OBSAH DÍLA...3 ZÁKLADNÍ INFORMACE...3

Transkript

1

2 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje 1 OBSAH DÍLA ZÁKLADNÍ INFORMACE ÚDAJE O ZAKÁZCE ÚVOD ZDŮVODNĚNÍ A ZÁMĚR PROJEKTU VÝCHOZÍ PODKLADY ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A PODKLADY OSTATNÍ ODVĚTVOVÉ DOKUMENTY A PODKLADY ODBORNÁ LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE POUŽITÉ ZKRATKY CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ, ŠIRŠÍ VZTAHY A VAZBY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, OCHRANA PŘÍRODY, VODOHOSPODÁŘSKÉ ZÁJMY Přírodní podmínky Ochrana přírody Vodohopodářké zájmy SÍDELNÍ STRUKTURA, OBYVATELSTVO, BYDLENÍ Sídlení rukura Obyvaelvo a bydlení ZAMĚSTNANOST, POHYB ZA PRACÍ Pohyb za prací OBYTNÁ A REKREAČNÍ ATRAKTIVITA SÍDEL ZÁVĚRY DOPRAVNÍ DOSTUPNOST KRAJE SILNIČNÍ DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA CYKLISTICKÉ DOPRAVY ROZDĚLENÍ CYKLISTIKY DOPRAVNÍ A CYKLOTURISTICKÉ ZNAČENÍ SYSTÉM ZNAČENÍ CYKLOTRAS V ČESKÉ REPUBLICE ÚDRŽBA CYKLOTURISTICKÝCH TRAS VČETNĚ JEJICH ZNAČENÍ ZÁKONY, VYHLÁŠKY A NORMY DOPRAVNÍ ZATÍŽENÍ KOMUNIKACÍ NEHODOVOST CYKLISTŮ STAV KOMUNIKACÍ Z POHLEDU CYKLISTICKÉ DOPRAVY ZÁKLADNÍ ÚDAJE K CYKLISTICKÉ DOPRAVĚ V KRAJI ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ CYKLOTRAS POPIS DÁLKOVÝCH, NADREGIONÁLNÍCH A REGIONÁLNÍCH CYKLOTRAS Dálkové cykloray mezinárodního charakeru Dálkové ray nadregionálního charakeru Regionální cykloray...30 Dopravní projekování, pol. r.o Míní cykloray ROZVOJ CYKLOTURISTIKY V REGIONECH A MIKROREGIONECH KOORDINACE ROZVOJE SE SOUSEDNÍMI KRAJI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE S POLSKEM A SLOVENSKEM KOORDINACE CYKLISTIKY S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY ROZVOJ CYKLISTICKÉ DOPRAVY VE MĚSTECH A OBCÍCH VYBRANÉ AKCE, ROZVÍJEJÍCÍ CYKLISTICKOU DOPRAVU NA ÚZEMÍ KRAJE STRATEGICKÉ CÍLE V ROZVOJI CYKLISTICKÉ DOPRAVY OPATŘENÍ KE SPLNĚNÍ CÍLŮ...42 Prioria 1. Rozvoj cykliiky jako rovnocenného proředku dopravní obluhy území...42 CÍL 1.1. Zvyšování bezpečnoi zranielných účaníků ilničního provozu Podpora projekové přípravy a realizace avebních opaření Finanční podpora řešení problemaiky cykliických ezek Akualizova a doplňova založenou daabázi íě cyklora a cykloezek (GIS) Podpora programu BESIP zaměřeného na zvyšování bezpečnoi cykliů...43 CÍL 1.2. Začlenění cykliické dopravy do inegrovaného dopravního yému Podpora projeků inegrujících kolo do jednolivých druhů veřejné dopravy...43 CÍL 1.3. Poílení výzkumu v dané oblai...43 Prioria 2. Rozvoj cyklouriiky v kraji...43 CÍL 2.1. Vyváření podmínek k podpoře cyklouriiky Podpora prezenace, propagace a informačních echnologií v oblai cyklouriiky Spolupráce na programu Greenway Zajišění kvaliního projekování a údržby informaivního značení cyklora...44 CÍL 2.2. Využií cyklouriiky pro obnovu venkova Podpora realizace produků a lužeb (uriický balíček lužeb) Podpora realizace doprovodné cykliické infrarukury a zařízení Podpora propagačních akcí a kampaní...45 CÍL 2.3. Příprava čerpání finančních proředků z Evropké unie Čerpání finančních proředků z Evropké unie na budování cykliických ezek Inegrace probíhajících akivi různých organizací na míní, regionální a ání úrovni...45 Prioria 3. Podpora průřezových éma...45 CÍL 3.1. Rozvoj cykliiky v území Využií pozice inveora a dočeného orgánu u všech upňů přípravy aveb Podpora využielnoi