Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 2. stupeň Základní Občanská výchova Rok v proměnách a slavnostech Carbolová Andrea

2 V této kapitole se dozvíte: jak funguje cyklus přírody Budete schopni: popsat rok v jeho proměnách a slavnostech Klíčová slova této kapitoly: cyklus, rok, měsíc, den, rovnodennost Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina + 0,5 (řešení úloh) 1 ČAS NEZASTAVÍŠ Otázky. Co je to? Chlapík tvrdohlavý, nic ho nezastaví. Nikdo ho nedohoní ani na rychlém koni. I když se někdy vleče, nikdo mu neuteče. 2

3 Čas tu byl odjakživa. Byl tu dříve než my, lidé. Kráčel si vlastní cestou a nikoho nepotřeboval. Lidé se ho naučili měřit, i když to zrovna nebylo jednoduché. Čas je měřitelná veličina. Zároveň můžeme hovořit také o různé kvalitě času, která souvisí spíše s prožitky z našeho života. Mluvíme tak o času k jídlu, odpočinku, učení a práci, času všedním a svátečním apod. Čas se nedá popohnat, zastavit a ani vrátit zpět a který plyne nepozorovaně kolem nás. To však neznamená, že není, nebo že se nemůže změřit. Dobře víte, že lidé se naučili měřit čas už hodně a hodně dávno. Nejdříve pomocí nejrůznějších slunečních či přesýpacích hodin a pak stále přesněji hodinářskými strojky až po dnešní super přesný digitální záznamník vteřin, hodin, dní, měsíců a roků. Úkol k textu. Urči typy hodin. 3

4 Během 1. světové války byl u nás poprvé zaveden letní čas. Od roku 1996 je jeho začátek stanoven vždy na poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Každý desátý člověk musí při přechodu na letní čas překonávat velké těžkosti a 24 lidí ze sta s tím mívá menší potíže. Všechny minuty jsou stejně dlouhé. Ale jen pro hodiny. Pro člověka je čas relativní. Ubíhá rychle, když se zabýváme něčím, co nás baví, a vleče se, když děláme něco, co nás zajímá. Úkol k textu. Komu z lidí na obrázku ubíhá čas rychle, komu pomaleji? 4

5 Otázky. 1. Víš, které hodiny jsou nejpřesnější. 2. Dokážeš vymyslet vtip na téma Čas nezastavíš? 3. Víš, kde v České republice, kromě Prahy, můžeš vidět orloj 2 Cyklus přírody Cyklus je něco, co se pravidelně opakuje v určitém čase. Například denní cyklus, který má svůj původ v otáčení Země kolem její osy, spočívá v pravidelném střídání rána, poledne, večera a noci. Roční cyklus je důsledkem putování Země okolo Slunce. S železnou pravidelností se střídá jaro s létem, podzim se zimou. Otázky. 1. Co je to? Stojí, stojí strom, na tom stromě dvanáct větví na každé větvi po čtyřech hnízdech, v každém hnízdě po 7. vajíčkách. Stojí, stojí chrám, v tom chrámě sloup, na sloupu dvanáct domů, v každém domě třicet trámů a dva skrz to ustavičně chodí. Celý rok, který sledujeme v kalendáři, je odvozen od pohybů naší Země. Jen týden byl vytvořen uměle. Již v pravěku si lidé všimli, že některé jevy se v přírodě pravidelně opakují. Sledovali tyto změny, dělali jednoduché záznamy, a tak vznikl kalendář. 5

6 Staří Řekové a Římané používali kalendář vycházející z lunárního měsíce, který je dlouhý 29,5 dne. Sluneční rok však trvá 12 lunárních měsíců a 11 dní navíc, a tak o několik set let později došlo k tomu, že měsíce, které patřily do zimy, přišly už na podzim. Tehdejší císař Gaius Julius Caesar se rozhodl vnést do kalendáře opět pořádek a rok 45 př. n. l., prodloužil na 445 dní. Po něm zavedl rok se 365 dny, ke kterým se každý 4. rok přidal 1 den navíc Zdálo by se, že už bude vše v pořádku, ale 365 a čtvrt dne je o 11 minut a 14 vteřin delší než sluneční rok. To sice není mnoho, ale během let se to nastřádalo, takže 1600 let po císaři Caesarovi se kalendář se skutečností rozcházel již o 10 dní. Tehdejší papež Řehoř XIII. proto zavedl nové pravidlo. Během každých 400 let bude přestupných jen 57 let místo původních 100 let. Nejdříve ale bylo třeba srovnat kalendář se skutečným stavem, a tak papež nařídil, že toho roku (1582) nebude po 4. říjnu následovat 5. říjen, ale 15. Toto rozhodnutí tehdy způsobilo poprask, neboť se lidé báli, že se jim o oněch 10 dní zkrátí život, ale GREGORIÁNSKÝ KALENDÁŘ užíváme dodnes. 6

7 Na světě však existuje i řada jiných kalendářů: např. židovský Židovský kalendář začíná stvořením a je datován rokem 3761 před n.l. Židovský kalendář Islámský kalendář začíná rokem 622 n.l., kdy se prorok Muhammad vydal na puť z Mekky do Mediny. Islámský kalendář Kalendář byl a je pro lidi velmi důležitý. Zvláště v dobách, kdy se většina lidí zabývala zemědělstvím, měnící se příroda značně ovlivňovala jejich život a práci. Slavnosti a zvyky v průběhu celého roku vyjadřovaly vztah člověka k přírodě a vedly také k úctě k lidské práci. Významným obdobím ve většině kultur bývá čas rovnodennosti a letního a zimního slunovratu. 7

8 Úkol k textu. 1. Spoj, co k sobě patří. jarní rovnodennost letní slunovrat podzimní rovnodennost zimní slunovrat 21. prosince 23. září 21. března 21. června 2. Některé činnosti, zvyky.., lze vykonávat pouze v určitém ročním období. Říkáme jim proto sezónní práce (činnosti). Pokuste se přiřadit jednotlivé sezónní práce a činnosti k ročnímu období. JARO LÉTO PODZIM ZIMA 8

9 Takto pojmenoval měsíce Christian Morgenstern: Měsíce: Jelen Úhoř Hřebec Dudek Majka Červec Červotoč Sršeň Zajíc Hříbě Lenochod Prasinec Úkol k textu. 1. Jak bys měsíce nazval ty? 2. Je možné, aby do 6. třídy základní školy chodil kluk, který bude mít 3. narozeniny až v příštím roce? 3. Víš, co znamená slovo cyklus? V minulých dobách byli lidé mnohem víc závislí na přírodním cyklu, mnohem víc byli spojeni s ročním rytmem. A tak třeba J. A. Komenský přirovnával období v životě člověka k jednotlivým obdobím roku. Úkol k textu. Spoj, co k sobě patří. DĚTSTVÍ MLÁDÍ DOSPĚLOST STÁŘÍ LÉTO PODZIM ZIMA JARO Zdroje: Janošková D., Občanská výchova 6 s blokem Rodinná výchova, Nakladatelství Fraus, 2003 Valenta: Občanská výchova pro 6. ročník, Nakladatelství Práce