PODPORA CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE

Transkript

1 PODPORA CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Olomoucký kraj 2.Mikulovice Jeseník 5.Šumperk Olomoucký kraj 4. Zábřeh na Moravě 8. Kamenná - Rohle 3. Mohelnice 6. Uničov 1. Šternberk - Štarnov Hlušovice 2. Olomouc 7. Olomouc 3. Těšetice - region Haná 5. Dub nad Moravou - Věrovany 2. Majetín - Brodek u Přerova - Citov 3.Prostějov 4. Přerov 4. Bedihošť - 6. Kozlovice Prostějov venkov Vlkoš Kojetín Přerov - Lipník n. B. - Hranice n. M. 1.Hranice na Moravě Olomoucký kraj Aktivní města Olomouckého kraje Vzorové příklady výstavby cyklistické infrastruktury Další cyklistické stezky Koridor Cyklostezky Bečva - hotové úseky Města připravená na dalsí období PROSINEC 2006

2 ÚVOD Snahou tohoto materiálu je monitorovat podporu cyklistické dopravy ze strany mikroregionů, měst a Olomouckého kraje a nastínit možnosti její podpory v dalším období. Materiál si také klade za cíl ukázat, nakolik podpora Olomouckého kraje ovlivňuje výstavbu cyklostezek v kraji a zájem obcí o danou problematiku. Struktura materiálu je pak následující: 1. Krátká shrnutí Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území olomouckého kraje: z roku Jedná se o strategický materiál, na jehož základě se rozhodlo Zastupitelstvo kraje pravidelně finančně podporovat výstavbu cyklostezek. Jedná se tak o základní stavební kámen podpory cyklistiky na území olomouckého kraje. 2. Přehled finanční podpory Olomouckého kraje v letech na výstavbu cyklostezek. Jedná se o druhý důležitý krok. Bez finančního zázemí by výše uvedená strategie ztrácela smysl. 3. Základní informace o cyklistických stezkách z Olomouckého kraje Informace o současném stavu cyklistické infrastruktury ze šesti nejaktivnějších měst Olomouckého kraje (1. Litovel., 2. Olomouc, 3. Prostějov, 4. Přerov, 5.Šumperk a 6. Uničov,). V rámci zpráv jsou řešeny i propojení měst s okolními nejbližšími obcemi. Jejich aktivity jsou dokladem toho, že daná podpora bude i nadále pokračovat a jsou dobře připraveny na Strukturální fondy EU Vzorové příklady výstavby cyklistické infrastruktury (1. Šternberk Štarnov, 2. koridor Majetín Brodek u Přerova Cítov, 3.Těšetice a okolí region Haná, 4.Bedihošť a okolí region Prostějov-venkov, 5 koridor Moravské stezky (jižně od Olomouce, Dun n.m. - Věrovany), 6.Přerov Kozlovice, 7.Olomouc cyklopruhy, 8. Kamenná Rohle) Informace o současném stavu cyklistické infrastruktury v koridoru cyklostezky Bečva (úsek Hranice nad Moravou Lipník nad Bečvou Přerov) Informace z dalších tří měst olomouckého kraje, které jsou spíše zaměřené na jejich připravenost n další období 1. Hranice nad Moravou, 2. Mikulovice, 3.Mohelnice a 4.Zábřeh na Moravě, Přehled všech dalších cyklistických stezek na území olomouckého kraje (Hlušovice, Kojetín, Vlkoš, Jeseník) 4. Propagační akce Olomouckého kraje na podporu cyklistické dopravy pod názvem Kolmo za poznáním Olomouckého kraje ROP NUTS II Střední Morava a cyklistické stezky.

3 1. KONCEPCE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE - Rok 2003 Koncepce cyklistické dopravy na území olomouckého kraje je zpracována na základě objednávky odboru dopravy a silničního hospodářství olomouckého kraje a usnesení Rady olomouckého kraje. Je rozdělena výjma úvodních kapitol na dvě částí, na analýzu současného stavu a na část vlastní koncepce. V úvodní části je seznámení s řešenou problematikou. Je zde uvedeno, že cyklistika, a nejvíce cykloturistika, zaznamenává v posledním období bouřlivý rozvoj. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu a současně většinou bezprostřední styk s přírodou. Kolo je téměř bezhlučný dopravní prostředek pro všechny věkové generace, neznečišťuje okolí, čímž přispívá k ozdravění životního prostředí. Mezi další výhody jízdy na kole patří jeho dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel, k jízdě na kole člověk nepotřebuje žádné oprávnění, na kole se dostaneme tam, kde autem nikoliv, s kolem nemáte problémy zaparkovat, dopravní zácpu můžete rychle vyřešit převedením kola na jinou komunikaci, na kole jedete od domu až do práce,školy, na úřad, provoz kola má minimální finanční nároky na vaši peněženku, aj. Pro získání základní informace je v další části popsáno rozdělení cyklistické dopravy. Základní rozdělení jízdy na kole je možné uvést jako: - jízda za prací, zaměstnáním, do školy, při této jízdě jsou využívány nejkratší trasy s pokud možno kvalitním povrchem, výsledkem je opakující se projížděná trasa v pracovní dny, v krátkém časovém úseku, významným prvkem je zde bezpečnost cyklisty, tento pohyb však v současnosti je většinou v plném silničním provozu a to i na komunikacích s vysokou intenzitou motorového provozu, kde o bezpečnosti cyklisty lze s úspěchem pochybovat, ideální stav, oddělená cyklistická doprava na cyklostezce, cyklopruhu, cyklopásu, - rekreační, turistická, která ponejvíce využívá cykloturistické trasy, vyznačené na silnicích s nižší intenzitou provozu, na místních, lesních a polních komunikacích, tyto vedou z města do vesnice, přes hrady a zámky, jeskyně, přibližují zajímavé přírodní výtvory, významným prvkem je zde poznání, relaxace a to, že člověk pohybem vlastními silami dělá něco pro své zdraví, - kategorie sportovní, mající svá zvláštní specifika (zvláštní podmínky, uzavřené tratě a okruhy, atd.) a sportovně-rekreační, která umožňuje na vybraných trasách, drahách a v areálech věnovat se další formě tzv. adrenalinových aktivit, což umožní odreagování bez vedlejších následků, pochopitelně při respektování zásad bezpečnosti. V pokračování je vytýčen cíl této koncepce, tj. zkoordinovat rozvoj cyklistické dopravy na území olomouckého kraje, sladit jej s národní a nadnárodní koncepcí a vytvořit tak předpoklady pro prověření a doplnění sítě mezinárodních, dálkových, regionálních a nadregionálních cyklotras na uvedeném území s napojením na trasy sousedních krajů a na trasy na polské straně. Neméně významnou součástí je také zlepšení kvality tras v nevyhovujících úsecích a především zvýšení bezpečnosti na stávajících problémových místech. Časový horizont pro řešení jednotlivých návrhů je šestiletý, v souladu s Metodikou zpracování střednědobých koncepcí Olomouckého kraje, s rozdělením akcí podle priorit a

