Nástin problému sociálního vyloučení romských populací

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nástin problému sociálního vyloučení romských populací"

Transkript

1 Nástin problému sociálního vyloučení romských populací Štěpán Moravec Obsah: I. Úvod a terminologie 1. Úvod 2. Terminologie 3. Deetnizace tématu II. Nástin situace 1. Bydlení a vznik sociálně vyloučených lokalit 2. Právo 3. Nezaměstnanost a past chudoby III. Co je to ROMOSVOD? Apendix: Výkladový model I. Úvod a terminologie 1. Úvod V tomto textu se pokusíme zprostředkovat základní vhled do problematiky sociálního vyloučení romských populací v České republice. Stať není výzkumnou zprávou nebo syntetickou prací, která by shrnovala poznatky z dalších, specializovaných pojednání. Jde spíše o esej shrnující to, co autor o daném problému ví, a nastiňující způsob, kterým je podle něj užitečné o problému uvažovat. Zároveň je kritikou některých zavedených modelů chápání tohoto problému, které podle autora užitečné nejsou. 1 Autor při psaní vycházel především z vlastní zkušenosti čtyřletého působení v programu sociální práce s klienty, kteří jsou většinou obyvateli sociálně vyloučených lokalit a většinou jsou Romové 2. Při této práci mohl autor shromažďovat informace od svých kolegů sociálních 1 Původní verze tohoto textu měla pomoci antropologům výzkumníkům získat základní přehled o tématu před zahájením vlastního výzkumu sociálně vyloučených lokalit v českých městech. Jelikož se text ukázal být pro tento účel použitelným, nabízíme ho nyní dalším čtenářům v naději, že může i jim posloužit při získávání základního povědomí o pojednávaném problému. 2 Terénní programy společnosti Člověk v tísni spol. při ČT, o.p.s. Podrobné informace na Názory, představované zde autorem, jsou jeho vlastní. Ačkoliv jsou podepřené zkušeností, získanou při práci ve 1

2 pracovníků 3, spolupracujících výzkumníků a mnoha dalších lidí, pracujících na poli, které je nazýváno romskou problematikou. Až na výjimky toto pojednání nevychází z výzkumů, které by byly přinesly tvrdá data. Proto byl autor nucen často používat obraty jako pravděpodobně, v mnoha případech, často a podobně, protože neměl k dispozici žádné kvantitativní údaje, pouze svou zkušenost a zkušenost svých spolupracovníků. Text je třeba považovat za nástin základních témat, která se s fenoménem sociálně vyloučených romských populací v ČR pojí, nikoliv za autoritativní vědeckou studii. Mnohé z toho, co je zde psáno, bylo již napsáno nebo řečeno jinými a jinde a případně podepřeno cíleně shromažďovanými poznatky. Nejprve vymezíme, jak budeme používat klíčové pojmy. Jsme přesvědčeni, že jedním z neduhů, kterými trpí diskurs romské problematiky v ČR, je chaotický slovník. Chceme proto nabídnout způsob, jak to, co je třeba říci, říkat jasně. Z téhož důvodu se budeme celkem obšírně věnovat tomu, jaké místo v rámci celé problematiky věcně připsat právě původu, etnicitě nebo romství sociálně vyloučených. Účelem střední části bude představit některé jevy, které situaci chudoby a sociálního vyloučení utvářejí a ovlivňují. Tato část je vlastně mozaikou, která by mohla být donekonečna doplňována do různých směrů a na různých úrovních obecnosti. Je proto nutně neúplná. Autor do ní zahrnul pouze to, co mohl v době vzniku textu ze své zkušenosti spolehlivě konstatovat. V poslední části pojednání se vrátíme k tématu romské etnicity či romství a popíšeme některé přístupy k romské problematice, které jsou podle naší zkušenosti vadné a zaslouží přehodnocení. Jako apendix nabídneme výkladový model pro případné utřídění jevů, které v našem pojednání tvoří obraz sociálního vyloučení Romů v ČR. 2. Terminologie 4 Sociální vyloučení: jmenované organizaci, nepředstavují stanovisko této organizace, a mohou se lišit od názorů autorových spolupracovníků. 3 Za cenné kritické poznámky děkuji zejména Kateřině Hůlové. 4 V této části budeme zhusta užívat pojmů jako národ, národnost, etnicita, kultura, atd. a vycházet přitom ze sociálně konstruktivistické analýzy těchto pojmů. Ve vztahu k Romům a k romské kultuře již tuto analytickou práci vykonali mnozí společenští vědci, kterým taková analýza přísluší, a autor je zde pouze jedlíkem pokrmu, který navařili jiní. Nicméně pro čtenáře, kteří nejsou obeznámeni s touto teoretickou základnou, uvádíme její základní teze v poznámkách pod čarou. 2

