SOUČASNÁ DROGOVÁ SCÉNA MLADISTVÝCH KRIMINÁLNÍCH PACHATELŮ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOUČASNÁ DROGOVÁ SCÉNA MLADISTVÝCH KRIMINÁLNÍCH PACHATELŮ"

Transkript

1 SOUČASNÁ DROGOVÁ SCÉNA MLADISTVÝCH KRIMINÁLNÍCH PACHATELŮ Jan Sochůrek Anotace: Drogy se z delikventní subkultury posunuly do dosud jimi nezasažených vrstev společnosti, zejména mezi mládež. Návykové látky ovlivňují chování ohrožených mladistvých v jejich predelikventním období tak, že kupř. značná část uvězněných mladistvých byla už před prvním vzetím do vazby potrestána alternativním trestem. Na analýzu příčin a souvislostí tohoto jevu bylo zaměřeno dotazníkové šetření vězeňské populace, které obsáhlo téměř 800 respondentů. Klíčová slova: drogy, toxikománie, trestná činnost mladistvých, viktimizace. Drogové závislosti se zejména v posledních desetiletích zařadily mezi vážné hrozby pro současnou společnost. Jednoznačný vývoj směrem ke stále útočnějším drogám ve spojení s klesající věkovou hranicí těch, kteří je zneužívají, a jejich plošným šířením jsou základní premisy této hrozby. Neméně závažným důsledkem je organizovaný zločin, který na výrobě a distribuci drog vydělává miliardové částky. Nelze pominout ani to, že příjmy z drog směřují velmi často do pokladen teroristických organizací. Další důvody jsou málo viditelné a plíživé. Jde o poškozování zdraví velkých skupin obyvatelstva, a to jak tělesného, tak duševního, včetně potomků toxikomanů. O tyto lidi se musí následné společnost postarat. Zároveň jsou alkohol a drogy příčinami řady trestných činů, rozpadů rodin, podepisují" se na špatné výchově dětí, jejich brzkém útěku do prostředí predelikventní subkultury. Snahy vydávat drogy za problém izolovaný jsou škodlivé a odborné chybné. V následujících řádcích se pokusíme zamyslet nad některými souvislostmi zneužívání drog dětmi a mladistvými ve spojitosti s možným delikventním či kriminálním jednáním nezletilců. Drogy zasahují všechny aspekty života jedince a společnosti, jsou zkoumány jako jev zdravotnický, sociální, psychologický, pedagogický a speciálně pedagogický, právní, sociálně deviantní atd. Názory odborné i laické veřejnosti oscilují od nepřiměřeně tvrdé represe po nemístnou shovivavost, toleranci a podceňování, či dokonce ignorování rizik. Výše uvedené faktory je třeba obecně nahlížet z pozic jejich: - četnosti a variability (věk a okolnosti prvního setkání s drogou, užití), - okolností, rozvoje, dynamiky a intenzity zneužívání,

2 - sociálních souvislostí, - psychologických, pedagogických (výchovných) a zdravotnických aspektů. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že problematiku drogových závislostí u dětí a mládeže nelze posuzovat jen v extrémních polohách normálu a zločinnosti, jak je, bohužel, veřejnosti většinou prezentováno. Domníváme se, že důležitým prvkem poznání tohoto mechanismu je právě zjištění, jakou roli hrají drogy v možném antisociálním (kriminálním) chování jedince. Drogy se z delikventní subkultury posunuly do normální společnosti, zejména mezi mládež. V této skupině jsou chápány jako módní záležitost, staly se i předmětem organizovaného zločinu a místo tranzitní zemé se ČR stala zemí cílovou. Ředitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous v roce 1995 prohlásil: Dochází u nás k absurdním, v západní Evropě nemyslitelným věcem, jako je vydávání publikací popisujících pěstování jednoho z druhů drog, ve veřejnoprávní televizní společnosti k popularizaci tzv. měkkých drog, k pořádání koncertů na podporu legalizace jedné skupiny drog apod. To vše ve svém kontextu ve spojení se stále vzrůstající aktivitou, organizovaností a brutalitou zahraničních i domácích zločineckých skupin vytváří velice vhodné podmínky a podhoubí pro nelegální drogové aktivity a organizovaný trh s omamnými a psychotropními látkami v ČR a zapojení tohoto území do mezinárodních zločineckých aktivit." (6) Obecné cíle, které jedinec zneužitím drogy sleduje a které mu poskytují psychologický zisk, jsou: - odstranění chorobného příznaku - zlepšení si nálady - vyvolání zvláštních prožitků (halucinací) - skupinový konformismus (zejména u dětí a mladistvých) - zvědavost (zkusit to také, zvláště u détí a mladistvých) Dále je nutné konstatovat, že: - závislost na farmakologicky účinných látkách postihuje velké skupiny obyvatelstva, jmenovitě mladé populace; - zmíněné závislosti jsou sociálním problémem, neboť jsou jevem rozšířeným, který působí na život nikoliv jen malých kolektivů ale mohl by ovlivnit život společnosti jako celku. Současně se jedná o jev zdravotnický; - závislosti na psychotropních látkách a jejich zneužívání se jeví jako kriminogenní faktor. Konkrétní vztahy v této oblasti však nejsou dosud dostatečné a uspokojivě prozkoumány, navíc podléhají populistickým a politickým tlakům; - potvrzuje se tradiční obraz, jak byl pozorován již počátkem 80. let minulého století. Po roce 1989 se pouze objevily některé nové prvky, a to jak kvalitativní, tak kvantitativní. Jde zejména o masivní průnik klasických drog ze zahraničí. Další významnou změnou je stále výraznější posun drog z delikventní

