DOLCETA spotřebitelské vzdělávání a informace on-line

Transkript

1

2 »» DOLCETA spotřebitelské vzdělávání a informace on-line DOLCETA je vzdělávací a informační nástroj zaměřený na spotřebitelské otázky určený učitelům základních a středních škol, ale také vzdělávacím programům pro dospělé a pro širokou veřejnost. Učitelé na stránce najdou osnovy hodin a výukové materiály, které jim pomohou rozvíjet povědomí studentů o roli reklamy ve společnosti, o právech spotřebitelů, pokud se např. rozbije věc, kterou si koupili po prvním použití, nebo o tom, jak zacházet s rozpočtem. Od roku 2011 se jednotlivé sekce zabývají tématy: práva spotřebitelů, finanční služby a finanční gramotnost, bezpečnost spotřebitelů, služby v obecném zájmu, udržitelná spotřeba, bezpečnost potravin a zdravé jídlo. Informace a vzdělávací obsah jsou praveny s ohledem na místní kontext ve všech sedmadvaceti státech Unie a zveřejněny ve všech jazycích. Výukové materiály najdete pohromadě v okénku pro učitele na adrese

3 Kód školy: CZ -... Název školy: Dotazník můžete vyplnit on-line na adrese: Vážení učitelé, smyslem tohoto dotazníku je zjistit, jak byl diář Něco za to stojí! využíván u vás ve škole a co by se na něm podle vás dalo v následujících letech zlepšit. Za Vaše zkušenosti a postřehy, které jsou pro nás velmi důležité, Vám děkujeme. Vyplněné dotazníky zašlete prosím na uvedenou adresu do 31. března Další vydání diáře bude přednostně zasíláno školám, které na naše dotazníky odpověděly. nebo vyplňte tento dokument a zašlete ho místnímu partnerovi projektu: Generation Europe, o. s. Vratislavova 59/ Praha 2 O vás: Jaké předměty vyučujete? (můžete vybrat více možností) literatura dějepis cizí jazyky zeměpis přírodní vědy společenské vědy q jiné (konkrétně:...) Pro studenty jakého věku jste diář nejvíce využil/a? q 13 q 14 q 15 q 16 q 17 q 18 q jiné (konkrétně:...) O diáři: Z jakého důvodu používáte diář ve třídě? (můžete vybrat více možností) Bylo mi řečeno, že ho mám používat. Je to kvalitní učební pomůcka. Některá z témat souvisí s látkou, kterou se studenty probírám. O některá témata se osobně zajímám. matematika ekonomie náboženství Jak často plánujete s diářem ve třídě pracovat? q vůbec q jednou nebo dvakrát q každé čtvrtletí q každý měsíc q každý týden Jak na diář a jeho obsah nejčastěji reagují vaši studenti? q zajímají se q nezajímají se q jsou pasivní Která část diáře byla pro vás nejužitečnější? (vyberte jednu položku) Evropská unie Tvoje zdraví a bezpečnost Tvoje studium a budoucnost Tvoje životní prostředí Tvoje práva, tvoje volba Za hranicemi Dotazník pro učitele 1

4 Pomohl Vám diář lépe porozumět EU? ano ne Vám osobně: q q Vašim studentům: q q Měl/a byste o diář zájem příští rok? q ano q ne Byla by podle Vás elektronická verze diáře vhodnou náhradou za tištěné vydání? (soubory v PDF k prohlížení na počítači, případně jiný formát pro mobilní zařízení) ano ne pro Vás: q q pro studenty: q q O Příručce pro učitele: Co Vás nejvíc zaujalo? kvízy q hry/aktivity q náměty na diskuse ve třídě Kolik aktivit doporučených v Příručce pro učitele plánujete v průběhu školního roku použít? žádnou q 1 2 q 3 5 q víc než 5 Napište nám prosím, které aktivity se Vám líbily a které nikoliv. Obodujte prosím tři nejoblíbenější 1 a tři nejméně oblíbené Evropská unie... Energie... Státy EU... Rozvojová pomoc... Finanční gramotnost... Čím budeš, až vyrosteš?... Finanční priority... Inovace a regionální rozvoj... Konkurenceschopnost... Zdravý životní styl... Diskriminace a sociální sítě Evropská komise zahájila externí hodnocení projektu Evropský diář, jehož výsledky rozhodnou o budoucnosti projektu. Souhlasil/a byste, aby Vás útvary Evropské komise kontaktovaly s žádostí o Váš názor na Evropský diář? q ano q ne Pokud ano, napište prosím svou ovou adresu:... Poznámky?