3 Asi existuje mnoho definic tohoto pojmu, ale jeho obsah je natolik prostý, že není třeba se těmito definicemi obšírně zabývat. Termín odkazuje k situaci, kdy osoba, rodina, domácnost, společenství nebo celá subpopulace jsou vyloučeny z určitých sociálních vztahů a interakcí a z provozu sociálních institucí, které jsou přístupné většině společnosti. Pojem sociální vyloučení se začal používat v 80. a 90. letech v západoevropských zemích zejména proto, aby zastoupil výraz chudoba, který evokuje pouze nedostatek hmotných zdrojů, ale nezohledňuje dostatečně důležité kritérium kvality sociálních vztahů. V souvislosti s romskými populacemi v ČR začal být tento pojem používán v 90. letech 20. století také proto, aby se ve veřejném diskursu potlačila tendence vnímat tu část problematiky romských populací, která je povahy především sociální a ekonomické, skrze kategorii národnosti nebo etnicity, kterýžto přístup v té době jednoznačně převažoval. Rom, romský: Formální vyjasnění možných významů slova Rom má sloužit větší jasnosti textu, ale může se ukázat jako užitečné i v praxi. Zmatené pojetí kategorie Rom 5 vede v praktické rovině k vadným politickým rozhodnutím a opatřením zejména tehdy, jsou-li cílena na pomoc Romům, ale přitom není jasně řečeno, kdo je tím míněn. Tak se v praxi stává, že se určitá snaha buď částečně, nebo úplně mine svou cílovou skupinou, a tedy svým účinkem. Možnost nedorozumění v tomto bodě bývá v politické praxi zneužívána, například pro úhybné argumentace ve stylu tady u nás v Ch. máme podle sčítání lidu jen 200 Romů. Žádné Romy tu nemáme, jen nepřizpůsobivé občany a podobně. Navrhujeme pro potřebu další diskuse následující rozlišení toho, co může v různých kontextech a situacích znamenat slovo Rom. 6 1) Rom jako nositel romské kultury. (Slovo kultura zde používáme v tom smyslu, v jakém je používáno ve společenských vědách.) Romem v tomto významu je ten, kdo byl socializován do určitého komplexního integrovaného systému hodnot, norem, principů 5 Poznámka pro čtenáře, kteří jsou citliví na používání uvozovek: slovo Rom je na několika místech v uvozovkách ne proto, že by autor pochyboval o jeho platnosti, nýbrž proto, že se jedná o označení ne významu samotného, ale slova jazykového výrazu, které/ý k významu Rom odkazuje. Jde o konvenci běžnou v psaní o jazyce. Výraz strom (bez uvozovek) znamená samotnou věc, výraz strom (s uvozovkami) znamená slovo strom. Jinak používáme uvozovky tam, kde je význam uvozovkovaného výrazu podle nás nějak problematický, nejasný apod., jako např. v případě výrazu romská problematika, protože tato problematika, jak se v závěru pokusíme ukázat, není tak docela romská. 6 Někomu může připadat urážlivé analyzovat význam slov, která symbolizují pro mnoho lidí jejich identitu, a stávají se tak citlivým statkem, který jako by se nehodil k takovým rozborům. Musíme však dát přednost jasnosti a srozumitelnosti před iluzorní korektností. Kdybychom zde psali například o sociálně vyloučených Češích, museli bychom právě tak vyjasnit, koho tím míníme, a proč češství ve spojení se sociálním vyloučením vůbec 3

4 sociální organizace, způsobů řešení problémů atd., kterýžto systém může být nazván romskou kulturou. 7 Pokud jde o kulturu Romů, žijících v prostředí českých měst, pak v dílech romistů, etnologů a kulturních antropologů najdeme mnoho poznatků o jejích jednotlivých prvcích a aspektech. 8 Jisté je, že prvky tradiční kultury romských osad (příbuzenství jako páteř sociální struktury, rozdělující kritéria subetnicity a rituální čistoty/nečistoty, víra v mule, tj. ve vracející se duše mrtvých atd.) jsou obyvateli sociálně vyloučených enkláv žity a předávány. Právě tak jisté je, že konkrétní podoba residuí kultury osad (u Romů, jejichž předkové z osad přišli) závisí na tom, odkud ze Slovenska rodina pochází, jaký byl její osud při migraci a poté na území ČR, kdy ze Slovenska přišla atd. Předpokládáme, že mezi jednotlivými rodinami (a vzhledem k silným tlakům na akulturaci i mezi jednotlivci) existuje silná variabilita co do podoby, intenzity a významu těchto residuí v rámci konkrétní verze subkultury romských populací v ČR. Například degešství (rituální nečistota) je některými Romy v České republice vnímáno tak, jak se s ním setkáme v prostředí osad, u jiných je smíšeno s významy, které souvisejí více s prostředím českého města za degeše může být někdo označen, protože užívá drogy, překračuje normy sousedských vztahů, nakládá nepřijatelně s odpadky. Pokud je nám známo, nikdo dosud nezformuloval ucelený teoretický model romské kultury v ČR. Dovolíme si na tomto místě trochu troufale prorokovat, že k tomu v budoucnu ani zmiňujeme, a museli bychom tak učinit bez ohledu na národnostní cítění těch, kteří by mohli být takovou analýzou dotčeni. 7 Tato definice vypadá jako kruhová, protože význam slova Rom odvozuje od pojmu romská kultura, který jako by mohl být definován zase jen pomocí definice slova romský. Tak tomu ale není. Definice vychází z toho, že pro pojetí romství jakožto příslušnosti ke kultuře je primární právě tato kultura, která je jakožto myšlenkový model nezávislá na svých individuálních nositelích a je analyticky oddělitelná od jejich vlastní sebeidentfikace i od způsobu, jakým jsou identifikováni druhými. Nejprve v našem uvažování tedy stojí romská kultura, resp. nějaký model romské kultury. (Může to být například model tradiční kultury romských osad tak, jak ho nedávno představil Marek Jakoubek ve své knize Romové konec (ne)jednoho mýtu. Tento příklad zmiňujeme proto, že Jakoubkova kniha skutečně představuje ucelený model kultury osad, což její autor jasně deklaruje.) Člověk, který byl socializován do takového kulturního vzorce, je pak Romem ve smyslu této definice, i kdyby měl norské jméno, fyzické rysy Japonce a považoval se za Aztéka. Tím nikomu nepředepisujeme, kdo je Rom a kdo ne. Pouze ujasňujeme, jak je užitečné slovo Rom používat, máme-li na mysli kulturu. Zároveň je třeba zdůraznit, že považovat nebo nepovažovat jednotlivého člověka za nositele romské, případně jakékoliv jiné kultury, je ošemetná věc. Kultura je totiž myšlenkový model, vytvořený k tomu, aby popsal způsob života, myšlení a společenské organizace v rámci lidské kolektivity. Lidé nežijí kulturu, žijí prostě své životy, a kultura je soubor rysů, které abstrahujeme z životů mnoha lidí v určité společnosti. Není to věc, kterou bychom našli ve vnějším světě - mimo naše myšlenkové kategorie - navíc u jednotlivého člověka mimo jeho sociální prostředí. Identifikovat člověka jako jednotlivého nositele určité kultury není jako určit, zda je nositelem viru žloutenky. Pojem kultura bude užitečný tam, kde budeme chtít popsat fungování určité společnosti (komunity, příbuzenské skupiny, populace na určitém místě apod.) s tím, že každý jednotlivý projev každého jednotlivého člena této společnosti může z daného modelu kultury vybočovat. Navíc normy, hodnoty, způsoby řešení problémů, jazyk a všechny další atributy určité kultury se neustále vyvíjejí v čase, a každý stacionární model kultury, byť sebeužitečnější, je i z tohoto důvodu pouze nedokonalým zobrazením života v dané skupině lidí. Prostřednictvím pojmu kultura nelze proto ani předepisovat, kdo má jak žít, aby byl, dejme tomu, tradičním nebo opravdovým Romem. 8 A další cenné informace přináší tento sborník. 4