3 populace nebo problémových skupin do populace běžné a béžného prostředí (školy apod.) Drogová závislost je charakterizována: - silnou touhou látku užívat a pokračovat v jejím užívání za každou cenu - tendencemi zvyšovat dávky, aby se dosáhlo účinku, který původné vyvolala dávka menší - existencí psychické nebo fyzické závislosti včetné abstinenčního syndromu Na vznik drogové závislosti spolupůsobí čtyři základní faktory: - Typ, charakter a dostupnost drogy - vedle preference účinku jednotlivých drog nebo jejich skupin se jako ješté důležitější jeví dostupnost drogy, hlavně dostupnost ekonomická. - Struktura osobnosti - jedná se o širokou škálu problematiky. K drogám se uchylují většinou lidé úzkostní, ti, kteří neumějí vyřešit přirozeně své problémy, lidé s různými anomáliemi psychiky, ale i lidé v psychické a sociální normě. -Působení sociálního prostředí (společenské a psychologické vlivy) - jde především o vliv part, ale i celkové příznivé klima pro zneužívání drog ve společnosti. - Podnět, spouštěcí či provokující faktor - může jím být momentální tíživá situace, stres či pocit jedince, že není schopen adekvátně vyřešit aktuální problém. Častou motivací je i snaha neodlišovat se od skupiny, někdy i zvědavost. Viktimologický aspekt drogové závislosti Lidé zneužívající drogy tvoří značnou část té skupiny, která je převážnou většinou členů společnosti hodnocena negativně a svoji viktimizaci si tzv. zavinila sama". Viktimizace (proces stávání se obětí) je u lidí zneužívajících drogy obecné způsobena: - psychickými změnami a psychickou zranitelností - finanční i psychickou závislostí na druhém (druhých) - pohybem v rizikových oblastech a v rizikových skupinách - rozpadem sociálně pozitivních vazeb a sociálního zázemí, návyků, zájmů apod. - opatřováním drog nebo prostředků na nákup drogy i základních životních potřeb kriminálním nebo sociálně deviantním způsobem (např. prostitucí, hazardní hrou) anebo v kriminálním či sociálně deviantním prostředí - oslabenou možností bránit se před šikanou, sexuálním zneužíváním, útočníkům a násilníkům nebo parazitujícím lidem - rizikem nakažení přenosnými chorobami - obecným zhoršováním zdravotního stavu Abúzus (problémové užívání) drog mládeží patří k velmi naléhavým tématům. Naše nej mladší generace vstoupila na drogovou scénu v polovině 60. let mi-

4 nulého století. Tehdejší bariéry, jako byly železná opona", vysoký stupeň sociální kontroly, pracovní povinnost, pohrůžka netrestních i trestních sankcí, významně omezovaly šíření drog v mladé populaci (i když toto konstatování je v politických souvislostech bolestné a u mnohých občanů ČR může vyvolat nepříjemné vzpomínky). Drogy se dostávaly především mezi sociálně oslabené a rizikové skupiny mládeže, jejich výskyt v běžné populaci nebyl častý. Postupné se však začal objevovat typický příznak šíření drog - útočnější drogy a útočnější způsoby aplikace a jejich masivnější pronikání do skupin mládeže, ve kterých se dříve téměř nevyskytovaly (střední školy s maturitou a vysoké školy). Rok 1989 všechny výše zmíněné bariéry odstranil nebo oslabil. Hlavními znaky tohoto období je pak silný atak klasických drog na naše území, jeho změna ze země tranzitní na zemi cílovou a vysunutí drog do tzv. normální populace". Tím padl častý mýtus o rozhodujícím vlivu kriminální populace na šíření drog. Naše výzkumy dlouhodobé ukazují, že drogová závislost ve více jak 75 % (což je dolní hranice kvalifikovaného odhadu, osobné se domnívám, že je vyšší - kolem 85%) předchází spáchání prvního trestného činu. Lze spíše mít za to, že drogová závislost přivádí jedince do asociálních struktur, k asociálním způsobům života a chování, a až posléze k způsobům antisociálního (kriminálního) chování. Kriminalita dětí a mladistvých vykazuje ve srovnání s kriminalitou dospělé populace některé odlišnosti. Konstatujeme-li tuto skutečnost, je třeba mít na paměti značnou variabilitu psychické a sociální zralosti mladistvého, takže uvedené charakteristiky nejsou omezeny vékem let, jak stanoví trestní zákon nebo nověji zákon č. 218/2003 Sbírky, o soudnictví ve věcech mládeže. Tato skutečnost by měla být brána v potaz zejména při diskusích o snížení věku trestní odpovědnosti (autor této stati není tomuto trendu v podobě, jak je diskutován, osobně nakloněn). Odbor prevence kriminality MV (1998) považuje za odlišné zejména: - předmět útoku je vybrán na základě odlišného hodnotového systému než u dospělých - většina kriminálních deliktů mladistvých je páchána s jedním nebo více spolupachateli, resp. skupinové. (Některé odborné práce uvádějí, že pouze necelých 18% mladistvých spáchá trestnou činnost osamocené) - trestná činnost mladistvých není obvykle plánována a promýšlena zejména v oblasti možných následků - při páchání trestné činnosti je často použito neúměrného násilí či nepřiměřených prostředků - útok se vyznačuje nepřiměřenou agresivitou, ničením a devastací - při páchání trestné činnosti se pozoruje častý vliv alkoholu a drog, zejména v souvislosti s agresivitou, vyvolanou nepřiměřenými reakcemi na vnější podněty

5 - mladiství jednají více emotivně než rozumové, trestný čin je často živelný pod vlivem momentální situace - o přípravě trestné činnosti i o jejím spáchání se často svěřují členům skupiny, u kterých mají tendenci si zajišťovat i alibi - odcizují pro ně atraktivní předměty nebo ty, které potřebují" (In Vývoj kriminality v ČR se zvláštním zřetelem na kriminalitu dětí a mladistvých. Materiál pro konferenci Kriminalita dětí a mladistvých", Praha 1998.) V další části práce se výše uvedená tvrzení pokusíme dokladovat na výzkumu toxikomanické scény současné vézeňské populace, provedeném i mezi mladistvými vězni. Tam, kde zjištění mají vypovídající hodnotu k mladistvým osobám obecně (např. kdy prvně zneužil drogu), uvádíme pro širší přehled i skutečnosti, zjištěné u dospělých skupin vězňů. Vyšetřeno bylo celkem 798 respondentů, z toho 9 dotazníků nebylo možno vyhodnotit pro neúplnost údajů. Z toho bylo: 95 mladistvých (ML) 134 žen (Z) 299 mužů dospělých, dříve již s pobytem ve VTOS (MT) 261 mužů prvovězněných (nebyl dříve vězněn) (MNT) Tento soubor jsme rozdělili na dvé základní skupiny, a to ty vězně, kteří přiznali abúzus drogy v životní historii, a na ty, kteří drogu nezneužili. Z této úvahy byly eliminovány alkohol, nikotin, kofein a léky ordinované lékařem, na což byli respondenti upozorněni. Z celkového počtu respondentů se k abúzu drogy v životní historii přiznalo celkem 446 vězňů, což je 56% zkoumaného vzorku. V jednotlivých skupinách to bylo: ML -82%, 2-54%, MT -59%, MNT - 49,5% zkoumaného vzorku dané skupiny. Pro srovnání uvádíme, že v roce 1999 jsme zkoumali celkem 436 respondentů, přičemž zneužití nebo zneužívání drogy v životní historii přiznalo 41,3% z celkového počtu dotázaných. V jednotlivých skupinách to bylo: ML -65,6%, 2-29,6%, MT -36,5%, MNT - 37,8% zkoumaného vzorku. Nárůst počtu vězňů, kteří se v jednotlivých skupinách k abúzu přiznali, je více než varující, a to u všech zkoumaných skupin. Znamená to nepřehlédnutelnou skutečnost prudkého nárůstu lidí s drogovou zkušeností ve vězněné kriminální populaci. Určující je však uchopení a úhel pohledu na toto zjištění. Autor této studie se necítí povolán k jednoznačnému závěru, a proto nabízí následující možná východiska. 1. přístup: Nárůst vězňů s drogovou zkušeností v anamnéze kopíruje stoupající křivku abuzérů ve společnosti.

