Činnost jezer a moří

Transkript

1 Činnost jezer a moří

2 jezera Těleso stojaté vody, které nekomunikuje se světovým oceánem (okrajová moře) žádným způsobem ani podzemní vodou Není definováno velikostně Není definováno typem vody Vztah tvaru a vzniku Oválná glacigenní, vulkanismus Pravidelný tvar tektonika Vznik Jezera hloubená nejprve deprese, pak zaplavení vodou Jezera hrazená vodní tok přehrazen a pak vznik jezera

3 Původ vody Vstup vodního toku říční přítok Odtoká jezera bezodtoká V jezerech může být sladká, brakická i slaná voda Slaná voda původ solí souvisí s tím, jakými horninami říční voda protéká evapority vypaření koncentrace solí není to zákonitost

4 Původ vody Srážky Prameny Existují jezera, která mají na svém dně pramen

5 Jezerní stratifikace Vody v jezerech mají rozdílné vlastnosti, můžeme oddělit vrstvy Voda se velmi málo mísí Teplotní Hustotní Různý obsah rozpuštěných látek (solí, karbonátů ), případně různé množství organiky U dna nejvyšší hustota, nahoře řidší Směrem ke dnu klesá koncentrace kyslíku Stagnující voda mrtvá jezera Pokud nedojde jednou začas ke změně stratifikace

6 Procesy vedoucí k pohybu vody Hlavní proud Od vtoku k odtoku chladnější voda dolů a ven Vlnění Pohyb vzduchu vede k rozpohybování vody Dmutí Na velkých jezerech Atmosférický tlak Změna V vody

7 Kolísání hladiny vody v jezeře Souvisí s klimatem Mírný pás minimální kolísání Aridní, arktický velké rozdíly, při kolísání celá břežní část odkryta může působit eolická činnost - Aralské jezero zasolování)

8 Skupiny jezer Hloubená jezera 1. endogenní procesy Vulkanismus vznik spousty depresí, které se mohou zaplnit vodou Kráterová j. dominantně voda ze srážek Maarová j. z freatické erupce (Francie, Německo) Kalderová j. nejrozsáhlejší Tektonika velice častá Deformace vrásové v rámci brachiosynklinál Zlomováj. nejrozšířenější, příkopové propadliny, souvisí s kontinentálními rifty (Afrika, Bajkal, Rýnský prolom)

9 Skupiny jezer Exogenní procesy Krasová jezera J. závrtová dno vyplněné jíly J. slepých, poloslepých údolí Polje I v rámci solného krasu Glacigenní procesy Karová j. závěr trogu v místech odkud se ledovec vzal Trogová j. Roháče Deprese v mrtvém ledu kettles moréna, deprese po ledu

10 Skupiny jezer Říční činnost vodopád ležatý vodní válec vodopád ustupuje celářada depresí Velice vzácně v zakleslých meandrech na středním toku zkrácení meandru Termokrasová j. souvisí s permafrostem, když degraduje vzniká deprese Impaktová Eolická v depresích mezi dunami

11 Skupiny jezer Hrazená jezera Druhotná - existoval tok, druhotně přehrazen Endogenní procesy Vulkanická j. přehrazený tok proudy lávy nebo pyroklastiky Tektonická j. tektonické pohyby doprovázeny deformacemi terénu, přehrazení vodního toku Exogenní procesy Gravitační pohyby sesuvy, řícení, jezera v oblastech přilehlých elevací (plesa) Štrbské Ledovcová jezera j. přímo hrazena splazem ledovce extrémně náchylné, ledovec se pohybuje, puká Morény černé jezero Eskery Říční procesy máme hlavní tok s přítoky, po velkých srážkách může vzniknout krátkodobé jezero, procesy v rámci delty

12 jezera Činnost moře Výjimka Moře může kosu přehradit záliv vzniká laguna (může existovat podpovrchová komunikace) J. typu sebcha, playa Obrovská tělesa evaporitů Eolická činnost Migrující duny mohou přehradit vodní tok (vádí) Geol.činnost organismů a člověka Bobři, rašeliny

13 Rušivá činnost jezer Oblast břehů a hráze narušování Vznik břežní eroze málo zpevněné sedimenty (podmílání) až abrazní plošiny Jezerní terasa plošiny, které lemují oblast, kde původně existovalo veliké jezero souvisí s klesáním hladiny

14 Transportační činnost jezer Pasti pro sediment Není výrazný Stratifikace, změna chemismu, přeprava roztokem Jezerní sedimenty klastické, chemogenní, organogenní Klastické Jemnozrnné, laminace, rytmičnost Hrubší u vstupu Střídání sedimentů z vodního proudu a z vodní masy (suspenze) Odráží klimatické změny Chemogenní Klima v místech výskytu jezera evaporace Jaké horniny stékají do jezera Pohyb vody v jezeře, hloubce bahenní Fe-rudy, evapority, karbonáty, křída, vápence Organogenní Někdy naprostá dominance Diatomity periodický rozvoj rozsivek Rašeliny obrovský přínos organiky

15 Zánik jezer Dlouhodobější jsou tektonická jezera Jezera jsou pasti pro sedimenty, neprobíhá-li trvalá subsidence zaniká Zanesení, zasedimentování i umělé rybníky,jezera Klimatický zánik zvětšení výparu, zmenšování Eroze hráze Zarostení jezera

16 Moře a oceány Světový oceán Všechna masa povrchové vody kromě ledovce, jezer, řek, vody v minerálech,biosféře a atmosféře Oceán Součást světového Leží mezi pevninami Má hlubokooceánské pánve 4-6 km Ve středu má rift (středooceánský hřbet) Každý oceán svůj vlastní systém mořských proudů

17 studuje oceánografie světový oceán se skládá z jednotlivých moří a ty se dělí na : moře vnitřní moře okrajová zálivy činnost moří ovlivňuje reliéf moří

18 Břežní čáry : předbřeží (šelf) litorál strand příbřeží Moře část oceánu, která zasahuje do pevniny, nebo je oddělena řadou ostrovů Mělkovodní část, která zasahuje na pevninu Moře leží na šelfu kontinentální kůře

19 Vznik mořských proudů dle směru pohybu částic lze pohyby mořské vody rozdělit : vertikální pohyby (krátkodobé) Hladina oceánu roste a klesá příliv, odliv teplota transgrese a regrese eustatická změna hladiny (celoplanetární) - dlouhodobé relativní změna hladiny (jen v pozorovaném místě)

20 Vertikální pohyby Eustatické Souvisí s tektonikou Přibude vody na planetě roztaní ledovce Relativní Probíhají jen v určité oblasti Změna klimatu, lokální tektonika, subsidence Transgrese Mořské prostředí zaplavuje kontinent Regrese Ústup, pokles hladiny Ingrese Obrovsky rychlá transgrese

21 horizontální pohyby Přemisťování vody odněkud někam Kompenzace těles vody rozdílné hustoty, teploty Dle pohybu : vlnění (pohyb podél orbitální dráhy) proudění (pohyb v určitém směru z A do B) Vlnění Eolické vyvoláno silou větru vnitřní vlnění vznik vln uprostřed masy vody mísení různě teplých a hustých mas vody stojaté vlnění rezonuje kolem uzlového bodu katastrofické (jednorázové) dlouhá perioda, vysoká výška, hodně vody, pohyb dna, tektonika - tsunami příbojový proud (refrakce vln) opakované lámání

22 Výčasy - dmutí (příliv a odliv) jsou to tzv. slapové síly ve vazbě k hladině podzemní vody rozeznáváme tyto části moře : supralitorál (pobřeží občas zalité vodou hladina při max. přílivu) sebchy (vysychající laguny) eulitorál sublitorál (200 m hloubky s vegetací, převažuje fotosyntéza nad rozkladem) Mělkomořské procesy probíhají v šelfu

23 Rušivá činnost moře spočívá především v abrazi (obrušování) pobřeží vznikají tak : abrazní plošiny (terasy) skalní brány skalní jehly

24 Vnik pláže pláže vznikají v důsledku lámání vln a převahou přínosu materiálu nad jeho odnosem Bariérové ostrovy Laguny

25 Mořské proudy uplatňují se v rámci otevřeného moře (oceánů) mají schopnost termoregulační systém proudění je uzavřený

26 Mořské sedimenty 1.) 2.) klastické neklastické mělkomořské hlubokomořské

27 Exogenní procesy - zabývají se působením geologických činitelů, které ovlivňují horniny a geologická tělesa zemské kůry zvnějšku. Exogenní činitelé mají svůj původ většinou ve vnějších obalech zemského tělesa -v atmosféře, hydrosféře a biosféře. Hlavními energetickými zdroji pohybu látek je sluneční energie, měsíční energie, zemská tíže a zemské teplo. Vnější geologičtí činitelé - voda, led, vzduch a organismy působí na zemský povrch rušivě a tvořivě. Tyto činitele rozrušují horniny na zemském povrchu, způsobují jejich zvětrávání a vyvolávají v nich chemické změny. Současně dochází k rozrývání zemského povrchu působením větru, vody, ledu a organismů. Oba rušivé procesy se označují jako denudace. Tvořivý proces - sedimentace. Endogenní a exogenní činitele působí protikladně. Jejich protiklad se projevuje v tom, že vnitřní činitele způsobují především výnos látek ze zemského nitra na povrch a výzdvihy horstev. Vnější činitele působí naopak rozrušování a chemické přeměny látek vynesených z hlubin a zarovnání (peneplenizaci) horstev. *** úsilí o dosažení fyzikální a chemické rovnováhy v zemském tělese ****

28 Zdroje exogenních procesů Činnost Slunce Daleko více energie než endogenní Sluneční energie prochází atmosférou a dopadá na povrch jsme schopni ovlivnit množství energie skleníkový efekt Rozdílné množství sluneční energie odraznost albedo (poměr odražené a přijaté energie dle charakteru terénu) cykly atmosféra přemisťování masy vzduchu vítr hydrologický v různých částech planety různě rozmístěná voda, různé teploty biologický - fotosyntéza

29 Zdroje exogenních procesů Gravitace Přemisťování materiálu Gravitace Slunce a Měsíce Slapové síly dmutí oceánský příliv a odliv

30 Zdroje exogenních procesů Činnost organismů a člověka Člověk přemístí velké množství materiálu, více než přirozené zvětrávání a transport materiálu Zvětrávání Charakter zvětrávání a jeho produktů Přizpůsobování hornin změnám na zemském povrchu Vznik sedimentů eroze (zvětrávání), transport, usazení, zpevnění (diageneze)

31 Reliéf je výsledkem endo a exogenních sil kdyby nebyly, byl by reliéf jednotný endogenní síly geomorfologicky tvořivé (sopky, orogény) exogenní síly rušivé deprese zanášeny, elevace zarovnávány reliéf se dlouhodobě zarovnává rovnováha (fyzikální i chemická) krátkodobý pohled endogenní síly převládají a naopak až Země ztratí endogenní síly, bude vypadat jako Mars (nedochází k tvorbě elevací) Reliéf

32 Faktory vzniku reliéfu rozdílná geologická stavba rozdílná odolnost vůči zvětrávání (vznik bradel Pálava) tektonické a vulkanické procesy rozdílný vývoj erozních bází

33 zvětrávání Proces, který má určitou dobu trvání Reakce, kterou horniny (litosféra) reagují na podmínky zemského povrchu (atmo, hydro, biosféra) přizpůsobení se novým podmínkám (chemismus, teplota, tlak) Výsledkem je zvětralina regolit transportem a usazením vzniká sediment vede k novotvořeným minerálům Vede k transportu materiálu mohou vznikat ložiska rozsypy (Au)

34 Diferencované zvětrávání různé horniny zvětrávají různě rychle (např. křemence v rámci pískovců) zvětrávání

35 Závislost zvětrávání Hornina a její vlastnosti - zrnitost, tvar, složení Klima teplota, srážky, rozdělení srážek Reliéf sklon, orientace vůči světovým stranám Čas jak dlouho zvětrávání probíhá Antropogenní vlivy + organismy splodiny činností člověka jiné procesy Tyto faktory určují typy zvětrávání

36 Typy zvětrávání Mechanické (fyzikální) Chemické Biochemické (biogenní) chemické i fyzikální vyvolané činností organismů

37 Mechanické zvětrávání dezintegrace (rozpad) horniny, větší úlomky se rozpadají na menší beze změny chemismu Zvyšuje se reakční povrch množství ploch