5 nedojde. Za prvé proto, že Romové žijící v České republice netvoří jasně identifikovatelnou a ohraničenou společnost, za kterou lze, samozřejmě s jistým přiblížením, považovat například obyvatele jedné romské osady, nebo dokonce obyvatele osad vůbec. Dále, jak už jsme byli uvedli, vykazují kulturní vzorce velkou variabilitu jak mezi jednotlivými romskými příbuzenskými skupinami, tak mezi lokalitami, což je dáno zejména různě probíhajícím procesem akulturace či asimilace Romů, příchozích ze Slovenska, v českém prostředí. 9 Naše poznatky o kultuře/kulturách či subkultuře/subkulturách 10 Romů žijících v České republice tak dost možná budou mít vždy spíše podobu mozaiky pozorování než sjednocujícího výkladového modelu. To do značné míry snižuje použitelnost kulturní definice romství v České republice. 2) Rom ve smyslu sebeidentifikace. Romem je ten, kdo se za Roma považuje. Tento význam si zaslouží upřesnění. Sebeidentifikovat se jako Rom, Čech nebo třeba Žid může znamenat mnoho různých věcí. Řada lidí má tendenci podsunout druhým svůj vlastní způsob kolektivní sebeidentifikace, tedy například předpokládat, že jestliže se někdo považuje za Roma, znamená to zhruba totéž, jako když se oni sami považují, dejme tomu, za Čechy. A že tudíž všichni, kteří o sobě vědí, že jsou Romové, se hlásí k romské národnosti, k romskému národu. Takto jsou někdy interpretovány výsledky sčítání lidu z roku 2001, kdy svou romskou národnost deklarovalo jen něco přes 11 tisíc lidí žijících v České republice. 11 Vysvětlení zní, že ostatní Romové žijící v ČR jsou si své romské národnosti dobře vědomi, ale mají nějaký zvláštní důvod nehlásit se k ní veřejně, například mají strach z možného zneužití takového údaje. I když to v případě mnoha Romů může být pravda, faktem zůstává, že důvody, proč se většina lidí, které považujeme za Romy, nepřihlásila při sčítání lidu k romské národnosti, prostě neznáme. Ti, kteří tuto situaci interpretují (včetně autora tohoto textu), nemohou stavět na ničem víc než na své dílčí zkušenosti, případně na svých dohadech či přáních. Celé téma se stává prostorem pro pomýlené představy a manipulace, vycházející z etnocentrického pohledu na věc - tedy pohledu, který podsouvá nositelům jiné kultury významy a motivace, které jsou vlastní kultuře toho, kdo jejich jednání interpretuje, ale ne těch, jejichž jednání je interpretováno. V různých kulturách existují různé způsoby kolektivní sebeidentifikace. Sociální vědy již před drahnou dobou dospěly k poznání, že způsoby 9 Hlavní kulturní rozhraní bychom zřejmě našli mezi hlavními dvěma subetnickými skupinami, zastoupenými na území ČR, tedy mezi Romy slovenskými a olašskými. 10 Výraz subkultura je v případě Romů žijících v ČR vhodnější, neboť vzhledem k provázanosti s českým prostředím se nejedná o kulturu v plné míře oddělenou a autonomní. 11 Konkrétně to bylo osob. Viz např. 5