6 2. prístup: Nárůst vězňů s drogovou zkušeností v anamnéze znamená zvýšený počet sociálně deviantné jednajících lidí se sníženou adaptační kapacitou ve společnosti. 3. přístup: Abúzus drogy je u lidí se sníženou adaptační kapacitou výrazným, často jediným nebo převažujícím kriminogenním faktorem v jejich kriminální kariéře (nezaměstnaní, pachatelé trestných činů za účelem získání drogy nebo prostředků na její nákup"). 4. přístup: Abúzus drog je statusovým symbolem podstatné části delikventní subkultury nebo jednou z hlavních příčin nastartování kriminální kariéry. Základní otázkou, kterou je nutné si položit, je ale pozice a role drogy v nastartování a vývoji kriminální kariéry jednotlivce. Tab. č. 1: Kolik Vám bylo let, když jste prvně požil nějakou drogu? Věk: mladiství absolutní počty odpovědí ženy muži netrestaní muži trestaní celkem Pozn.: Všechny další údaje se vztahuji pouze ke skupině, která přiznala abúzus drog v životni historii. Ve zkoumané skupině mladistvých 62,8 % prvně zneužilo drogu mezi 14. a 16. rokem věku, přičemž 47 % ji prvně zneužilo ve věku nižším než 15 let. Ve výzkumu provedeném v roce 1999 srovnatelnou metodikou přiznalo experiment s drogou ve věku let 73 %, ve věku nižším než patnáct let 45,9 % mladistvých vězňů. K poklesu počtu těch, kteří zneužili prvně drogu mezi rokem věku, došlo ve srovnání let 1999 a 2002 u všech zkoumaných skupin s výjimkou žen, a to statisticky významně (blíže viz studie Drogová problematika ve věznicích ČR a některých zahraničních věznicích", IKSP 2000).

7 Rovněž jsme zjistili, že drogu prvné až béhem véznění zneužilo pouze 1,3 % mladistvých. Je to způsobeno především tím, že mladiství vézni ještě nejsou v prostředí vězení dobře orientováni (i když mnozí mají za sebou zkušenosti z VÚM) a hlavně je vůči nim malá důvěra těch, kdo by jim mohli drogu do vězení pronést. (Ze své praxe si bohužel vzpomínám i na případ, kdy byla mladistvému posílána do vězení droga zamaskovaná v potravinovém balíčku, jehož odesilateli byli rodiče. Pokud si mladiství chtějí např. ve vazbě opatřit drogu od spoluvězně, pak jim k tomu zase chybí finanční prostředky nebo možnost poskytnout protislužbu, např. v podobě homosexuálního styku. Mladiství vézni jsou od dospělých ze zákona odděleni, avšak posílají si nedovolené předměty tzv. koňováním", tedy uvázané na provázku okny z cely na celu, často na obdivuhodné vzdálenosti.) Tato zjištění lze analyzovat z následujících hledisek: - za tři roky, které uplynuly mezi sejmutím obou vzorků, se skupina vězněných mladistvých zcela obměnila, takže zachycené trendy jsou zcela nové - pokles těch, kteří zneužili drogu mezi 14. a 16. rokem ve srovnání s výzkumem v roce 1999 a 2002, může být spíše výkyvem bez širších souvislostí než negativním zjištěním snižující se věkové hranice prvního experimentu s drogou nebo v lepším případě počátkem pozitivního trendu. Pokud by však byl počátkem pozitivního trendu, pak by muselo zároveň klesat procento těch, kteří drogu prvné zneužili do 15 let věku, což však výše uvedená zjištění u mladistvých nepotvrzují (pokles je o 1,1% ve zkoumaném vzorku, tedy zanedbatelný). Trváme proto na zjištění, že ve zkoumaném vzorku se potvrdilo, že experimentování s drogou začíná být vážným problémem zhruba od 12 let věku. Domníváme se, že k masivnímu nárůstu zneužívání drog u ještě nižších věkových skupin již nedojde a z tohoto pohledu je nutné upravit nejen protidrogové preventivní programy, ale i programy prevence kriminality, zdravotnickou výchovu apod. Jako hlavní cílovou skupinu těchto programů vidíme děti ve věku mezi lety. (Jsme si plné vědomi toho, že data byla získána ve vězněné delikventní populaci, domníváme se však, že situace v nedelikventní populaci bude u dětí a mládeže obdobná). Tab. č. 2: Druh trestné činnosti, za kterou je mladistvý ve výkonu trestu odnětí svobody (%) majetková trestná činnost 50,0 násilná TČ - loupež 57,7 násilná TČ - ublíženi na zdraví 3,8 násilná TČ - znásilněni 3,8 násilná TČ - vražda 1,3 drogový delikt 7,7 mravnostní TČ 1,3 jiný druh TČ 5,1