drážních ěle po rušených železničních raích...45 CÍL 3.2. AKTIVNÍ ÚČAST KRAJE NA ÚPRAVÁCH LEGISLATIVY SOUHRNNÉ PLÁNY PODPORY ROZVOJE CYKLISTICKÉ A CYKLOTURISTICKÉ DOPRAVY CYKLISTICKÉ DOPRAVY CYKLOTURISTIKY NÁKLADY REALIZACE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY A CYKLOTURISTIKY EKONOMICKÁ A FINANČNÍ ANALÝZA FINANČNÍ ZDROJE VYHLÍDKY VÍCEZDROJOVÉHO FINANCOVÁNÍ PŘÍPRAVA PODMÍNEK PRO PODÁVÁNÍ INTEGROVANÝCH CYKLOPROJEKTŮ NA STRUKTURÁLNÍ FONDY EU PRO OBDOBÍ DOSTUPNOST A ÚČELNOST VYUŽÍVÁNÍ PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ ÚČINKY ANALÝZA RIZIK, PROBLÉMOVÉ A LIMITUJÍCÍ FAKTORY POSOUZENÍ POTŘEBY INVESTIC POSOUZENÍ BEZPEČNOSTI POSOUZENÍ EKONOMICKÉ REÁLNOSTI...48

3 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje POSOUZENÍ KOOPERACE S JINÝMI DRUHY DOPRAVY POSOUZENÍ POTENCIONÁLNÍCH STŘETŮ S JINÝMI DRUHY DOPRAVY DATABÁZE CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY, DOPRAVY A PRODUKTŮ ZÁVĚR, VYHODNOCENÍ...49 INFRASTRUKTURA: Ing. Aleš Cipri DOPRAVNÍ ÚDAJE: Sylva Cipriová Hana Dimerová Alena Schneiderová OCHRANA PŘÍRODY, VODOHOSPODÁŘSKÉ ZÁJMY: Ing. arch. Helena Salveová (USO) 1 OBSAH DÍLA DEMOGRAFIE, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY: RNDr. Milan Poledník (USO) 2 ZÁKLADNÍ INFORMACE MAPY, SCEMATA, DATOVÝ MODEL: Ing. Sanilava Skórková Marcela Vozáriková (USO) 2.1 Údaje o zakázce PREZENTACE: Ing. Aleš Cipri ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: Ing. Aleš Cipri ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: DATUM ZPRACOVÁNÍ: 09/2005 (koncep koncepce) 03/2006 (čiopi vč. daového modelu) 30 dnů po chválení Koncepce zaupielvem MSK (prezenace) NÁZEV ZAKÁZKY: Koncepce rozvoje cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje OBJEDNATEL: Krajký úřad Moravkolezkého kraje ZPRACOVANÉ ÚZEMÍ: Moravkolezký kraj, zahrnuje okrey Brunál, FrýdekMíek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Orava ZPRACOVATELÉ: HLAVNÍ ZPRACOVATEL: SPOLUPRÁCE: Dopravní projekování, pol. r.o. Janáčkova 1194/12, Moravká Orava, (dále jen DP) řediko Olomouc Křižkovkého 5, Olomouc (dále jen DPO) Urbaniické řediko Orava,.r.o. Sparakovců 3, Orava Poruba (dále jen USO) Cenrum dopravního výzkumu Sřediko pěší a cykliické dopravy Krapkova Olomouc (dále jen CDV) ZPRACOVATELÉ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ CYKLISTICKÁ DOPRAVA, CYKLOTURISTIKA: Ing. Aleš Cipri Alena Schneiderová Ing. Jarolav Marinek (CDV) DOPRAVNÍ A TURISTICKÁ Dopravní projekování, pol. r.o. 2.2 Úvod Koncepce rozvoje cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje je zpracována na základě uneení rady Moravkolezkého kraje č. 10/566 ze dne 3. kvěna 2005 a vychází z požadavku odrani yémové nedoaky v oblai příupu kraje k oázkám cykliické dopravy jak jej anovilo zaupielvo Moravkolezkého kraje vým uneením č. 24/979/1 ze dne 10. června 2004, kerým chválilo Koncepci rozvoje dopravní infrarukury Moravkolezkého kraje. Cykliika a cyklouriika zaznamenává v poledním období bouřlivý rozvoj. Jízda na kole umožňuje pohyb na červém vzduchu a oučaně věšinou bezprořední yk přírodou. Kolo je éměř bezhlučný dopravní proředek pro všechny věkové generace, neznečišťuje okolí, čímž připívá k ozdravění živoního proředí. Mezi další výhody jízdy na kole paří jeho doupno pro všechny vrvy obyvael, k jízdě na kole člověk nepořebuje žádné oprávnění, na kole e doaneme am, kde