Životospráva a výživa cyklisty Bakalářská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Životospráva a výživa cyklisty Bakalářská práce"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy Životospráva a výživa cyklisty Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Iva Hrnčiříková Vypracoval: Petr Klimeš Regenerace a výživa ve sportu Brno 2007

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury uvedené v seznamu použité literatury. V Brně dne 17. dubna 2007 podpis... 2

3 Za cenné informace, odbornou konzultaci a příjemnou spolupráci při zpracovávání bakalářské práce děkuji Ing. Ivě Hrnčiříkové. 3

4 OBSAH ÚVOD 5 1. CYKLISTIKA, ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA rozdělení: dráha, silnice, MTB, estetické sporty fyziologické nároky jednotlivých disciplín 8 2.ŽIVOTOSPRÁVA Vlivy a důležitost životosprávy Biorytmy Aklimatizace Životospráva v makrocyklech Přechodné Přípravné Předzávodní Závodní Životospráva v jednotlivých odvětvích cyklistiky VÝŽIVA Úvod Základní zásady správné výživy Energetická náročnost jednotlivých odvětví Sacharidy, charakteristika Využití v odvětvích Lipidy, charakteristika Využití v odvětvích Proteiny, charakteristika Využití v odvětvích Minerály, vitamíny Pitný režim Vláknina, probiotika Poruchy výživy.. 44 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY. 46 RESUMÉ 4

5 ÚVOD Téma životospráva a výživa cyklisty jsem si vybral ze dvou důvodů. První z nich je ten, že jsem sám dvanáct let provozoval závodní cyklistiku v oddíle cyklistiky Dukla Brno a tím pádem je můj sportovní život s bicyklem neodmyslitelně spjatý. Druhým důvodem je fakt, že během své závodní kariéry jsem se setkal nejen u sebe sama, ale zejména i u ostatních sportovců se špatným životním stylem a nesprávnými stravovacími návyky. V tomto vidím poměrně velký nedostatek české cyklistiky, kdy část trenérů a posléze samotní závodníci nedbají na tyto důležité součásti kvalitního sportovního výkonu. Proto je cílem mé práce vytvoření jakéhosi vodítka, které by mělo pomoci zorientovat se v základních i pokročilejších pravidlech správné životosprávy a výživy cyklisty a také jejich aplikací v jednotlivých odvětvích. Správná životospráva u sportovce zahrnuje nejen dostatečný spánek, ale celkově odpovídající denní režim vyplývající z nároků jednotlivých disciplín a jejich tréninkových a závodních období. Jelikož ke sportovnímu výkonu je nutná energie, kterou tělo získává z potravy, je výživa stěžejním předpokladem pro sportovní výkon. Pro dosažení stanoveného cíle, tedy osvětlení vlivů životosprávy a zásad sportovní výživy cyklistů, jsem z části vycházel z vlastních zkušeností a vědomostí ze studia na fakultě sportovních studií, ale zejména ze studia odborné literatury, její kategorizace a metody sekundární analýzy a syntézy. První kapitola obsahuje několik slov k dnešní podobě cyklistiky a jejím odvětvím a také jejich fyziologických požadavcích. Druhá kapitola již postupem od obecného ke konkrétnímu rozebírá jednotlivé vlivy a důležitosti životosprávy, zabývá se denním režimem, biorytmickými cykly, regenerací, aklimatizací a životosprávou v jednotlivých tréninkových obdobích a cyklistických disciplínách. Následující kapitoly o výživě shrnují nejprve obecné zásady správné výživy a poté se zabývají jednotlivými složkami stravy, jako jsou sacharidy, lipidy, proteiny, vitamíny, minerály, vláknina a probiotika. U významných potravinových složek je kladen důraz i na jejich různé využití v jednotlivých odvětvích. Samostatné kapitoly jsou věnovány pitnému režimu a některým poruchám výživy. 5

6 1. CYKLISTIKA, ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Cyklistika je v současné době hojně se rozšiřující sport a to zejména díky tomu, že jezdit na kole lze prakticky v každém věku a na jakékoliv sportovní úrovni, počínaje nedělními projížďkami a mezinárodními etapovými závody konče. Ve své práci bych se rád zaměřil na tu opravdovou cyklistiku, kdy se jízda na kole a věci s tím související stávají denním chlebem sportovce. Z hlediska odborné terminologie můžeme jízdu na kole nazvat jako bipedální arteficiální lokomoci pomocí mobilního zařízení, přičemž pohyby tělesných segmentů jsou cyklické. Jednoduše řečeno k provozování cyklistiky jsou potřeba nohy, kolo a umět šlapat. Mezi nejoblíbenější formy cyklistiky určitě patří na první místo cyklistika silniční, kterou rychlým tempem dohání cyklistika horská, neboli MTB, která je však náročnější. Jelikož nám tento sport nabízí opravdu libovolné spektrum zatížení, je proto vhodný nejen pro zlepšování výkonnosti a udržení kondice, ale i jako prospěšný rehabilitační prostředek po různých zdravotních potížích. 1.1 Rozdělení Z úst trenérů, jejichž data narození se pohybují mezi první a druhou světovou válkou, bylo často slyšet rčení, že cyklistika je jen jedna. Měli tím na mysli skutečnost, že pokud závodník dosahoval dobrých výsledků v silničních závodech, přirozeně vítězil i v ostatních disciplínách. S tím bych si dovolil nesouhlasit, a proto na následujících řádcích rozdělím cyklistické směry tak, jak se patří. Silniční cyklistika: tuto disciplínu bych směle označil jako maminku a tatínka všech dalších odvětví. Je to nejsnadněji dostupný druh cyklistiky a silniční závody patří k velmi sledovaným sportům. Závodní disciplíny v silniční cyklistice jsou časovka jednotlivců i družstev, silniční kritéria (závody na městských okruzích), jednorázové silniční závody (tzv. klasiky) a etapové závody jako například Závod míru či slavná Le Tour de France. Závodní sezóna trvá prakticky 6