8 Tabulka č. 2 potvrzuje dlouhodobé zjišťovaný trend zvyšujícího se podílu násilných trestných činů obecné a zejména mezi mladšími skupinami kriminálních pachatelů. Násilný trestný čin často sekundárné doprovází původné plánovaný trestný čin nenásilný. Pachatelé se pak hájí tím, že ublížit oběti nebylo jejich úmyslem. Ve zkoumaném souboru 66,6% mladistvých spáchalo násilný trestný čin, často souběžně s trestným činem jiným (např. krádež - loupež). Tzv. drogový delikt spáchalo 7,7% mladistvých. V jiném výzkumu jsme zkoumali trendy kriminality mladistvých v letech Zjistili jsme, že ve vzorku 241 mladistvých kriminálních pachatelů (šlo o mladistvé, vězněné v uvedeném období ve Vazební věznici Liberec) jich 170 spáchalo majetkovou trestnou činnost, zbytek násilnou trestnou činnost (převažují loupežná přepadení - 50 pachatelů). Tab. č. 3: Trestán jinak než odnětím svobody Mladiství Ano 51,3% Ne 48,7% Více jak polovina ze zkoumaného vzorku mladistvých byla před prvním uvězněním potrestána jinak než trestem odnětí svobody, tedy alternativním trestem. Ty se ukazují u více jak poloviny mladistvých jako neúčinné. Znamená to nepřehlédnutelnou skutečnost, že nastoupená kriminální kariéra v mladém věku má, bohužel, často podobu životního programu, popř. mladý člověk nemá kvalitní zázemí a pohybuje se v prostředí sociálně rizikovém - party, gangy, herny nebo v prostředí podnétové chudém. Je nesporným faktem, že kvalita rodinného zázemí, jeho úplnost či neúplnost, funkčnost, kvantitativní a kvalitativní stránky výchovy, zájem rodičů o déti a další faktory výrazné ovlivňují budoucí případnou kriminální či toxikomanickou kariéru jedince. Proti minulosti lze však pozorovat významný posun v tom, že přibývá delikventů z úplných rodin. Dle názoru autora jde o relativné nový fenomén, který není dosud uspokojivé prozkoumán. Znamená to, že vnější projev krize rodinného soužití, rozpad rodiny, se mění v krizi uvnitř rodiny, vztahovou. Pod vnější soudržností rodiny, vynucenou ekonomickými faktory (včetně neschopnosti rozvedeného partnera opatřit si nový byt), existují poruchy její funkce, které působí dlouhodobě a skryté. Tím větší bývá poškození psychiky dítěte. Lacinou chybou bývá domněnka, že méně kvalitní rodinné prostředí je pro déti budováno vyložené úmyslně a cílené. Není tomu obvykle tak. Příkladem mohou být rodiny, složené z rodičů s nižším intelektem nebo sociálně a vzdélanostně zanedbaných, kteří sami pocházejí z podnétové chudého a narušeného prostředí. Úroveň jejich osobnosti pak není taková,

9 aby zaručila kvalitní výchovu vlastních potomků. Výchovné problémy s dítétem řeší místo trpělivosti, vlídnosti a důslednosti zlobou, nepřiměřenými tresty, jejich výchova stejné jako chování jsou nevyvážené, reagují nevypočitatelně. Někdy v chování dítěte nevidí nic špatného, jindy za totéž nepřiměřené dítě trestají. Je obecně známou zkušeností, že se tyto rodiny s výchovnými problémy dítěte zpravidla neobracejí na sociální péči, pedagogicko- -psychologické poradny a další instituce. (Podle některých výzkumů tak učiní jen asi necelá 4%). Podnět k zásahu sociální péče přichází většinou od policie, zřídka ze školy, většina dětí s poruchovým chováním však do doby, než něco" provedou a značne se o ně zajímat policie, orgánům sociální péče není známá. Proto mezi delikventními toxikomany najdeme tolik lidí s podobnou životní historií. Chorobné je i prostředí, ze kterého pocházejí. Jsou to často lidé z rozvrácených rodin, nedostatečné vychovávaní, černé ovce školních tříd, oběti nezájmu nebo naopak nepříjemného zájmu svého okolí, oběti agresivity, lhostejnosti nebo formálnosti rodičů, chovanci dětských domovů. Chybí jim nebo je výrazné narušen vztah k realitě. Objevuje se narušený hodnotový a normativní systém. Ztrácejí smysl pro všeobecné přijímané mezilidské vztahy a normy, pro realitu, ideály, odměnu, trest a životní perspektivy. Protože jsou z těchto důvodů neteční k morálním zábranám, jako je obava ze ztráty sociální prestiže, společenského statusu, aspirace, odsouzení okolí, řeší své problémy, potřeby a touhy bez ohledu na následky, aby cíl, odměnu získali okamžitě, např. i trestným činem. Pominout nelze ani sociální selhávání navenek bezproblémové, dobře situované a vzdělanostně saturované rodiny. Děti zaneprázdněných rodičů (ať zaměstnáním, koníčky či z jiných důvodů - internet, počítačové hry, video, gambling nebo jen prosté dávání přednosti vlastnímu klidu před dětmi) jsou ponechány někdy problematickému vlivu sdělovacích prostředků, okrajových žánrů video- a audiokultury, na ulici partám vrstevníků, diskotékám, klubům a hospodám. Zvláštní kapitolu v tomto ohledu tvoří rodiče, pobývající z pracovních důvodů periodicky dlouhodoběji mimo domov. Pominout nelze ani zjevnou nechuť mnoha rodičů s dětmi komunikovat, protože je jejich názory otravují a vyrušují z klidu. Nedostatek péče je těmto dětem vynahrazován přemrštěným kapesným, volností či materiálními hodnotami. Je nutné ovšem nepřehlédnout, že se již dávno hovoří o krizi tradičních autorit, zejména rodiny a školy. Všichni tito lidé, zejména z první skupiny, si svoji nedostatečnost vůbec neuvědomují. Je obtížné si představit rodiče, který si vzal za svůj životní cíl vychovat ze svého dítěte toxikomana a delikventa. Většinou si myslí, že délají pro díté jen dobře nebo že mu alespoň nijak svým chováním neubližují a jejich chování jim vůbec nepřipadá divné či poruchové. Takto vychovávané

10 děti se při setkání s realitou stávají více zranitelnými nebo náchylnějšími k predelikventnímu chování a později sociálně patologickým způsobům chování. Začínají vyhledávat sociálně patologické (sociálně rizikové) skupiny, upínají se na dominantní negativní jedince či hledají jak uniknout pro né z obtížné a nepříjemné reality. Často proto sáhnou po droze. V těchto partách bývají tedy lidé bez dostatečných společenských kontaktů, kteří v normální skupině vrstevníků nenacházejí patřičnou odezvu, ve vztahu k normálně fungující společnosti pociťují hořkost a mindráky. Členství v negativní partě jim dodává podporu a sebevědomí, a proto se zde často dopouštějí jednání, kterého by se velmi pravděpodobné sami nedopustili. Tab. č. 4: Nejvyšší dokončené vzdělání (v%) Mladiství základní nedokončené 26,9 základní 53,8 vyučen v oboru 2,6 středoškolské s maturitou - vysokoškolské - zvláštní škola nedokončená 2.6 zvláštní škola dokončená 14,1 Problematika nejvyššího dokončeného vzdělání souvisí s výše uvedenou diskusí. Tabulka je poznamenána věkem zkoumané skupiny, protože mladistvý může mít jen těžko ve věku do 18 let dokončenou střední školu, v některých případech výuční obor, u vysoké školy je to vyloučeno. Přesto naše zjištění ukazují, že ve zkoumaném souboru nedokončilo základní vzdělání téměř 30% mladistvých, 14% dokončilo zvláštní školu. Posouzení vzdělanostní úrovně delikventů je složitý problém. Je potvrzenou skutečností, že procento kriminálně se chovajících lidí klesá v závislosti na úrovni vzdělanosti - čím vyšší stupeň vzdělání, tím menší procento zločinnosti. Na druhou stranu se ale ukazuje, že vzdělanější pachatelé se dopouštějí závažnějších a kvalifikovanějších zločinů, lépe zametají" stopy, připravují si věrohodná a obtížné vyvratitelná alibi, jejich výslech je obtížnější, protože mívají dobrou slovní zásobu, umí se ovládat atd. V úvahu je třeba brát i celkové zázemí rodiny, kdy kvalita školního prospěchu je kromě intelektu a rozumových schopností dítěte závislá i na požadavcích rodiny (doc. Stanislav Štech ve svých přednáškách pro doktorandy hovořil o tzv. fenoménu školního úspěchu). Ze své praxe si však vzpomínám na velkou řadu vézňů, kterým k vyšším stupňům vzdělání nechyběl intelekt a rozumové schopnosti, ale spíše vytrvalost, píle a cílevědomost. I když měli např. nedokončenou základní školní docházku, v oblasti zločinnosti prokazovali vysokou profesionalitu a neobyčejné schopnosti. S jejich znalostmi zákonů (zejména vlastních práv) se může měřit řada právníků jen při vynaložení značného úsilí.