6 kolektivní sebeidentifikace, které nazýváme národností a etnicitou, jsou výtvorem modernity, a ve společnostech, které neprošly procesem jejich tvorby a prosazování se do povědomí lidí (tedy procesy národního obrození resp. etnicizace či etnické revitalizace), je nenajdeme. Právě to může být případ tradiční romské kultury, tedy i těch Romů žijících v České republice, které můžeme považovat za nositele této kultury. Mnoho občanů České republiky se dost možná považuje za Romy, ale nevnímají své romství jako svou národnost, tj. necítí se být primárně příslušníky romského národa Řekne-li tedy někdo, že je Rom, případně Cigán/cigán (někteří Romové uvozovky jsou zde nutné pro svou sebeidentifikaci slovo Rom nepoužívají, nebo ho výslovně odmítají), může to znamenat mnoho různých věcí, a chceme-li vědět, co přesně, musíme se ho zeptat. Způsoby kolektivní sebeidentifikace Romů žijících v České republice jsou v tuto chvíli terra incognita a vše, co o nich může být řečeno, bude mít nutně povahu hypotézy. Jelikož každý má právo se identifikovat, s jakou kolektivitou chce, je nepřípustné (a, mimochodem, také neužitečné) bez dalšího předpokládat něco o kolektivní sebeidentifikaci těch Romů žijících v České republice, kterých se na to nikdo neptal. Dále je dobré mít na paměti, že identifikace s nějakou skupinou je situačně podmíněná. Člověk se v nějaké situaci může považovat především za Horváta (při setkání s někým z rodiny Čonků), v jiné především za obyvatele své čtvrti (když je o jeho bydlišti řeč v televizi), za Roma (když mluví s ne-romem ) a jindy za Čecha (když cestuje do ciziny, když 12 Podle tohoto tzv. konstruktivistického pojetí národa a etnicity národní obrození předchází existenci daného národa. Národní myšlenka (tedy myšlenka národa jako odvěkého přirozeného společenství sobě rovných lidí, poutaných k sobě sdílenou kulturou, historií, eventuálně obývaným územím, politickou loajalitou a v případě středo- a východoevropských národů pokrevním původem ) je vynalezena, případně přejata a prosazena jako způsob kolektivní sebeidentifikace, který překrývá nebo zcela ruší starší partikulární kolektivní identity, např. příbuzenské, kastovní, kmenové, stavovské, náboženské atd. Teprve tímto procesem národy reálně vznikly a to, co se nazývá národním obrozením, je ve skutečnosti národním zrozením. Představa národa a jeho dějin je pak zpětně projikována do minulosti a také dále do prostoru - vzniká (etnocentrická) představa, že národní sebeidentifikace ( národnost ) je vlastní všem lidem. Romové v české republice mohou být podle poznatků mnoha výzkumníků romistů a antropologů nositeli kultury, které není identifikace s národem vlastní (nebo která národní sebeidentifikaci přímo vylučuje), a privilegovanou kolektivní identitou je u nich příslušnost k širší příbuzenské skupině. Jinými slovy, zatímco pro národnostně smýšlejícího Čecha je primární kolektivní identitou jeho češství, pro nositele romské kultury je primární jeho příslušnost např. k rodině Badžů. To samozřejmě neznamená, že se nepovažuje za Roma (případně za Cigána viz níže) a že to v mnoha jeho životních situacích nehraje podstatnou roli. Romům v České republice tak dost možná byla položena při sčítání lidu nesmyslná otázka. Asi jako kdybychom se někoho zeptali: ke kterému geometrickému útvaru se hlásíte? Koule/kužel/krychle/jehlan/jiné Je samozřejmě na místě předpokládat, že řada lidí prostě nerozumí slovu národnost, nebo přinejmenším mu nerozumí stejně jako autoři dotazníku. Právě tak je ale nutné počítat s tím, že přinejmenším část Romů tomuto slovu nerozumí tak, jak by se předpokládalo, protože v jejich vnímání a životě nenajdeme význam, který by tomuto termínu odpovídal. K problému etnicity viz pozn. č O tomto problému viz Hirt, T.: Romové jako etnická komunita: kritická reflexe, in Jakoubek, M., Hirt, T. (editoři): Romové: kulturologické etudy, Aleš Čeněk, Plzeň 2004, a dále Lozoviuk, P.: Etnická indiference a její reflexe v etnologii, in Hirt, T., Jakoubek, M. (editoři): Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit, Aleš Čeněk, Plzeň Zejména při četbě studie Petra Lozoviuka nás musí zarazit, jak jsou projevy etnické 6