4 s orientačním výhledem na delší období. Důležitým mezníkem, který je zdůrazněn, je vstup České republiky do Evropské unie v květnu roku Následně jsou uvedeny podklady, které autoři použili, vymezeno je řešeného území, včetně sousedních oblastí, popsána je dopravní dostupnost kraje různými druhy dopravy v návaznosti na cyklistiku a cykloturistiku a stávající dopravní infrastruktura (kolejová, silniční a ostatní). Doplněny jsou informace o turistickém ruchu a návštěvnosti kraje, ve spojitosti s cykloturistikou. Na závěr je popsáno, co je výsledkem koncepce by měl být materiál, který navrhne, jakým směrem se má ubírat rozvoj cyklistické a cykloturistické dopravy, připraví podklady a zásadní informace pro tento rozvoj, a tím vytvoří podmínky pro rozvoj bezpečné cyklistické dopravy do zaměstnání, do školy, na úřad, aj. a současně v rámci cykloturistické dopravy podpoří rozvoj turistického ruchu na území olomouckého kraje. Vzhledem k novému územnímu rozdělení ČR na kraje budou v koncepci řešeny mezinárodní, dálkové (nadregionální) a regionální cyklotrasy, které by měly být vzhledem ke svému významu pod patronací kraje. Nepřehlédnutelnou částí je i doplnění doprovodných zařízení pro cykloturistiku v jednotlivých úsecích nebo lokalitách a rozvoj ostatních služeb (stravovací, ubytovací, informativní, poznávací, zábavné, aj., které mohou z cykloturistiky V analytické části je v úvodu provedena základní charakteristika cyklistické dopravy, na kterou navazuje popis stávajícího platného dopravního a cykloturistického značení. V jednotlivých částech kapitoly Cyklistická doprava v současnosti je provedeno seznámení s platnými zákony, vyhláškami a normami, které se vztahují k cyklistice. Cyklistická (ale i cykloturistická) doprava ve městech a obcích, její popis je součástí další kapitoly zpracovaného materiálu. Tento je proveden podle jednotlivých okresů olomouckého kraje, se zaměřením na jejich města a obce, s vyšší intenzitou silniční nebo cyklistické dopravy. Potřeby cyklistické dopravy (do zaměstnání, do školy, na úřad a za zábavou) ve městech částečně jsou shodné s cykloturistickými trasami, resp. rozdílné na příjezdech. Proto je v této části věnována pozornost také těmto trasám. Uvedené údaje o intenzitě dopravy jsou ze sčítání v roce 2000, pro následující roky ( ) je nutno počítat s 1,4-1,7 násobným nárůstem intenzity silniční dopravy. Neméně významnou informací jsou údaje o nehodovosti cyklistů, z kterých vychází, která místa jsou pro cyklisty nebezpečná nebo kde, ale i proč dochází k nehodám cyklistů z jejich viny. V další kapitole Současný stav cykloturistiky se popisuje tato druhá oblasti cyklistiky, systém značení cyklotras v ČR, který je používán i na území olomouckého kraje, základní rozdělení značených cyklotras, s uvedením informací o značených cykloturistických trasách v Olomouckém kraji. Pro cykloturistiku jsou v Olomouckém kraji příhodné podmínky. Podle databáze Klubu českých turistů bylo v České republice v roce 2002 evidováno km cyklotras, z toho plná desetina v Olomouckém kraji, který se hustotou cyklotras řadí na 4. místo v republice. V porovnání se sousedními kraji je vyšší kilometráž v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji, vyšší hustota v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Dále jsou popsány dálkové (mezinárodní), nadregionální a regionální cyklotrasy, uvedena je část o údržbě cykloturistických tras vč. jejich značení. Toto je v současnosti jeden z nejpalčivějších problémů cykloturistiky. Z cyklotras I. třídy prochází Olomouckým krajem tzv. Jantarová stezka a Moravská stezka.