auem nikoliv, kolem nemáe proorové problémy zaparkova, dopravní zácpu můžee rychle vyřeši převedením kola na jinou komunikaci, na kole jedee od domu až do práce,školy, na úřad, provoz kola má minimální finanční nároky na vaši peněženku, aj. Základní rozdělení jízdy na kole je možné uvé jako: jízda za prací, zaměnáním, do školy, při éo jízdě jou využívány nejkraší ray pokud možno kvaliním povrchem, výledkem je opakující e projížděná raa v pracovní dny, v krákém čaovém úeku, významným prvkem je zde bezpečno cykliy, eno pohyb však v oučanoi je věšinou v plném ilničním provozu a o i na komunikacích vyokou inenziou moorového provozu, kde o bezpečnoi cykliy lze úpěchem pochybova, ideální av,

4 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje oddělená cykliická doprava na cykloezce (j. cykliický pá, vedený jako amoaná pozemní komunikace), cyklopruhu (j. čá pozemní komunikace, určená pro jeden jízdní proud cykliů. Teno pruh je veden po komunikaci polečně oaní dopravou, ale minimálně ve vodorovně odděleném jízdním pruhu, v čái chodníku nebo vozovky) a cyklopáu (j. pozemní komunikace nebo její čá, kerá je ložena z více cykliických pruhů. Cykliický pá může bý jednoměrný nebo obouměrný), rekreační, uriická, kerá ponejvíce využívá cyklouriické ray, vyznačené na ilnicích nižší inenziou provozu, na míních, leních a polních komunikacích, yo vedou z měa do venice, podél hradů, zámků a jekyň, přibližují zajímavé přírodní vývory, významným prvkem je zde poznání, relaxace a o, že člověk pohybem vlaními ilami dělá něco pro vé zdraví, kaegorie porovní, mající vá zvlášní pecifika (zvlášní podmínky, uzavřené raě a okruhy, ad.) a porovněrekreační, kerá umožňuje na vybraných raách, drahách a v areálech věnova e další formě zv. adrenalinových akivi, což umožní odreagování bez vedlejších náledků, pochopielně při repekování záad bezpečnoi. Tao kaegorie není ouo prací řešena. Cílem éo koncepce je zkoordinova rozvoj cykliické dopravy na území moravkolezkého kraje, ladi jej e ání (národní) a evropkou koncepcí a vyvoři ak předpoklady pro prověření a doplnění íě mezinárodních, dálkových, regionálních a nadregionálních cyklora na uvedeném území napojením na ray ouedních krajů a na ray na polké a lovenké raně. Neméně významnou oučáí je aké zlepšení kvaliy ra a jejich okolí, zejména ve vazbě na podporu vhodného podnikání v dané oblai. V nevyhovujících úecích (problémových míech) především zvýši bezpečno. Výledkem koncepce by měl bý maeriál, kerý navrhne, jakým měrem e má ubíra rozvoj cykliické a cyklouriické dopravy, připraví podklady a záadní informace pro eno rozvoj, a ím vyvoří podmínky pro rozvoj bezpečné cykliické dopravy do zaměnání, do školy, na úřad, aj. a oučaně v rámci cyklouriické dopravy podpoří rozvoj uriického ruchu na území moravkolezkého kraje. Vzhledem k novému územnímu rozdělení ČR na kraje budou v koncepci řešeny mezinárodní, dálkové (nadregionální) a regionální cykloray, keré by měly bý vzhledem ke vému významu pod paronací kraje. Nepřehlédnuelnou čáí je i doplnění doprovodných zařízení pro cyklouriiku v jednolivých úecích nebo lokaliách a rozvoj oaních lužeb (ravovací, ubyovací, informaivní, poznávací, zábavné, aj., keré mohou z cyklouriiky profiova. 