38 Faktory Teplota Tepelné změny na povrchu planety rozdílné množství tepla dopadající na jednotku plochy rozdíl den x noc (může být až 60 C), hornina je špatný vodič tepla Různé minerály rozpraskání puklinky rozpad DESKVAMACE = odlupování

39

40 Faktory Tlak Litostatický tlak v přípovrchové zóně minimální tlak pokles tlaku -celářada subhorizontálních puklin EXFOLIACE Exfoliační dómy, vznik kleneb

41

42

43 Teplotní změny spojené s roztoky + krystalizace solí Při přechodu z kap. Do pevné fáze se objem vody zvětší až o 9% Voda v puklině přechod v led- roztahování pukliny a trhání horniny Voda v aridních oblastech není čistá soli krystalizují solný květ hydroskopický vysráží se další sůl rozšiřování pukliny faktory

44 Faktory erozní činnost větru Písečná zrnka se nesou brusná pasta pro překážky, ty jsou erodovány

45

46 Faktory - Eroze spojená s činností v rámci říčních břehů kde voda naráží na břeh - ABRAZE odnáší se materiál, př. Doverské klify prudké břehy s velkým sklonem vody

47

48

49 faktory - gravitace

50

51

52

53

54

55 Chemické zvětrávání Soubor chemických reakcí hornina reaguje s plyny a kapalinami atmo, hydro a biosféry Faktory Vlastní hornina Reakční činitel

56 Chemické zvětrávání Vlivem činnosti člověka změna chemického složení hydrosféry a atmosféry Mění se rychlost i intenzita zvětrávání, nové reakce INTENZITA se může časem měnit, ovlivněno i fyzikálními vlastnostmi (př. přinášení nového, čerstvého zvětralého materiálu, odnos starého) TRANSPORT Produktem jsou často novotvořené minerály (jíly, oxidy ), typická je nižší měrná hmotnost než původní, větší pórovitost, propustnost

57 Pórovitost soubor otvorů se vzduchem (nebo může být prostor naplněný kapalinou) Propustnost jak spolu póry komunikují jak reakční činitelé migrují

58 REAKCE Oxidace Redukce Hydrolýza Hydratace Dehydratace Karbonatizace Rozpouštění

59 Reakce oxidace, redukce Oxidace - reakce minerálů se vzdušným kyslíkem probíhá od doby, kdy v atmosféře bylo dostatečné množství kyslíku prekambrické rudy oxidy neobsahují Redukce souvisí s oxidací, se změnou ph Oxidace i redukce jsou vázány na hladinu podzemních vod nad hladinou oxidace, pod hladinou redukce

60 Reakce oxidace, redukce Př. Oxidace sulfidů železa Zvětšuje se teplota a chemismus, voda mění ph (může vést k hoření slojí, důlních hald OXIDACE - kyzové zvětrávání FeS 2 + 7O + H 2 O = FeSO 4 + H 2 SO 4 2FeSO 4 + O + 5H 2 O = 2Fe(OH) 3 + 2H 2 SO 4 CaCO 3 + H 2 SO 4 + H 2 O = CaSO 4. 2H 2 O + CO 2

61 Reakce - rozpouštění Látky se rozpouští ve vodě Např. evapority + voda V přírodě nemám čistou vodu reakce vody s minerály Rozpouštění kalcitu (vápence) krasové jevy CaCO 3 + H + + HCO - 3 Ca HCO 3 Tímto způsobem se rozpouští i jiné horniny - evapority

62 Reakce - hydrolýza 2K[AlSi 3 O 8 ] + H 2 O + 2H + + 2HCO - 3 = Al 2 [(OH) 4 Si 2 O 5 ] + 2K + + 2HCO SiO 2 ortoklas kaolinit Hornina se hydrolýzou štěpí činností H + - vysoce el. nabitý, aktivní, malá velikost Při hydrolýze H + vytěsňuje jiné ionty K se uvolňuje rozvolnění struktury původních minerálů, vznik nových závislé na teplotě, množství vody, typ solí udává ph

63 karbonatizace Proces je vázán na reakce s CO3 Vede k vysrážení uhličitanů v rámci evaporitů Souvisí s hydratací hydratace Přijetí vody do krystalové mřížky velké změny, vznik vrás CaSO 4 anhydrit Fe 2 O 3 hematit + 2H 2 O CaSO 4. 2H 2 O sádrovec + n H 2 O Fe 2 O 3. n H 2 O limonit

64 Nejstálejší minerály jsou ty, které leží nejníže v Bowenově schématu tmavé minerály jsou méně odolné než světlé Z původně stejné vzniknou úplně jiné než původní Stálost minerálů

65 Chemické zvětrávání křemen velmi stálý, těsná a čistá krystalová mřížka, rozpadá se jen na menší zrníčka K-živce + slídy vznik jílových minerálů Feromagnetické minerály jílové, oxidy a hydroxidy železa

66 Biochemické zvětrávání Rozpad kořeny - mechanické chemické to co organismy produkují organismy pohybující se v rámci sedimentů tvoří nové plochy Činností organismů se mění rychlost zvětrávání rostlinný pokryv (před devonem žádné suchozemské rostliny čistě chemické a fyzikální reakce, křída rozšíření travin zmenšení eroze organismy jsou schopny vyrovnávat tyto procesy

67 Vlastnosti hornin Snadněji zvětrávájí rozpukané horniny a horniny minerálně bohatší Charakter zrn - chemicky zvětralé jemnozrnné, fyzikálně hrubozrnné Textura masivní horniny jsou odolnější než zvrstvené a rozpukané (snadnější pohyb fluid

68 reliéf Jak vypadá oblast Elevace víc vystaveny zvětrávání Tektonické postižení Orientace svahů S jiné množství tepla než J Návětrná strana více srážek

69 Vegetace Snižuje rychlost eroze Usnadňuje odtok Umožňuje delší dobu chemického zvětrávání

70 čas Čím více času, tím intenzivnější zvětrávání může být Člověk nevypočitatelný faktor výrazné urychlení procesů

71 klima Určuje charakter zvětrávání Fyzikální Chemické Biochemické Určuje, zda může proběhnout biochemické Bez vody a ve vodě rozpustných látek nemůže proběhnout chemické

72

73 klima Zemi můžeme rozdělit na oblast: Arktickou dominantně mechanické zv. Aridní dominantně mechanické zv. Humidní- Sialitické zvětrávání vznik jílových minerálů mírný pás Al : Si < 1 Sialitiocko-alitické specifický typ půd subtropy Al : Si = 1 Alitické laterity, bauxity tropický pás Al : Si > 1

74 terminologie ELUVIUM zvětralá hornina leží na svém místě DELUVIUM = KOLUVIUM svahový sediment sesunutí eluvia po svahu DILUVIUM pleistocenní (starší čvrtohory) PROLUVIUM svahoviny nahromaděné při úpatí svahu FLUVIÁLNÍ oblast říční, tekoucí voda, ovlivněno proluviem ALUVIUM sedimenty údolní nivy, při úpatí pohoří

75 eluvium deluvium

76 Tvorba půd Pedosféra zóna, na kterou je vázaná produkce potravin Půda spolupůsobení lito, atmo, hydro, biosféry vznikla tenká vrstva PEDOSFÉRA PŮDA produkt fyzikálního, chemického i biochemického zvětrávání, je schopna poskytovat živiny rostlinnému krytu PEDOSFÉRA spjata citlivě se zv. procesy po určité době mohou deluvia přejít do konečného stadia - půd

77

78 Pedogenní činitelé Prakticky identické se zvětráváním Mateční hornina Klima Organičtí činitelé Reliéf Čas Na planetě vznikaly půdy po dobu, kdy bylo chemické zvětrávání nacházíme i FOSILNÍ PŮDY (pohřbené) např. Brno ve spraších světlé černé polohy, Boskovická brázda pohřbené sedimenty rhizolity (kořenové zóny)

79 Mateční hornina a klima Hornina je ve spojení s klimatem dominantním faktorem vzniku půd KLIMATOGENNÍ PŮDY klima naprosto dominantní role, role substrátu potlačena pomalé pedogenní procesy, dost času ANTIKLIMATICKÉ PŮDY málo času, dominantní roli hraje hornina v počátečních stádiích vzniku půd, nevhodné klima pro vznik půd Kombinace těchto dvou faktorů určuje BONITU půdy úrodnost, výživnost, kvalita

80 Kvalita půd mateční hornina Kvalitu půdy určuje obsah organických i anorganických prvků, přítomnost vody, organismů a půdního vzduchu Matečná hornina je zdrojem anorg. látek Na, K a Mg hlavní anorganické prvky vznikají hydrolýzou původních minerálů (živce, plagioklasy, ) Bazické horniny bohatá minerální stavba, ale nedostatek alkálií K, navíc se nadměrně tvoří jílové minerály dobrá půda ze začátku zvětrávání Granitoidní horniny minerálně chudé, ale dobrý SKELET půdy písčitá křemenná zrníčka pevná tělíska nutná pro migraci fluid

81 klima Rozhodující činitel určuje jaký typ půd v oblasti vznikne Fosilní půdy jsou indikátorem paleoklimatu Teploty a sezónnost srážek určují směr pohybu vody v rámci profilu

82 Klima - pedalfery Ped + Al + Fe Vznikají v zónách mírného klimatu nebo s pravidelnými srážkami Dominantní směr pohybu vody je dolů transport značné části materiálu vzniká nabohacený horizont (jílové minerály) U nás jsou dominantní Oxidy a hydroxidy Fe a Al malý transport, zůstávají v nabohacené vrstvě

83

84 Klima pedocaly V oblastech s nepravidelně rozmístěnými srážkami Voda vzlíná směrem vzhůru Horizont akumulace vzniká v místech výparu vody zůstávají špatně separovatelné látky soli Vzniká horizont CALICHE zpevněný koncentrovaný horizont bělavý půdní kalcit

85

86 Klima - laterity Oblasti tropů a subtropů Obrovský přebytek srážek Hromadění nejméně mobilních složek oxihydroxidy Fe a Al, zbytek se odplaví Laterity < Fe, bauxity > Fe Půdy s teoreticky nízkou bonitou Bonitu nahrazuje organická hmota, která je ale velmi slabá Krátkodobá úrodnost, po odstranění této vrsty se z nich stávají neúrodné

87

88 klima HARDPLAN neúrodná vrstva vzniká při obnažení vegetace a části půdy v pedalferech a pedocalech na pastvinách V obou případech je nabohacená vrstva odolná vůči zvětrávání Klima ovlivňuje pedogenetické procesy i nepřímo určuje zda zde budou organismy

89 organismy Poskytují do půdy organické komponenty HUMUS soubor všech odumřelých organismů a jejich extrakty EDAFON organismy žijící v půdě, kypří půdu, umožňují pohyb vodu a vzduchu, mísí půdu

90 reliéf Ovlivňuje přímo tvorbu půd charakter pohybu vody V ukloněných terénech rychlý odtok gravitační sesuvy nový materiál málo času na vytvoření půd NEZRALÉ PŮDY Deprese nahromadění půd Nepřímo tvar určuje rozložení mikroklimatu Čas Větší či menší uplatnění procesů Nezralé a vyzrálé půdy

91 Klasifikace půd Popis půdního profilu Půdní horizonty deskovitá tělesa od sebe se lišící: Barvou Zrnitostí Výskytem humusu Uplatněním zvětrávání Kyselostí Rozhodující uplatnění zvětrávacích procesů a pohybu vody Horizonty se označují A, B, C, D + malá čísla latinsky (subhorizonty)

92 Horizont A nejsvrchnější vrstva zóna vyluhování, voda se vyplavuje a rozpouští komponenty směrem dolů největší míra humusu Horizont B zóna akumulace ukládání vyluhovaných látek, určuje bonitu půdy organické komponenty určují i barvu Horizont C zvětralá mateční hornina zvětralina, neprodělala pedoprocesy, nový materiál pro vznik půd Horizont D nezvětralá mateční hornina přestává pohyb dolů a začíná téct vodorovně Toto je praktické dělení vidíme stádia zvětrávání, vznik novotvořených minerálů, promísení

93

94

95 Genetické dělení - oblast střední Evropy Terestrické podle hladiny podz.vody v C a D Černozemě Hnědozemě Podzoly podhorské oblasti Terrae calcis vznikají na karbonátech Platosoly, latosoly - lateritické Semiterrestrické Nivní Glejové Slané Subhydrické Gyttja Almy jezerní křída Rašelinné vrchoviště slatinné