7 celý rok, přičemž její hlavní část probíhá v letních měsících a je završená Mistrovstvím světa, které se koná začátkem podzimu. Cyklocross: je to jakási předělová disciplína mezi silniční a MTB cyklistikou. Závody jsou poměrně krátké (okolo 1 hod.), ale velmi náročné, jak technicky, tak fyzicky a poslední dobou i velmi rychlé. Cyklocross na rozdíl od svých sourozenců není sportem pro širokou veřejnost, jezdí se na speciálně upravených silničních kolech na uzavřených tratích. Horská cyklistika MTB: kořeny této disciplíny sahají někam do osmdesátých let minulého století a vznikla v podstatě přirozeným technickým vývojem z cyklocrossu. Na rozdíl od něj se těší velké oblibě a to zejména v posledních letech. Závodí se na okruzích v rozmanitých přírodních prostředích, závodní sezóna je soustředěna do teplejších měsíců v roce. Kromě klasických MTB závodů jsou hlavně v zámoří oblíbené závody na umělých okruzích, jako například Fourcross, a je třeba zmínit i nejextrémnější formu MTB, kterou je sjezd. Dráhová cyklistika: tato specifická odrůda cyklistiky se provozuje na betonových a dřevěných drahách o délkách od 200 do 400 metrů. Nejčastější pak jsou délky 250 a 333 metrů. Závodní stroje obsahují jen to nejnutnější pro jízdu, každý gram navíc hraje roli. Závodní disciplíny dělíme na dvě skupiny, stíhačské a sprintérské. Stíhači závodí na tratích 4km stíhací závod jednotlivců i družstev, bodovací závody, omnia, vylučovací závody, scratch a bodovací závody dvojic. Sprinteři pak ve sprintu, keirinu, 200m s letmým startem, 1km s pevným startem a dalších. V závodech díky, neměnícímu se terénu, hraje roli nejen výkonnost, ale i taktika. Závodní sezóna se přesunula z letních odkrytých stadiónů do zimních vytápěných hal a vrcholí začátkem jara. BMX: tato disciplína je vhodným odrazovým můstkem pro začínající závodníky v nízkém věku. Rozhoduje zde především rychlost a technika jízdy na 7

8 krátkých umělých okruzích s mnoha skoky. Závodí se na dvacetipalcových odolných kolech s lehkým pevným převodem, zkrátka na BMX. Trial: další ze zástupců technických disciplín, kde o vítězi rozhoduje zejména jeho obratnost. Dělí se na trial a biketrial, podle typu kola, na kterém se závodí. Trial na malých trialových speciálech, biketrial na upravených MTB kolech. Ze dříve převážně přírodních tratí se přechází na umělé, divácky přístupnější. Freeride: dá se říci, že freeride již vypovídá spíše o životním stylu než touze vítězit na základě primárního fyzického výkonu. Na freeride se používají buď kola BMX, nebo upravená kola MTB. Provozuje se na speciálních hřištích či v podstatě kdekoliv, kde je dostatek funkcionalistických betonových prvků. Kolová: tento, na první pohled snad i kuriozní sport, vás na druhý pohled nevyvede z údivu, co všechno se dá se dvěma rohatými koly a jedním míčem dokázat. Technicky velmi náročná míčová hra, u které nelze nezmínit 20ti násobné mistry světa, české reprezentanty bratry Pospíšilovy. Krasojízda: ryze esteticko-koordinační sport, laicky řečeno jde o jakousi cyklogymnastiku. Je to nepříliš rozšířená disciplína zastíněná, svými původními předky Fyziologické nároky jednotlivých disciplín Silniční cyklistika: hlavní charakteristikou tohoto odvětví je vytrvalost. Délka závodů, okolo 5ti hodin, vyžaduje vysokou úroveň trénovanosti většiny tělních soustav. Aerobní kapacita sportovce musí dosahovat vysokých hodnot, 8

9 nejlépe nad 75 mlo2/l VO2 max. Učebnicový silniční cyklista má velmi nízké procento podkožního tuku, v jeho svalech převládají pomalá červená vlákna, má vysokou aerobní kapacitu, výkon okolo 6 W/kg, nadprůměrnou vitální kapacitu plic, vyskytuje se u něj sportovní fyziologická bradykardie v důsledku změn v oběhové soustavě, jako jsou hypertrofie srdce a vyšší hematokrit a v neposlední řadě sluncem opálené velmi výrazné pruhy na horních i dolních končetinách od oblékání stále stejného cyklistického oblečení. Rozeznáváme dva typy závodníků, takzvané vrchaře, kteří jsou lépe vytrvalostně vybavení a uplatňují se v táhlých stoupáních a sprintery, což jsou lépe rychlostně vybaveni jezdci a uplatňují se v závěrečných spurtech. Cyklocross: fyziologické nároky této disciplíny se upínají k rychlostněsilově-vytrvalostním schopnostem závodníka. Doba závodu se pohybuje okolo jedné hodiny a obvykle se jezdí ve velmi razantním tempu a v náročném terénu s umělými překážkami, kdy se střídá jízda na kole s během. Pokud chce tedy závodník uspět, musí být na závod připraven opravdu na 100%. Horská cyklistika MTB: při závodění v přírodě na horském kole rozhodují vytrvalostně-silové dispozice sportovce. Závod probíhá více v anaerobním pásmu, ekonomika práce oběhové a dýchací soustavy nebývá tak ideální jako v případě silničního cyklisty z důvodu větší silové náročnosti tohoto sportu, avšak samozřejmě musí být také na velmi vysoké úrovni. Dráhová cyklistika: u stíhačské části závodního pole je fyziologická charakteristika podobná silničním sprinterům, tedy vytrvalostně vybaveným borcům s rychlostními schopnostmi. Naopak dráhový sprint je čistě rychlostněsilovou disciplínou. Anaerobní schopnosti zde rozhodují spolu s výbušností a maximální sílou ruku v ruce s nadprůměrnou reakční rychlostí sportovce. Mnohdy mohutná těla sprinterů se mohou pochlubit vysokým poměrem bílých rychlých svalových vláken. 9

10 BMX: toto odvětví je hojně zastoupeno mladými generacemi, jelikož taková rychlostní průprava, jakou BMX bezesporu je, se velmi těžko dohání v pozdějším věku. Jezdci zde uplatní svoji výbušnost a rychlost a pružnost. Trial, Freeride: u těchto skákavých odnoží cyklistiky se uplatní subtilnější typy sportovců, musejí však mít vynikající obratnostní předpoklady. Energetické krytí je z velké části anaerobní, skoky jsou prováděny většinou v apnoické pauze. Kolová: charakteristika je v podstatě podobná sálovým míčovým hrám. Krasojízda: z fyziologického hlediska kvalitní výkon v krasojízdě potřebuje sílu, dobrou elasticitu svalstva a odpovídající koordinační schopnosti. 10