5 »» Vítejte Příručka pro učitele, kterou držíte v ruce, nabízí aktivity do hodin na základě textů v diáři Něco za to stojí pro školní rok 2011/2012. Aktivity se týkají občanské výchovy, informačních a komunikačních technologií, ekonomie, mediálních studií, společenských věd a dalších. Navržené aktivity rozvíjejí celou škálu dovedností od kritického myšlení, komunikace a diskuse až po řešení problémů a týmovou práci. Až si pročtete diář, je vhodné některá témata pečlivěji nastudovat na webových stránkách, které najdete na konci jednotlivých textů. Pracovní listy jsou navržené tak, aby se daly snadno kopírovat a rozdávat studentům. Každá sekce odkazuje na příslušné texty v diáři. Doporučujeme, aby učitelé vedli studenty ke kritické četbě textů a k co nejčastějšímu čerpání z dalších zdrojů, třeba právě z doporučených webových stránek. Studenti by měli se měli naučit automaticky ověřovat informace, neboť to budou potřebovat nejen jako spotřebitelé, ale také jako budoucí osobnosti veřejného života. Doufáme, že vám Příručka pro učitele bude k užitku, a těšíme se na Vaše náměty a názory jak na příručku, tak na diář proto prosím nezapomeňte vyplnit a odeslat dotazník na straně 1. Vaše redakce Tato publikace je placená Evropskou komisí a vydává ji nadace Generation Europe Foundation ve spolupráci s Generation Europe, o. s., pod vedením Evropské komise. Obsah Dotazník... 1 Vítejte... 3 Evropská unie... 4 Státy EU... 7 Finanční gramotnost...10 Finanční priority...13 Konkurenceschopnost...15 Diskriminace a sociální sítě...17 Energie...19 Rozvojová pomoc...22 Čím budeš, až vyrosteš?...25 Inovace a regionální rozvoj...29 Zdravý životní styl

6 »» Evropská unie cíle: klíčová slova: aktivity: předměty: dovednosti: četba: ověřit, zda studenti znají základní fakta o fungování EU; přimět je, aby zhodnotili vztahy mezi zemí, ve které žijí, a EU a aby posoudili další vlivy EU na každodenní život Evropská unie, současné dění četba, pracovní listy, průzkum, diskuse společenské vědy, občanská nauka, dějepis, zeměpis pochopení a interpretace problematiky Profily členských státù na začátku kalendáøe + strany 4 5, 8 10, 11, 12 13, a Doporučené aktivity Četba Studenti si v diáøi pøečtou výše uvedené texty. Pracovní list Pracovní list je navržen jako kvíz, který ověøí znalosti a pochopení informací z uvedených textù. Odpovědi a krátká vysvětlení najdete níže. Domácí úkol a diskuse Studenti dostanou za domácí úkol prostudovat hlavní titulky zpráv za uplynulých sedm dnù a poznamenat si hlavní témata. Ve tøídě pak učitel projde zaznamenaná témata a sepíše je na tabuli. Mohou to být napøíklad: kriminalita na internetu, místní násilná událost, pøírodní katastrofa, únos dítěte, terorismus, ozbrojený konflikt, skandál s nebezpečným výrobkem, ekonomická a finanční krize, nezaměstnanost, stávka dělníkù, ekologické škody. Učitel uvedená témata prodiskutuje se studenty a zaměøí se pøitom na nalezení témat: která spadají do kompetence státu (národní témata); se kterými by si sice stát poradil, ale zvládal by je lépe, kdyby spolupracoval s dalšími státy (smíšená témata); která jeden stát sám nevyøeší (mezinárodní témata). 4