11 Tab. č. 5: Vék prvního uvěznění Vék % 15 37, , ,4 18 9,0 Věk prvního uvéznéní je rovněž údajem, který často vypovídá o mnohém. Důležité je posuzovat nejen samotnou prekriminální situaci, ale i celkovou prekriminální kariéru. Je známou skutečností, že pomérně vysoký počet mladistvých vézňů má ve své životní historii období, které strávil v některém kolektivním zařízení. Velmi málo výzkumů se však zabývá skutečnou životní historií mladistvého. Podobné se málo zjišťuje predelikventní chování mladistvého, kam vesměs řadíme agresivní i neagresivní poruchy chování v době, kdy jedinec ještě není trestně odpovědný. Tabulka č. 5 ukazuje strukturu námi zkoumaného vzorku. Vidíme, že téměř 67 % mladistvých je prvné uvězněno ve věku let. Podobnost tohoto údaje se zjištěním zahájení drogové kariéry je více než zřejmá. Nevyvozujeme z toho nic víc, než že náchylnost k sociálně deviantnímu chování je v tomto věku velmi vysoká. Podrobný rozbor příčin se vymyká rozsahu a poslání této práce. V mnoha případech jde o završení kriminální kariéry z doby, kdy dítě ještě není trestné odpovědné a jakákoliv prevence buď selhává, nebo není správně vedená či vůbec chybí. (Z pohledu represivního smýšlení hovoříme o čekání na dobu, kdy bude delikventa konečné možno zavřít") Rovnéž alternativní tresty často svůj účel nesplní (srovnej tab. 3). Tab. č. 6: Doba strávená ve vězení (v%) Méně jak 1 rok 71,8 1-2 roky 20,5 2-3 roky 6,4 3-5 let - 5 a vlce let Tabulka č. 6 ukazuje, že většina mladistvých strávila ve vězení méné jak jeden rok. Usuzujeme z toho, že kriminální infekce, kterou věznění někdy bohužel prohlubuje nebo alespoň netlumí, se většiny mladistvých ještě netýká. Někteří mladiství však přicházejí do vězení se zkušenostmi z kolektivních výchovných zařízení a v některých, nikoliv ojedinělých případech, lze u nich konstatovat poruchové chování, které již vykazuje znaky kriminální infekce a prizonizace. Domníváme se však, že v oblasti drogových závislostí se u většiny mladistých projevují zkušenosti z jejich života před uvězněním. O tom svědčí i následující tabulka. Mladistvých vězňů jsme se ptali na motivaci, proč zneužívají (by zneužili) ve vězení drogu. Dostali jsme následující odpovědi.

12 Tab. č. 7: Důvody zneužíváni drogy (%) aby přežili (vězeni) 12,8 z nudy 15,4 ze zvědavosti 2,6 aby zapomněli 11,5 být jako ostatní zpestřeni života 19,2 vyvoláni zážitku 2,6 aby byli v.klidu* 10,3 protože jsou nemocni 1,3 brali i venku 24,4 zvýšení výkonu mají slabou vůli 5,1 dodají si odvahu 6,4 náhražka za alkohol 2,6 Tab. č. 8: Drogový inventář prvního zneužití - ML (%) marihuana 74,4 hašiš 23,0 ecstasy 9,0 trip 10,3 heroin 7,7 kokain 2,6 crack - pervitin 47,7 inhalanty 17,9 durman houbičky 10,3 braun - Alnagon - Rohypnol 21,8 jiné - efedrin 6,4 Nejčastěji zneužitou drogou při prvních experimentech byla zjevné marihuana. Toto zjištění potvrzuje škodlivost názorů a snah o legalizaci marihuany. Zarážející je zjištění, že u zkoumané skupiny delikventních žen to však byl pervitin, který u ostatních zkoumaných skupin byl až za marihuanou. To, že u mnoha zkoumaných vězňů byl startovací drogou pervitin, svědčí předně o jeho relativné snadné dostupnosti jak faktické, tak ekonomické. U mladistvých delikventů nás překvapila poměrné malá přítomnost MDMA (ecstasy) jako první zneužité drogy, přičemž diskotéky jsou vydávány za místo velmi častého kontaktu s drogou. Může to potvrzovat i známou skutečnost, že většina závislostí u mládeže startuje v partách, přičemž zejména party delikventní nemusí vyhledávat právě prostředí diskoték, ale k zneužívání dochází spíše na houseparty apod. Dále se u této skupiny vězňů ukazuje, že opět narůstá zneužívání inhalantů, které je u ostatních zkoumaných skupin spíše sporadické. Může-li být na našich zjištění něco potěšujícího, pak je to relativně slabá přítomnost zejména kokainu, cracku a heroinu jako startovacích drog. Jde o drogy, které jsou pro kriminální subkulturu velmi pravděpodobně příliš drahé, i když se uvádí, že heroin je cenové srovnatelný s pervitinem. U zkoumaných mladistvých se však u 21,8% jako první droga objevil Rohypnol, což svědčí o jeho významném drogovém appealu i pro tuto skupinu.