11 2. ŽIVOTOSPRÁVA Životospráva je důležitou součástí každodenního života každého člověka. Má vliv na jeho fyzickou i psychickou stránku. Někdo si může pod tímto pojmem představit jen například to, kdy chodí spát a kdy vstává, ale tak tomu není. Životospráva je pojem zastřešující náš celodenní režim z krátkodobého i dlouhodobého hlediska, zahrnuje naši veškerou činnost, stravování, zlozvyky, spánek a tak dále. A co o životosprávě platí pro běžného člověka, platí dvojnásob pro sportovce, jehož nakládání s časem mimo tréninky se také podílí na konečném sportovním výkonu. Tělesná zdatnost není závislá jen na tréninkovém zatížení, ale i na dodržování každodenních zdraví prospěšných zásad. Jsou věci, které se životosprávy také bezprostředně týkají, ale chtě nechtě s nimi nic neuděláme. Patří mezi ně genetika aneb naše již vrozené dispozice, či dětství prožité v nezdravém prostředí Vlivy životosprávy u cyklisty Nyní se již zaměřím na konkrétnější téma. A to proč je pro sportovce cyklistu vhodné dodržovat správný životní režim. Cyklistika, ve svých základnějších podobách, mám na mysli silniční, MTB a dráhovou, je fyzicky velmi náročný sport. Vyžaduje v podstatě celoroční přípravu sportovce, a je tedy zřejmé, že se kvalitní příprava na závodní výkony bez rozumného režimu neobejde. Profesionální cyklista má každý den většinou jeden velký úkol, pokud nehovořím přímo o závodních dnech, a to kvalitně jedno či dvoufázově odtrénovat naplánovanou dávku. Zbytek denního režimu může zcela podvolit svým potřebám, a měl by tak udělat v souladu se svými fyziologickými potřebami. Velkou kapitolou je v tomto směru výživa, kterou se však budu zabývat ve svojí práci později, proto ji nyní z těchto důvodů vynechám. Regenerace je dalším velkým a důležitým pojítkem mezi správnou životosprávou a dobrou fyzickou kondicí, jelikož při sportovní zátěži, která je, jak jsem již naznačil, v cyklistice nemalá, dochází u sportovce k únavě. Únavu lze definovat jako komplex dějů, při kterém nastává snížená odpověď organismu na podněty o stejné intenzitě, nebo je za potřebí silnějšího podnětu k vyvolání adekvátní reakce. 11

12 Za fyzickou i psychickou únavou zcela jistě stojí nejen tréninková zátěž, ale i činnost mimo ni, ve které právě hraje roli regenerace. Regeneraci lze rozdělit na pasivní, což je činnost organismu během a zejména po zátěži, kdy dochází k vyrovnání vychýlené rovnováhy všech fyziologických funkcí, které se vrací na pozici svých výchozích hodnot (likvidace acidózy, doplnění energetických rezerv, vyrovnání teplotních změn apod.), a aktivní, což jsou vnější zásahy, metody a procedury, které vedou cíleně k urychlení pasivní regenerace (masáže, vodoléčba, sauna apod.). Po tréninkové zátěži, u cyklistů převážně aerobní, je lepší využívat pasivního odpočinku namísto aktivního, který je vhodnější pro vyplavovaní kyselých metabolitů, vznikajících při anaerobním výkonu. Samozřejmě použití tohoto prostředku regenerace doporučuji také, ale v menší míře. Nejlepší formou pasivního odpočinku je pravidelný a vydatný spánek. O spánku lze říci, že je základní součástí všech životních dějů a nelze ho chápat jako nečinnost organismu, ale jako stav, kdy jsou v činnosti mechanizmy sloužící právě k regeneraci. Pro dospívajícího sportovce se doporučuje okolo 10ti hodin spánku denně, u dospělého sportovce mezi osmi až deseti hodinami nepřetržitého spánku denně. Z mých dosavadních myšlenek lze usoudit, že správný cyklista by měl pouze trénovat, jíst, odpočívat a spát. Z hlediska výkonu jistě nelze takový denní režim považovat za závadný, ale člověk není robot a vede i osobní život, a protože psychická vyrovnanost je v podstatě stejně důležitá jako fyzická kondice, je třeba starat se i o ni. Základem je mít dobré rodinné zázemí, chápavého partnera/ku, nekonfliktní sportovní zázemí, přátele, oblíbené relaxační prostředky, prostě vše, co uvolní stresovanému organismu. Myslím, a i z vlastní zkušenosti mohu říci, že není zase tak málo sportovců, kterým se daří držet si pohodovou psychickou úroveň, což napomáhá přenést se přes dočasné závodní neúspěchy, či osobní trable. Na první pohled se nezdá jasná souvislost mezi životosprávou a osobním životem, ale správnou životosprávu musíme chápat jako hlavní součást fyzické a psychické (tím pádem i osobní) rovnováhy. Ovšem je třeba zdůraznit, že zejména s partou přátel nastávají různá rizika narušení zažitého a pro sportovce obzvláště důležitého denního režimu. Vysedávání po hospůdkách, alkohol, v horších případech i cigarety, jsou narušiteli sportovní přípravy, pokud přesáhnou v alkoholu určitou rozumnou mez, která je ale velmi nízká, o kouření nemluvě. 12

13 Z toho vyplývá, že je zřejmé, že občas si odfrknout při sklence alkoholu neodsuzuji, ale zdůrazňuji slovo občas a rozumnou míru Biorytmy Životospráva je tedy důležitý prvek ve sportovní přípravě, v této kapitole se dozvíme jaké tělesné pochody vedou organismus k dennímu režimu i k režimu z dlouhodobějšího hlediska. Biorytmy jsou cyklické procesy probíhající v organismu, které ovlivňují život každého z nás. Existují tři druhy biorytmů, fyzický, emocionální a intelektuální. Každý má různou délku trvání a sestává ze dvou fází - stoupající a klesající, jednotlivé průběhy cyklů jsou na sobě časově nezávislé. Stoupající fáze biorytmů mají pozitivní charakter ve svém působení, čili ve stoupající fázi fyzického cyklu jsme čilí a pohotoví, u emocionálního cyklu jsme v dobré náladě a pohodě a z hlediska intelektuálního jsme bystří a rozumově na výši. Naopak klesající fáze biorytmů mají negativní charakter, u fyzického rytmu to značí únavu, u emocionálního jsme náladoví a u intelektuálního nám klesající fáze přináší riziko vyššího chybování při rozhodování. Délky jednotlivých cyklů jsou u fyzického přibližně 23 dní, u emocionálního 28 dní a u intelektuálního 33 dní. [11] Samostatný režim dne by měl být plánován s ohledem na další pochody v těle, které ovlivňují naši aktivitu během dne. Průměrný denní výkonnostní rytmus vypadá následovně: 6:00 vstup do denní aktivity 9:00-11:00 vzestup výkonnosti 11:00-12:00 1. vrchol výkonnosti 12:00-15:00 1. pokles výkonnosti 15:00 nejnižší bod výkonnosti 15:00-17:00 vzestup výkonnosti 16:00-17:00 2. vrchol výkonnosti 17:00-19:00 2. pokles výkonnosti 19:00 nejnižší bod výkonnosti 13