7 Výzkum Pro zadání výzkumu učitel studenty rozdělí do čtyřčlenných skupin. Každá skupina dostane jedno smíšené a jedno mezinárodní téma. Skupina má za úkol vytvořit pětiminutovou prezentaci, která bude zahrnovat následující body: Definici tématu a informaci, jak je téma vnímáno u nás a jak v jiných zemích; cíle státu v této oblasti; organizace, se kterými stát spolupracuje na øešení daného tématu (EU, OSN, OECD, Červený køíž ); co se v tématu aktuálně děje? Závěr Na závěr mùže učitel diskusi stočit k otázkám rozsahu evropské integrace a k roli Unie v běžném každodenním životě. Evropská unie sahá svými kořeny do období po druhé světové válce, přičemž jejím cílem bylo vyhnout se další válce mezi evropskými zeměmi. V současné době je aktivní v mnoha oblastech, například v ochraně spotřebitelů. Mají studenti dojem, že to je pro jejich každodenní život užitečný přínos? Mediální obraz EU: Odpovídá obraz Evropské unie v místních médiích roli daného státu v aktivitách EU? Odpovědi na otázky v pracovním listu EUROPA > Učitelům Pøiøazení A b; B c; C d; D e; E a Výběr z více odpovědí 1. Kolik regionù má Evropská unie? b) Kolik je roční rozpočet EU? a) přibližně 140 miliard EUR 3. Kolik je evropských komisaøù? b) Kolik je členù Evropského parlamentu? c) Kolik má EU členských státù? b) 27 ANO/NE 1. Poslance Evropského parlamentu volí vlády členských státù. NE. Poslance Evropského parlamentu volí občané EU. 2. Evropská unie se døíve jmenovala Evropské hospodáøské společenství. ANO. Pøejmenována byla v roce Pokud zákon členského státu odporuje zákonu EU, rozhoduje Evropský soudní dvùr. ANO. To zaručuje, že zákony, které se pøijaly na úrovni EU, jsou stejným zpùsobem uplatòovány ve všech členských státech. 4. Poslední rozšíøení EU proběhlo v roce NE. Rumunsko a Bulharsko pøistoupily v roce Všechna rozhodnutí v EU se přijímají jednomyslně. NE. Ve většině případů se rozhodnutí přijímají kvalifikovanou většinou hlasů. Jednomyslně se hlasuje jen v nejchoulostivějších otázkách. 5

8 Pracovní list Evropská unie Co k čemu patøí? Pøiøaďte pojem z levého sloupce k charakteristice z pravého. A Evropská komise a) Není instituce Evropské unie. B Evropský parlament b) Zastupuje společné evropské zájmy. Navrhuje nové právní předpisy. C Evropská rada c) Zastupuje občany EU. Může pozměňovat návrhy právních předpisů a podílet se na jejich přijímání. D Rada EU d) Představuje politické vedení EU. E Rada Evropy e) Zastupuje členské státy EU. Může pozměňovat návrhy právních předpisů a podílet se na jejich přijímání. Výběr ze tří možností 1. Kolik regionù má Evropská unie? a) 140 b) 271 c) Kolik je roční rozpočet EU? a) přibližně 140 miliard EUR b) přibližně 271 miliard EUR c) přibližně 736 miliard EUR 3. Kolik je evropských komisaøù? a) 15 b) 27 c) Kolik je členù Evropského parlamentu? a) 140 b) 271 c) Kolik má EU členských státù? a) 15 b) 27 c) 33 ANO/NE ANO NE 1. Poslance Evropského parlamentu volí vlády členských státù. q q 2. Evropská unie se døíve jmenovala Evropské hospodáøské společenství. q q 3. Pokud zákon členského státu odporuje zákonu EU, rozhoduje Evropský soudní dvùr. q q 4. Poslední rozšíøení EU proběhlo v roce q q 5. Všechna rozhodnutí v EU se přijímají jednomyslně. q q 6

9 »» Státy EU cíle: klíčová slova: aktivity: předměty: dovednosti: podpořit zájem studentů o jiné členské státy EU a porovnat jejich získané poznatky s nejrůznějšími zažitými předsudky; prozkoumat původ a dopad zakořeněných předsudků Evropská unie, kulturní povědomí, předsudek výzkum, pracovní listy, prezentace, diskuse společenské vědy, občanská nauka, zeměpis, tělesná výchova analýza, sebehodnocení četba: Profily členských státù na začátku kalendáøe + strany 4 5 Doporučené aktivity Četba Studenti si pøečtou výše uvedené texty. Pracovní list Učitel pøidělí jednotlivé členské státy studentùm (nebo skupinám studentù). Tøeba tak, že rozstøíhá kartičky na následující straně, vloží je do klobouku a každý student si vylosuje. Studenti pak mají za úkol poznat stát, který si vylosovali, a vyplnit první část pracovního listu na základě toho, co už o pøíslušném státu vědí nebo si myslí. Domácí úkol Studenti pak mohou dostat za domácí úkol, aby zjistili potřebné informace a zodpověděli otázky v druhé části pracovního listu, včetně technických otázek, na které lze najít odpovědi v diáři (viz příslušné texty) nebo na webu. Studenti také mohou vyhledat novinové články o přiděleném státu, a to jak v celostátních, tak v místních periodikách, nebo dokonce v tisku daného státu, pokud jim to jazyk umožňuje. Jejich úkolem je sepsat hlavní témata nalezených článků. Pak by se studenti měli zamyslet nad tím, co se naučili. Diskuse Návazně učitel může vést debatu ve třídě, třeba o následujících tématech: Co studenti věděli o jednotlivých státech na začátku cvičení? Kde tyto znalosti získali? (z doslechu, v rodině, od přátel, na výletě v zahraničí, v médiích atd.) Odpovídaly znalosti a představy studentů na začátku cvičení tomu, co zjistili v průběhu, nebo dospěli k jiným závěrům? Jaké předsudky mají podle studentů jiné národnosti o České republice? Zakládají se na pravdě? Jsou takové předsudky k dobru nebo na škodu? Proč? Je důležité, aby mladí lidé věděli o ostatních členských státech víc? Pokud ano, proč a jak by toho bylo možné dosáhnout? 7