13 Tab. č. 9: Drogový inventář životní historie (%) marihuana 84,6 hašiš 38,4 ecstasy 25,6 trip 24,3 heroin 16,6 kokain 7,6 crack 1,2 pervitin 64,1 inhalanty 28,2 durman 10,2 houbičky 23,0 braun 2,5 efedrin 6,4 Alnagon - Rohypnol 34,6 jiné 4,4 Nejčastěji zneužívanou drogou je marihuana, kterou během svého života zneužilo 84,6% ML. Druhou drogou v poradí je u nich pervitin, třetí Rohypnol, kterým velmi pravděpodobně potencují účinek heroinu. Pořadí se příliš neliší od předchozích zjištění (tab. č. 8). Potvrzuje to náš názor, že pro toxikomanickou populaci mladistvých je rozhodují faktická dostupnost drogy (vědět, kde a od koho ji získat) a ekonomická dostupnost drogy. Proto i zneužívání drog touto skupinou toxikomanů je spíše nepravidelné a nárazové (když drogu má a má na ni prostředky). Na druhé straně se tato skupina stává závislou na zkušených dealerech drog, často z řad organizovaných skupin. Svoji drogu nekupují za peníze, ale dostávají ji od těchto gangů v rámci obchodu s nimi - propůjčování se k homosexuálním stykům, prostituci, pornografii atd. Takto nepřímo vznikají toxikomani jako oběti svého návyku a zločinná podoba toxikománie nabývá i jiné dimenze. To popularizátoři a bojovníci za legalizaci některých drog velmi rádi přehlížejí, a pokud je jim tento argument předestřen, reagují často podrážděně. Odtud se odvíjí i názor na kriminalizaci" toxikomanů. Ti totiž nejsou trestáni za to, že zneužívají drogy, ale převážně za trestné činy, související s opatřováním si drog nebo prostředků na jejich nákup. Stávají se často loutkami v rukách distributorů drog a pod jejich tlakem páchají činy, kterých by se sami o sobě velmi pravděpodobné nikdy nedopustili. Tab. č. 10: Způsoby zneužívání drog (v%) čicháni 28,2 šňupánf 42,3 inhalovánl 14,4 žvýkáni 14,4 kouřeni 76,3 spolknuti 35,8 vpichy do svalu 7,6 vpichy do žily 46,1 piti 12,8 jiné 5,1 Některými autory zmiňovaný trend odklonu od krvavých" způsobů aplikace se

14 nepotvrdil. Četnost způsobů aplikace ukazuje přehledné tabulka. Pořadí způsobů aplikace odpovídá i pořadí převažujících forem aplikace nejčastěji zneužívaných drog - kouření (marihuana), šňupání (pervitin), vpichy (heroin). Máme za to, že v nedelikventní populaci může být situace odlišná, protože jedním z výrazných znaků nikoliv malého počtu jedinců, náležejících do vězněné kriminální subkultury a kriminální subkultury obecně je nižší úroveň péče o vlastní zdraví a podceňování některých rizik, zejména ve vztahu k přenosným chorobám (v důsledku promiskuity, zneužívání drog, nižší úrovně osobní hygieny atd.). Výše uvedené údaje znamenají pokus o zjištění obecných trendů drogových závislostí u specifické skupiny vězněných mladistvých kriminálních pachatelů. Autor studie se necítí povolán srovnat zjištěné údaje se vzorkem nedelikventní populace, jelikož lze jen obtížně najít alespoň přibližně podobný vzorek. Nejde jen o věkové a vzdélanostní složení, ale i o stejnou nebo alespoň podobnou životní historii (např. rodinná anamnéza - vyrůstal v úplné či neúplné rodině), zda se projevily u nedelikventního abuzéra či závislého poruchy chování, osobnosti atd. Srovnávání jen nedelikventní a delikventní populace považujeme bez podrobného naznačeného třídění za neprůkazné a výsledky by patrně nesly řadu zkreslení, která by vedla k mylné nebo nepřesné interpretaci. Přesto jsou námi naznačené faktory (neúplná rodina, poruchy chování, poruchy osobnosti, poruchy adaptace atd.) ve vývoji možného kriminálního chování velmi podstatné. Literatura: 1. ATKINSONOVÁ, R., a kol. Psychologie. Praha : Victoria Publishing, DRTIL, J. Aktuální drogové závislosti. Praha: Avicenum, ČÍRTKOVA, L. Forenznípsychologie. Praha: Support, GILLERNOVÁ, I., a kol. Slovník základních pojmů z psychologie. Praha: Fortuna, HARTL, P. Psychologický slovník. Praha: Portál, KOMOROUS, J. Současná situace v oblasti nedovolené výroby, dovozu, převozu, vývozu, obchodu a šíření omamných a psychotropních látek na území ČR. Bulletin NPC, 1995, č KOUKOLÍK, F.; DRTILOVA, J. Vzpoura deprivantů. Praha : Makropulos, MUNKOVÁ, G. Sociální deviace. Praha: Karolinum, NÉMEC, M. Organizovaný zločin. Praha : Naše vojsko, NOŽINA, M. Svět drog v Čechách. Praha: KLP, POLANECKÝ, V., a kol. Užívání drog, alkoholu, tabáku a životní styl středoškoláků a učňů v ČR. Praha : Hygienická stanice hl. m. Prahy, 1997.

15 12. SOCHŮREK, J. K některým otázkám problematiky nealkoholických toxikománii v podmínkách výkonu trestu odnětí svobody. Praha : VŠ SNB, SOCHŮREK, J. Nástin vybraných kapitol z viktimologie. Liberec : TU, SOCHŮREK, J. Nástin vybraných problémů forenzní psychologie. Liberec : TU, SOCHŮREK, J. Skupinové metody u odsouzených toxikomanů. Bratislava : MS SSR, SOCHŮREK, J. Vybrané kapitoly ze sociální patologie. Liberec : TU, SOCHŮREK, J.; SLUKOVÁ, K. Drogy a vězeňská populace. Praha : IKSP, SOCHŮREK, J.; SLUKOVÁ, K. Současná toxikomanická scéna vězněné kriminální populace. Praha : IKSP, DOŠLO DO REDAKCE STUCHLÍKOVÁ, I., a kol. Zvládání emočních problémů školáků. Praha : Portál, s. ISBN V poslední dobé se často setkáváme s pojmem emoční inteligence. Emoce jsou součástí každodenního života détí, hrají tedy významnou úlohu i ve škole. Učitel, který dětem pomáhá zvládat emoční problémy, přispívá k odstraňování aktuálních výchovných problémů i k úspéšnému řešení životních potíží, které na jeho žáky v budoucnosti čekají. Kniha poskytuje základní poznatky potřebné pro pochopení problematiky emocí a nabízí pohled na to, co lze s emočními problémy v životé školáka délat. Pomůže učitelům a rodičům i praktickými radami (příklady relaxačních postupů aj.), přičemž není pouhou sbírkou receptů", ale komentovaným průvodcem, který zároveň upozorňuje i na možná úskalí. Obsahuje řadu podnětných kazuistik, v nichž jsou naznačeny možnosti řešení emočních obtíží školáků.