5 Závěrem jsou uvedeny informace o doplňkových službách pro cykloturistiku, možnosti jejího spojení s ostatními druhy dopravy a jako nezanedbatelná je zde uvedena propagace cykloturistiky. Analýzu uzavírá výčet významných akcí, rozvíjející cykloturistiku na území kraje. Část koncepční je uvedena kapitolou Strategické cíle v rozvoji cyklistické dopravy s rozdělením na hlavní zásady pro cyklistickou a cykloturistickou dopravu a společné pro obě oblasti. Mezi hlavní zásady rozvoje cyklistické dopravy na území kraje, který musí zajišťovat na svém území příslušné městské a obecní úřady patří především: - zvýšení bezpečnosti pohybu cyklistů při běžných denních jízdách do zaměstnání, do škol, aj. vytipovávat nebezpečná míst pro pohyb cyklistů, podkladem bude sčítání dopravy, a to i cyklistické (př. Olomoučtí kolaři zajistili toto sčítání ve městě Olomouci), sčítání dopravy, které provádělo naposledy v roce 2000 ŘSD, zde je cyklistický provoz hodnocen stupněm intenzity, 3-silná (nad 50 cyklistů za hodinu), 2-střední (6-50 za hod), 1-slabá (do 5 hod za hod), 0-žádná (0 za hod). Dalším podkladem pro řešení problémových míst bude nehodovost cyklistů, přednostně řešit místa s opakovanými střety cyklistů s automobily. Při řešení problematiky železničních přejezdů zjistit a sledovat vždy i pohyb cyklistů, - řešení cyklistické dopravy jako rovnocenného druhu dopravy, při dopravních řešení vycházet ze schválené metodiky MDaS, která je předkládána formou TP, které vydává CDV Brno, - systematická a trvalá podpora cyklistické dopravě, která bude deklarovaná zapracováním výsledků koncepce, po jejich projednání, do územních plánů měst a obcí. Mezi hlavní zásady rozvoje cykloturistické dopravy na území kraje patří řešení tzv. problémových míst u páteřních dálkových cyklostezek (př. úsek na Moravské stezce u Hynkova), převedení úseků mimo frekventované komunikace při využití nově budovaných hrází (př. úsek od Hanušovic po hranice kraje u Kroměříže), využití příp. rušených tratí (př. úsek z Nezamyslic do Morkovic, část na území Olomouckého kraje). Jako doplňující je navržena trasa, která by doplnila II. variantu Moravské stezky od Jeseníku po Bludov, a to přes Červenohorské sedlo, mimo komunikace I., ale i II. třídy. Další rozvoj je třeba soustředit na: - zajištění péče o dálkové (mezinárodní) trasy na území kraje formou patronace, - stanovení garanta pro rozvoje cyklistické a cykloturistické dopravy na území kraje, - doplnění (doznačení) cyklistických a cykloturistických tras, úprava značení dle platné legislativy, umístění značek dle Zásad pro dopravní značení na pozemních komunikacích TP 65, - dořešit financování údržby dopravního značení, na základě pasportizace cyklistického DZ, vyjít od vlastníka (správce) komunikace až po obec, na jehož katastru se značená trasa nachází, - úpravu povrchu cyklotras a budování nových cyklostezek, prosazovat jednotné barevné označení cyklistických pruhů a pásů, - v rámci nových dopravních staveb financovaných krajem, při rekonstrukcích komunikací a ostatních staveb, vydání územního rozhodnutí každé stavby (nejen dopravní), by mělo být posouzeno s dopadem na dopravu a to i cyklistickou, - doplnění vybavenosti cykloturistických tras, - propagace sítě a jednotlivých cyklotras.

6 V rámci rozvoje cykloturistiky je deklarována podpora rozvoje turistického ruchu, jako jednoho z předpokladů ekonomického rozvoje Olomouckého kraje. V posilování je třeba zaměřit pozornost na delší dobu pobytu návštěvníků na území našeho kraje a především na stálé zlepšování dopravní dostupnosti z okolních regionů. Cykloturistika může pro Olomoucký kraj znamenat nástroj, který napomůže využít možnosti, který kraj má především ve svém přírodním a kulturním bohatství, ale také potenciál, který je dán krásou zdejší krajiny. Olomoucký kraj by proto měl ve svých strategických dokumentech podporovat takové projekty, které povedou ke zlepšování kvality cyklotras v kraji a služeb s cykloturistikou spojených. Ve společné části je uvedeno, že v rámci rozpočtových možností kraje by mělo Zastupitelstvo olomouckého kraje přijmout usnesení k podpoře rozvoje cyklistické a cykloturistické dopravy. Tato podpora, by měla vycházet z: - průzkumů, analýz, studií k návrhům rozvoje cyklistické dopravy na území kraje, - sčítání intenzity cyklistické dopravy na jednotlivých cyklotrasách, - návrhů k vybudování bezpečných cyklistických komunikací ve městech a obcích, které budou pro tyto druhy cyklotras využívány, - návrhu vedení cyklistické a cykloturistické dopravy, umožňující propojení na železniční a silniční síť a na systém IDS v městech a regionech. Současně by podpora měla směřovat na rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch, který se skládá především z: - obnovy stávající technické infrastruktury, která slouží k rozvoji cestovního ruchu, - výstavby a rozvoje další technické a turistické infrastruktury (stravování, ubytování), - zadání projektů a následné realizace dálkových, regionálních a ve spolupráci s městy a obcemi i místních cyklostezek a cyklotras včetně doprovodných služeb. V závěrečné části koncepce jsou uvedeny pro jednotlivé města a regiony okamžité, krátkodobé a výhledové návrhy akcí, které jsou navrženy v obou sledovaných oblastech (cyklistické a cykloturistické). Zmínka je i o rozvoji infrastruktury, která souvisí také s cyklistickou dopravou. Velmi důležité je i řešení finanční (nákladové) stránky rozvoje, v maximální míře využití synergického efektu v roce 2004 a v letech následujících, tj. spojení finančních prostředků, grantová politika kraje, spojená s podporou rozvoje cyklistické a cykloturistické dopravy metodicky a finančně.

7 2. PŘEHLED FINANČNÍ PODPORY OLOMOUCKÉHO KRAJE V LETECH NA VÝSTAVBU CYKLOSTEZEK Rok 2004: Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo usnesením dne poskytnutí finančního příspěvku obcím ve výši 10 mil. Kč na rozvoj cyklodopravy, z toho investiční dotace obcím činila tis. Kč a neinvestiční obcím 990 tis. Kč. Z důvodu odstoupení od smlouvy ze strany obcí bylo celkem proplaceno investiční dotace tis. Kč z celkové, dalších 630 tis. Kč bylo proplaceno na neinvestiční akce. Rok 2005: Rozdělení poskytnutí příspěvku městům a obcím bylo schváleno usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne Rozpis výše inv. příspěvku obcím: ,- Kč: Obec: Částka Šternberk ,- Kč Zábřeh ,- Kč Hranice ,- Kč Olomouc ,- Kč Ochoz ,- Kč Litovel ,- Kč Těšetice ,- Kč Nový Malín ,- Kč Uničov ,- Kč Nezamyslice ,- Kč Svazek obcí Prostějov-venkov ,- Kč na 2219, pol. 5321, UZ Neinvestiční dotace obcím ,- Kč Rozpis výše neinv. příspěvku obcím: Obec: Částka Teplice nad Bečvou ,- Kč Domaželice ,- Kč Javorník ,- Kč Rok 2006: Rozdělení poskytnutí příspěvku městům a obcím bylo schváleno usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje ze dne Rozpis výše inv. příspěvku obcím: ,- Kč: Obec: Částka Věrovany Dub n. Moravou ,- Kč Ruda ,- Kč Přerov, cyklostezka Michalov ,- Kč Olomouc, cyklostezka Mlýnský potok ,- Kč Olomouc, cyklostezka Poupětova - Štítného ,- Kč Mikulovice ,- Kč Samotišky ,- Kč Prostějov, cyklistická stezka Komenského ,- Kč Nový Malín ,- Kč Uničov ,- Kč Prostějov, Cyklistická stezka Žižkovo nám. - Vodní ,- Kč Svazek obcí Prostějov-venkov ,- Kč Bernartice, Cyklostezka ke kostelu sv.petra a Pavla ,- Kč