10 8

11 Pracovní list Státy EU Stát:... Část I: Co už víš? Sepiš klíčová slova, která se ti vybaví v souvislosti s danou zemí. Mùžou se týkat zeměpisu, kultury, ekonomiky, lidí, historických nebo současných událostí Část II: Zjisti víc: Prostuduj dostupné zdroje a doplò následující informace o daném státu. Hlavní město:... Jazyk(y):... Sousední státy:... Počet obyvatel:... HDP:... Poøadí v EU podle HDP:... Rok vstupu do EU:... Část III: Co se děje? Dalším úkolem je zjistit o životě v pøíslušném státu víc informací. Zkus najít články v místním nebo celostátním tisku, podívat se mùžeš i do mezinárodních periodik, a pokud ti to znalost jazyka dovolí, taky do médií daného státu. Sepiš do následujícího seznamu jednotlivá témata a stručné shrnutí, proč se o nich píše Část IV: Co ses dozvěděl? Vrať se ke klíčovým slovům, které jsi sepsal v části I, a porovnej je s novými poznatky: Odpovídala tvoje klíčová slova skutečnosti? Proč ano/ne?... Vystihovala tvá klíčová slova charakteristiku země? Pokud něco zásadního chybělo, co bys navrhl doplnit? Máš dojem, že lidé v dané zemi žijí nějak zásadně jinak než lidé u nás? Pokud ano, v čem? Pokud ne, čím to je?... 9

12 »» Finanční gramotnost cíle: klíčová slova: aktivity: předměty: dovednosti: zjistit, do jaké míry se studenti orientují v tématech půjček a dluhů dluhy, půjčování četba, hra s kartičkami, diskuse ekonomie, základy společenských věd, matematika terminologie, analýza četba: strany Doporučené aktivity Kartičky na následujících dvou stranách je potřeba oboustranně okopírovat. Četba Studenti by si v diáři měli přečíst výše uvedený text. Kartičky Díky kartičkám je po přípravě možné vyzkoušet (ve skupince nebo s celou třídou), jak studenti rozumějí klíčovým termínům souvisejícím s dluhy. Vybraný student ukáže svým spolužákům jednu stranu kartičky (buď termín, nebo definici). Úkolem ostatních pak bude určit, co je napsáno na druhé straně kartičky. Učitel může vyrobit i další kartičky. Diskuse Učitel pak může se studenty probrat nejrůznější způsoby, jak si půjčit: přečerpání účtu, kreditní karty, karty vystavené prodejci, bankovní půjčky a půjčování od rodičů a přátel. Na to mohou učitelé se studenty prodiskutovat: Která půjčka je dražší? Které typy půjček jsou vhodné a za jakých podmínek? Je lepší si půjčit od kamarádů nebo od finanční instituce? Proč? 10

13 Kartičky Finanční gramotnost Úrok Jistina RPSN Přečerpání účtu Kreditní karta Úroková sazba Historie dlužníka Předčasné splacení Úvěrový limit Nesplácení 11

14 Částka, kterou si půjčíš Náklady na půjčku Vybrat si z účtu víc peněz, než na něm máš Roční procentní sazba nákladů: standardizovaná veličina vyjadřující celkové náklady na půjčku úroky, poplatky atd. Roční procentní sazba z půjčené částky 3% úroková sazba z půjčky 100 Kč = 3 Kč/rok Karta, při jejímž použití čerpáš úvěr. Může se s ní platit nebo vybírat hotovost i v případě, že nemáš dost peněz na účtu. Úvěr musíš pravidelně bance vracet. Splatit půjčku před sjednaným termínem Věřitel za to může účtovat poplatek Záznamy dlužníka o předchozích žádostech o půjčku, půjčkách a jejich splácení Nevracení půjčky podle sjednaných podmínek Maximální částka, kterou si můžeš daným způsobem půjčit 12