2.3 Zdůvodnění a záměr projeku Účelem koncepce je naplnění záměrů Koncepce rozvoje dopravní infrarukury Moravkolezkého kraje, chválené uneením č. 24/979/1 zaupielva Moravkolezkého kraje dne 10. června Tao udie bude louži jako základní dokumen pro navržení způobu a příupů k řešení problému cykliické dopravy v podmínkách kraje, zabezpečení průzkumu, vyhodnocení, koordinace a projekční přípravy ledované íě ra a podpory budování cykloezek v rámci jiných dopravních aveb Územně plánovací dokumenace a podklady Územní plán VÚC Oravké aglomerace, Terplan Praha, a.., 1994, chválený nařízením vlády ČR č. 185/1994 Sb., včeně chválené Změny č. 1 a č. 2 Územní plán VÚC okreu Opava, Ing. arch. Jarolav Haluza, Aelier Orava Mariánké Hory, 2003, chválený Zaupielvem Moravkolezkého kraje dne Územní plán VÚC Jeeníky, Terplan, a.. Praha, 1993, chválený uneením vlády ČR č. 613 dne Územní plán VÚC Jeeníky 1. změna, Ing. arch. J. Haloun, Projekční kancelář, Praha, 2002, chválená uneením vlády ČR č ze dne ; CHKO Jeeníky urbaniická udie, Ing. Franišek Kačírek, Terplan, a.. Praha Úav pro územní plánování, 1995 Územní plán VÚC Bekydy, Aelier Tplan Praha,.r.o,. zodpovědný projekan RNDr. Libor Krajíček, 2001, chválený uneením vlády ČR č. 298 ze dne Územní plán VÚC Orava Karviná, Urbaniické řediko Orava,.r.o., zodpovědný projekan Ing. arch. Per Gajdušek, projednává e Koncepce raegie ochrany přírody a krajiny Moravkolezkého kraje, Ekooxa Opava,.r.o., liopad 2004, chválená zaupielvem Moravkolezkého kraje dne Oaní odvěvové dokumeny a podklady ČSN Svěelné ignalizační zařízení ČSN Názvoloví ilničních komunikací ČSN Projekování ilnic a dálnic ČSN Projekování křižovaek na ilničních komunikacích ČSN Projekování míních komunikací (revize 2005) ČSN Přejezdy a přechody na celoáních drahách a vlečkách Záady pro dopravní značení na pozemních komunikacích, II. vydání MDaS ČR, CDV Brno, proinec 2002 Záady pro přechodné dopravní značení na pozemních komunikacích, I. vydání MDaS, CDV Brno, proinec 1996 Rozvoj cykliické dopravy v Čeké republice, díl II. Soubor zařízení pro cykliickou dopravu a její echnické prvky. Cykliická infrarukura, MDaS ČR, kvěen 2000 TP 100 Záady pro orienační dopravní značení na pozemních komunikacích, CDV Brno TP 108 Záady pro orienační značení na cykliických raách TP 117 Záady pro informačně orienační dopravní značení na pozemních komunikacích TP 145 Záady pro navrhování úprav průahů ilnic obcemi, CDV Brno, únor 2001 Výledky číání dopravy na dálniční a ilniční íi v roce 2000, Ředielví ilnic a dálnic ČR, proinec 2001 Jízdní řády IDOS (vlak, auobu), CD ROM 2004/2005 Národní raegie rozvoje cykliické dopravy ČR (2004) Národní raegie rozvoje cykliické dopravy ČR, Cíle, realia, vyhlídky (2005) 2.4 Výchozí podklady Výchozím podkladem pro zpracování koncepce byl zjišěný ávající av cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje, chválený Územní generel cyklouriických ra everní Moravy a Slezka, Územní plány velkých územních celků (ÚPN VÚC) Oravké aglomerace včeně 1. a 2. změny, Bekydy, Jeeníky včeně 1. změny, okreu Opava a Orava Karviná a územní plány vybraných mě a obcí. Dopravní projekování, pol. r.o Odborná lieraura a oaní zdroje Cyklouriická mapa, KČT, měříko 1 : , rok vydání: Hrubý Jeeník a Rychlebké hory (č. 12), 7/2001 Opavko a Poodří (č. 13), 12/2001 Oravko (č. 14), 12/2001 Bekydy a Javorníky (č. 27), 6/2001