96 Geologická činnost větru Eolická činnost

97 vítr Pohyb vzdušných částic, který je vyvolán rozdílným teplotním zahříváním různých částí planety Vzniká teplotní gradient, který je vyrovnáván pohybem vzdušných mas Země není homogenní těleso oceány absorpce teploty a její uvolnění Rozmístění oceánů není stejné na severní a jižní polokouli, kontinenty jsou tvořeny elevacemi a depresemi Projevuje se na celé planetě

98 Pohyb vzduchu Vzduch má nízkou viskozitu laminární proudění je výjimečné, ve vzdušné mase převažuje turbulentní proudění Vzdušné víry v oblasti s překážkou např. kopec mění se tlak a výrazně se rychlost Nejčastější eolické sedimenty jsou na návětrných a závětrných svazích

99 Existuje 12 stupňová stupnice pro rychlost větru Km/h, m/s Dále je důležitá povaha dráhy větru a materiál, na který vítr působí Rychlost větru

100 Nepřímé působení větru Vítr přemisťuje i vodní páru a tím určuje charakter srážek v dané oblasti Vznik srážkového stínu (vznik pouští) U nás v sev. Čechách návětrná strana Krušných hor (Německo) velké množství srážek, závětrná srážkový stín

101 Přímé působení větru Rychlost Čím větší je, tím má vítr větší energii a tím je schopen transportovat větší počet a větší částice Povaha dráhy Pro usazení částic je nutná změna rychlosti a ta je dána změnou dráhy závětrné a návětrné oblasti

102 Přímé působení větru Horniny Důležité částice musí ležet volné na povrchu (částice není ničím tmelena např. i vodou) Částice musí mít vhodnou váhu, velikost a tvar (menší a lehčí částice se přemisťují snáze, stejně jako nepravideln, ostrohranné částice Rostlinstvo Fixuje povrch a zabraňuje odnosu částic větru

103 Činnost člověka Vznik plochých oblastí (pole) nemění se povaha dráhy větru odvátí materiálu nutné vysázet větrolamy Sezónně je půda zakrytá nebo odkrytá rozrušení skeletu horniny těžkou zemědělskou technikou

104 Rušivá činnost větru - eroze Dvojí působení Deflace Větrný odnos částic z povrchu mění se původní geologická stavba dané oblast Odnos jemnozrnných částic a vznik reziduí zbytkové části původní horniny a vzniká pouštní dlažba

105 deflace Vznikají tzv. tabulové (svědecké) hory Ploché temeno Eolické činnost je zde doprovodem - vyhlazení a odnos jemných zvětralin Deflace může vést i ke vzniku depresí (voštin) v krajině vznik větrným vírem

106 Větrná eroze Větrná koroze obrus Částice transportované větrem obrušují materiál, do kterého narážejí Je to selektivní proces přednostně jsou vyerodovány méně odolné částice Vznik voštin (aerocysty) nepravidelná deprese v původně hladké skále mohou vznikat i zvětráváním Facety žlábky vyerodované do pískovce

107 Viklany, skalní hřib, skalní okna, brány geologická činnost větru je doprovodná, poblíž terénu jsou transportovány větší úlomky a také ve větším množství základna je více erodovaná než elevační část obrus

108

109 voštiny

110

111 činnost větru Selektivní činnost se uplatňuje i na transportovaný materiál zůstávájí pouze ty nejodolnější částice zejména křemen (eolické písky) Hranec (glyptolit) velký úlomek, který původně ležel zaoblený písku nebo jiném sedimentu působením částic odnášeného materiálu je úlomek opracován vzniká více opracovaných ploch kámen neleze v terénu, ale vítr působí z mnoha stran jsou u nejodolnějších úlomků

112

113 obrus Wadi (vádí) Údolí s kolmými stěnami a na dně jsou zbytky fluviálních sedimentů nejvíce vznikají činností občasných toků vítr pouze domodelovává údolí Jardangy Typické pro hlinité nebo solné pouště Z tabulové hory vybíhají úzké dlouhé výběžky za bouřek spláchne materiál voda

114

115 Transportační činnost větru Valení, sunutí (creep) Velmi malá vzdálenost (v metrech) Bez ztráty kontaktu s podložím Nejhrubší částice Saltace Leží na podloží, zvednutí, usazení Písčitá frakce Záleží na síle větru jak úlomek padá narazí na další přidání energie pohyb větších částic než je síla větru částice jsou typicky tvarované - mělké dolíčky

116 Transportní činnost větru Vznos, suspenze Částice vyzvednuta vírem vysoko nad terén, aby spadla musí přestat foukat, nebo změnit povahu dráhy usazování na návětrné nebo závětrné straně Dobré vytřídění částic

117

118 Eolická činnost - eolianty Dělí se na: Hrubé, štěrkovité Písčité Prachovité

119 Eolická činnost štěrkovité sed Pasivní charakter Nebyly transportovány nebo velice krátce rezidua nejsou čistě sedimenty Pouště Hamada ostrohranná Serir oblázky Typická je pouštní dlažba, pouštní lak, solný květ

120

121 Eolická činnost štěrkovité sed Pouštní lak Povrch je lesklý a dolíčkovaný medově hnědé až žlutohnědé Obrovsky se střídá teplota, část vody vzlíná k povrchu a sní i sloučeniny železa, ty se vysráží na povrchu Pouštní květ Pokud je víc vody, soli se vysráží na povrchu Evaporitová průrva kapilarita, vzlínání, vyluhování okolí, vysráží se chloridy či sírany

122

123 Eolická činnost písčité sed Nejcharakt. pro eolickou činnost Erg Dobře vytříděné Saltace Pouštní lak Tvoří charakteristická tělesa

124

125 tělesa Pokryvy Kryjí terén, modelují reliéf, tvoří deskovité těleso, jsou vzácnější Důsledek písečné bouře písek ve vznosu, pak síla větru klesne a sedimentace Cover sandy malá mocnost (cm, dm) Paralelní vrstevnatost, čeřiny

126

127 tělesa Duny, akumulace Místně nabohacené těleso písku Dělí se na duny připoutané a stěhovavé (písečný přesyp) Připoutané duny fixované na místě vzniku pohyb větru vystaven nerovnosti vznik větrných vírů duny, faktory velikost a orientace větru návěj brázda přívěj brázda závěj

128 tělesa Stěhovavé duny Geografické dělení Přímořské, pobřežní okraj moře, pláž směrem do vnitrozemí duny mohou být fixované stromový porost, méně rozsáhlé, kopulovitý tvar na pobřeží je směr větru proměnlivý (Polsko, Kurská kosa) Vnitrozemské v rámci pouští, uprostřed kontinentů Dle velikosti Dle tvaru dun souvisí se silou a stálostí větru a s dostatkem písku

129 Tělesa vnitrozemské duny Srpovitá duna, barchan Malé duny Návětrná strana proti větru pozvolná, vypouklá, Závětrná prudká, krátká, konkávní Kraje méně mocné, rychlejší pohyb Proti větru eroduje, na druhé straně sedimentuje a spadává Šikmé zvrstvení

130

131 Tělesa vnitrozemské duny Příčná duna Deformace barchanu Spojení barchanu Napříč větru, stovky metrů

132 Tělesa vnitrozemské duny Podélná duna Rovnoběžně s větrem Vznikají za nerovností terénu - závěj

133 Tělesa vnitrozemské duny Duna typu U Konkávní stranou proti směru větru Eroze staršího písčitého pokryvu Zvýšená eroze destrukce okraje dunového pole Fixované okraje

134 Tělesa vnitrozemské duny Hvězdicovité duny Mnohem větší duny Často na velkých dunách vyvinuty menší Kolem určitého uzlového bodu

135

136 Eolické sedimenty prachovité Sedimentace ze vznosu Rychlá náhlá sedimentace Vznikají bezstrukturní sed., masivní charakter Kryjí plynule terén Zvýšení akumulace v místech roklí, návětrné a závětrné strany Mohou přejít ve spraš

137 Spraš Prachovité eolické sedimenty, které se mohou ve spraš vyvinout Jemnozrnný, bezstrukturní Rozmokavá Ve vyschlých spraších kolmé stěny, po dešti se hroutí Hranolová odlučnost Vápnitost zesprašování po sedimentaci chemickým zvětráváním ze silikátů se uvolňuje Ca, který se váže se slabou HCO 3 karbonáty konkrece cicváry, rhizolity kořenovitá struktura v místech původních kořenů Pseudomycelie výplň pórů Typicky klimatický sediment

138

139 Geologická činnost ledu, mrazu, ledovců

140 Pevné skupenství vody Sníh nebo led typický povrchový činitel, vyvolává a vyvolával obrovské změny V minulosti existovaly doby glaciálu ledovce tvořili velkou část pevniny + zamrzlé půdy, zbyly geomorfologické pozůstatky, tvary, reliéf, glac. Sedimenty, hlavně z pleistocénu Období ordoviku Gondwana obrovské ledovce Jura, křída neexistovaly ani led. polární čapky

141

142 ledovec těleso ledu vzniklé překrystalizováním ze sněhu, pohybuje se a je schopno utvořit geologické procesy sníh akumulace vzniklá z ovzduší z vodní páry při teplotě pod 0 C led - z vody při teplotě pod 0 C -firn -působení slunce a stlačování sněhu - rekrystalizace - Regelace změnami tlaku schopnost změny tání ledu (pod 0 C)

143 Minerál Hexagonální soustava Odlučnost dle bazální plochy ledovce pohyb dle bazální plochy, pohyb v rámci pevného materiálu Tvrdost při 0 C = 1,5, s klesající teplotou tvrdost roste, při -50 C až 6 (běžná tvrdost hornin) Záznamy z grónského ledovce sledování oscilací Ledovcový vzduch charakteristické složení Prach voda led

144 Led x ledovec Led Celá řada míst s ledem, které nejsou ledovec Půdní led Puklinový led Voda při přechodu z kapalného na pevné skupenství zvětší svůj objem cca o 9% - půdní, puklinový led zvětrávací faktor Někdy jako ledovce označována tělesa plujícího ledu je to led, který se utrhl z ledovce

145

146 Led x ledovec Vysoké ledy Grónsko vysoké pobřeží, Antarktida ploché těmito ledy se dostává do oceánu sladká voda Materiál z ledovců zaoblené opracované bloky materiálu plující ledovce mají v sobě zamrzlý materiál, jak roztává - upadávají

147 ledovec Překrystalizování sněhu V oblasti musí být záporná tepelná bilance delší hromadění sněhu Hranice mezi tepelně kladnou a zápornou je sněhová čára pozice u nás je proměnlivá

148 ledovec Sníh firn firnový led ledovcový led Změna stavby Firn částečné tání sněhové vločky, přes kapalinu jsou částečky ledu pospojovány sníh těžkne Firnový led ledové agregáty, tavný led Ledovcový led překrystalizovaný agregát ledu

149 ledovec vločka obroušení (prachový sníh) zvyšuje se teplota granulární sníh teplota roste firn firnový led ledovcový led agregát tvar vloček závisí na vlhkosti, rychlosti krystalizace. faktory jsou teplota, tlak a čas mění se mechanické vlastnosti, objem, měrná hustota snižuje se množství vzduchu, teplotní vlastnosti Mění se stavba pohyb ledovce díky gravitaci činnost ledovců má geologický význam

150 Pohyb ledovec Nejrychleji se pohybuje nejsvrchnější část ledovce v dolních partiích se projevuje tření Rigidní vrstva stejná rychlost pohybu jako velká kra V rámci ledovce vznikají trhliny Rozdílná rychlost podloží a vrcholové části i okrajů a středních částí (okraje tření pomalejší) Tvar podloží V místech prudkého sklonu podloží nedokáže creep vyrovnat tento sklon ztráta dpojitosti (spodní část plastická, horní pevná), vznikají praskliny (pukliny)

151 Charakteristika puklin Pukliny příčné Prudký sklon podloží ledovec nestíhá vyrovnat creep = ledopády Okrajové trhliny Okraj ledovce styk s okolní horninou Podélné trhliny Čelní zóna ledovce rychlejší pohyb materiál nemá schopnost vyrovnat rychlost bez ztráty spojitosti - rozpraskání