15 »» Finanční priority cíle: klíčová slova: aktivity: předměty: dovednosti: pomoci studentům pochopit, jak se určují finanční priority rozpočet, finanční plánování, priority pracovní list, diskuse společenské vědy, ekonomika, občanská nauka analýza, řešení problémů četba: strany Doporučené aktivity Diskuse Učitel může hodinu zahájit tím, že na tabuli napíše slova rozpočet města, a požádá studenty, aby sepsali všechny služby a jiné výdaje, která se podle nich platí z městského rozpočtu. Pracovní list Následně by studenti měli vyplnit pracovní listy. Pracovní listy zjednodušeně shrnují nejrůznější nároky, které mohou být kladeny na městský rozpočet. Studenti si mohou zvolit výdajové položky, které se z rozpočtu rozhodnou uhradit. Až studenti pracovní listy vyplní, učitel s nimi projde seznam, přičemž studenti zvednou ruku u každé položky, kterou vybrali. Pokud kteroukoliv položku zvolí většina studentů, je přidána do třídního rozpočtu. Diskuse Učitel se pak zkontroluje, zda součet třídního rozpočtu nepřesahuje 100. Pokud se tak stane, může následovat krátká diskuse, směřující k opětovnému snížení rozpočtu pod 100. (Pokud je součet nižší než 100, je lepší vybrat doplňující položku, nebo se třída může rozhodnout, že si nechá úspory.) Variantou uvedené aktivity je simulace vyjednávání o rozpočtu: učitel rozdělí třídu na Radu města a na odbory (bezpečnost, školství, sociální služby atd.). Odbory hájí výši rozpočtu, kterou požadují a mohou se přitom spojovat s jinými odbory a lobovat pro své rozpočtové nároky společně. Po vyslechnutí všech Rada města hlasuje o konečné podobě rozpočtu. Učitel se pak se třídou pustí do debaty o konečné podobě rozpočtu. Vstupní otázky mohou zahrnovat například: Byla některá rozhodnutí těžká? Kolik studentů je zklamáno s výslednou podobou rozpočtu? Je to normální a spravedlivé, že někteří lidé nejsou s výsledným rozpočtem spokojeni? Myslí si studenti, že o těchto věcech skutečně rozhoduje Rada města? Závěrem Na závěr se učitel může studentů zeptat, ve kterých dalších oblastech podle nich podobné rozhodování probíhá (např. v rodinném rozpočtu, v rozpočtu školy, ve státním rozpočtu, ). Výše uvedený text z diáře může být zadán jako četba, v tom případě se pak následná diskuse může zaměřit na to, co si studenti myslí o skladbě výdajů v rozpočtu EU. 13

16 Pracovní listy Finanční priority Jsi členem městské rady a máš na starost připravit návrh rozpočtu na příští rok. V seznamu uvedeném níže najdeš různé nákladové položky. Vyber z nich ty položky, které bys zařadil do rozpočtu, a na příslušnou linku napiš cenu. Tvůj výběr by měl odrážet priority města dej si ale pozor, aby celkové náklady nepřesáhly 100. Cena Volba Cena Vzdělání Povinná školní docházka příspěvek školám 10 Další vzdělávání a vzdělávání dospělých 5 Univerzitní kampus 20 Policie Zásahová jednotka 10 Policejní hlídky 20 Ekologie Svoz odpadu 10 Recyklace 10 Zeleň a hřiště 5 Pomoc místním podnikům snížit znečištění 10 Zdravotnictví Místní poliklinika 15 Místní nemocnice 30 Sportovní centrum 15 Doprava Veřejná autobusová doprava 10 Vlakové nádraží 10 Údržba silnic 5 Bezpečnostní opatření na silnicích 5 Sociální služby Školka 10 Pomoc seniorům 10 Pomoc bezdomovcům 5 Jiné Finance pro vyřešení dodávek pitné vody pro vesnici v rozvojové zemi 5 TVŮJ SOUČET (max. 100) 14