8 3. ZÁKLADNÍ INFORMACE O CYKLISTICKÝCH STEZKÁCH NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Město A B C D E F G H Jeseník , Bernartice , Česká Ves , Javorník - neodpověděl , Mikulovice , Zlaté Hory , Olomouc , Bohuňovice , Bystrovany , Dub nad Moravou , Hlušovice , Litovel , Luběnice , Majetín , Šternberk , Těšetice , Uničov , Velká Bystřice - cyklolávka , Prostějov , Bedihošť , Dřevnovice , Konice , Mořice , Přerov , Brodek u Přerova , Citov , Hranice , Kojetín , Lipník nad Bečvou , Osek nad Bečvou , Týn nad Bečvou , Vlkoš , Šumperk , Kamenná , Mohelnice , Ruda nad Moravou , Zábřeh , A Počet obyvatel B Počet obyvatel, který dojíždí za prací C Počet obyvatel kolik dojíždí do práce na kole D - % podíl cyklistů na celkové dělbě přepravní práce E Celková délka cyklistických stezek v intravilánu (údaje v m) jsou počítány stezky C8,C9,C10 F Celková délka cyklistických stezek v extravilánu (údaje v m) jsou počítány stezky C8,C9,C10 G Celková délka komunikací pro nemotorová vozidla v intravilánu (údaje v m) Značka B11 (v tomto kontextu nejsou započteny všechny komunikace, ale jen ty, které jsou využívány především cyklisty a i pro ně daná komunikace byla vybudována, ale vzhledem k šířkovým parametrům nebylo možné zde osadit značku C8 cyklistická stezka. H Celková délka komunikací pro nemotorová vozidla v extravilánu (údaje v m) Značka B11 (jso zde započítány jen úseky, které plní významnou dopravní funkci ve vztahu k cyklistům), ale vzhledem k šířkovým parametrům nebylo možné zde osadiz značku C8 cyklistická stezka, neb dotace na výstavbu šla z Mze.

9 SEZNAM LOKALIT MAPUJÍCÍ CYKLOSTEZKY V OLOMOUCKÉM KRAJI Informace o současném stavu cyklistické infrastruktury ze šesti nejaktivnějších měst Olomouckého kraje (V rámci zpráv jsou řešeny i propojení měst s okolními nejbližšími obcemi. Jejich aktivity jsou dokladem toho, že daná podpora bude i nadále pokračovat a jsou dobře připraveny na Strukturální fondy EU ) 1. Litovel., 2. Olomouc, 3. Prostějov, 4. Přerov, 5. Šumperk, 6. Uničov Vzorové příklady výstavby cyklistické infrastruktury 1. Šternberk Štarnov, 2. koridor Majetín Brodek u Přerova Cítov, 3.Těšetice a okolí region Haná, 4.Bedihošť a okolí region Prostějov-venkov, 5 koridor Moravské stezky (jižně od Olomouce, Dun n.m. - Věrovany), 6.Přerov Kozlovice, 7.Olomouc cyklopruhy, 8. Kamenná Rohle Informace o současném stavu cyklistické infrastruktury v koridoru cyklostezky Bečva (úsek Hranice nad Moravou Lipník nad Bečvou Přerov) Informace z dalších tří měst olomouckého kraje, které jsou spíše zaměřené na jejich připravenost n další období 1. Hranice nad Moravou, 2. Mikulovice, 3.Mohelnice, 4.Zábřeh na Moravě, Přehled všech dalších cyklistických stezek na území olomouckého kraje (Hlušovice, Kojetín, Vlkoš, Jeseník)

10 Olomoucký kraj 2.Mikulovice Jeseník 5.Šumperk Olomoucký kraj 4. Zábřeh na Moravě 8. Kamenná - Rohle 3. Mohelnice 6. Uničov 1. Šternberk - Štarnov Hlušovice 2. Olomouc 7. Olomouc 3. Těšetice - region Haná 5. Dub nad Moravou - Věrovany 2. Majetín - Brodek u Přerova - Citov 3.Prostějov 4. Přerov 4. Bedihošť - 6. Kozlovice Prostějov venkov Vlkoš Kojetín Přerov - Lipník n. B. - Hranice n. M. 1.Hranice na Moravě Olomoucký kraj Aktivní města Olomouckého kraje Vzorové příklady výstavby cyklistické infrastruktury Další cyklistické stezky Koridor Cyklostezky Bečva - hotové úseky Města připravená na dalsí období