152 Voda v ledovcích Ledovec přijímá teplo povrchem činnost Slunce na původně rovném povrchu dochází k ablaci vznik malých tavných jamek tendence tvořit kruhový průřez ablace pokračuje dál (ve vysokohorském prostředí elevace kuželovitého tvaru a ž 1 m kajícníci Ledovcové stoly na povrchu tělesa jsou horninové úlomky, chrání ledovcové podloží a noha stolu je neroztavený ledovec voda stéká dolu až se dostane k bází ovlivňováno horizontální silou vznikají mýtiny, berou s sebou částice vznik trychtýřovitých útvarů Voda z báze teplo přijímá z báze Regelace tlak ledovce způsobuje tání uprostřed ledovce zvýšeno smykovým namáháním při pohybu

153 Rozdělení ledovců Vysokohorské údolní Pevninské kontinentální Úpatní - piedmonské

154 Vysokohorské ledovce Vznikají ve vysokých horách, je zde oblast, kde se sníh hromadí a vzniká firnoviště, ledovec se pohybuje dolů led. splavem Alpy, Dolomity, Pyreneje V geologické minulosti v pleistocénu na území ČR v rámci Jeseníků, Šumavy, Krkonoš

155 Vysokohorské ledovce

156 Pevninské ledovce Je jako deska bez ohledu na podloží, z něho vykukují jen vrcholky sběrací pánev je celý povrch ledovce Antarktický, Grónský zbytek mnohem většího melé zbytky ledovce z pleistocénu Island (vysokoh + kont), Norsko Pleistocénu na území ČR zasahoval kontinentální ledovec 2x především S. Morava Opavsko, Ostravsko a S. Čechy Hrádek nad Nisou

157 Upatní ledovce Vzácné, pouze v rámci Aljašky Úpatí hor Piedmont oblast v Itálii Z vysokých se plazí ledovce dolů a dostávají se do přímoří spečou se a mrtvě zde leží Ovlivněno morfologií oblasti U nás jsme neměli - Aljaška

158 Působení ledovců Nepřímo Klimatické působení Přímo Jejich oblast se dá popsat jako oblast ledové chladné pouště Periglaciální oblast Proglaciální oblast nezasahuje fyzicky Geologicky a geomorfologicky Ledovcová eroze Ledovcový transport Ledovcová sedimentace

159 Glacigenní ledovcový sediment Glaciální projev glaciálu doba ledová Všechny 3 typy ledovců mají tyto činnosti

160 Činnost vysokohorských ledovců Pro vysokohorské ledovce je typická sběrací oblast hromadění materiálu, překrystalizování sněhu, pohyb dolů ledovcovým splazem firnová čára nulová teplotní bilance, nad ní přibývá, pod ní ubývá Ledovcový splaz jednoduchý či složitý končí tam, kde led taje ledovcové čelo Ledovec je tvořen vodou a příměsemi vzduch, úlomky brusná pasta formuje okolí nejen ledem, ale i příměsemi

161

162 Ledovcová eroze Exarace brázdění Detrakce odlamování Deterce - obrušování

163 Led. Eroze - exarace Vznik ledovcových trogů (údolí tvaru U) přemodelování z původního tvaru údolí V Dá se rozdělit na několik specifických oblastí ve sběracích oblastech vznikl kar (cirk) kolmé stěny, polokruhovitě uzavřen Směrem dolů ledovec vybírá místa s možností větší eroze (tektonické poruchy) místa, kde byly hodně ledopády, výsky původně méně odolných hornin

164

165 Mocnost ledovce V místech spojování větší vyhloubení, boční ramena ledovců jsou výš vysutá údolí (o několik metrů výš než konečné údolí již spojeného ledovce) Carling Matterhorn špičaté tvary spojení 3 cirků

166

167

168 Eroze - exarace Exarace může být podmíněna: Vlastnostmi podloží Vlastní hornina, na které ledovec leží míra odolnosti Množství úlomků hornina na bázi i vně ledovce čím více, tím víc působí Vlastnostmi úlomků Množství a přítomnost vody na bázi Mocnost ledovce

169 Eroze - exarace U vysokohorských ledovců se jedná o erozi řízenou tvar údolí určuje kudy bude probíhat

170 Tvary reliéfu Oblík Podloží obsahuje více odolnou složku, odolná zůstává vypreparování odolnějšího z podloží Na pomezí mezi exarací a obrusem (velikost až stovky m)

171

172 Eroze deterze (obrus) Úlomky v rámci ledovce obrušují podloží Nejjednodušší tvar rýhy ledovcové škrábance Ledovcové hrnce voda vymílá hluboké deprese oválné V kombinací s exarací vzniká oblík

173

174

175

176 Eroze detrakce (odlam) Ledovec pohybem odlamuje ostrohranné úlomky a ty se vlečou dál Úlomkům se říkalo souvky ty mohou mít specifický tvar (roubíkovitý), samotné jsou taky rýhovány, dají se poznat díky kvalitě povrchu (u kontinentálních ledovců často pocházejí z velké dálky exotické, eratické, bludné balvany

177 Transport materiálu Ledovce materiál netřídí, neopracovávají Velice málo Míra opracování se liší na povrchu vůbec Největší opracování na bázi rozbíjení, ulamování

178 Ledovcové sedimenty Usazený materiál, který ledovec, či voda v ledovci transportoval Till nezpevněný Tillit zpevněný Sedimenty jsou prachovité, písčité, úlomkovité chybí jíl, není vrstevnatost Sedimenty tvoří tělesa morény vznikají transportem v různých stádiích ledovce

179 tillit till

180 Ledovcové sedimenty Morény stacionární, nepohyblivé Celé těleso ledu odtaje, materiál z něho vypadne a zůstane ležet Morény koncové Morénu ústupové kontinentální ledovce

181

182 glacigenní sedimenty - moréna

183 Ledovcové sedimenty Pohyblivé morény pohyb se samotným ledovce M. svrchní leží na ledovci okrajové, střední M. vnitřní uvnitř ledovce M. bazální leží na bázi ledovce základní, spodní

184 Ledovcové sedimenty Stacionární morény V čele ledovce tál led, vypadával materiál a vytvořil hráz, pak ledovec ustoupil, val zůstal koncová moréna, pak zase odtál a vznikla ústupová moréna

185 čelní moréna alpského ledovce

186 Ledovcové sedimenty Pohyblivé morény Okrajové v místech kontaktu s horninami Střední pravá ze dna údolí vystupuje podložní hornina nunatak (kontinentální led), jak ledovec odtéká, odlamuje úlomky Střední nepravá 2 ledovce se k sobě přiblíží a spojí v okrajových morénách

187

188 Ledovcové sedimenty Vnitřní moréna uvnitř ledovce v místech přemodelování podloží odlamování materiálu tavnými vodami se protaví úlomek a zamrzne Bazální moréna materiál na bázi ledovce, odlamování z báze, protavování k povrchu Bazální plochá, koncová, ústupová - elevace

189 tvary Drumlin(a) Elevace na bazální moréně, tvar převrácené kávové lžičky, tvořeno tillem Prudkou stranou proti směru ledovce Desítky metrů Kamy Podledovcový tok, díky tání, vystupuje zespod ledovce a morény pokles tlaky, plochý vějíř

190

191 Kettle kotel deprese V rámci bazální morény pochované těleso ledu, jak odtálo vznik deprese bazální moréna není čistě deskovité těleso tvary

192

193 Kontinentální ledovce Kryjí oblast ploše jako deska Nemají řízenou erozi, pouze na okrajích fjordy místa, kde kont. ledovce mohli působit exarací Transport je stejný jako u vysokohorských Nemají trogy Velké oblasti eratické balvany v ČR nordické souvky ze Skandinávie, baltické z Pobaltí Jednotlivé morény se liší obsahem Sedimenty mnohem mocnější než u vysokohorských ledovců

194 sedimenty Till, tillit Koncové, ústupové a bazální morény Ostatní morény nejsou, maximálně na okrajích ústupové morény celá řada Osar esker hadovitá elevace až desítky km v délce, vznikají činností podledovcových toků tyto toky snadněji teplem erodují nahoru než dolů do bazální morény na dně se vrší sedimenty ty jsou patrné po odtání ledu

195 esker

196 esker

197

198

199 Kontinentální ledovec Podledovcový tok Voda vytékající z ledovce Tato voda rozplavuje sediment a vznikají glacifluviální sedimenty jsou lépe vytříděné a zpracované než ledovcové sedimenty Sandr výplavová rovina oblast protkaná toky

200

201 Kontinentální ledovce V předpolí ledovce mohou vznikat jezera jsou hrazena tělesy morén Jezero hrazeno ledovcovým splazem těleso ledovce se ohybuje a je rozbito řadou trhlin, při ústupu ledovce dojde k porušení jezera

202

203 Kontinentální ledovce Jezera často v kontaktu se sezónními vodami a dochází k rytmickému ukládání sedimentů - varvity

204 Kontinentální ledovce Ledovce postupují do oceánu telení (calving) ledovce Podloží je pokryto ledovcem a ten postupuje do tělesa stojaté vody Těleso vody má nižší hustotu než oceánská voda a určitou dobu se po ní pohybuje Záleží na sklonu podloží a na vlnění vody Podledovcové toky se mísí s mořskou vodou a vzniká laguna a z v vody vypadává sediment a vzniká mírná elevace snížená salinita Led se odlomí a pohybuje se do oceánu, množství ledu záleží na tvaru podloží Pohybl ledovce závisí na mořských proudech

205 Proglaciální oblast Je dále od ledovce a je ledovcem ovlivněna teplotně Nízká teplota vzniká permafrost (trvale zamrzlá půda) v půdní vrstvě pod povrchme se nachází půdní led po období delší než 2 roky Oblast má charakter ledové pouště tajga, tundra V dnešní době permafrost kryje kolem 20% povrchu planety (tvoří i část dna okrajových moří přiléhajících k Sibiři) v pleistocénu bylo dno až o 150 m níže než dnes dna promrzla a vznikl půdní led poté byly tyto oblasti zaplaveny a vlivem nízké teploty vody přetrvaly

206 Proglaciální oblast Činná vrstva oblast na povrchu permafrostu, během polárního léta rozmrzá Talik nepromrzlá oblast uvnitř permafrostu v těchto místech mají zeminy jiné mechanické vlastnosti a navíc podzemní voda sem přináší zvýšenou teplotu Mocnost permafrostu několik set metrů

207 Proglaciální oblast - permafrost Oblasti promrzlé + oblasti výskytu čistého ledu (mrazový klín) Při rozmrzání činné vrstvy vznikají na rovném povrchu elevace a deprese v nich se hromadí voda možný vznik rašeliniště

208

209

210

211 Proglaciální oblasti - kryoturbace Texturní znaky sedimenty kryotektonika mrazové províření Ledový (mrazový) klín základní tvar Původní mocná vrstva promrzne rozpraská a rozdělí se do řady drobných ker (stejně jako bahenní praskliny) do prasklin (mm) nateče z povrchu voda zmrzne zvětšení objemu a výsledkem je mrazový klín Není to izolovaný útvar vznikají polygony jednotlivé trhliny jsou propojeny tvar závisí na složení zeminy, na rychlosti a intenzitě teplotních změn a na množství vody

212

213

214 Proglaciální oblast Mrazový (ledový) hrnec Porušení mrazového klínu např ve svahu soliflukcí (spec. Případ konkeliflukce), nebo procesem kryoturbace bez mrazového klínu

215 Proglaciální oblast - permafrost Je-li činná vrstva na svahu dochází k pohybu této vrstvy (pomalý pohyb po nepropustné vrstvě tvořená ledem = soliflukce, resp. kongeliflukce Nebo může zanikat talik agradace (narůstání) permafrostu nově vznikající led vytvoří plochou elevaci pinga Zvětšování taliku degradace permafrostu a v původně rovném reliéfu vznikne deprese alas deprese mohou být vyplněny vodou

216 Vodní tok může přinášet do oblasti teplo přednostně tají ledovcové klíny na bocích koryta jsou gravitačně nestabilní a dochází k řícení do koryta

217 Proglaciální oblast - půdy Smíšené zeminy U nás na horách (Krkonoše, Jeseníky) Strukturní půdy hrubé úlomky v půdě tvoří přednostní geometrickou strukturu Tříděné půdy Brázděné půdy Dlážděné půdy