17 »» Konkurenceschopnost cíle: klíčová slova: aktivity: předměty: dovednosti: pomoci studentům pochopit, co je to konkurenceschopnost a jaký je její význam na jednotném trhu soutěž, vnitřní trh, jednotný trh, inovace četba, diskuse, simulace, slohová práce ekonomie, základy společenských věd porozumění problému, analýza četba: strany 14 17, 29, 56 57, Doporučené aktivity Četba Učitel zadá studentům četbu výše uvedených textů. Diskuse Učitel napíše na tabuli následující definici: Konkurenceschopnost: schopnost prodat svůj produkt. A pak může ve třídě diskutovat o tom, co činí produkt konkurenceschopný. Možné odpovědi zahrnují cenu výrobku, kvalitu, inovativnost (nové, speciální nebo doplňkové vybavení), důvěryhodnost (reklama, ekologická šetrnost, ne/testování na zvířatech, používání slavnými osobnosti, bezpečné pro děti atd.). Simulace Učitel pak studenty seznámí s velmi zjednodušenou simulací jednotného trhu. Třída se rozdělí na dvě skupiny: jedna skupina je STÁT A, druhá skupina je STÁT B. Každá skupina je následně rozdělena na tři podskupiny: FIRMY, STÁT a ZAMĚSTNANCI-SPOTŘEBITELÉ. Zaměstnanci-spotřebitelé a firmy z každé země dostanou 10 kancelářských sponek, které představují peníze. Firmy z každé země navíc dostanou 5 stejných tužek. Firma ze státu A uvede v reklamě, že cena jejího výrobku je 5 sponek, firma ze státu B uvede v reklamě, že cena jejího výrobku je 7 sponek. 15

18 Skupiny se pak pustí do několika simulačních kol nakupování-výplata-daně, a to takto: 1. nakupování: zaměstnanci-spotřebitelé si mají koupit tužku. Protože se pohybují na jednotném trhu, mohou si vybrat, jestli koupí tužku ve státě A (za 5 sponek) nebo ve státě B (za 7 sponek). Zaměstnanci-spotřebitelé předají svoje sponky firmě, od které se rozhodli nakupovat, a dostanou za to tužku. 2. výplata: každá firma zaplatí svým zaměstnancům-spotřebitelům. Firma A zaplatí pracovníkům 5 sponek, firma B zaplatí pracovníkům 7 sponek. Pokud firma zbankrotuje, je nutné ji zavřít a už neprodává tužky. Její zaměstnanci-spotřebitelé dostanou od státu místo výplaty 2 sponky. 3. Daně: firmy odvedou 3 sponky státu na daních. Cyklus je třeba opakovat, dokud se jeden ze států nevyhlásí úpadek. Pak se učitel může ve třídě zeptat: Kdo má všechny sponky? Kteří zaměstnanci jsou na tom lépe? Z hlediska platu a z hlediska bezpečnosti? Diskuse Po této simulaci může učitel se studenty diskutovat o výsledcích: Při simulaci došlo k tomu, že méně konkurenceschopná firma zkrachovala, načež zbankrotoval i dotyčný stát. Je tato simulace příliš zjednodušená, takže nic nevypovídá o realitě, nebo přece jen do jisté míry odráží skutečnost? Jak by cvičení dopadlo, kdyby spotřebitelé nemohli nakupovat tužky z jiného státu? Bylo by to lepší? Správné? Co může dělat stát, když zjistí, že zbankrotoval? může si půjčit peníze (do určité míry); může omezit platby; může si vytisknout peníze avšak nikoliv, když používá euro (s touto možností se pojí různá rizika, např. inflace). Co můžou dělat firmy, aby byly konkurenceschopnější? omezit náklady na pracovní sílu; investovat do efektivnějšího vybavení; inovovat. Nepovinná návazná aktivita Na závěr může učitel studentům zadat slohovou práci na následující téma: Inovace je klíč ke konkurenceschopnosti. Proto firmy neustále chrlí nové a nové produkty a tvrdí nám, že se bez nich neobejdeme. Je to v souladu s myšlenkou udržitelné spotřeby? V čem ano a v čem ne? 16