11 4. Propagační akce Olomouckého kraje na podporu cyklistické dopravy pod názvem Kolmo za poznáním Olomouckého kraje 2006 A. Shrnutí projektu: Jde o unikátní projekt pro širokou cyklistickou veřejnost, zaměřený na postupné poznávání jednotlivých mikroregionů Olomouckého kraje. Rok 2006 byl prvním ročníkem, který prověřil samotnou myšlenku projektu a možnosti jednotlivých mikroregionů a institucí do projektu zapojených. Cílem projektu Na kole za poznáním Olomouckého kraje bylo a je zaměřit se na propagaci a prezentaci: nových cyklistických stezek, které byly podpořeny z Olomouckého kraje; cykloturistických produktů vybraných mikroregionů Olomouckého kraje; významu a zdravotní prospěšnosti pohybové aktivity a ovlivnění postoje všech věkových kategorií, učitelů, státních a zastupitelských orgánů. Projekt vznikl z iniciativy Centra dopravního výzkumu - sekce cyklistické a pěší dopravy, za podpory Olomouckého kraje, jednotlivých mikroregionů, Olomouckého kraje, Národního programu zdraví projektů podpory zdraví Ministerstva zdravotnictví, ve spolupráci se Zdravotním ústavem v Olomouci, Olomouckými kolaři, a řadou dalších partnerů. Koordinaci aktivit a propagaci zaštiťovalo olomoucké Studio Virtualis s.r.o. ve spolupráci s firmou Machovský, která se specializuje na tvorbu map. Projekt byl finančně podpořen nejen ze strany Olomouckého kraje, ale také ze strany MZ z Národního programu zdraví a také ze strany Pivovaru Litovel a.s., který zabezpečil projekt především v jeho úvodní fázi (mediální zviditelnění, propagační materiály plakáty, letáčky, realizaci portálu produkci a koordinaci aktivit). V průběhu roku 2006 (od 1. května do 16. září) se uskutečnilo celkem 13 akcí, v rámci kterých představily jednotlivé mikroregiony za účasti představitelů obcí a měst, partnerů a médií své cyklostezky a cyklotrasy. Vždy byl zajištěn doprovodný program, občerstvení, výklad o památkách a zajímavostech. Někde byla účast hojná, někde menší v souvislosti s počasím, s doprovodnými akcemi, s celkovou podporou a nadšením projeveným především přímo u zástupců mikroregionu. Projekt Na kole za poznáním Olomouckého kraje má velký potenciál stát se tradicí, dlouholetou řadou návazných projektů či aktivit a to nejen v rámci olomouckého kraje. Letošní první ročník poučil všechny zúčastněné, co širokou veřejnost láká a zajímá, jaké výzvy očekává, a z hodnocení jednotlivých akcí je patrné, jaký přístup v rámci mikroregionu i zastřešujících aktivit je potřebný a efektivní. Zkušenosti z akcí roku 2006 budou zdrojem pro přípravu příštího ročníku, který je již ve fázi příprav. Projekt Na kole za poznáním Olomouckého kraje má předpoklady stát se významným projektem v rámci Olomouckého kraje a jako takový získat i vyšší podporu u institucí i médií a potažmo u široké veřejnosti. O projekt již projevily zájem i další kraje České republiky.

12 B. Detailní průběh realizace projektu: 1. Přípravná fáze: Všechny zainteresované mikroregiony byly osloveny s nabídkou účasti na daném projektu v prosinci První koordinační jednání pak proběhlo dne v Uničově. Projekt získal okamžitě jejich velkou podporu a většina z nich již začátkem ledna 2006 přispěla na leták daného produktu, který byl slavnostně pokřtěn na Regiontour v Brně dne Leták byl vydán o nákladu ks a ceně ,-. Tím byla zahájena samotná propagace projektu. Rovněž byla podána žádost na MZ ČR pod názvem Kolmo ke zdraví (září 2005). Cílem tohoto projektu bylo především propagovat význam a zdravotní prospěšnost pohybové aktivity a ovlivňovat postoje všech věkových kategorií, státních a zastupitelských orgánů v této oblasti. Další koordinační schůzka proběhla na krajském úřadě dne Cílem této fáze bylo připravit detailní program celé kampaně. Bylo nutné připravit marketingové zázemí daného projektu. Jednak bylo úkolem upřesnit samotný program jednotlivých mikroregionů a zajistit propagaci záměru jako celku, aby v období květen-září 2006 mohly být postupně otevírány jednotlivé cyklostezky a prezentovány cyklotrasy vybraného mikroregionu Olomouckého kraje. V navazujícím období Centrum dopravního výzkumu zajišťovalo především koordinaci mezi jednotlivými partnery projektu, konzultaci při návrzích tras.a částečně propagaci akce u široké veřejnosti, doplňkové akce a pomáhalo při pořadatelské činnosti pro jednotlivé akce. 2. Realizace přehled jednotlivých akcí V průběhu roku 2006 se uskutečnilo celkem 13 akcí, v rámci kterých představily jednotlivé mikroregiony za účasti představitelů obcí a měst, partnerů a médií své cyklostezky a cyklotrasy. Vždy byl zajištěn doprovodný program, občerstvení, výklad o památkách a zajímavostech. Někde byla účast hojná, někde menší v souvislosti s počasím, s doprovodnými akcemi, s celkovou podporou a nadšením projeveným především přímo u zástupců mikroregionu. Přehled realizovaných akcí je následující pondělí: mikroregion Rozvodí (směr Hranice, Střítež n. L.) neděle: mikroregion Haná a Kosířsko (směr Těšetice, Náměšť sobota: koridor Prostějov, Bedihošť, Skalka, Kojetín, Tovačov a Olomouc sobota: cyklostezka Bečva (Přerov Lipník Hranice) sobota: koridor Šumperk, Nový Malín, Rapotín sobota: Moravská cyklostezka (CHKO Litovelské Pomoraví) sobota: mikroregion Šternbersko sobota: mikroregion Ruda (Ruda nad Moravou, Bohutín a okolní lesy) sobota: mikroregion Uničovsko sobota: Jesenicko sobota: Mohelnice, Bílá Lhota, Měrotín, Chudobín, Sobáčov a Litovel sobota: mikroregion Království sobota: mikroregion Olomoucko a Bystřička (směr na Hrubou Vodu) 3. Přehled komunikačních aktivit v rámci kampaně Ke každé akci byla realizována vlna komunikačních aktivit, vzájemně na sebe navazujících a užívajících jednotných prvků a nosičů. Prostředky komunikace: inzerce Olomoucký den + regionální odnože vždy placený inzerát před akcí + PR článek formou upoutávky na akci či reportáže z akce, neplacené formy upoutávek, pozvánek a PR články byly zveřejňovány i v dalších tiskových médiích (např. Dnes) rozhlas spot s placenou upoutávkou byl vysílán na Evropě 2, Frekvenci 1 a Českém rozhlase Olomouc (ve frekvenci cca 10 placených spotů na akci + další vysílání zdarma) + v uvedených i dalších regionálních rádiích byly upoutávky na akce pravidelně zařazovány do neplacených upoutávek a pozvánek na víkend plakáty pro každou akci byly mikroregionům distribuovány plnobarevné plakáty formátu A3 v počtu ks na akci (dle požadavku mikroregionu) jednotný design, obsah zaměřený na konkrétní akci letáčky v kooperaci s mikroregiony jsme na základě jejich potřeby spolu s plakáty distribuovali upoutávkové letáčky (např. Štarnov Šternberk) případně zajistili pro realizaci mikroregionem grafickou a předtiskovou přípravu