218 Tříděné půdy Hrubé úlomky tvoří kruhovité obrazce (kamenné věnce) nebo mnohoúhelníkovitá tělesa (kamenné polygony) Promrzání má několik zárodečných center, z nichž jsou úlomky odtláčeny pryč zárodky se srazí vznik polygonu

219 Brázděné půdy Na svahu jsou kamenné řady ke třídění se přidává i gravitace a úlomky tvoří protáhlou linii

220 Dlážděné půdy V sedimentu jsou velké hrubozrnné úlomky uprostřed jemnozrnného sedimenty promrzáním jemnozrnné hmoty jsou hrubozrnné úlomky tlačeny pryč směrem vzhůru a na povrchu tvoří jakoby dlažbu

221 Proglaciální oblast činnost mrazu Tor izolovaná skála Vzniká z nejodolnějších úlomků dlouhodobý proces Geol. Činnost mrazu v pevných skalních horninách Na vrcholu sedimentu jsou jemné částice, které promrzají a oblast se stává ze všech stran plošší a vzniká vrcholová elevace

222 Palzy Elevace plochý pahorek vyplněný rašelinou V oblasti hromadění organismů vzniká malá elevace po napadení sněhu horní část promrzla zvětšil se objem a elevace se zvětšila, v polárním létě svrchní část roztála voda se dostala do podloží atd Pozor slatiny souvisí s tělesy podzemní vody, vznik rašelinišť, bažin a močálů geol.činnost org

223 Tufury (thufury) Mírné elevace do 1 m Kořenový systém trávy tvořil malou elevace více promrzl voda do něj pronikla z boku a elevace se zvětšila Půdní girlandy Do několika dm Systém drobných elevací a hrázek na svahu Elevace jsou drženy trávou a plošinky za nimi mohou být holé

224 Geologická činnost vody

225 hydrosféra Vnější obal Země Voda atmosferická Voda povrchová Voda podpovrchová

226 Povrchová voda Dešťový ron Všechna voda spadená do terénu, plošně neusměrněná, teče do rýn - aluviální Vodní tok - fluviální Jezera - limnologie Moře, oceány oceánografie, mořská geografie

227 Podpovrchová voda Vadózní vody pod povrch z povrchu Juvenilní vody zbytková voda z magmatu

228 Hydrologický cyklus Složitý systém cyklu vody se snaží zachytit hydrologický cyklus jako první se ho snažil vyjádřit Le Matrie tzv. třetinové pravidlo 1/3 steče z povrchu 1/3 se vsákne 1/3 se vypaří Neplatí Různý poměr mezi srážkami, odtokem a vsakem

229

230 faktory Podnebí Geomorfologie Vegetace Geologická stavba

231 Faktory - podnebí Určuje vstup Důležité v jaké formě srážky spadnou Jak rychle spadnou (rychle odtok) Kdy spadnou velká rozdíl, zda pravidelně nebo jen občas

232 Faktory - geomorfologie Sklon Čím větší sklon, tím větší odtok a menší výpar a však Orientace vůči světovým stranám Srážkový stín horské oblasti, nížiny pravidelnější srážky

233 Faktory - vegetace Regulátor zpomalovač

234 Faktory geologické prostředí Jakým způsobem jsou horniny schopny přijímat a hospodařit s vodou Závisí na: Stavbě hornin v geologickém okolí Volný prostor v horninách (komunikace mezi volnými prostorami) Propustné horniny voda zde migruje kolektory Nepropustné horniny voda není schopna pohybu izolátory Absolutně nepropustná hornina neexistuje

235 Faktory geologické prostředí Území kde vystupují propustné hornina málo povrchové vody, stálý režim podzemních vod Nepropustné horniny bažiny apod. Propustná se může změnit na nepropustnou Zaplavení jílem Chemické vazby Zalednění

236 Propustné horniny Puklinová propustnost Vázaná na tektonické poruchy Pukliny různé geneze Tlakové jsou sevřené špatná migrace vody Tahové otevřené migrace vody snadnější Pórová propustnost průlinová Dominantně v sedimentech Často se navzájem prolínají, průlinová je ale z hlediska kvality vody a migrace pomalejší Dutinová propustnost V podzemních prostorách dutiny, podzemní vodní toky, jeskyně Krasová propustnost rozpouštění okolní horniny, pouze v rozpustných horninách

237 Podzemní voda Veškerá voda pod povrchem Pod povrch z povrchu vadózní voda Zbytková z magmatu juvenilní voda Vsakování infiltrace povrch déšť gravitace Vcezování impregnace povrch déšť gravitace tlak

238 Podzemní voda Voda pod povrchem migruje dokud nenarazí na nepropustnou horninu izolátor Začne stoupat nahoru upraví se hladina podzemní (spodní) vody 1.pásmo povrch hl.podz. vody pásmo intenzivní saturace (provzdušnění, aerace), v tomto pásmu prostor pouze částečně vyplněn vodou, je zde vzduch 2.pásmo nasycení, saturace, zvodeň kolektor, vše vyplněno vodou kapilarita vzlínání, vede k tomu, že je místně hladina podzemní vody zvedlá (podepřená kapilární voda), někdy kapilarita i v 1. pásmu pokud není vsak trvalý, zůstávají zde kapičky vody

239 Rozdělení podzemní vody Podzemní voda je všechna voda pod povrchem 1.Skalní vlhkost Pouze technický význam V submikroskopických prostorách hornin (mm) držena molekulárními silami neodtéká 2.Spodní (pórová) voda pouze pórová voda 3.Puklinová voda pouze puklinová Spodní a puklinová voda se v terénu špatně rozlišují spodní voda

240 Voda v podzemí Kvalita vody pod povrchem se mění Filtrace odstranění mechanických nečistot Chemicky voda se v horninách chová jako roztok změna chemismu spodní voda značná filtrace, pomalý pohyb, mění se chemismus mineralizovaná Puklinová voda rychlejší pohyb, menší filtrace, méně mineralizovaná

241 4. náplavová voda (poříční) Všechna voda pod povrchem vcezováním, teče podél vodního toku Nejhorší kvalita Největší pohyb

242 Hladina podzemní vody Běžně zaměnována za hladinu spodní vody Hladina volná není ničím ovlivněná Určena množstvím vody, sklonem podloží, vlhkostí. V dosahu běžných studní Napjatá hladina V hornině je vytvořena tlakem nadloží nebo dalšími fluidy (plyny) Artézské studně tlak samovolný výtok ze studny Při narušení vrchního izolátoru se dostane na úroveň volné hladiny

243 Voda ve studních Studniční voda má dominantně volnou hladinu freatická voda (volně tekoucí), chová se podle gravitace (gravitační voda), reaguje na sklon podloží, dle toho se pohybuje Opakem je voda stagnující výrazně mineralizovaná hromadí se organické zbytky špatně využitelná

244 Hladina podzemní vody HPV kolísá rozkyv od horní úrovně ke spodní rozdíl představuje režim podzemní vody Kolísání ovlivňuje 1. Množství srážek 2. Sklon podloží 3. Propustnost 4. Barometrický tlak a teplota 5. Rostlinstvo 6. exploatace

245 Hladina podzemní vody Ad 1) čím více prší, tím více vody, ale s určitým zpožděním Ad 2) stálý sklon hladina stálá Zmenšení sklonu zmenšení pohybu větší mocnost zvodní Zvětšení sklonu zvětšení pohybu menší mocnost zvodní Ad 3) pohyb z hrubozrného prostředí do jemnozrného zpomalení, voda nastoupá (více pórů, menší velikost)

246 Hladina podzemní vody Povrchový tok ovlivňuje vcezováním HPV Vcezování, impregnace Vzniká náplavová, poříční voda, širší okolí vodních toků Může ovlivňovat HPV v nivě Málo kvalitní voda Nejblíže toku existuje pásmo, kde voda teče do řeky, či z ní, dále je pásmo, kde voda teče rovnoběžně

247 Čerpání podzemní vody Začneme-li vodu čerpat, hladina poklesne depresní kužel Akční radius kam až depresní křivka sahá (platí i pro čerpání plynu, ropy) Depresní kužely by se neměly porušovat Depresní křivka bývá deformovaná

248 Podzemní voda PV může vystupovat na povrch přirozenou cestou prameny závisí na geologické stavbě kontakt propustné horniny s nepropustnou Sestupné prameny podzemní voda pohyb dolu Výstupné prameny pohyb nahoru

249 Sestupné prameny Proudy podzemní vody, které se dostaly na zemský povrch sklon zvodně ukloněný vrstevní pramen (může se z něho stát suťový) kolektory uloženy horizontálně Údolní pramen v synklinálách vyerodované údolí vděčí za svůj vznik depresi Přelivové, vauclusseské Překonání elevace bývají periodické (jeskyně vyvěračky)

250 Vzestupné prameny Pohyb proti gravitaci Většinou spojeno se zlomem Prameny zlomové, dislokační ovlivněny množstvím vody v nadložním sloupci Mohou být periodické CO2 způsobuje přetlak - vybublávání

251

252 Vlastnosti podzemní vody Mineralizace Voda pod povrchem se zbavuje mechanických nečistot a mění chemismus Tvrdost vody Souhrn rozpuštěných látek Ca, Mg Všeobecná tvrdost všechny rozpuštěné sloučeniny těchto prvků inž., nebo geol. Průzkum Přechodná tvrdost (uhličitanová) hydrogenuhličitany Ca a Mg snadno odstranitelná převařením kotelní kámen Trvalá tvrdost stálá, tvořená sírany, těžko odstranitelná Stupeň tvrdosti množství výše uvedených látek Německá stupnice 1 = 10 mg CaO/1l Francouzská 1 = 10 mg CaCO3/1l Anglický nejméně 1 = 14,3 CaCO3/1l

253 Vlastnosti podzemní vody Celková mineralizace určuje zda je voda obecná či minerální Minerálka více jak 1g / l rozpuštěných pevných sloučenin, které se běžně nerozpouštějí Mineralizována voda méně jak 1g Pokud je příznivá pro člověka voda léčivá

254 Vlastnosti podzemní vody Mineralizované vody děleny dle chemismu co je ve vodě rozpuštěno dle teploty termy, akratopegy, akratotermy, hypertermální vody Měkká X tvrdá voda Měkká voda hodně CO2 agresivní, hladová voda

255 Krasové jevy Na území ČR a SR je řada hornin, které jsou schopné se rozpouštět krasové horniny dominantně karbonáty vápence, dolomity, evapority V ČR několik skupin karbonátů devonské, paleozoické Mor. Kras Jesenicko Oblast Barrandienu, Český Kras Podještědí Předdevonské, kambrické, krystalinické váp Chýnov Českomoravská vysočina Jižní Čechy

256 Povrchové Krasové jevy Na povrchu při kontaktu s povrchovou vodou Souvisí s rozpouštěním Rozdělení dle velikosti Škrap (škrapové pole) Při dopadu deště na karbonát chemická reakce vymílání materiálu, koroze, rozpouštění záleží na sklonu terénu obecné škrapy Rovný terén mělké prohlubně trychtýřovitého tvaru Ukloněný terén žlábkové škrapy Postupně se rýhy zvětšují, ale hromadí se v nich nerozpustný zbytek červenice terra rosa (jílové minerály, trojmocné Fe), degradují, jsou ulámány

257

258

259 Krasové jevy Geologické varhany Kulisovitě uspořádané deprese, rozpouštění v ukloněné oblasti Výrazné ovlivnění tvarů reliéfem a tektonikou Několik m Závrt (z. pole) Rozsáhlé deprese oválného tvaru v rozměrech desítek metrů Povrchová koroze karbonátů Povrchová voda tu vstupuje do podzemí Dělí se na Korozivní rozpouštěním řítivé propad podzemních prostor Uzavřené zející

260

261

262

263

264

265

266 Povrchové krasové jevy Ponory často vznikají v závrtech místo, kde mizí voda Propadání rychlé zmizení místo, kde dochází ke kontaktu hornin krasových a nekrasových (případně tektonika hltač Uvala Rozsáhlá deprese vzniklá spojením závrtů Polje Des. Km, ze všech stran uzavřená deprese (Chorvatsko, Slovinsko) v údolí vystupují mírné elevace humy hůře rozp. karbonáty