19 »» Diskriminace a sociální sítě cíle: klíčová slova: aktivity: předměty: dovednosti: studenti se zabývají tématem diskriminace a vlivu, který může mít na formování jejich identity různorodost, diskriminace, identita, sociální sítě diskuse, pracovní list, slohová práce občanská výchova, základy společenských věd srovnání, analýza, sebehodnocení četba: strany 38 40, Doporučné aktivity Diskuse Učitel diskusi otevře tím, že si se studenty popovídá o tom, jak reagují na lidi, kteří jsou jiní : jinak se oblékají, jinak mluví, mají jinou barvu kůže, jinou národnost, jsou jiného etnického původu, jiného vyznání, jsou tělesně postižení atd. Učitel na tabuli sepíše zmíněné různosti a reakce, které u studentů vyvolávají (studenti se také mohou vystřídat v psaní na tabuli). Pak učitel třídu vyzve k analýze vypsaných důvodů: která odlišnost vyvolává nejvíce negativní reakce? Která odlišnost vyvolává pozitivní reakce? Z čeho tyto reakce vyplývají? (Z toho, jak jsou běžné, nebo hraje roli strach z neznámého?) Pracovní list Učitel napíše na tabuli šest hlavních charakteristik, které nejčastěji způsobují diskriminaci a ujistí se, že studenti rozumějí, co se kterou myslí: ETNICKÝ PŮVOD POHLAVÍ NÁBOŽENSTVÍ NEBO PŘESVĚDČENÍ POSTIŽENÍ VĚK SEXUÁLNÍ ORIENTACE. Pak studenti vyplní pracovní listy, které jsou zaměřené na to, jakou identitu si studenti vytvářejí na internetu a jak moc se liší od reality. Poznámka: Pracovní listy vyžadují poměrně osobní informace. Doporučujeme proto učitelům, aby jasně řekli studentům, že se údaje nebudou uchovávat, ale mají pouze pomoci studentům přemýšlet o otázkách diskriminace a sociálních sítí a médií. Závěr Na závěr mohou studenti dostat za úkol napsat slohovou práci na téma: Lidé mohou na webu skrýt svou jinakost. Lidé si na webu mohou svobodněji vybrat, s kým se budou bavit. Slohová práce by se mohla zabývat například následujícími tématy: Jak to ovlivňuje interakci v sociálních sítích na internetu? Řeší to problém diskriminace, nebo se mu to jen vyhýbá? Mají studenti pocit, že vymyšlená identita je někdy lepší? Mají studenti pocit, že interakce na internetu je blíž jejich představě o ideální společnosti než skutečný život? 17

20 Pracovní list Diskriminace a sociální sítě Do prvního sloupce tabulky popiš sám sebe podle jednotlivých kategorií. Do druhého sloupce tabulky napiš, jak se prezentuješ (nebo jak by ses prezentoval) na webu ve svém internetovém profilu. Kategorie Realita Internetový profil Etnický původ Pohlaví Náboženství nebo přesvědčení Postižení Věk Sexuální orientace Další (doplňte prosím) Souhlasí tvůj internetový profil s realitou? q ano q ne Pokud ne, v čem jsou rozdíly? Proč se na webu prezentuješ jinak?

21 »» Energie cíle: klíčová slova: aktivity: předměty: dovednosti: spočítat náklady na energii a uvědomit si možnosti úspor, kterých lze dosáhnout jednoduchými úspornými opatřeními energie, úspory, udržitelná spotřeba domácí úkol s pracovními listy, četba, diskuse matematika, občanská nauka, ZSV základní matematické výpočty, analýza četba: strany 56 57, 60 61, 62, Doporučené aktivity Pracovní list 1 Studenti dostanou za domácí úkol vypracovat pracovní list 1. Smyslem tohoto pracovního listu je pomoci studentům spočítat množství energie, kterou spotřebují v domácnosti na osvětlení, a výši úspor, jichž by mohli dosáhnout přechodem na energeticky šetrné žárovky. Studenti mohou buď vyplnit tabulku v pracovním listu, nebo si udělat podobnou tabulku v notebooku nebo v počítači. Poznámka: Pokud už studenti doma úsporné žárovky používají, mohou si udělat náhradní cvičení, tzn. kolik by utratili, kdyby úsporné žárovky nepoužívali. Četba Studenti si přečtou výše uvedené texty v diáři. Diskuse Po zpracování pracovních listů a po přečtení textů může učitel přistoupit k diskusi o výsledcích cvičení z pracovních listů: Překvapily studenty úspory, kterých by mohli dosáhnout? Kolik studentů napadlo zahrnout do výpočtu náklady na nové a dražší úsporné žárovky? Uspoří se vůbec něco, když se tyto náklady započítají? Která další jednoduchá energeticky šetrná opatření studenti znají? Jak by spočítali, kolik mohou ušetřit? Následná aktivity Pro následnou aktivitu jsme připravili pracovní list 2. Najdete v něm seznam doporučení pro udržitelnou spotřebu, který je možné porovnat s tím, co člověk běžně dělá, a vyplnit ho. Učitel pak může vyplněné listy se studenty projít a zjistit, jestli společně neobjeví ještě další možnosti. 19