14 19:00-21:00 3. nejnižší vzestup po 21:00 trvalý pokles Pravidelný trénink v poklesových fázích výkonnosti během dne vede k větší únavě a možnosti většího výskytu mikro a makrotraumat. Je zřejmé, že správné zařazení tréninku vzhledem k těmto pochodům není jednoduché, rytmy lze však dlouhodobější snahou přebudovat. Týdenní výkonnostní rytmus pak obvykle dosahuje vrcholu v úterý a ve středu, k největšímu poklesu dochází v pátek. Připomínám, že zde uvádím průměrné hodnoty, každý sportovec je individualita a jeho biorytmy mohou probíhat odlišně Aklimatizace Pro většinu vrcholových cyklistů je aklimatizace jakýmsi strašákem. Během závodní sezóny obvykle procestuje několik vzdálených světových destinací s větším časovým posunem. Jeho negativní účinek bývá v prvních fázích ještě znásoben dlouhým a náročným cestováním. Dalším negativním činitelem jsou rozdílné teploty mezi výchozím a cílovým bodem cestování. Jistou váhu lze určitě přiřknout rčení, co hodina časového posunu to den aklimatizace. Někteří sportovci snášejí aklimatizaci hůře, někteří lépe. Vhodnou, avšak finančně mnohdy náročnou metodou je odcestování do místa konaní závodů dříve, aby si sportovcův organizmus přivyknul posunutému dennímu režimu co nejlépe. Doporučil bych před cestou do vzdálenějších míst planety (Amerika, Austrálie) postupně tělo připravovat upravováním navyknutého denního režimu tamějším podmínkám s předstihem již doma a to postupným časovým posouváním denního harmonogramu. Lze tak částečně předejít jakémusi aklimatizačnímu nárazu. Příznaky, kterými se průběh aklimatizace projevuje jsou mimo problémů se spánkem také například zvýšená únava, nechutenství, bolest hlavy a další, což jsou faktory limitující sportovní výkon, a to je rozhodně důvod proto, snažit se usnadnit svému organizmu přivyknutí novému prostředí a režimu. 2.4.Životospráva v makrocyklech 14

15 Roční tréninkový cyklus závodníka-cyklisty je celek různých období (tzv. makrocyklů) charakterizujících se odlišnou tréninkovou přípravou a tudíž jinými požadavky na tělesnou výkonnost. Cyklistická sezóna bývá zpravidla jednovrcholová, což znamená, že závodníkova roční příprava směřuje k jednomu vrcholu, například mistrovství světa, či olympijským hrám. Takovou přípravu nelze samozřejmě chápat tak, že závodník celý rok trénuje kvůli jednomu závodu, ale ostatní závody více či méně důležité se dají vhodně zařadit do přípravy a pokud je roční tréninkový cyklus správně naplánován, lze i na těchto závodech předvést vynikající výsledky. Roční cyklus se skládá z následujících období: přechodné období (volno po předešlé sezoně), přípravné období I, přípravné období II, předzávodní období, závodní období. Makrocykly se liší svoji délkou, tréninkovým či závodním zatížením. Rád bych ještě zmínil dva pojmy, které pomáhají v celkové časové orientaci. A to slůvka mikrocyklus a mezocyklus. Mikrocyklus představuje sedmidenní tréninkovou přípravu a jeden mezocyklus se skládá ze čtyř mikrocyklů, jednodušeji řečeno týdnů Přechodné období Toto období trvá obvykle 1 mezocyklus a cyklista se na něj těší, jelikož je to období volna a odpočinku po náročné a dlouhé sezóně. Často je tento makrocyklus vyplněn všelijakými oslavami a večírky, na které v průběhu roku není čas, a samozřejmě zaslouženým odpočinkem, který ale, jak můžu z vlastní zkušenosti říci, se stejně nedá dlouho vydržet, a většinou po týdnu si již cyklista opět hledá cestu ke kolu či jiným doplňkovým sportům. Životospráva v tomto období určitě nebývá ideální, je to jakési zadostiučinění celoročnímu odříkání. Avšak je třeba myslet na to, že primárním úkolem tohoto období je odpočinek po náročné přípravě a závodní sezóně a také příprava na sezónu další a to si, myslím, každý sportovec uvědomuje a jedná správně. To znamená, že sportovec by měl vydatně spát, kvalitně se stravovat a věnovat se relaxačním a kompenzačním činnostem. 15

16 Přípravné období Tento makrocyklus se většinou dělí na dvě časové etapy, přípravné období I a II. Jejich společná délka je okolo pěti až šesti mezocyklů. Liší se v náročnosti tréninkové přípravy, zatímco v prvním přípravném období, které je kratší není zátěž zdaleka tak náročná jako v druhém období. Je to jakási příprava právě na druhé období, ve kterém dosahuje tréninková zátěž svých maxim. Z toho jasně vyplývá, že ve druhém přípravném období, kdy sportovec absolvuje nejtěžší tréninky, je třeba jeho tělu dopřát kvalitní regeneraci, spánek a odpovídající stravu a pitný režim. V tomto období hrozí riziko přetrénování nejvíce, je proto nutné dodržovat správný denní režim jak v tréninkových dnech, tak ve dnech odpočinku. Je vhodné využívat dostupné regenerační prostředky, zejména masáže alespoň dvakrát týdně, saunu maximálně jednou týdně, kompenzační cvičení (strečink) nejlépe denně. Dodržování správné životosprávy se zcela určitě odrazí na výsledné kvalitě tréninkové přípravy, potažmo na závodních výsledcích, a o to jde především Předzávodní období Nyní se již dostáváme do předzávodního období, které se střídá se závodním až do vrcholu sezóny. Předzávodní období, lze také říci vylaďovací, je již volnější, tréninky jsou kratší, ale intenzivní, trenér většinou vyhovuje individuálním potřebám závodníka. Hraje zde také roli psychická stránka. Dobré výkony v tréninku, dobrá psychika. Kvalitní denní režim je zde opět nevyhnutelnou součástí pozdějších závodních úspěchů. Tato etapa přípravy je krátká, trvá vždy okolo jednoho či dvou mikrocyklů, avšak dochází k jejímu opakovaní a její délka většinou souvisí s důležitostí nadcházejícího závodu Závodní období 16

