země Příjem na osobu 8 Filipíny rozvíjející se podprůměrný ($1006 až $3975) Malajsie rozvíjející se nadprůměrný ($3976 až $12275) Thajsko rozvíjející se nadprůměrný ($3976 až $12275) Singapur rozvinuá vysoký ($12276 a více) Jižní Korea rozvinuá vysoký ($12276 a více) Zdroj: WB (2012), vlasní zpracování O vyspělosi země vypovídá i srukura jejího národního hospodářsví. Obecně plaí, že ve vyspělých ekonomikách zasupuje nejvěší podíl na vorbě HDP sekor služeb, dále průmysl a na posledním mísě zemědělsví. Rozvíjející se země, keré jsou podrobeny analýze v rámci éo práce, již prošly indusrializačním procesem a celkový podíl na vorbě HDP přece jen zaujímá průmysl a služby. Nicméně je zde sále parná významná role zemědělsví, jakožo primární sféry hospodářsví, keré se nemalou čásí podílí na celkovém produku. V následující čási jsou již analyzovány jednolivé země resp. vývoj jejich makroekonomických veličin nezaměsnanosi a inflace. 8 WB rozděluje země podle hrubého národního příjmu na osobu (GNI per capia) do pěi skupin: nízko příjmové ekonomiky, ekonomiky s podprůměrnými příjmy, ekonomiky s nadprůměrnými příjmy a ekonomiky s vysokými příjmy.

28 Ekonomická charakerisika zemí Filipíny Siuace v éo zemi až do začáku devadesáých le minulého soleí nebyla dosaečně příznivá pro o, aby umožnila značný ekonomický růs. Proekcionisické principy filipínské vlády ve spojení s nízkou arakiviou invesičního prosředí (např. nedosaečně vybudovaná infrasrukura) bránily přílivu zahraničních invesic a ím i významnějšímu ekonomickému pokroku. Proo byly aké Filipíny ve srovnání se svými asijskými rychle se rozvíjejícími sousedy poněkud zaosalejší zemí. Zásadní zlom nasal až na začáku devadesáých le, kdy v zemi započaly rozsáhlé reformy vedoucí k přechodu na ržní sysém. Odbouráním bariér vsupu na filipínský rh bylo odsraněno monopolní posavení podniků a značně se prohloubila obchodní spolupráce se sousedními zeměmi. Liberalizace byla dále podpořena rozsáhlou privaizací, kerá měla zvýši ržní efekiviu a posíli příjmy do sáního rozpoču. Zvýšení arakiviy regionu přilákalo velké objemy zahraničních invesic, což vyvolávalo silné laky na apreciaci filipínského pesa (PHP). Přímé zahraniční invesice se saly hlavním moorem ekonomického růsu nejen na Filipínách a v první polovině devadesáých le rosla ao země zajímavým empem. (OECD, 1999) Podle Nolanda (2000) vykazovaly Filipíny celou řadu příznaků blížící se měnové krize. Jedním z nich bylo nadhodnocení měny, dále poklesy cen akciových iulů na kapiálových rzích, úvěrový boom či vysoký podíl domácí peněžní zásoby vzhledem k devizovým rezervám. Po propuknuí asijské měnové krize v červenci 1997 začali spekulani prodáva ve velkém filipínské peso, což vyvořilo silný lak na znehodnocení éo měny. Kurz PHP/USD 1996M M M M7 1998M M7 1999M M7 Období 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Obr. 5 Vývoj kurzu PHP/USD v období leden 1996 až prosinec 1999 (Zdroj: BSP, vlasní zpracování)