13 neplacenou formou byly upoutávky na projekt a akce také v celostátních a regionálních televizích (největší prostor projektu věnovala Česká televize) internet byl vyvinut a průběžně aktualizován speciální internetový portál upoutávky na akce projektu Kolmo byly komunikovány i na dalších cyklistických portálech (např. nakole.cz, cykloserver.cz, cyklotoulky.com) 4. Doprovodný program Zdravotního ústavu v Olomouci (ZÚ) Jednalo se o činnost, která zdůrazňovala význam a zdravotní prospěšnost pohybové aktivity. Na vybraném místě každé akce probíhalo měření cholesterolu a hladiny cukru v krvi. Jednalo se o aktivitu, která měla mezi veřejností velký ohlas. Veřejnost si mohla ověřit jak je na tom zdravotně, což by mohlo příznivě ovlivňovat postoje všech věkových kategorií k aktivnímu trávení volného času. Na stánku ZÚ probíhalo měření TK, BMI, WHR, cholesterol, glykémie, triglyceridy a byla bezplatně poskytována poradenská činnost a rozdávány zdravotně osvětové materiály. Každý účastník obdržel műsli tyčinku mikroregion Rozvodí měření se neuskutečnilo pro špatné počasí stánek v Těšeticich. Celkem stánkem prošlo asi 80 osob, měřeno bylo 46 osob. ZÚ zajišťoval rovněž zábavné odpoledne pro děti stánek ve Skalce. Celkem stánkem prošlo asi 100 osob, měřeno bylo 62 osob. ZÚ zajišťoval v pátek doprovodný program na ZŠ v Bedihošti stánek v Týnu nad Bečvou. Celkem stánkem prošlo asi 80 osob, měřeno bylo 48 osob stánek v Litovli. Celkem stánkem prošlo asi 70 osob, měřeno bylo 41 osob. ZÚ zajišťoval v pátek 2.6. doprovodný program na ZŠ v Horce nad Moravou stánek ve Štarnově. Celkem stánkem prošlo asi 150 osob, měřeno bylo 95 osob. ZÚ zajišťoval v pátek 9.6. doprovodný program na ZŠ ve Štarnově stánek v Sobáčově. Celkem stánkem prošlo asi 120 osob, měřeno bylo 85 osob. ZÚ zároveň uspořádalo odpoledne pro děti podobně jako bývají akce ve škole, navíc nízké lanové aktivity a soutěže zdatnosti a zručnosti stánek v Grygově. Celkem stánkem prošlo asi 50 osob, měřeno bylo 31 osob stánek v Hrubé Vodě. Celkem stánkem prošlo asi 100 osob, měřeno bylo 64 osob. ZÚ zajišťoval v pátek doprovodný program na ZŠ ve Velké Bystřici , 17.6., 24.6., neměřeno 5. Kronika akcí psáno od k Olomoucko a Bystřička V sobotu 16.září proběhla poslední akce seriálu "Kolmo za poznáním Olomouckého kraje" v mikroregionu Olomoucko a Bystřička. Cyklisté se projeli po cyklotrase z Olomouce přes Bystrovany do Velké Bystřice. V přízemí radnice se konala akce Zpřístupnění údolí řeky Bystřice a mikroregionu Bystřička pro cykloturistickou dopravu a jiné sportovní aktivity. Poté se vydali účastníci akce do Hrubé Vody, kde je čekalo občerstvení a Zdravotní ústav Olomouc prováděl měření cholesterolu, tlaku a tuku.

14 Mikroregion Království Předposlední akce se konala v sobotu 9.září v mikroregionu Království. Cyklisté se vydali v 8 hodin z Olomouce do Grygova, přes Majetín, Brodek u Přerova, Citov, Věrovany, Dub nad Moravou a Blatec do Velkého Týnce. Cestou čekala na účastníky poradna zdravého životního stylu a bohatý doprovodný program Mikroregiony Mohelnicko a Litovelsko V sobotu 2.září zavítala akce "Kolmo za poznáním Olomouckého kraje" do mikroregionů Mohelnicko a Litovelsko. Peloton cyklistů se vydal z náměstí v Mohelnici, kde právě probíhal folkový Mohelnický dostavník, za krásného počasí asi na třicetikilometrovou trasu směrem na Litovel. Po průjezdu Moravičany, Doubravicemi a Řimicemi si cyklisté prohlédli Arboretum v Bílé Lhotě a odpočinuli v Hospůdce U arboreta. Poté se vydali přes Hradečnou, Měrotín, Novou Ves, Haňovice a Chudobín do Sobáčova, kde v rekreačním areálu u Sobáčovského rybníka svou cyklojízdu zakončili. Mnozí z nich pak využili v cestě domů nově vybudovanou cyklostezku spojující Sobáčov s Litovlí Mikroregion Jesenicko Jediná prázdninová akce se konala v sobotu 19. srpna, tentokrát v Mikroregionu Jesenicko. Cyklisté se projeli za velmi příznivého počasí krásnou jesenickou krajinou kolem Pomezí, Lipové Lázní a Bobrovníka, mohli si vybrat méně náročnou či náročnější trasu na Domašov, odpočinuli si v Relaxcentru v Bělé pod Pradědem a svou cyklojízdu zakončili společným posezením v hotelu Zlatý Chlum v České Vsi Mikroregion Uničovsko V sobotu 24. června pokračoval již devátou cyklistickou akcí projekt "Kolmo za poznáním Olomouckého kraje". Tentokrát se představil mikroregion Uničovsko. Z Masarykova náměstí v Uničově, kde byl sraz účastníků a celé

15 dopoledne zde probíhal Svátek hudby, se o půl jedenácté za krásného slunečného počasí vydal peloton asi třiceti účastníků zdolat necelých 40 kilometrů. Trasa vedla převážně po cyklostezkách a silnicích III. třídy v rovinatém terénu uničovského regionu. Jediné stoupání čekalo na účastníky v obci Paseka k tamní léčebně, které zdolali zdárně všichni zúčastnění cyklisté. Následně se pokračovalo zaslouženým sjezdem do Dlouhé Loučky, jejíž krásy a zákoutí představil sám starosta obce. Po občerstvení a odpočinku v Dlouhé Loučce a Šumvaldu zavedla trasa cyklisty kolem Šumvaldského rybníku přes obec Lazce do Medlova. Tady čekalo účastníky další občerstvení (protože bylo opravdu tropické horko, pitný režim bylo potřeba dodržovat pravidelně). Po krátkém posezení a načerpání sil se cyklisté společně přesunuli do Střelic, kde probíhala slavnost k výročí první písemné zmínky. Ze Střelic trasa pokračovala přes Renoty a přírodní koupaliště v Želechovicích zpět do Uničova Mikroregion Šternbersko Mikroregiony Litovelsko a Olomoucko Sdružení cestovního ruchu Jeseníky V sobotu 27. května se přesunul seriál cyklojízd Kolmo za poznáním Olomouckého kraje do předhůří Jeseníků. Z důvodu špatného počasí se akce zůčastnilo jen na tři desítky cyklistů. Akce začala symbolickým otevřením části