22 Pracovní list 1 žárovky O úsporných žárovkách se dočtete na: 1. Průzkum osvětlení domácnosti Projdi doma všechny žárovky. Zkontroluj, které jsou obyčejné nebo halogenové žárovky (svítí rozžhaveným vláknem). Pro každou takovou žárovku vyplň jeden řádek v tabulce a u každé žárovky doplň, kolik má wattů a jak dlouho se průměrně denně používá. Pokud by ti nestačilo místo, použij nový list. Nezapomeň na venkovní světla u domu. žárovka příkon (W) hodin/den spotřebovaná energie celkem (ve watthodinách) X = X = X = X = X = X = X = X = X = X = X = CELKEM (A) 1 kilowatthodina = 1000 watthodin Vynásob celek (A) číslem 365 a vyděl výsledek 1 000, čímž získáš celkový počet kilowatthodin spotřebovaných za rok: Cena elektřiny se různí, ale průměr se pohybuje okolo 4,50 Kč/kWh. Vypočítej cenu osvětlení za rok tak, že vynásobíš počet kwh cenou kwh: 2. Spočítej, kolik bys mohl ušetřit celek (A) 1,000 x 365 = kwh/rok (B) (B) kwh/rok x 4,50 Kč = (C) Kč/rok Úsporné žárovky spotřebují v průměru jen třetinu energie běžných žárovek. Spočítej možné úspory: stávající náklady: třetina nákladů: rozdíl: (C-D) = (C) Kč (C) Kč 3 = (D) Kč Kč 20

23 Pracovní list 2 nápady na úspory energie V následující tabulce najdete tipy na udržitelnou spotřebu. Zaškrtněte u každé možnosti jeden z rámečků dělám, budu dělat, nebudu dělat. Tabulkou by se dal strávit celý den. Můžete zaznamenat všechno, co děláte, a doplňovat do seznamu další nápady a možnosti. Mytí Sprcha spotřebuje mnohem méně energie na ohřev vody než koupel ve vaně. Vypínat kohoutek při čištění zubů. Dělám Budu dělat Nebudu dělat Osvětlení Úsporné žárovky zhasínám, když opouštím místnost. Doprava Kolo, pěškobus, veřejná doprava cokoliv jiného než auto! Věci na jedno použití Houba nebo utěrka místo papírových ručníků, skleničky místo papírových nebo plastových kelímků, taška místo igelitky na jedno použití Oběd V krabičce, která se dá znovu použít. Ovoce a zelenina Sezónní a místní. Večeře Rozmrazit pomalu v lednici, zbytky nechat před uložením do lednice vychladnout. Zbytky Znovu použít nevyhazovat! Mytí nádobí Napustit dřez místo mytí pod tekoucí vodou. Topení Topit co nejméně, vzít si raději svetr. Odpadky Recyklace plastů, tetrapaku, papíru, kartonu a skla. Elektronická zařízení, televize, počítač Vypínat, nenechávat na stand-by. Nákupy Nekupovat jednotlivě balené potraviny. 21

24 »» Rozvojová pomoc cíle: klíčová slova: aktivity: předměty: dovednosti: pomoci studentům objevit a zvážit rozdíly mezi příčinami a důsledky problému; připravit plán řešení konkrétního problému. rozvojová pomoc, řešení problému pracovní list, četba, diskuse základy společenských věd, občanská nauka, ekonomie analýza, řešení problémů, plánování četba: strany Doporučené aktivity Pracovní list a diskuse Učitelé rozdají pracovní listy a přečtou text studentům. V čem je problém? Pak se učitel zeptá studentů, v čem spatřují hlavní problém. Všechny návrhy studentů učitel zaznamená na tabuli. Srovnejte problémy podle příčin a důsledků Učitel s pomocí studentů seřadí témata na problémovém stromu s tím, že je umístní podle toho, zda se jedná o: hlavní problém, důsledek hlavního problému, příčinu hlavního problému. U každého vnímaného problému může proběhnout krátká diskuse o tom, zda se jedná o příčinu nebo o důsledek (nebo případně o důsledek, který sám o sobě vyvolává další problém). Tak je možné sestavit hierarchickou strukturu, ve které se příčiny a následky řadí na jedné větvi stromu. 22