Kriminalita dětí a mládeže

Kriminalita dětí a mládeže Kriminalita dětí a mládeže Největším lákadlem ke špatným skutkům je naděje na beztrestnost. Cicero Marcus Tullius Kriminalita mládeže zahrnuje jednání osob do věku 18 let. Důsledkem je překročení právních

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG

LEGALIZACE LEHKÝCH DROG MATERIÁLY - BIOLOGIE PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 LEGALIZACE LEHKÝCH DROG Mgr. Renata Müllerová, 2012 Úvod Použitá metoda: Název debaty: debata Jste pro legalizaci lehkých

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 14, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 1.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Sociálně patologické jevy Ročník 1. Datum tvorby

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.

Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže. Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent. Specifika užívání návykových látek u dětí a mládeže Mgr. Martina Brožová brozova@os-prevent.cz Občanské sdružení Prevent, z.s. www.os-prevent.cz Závislost u dětí a mladistvých V čem je to jiné? Problematický

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1. Anotace: kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminalita páchaná mladistvými Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova

Příloha ŠVP č.2. 5.5.2 Občanská výchova Příloha ŠVP č.2 Ve školním roce 2014-2015, 2015-2016, 2016-2017 se uvedené předměty rozšiřují o tyto očekáváné výstupy a učivo. Jedná se o očekávané výstupy, které byly dříve v předmětu Výchova ke zdraví,

Více

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ I. II. NÁVYKOVÉ LÁTKY A LEGISLATIVA III. NÁVYKOVÉ LÁTKY VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ 1 Charakteristika současné drogové

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY TRMICE OBSAH 1. Úvod 2. Vytýčení sociálně patologických jevů 3. Cíl minimálního preventivního programu 4. Charakteristika školy 5. Analýza současného stavu

Více

Trestněprávní aspekty nedovoleného nakládání s konopím

Trestněprávní aspekty nedovoleného nakládání s konopím Trestněprávní aspekty nedovoleného nakládání s konopím Mgr. Hana Gajdošíková XII. mezinárodní konference Společnosti pro návykové nemoci ČLS J.E.Purkyně 45. mezinárodní konference AT sekce Psychiatrické

Více

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz

Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz Střední škola automobilní Holice, Holice, Nádražní 301, tel.:466 682 029,fax.:466 923 173, e-mail:spsauto@spsauto.cz ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM dlouhodobý V Holicích dne 28.8. 2010 vypracovala: Ing.Smitková

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi.

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi. Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) program všeobecné školské primární prevence Program DPPPPK je postaven na 4 pilířích: PROGRAM ROZVOJE TŘÍDNÍHO KOLEKTIVU

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

A) psychická závislost - dlouhodobá

A) psychická závislost - dlouhodobá David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá

Více

Testování (nejen) dětí při podezření na ovlivnění návykovou látkou

Testování (nejen) dětí při podezření na ovlivnění návykovou látkou (nejen) dětí při podezření na ovlivnění návykovou látkou Břetislav Brejcha & Jaroslav Šejvl Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí Obsah prezentace Legislativa v oblasti

Více

NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON

NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON zák. č. 200/1990 Sb. o přestupcích zák. č. 167/1998 Sb. o návykových látkách NÁVYKOVÉ LÁTKY A ZÁKON zák. č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Kriminalita dětí a mládeže Karlovarský kraj Zkušenosti policie se šikanou na školách - Kazuistika

Kriminalita dětí a mládeže Karlovarský kraj Zkušenosti policie se šikanou na školách - Kazuistika Kriminalita dětí a mládeže Karlovarský kraj Zkušenosti policie se šikanou na školách - Kazuistika Trestná činnost dětí a mládeže Karlovarský kraj Věková struktura pachatelů 2. 1. - 13.11. 2012 1.1. 13.

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová ŠIKANA Charakteristika šikany Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

specifické v čase i prostoru (co pro jednu společnost může být normální, jiná považuje za patologické

specifické v čase i prostoru (co pro jednu společnost může být normální, jiná považuje za patologické Otázka: Normální a patologické jevy, sociální patologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): kryska Sociologické jevy společnost se opírá o normy a stojí na lidské solidaritě (soudržnosti) - to,

Více

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi.

Telefon: +420 777 763 579 E-mail: prevalis@prevalis.org, info@zdravi21.org. www.prevalis.org, www.zdravi21.org, www.dnyprevence.cz, www.izdravi. Dlouhodobý program primární prevence rizikového chování a prevence kriminality (DPPPPK) program všeobecné školské primární prevence Program DPPPPK je postaven na 4 pilířích: PROGRAM ROZVOJE TŘÍDNÍHO KOLEKTIVU

Více

Minimální preventivní program QP - 01-1. Obsah

Minimální preventivní program QP - 01-1. Obsah Schválil: Mgr. Richard Červený Počet stran: 1/6 Obsah Úvod Vytýčení sociálně patologických jevů Cíl minimálního preventivního programu Charakteristika školy Analýza současného stavu ve škole Garant programu

Více

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti

Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Mgr. Erika Chmelířová 8. ročník (VI/2 EU OPVK) 13.10.2011 Matematické praktikum 8. roč. Křížovka pojmy z finanční gramotnosti Výukový materiál je připraven pro 8. ročník. Ţáci pracují s pojmy z finanční

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice

Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Základní škola a Mateřská škola Radňovice, příspěvková organizace Radňovice 54, 592 31 Nové Město na Moravě Preventivní program ZŠ a MŠ Radňovice Účinnost od: 1. 1. 2011 Obsah Úvod Vytýčení sociálně patologických

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Subjekt trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz

TRESTNÍ PRÁVO. Subjekt trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz TRESTNÍ PRÁVO Subjekt trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Pachatel (subjekt) trestného činu 22/1 TZ naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu, pokusu nebo přípravy, je-li trestná

Více

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ DROGY POJEM DROGA Společným znakem všech drog je to, že dokáží ovlivnit centrální nervovou soustavu a její funkce V odborném názvosloví hovoříme o omamných a psychotropních látkách Na drogy vzniká závislost.

Více

Současný stav kriminality mládeže

Současný stav kriminality mládeže Současný stav kriminality mládeže PhDr. Alena Marešová, IKSP Praha Stav kriminality v určité době i jeho změny v porovnání s dobou minulou či prognózy změn v čase budoucím, jsou v naší době obvykle popisovány

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 14 VY 32 INOVACE 0115 0214 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Závislosti

Hygiena a školní zdravotnictví. Závislosti Hygiena a školní zdravotnictví Závislosti Závislost Co je závislost? Neschopnost obejít se bez látky, činnosti, osoby, Nutkavá touha, které je těžké nevyhovět. Rizikové faktory: Osobnost člověka, vlastnosti

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE. Územní odbor Mělník. Č. j.: KRPS - 44570/Čj-2014-0106UO Mělník 6. února 2014.

KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE. Územní odbor Mělník. Č. j.: KRPS - 44570/Čj-2014-0106UO Mělník 6. února 2014. KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE Územní odbor Mělník Č. j.: KRPS - 44570/Čj-2014-0106UO Mělník 6. února 2014 Počet listů: 5 Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe

Drogy a otravy zkušenosti z praxe EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe Mgr. Hana

Více

Základní škola T.G.Masaryka Náchod

Základní škola T.G.Masaryka Náchod Základní škola T.G.Masaryka Náchod Minimální preventivní program školy 2012 2013 Zpracovala: Mgr.Jitka Müllerová, ŠMP Obsah : 1. Úvod 2. Realizace preventivního programu na škole 3. Postup v případě podezření

Více

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Dotazník k žádosti o léčbu v TK Dotazník k žádosti o léčbu v TK I. Základní údaje: 1. Datum vyplnění: 2. Jméno a příjmení: 3. Věk: 4. Datum narození: 5. Pohlaví: muž žena 6. Státní příslušnost: 7. Národnost: 8. Pojišťovna: 9. Kontaktní

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení.

Více

SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA

SPOLEČNÁ TISKOVÁ ZPRÁVA NÁRODNÍ MONITOROVACÍ STŘEDISKO PRO DROGY A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI Úřad vlády České republiky Nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 Malá Strana tel.: +420 296 153 222 fax: +420 296 153 264 SPOLEČNÁ TISKOVÁ

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Pracovní profily jednotlivých pozic

Pracovní profily jednotlivých pozic Pracovní profily jednotlivých pozic Péče o dítě opatrovník Splňuje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku, sociálně-právní činnost, sociální

Více

Norway Grants Projekty zranitelných skupin ve věznicích a vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby

Norway Grants Projekty zranitelných skupin ve věznicích a vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby Norway Grants Projekty zranitelných skupin ve věznicích a vzdělávání zaměstnanců Vězeňské služby Vězeňská služba České republiky STRUKTURA MĚKKÝ PROJEKT Programy zacházení pro odsouzené Rozšíření existujících

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

ZPRÁVA O BEZPEČNOTNÍ SITUACI

ZPRÁVA O BEZPEČNOTNÍ SITUACI POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE územní odbor Nový Jičín obvodní oddělení Policie ČR Nový Jičín Č.j.KRPT-26326 /ČJ-2014-070414 Nový Jičín 31. ledna 2014 Výtisk

Více

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016 S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových

Více

185 Znásilnění. (5) Příprava je trestná.

185 Znásilnění. (5) Příprava je trestná. SEXUALITA A ZÁKON 185 Znásilnění (1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Vztahová vazba a její poruchy u léčených patologických hráčů

Vztahová vazba a její poruchy u léčených patologických hráčů Vztahová vazba a její poruchy u léčených patologických hráčů Charvát, M., Maierová, E. AT konference 2015 Teoretická východiska Nejistá vztahová vazba a obzvláště nezpracované traumatické zkušenosti přispívají

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Vybraná data z analytické části RPSS ČB Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Obsah prezentace Sociodemografická data Socioekonomická data nezaměstnanost sociální dávky Výskyt kriminality

Více

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce Aktuální analýza kriminality na území a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce OSTRAVA 3. října 2012 Městské ředitelství Ostrava Moravskoslezského kraje Územní odbory Bruntál, Frýdek-Místek,

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Metodologie výzkumu: Metoda výzkumu: Dotazníkové šetření Sběr dat: Květen 2006 Vyhodnocení dat: Prosinec 2006 Cílová skupina: Občané města Krnova

Více

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník Šikana a spokojenost žáků se vztahy vtřídním kolektivu v průběhu základní školní docházky (užší kritérium: šikana skoro každý den nebo týden) Pavel Letý Pedagogicko psychologická poradna Nový Jičín 28

Více

Dalšími problémy, které se na škole vyskytují jsou záškoláctví, agresivní chování dětí, časté rvačky a krádeže.

Dalšími problémy, které se na škole vyskytují jsou záškoláctví, agresivní chování dětí, časté rvačky a krádeže. Č.j.: 2/1609/09 Školní preventivní strategie minimální preventivní program 2009/2010 Základní školy Orlová-Lutyně K.Dvořáčka 1230 okres Karviná, příspěvková organizace Základní škola K.Dvořáčka 1230,Orlová

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ č.j. Š/X/1/01092013 Základní škola Jablonec nad Nisou - Rýnovice, Pod Vodárnou 10, příspěvková organizace Pod Vodárnou 10, 466 05 Jablonec nad Nisou výňatek CÍL Cílem programu

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychologické Ročník 1. Datum tvorby 17.9.2012

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 I. Úvod, zaměření plánu a hlavní cíl Minimální preventivní program školy

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany Řešení šikany Objevily se v některé ze škol ve vaší obci v poslední době případy šikany? Mezi dětmi a mladistvými je dnes celá řada potenciálních příčin neporozumění, napadání či psychického a fyzického

Více

Minimální preventivní program školní rok 2014/2015

Minimální preventivní program školní rok 2014/2015 Základní škola K. Dvořáčka 1230, Orlová-Lutyně, příspěvková organizace Minimální preventivní program školní rok 2014/2015 Složení preventivního týmu: Mgr. Zdeněk Nowak, ředitel ZŠ Mgr. Jana Czajová, výchovný

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola S V I T Á V K A příspěvková organizace MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM pro školní rok 2014-2015 Preventista: Marcela Langrová Realizátor: Základní škola Komenského 157 Svitávka Garant: Ředitelství

Více

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Příspěvek se zabývá pohledem volnočasového pedagoga canisterapeutavobčanském sdružení ARIS a metodika primární prevence ve výchovném ústavu, namožnosti

Více

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Mezilidské vztahy na pracovišti Nepříznivý sociální jev mobbying Psychologické důsledky nezaměstnanosti Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence. Miluše Stehlíková Petra Václavová

Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence. Miluše Stehlíková Petra Václavová Kazuistika Práce se školní třídou v rámci programu selektivní primární prevence Miluše Stehlíková Petra Václavová OBSAH 1. Představení programu SPP 2. Popis třídy 3. Zakázka školy 4. Průběh setkání 5.

Více

Garant programu je metodik prevence rizikového chování Mgr. Kamila Reischlová

Garant programu je metodik prevence rizikového chování Mgr. Kamila Reischlová MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PLÁN 2014/2015 Garant programu je metodik prevence rizikového chování Mgr. Kamila Reischlová Cílem programu je vytvoření optimálního sociálního klimatu ve třídách, snížení rizika

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více