16 cyklostezky Šumperk - Nový Malín. V Novém Malíně se uskutečnila prohlídka kostela a pak se již všichni zůčastnění cyklisté vydali na jeden ze dvou připravených okruhů Mikroregiony Lipensko a Hranicko V rámci akce Kolmo za poznáním Olomouckého kraje se konala v sobotu 20. května vyjížďka po cyklostezce Bečva. Asi sedmdesát cyklistů se projelo z Přerova až do Týna nad Bečvou po hotové cyklostezce, z Týna pak do Hranic mohli zvolit jednu ze tří variant (kolem Bečvy, po Gabrielce, přes Helfštýn a Krásnici), většina zvolila zlatý střed - lesní cestu Gabrielka s výhledy do údolí Moravské brány. Cyklostezka Bečva totiž ještě v úseku Týn - Rybáře není hotova a úsek mezi osadou Dříně a Rybářemi byl po přívalových deštích v předchozím týdnu blátivější. Zakončení vyjžďky bylo v restauraci Na střelnici v Hranicích Svazek obcí Prostějov - venkov a mikroregion Střední Haná V sobotu 13. května pokračoval seriál cyklojízd v okolí Prostějova a v mikroregionu Střední Haná. Akce začala slavnostním přestřižením pásky a otevřením nově vybudované cyklostezky - I. etapy úseku Prostějov Bedihošť a to starosty obce Bedihošť a města Prostějov. Více než stočlenný peloton se poté vydal směrem do lázní Skalka, kde bylo připraveno bohaté občerstvení, prezentace mikroregionu Prostějov-venkov a také měření cholesterolu, zajišťované Zdravotním ústavem v Olomouci. Cyklojízda pokračovala do Kojetína, kde se o doprovodný program postarali představitelé mikroregionu Střední Haná. Zde také proběhl křest propagačních materiálů mikroregionu vytištěných z prostředků dotací ze SROP. Poslední zastávkou na trase byl Tovačov, kde měli cykloturisté možnost prohlédnout si zámek včetně výstupu na věž Region Haná V rámci akce byla slavnostně otevřena nově vybudovaná cyklostezka v úseku Těšetice Ústín Mikroregiony Rozvodí a Hranicko I přes nepřízeň počasí se na Rozvodí sešlo kolem 100 příznivců akcí na kole a poznávání místních zajímavostí. Starostové mikroregionu Rozvodí zahájili celoroční seriál "Kolmo za poznáním Olomouckého kraje". Všichni držíme palce, aby další víkendy potkalo dobré počasí.

17 6. Příklady užití znaku Olomouckého kraje A. Ukázka z webové stránky B. Příklad plakátu na akci:

18 C. Příklad užití loga Olomouckého kraje na akci 9.9. Velký Týnec Další položkou bylo vydání letáku akce.

19 5. ROP NUTS II Střední Morava a cyklistické stezky. V této podkapitole je naznačeno, jakým způsobem bude podporována cyklistická doprava ze Strukturálních fondů EU v rámci ROP NUTS II Střední Morava Prioritní osa 1 - Doprava 1. Popis výchozího stavu dané problematiky Region Střední Moravy je z dopravního hlediska velmi heterogenním územím se silnými přepravními vazbami k vnitřním (Olomouc, Zlín, Uherské Hradiště ) i vnějším (Brno, Ostrava) hospodářským centrům. Přestože je výhodou regionu průchod významného multimodálního dopravního koridoru, obecně je silniční i železniční síť Střední Moravy složena z několika více či méně izolovaných regionálních subsystémů Hané, Jesenicka, dolního Pomoraví a Valašska. V regionu se dosud významněji neuplatňuje doprava vodní a letecká, přestože pro oba druhy dopravy již existuje částečně vybudovaná infrastruktura. Rovinatý terén ve střední a jižní části regionu Střední Moravy je naopak velmi příznivý pro hojné využívání cyklistické dopravy, která se však slibně rozvíjí i v horských a podhorských oblastech. Vysoce nadprůměrné využívání na většině území Střední Moravy vykazuje také síť veřejné dopravy. Převážná část území Střední Moravy vykazuje obvyklé dopravní problémy, které jsou typické pro většinu území České republiky a přímo či nepřímo ovlivňují jeho hospodářský rozvoj. Do této kategorie patří nedokončená nadregionální silniční síť, zanedbaná železniční infrastruktura, špatný stav regionálních silnic, vysoká zátěž území silniční dopravou, neucelená síť cyklistických stezek, málo atraktivní a dezintegrovaná nabídka veřejné dopravy a její zastaralý vozový park, nízké využití alternativ k silniční dopravě v přepravě nákladů a celá řada dalších. Kromě toho v regionu existují i některé specifické problémy, na které je vhodné se rovněž zaměřit. Mezi ně patří především chybějící kapacitní dopravní napojení zlínské aglomerace ve směru do vnitrozemí i na Valašsko a špatné dopravní spojení přes hřeben Hrubého Jeseníku. 2. Globální a specifické cíle Zajistit rozvoj regionální dopravní infrastruktury a veřejné dopravy, aby dopravní dostupnost nebyla bariérou hospodářského rozvoje regionu. Specifické cíle: Zajistit obnovu a modernizaci regionálních silnic s ohledem na vzájemné propojení hospodářských center a napojení významných periferních oblastí na tato centra. Zároveň klást důraz na snižování dopravní zátěže na obyvatelstvo a ekosystémy. Zajistit rozvoj veřejné dopravy včetně dopravy městské formou spolupráce a integrace jejích jednotlivých druhů a zabránit tak dalšímu zatěžování městských center individuální automobilovou dopravou, umožnit obyvatelům venkovských regionů dojíždění do hospodářských center a zpřístupnit periferní turistické oblasti pro návštěvníky. Podpořit rozvoj kvalitní infrastruktury pro bezmotorovou dopravu vhodné ke každodennímu užívání s ohledem na zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu a snížení dopravního zatížení území. 3. Strategie Strategie rozvoje Střední Moravy v této oblasti je orientována zejména na zlepšení vzájemného propojení městských center a dostupnosti jejich zázemí a posílení role veřejné dopravy. Cílem naplňování strategie je snížit riziko dopravních kongescí v městských centrech a umožnit obyvatelům v zázemí měst dojížďku do regionálních hospodářských center. Intervence v oblasti kvality regionálních silnic bude zaměřena zejména na takové komunikace, které vzájemně propojují hospodářská centra regionu a dále tvoří spojnice těchto center s méně rozvinutým venkovským územím. Směřovat bude především do rekonstrukcí krytu vozovek, zvyšování kapacity komunikací, odstraňování rizikových míst silniční sítě, změn trasování, napojení významných průmyslových areálů a snižování zatížení ekosystémů vhodnými stavebními opatřeními. Ve městech a jejich zázemí bude kladen největší důraz kromě modernizací vozovek na zvyšování kapacity přetížených komunikací a na opatření snižující negativní dopady dopravy na ŽP, ve venkovských oblastech bude rekonstrukce vozovek doprovázena úpravami nevyhovujícího trasování, přičemž je zde nezbytné dodržení vazby (napojení) na nadregionální silniční síť. Odstraňování rizikových míst na silniční síti, napojování rozvojových průmyslových areálů a provádění úprav s ohledem na životní prostředí bude mít stejnou prioritu v celém území. Další významná oblast intervence bude zaměřena na rozvoj veřejné dopravy, která by měla zajistit kvalitní vzájemné propojení center metropolitních a venkovských oblastí a dále propojení těchto center se svým zázemím. Existence kvalitní sítě veřejné dopravy tak umožní snižovat zatížení městských center individuální automobilovou dopravou, umožní obyvatelům venkovských oblastí dojíždět do hospodářských center a zároveň budou moci obyvatelé městských center vyjíždět do venkovských oblastí za rekreací. Intervence bude směřována