7 se dostane do situace, kdy je mu jakoby naznačováno, že protože je Rom, je jakoby méně občanem, což je v životě Romů v České republice běžný jev). 14 3) Rom jako charakteristika připsaná zvnějšku. Romem je zde ten, kdo je za Roma považován významnou částí svého okolí. Protože většina lidí neuvažuje o druhých v kategoriích kultury nebo zvolené identity, jsou lidé identifikováni druhými jako Romové obvykle na základě typického vzhledu. Za Roma bývá okolím považován ten, kdo má například charakteristickou pigmentaci zejména vlasů a pokožky. Romský antropologický typ jako reálná kategorie ovšem neexistuje, tak jako neexistuje třeba český antropologický typ. Tento význam existuje jen v myslích lidí, neodpovídá mu však nic, co by bylo možné vědecky uchopit. 15 Tímto vyjasněním se připojujeme k těm autorům, kteří se snaží rozbít představu romství jako neproblematicky rozpoznatelné kvality, kterou někdo buď má, nebo nemá, a která sestává z kultury, jazyka, pocitu sounáležitosti s romskou komunitou, případně z typického vzhledu. 16 Tato představa je sice široce sdílená a jako taková je reálná a hraje svou roli v běžné řeči i v sebechápání mnoha Romů, ale na poli vědeckého nebo obecně kritického zkoumání je nepoužitelná. Kultura, sebeidentifikace a fyzický vzhled jsou mimoběžné v tom smyslu, že konformita ke kulturním vzorcům se získává výchovou, identita se ztvrzuje rozhodnutím a pigmentace je věcí genetické výbavy není proto užitečné je definičně spojovat. Nositelé romské kultury se nemusí považovat za Romy. Ti, kteří se za ně považují, nemuseli být socializováni v tradičním romském kulturním prostředí. Romové kulturou mohou být světlovlasí a modroocí. Ti, kteří jsou jakožto Romové rozpoznáváni na základě toho, jak indiference v jím zmiňovaných kulturách podobné jevům, které pozorujeme v souvislosti s Romy žijícími v České republice. 14 Za zmínku zde stojí například lokální patriotismus, na který v případě Romů, žijících na pražském Smíchově, upozornilo autora několik znalců tamního prostředí (S. Uhlová, M. Bořkovcová, J. Steiner). Smíchovští Romové podle nich deklarují a praktikují velmi silnou citovou vazbu k městské části Praha Pro kulturologa, sociálního pracovníka nebo tvůrce sociální politiky by tato implicitně rasistická kategorie měla být relevantní právě jen proto, že ji lidé používají, čímž se stává reálnou. Pokud ale začneme sami pojímat to, kdo je Rom, v první řadě na základě fyzického vzhledu, povede nás to nevyhnutelně k omylům, o nichž ještě bude řeč níže. 16 Tuto kritiku zformuloval Marek Jakoubek v knize Romové konec (ne)jednoho mýtu. Jakoubek tuto kritiku ve zkratce shrnuje tak, že Romové v tomto lidovém smyslu neexistují - myšleno pro vědu. Tuto frázi použil Pavel Barša v atraktivním podtitulku své hojně čtené recenze Jakoubkovy knihy (Barša, Pavel: Konec Romů v Česku? Lidové noviny, ). Mezi některými kritiky Jakoubka se tak rozšířila představa, že Jakoubek a další lidé tvrdí, že Romové (vůbec) neexistují. Autor by rád na tomto místě zdůraznil, že ačkoliv souhlasí s kritickou analýzou lidového modelu romství, kterou sepsal Marek Jakoubek, je si jist, že Romové existují, a nikdy netvrdil opak. A co víc, autor nezná nikoho, kdo by byl kdy tvrdil, že Romové vůbec neexistují, počítaje v to Marka Jakoubka. Nejedná se tedy o destrukci romství. Opět, pokud bychom si za téma našeho pojednání zvolili například sociálně vyloučené Čechy, museli bychom jasně říci, koho tím máme v jakém kontextu na mysli, a naše tvrzení by těžko obstála, pokud by jeho základem byla například představa, že Čechem je prostě každý, kdo mluví česky, chová se česky a vypadá česky, s tím, že to přeci každý pozná. 7

8 vypadají, mohou takové zařazení odmítnout, a jejich volba má pak přednost před každou kategorizací. A tak dál. Zdůrazňujeme, že toto jsou analytické kategorie, které zavádíme v zájmu jasnosti textu a které mohou být užitečné při snaze jasně o tématu uvažovat. Jsme si plně vědomi toho, že v běžném životě se slova jako Čech, Rom nebo třeba Australan používají, aniž by odkazovala k nějaké přesné definici, a že takto neproblematicky slovo Rom používají i ti, kteří se jako Romové identifikují, majíce na mysli třeba více svrchu uvedených významů naráz. Nejde nám tu o plané teoretizování. Úředníci, politici a další aktéři romské problematiky jednají mimo jiné na základě toho, jak rozumějí tomu, kdo je a kdo není Rom. Omyly v samotných předpokladech pak vedou k přehmatům v praxi, o kterých bude řeč níže. V dalším textu, pokud nebude uvedeno jinak, bude slovo Rom značit člověka, který je Romem v jednom ze tří uvedených významů. Předmětem našeho zájmu nejsou ale Romové vůbec, nýbrž jen ti Romové, kteří se ocitli v situaci sociálního vyloučení. Proto se budeme všude snažit jasně odkazovat k nim. V kontextu vlastní profese by autor pro lidi, o nichž píše, používal slovo klienti, což se zde nehodí. Tam, kde je to na místě, bude text odkazovat k témuž významu výrazy jako obyvatel, nájemník, občan 17. Termínů (romská) etnicita, (romský) původ či romství budeme v dalším textu používat ve smyslu přináležitosti k Romům v jednom z výše jmenovaných významů, a to s plným vědomím toho, že zejména výraz etnicita je problematický. 18 Dovolíme si ho používat právě jen ve smyslu takto zavedené technické definice. Populace, lokalita, enkláva, komunita Pro skupinu lidí, rodin nebo domácností, obývajících jeden vymezitelný prostor, budeme používat výrazu (místní) populace nebo enkláva. Pro urbanistický útvar (dům, skupinu domů, ulici, městskou čtvrť), který je touto skupinou lidí obýván, budeme používat výraz (sociálně vyloučená) lokalita. 19 Zavedení této terminologie má mimo jiné za cíl vyhnout se hojně užívanému slovu komunita, které je podle našeho názoru s místními romskými populacemi v městech České republiky spojováno nesprávně. Tento výraz má totiž v sociálních vědách (v češtině) význam ne pouhého seskupení lidí, nýbrž takového seskupení, uvnitř kterého existují sociální vztahy a 17 Nikoliv už ale spoluobčan. Se zlozvykem rozdělovat Českou republiku na její občany a (jejich) spoluobčany, přičemž tímto kryptogramem jsou míněni Romové, se setkal snad každý, kdo v této oblasti působí. 18 K pojmu etnicita viz pozn. 19 V anglické literatuře se pro oba významy používá dobře se hodící slovo neighbourhood, pro které ale autor nemá vhodný český ekvivalent. 8