17 Tento rozmanitý cyklus, jehož délka i náročnost jsou proměnné, je obdobím, kdy se zúročuje veškerá předešlá snaha. Životospráva zde bývá často ovlivněna řadou vnějších faktorů, jako jsou nervozita, cestování, časový posun apod. Délka jednotlivých závodů může být od vícetýdenního etapového závodu po jednorázový jednodenní podnik. U etapových závodů je denní režim dán závodním programem, závodník v podstatě nemá na výběr.! Dalším vícedenním závodem je dráhový světový pohár, případně mistrovství světa. Tento závodní cyklus opakující se 5x za sezónu trvá přibližně týden. Patří do něj mnohdy dlouhá cesta na závody a následná krátká příprava a aklimatizace v místě závodu a samozřejmě samotný závod. Denní režim se uzpůsobuje směrem ke dni, kdy závodník jede svoji hlavní disciplínu. Do té doby je jeho denní program vyplněn lehkými tréninky a odpočinkem, pokud se závod koná ve vzdálenější destinaci, tak i důkladnější aklimatizací Životospráva v jednotlivých odvětvích V praxi lze většinou velmi dobře pozorovat jev, že s fyzickou náročností jednotlivých odvětví cyklistiky stoupá i vztah k dennímu režimu sportovce a tím pádem i ke správné životosprávě. Je zřejmé, že tento jev má své logické opodstatnění. Silničnímu vytrvalci je jistě kvalitní denní harmonogram potřebnější než freeridovému sportovci. Proto bych kladl důraz na správnou životosprávu zejména u silničních, dráhových, MTB, cyklokrosařů a krasojezdců. Neznamená to však, že u ostatních disciplín je správný denní režim nepotřebný. Samozřejmě je v zájmu každého sportovce vést život na kvalitní úrovni, ale i praxe nám dává jasné příklady, že čím méně je závodní odvětví náročné, tím se i rozvolňuje poctivost ve vztahu ke správné životosprávě. 17

18 3. VÝŽIVA 3.1.Úvod Následující řádky mají za úkol osvětlit správné výživové návyky v jednotlivých odvětvích cyklistiky, jelikož každá cyklistická disciplína má různé energetické nároky, je třeba podřídit tomu i správný výběr, množství a úpravu potravin a tekutin. Rovněž tak si každé tréninkové období žádá jinou podobu jídelníčku, čemuž se také budu věnovat. Několik kapitol se bude zabývat charakteristikami základních složek potravy (sacharidům, tukům, bílkovinám, vitamínům a stopovým prvkům) 3.2.Základní zásady správné výživy Jednou z nejdůležitějších zásad pro správnou výživu je výběr vhodných potravin. O tom jaké druhy potravin, v jakém množství a jak často nám dobře poradí výživová pyramida (obr.1). Obr.1: výživová pyramida [12] 18

19 Potraviny nacházející se ve spodní části potravinové pyramidy by měly patřit mezi nejčastěji konzumované. Čím výše budeme ve výživové pyramidě stoupat tím by měla častost i množství těchto druhů potravin klesat až k nejvyššímu patru, bez kterého se lze obejít, a proto jejich přítomnost v jídelníčku by měla být spíše výjimečná. Novinkou, která se ve dřívějších modelech výživových pyramid neobjevovala, je řazení potravin v rámci jednotlivých pater zleva doprava. Tím nám pyramida napomáhá správnějšímu výběru v rámci každé kategorie potravin. Je to velmi dobré vodítko pro skládání zdravého jídelníčku, avšak celkové množství potravy denně nám spíše jen naznačuje. Důležitým prvkem pro zdravou výživu je udržování správné energetické bilance, což znamená, že energetický výdej a příjem musí být v rovnováze. To napovídá, že každý člověk by měl stravu regulovat s ohledem na svoji hmotnost a energetické potřeby s tím spojené (klidový metabolizmus), ale samozřejmě i s ohledem na energetický výdej spojený s pohybovou aktivitou. Je více než jasné, že toto pravidlo platí u sportovců dvojnásob. Denní energetický výdej lze snadno spočítat. Existuje na to několik různých metod, vycházejících z tělesné hmotnosti, výšky, věku, či pohlaví, a také tělesné zátěže. [18] Dalším ze základních pravidel týkajících se zdravého životního stylu je udržovat trojpoměr základních živin ve správném procentuálním rozložení. A to sacharidy 55-65%, tuky 20-30% a bílkoviny 10-20%. Procenta zde nepředstavují množstevní podíly jednotlivých složek potravy, ale příjem energie zastoupený právě jimi. Je to dáno rozdílnou energetickou hodnotou těchto živin, kdy 1 gram bílkovin nebo sacharidů představuje 17 kj, zatímco 1 gram tuků představuje 38 kj. Díky těmto hodnotám lze spočítat množství jednotlivých složek potravy, které je vhodné přijímat. U pohybově aktivních lidí se energetický výdej pohybuje v mezích od přibližně kj do kj denně.matematickým výpočtem tak lze snadno dospět ke množstevním hodnotám jednotlivých výživových prvků. [1] Glykemický index je hodnota vypovídající o tom, jakým způsobem se sacharidová potravina po jejím požití projeví na hladině glukózy v krvi (glykémie). Jejím zvýšením dochází k vyplavování hormonu inzulínu. Zde platí pravidlo čím větší nárůst glykémie, tím vyšší potřeba inzulínu. Velké kolísání glykémie v důsledku příjmu potravin s vysokým glykemickým indexem je zátěží 19

20 pro organizmus. Častá konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, diabetes melitus II. typu a některých nádorových onemocnění. Sledování glykemického indexu jednotlivých potravin má významný vliv před, během a po sportovním výkonu. Pitný režim a jeho dodržování je další neoddělitelnou součástí správné výživy. I zde platí pravidlo rovnováhy mezi příjmem a výdejem. Ukazatelem potřeby doplnění tekutin je pocit žízně, který bychom měli správným příjmem tekutin zahnat dříve, než se stačí objevit. Zabarvení moči nám také může naznačit dostatek či nedostatek tekutin. Pokud je moč tmavě zabarvená, je příjem nedostatečný. Tento jev ale může být zkreslen konzumací vitamínových doplňků stravy. Obvyklý denní příjem tekutin by se měl pohyboval mezi dvěma až třemi litry tekutin denně. S tělesnou zátěží nebo s vyšší teplotou okolního prostředí se samozřejmě tyto potřeby zvyšují. Svoji roli hrají i konzumované potraviny s vysokým obsahem vody. Ztráty tekutin dosahující již 2 % tělesné hmotnosti vedou k poklesu fyzické i psychické výkonnosti a různým dalším subjektivním potížím. Důležitým faktorem je rozložení příjmu tekutin do celého dne, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování organismu. Pravidlo o rozložení příjmu tekutin platí, avšak v jiné formě i u příjmu potravin. Ideální denní stravovací režim by měl vypadat následovně: snídaněsvačina-oběd-svačina-večeře. Energetické rozložení jednotlivých denních jídel by mělo být 30% snídaně, 30% oběd, 10% svačina a večeře 20%. Výše uvedená pravidla lze aplikovat na běžný život nesportovce, pro sportovce-cyklistu je třeba některé faktory pozměnit, čímž se budu zabývat později. 3.3.Energetická náročnost jednotlivých odvětví Jak bylo napsáno v předchozích kapitolách, každé odvětví cyklistiky je svým způsobem charakteristické a na sportovce klade různé nároky. V této kapitole si ukážeme pomyslný žebříček energetické náročnosti jednotlivých disciplín od nejnáročnější po ty méně náročné. Kritéria výběru jsou energetické požadavky tréninkové přípravy a rovněž závodní požadavky vzhledem k jejich 20