267 ponor

268 ponor Ponorový závrt

269

270 polje

271 Povrchové krasové jevy Mogoty tropický kras Des. Až stovky metrů, prudký sklon, protkáno celou řadou jeskyní a kaveren U nás pohřbené v Hranickém krasu (v rámci neogénu) Slepé údolí Lžícovitá deprese ukončená svislou stěnou (ponor) Poloslepé údolí Ponor nebyl schopen odvést všechnu vodu tvořilo se jezero, voda pak odtekla jinudy Mor. Kras Suchý žleb Voda v minulosti, kolmé stěny

272

273

274

275

276 Povrchové krasové jevy Vyvěračka (izvěra) vývěrové údolí Estavela dle potřeby bud jako ponor či vývěr Propast Otevřená, vertikálně omezená dutina Může i nemusí komunikovat Krasové i nekrasové horniny Mohou být i v jeskyních Na pomezí mezi krasem a nekrasem Vznikly bude korozí povrchová voda rozpouští směrem dolů úzké propasti, hluboké, typický pro kras vysokých pohoří (Fr. Alpy) typ AVEN Koroze + gravitační propadání v krasu několik systému jeskyní, stropy perforovány vznik propastí větší rozměry, šířka, nepravidelné stěny LIGHT HOLE Macocha

277

278

279

280 Macocha Hranice

281

282

283 Podpovrchové krasové jevy Jeskyně Horizontální chodba, dutina vzniklá erozivní či korozivní činností vody Krasové jeskyně v krasových horninách roli hrála koroze i eroze Nekrasové jeskyně v nekrasových horninách eroze Puklinové jeskyně Vrstevní jeskyně vázané na sedimenty dle vrstevních ploch Rozsedlinové jeskyně Dyje rozsedlinové + puklinové ledové sluje Ledové jeskyně Nepravé krasové jeskyně vzniklé korozí s ledovou výzdobou Pravé na vysokých sopkách působením vulkanických plynů - Island

284

285 Krasové jeskyně Podzemní dutiny a chodby, koroze a eroze Koroze Podle pukliny se nasákne voda a rozpouští okolní horniny Horizontální pukliny voda směrem dolu, pukliny se zvětšují, vznikají deprese a těmi protéká vodní tok aktivní jeskynní systém Pasivní jeskynní systém pouze dutina, voda již neteče

286 Krasové jeskyně Sifon Strop jeskyně se ponořuje pod úroveň původního dna Tvar záleží na tom, kolik vody teklo a jak Eroze do boku úzký strop, široké dno hruškovitý tvar Stropní koryta dno vyplněno sedimenty, tlak vody do stropu, ve stropu otištěný vodní tok

287 Krasové jeskyně Koroze rozpouštění, vyčerpá se, jakmile voda nasákne dostatečným množstvím Ca(HCO3)2 Eroze boční mechanická Vzhůru tlak eforace stropní koryta vznik vodních vírů evorze vznik depresí obří mísy Facety menší tvar, mělké misky, vymílání skály Je možné určit, kudy voda tekla

288

289 Krasové jeskyně Jeskynní patra Lokální pro jeskyni, různá odolnost hornin Systém horizontálních chodeb v rámci 1 jeskyně, v různé výšce vůči hlavnímu dnu Jeskynní úroveň Platí pro celou oblast, vývoj erozní báze vstupu a výstupu podzemní vody Vyšší hyerarchie Různá úroveň erozních bází

290

291 Jeskynní výplň Celá řada sedimentů Autochtonní vznikly přímo v jeskyni (zřícené stropy jeskyní, krápníková výzdoba) Krápník = sintr (CaCO3) CaCO3 + H2O + CO2 Ca(HCO3)2 Změna koncentrace CO2 tlakem - v puklinách je velký tlak, CO2 nemůže unikat, působením organismů

292 Jeskynní výplň Alochtonní Nějak přineseny větrem, vodou (ze závrtu) Organogenní Částečně autochtonní (guano, kosti) Alochtonní člověk Okrajové sedimenty u velkého portálu úsťový val, často se velmi liší od vnitrojeskynních Vnitrojeskynní sedimety mnohem komplikovanější roli hraje řícení stropů, sintrů.

293 Tvary v jeskyních Egutační jamka Nejzákladnější tvar Na dně Z povrchu jeskyně prosákne kapka, jsou i na povrchu krápníků, mohou i nemusí se dál vyvíjet Sintr Silně porézní biogenněchemogenní původ Vzniká vysrážením z roztoku karbonátového původu - Krápník rampouchovitého tvaru vzniklý ve volném prostoru, mohou být ale tvořeny i jiným plastickým materiálem láva, led, jíl, ale ty jsou velmi přechodné - Povlaky na horizontálních plochách až desky

294

295

296 Tvary v jeskyních Sintr krápník Stalaktit Stalagmit Stalagnát Vznik závisí na mineralizaci vody Rychlost pohybu vody Průtoku vody Stabilitě vzduchu Směr pohybu vzduchu Typická forma stalaktitu je brčko duté Stropy jeskyní jsou brčky posety z nich vznikají další typy Stalaktit zachovaný dutý střed

297

298 Tvary v jeskyních Stalagmit z egutační jamky Nemají střední kanálek Mnohem méně pravidelné Pokud je pravidelný stabilní podmínky Není vítr, kapka na 1 místo, málo vody, málo mineralizovaná Pokud mají vnitřky duté jádro rostly od spodu Stalagnát - spojení

299

300

301 Tvary v jeskyních Excentrita Narůstají na stalaktitu paprsčité útvary sluníčko rostou proti gravitaci Záclony Svislé, pospojované útvary (pospojování stalaktitů) Náteky, kůra Na dně jeskyně sedimenty Uložení vodorovně i svisle, na něm se ukládá sintr Kůra kryje proti erozi podložní sedimenty, ty pak jsou vyplaveny Dají se datovat

302

303

304

305

306 Tvary v jeskyních Vodopád Misky, hrázky Voda stéka po dně jeskyně, povrch není stejný Lekníny Voda se vysrážela výparem na tělesech stojaté vody Nickamínek Přechodná forma sintru plastický sintr biog.chemog. Proces směs uhličitanů a koloidních roztoků, postupně se zpevní (bělavé žluté bahínko) Zpevněním vzniká sintr Jeskynní perla kulavitá malá zrníčka vzniklá krystalizací Vše souvisí s tvořivou činností podpovrchové vody

307 Tvary v jeskyních Konkrece Pod povrchem vysrážení ze zvodnělých roztoků Si, Mn, Ca Nikdy nevznikaly do volného prostoru Vznik při diagenezi zbytky okolní horniny Existují i výjimky Geoda Dutina vyplněná krystaly

308 Voda při pohybu nejen tvoří, ale i rozpouští kavernózní vápence, dolomity Gejzíry, vřídelní kameny v okolí horkých vřídel, agresivní voda V místech pramenů travertin (sladkovodní vápenec) vznik z nasycené podzemní vody Travertinová kupa Travertinový kráter Travertinová kaskáda Nejčerstvější travertin je bílý

309

310

311 Povrchová voda Působí korozivně i erozivně Srážky Prameny kde voda vystupuje na povrch a stéká záleží na sklonu, selekce hornin Plošný splach voda stéká v ploše pod dešti Rozteklá plochá deska Dešťový ron Orientovaná protáhlá tělesa (stékání vody v rámci drobných depresí) Řízený pohyb dle linií Nerovnost terénu, balvany V obou dominantně eroze

312 Povrchová voda Eroze rozdělena na Ronové stružky Cm, V průřez Ronová rýha Po dešti vyerodovaný kanál, m, V, až na skálu Ronové rokle (zmoly) 1m 10m, úzká zaříznutá údolí, V, využití jako cesty, v nezpevněných málo odolných horninách, jemnozrnných bez vegetace

313

314 Povrchová voda Badland(s) Oblast ( km2), rozhodující mírou postižena ronovou erozí, v rámci této krajiny ronové stružky, rýhy, rokle Zemní pyramidy Věžovité sloupcovité tvary, vzniklé v nezpevněných, nevytříděných horninách Zemní kulisy Vertikální stěny rozřezané ronovou erozí Škrap Dominantně koroze

315

316

317

318

319

320 Povrchová voda Vodní tok Voda se pohybuje od pramene po ústí Těleso, kde se voda pohybuje určitým směrem, dá se měřit směr Pouze větší vodní toky mají šanci se zachovat v geologickém záznamu Ústí Vodní tok zaniká Ponorné Deltové do tělesa stojaté vody, snižuje se rychlost proudění vznik delt Do jiného toku nejsme schopni rozpoznat, jen dle petrografického složení Povodí Voda sbírána do toku Rozvodí Hranice mezi povodími

321 Povrchová voda Vodní síť Hlavní tok + vedlejší Stromovitá 1 hlavní tok na ten se napojuje spousta vedlejších Jednolitá oblast Roli nehraje tektonika Radiální Kopulovité elevace či mísovité deprese Obvykle znamenají vulkanismus či diapirismus Pravoúhlá Oblasti výrazně tektonicky postižené, rozsekané řadou zlomů Rovnoběžná Údolí napojována krátkými vedlejšími toky, tektonika či vrásy Průtočné množství množství vody, které proteče vodním tokem a určité období

322 Pohyb vody Voda se řídí gravitačním zákonem Laminární proudění Částice vody + nečistoty se pohybují po vodorovných trajektoriích Nižší proudění, míň eroze i transportu Nejvyšší tření u dna Turbulentní proudění Proměnlivá trajektorie, nepravidelná Máme pouze celkový pohyb Mísení sedimentů, vody Vodní víry laminární přechází v turbulentní Vodní válec pod splavem Výrazná eroze Ležatý vodní vír nerovnost dna Vertikální vír rozšíření řeky

323 eroze Rychlost Voda je vůči skalám relativně měkká Čím rychleji teče, tím víc sedimentu naráží na okolní horninu V rámci toku není stejná největší rychlost proudnice v místech uprostřed vodního proudu lehce pod hladinou nejhlubší voda myšlená čára uprostřed masy, meandrující řeka jiné vlastnosti Vlastnosti hornin Čím více odolné, méně výrazné eroze Intraklast velký blok jílu v klastickém sedimentu (štěrku)

324 Typy říčních erozí Evorze (vířivá) Obří hrnce, mísy, vodní válec, dole valoun eroze Hloubková Postupné zahlubování vodního toku Dominantně řízená sklonem Místa s velkým sklonem Boční Deprese se rozšiřuje do boku, proudnice se přibližuje k 1 či 2 břehu vznik zákrutů až meandru (v místech vstupu a výstupu z meandru se vodní tok pohybuje proti sobě) Zpětná Pramenná oblast eroduje zpět (říční pirátství)

325 Spádová křivka Spojuje nejhlubší místa dna v terénu Hlavním tvarem je říční údolí vznik erozí, transportem i sedimentací Spádová křivka začíná u pramene a končí v ústí Profil rovnováhy Parabolický tvar v každém míst jakoby neerodovala ani nesedimentovala to co přinesla odnáší stabilní stav každá řeka se snaží dosáhnou, ale nejde to Od pramene po ústí nejsou stejné horniny Geologický vývoj oblasti také není stejný Geologické procesy změna hladin v mořích, různé proudy, klima

326 Spádová křivka, profil rovnováhy Horní tok Nevyrovnaná křivka leží vysoko na vyrovnanou dosahuje hloubkovou a zpětnou erozí V tvar údolí Hrubé klasty Vodopády Střední tok Skutečná křivka se blíží ideální Boční eroze dominuje, hloubková malá Neckovitý tvar Zákruty, meandry Dolní tok Skutečná křivka pod idální Dominuje sedimentace Mělká deprese úval Teče po svých sedimentech Vznik klasických meandru (Dyje), zpomalení toku

327 Říční údolí Místa s největším sklonem Odolnost hornin - v místech s méně odolnými horninami Někdy vymílá odolné horniny i když vedle jsou méně odolné = epigenetická údolí Svitava Založeno geneticky Antecedentní Labe Oblast měla sklon, řeka tekla údolím, oblast se pomalu zvedá, řeka na to stačila reagovat a hloubit se, až se zahloubila do krystalinika Dlouhodobý, pomalý výzdvih krajiny, řeka vyrovnává svojí erozí Konsekventní údolí Hlavní roli zde hrál sklon georeliéfu Subsekventní vázána na pruhy méně odolných hornin, směr toku shodný se směrem vrstev Obsekventní Proti celkovému směru sklonu krajiny, jsou proti směru zapadání vrstev Resekventní Obdoba konsekventního