9 interakce, které za určitých okolností umožňují toto seskupení chápat jako subjekt nějakého procesu. (Komunita se rozhoduje, vytváří své zastoupení, vstupuje do jednání s okolím apod.) 20 Nuže předpokládáme, že územně vymezené populace Romů v České republice často nemají charakter komunity. Jelikož základem sociální organizace v tradiční romské kultuře, a pravděpodobně tedy i mezi většinou Romů v ČR, je příbuzenství, vnitřně organizované a akceschopné společenství Romů bude za normálních okolností tvořit pouze skupina příbuzných. V českých městech najdeme na jednom místě častěji seskupení domácností (tvořených např. rodiči, jejich dětmi, prarodiči, partnery a případně ještě dětmi dětí), z nichž jen některé jsou mezi sebou svázány příbuzenskými vztahy, nebo mezi kterými příbuzenské vazby chybí úplně. Taková seskupení pak v typickém případě jako komunity de facto nefungují. Někdy naopak mezi navzájem nepříbuznými rodinami vznikají konflikty, případně mezi nimi panuje tiché přehlížení. Situace se samozřejmě liší místo od místa a vyvíjí se pod vlivem dalších okolností. Mohli bychom navrhnout škálu, zobrazující míru vnitřní příbuzenské provázanosti romských enkláv v českých městech. Na jednom konci škály by byla umístěna modelová enkláva, kterou obývají pouze jednotlivé domácnosti, mezi nimiž neexistují příbuzenské vazby. Na druhý konec škály umístíme lokalitu obydlenou lidmi, kteří se všichni navzájem považují za příbuzné. Reálné romské enklávy českých měst budou ležet někde na této škále mezi popsanými ideálně-typickými póly a o tom, kam kterou enklávu na škálu umístit, jak rozumět příbuzenským vazbám uvnitř enklávy, může rozhodnout jen pozorování nebo cílený výzkum mezi obyvateli na konkrétním místě. Na některých místech tak najdeme například rodiny, patřící k pěti různým příbuzenským uskupením, plus dalších několik jednotlivých domácností, které v místě nemají žádné příbuzné. Jinde najdeme členy tří původně nepříbuzných skupin, které ale v některé generaci po přistěhování se na místo navázaly příbuzenské vazby prostřednictvím sňatkových výměn. Za určitých okolností i obyvatelé jedné enklávy, kteří nejsou příbuzní, navazují solidární a kooperativní vazby. Jsou známy případy, kdy navzájem nepříbuzní Romové, žijící na jednom místě, byli schopni společné akce proti lichvářům, zorganizovali si samosprávu, rozhodující o společných záležitostech bydlení a obživy, vázané na společné místo bydliště, a podobně. Míra vnitřní organizovanosti, solidarity a kooperace uvnitř romských enkláv je tedy variabilní. 21 Co je však podstatné: pokud někde na jednom místě žijí Romové, není v žádném případě možné 20 Více o tom viz Hirt, T.: Romové jako etnická komunita: kritická reflexe, in Jakoubek, M., Hirt, T. (editoři): Romové: kulturologické etudy, Aleš Čeněk, Plzeň To lze mimochodem považovat za projev vývoje romské kultury od okamžiku migrace rodin z prostředí slovenských osad (pokud z tohoto prostředí pocházejí), neboť podle dostupných studií o slovenských romských 9

10 automaticky předpokládat, že se jedná o komunitu, se kterou lze jako s takovou pracovat. Takový předpoklad vede velmi často k chybným krokům či opatřením ve vztahu k dané lokalitě, jak ještě ukážeme níže. Řada pokusů o sociální změnu v prostředí sociálně vyloučených, převážně romských enkláv odkazuje, alespoň na verbální rovině, ke komunitní práci, práci s komunitou, komunitním vůdcům apod., přičemž tyto výrazy jsou navíc používány nejasně, protože v České republice chybí tradice tohoto typu sociální činnosti. Jistě není lhostejné, pokud by se mělo ukázat, že takováto rétorika vlastně předpokládá soubor neurčitých činností, orientovaných na problematický, případně neexistující předmět. Samozřejmě komunitní struktury lze cílenou činností posilovat, eventuálně snad i vytvářet. Je však vždy na zvážení, zda je to účelné, a také to, zda si to příslušníci kýžené komunity přejí. Sociální práce totiž stojí na kontraktu, na dobrovolné spolupráci sociálního pracovníka (nebo nějaké pomáhající organizace) a klienta nebo komunity. Nedojednaná či vnucená pomoc není pomocí. Obyvatelé sociálně vyloučených enkláv jsou často právem hákliví na to, když je veřejnost či úřady házejí do jednoho pytle čili do jedné komunity s jejich sousedy, se kterými se nemusí cítit spojení ničím jiným než nahodilou shodou místa bydliště. Někdy nezbývá než to respektovat a případnou sociální činnost na místě založit na individuální bázi či na bázi spolupráce s jednotlivými rodinami. 22 Sociálně vyloučená lokalita: Problém sociálního vyloučení a chudoby Romů v České republice je často spojován s existencí sociálně vyloučených lokalit, a také tento esej se soustředí zejména na ně a jejich obyvatele. Protože autor byl u toho, když se tento pojem začal v souvislosti s romskými populacemi používat (byl členem týmu, který pomohl tento pojem do veřejného diskursu prosadit), cítí se povinen přispět malým vyjasněním i stran tohoto výrazu. Obrat sociálně vyloučená lokalita měl obrátit pozornost k situaci, kdy místní populace sociálně vyloučených Romů v rostoucí míře osidlují územně vymezitelné a namnoze také osadách je toto prostředí tradičnější v tom smyslu, že bariéry dané příbuzenstvím, resp. absencí příbuzenství a s tím spojeným rozhraním mezi rituálně čistými a nečistými, jsou zde silnější a rigidnější. 22 Takový je charakter autorova domácího programu terénní sociální práce, čímž je pochopitelně ovlivněna i autorova zkušenost a náhled na celou věc. Nicméně program se do této podoby vyvinul poté, co původní komunitní přístup přestal odpovídat reálným potřebám klientů. To neznamená, že jinde a za jiných okolností nemůže být takový přístup vhodný a úspěšný. Autorova zkušenost je v této věci ostatně jako ve všech ostatních věcech omezená. Vztahuje se zejména k malým, uměle vytvořeným koncentracím chudých romských domácností v českých městech. Zkušenost z jiných míst může vypadat jinak. Každopádně, pokud je to možné, mělo by pokusům o sociální změnu v nezmapovaném sociokulturním prostředí předcházet cílené poznání tohoto prostředí, například, i když ne nutně, formou antropologického výzkumu. V případě převážně romských enkláv je pro jakoukoliv sociální činnost zcela klíčové právě poznání místních příbuzenských struktur. 10