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM Autor: MUDr. Marie Skalská, Pro Fit Institut STRAVA PŘED CVIČENÍM A PO CVIČENÍ VÝZNAMNĚ OVLIVŇUJE VÝKON, RYCHLOST REGENERACE, PÁLENÍ TUKŮ, ZOTAVENÍ PO VÝKONU, NÁRŮST SVALOVÉ HMOTY, A TAKÉ TŘEBA TO, JESTLI

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU Příjem - Potraviny jednotlivě 10.4.2011-16.4.2011 Datum Název Množství Energetický Sacharidy Jednoduché Vláknina (g) Bílkoviny Živočišné Rostlinné Tuky Živočišné Rostlinné

Více

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Bc. Blanka Sekerová Nutriční terapeutka Institut sportovního lékařství a.s. Vlastní poradenská činnost

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

Kalorické tabulky potravin

Kalorické tabulky potravin BMI, Body Mass Index - jednoduchým výpočtem zjistíte, jak jste na tom s vaší váhou. BMI = hmotnost (kg) / výška (m) 2 BMI je však pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav

Více

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup

Více

JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA A JEHO VLIV NA VÝKON SPORTOVCE, FOTBALISTY. Pavel Suchánek

JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA A JEHO VLIV NA VÝKON SPORTOVCE, FOTBALISTY. Pavel Suchánek JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA A JEHO VLIV NA VÝKON SPORTOVCE, FOTBALISTY Pavel Suchánek JAKÉ JSOU POŽADAVKY NA SPORTOVCE? TRÉNINK A JEHO PRAVIDELNOST - TRENÉŘI REGENERACE - KONDIČNÍ TRENÉŘI A FYZIOTERAPEUTI

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Výživa dospělých. Ing. Miroslava Teichmanová

Výživa dospělých. Ing. Miroslava Teichmanová Výživa dospělých Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Výživa

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11 OPTIMÁLNÍ VÝŽIVA PRO SPORTOVCE Správná sportovní výživa vám dodá sebedůvěru. Formula 1 Sport obsahuje vyvážené množství sacharidů, proteinů, vitamínů a minerálů a vytváří tak pevný základ pro dosažení

Více

VÝŽIVA INTENZIVNĚ SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE A PŘEDCHÁZENÍ NĚKTERÝCH RIZIK. Pavel Suchánek

VÝŽIVA INTENZIVNĚ SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE A PŘEDCHÁZENÍ NĚKTERÝCH RIZIK. Pavel Suchánek VÝŽIVA INTENZIVNĚ SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE A PŘEDCHÁZENÍ NĚKTERÝCH RIZIK Pavel Suchánek Výživa pravidelně sportující mládeže Sportovní výživa je samostatný vědní obor, protože sportovci mají zcela odlišné požadavky

Více

únava Psychická Fyzická Místní Celková Akutní Chronická Fyziologická Patologická

únava Psychická Fyzická Místní Celková Akutní Chronická Fyziologická Patologická 6 ÚNAVA únava Fyzická Místní Akutní Komplex dějů, při kterém nastává snížená odpověď tkání buď na podněty stejné intenzity nebo nutnosti užití větší intenzity podnětu při získání odpovědi stejné (pokles

Více

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Dieta porodnická dia ve FNKV Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Obecná výživová doporučení pro těhotné ženy Příjem energie: Navýšení energetického příjmu od 10. týdne těhotenství u žen s převažující

Více

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY 6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY VODA // ODKYSELENÍ TĚLA (UDRŽENÍ SPRÁVNÝCH HODNOT PH V TĚLE) // BÍLKOVINY SACHARIDY TUKY VLÁKNINA MIKRO-ŽIVINY (VITAMÍNY, MINERÁLY, ENZYMY ) VODA NAPROSTO ZÁSADNÍ

Více

Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti

Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti Rozvoj čtenářské a informační gramotnosti Název: Žijeme zdravě Pracovní list číslo: 23 Vypracovala: Mgr. Andrea Havlová Datum vytvoření : 2.6.2012 Určeno pro: 2. ročník Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE. Na téma: Stravovací plán a pitný režim volejbalisty v den utkání

SEMINÁRNÍ PRÁCE. Na téma: Stravovací plán a pitný režim volejbalisty v den utkání MASARYKOVA UNIVERZITA, FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Na téma: Stravovací plán a pitný režim volejbalisty v den utkání Jméno :Jakub Slovák Obor: RVS. UČO: 409466 Datum: 3.1.2015 1 Obsah 1 TEORETICKÁ

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Základní Předmět Zdravověda Téma /

Více

Tuky z hlediska výživy. Ing. Miroslava Teichmanová

Tuky z hlediska výživy. Ing. Miroslava Teichmanová Tuky z hlediska výživy Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE

ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE Poradna pro zdravou výživu a odvykání kouření MOJE ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE Výchozí hmotnost Cílová hmotnost Cíle krátkodobé: 1. měsíc... 2. měsíc... 3.

Více

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům Sacharidy seminář běžné stravování přednost složeným cukrům sportovci často volí jednoduché cukry (glukóza, sacharóza, maltodextriny) a potraviny s vysokým glyk. indexem pro rychlejší zpracování a dodání

Více

Mastné. kyseliny. omega-3 a omega-6. Výživa pro lepší život

Mastné. kyseliny. omega-3 a omega-6. Výživa pro lepší život SRPEN 2014 Mastné kyseliny omega-3 a omega-6 Esenciální mastné kyseliny naše tělo neumí produkovat v dostatečném množství. Podporují růst, zrak a správnou funkci mozku. & omega 3 omega 6 Mastné kyseliny

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Sportovní výživa v kategorii hokejové mládeže 16-18 let nevyužitá rezerva pro výkon, regeneraci i sportovní růst

Sportovní výživa v kategorii hokejové mládeže 16-18 let nevyužitá rezerva pro výkon, regeneraci i sportovní růst Sportovní výživa v kategorii hokejové mládeže 16-18 let nevyužitá rezerva pro výkon, regeneraci i sportovní růst Ing. Ivan Mach, CSc. Zdravotní komise ČOV Aliance výživových poradců ČR Charakter kategorie

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Diabetes - cukrovka. Ing. Miroslava Teichmanová

Diabetes - cukrovka. Ing. Miroslava Teichmanová Diabetes - cukrovka Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo.