20 zejména na rozvoj integrovaných dopravních systémů, budování přestupních terminálů veřejné dopravy a úpravy nevyhovujících a budování nových zastávek. Poslední oblastí intervence v rámci prioritní osy bude podpora rozvoje infrastruktury pro bezmotorovou dopravu, a to ve vazbě na zvyšování bezpečnosti dopravy a jejich účastníků nebo na podporu omezování automobilové osobní dopravy. Na území městských aglomerací tak bude podpora směřována zejména do výstavby segregovaných cyklistických stezek pro každodenní dojíždění převážně souběžných s frekventovanými komunikacemi. Zároveň bude podporována úprava některých nevyhovujících a nebezpečných úseků pěších stezek. 4. Hlavní oblasti podpory 1.1 Regionální dopravní infrastruktura zpracování projektové dokumentace a provedení dalších příprav nezbytných pro zahájení výstavby a úprav sítě silnic II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací rekonstrukce a modernizace souvislých úseků silnic II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací (zajištění dostupnosti center a napojení hlavních silničních tahů) odstraňování nebezpečných míst na silnicích II. a III. třídy a ve vazbě na to i na místních a účelových komunikacích (např. nepřehledné železniční přejezdy) úprava frekventovaných silnic II. a III. třídy (ve vazbě na ně i místních a účelových komunikací) v blízkosti sídel s vazbou na zkvalitňování životního prostředí obyvatel (např. obchvaty sídel, protihlukové stěny, protiprašná opatření, apod.) realizace opatření snižujících dopady provozu na silnicích II. a III. třídy (ve vazbě na ně i na místních a účelových komunikacích) na ekosystémy (např. mimoúrovňová křížení biokoridorů s komunikacemi) zlepšení napojení rozvojových průmyslových areálů a objektů na regionální síť silnic II. a III. třídy prostřednictvím výstavby nebo rekonstrukce místních komunikací modernizace a rekonstrukce regionálních letišť (budov i ploch) a nákup technických zařízení a dalšího vybavení pro regionální letiště 1.2 Veřejná doprava realizace projektových a přípravných prací nezbytných k zavedení integrovaného systému veřejné dopravy budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy rekonstrukce nevyhovujících a výstavba nových zastávek veřejné dopravy zavádění moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě bezbariérové úpravy zastávek a souvisejícího vybavení a přístupových cest zavádění moderních technologií ve veřejné dopravě (informační systémy, systémy umožňující přednost dopravních prostředků hromadné dopravy na křižovatkách apod.) 1.3 Bezmotorová doprava zpracování projektů a provedení dalších příprav nezbytných pro zahájení výstavby stezek pro bezmotorovou dopravu výstavba regionálně významných stezek pro bezmotorovou dopravu realizace opatření pro zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy realizace opatření pro preferenci bezmotorové (zejména cyklistické) dopravy 5. Kategorizace oblastí intervence 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, Příjemci kraje podle zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů dobrovolné svazky obcí podle 46 a dalších zákona č.128/2000 Sb., o obcích obce podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi podle 23 a dalších zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) podle zákona č. 513/1991 Sb. (Obchodní zákoník), ve znění pozdějších předpisů ( 2 odst.2, písm. a) až c) zákona) Správa železniční dopravní cesty 7. Flexibilita V rámci prioritní osy budou využity pouze finanční zdroje z ERDF. 8. Koordinace s intervencemi dalších programů Rozhraní mezi OP Doprava a ROP v oblasti dopravy je vymezeno především na základě významu projektů z regionálního, respektive národního hlediska. V oblasti silniční infrastruktury tak budou v rámci OP doprava podporovány dálnice, rychlostní komunikace a silnice 1. třídy s důrazem na zapojení do mezinárodní sítě TEN. V rámci IOP bude podporována také převážná většina projektů v oblasti železniční infrastruktury s výjimkou výstavby přestupních terminálů a zastávek integrované veřejné dopravy.