328

329 Říční terasy Ploché stupně uloženy ve svazích říčního údolí Každá terasa má 2 části Plošina Stupeň Terasy představují stará říční dna Období stability plošina, období změny stupeň Nejvyšší je nejstarší Na plošině říční sedimenty

330 Vznik teras Klimatický Střídání chladných a teplých období (málo vody - stabilita, hodně vody zahloubení) Odraz tektoniky Pramen se zvedl nahoru, narovnání, zaříznutí Změní říčních bází Pozice pramene a ústí, změna mořské hladiny

331 Říční terasy Symetrické - stejná výška P a L břehu Rovné části horního toku Asymetrické pouze po 1 straně, meandry, zákruty Nejnižší terasa údolní niva Rovina na které teče řeka Občas zaplavovaná Ovlivněna hladinou podzemní vody v rámci řečiště zvedne-li se voda v řece, zvedne se podzemní voda

332 Inverze reliéfu Deprese se stávají elevacemi a naopak Původně vypadal reliéf opačně (Dolní Rakousko 90 km pruh uložením z Dunaje tektonikou vyzdviženo dnes elevace Elevační části při vrásnění jsou mnohem více namáhány eroze zahlubování vznik 2 deprese kozí hřbety

333 Tvořivá činnost vody Řeky jsou hlavním transportním činitelem na kontinentech Přenos materiálu z kontinentů do moří Maximální množství materiálu, který se dostane do řeky je erozní materiál dna, břehů, z ronů Denudační chronologie = stratigrafická inverze Karbon Kambrium Devon kambrium Devon karbon

334 transport Jak voda nese materiál, tak jej i opracovává Trakce klasty aspon občas kontakt se dnem sedimentace při snížení rychlosti Vlečení Valení Saltace Suspenzí mimo kontakt s bází v médiích Nepravý roztok Roztok usadí se pouze tehdy, když se voda vysráží pryč Sedimentace při zastavení či odpaření vody sedimenty nivy, mimo řečiště Flotace drobná zrníčka s velmi nepravidelným povrchem nabírají vzduchové bublinky, nadnášejí se a plavou na povrchu nutný přístup vzduchu vodopády využití při čištění vody

335 Říční sedimenty Sedimenty řečiště Dno vodního toku Hrubozrnné, písky, štěrky Relativně dobře vytříděné Šikmé zvrstvení Sedimenty mimo řečiště (overbank deposits) Ukládaly se v ploché oblasti Horizontální vrstevnatost Období klidu a sedimentace rytmicita Jemnozrnné sedimenty Občas zarůstá kořenové půdy

336 Říční sedimenty Sedimenty říčních ramen Řeka si zkrátí svůj tok přes meandr, vznikne slepé rameno Stagnující, zarůstající oblast Horizontální vrstevnatost, rytmicita Spíše jílová sedimentace Organika rašelina Chemogenní sedimenty Z vodního toku se mohou vysrážet laminky minerálů (karbonáty) Stojaté vody

337 Říční ústí Do tělesa stojaté vody Dochází k několika procesům Prudce se sníží rychlost pohybu vody, sedimentace Styk několika prostředí vznik přechodného prostředí Uzavřené, chráněné ústí Stavba přístavů Stabilní oblast Řeka přináší obrovské množství materiálu, přepracováno příbřežními proudy Vzniká písčité těleso po určité době zanesené sedimenty Kosa Eustuarium (nálevkovité ústí) Dominuje činnost jezera či moře (příliv, odliv) Málo transportovaného říčního materiálu přepracování jezerních sedimentů Delta Řeka se dělí do ramen, vytváří plochou oblast Obrovská převaha materiálu Delta postupuje směrem do moře či jezera

338 Eratem/eon eonotem útvar oddělení stupeň Čas (Ma) události hadaikum Ma Vznik Země prekam brium archaikum (prahory) 4400 Ma -zirkon 4100 Ma - nejstarší hornina jednobuněčný život proterozoikum (starohory) paleo množství O2 v kyslíku na 15% dneška meso- vznik Rodinie neo- rozpad Rodinie

339 paleozoikum kambrium spodní 550 kambrická exploze, (prvohory) střední rozdělení života svrchní ordovik tremadok 488 dominují bezobratlí arenig první pozemní rostliny llanvirn llandeilo caradok ashgill spodní silur llandover 444 wenlock cévnaté rostliny, ludlow ryby s čelistí přídolí devon spodní lochkov 416 prag ems obojživelníci střední eifel plavuně givet svrchní frasn famen karbon spodní tournai 360 velké primitivní stromy, visé první obratlovci svrchní namur rozmach hmyzu, westphal první plazi svrchní stephan černé břidlice perm spodní autun 300 saxon velké vymírání svrchní thuring 250 vyhynulo až 95% rodů

340 eratem útvar oddělení stupeň čas události mesozoikum trias spodní (scyth) 251 první dinosauři, ptakoještěři, (druhohory) střední rozlomení Pangey na Gondwanu a svrchní Laurentii jura spodní (lias) 200 vačnatí svaci, ptáci, střední (dogger) první kvetoucí rostliny svrchní (malm) křída spodní 145 vrchol a vymření dinosaurů, svrchní první placentálové

341 eratem útvar oddělení stupeň čas události terciér paleogén paleocén 65 (třetihory) eocén první druhy moderních savců oligocén neogén miocén 23 pliocén

342 subrecent eratem útvar oddělení stupeň čas události kvartér (čtvrtohory pleistocé n spodní günz 2,6 / 1,8 střední günzmindel Ma mindel evoluce lidí mindel-riss riss svrchní riss-würm würm holocén spodní preboreál boreál let př.n.l. střední atlantik epiatlantik svrchní subboreál subatlantik

343 Svahové procesy přemísťování materiálu za účelem dosažení rovnovážného stavu uplatňují se : sluneční energie zemská gravitace energie proudů, vzduchu a vody energie skalního podloží objemové změny vody Svahové pochody zvětrávání gravitace kryogenní pochody (pochody za nízkých teplot) biologické pochody Svahové sedimenty kamenité písčité hlinité

344 Svahové procesy uplatnění gravitace SVAH ukloněný povrch minimálně 2% 90% zemského povrchu, většina svahů je ale ukloněné více jak 10% během svahových procesů velké katastrofy (v minulosti hlavně v rámci Číny) gravitace na svazích se materiál pohybuje od shora dolů

345 Vnější faktory Tepelné změny Působení slunce Materiál mění svůj objem Ovlivňuje příjem vody Voda Je schopna se dostat do spáry a zmírnit tření, ovlivnění pohybu mat. po svahu Činnost organismů a člověka Stavba dálnic ve spodní části svahu

346

347 klasifikace Výsledkem toho je svahová analýza Co se pohybovalo Jak rychle se pohybovalo Jakým způsobem Proč se pohybovalo Podle rychlosti Pomalé (mm/rok) Středně rychlé Rychlé (m/hod a rychlejší)

348 klasifikace Podle mechanismu pohybu Řícení, padání Tok Nejrychlejší, dochází ke ztrátě kontaktu materiálu se svahem Krátké, rychlé Volný pád Jičínsko, Skalní města Středně rychlé Materiál se chová jako tekutina, různě hustá Bahení proudy, tekoucí písky, vznik nových těles, ztráta spojitosti Ploužení creep Dlouhé Bez ztráty spojitosti

349 5 základních skupin svahových pohybů Dle materiálu Svahové pohyby zvětralin pokryvných tvarů Sv.pohyby klastických sedimentů psamitů (více jak 50% pískové frakce) Sv. pohyby klastických sedimentů pelitů (jílovců) Sv.pohyby sklaních hornin pevné horniny Zvláštní případy subakvatické procesy (podvodní skluzy a laviny)

350 Svahové pohyby pokryvných tvarů (sutě, svahové hlíny) slézání suti (plíživý pohyb) výsledkem je hákování vrstev, případně opilý les - creep soliflukce (půdotok) pohyb po nepropustném podloží (zmrzlá půda kongeliflukce) sesuvy (velké pohybující se těleso) plošné proudové suťové proudy (mury v Alpách) výrazným transportačním médiem je voda suťové ledovce klasty nesené masou ledu Pozn. k sesuvům : Pojem sesuv = proces i těleso Sesuv vzniká v důsledku poruchy pevnosti horniny (plocha smyku) Sesuvy dělíme na planární, rotační a rotačně planární

351 Svahové pohyby zvětralin Plížení, ploužení creep Pomalý, dlouhodobý pohyb, různá rychlost Nevede ke ztrátě spojitosti Deformace, ohyb dolů ze svahu, počátek mnoha dalších pohybů

352 Svahové pohyby zvětralin Podpovrchový creep Gravitační namáhání celého svahu Pomalé rozpadání skalních masivů, může vést až k řícení skal Povrchový creep Hákování vrstev vrstvy mění směr a uklání se se svahem Opilý les Vyvoláno gravitací Rychlost se v závislosti na sezónních změnách mění

353 Svahové pohyby zvětralin SOLIFLUKCE (půdotok) proudový proces (např. zrychlením creepu) Pohyb husté hmoty Tečení hornin po svahu Na svahu musí být 2 materiály propustný a nepropustný Podle vzniku nepropustné vrstvy dělíme na SOLIFLUKCI nepropustná vrstva je nezvětralá hornina KONKELIFLUKCE činná vrstva (rozmrzlá půda) se pohybuje po vrstvě půdního ledu

354 Svahové pohyby zvětralin SESUVY dochází ke ztrátě soudržnosti a spojitosti, vzniká nové těleso, které se od svahu oddělí tzv. SESUVNOU TRHLINOU záleží na tvaru a genezi odlučné plochy (v češtině těleso i proces) Rovná plocha planární sesuvy, pohyb podle starších ploch (z 90% vrstevnatost), mohou to být i tektonické plochy Konkávní plocha, kuželovitá, větší sklon nahoře, dole se srovnává, materiál rotuje rotační sesuvy dochází k výrazné změně orientace materiálu Rotačně planární sesuv

355 Svahové pohyby zvětralin Kolem sesuvu další procesy Uvnitř a na okrajích vznikají trhliny a pukliny pohyb je rychlý Střední část středné trhliny určitá stabilita

356 Svahové pohyby zvětralin Dělení sesuvů podle tvaru Proudové výrazně delší než širší Plošné výrazně široký Př.oblast Petřína zvětraliny po jarních srážkách

357 Svahové pohyby zvětralin Vliv ledu a vody Suťové ledovce na svahu je velké množství sutě a mezi ni se dostane led jak rozmrzá a zamrzá se vyvíjí různý tlak na materiál, následuje pohyb materiálu Suťové proudy ve vysokých horách, úlomky hornin se vysokou rychlostí pohybují dolů vlivem srážek, případně zemětřesení (zrnotok energie dána narážením zrn do sebe nejsou moc mocné max. dm). Velké srážky klasty nadzvednuty a tečou dolů v rámci vodního toku - katastrofické

358 Svahové pohyby nezpevněných hornin - psamitů Tekuté písky (quick sands) Písky, pískovce mají volné póry naplní se vodou tečou rychle jako tekutá pasta K pohybu dochází při důlní podpovrchové vrstvě Při narušení vrstvy (např. odstranění nepropustného krytu) se voda snaží vytéct velmi rychle, bere s sebou písek, pokles svahu Často zavalení, zasypání, může nastat i v důlních prostorách Ztekucení písku po srážkách těžebny písku

359 Svahové pohyby nezpevněných Lahary hornin - psamitů Pohyb vulkanoklastického materiálu, např. protržení hráze jezera, zvodnění klastických úlomků, kaldery

360 Svahové pohyby nezpevněných hornin - pelitů Sesuvy platí to stejné jako u zvětralin Jílovce jsou velmi citlivé plasticita pod vlivem jakéhokoliv namáhání se pohybují Značná deformace v rámci sesuvů jako těles Tendence ke vzniku rotačních sesuvů Těleso bývá prohnětnuto Sesuvy pevných skalních hornin pokud pevné těleso leží na jílovci dochází k sesuvům vytlačení plastických jílů v podloží Pokud sesuv popisuje v rámci pevných těles kerný sesuv

361 Svahové pohyby nezpevněných hornin - pelitů Bahenní proudy, bahnotoky Materiál se zvodní a teče jako hustá pasta Jak jsou husté, mají tendenci unášet velké plochy velkou rychlostí Výrazná geologická stopa i v rámci geologických odkryvů