SAMÝ ZNÁMÝ VĚCI (Nástin problému sociálního vyloučení romských populací)

SAMÝ ZNÁMÝ VĚCI (Nástin problému sociálního vyloučení romských populací) SAMÝ ZNÁMÝ VĚCI (Nástin problému sociálního vyloučení romských populací) Štěpán Moravec Obsah: I. Úvod a terminologie 1. Úvod 2. Terminologie 3. Deetnizace tématu II. Nástin situace 1. Bydlení a vznik

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

Město Kolín. Směrnice

Město Kolín. Směrnice Město Kolín Směrnice č. 14 ze dne 26.5.2014, kterou se stanoví obecná pravidla pro uzavírání nájemních smluv na sociální byty v majetku města Kolína Tato směrnice je závazná pro zaměstnance města Kolína

Více

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Sociální vyloučení osoba, rodina, domácnost, společenství

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková Klepněte pro vložení textu Konference Dejme (že)nám šanci, 20.11. 2014 Jindřiška Krpálková Pro

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Konceptuální vymezení Bydlení Romů Neplatičství Holobyty Ubytovny Sociální bydlení Bezdomovectví Obecní

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace

Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace na příkladu medializace sporu o stavbu komunitního centra v obci Uhelná na Jesenicku Popis události Jaká je situace sociálně

Více

NEGATIVNÍ DŮSLEDKY ETNICKÉ DEFINICE SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ ROMSKÝCH POPULACÍ

NEGATIVNÍ DŮSLEDKY ETNICKÉ DEFINICE SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ ROMSKÝCH POPULACÍ NEGATIVNÍ DŮSLEDKY ETNICKÉ DEFINICE SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ ROMSKÝCH POPULACÍ ŠTĚPÁN MORAVEC Štěpán Moravec, ředitel Terénních programů, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., Sokolská 18, 120 00 Praha

Více

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 %

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 % Vzdělávac vací projekty financované ESF aneb jak to vidí hodnotitel Věcné hodnocení - úkol pro hodnotitele Základní zásady o Žádosti často obsahují obecné formulace, které je možné interpretovat různě

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2

Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení. Kateřina Jechová MČ Praha 2 Sociální bytová politika v Praze 2 zatím bez zákona o sociálním bydlení Kateřina Jechová MČ Praha 2 Praha 2 charakteristika obce Rozloha 418 ha Počet obyvatel cca 50 tis. 4 katastrální území Nové Město

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

TOP MANAGEMENT PROGRAM

TOP MANAGEMENT PROGRAM 1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3.

Vzdělávací modul MK-01. Multikulturalismus. Šance pro Šluknovský výběžek. Autor: Mgr. Andrea Angelová. Klíčová aktivita č. 3. Šance pro Šluknovský výběžek Klíčová aktivita č. 3 Vzdělávací modul MK-01 Multikulturalismus Autor: Mgr. Andrea Angelová Varnsdorf 2013 Projekt Šance pro Šluknovský výběžek reg. č. CZ.1.07/3.1.00/37.0030

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007 - Vymezení předmětu správního řízení I.

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

BYTOVÁ POLITIKA V ČR. Ing. Milan Taraba

BYTOVÁ POLITIKA V ČR. Ing. Milan Taraba BYTOVÁ POLITIKA V ČR Vymezení problematiky Na vládní úrovni Koncepce bytové politiky, usnesení 292/2005 Respektujeme zásadu, že občan má právo na důstojné bydlení a že jde o podmínku nutnou pro život Pro

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Dříve se označení Cikán nepoužívalo pro etnickou skupinu, identifikovanou barvou pleti, ale pro označení osob, žijících určitým způsobem života.

Dříve se označení Cikán nepoužívalo pro etnickou skupinu, identifikovanou barvou pleti, ale pro označení osob, žijících určitým způsobem života. Rom jako nositel romské kultury Socializace do komplexního systému hodnot, norem, principů apod. Rodinné a příbuzenské vazby, kritéria subetnicity, rituální čistota/nečistota, víra v mule, olašské soudy

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

06/03/15. Exekuce ios. Deliverable 01. Vojtěch Micka mickavoj Naim Ashhab ashhanai

06/03/15. Exekuce ios. Deliverable 01. Vojtěch Micka mickavoj Naim Ashhab ashhanai [BIS-EXE] Deliverable 01 06/03/15 Exekuce ios Deliverable 01 Vojtěch Micka mickavoj Naim Ashhab ashhanai [BIS-EXE] Deliverable 01 Zadání Migrace části webové aplikace Lustrátor (lustrator.bisnode.cz) od

Více

Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení

Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení Metodika k doručování prostřednictvím datových schránek při provádění úkonů v zadávacím řízení Metodický dokument Zpracovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor veřejného investování Staroměstské

Více

Pravidla pro pronajímání bytů v domech zvláštního určení (domy s pečovatelskou službou) ve městě Lanškroun

Pravidla pro pronajímání bytů v domech zvláštního určení (domy s pečovatelskou službou) ve městě Lanškroun nám. J. M. Marků 12, 563 16 Lanškroun, www.lanskroun.eu Kancelář starosty a tajemníka Čj.: MULA 20296/2010 Počet listů dokumentu: 7 Počet listů příloh: 0 Spisový znak: 53 2 Pravidla pro pronajímání bytů

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

Městský úřad Strakonice

Městský úřad Strakonice Městský úřad Strakonice Odbor sociální Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice pracoviště: Smetanova 533, Strakonice Žádost o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou Jméno a příjmení Datum narození..