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení. Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy

Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení. Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy Pyramida jako nástroj k interpretaci výživových doporučení Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy Výživová doporučení Stravování a režim jednotlivců Stravování a režim skupin Stravování a režim populace

Více

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti základní definice ZATÍŽENÍ záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností, schopností

Více

Jídlo a doplňky výživy

Jídlo a doplňky výživy Jídlo a doplňky výživy Co běžně jím a jaké doplňky výživy při závodech používám Jak si chráním některé exponované částí těla Zpracoval : Jiří Jíra Hledík Fotografie : Jakub Cejpek Patřím mezi ty ultramaratonce,

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE Z REGENERACE VE SPORTU

SEMINÁRNÍ PRÁCE Z REGENERACE VE SPORTU SEMINÁRNÍ PRÁCE Z REGENERACE VE SPORTU Triatlon podzim 2007 Tomšík David (UČO: 200488), RVSK Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita Brno Obsah: 1. Charakteristika triatlonu... 1 2. Tréninkové

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Výživa

Více

Co je to tvrzení...?

Co je to tvrzení...? Co je to tvrzení...? tvrzení je sdělení, které není z hlediska označování povinné živiny jsou bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitaminy, minerální látky (spec. sodík), jiné látky látky další s fysiologickým

Více

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping)

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping) VÝŽIVA SPORTOVCŮ Specifika: Individuální řešení Metoda pokus-omyl všechna doporučení jsou obecná Rozdíly mezi jednotlivými sportovními odvětvími Krátkodobé manipulace ve správném období Potravinové doplňky

Více

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.

MUDr. Milan Flekač, Ph.D. MUDr. Milan Flekač, Ph.D. Dieta Pojem dieta z řečtiny = denní režim Vhodný způsob stravování, který ovlivňuje onemocnění. U DM patří mezi pilíře terapie. Levný a velice účinný prostředek léčby. Výrazná

Více

Vytrvalostní schopnosti

Vytrvalostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH MOŽNOSTI ÚPRAVY DIETNÍHO REŽIMU HEMODIALYZOVANÝCH PACIENTŮ PŘI HOSPITALIZACI Mengerová O. 1, Duchková M. 1, Hanzlíková P. 1, Teplan V. 2 ÚOP 1, KN TC 2 ; IKEM Praha DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH Musí

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim Hygiena a školní zdravotnictví Výživa a pitný režim Diskuse Proč je zdravá výživa důležitá? Jak byste definovali zdravou výživu? Zdravá výživa a populace České republiky. Jakým způsobem vést dítě ke zdravé

Více

Lipidy, důležité přírodní látky

Lipidy, důležité přírodní látky Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) U Studny, Karviná

Více

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM 5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM Dieta při diabetu je nejvýznamnější faktor při prevenci vzniku diabetu. Existují poznatky, že nesprávně

Více

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014)

Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Jak vyzrát na sedavé zaměstnání překladatele a tlumočníka Jeronýmovy dny (podzim 2014) Správným jídlem lze pozitivně ovlivnit schopnost koncentrace, duševní schopnosti a odolnost vůči stresu. Ing. Tereza

Více

JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA, A SOUVISEJÍCÍ ZDRAVOTNÍ RIZIKA MLÁDEŽNICKÉHO FOTBALISTY

JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA, A SOUVISEJÍCÍ ZDRAVOTNÍ RIZIKA MLÁDEŽNICKÉHO FOTBALISTY JÍDELNÍČEK, SLOŽENÍ TĚLA, A SOUVISEJÍCÍ ZDRAVOTNÍ RIZIKA MLÁDEŽNICKÉHO FOTBALISTY Pavel Suchánek Seminář SCM a SpSM, Nymburk 21. 22. 11. 2016 JAKÉ JSOU POŽADAVKY NA FOTBALISTU? Trénink a jeho pravidelnost

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu Anotace Autor Jazyk EU: PRIR - 48 Pracovní list seznámí žáky s jednotlivými složkami potravy. Mgr. Kateřina Vanýsková Čeština Vzdělávací oblast Člověk

Více

Název společného projektu: Mám energii na to, abych

Název společného projektu: Mám energii na to, abych Pracovní list Název projektového úkolu: Práce, výkon, energie Třída: 8. Název společného projektu: Mám energii na to, abych Název pracovního týmu: Členové pracovního týmu: Prohlédněte si obrázek anatomie

Více

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie DIETA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_TEV2118 (Dieta) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 4.

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

Ročně dnes v důsledku diabetu a jeho komplikací umírá v celém světě jeden člověk každých 10 sekund (v pořadí čtvrtá příčina úmrtí vůbec) Vzhledem ke

Ročně dnes v důsledku diabetu a jeho komplikací umírá v celém světě jeden člověk každých 10 sekund (v pořadí čtvrtá příčina úmrtí vůbec) Vzhledem ke Ročně dnes v důsledku diabetu a jeho komplikací umírá v celém světě jeden člověk každých 10 sekund (v pořadí čtvrtá příčina úmrtí vůbec) Vzhledem ke stoupající incidenci by již v roce 2025 pokud se nepříznivý

Více

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou

Více

Výživový dotazník. Přílohy. Příloha A vzor dotazníku

Výživový dotazník. Přílohy. Příloha A vzor dotazníku Přílohy Příloha A vzor dotazníku Výživový dotazník Vážený pane, Vážená paní, prosím Vás o vyplnění tohoto výživového dotazníku, který použiji pro zhodnocení Vašich stravovacích návyků a životního stylu.

Více

Naše základní živiny. Tabulka: Součásti lidské stravy Obsahují energii (živiny) Neobsahují energii. soli (minerální látky) vláknina

Naše základní živiny. Tabulka: Součásti lidské stravy Obsahují energii (živiny) Neobsahují energii. soli (minerální látky) vláknina Naše základní živiny Všechny potraviny, které jíme, jsou složeny z několika málo základních skupin živin, i když mohou mít velmi různorodou chuť. Člověk s diabetem musí dobře porozumět složení stravy i

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

OČISTA PODLE ANTONIE MAČINGOVÉ

OČISTA PODLE ANTONIE MAČINGOVÉ 2014 WWW.CITITSEDOBRE.CZ OČISTA PODLE ANTONIE MAČINGOVÉ Detoxikační program a návrh jídelníčku MVDr. Zuzana Neřádová Antónia Mačingová - očista 28 dní Očista spočívá v konzumaci předepsaného jídla dle

Více

Seznam příloh. Příloha 1 Žádost o dotazníkovou akci Příloha 2 Dotazník Příloha 3 5 pravidel pro zdraví

Seznam příloh. Příloha 1 Žádost o dotazníkovou akci Příloha 2 Dotazník Příloha 3 5 pravidel pro zdraví Seznam příloh Příloha 1 Žádost o dotazníkovou akci Příloha 2 Dotazník Příloha 3 5 pravidel pro zdraví Příloha 1 Příloha 2 Dotazník Vážená paní/ vážený pane, jmenuji se Veronika Kuncířová a jsem studentkou

Více

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU HYGIENICKÁ SLUŽBA STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PROJEKT ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA TEORETICKÁ VÝCHOVA A PRAKTICKÁ APLIKACE KE SPRÁVNÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU,

Více

Centrum zdravého životního stylu

Centrum zdravého životního stylu Jídelníček na hubnutí na 7 dní Stránka 1 z 6 Centrum zdravého životního stylu Jídelníček na hubnutí na míru Rozpis jídel na 7 dní včetně přesného množství gramů potravin, množství bílkovin, sacharidů,

Více

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s.