362 Svahové pohyby pevných skalních hornin Řícení (opadávání) Kolmý svah Odlamují se úlomky, pohyb volným pádem Skalní řícení řícení celého skalního bloku Důsledek podpovrchového creepu Rozsedání dle puklin Kamenné laviny bez ztráty kontaktu s podložím Pohyb úlomků pevné skalní horniny Vyvolán ztrátou stability svahu Impaktem samoorganizovaný stabilní stav je porušen

363 Svahové pohyby pevných skalních hornin Kerné sesuvy Pohyb celých bloků po svahu dolů Díky podložním plastickým horninám Sesuvy po předurčených plochách (často se zaměňují s kernými) Pevné horniny, vrstevnatost, puklinatost je rovnoběžné se svahem Pak sesuv sjede do údolí jako kra Gravitační skluzy Dlohodobé deformace obrovských hmot, které se vlivem deformací dostaly do vyšších výšek a skouzávají dolů (Beskydy) Střídání pískovců a jílovců (flyš), pomalé, dlouhodobé sklouzávání

364 Stabilizace svahů a svahová stabilita Charakteristika svahu Popis svahu přírodní svahy Konvekční (vrcholová) část Srub nejprudší sklon, skalní horniny vychází na povrch nemusí být vždy Konkávní část hromadění materiálu ze shora Erozní část svah v kontaktu s vodou či silnicí

365 Stabilizace svahů a svahová stabilita Svahové sedimenty kamenné, písčité, jílovité Zajímá nás z jakého materiálu svahové procesy Sklon svahu Materiál řekne o procesech, co je vyvolalo

366 Stabilizace svahů a svahová stabilita Procesy Zvětrávání díky němu transport materiálu dolu Vyvoláno sluncem Geologická činnost vody Povrchová - plošná eroze ron (stékání) eliminace osetím Podpovrchová provádí soliflukci, creepy, skluzy Sufoze podpovrchová voda s sebou veze částečky, vymílání zespod (prasknutí potrubí) Vznik kaveren, chodeb hlavně ve spraších Objemové změny nestabilita materiálu, mrznutí a rozmrzání ledu Biologické procesy

367 svahová stabilita Existuje několik faktorů stability svahu Vnitřní složení svahu, vrstevnatost Vnější přetížení svahu (Brno Jundrov) Odstranění opěry svahu postavení komunikace Přetížení vodou (deštěm)

368 Stabilizace svahu Eliminace pohybu navržení sklonu svahu Stavba opěrných zdí Za zdmi se ale hromadí voda, začne zamrzat řícení, nutná odvodňovací mřiž Přitížení (přibíjení) svahu Navážkou hrubé kameniny Injektáž Nejdražší Technickými pracemi se natlučou obrovské železné bloky, které se zabetonují

369 Vznik sedimentů

370 Sedimentární horniny Struktura označuje vzájemný vztah součástí horniny, podmíněný jejich velikostí a tvarem Textura je dána prostorovým uspořádáním součástí hornin

371 Sedimentární horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného v pevném stavu nebo vyloučením látek z roztoku, k němuž dochází při chemických procesech nebo činností organismů.

372 Sedimentární horniny Zvětrávání Transport Sedimentace Diageneze

373 zvětrávání Mechanické Chemické Hornina je vystavena zvětrávání (přizpůsobení podmínkám okolí) Horniny vzniklé za vysokých pt podmínek na povrchu je vše nižší rozpad změna chemismu

374 Transport Přesun materiálu Vodou Vítr Ledovce gravitace

375 Usazení - sedimentace Zastavení pohybu transportního media Ztracení transportního media Vyjmutí částic z media

376 Diageneze - zpevnění Není u všech Diagenetické procesy začínají bezprostředně po uložení sedimentu a postupně vedou k jeho zpevnění - v průběhu diageneze se tedy mění nezpevněný sediment na zpevněný sediment Písek pískovec Štěrk - slepenec

377 diageneze Kompakce Zmenšení objemu, změna uspořádání částic, tlak nadloží Snížení porozity Mechanická diageneze Tmel Chemická diageneze (křemitý, železitý, karbonátový ) Dotykový tmel Porový Obalový Matrix, pojivo

378 sedimenty Velkou roli hraje způsob transportu podle toho se dělí na sedimenty: Klastické úlomkovité Chemogenní Biogenní Alogenní (alotigenní) minerály klastické pocházejí z rozrušovaných hornin Autigenní minerály při chemické sedimentaci karbonáty, SiO2

379 Klastické sedimenty Dělí se podle velikosti (účast 50% částic) psefity (převažují úlomky o velikosti nad 2 mm), psamity(převažují úlomky o velikosti 0,063 až 2 mm), aleurity (převažují úlomky o velikosti 0,004 až 0,063 mm), pelity (převažují úlomky menší než 0,004 mm).

380 Klastické sedimenty Psefity Štěrky nezpevněný sed., úlomky větší jak 2mm Slepence víc jak 25% větších 2mm, zpevněné, zaoblené úlomky Brekcie ostrohranné úlomky Méně zaoblené menší transport Monomikní valouny 1 horniny, poly - více

381

382 Klastické sedimenty Psamity Písky a pískovce Droby Arkozy Aleurity Prachy, prachovce Pelity Na hranici mezi chemogenními a klastickými Jílovce a jíly

383

384 Chemogenní sedimenty Vysrážením z roztoků Evapority Halit, sádrovec, anhydrit Stabilní těleso vody, která se odpařuje roste koncentrace sloučenin vysrážení na dně Probíhá dodnes, jen v menší míře

385

386 Biogenní sedimenty Vysrážení z roztoků, srážení ovlivněné činností organismů Org. Si z roztoku berou určité prvky zabudování do schránek odumření sedimentace horniny Útesotvorné org Silicity, vápence, guano, ropa a zemní plyn

387

388 Stavba sedimentů Odráží podmínky vzniku ovlivněno časem, reliéfem, Hlavním tělesem sedimentů je VRSTVA Těleso sedimentů přibližně deskovitého tvaru, které má shodné petrografické složení a liší se jím od podloží a nadloží Hranice vrstevní plochy (spodní-počva, báze a svrchní-strop) nemají vertikální rozměr ani horninový obsah Podél hranic může dojít k výraznému zvětrávání

389 Stavba sedimentů Vrstevnatost střídání vrstev lišících se složením, zrnitostí, barvou, uspořádáním částic Odlučnost jsme schopni dělit do ploch Sloj vrstva deskovitého tvaru, jejíž obsahem je uhelná hmota Rudní lože ložiska sedimentárních rud

390 tvary Mocnost Vzdálenost mezi svrchní a spodní vrstevní plochou Nepravá mocnost jakákoliv vzdálenost Pravá mocnost nejkratší vzdálenost mezi svrchní a spodní vrstevní plochou Mocnost je schopna říct Velká mocnost dlouhodobě stabilní prostředí, obrovský přínos materiálu, velká rychlost sedimentace Malá mocnost - opak

391 tvary Dle pravé mocnosti Laminy vrstvy do 1 cm Desky 1-25 cm Lavice více jak 25 cm Horizont Plošně stálá vrstva, velmi málo mocná, podle horizontu lze srovnávat různě vzdálená místa Proplástek Drobnější tělesa, málo mocná nacházející se uprostřed jiných vrstev proplástky uhlí v pískovcích nebo jílovcích

392

393 tvary Kde je vrstva- panovaly stabilní podmínky U okraje vrstva zmenšuje svoji mocnost Vyklínění Přechod vrstev nemusí být vždy tak jednoduchý prstovité měnící se podmínky Nebo postupné graduální přecházení těžké určit přechod vrstvy Výmoly (deprese) Jednolité těleso povrchová eroze (řeka) výmol Termín vrstva je používán i stratigraficky v určitém časovém období byly určité podmínky

394 tvary Jiné než deskovité tvary sedimentů Čočky Horizontální převažuje nad vertikálním Hermy (biohermy) Jednotné petrografické složení Horizontálně nepřevyšuje vertikální útesy Vnější znaky na vrstevních plochách Mechanoglyfy x bioglyfy

395 mechanoglyfy Čeřina (proudová, vlnová) Symetrická, asymetrická Nárazové stopy proud nese klasty, které zanechávají stopy Proudové stopy deprese ve tvaru V Bahenní praskliny Vtisky kontakt plastického a neplastického materiálu Stopy po dešti Obrněné závalky jílové jádro polepené pískem transport na velkou vzdálenost

396 bioglyfy Stopy po nejrůznější činnosti organismů, které jím lezly tracefosils - bioturbace

397 Textura - vnitřní Nehomogenita Při sedimentaci dochází k malým rozdílům rychlosti proudění Střídání poloh jemnějšího a hrubšího materiálu zvrstvení uspořádání materiálu v rámci vrstvy Homogenní sedimentace nemá zvrstvení Nepravidolné Pravidelné zvrstvení gradace Pozitivní Inverzní S. bez gradace

398 zvrstvení zvrstvení způsob uspořádání sedimentárních částic (zrn, valounů apod.) v sedimentu. vytváří se v průběhu sedimentace V závislosti na podmínkách sedimentace vznikají různé typy zvrstvení nepravidelné zvrstvení (částice rozdílné velikosti jsou ve vrstvě rozmístěny nepravidelně), rovnoměrné zvrstvení (částice rozdílné velikosti jsou ve vrstvě rovnoměrně rozmístěny, ale nejsou uspořádány), gradační zvrstvení (částice jsou uvnitř vrstvy uspořádány tak, že jejich průměrná velikost postupně klesá ve směru od báze po strop vrstvy) laminované zvrstvení (uvnitř jedné vrstvy jsou částice zrnitostně odpovídající pelitům a aleuritům uspořádány do tenkých lamin různé zrnitosti, které se vzájemně střídají Planární

399 Zvrstvení a vnitřní textury Šikmé Vnitřní plochy v rámci vrstvy jsou ukloněny v jednom směru Křížové Korytové šikmé Zvlněné Skluzové textury svahy delt Konvoluce Typické pro spraše, rozdílné odvodňování sedimentů Imbrikace V rámci hrubozrnných sedimentů Uspořádání klastů delší plochou proti proudu Konkrece Silicity ve vápenci, karbonátové konkrece (cicváry) ve spraších Rozptýleně v sedimentu jiného složení vznikají při diagenezi

400 Soubory vrstev Opakování vrstev s přibližně stejným složením Vznik v obdobných podmínkách Studují se ve vertikálním řezu vrstevní sled trend vrstev Převrácený normální

401 Facie Soubor znaků, kterým se hornina odlišuje od ostatních Hledají se zákonitosti, přednostní uspořádání Cyklus Střídání ABCBABCBABCBA Cykly v jezerních pánvích, uhelných sedimentech pohybují se kolem uzlového bodu Rytmus Sedimentace proběhne cela skončí proces a začne znovu ABCABCABC Kontinentální okraj

402 Vertikální styk souboru vrstev Konkordance vrstvy se stýkají souhlasně, jedna vrstva nastupuje na druhou bez ztráty času Diskordance v určité době nepravidelná sedimentace, nebo eroze vrstvy hiát stratigrafický hiát (časové období) Skrytá Úhlová Erozní E C B A

403 Stavba sedimentů Struktura Mikroskopicky velikost a tvar úlomků alotigenní složky, charakter pojiva, zrnitost sedimentu, přítomnost rozpoznatelných reliktů horninotvorných fosilií a charakter produktů desintegrace horninotvorných fosilií, přítomnost ooidů, pisoidů apod. Podle velikosti alotigenní složky se rozlišují čtyři základní typy struktur: psefitická struktura (převažují úlomky o velikosti nad 2 mm), psamitická struktura (převažují úlomky o velikosti 0,063 až 2 mm), aleuritická struktura (převažují úlomky o velikosti 0,004 až 0,063 mm), pelitická struktura (převažují úlomky menší než 0,004 mm).

404 Struktura sedimentů Podle stupně zaoblení se úlomky označují jako: ostrohranné (angulární) zaoblené (ovální) poloostrohranné (subangulární) polozaoblené (subovální) úlomky. Důležitým strukturním znakem těchto sedimentů je i množství pojiva a jeho povaha

405 Základní strukturní typy tmelu: dotykový tmel (a), obalový tmel (b) a pórový tmel (c).