29 Ekonomická charakerisika zemí 29 Jak dokládá obrázek 5, až do července roku 1997 udržovala BSP poměrně sabilní měnový kurz vůči americkému dolaru (režim fixního měnového kurzu). Hromadnému odlivu zahraničního kapiálu ze země a silnému laku na znehodnocení měny se BSP ješě pokusila zabráni prodejem svých devizových rezerv. Jak uvádí Tuaño (2002), BSP použila více jak 2 miliardy USD, aby udržela domácí měnu na původní úrovni. Sílu spekulanů se jí však nepodařilo pokoři a byla nucena opusi fixní měnový režim a necha filipínské peso volně plava. Nakonec peso oslabilo v lednu 1998 až na úroveň 42,7 PHP/USD a v září éhož roku dokonce na 43,8 PHP/USD. Veškeré yo skuečnosi se projevily negaivně na hospodářském růsu, cenové hadině a míře nezaměsnanosi. I přes poměrně silnou depreciaci filipínského pesa a neblahému dopadu měnové krize na ekonomiku rosla cenová hladina v roce 1997 pomalým empem. Rosoucí ceny dováženého zboží a surovin doprovázené slabou domácí popávkou donuily mnoho podniků k ukončení své činnosi. Zráou zaměsnání bylo posihnuo více jak pracovníků a k úpadku přivedla krize kolem společnosí. Cenový růs i celkový pokles v zaměsnanosi pokračoval v roce Za hlavní příčinu ohoo negaivního vývoje však nelze považova pouze a jen měnovou krizi, nýbrž i přírodní vlivy. V průběhu roku 1998 zemi posihl fenomén označovaný jako El Niňo a v druhé polovině roku aké několik silných ajfunů. Uvedené přírodní šoky měly faální dopady na primární sféru hospodářsví (zemědělsví, rybolov, lesnicví). Důsledky byly o o víc znásobeny, jelikož v éo sféře pracuje velká čás obyvaelsva. Meziroční míra inflace byla ažena vzhůru především rosoucími cenami základních zemědělských plodin jako je rýže či kukuřice. Ty vzrosly meziročně z 5,2 % až na hladinu 11,2 %. (Tuaño, 2002) Podle saisik ILO klesla zaměsnanos v primární sféře hospodářsví mezi roky 1997 a 1998 z cca 11,2 miliónů na přibližně 10,3 miliónů obyvael. Celková nezaměsnanos napříč všemi sférami v omo období vzrosla až k hranici 10 %. (ILO, 2010) Rok 1999 byl pro Filipíny ozdravným rokem. Zejména příznivé klimaické podmínky oživily zemědělsví, keré bylo v roce 1998 nejvíce posiženo. Meziroční růs cenové hladiny se snížil na úroveň 6,6 %. Svou roli sehrála aké měnová poliika ze srany BSP, jejímž cílem byla pokrizová sabilizace cen a podpora hospodářského růsu. BSP v omo roce snížila povinné minimální rezervy bank o jeden procenní bod s cílem podpoři opěovný růs bankovních úvěrů a ím oživi ekonomiku. Míra nezaměsnanosi zaznamenala pouze neparný pokles, jelikož rh ješě nesačil vyvoři dosaečné množsví pracovních mís. (AR BSP, 1999) Až do roku 2002 zasávala BSP poliiku měnového cílování, jejíž podsaa spočívala v relaivně sabilním růsu měnové zásoby v souladu s reálným růsem ekonomiky. Míra inflace ak byla ovlivňována nepřímo prosřednicvím řízení měnové nabídky. V roce 2000 Měnová rada BSP schválila nový koncep měnové poliiky označovaný jako cílování inflace a přija byl následně v lednu Teno přísup zakládá BSP sledova cenovou sabiliu jako hlavní cíl a vyžaduje,

30 Ekonomická charakerisika zemí 30 aby byl v dosaečném předsihu oznámen inflační cíl, kerý je BSP zavázána naplni v rámci sanoveného časového úseku. Za jisých okolnosí je respekováno, pokud BSP expliciní inflační cíl nedosáhne. Tao skuečnos je olerována, za předpokladu, že nasává někerý z uvedených případů: (Inflaion Targeing, BSP 2010) kolísání cen zemědělských produků, přírodní kaasrofy a podobné událosi se zásadními dopady na hospodářsví, kolísání cen ropných produků, náhlé změny ve vládní poliice s přímým dopadem na ceny (daně, doace). Io a Hayashi (2004) ve své práci uvádějí, že právě výše zmíněné doložky ospravedlňující případné nenaplnění určeného inflačního cíle se saly erčem kriiky ze srany IMF, jelikož mohou podkopa důvěryhodnos měnové poliiky Filipín. Sami auoři však dodávají, že s ohledem na zranielnos Filipín vůči exogenním šokům či klimaickým vlivům jsou yo doložky adekvání. Koncep inflačního cílování je pro Filipíny specifický ím, že je založen na oznámení cíle s dvouleým předsihem. O jeho podobě diskuuje filipínská vláda společně s BSP, kerá má následně zodpovědnos za jeho dosahování. Jako základní cenový index, prosřednicvím kerého BSP koordinuje inflační cíl, je index spořebielských cen (CPI). Bazickým rokem, ke kerému se změna cenové hladiny vzahuje, je rok Obr. 6 Vývoj míry inflace na Filipínách v leech včeně cílového inflačního pásma (Zdroj: Inflaion Targeing, BSP (2010)) Hned v roce 2002 si BSP sanovila za cíl udrže inflaci v pásmu 5-6 %. Skuečná inflace však v omo období zaznamenala klesající rend a dosala se až