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy)

BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy) BALÍČEK PROTIPŘEDSUDKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ (3 kurzy) Stereotypy, jak je rozpoznat a využít při práci s klienty i v rámci týmu ANOTACE KURZU Introverti jsou asociální! Věc dělaná na poslední chvíli bude odfláknutá!

Více

Struktura veřejné správy a samosprávy

Struktura veřejné správy a samosprávy Variace 1 Struktura veřejné správy a samosprávy Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Struktura veřejné

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.1.2008 KOM(2007) 872 v konečném znění 2008/0002 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. XXX/XXXX

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Jak se sociální sítě zpracovávají?

Jak se sociální sítě zpracovávají? SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě většina jedinců je zapojena ve více sociálních sítích jak jsou tyto vazby strukturovány? analýza sociálních sítí (social network analysis) zmapování mezilidských vztahů určitých

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Bližší informace o konkrétních projektech a aktivitách Multikulturního centra Praha naleznete na www.mkc.cz.

Bližší informace o konkrétních projektech a aktivitách Multikulturního centra Praha naleznete na www.mkc.cz. S integrací České republiky do Evropské Unie a dalších globálních politických a ekonomických struktur se česká společnost opět stává různorodou a pluralitní. Multikulturní soužití na jedné straně obohacuje

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Pronajímání bytů ve vlastnictví města Broumova

Pronajímání bytů ve vlastnictví města Broumova Město Broumov Třída Masarykova 239, 550 14 Broumov SMĚRNICE RADY MĚSTA Název : Pronajímání bytů ve vlastnictví města Broumova Číslo dokumentu: SRM/07 Vydání č.: 01 Výtisk č.: 1 Účinnost od: 01.07.2012

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází: BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cíl Rozvíjením scénářů pro budoucnost školy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby identifikovali způsob, jakým trendy ve společnosti a ve školách ovlivňují školy a kvality, které učitelé potřebují.

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Moravskoslezský kraj Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor sociálních věcí Obsah 1. Základní demografická charakteristika

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

I bohatí lidé bydlí v panelácích

I bohatí lidé bydlí v panelácích TISKOVÁ ZPRÁVA 7. března 04 I bohatí lidé bydlí v panelácích Naše představa o tom, jak se v České republice bydlí, se hodně odvíjí od toho, kde vyrůstáme. Jsme-li z měst, pak asi většina předpokládá, že

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.

Více

Obec Říčany nám. Osvobození 340 664 82 Říčany. Podmínky pro přidělování nájemních bytů v majetku obce Říčany

Obec Říčany nám. Osvobození 340 664 82 Říčany. Podmínky pro přidělování nájemních bytů v majetku obce Říčany Obec Říčany nám. Osvobození 340 664 82 Říčany Podmínky pro přidělování nájemních bytů v majetku obce Říčany I. Základní podmínky 1.1 Žádost o přidělení bytu (příloha č. 1) může podat občan ČR nebo cizí

Více

Věc: Rozšířené stanovisko Ministerstva financí k tzv. Kvízomatům

Věc: Rozšířené stanovisko Ministerstva financí k tzv. Kvízomatům MINISTERSTVO FINANCÍ Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi Věc: Rozšířené stanovisko Ministerstva financí k tzv. Kvízomatům Podle ust. 1 odst. 1 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Intervalový odhad. Interval spolehlivosti = intervalový odhad nějakého parametru s danou pravděpodobností = konfidenční interval pro daný parametr

Intervalový odhad. Interval spolehlivosti = intervalový odhad nějakého parametru s danou pravděpodobností = konfidenční interval pro daný parametr StatSoft Intervalový odhad Dnes se budeme zabývat neodmyslitelnou součástí statistiky a to intervaly v nejrůznějších podobách. Toto téma je také úzce spojeno s tématem testování hypotéz, a tedy plynule

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět:anglický jazyk Ročník: 6 Výstup Rozumí obsahu jednoduché promluvy a dialogům k daným tematickým okruhům Čte s porozuměním krátké texty s

Více

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2 EUROREGION Datamining zápočtová analýza č. 2 Zpracovali: Robert Poch, Pavel Petřek Cvičící: Mgr. Tomáš Karban Zdrojová data: http://www.kolej.mff.cuni.cz/~tkar6261/dbi022/download/euroregion.zip Použitý

Více

Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji Anotace 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ

Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji Anotace 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ Krömer A., Hendrych T., Kratochvílová D., Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany

Více

Občanské sdružení. Český západ. se sídlem v Dobré Vodě u Toužimi

Občanské sdružení. Český západ. se sídlem v Dobré Vodě u Toužimi Občanské sdružení Český západ se sídlem v Dobré Vodě u Toužimi Český západ Zplnomocňování romské komunity v Dobré Vodě u Toužimi a okolí (na Toužimsku a Tepelsku) Vznik sdružení v roce 2001. Poslání sdružení

Více