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s. Nemocnice Český Těšín a.s. Ostravská 783 Český Těšín, 737 01 www.nemocniceceskytesin.agel.cz tel.: 558 769 248 fax.: 558 736 599 Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s. Sestavila: Jolana Kajzarová,

Více

Jídelníček na 5. týden

Jídelníček na 5. týden Jídelníček na 5. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

Díl V.: Výživa a suplementace během výkonu

Díl V.: Výživa a suplementace během výkonu Díl V.: Výživa a suplementace během výkonu Co obsahuje tento díl: - zdroje energie pro vytrvalostní výkon - čím nejefektivněji doplňovat energii během sportu - jaké je doporučené dávkování sacharidů během

Více

Polysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje

Polysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje Klasifikace a potravinové zdroje sacharidů Dělení Jednoduché sacharidy Polysacharidy (PS) monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) Zástupci glukóza fruktóza galaktóza maltóza

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká

Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. EU peníze školám. Inovace výuky v PrŠ Horní Česká Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Zpracoval: Předmět: Název

Více

Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na:

Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na: Pitný režim Lidské tělo obsahuje 50-65% vody, samotné svaly obsahují až 70%. Už jen tento fakt snad dostatečně vypovídá o důležitosti vody v těle. Obyčejný pracující a nesportující člověk by měl přijmout

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

VÝŽIVA. Živiny: bílkoviny tuky cukry esenciální látky: vitamíny, minerální soli, některé MK a AMK voda nestravitelné látky (hrubá vláknina)

VÝŽIVA. Živiny: bílkoviny tuky cukry esenciální látky: vitamíny, minerální soli, některé MK a AMK voda nestravitelné látky (hrubá vláknina) základní význam pro zdravý vývoj člověka krytí energetického výdeje stavební materiál pro naše tělo a neustálá obměna veškeré tělní hmoty = > potrava energetická hodnota: množství E, které potrava tělu

Více

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození.

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození. Strana 30 Po celou dobu těhotenství je žena s PKU v kontaktu s metabolickým centrem a svůj jídelníček upravuje podle pokynů dietní sestry. Cílem léčby dietou je udržovat hladinu PHE pod 6 mg/dl (360 mol/l).

Více

VSTUPNÍ DOTAZNÍK. petra.cupcova@atlas.cz ČUPCOVÁ 774 958 288. Základní informace o klientovi. Jméno a příjmení. Telefonní kontakt.

VSTUPNÍ DOTAZNÍK. petra.cupcova@atlas.cz ČUPCOVÁ 774 958 288. Základní informace o klientovi. Jméno a příjmení. Telefonní kontakt. VSTUPNÍ DOTAZNÍK Jméno a příjmení Telefonní kontakt E-mail Povolání, popř. směnnost Základní informace o klientovi Doplňující informace o klientovi Věk Výška Váha BMI Vyplňte prosím dotazník co nejpečlivěji

Více

Jídelníček na 9. týden

Jídelníček na 9. týden Jídelníček na 9. týden ŽENA S NADVÁHOU (energetický příjem 1600 až 1700 kcal) Tyto recepty jsou určeny pro ženu s nadváhou. Pro vaši orientaci uvádíme následující přibližné parametry: střední věk 170 cm

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku 001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku

Více

Detoxikace organismu díky 10 potravinám

Detoxikace organismu díky 10 potravinám Detoxikace organismu díky 10 potravinám Detoxikace, neboli očista organismu je čím dál více oblíbená. Každý den díky nezdravému životnímu stylu zahlcujeme náš organismus škodlivými látkami. A právě detoxikace

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Výživa Živiny Anotace Pracovní list týkající se základních a dalších druhů živin důležitých pro organismus,

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

DOMOV BŘEZINY, p.o. Rychvaldská 531, 735 41 Petřvald, Tel: 596 541 238, e-mail: domovbreziny@domovbreziny.cz DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY

DOMOV BŘEZINY, p.o. Rychvaldská 531, 735 41 Petřvald, Tel: 596 541 238, e-mail: domovbreziny@domovbreziny.cz DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY Seznam diet platných v Domově Březiny 0 tekutá 1 kašovitá 2 šetřící 3 racionální 3 M racionální mleté maso 9 diabetická 9 M diabetická mleté maso 9/2 diabetická šetřící BON

Více

GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN. Mgr. Sylva Štajnochrová

GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN. Mgr. Sylva Štajnochrová GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN Mgr. Sylva Štajnochrová Co to je? Bezrozměrné číslo Vyjadřuje o kolik se hladina krevní glukózy zvýší za 2-3 hodiny po jídle Dr. Jenkins v roce 1981 Toronto Kanada, snaha řešit

Více

Obědy - ZŠ a MŠ Dětenice

Obědy - ZŠ a MŠ Dětenice Pondělí 4.1.2016 Přesnídáv. houska ks, pomazánka vitamínová, paprika - zelenina příloha, čaj Polévka polévka bramborová s krupkami Oběd 1 těstoviny zapékané se sýrem a vejcem obsahuje alergeny: 03,07 Svačina

Více

Název: Zdravý životní styl 1

Název: Zdravý životní styl 1 Název: Zdravý životní styl 1 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I Co obsahuje tento díl: - co rozumíme pod pojmem regenerace - čím a jak optimálně doplnit svalový glykogen - důvody, proč nepodceňovat regeneraci Může správná

Více

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie?

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie? alergie Potravinové alergie Co to je potravinová alergie? O potravinové alergii hovoříme při neadekvátní reakci organismu na konzumaci stravy, která obsahovala netolerovanou potravinu, popřípadě její určitou

Více

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVĚ A CHUTNĚ AUTOMATY VE ŠKOLÁCH. Bc. Anna Packová

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVĚ A CHUTNĚ AUTOMATY VE ŠKOLÁCH. Bc. Anna Packová ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ ZDRAVĚ A CHUTNĚ AUTOMATY VE ŠKOLÁCH Bc. Anna Packová V České republice jsou aktuální tato data: Děti ve věku od 6 do 12 let: 10 % dětí trpí nadváhou dalších 10 % je obézních Děti ve věku

Více

Úprava hmotnosti, regenerace a výživa. Seminární práce

Úprava hmotnosti, regenerace a výživa. Seminární práce Úprava hmotnosti, regenerace a výživa Seminární práce Miloslav Pršala 31.5.2014 Obsah Úvod...3 1. Výživa. 4 1.1. Důležité živiny...4 1.2. Potravinová pyramida...5 1.3. Výživa judisty... 6 2. Regenerace...9

Více