5 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Řešeným územím je území Moravkolezkého kraje. Rozloha Moravkolezkého kraje je 5445 km2, kraj zahrnuje 6 okreů Brunál, Frýdek Míek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Orava, 38 mě a 261 obcí. Moravkolezký kraj leží na everovýchodním okraji Čeké republiky v everovýchodní čái Moravy a Slezka. Jeho everovýchodní hranici voří ání hranice Polkou republikou, jihovýchodní hranici ání hranice e Slovenkou republikou (Žilinký amoprávný kraj), z jihu ouedí e Zlínkým krajem a na západě a jihozápadě Olomouckým krajem. Velká cyklouriická mapa, SHOCART, měříko 1 : , rok vydání: Jeeníky, Kralický Sněžník (č. 118), 2000 Brunálko a Ooblažko, (č. 119), 2004 Opavko (č. 148), 2003 Oravko (č. 149), 2004 Moravká brána (č. 150), 2002 Moravkolezké Bekydy (č. 154), 2004 Tyo kraje vykazují poměrně výrazné odlišnoi ve rovnání Moravkolezkým krajem. Zejména Zlínký kraj (okrey Zlín a Uherké Hradišě) e vým rozvojovým poenciálem naproo odlišuje od území Moravkolezkého kraje a předavuje jeden z rozvojových pólů Moravy (nízká nezaměnano, dobré podnikaelké klima, vyoká arakivia bydlení ad.). Nejméně příznivé charakeriiky vykazuje Olomoucký kraj (jeho everní okraj okre Jeeník), navazující na region Brunálka. Oaní mapy a průvodce, vydavael, měříko, rok vydání: Janarová ezka. Cykloprůvodce SHOCAT, 1 : , 2000 Euroregion Těšínké Slezko. Cykloprůvodce SHOCART, měříko, 1 : , 2000 Kyucké Bekydy, Veĺká Rača. VKÚ Harmanec, 1:50 000, 2003 Turiický auoala Čeko, SHOCART, měříko 1 : , 2002 Silniční mapy ČR, měříko 1: Auoala Čeká republika, měříko 1: , 1996 Webové ránky obcí a mě moravkolezkého kraje Míní cyklomapy a cykloprůvodce, různé Moravkolezký kraj hraničí na everu a východě územím Polké republiky. V Slezkém vojvodví na území plošně více než dvakrá věším e nachází čyřikrá více obyvael, průměrná huoa oídlení je zde cca dvakrá vyšší než v Moravkolezkém kraji. Příhraniční region (v širším vymezení včeně Malopolkého a čái Opolkého vojvodví) vyváří jedno z exrémně urbanizovaných území v celoevropkém měříku. Nezaměnano je v omo území v průměru nižší než v Moravkolezkém regionu, přiom průměrná nezaměnano je v Polku vyšší. Mzdová úroveň obou regionů e výrazněji neodlišuje, především v důledku příznivé korekce vývoje kuru koruny v poledních leech. Prudký nárů auomobilizace v Polku (z výrazně nižší výchozí základny) bude ve řednědobém výhledu pokračova. Samoný krákodobý pohyb obyvaelva za rekreací, druhým bydlením apod. výrazně ovlivňují geografické podmínky. Z cenrálního území Slezkého vojvodví vykazují např. Bekydy i Jeeníky nejen dobrou doupno, ale i ále příznivé cenové poměry z hledika úrovně cen v Polku Použié zkraky ČD ČR EU CHKO CHOPAV KČT MD MDaS MSK MZe MZCHÚ NPP NPR OP ORP PPK PR PR SO SR ÚSES VKP Čeké dráhy, a.. Čeká republika Evropká unie chráněná krajinná obla chráněná obla přirozené akumulace vod Klub čekých uriů Miniervo dopravy Miniervo dopravy a pojů Moravkolezký kraj Miniervo zemědělví maloplošné zvlášě chráněné území národní přírodní pamáka národní přírodní rezervace ochranné pámo obec rozšířenou půobnoí přírodní park Polká republika přírodní rezervace právní obla Slovenká republika územní yém ekologické abiliy významný krajinný prvek Tab. Vybrané ukazaele vojvodví v Polku (r. 2001) Polko celkem Opolké nejvěší měo Warzawa Opole povrch v km % 3.01 % obyvael v i % 2.82 % obyvael/ km poče obcí % 2.86 % nezaměnano 11.8 % 9.8 % % 83 % podíl na HDP % 2.4 % * vojvodví přímo neouedí Moravkolezkým krajem Malopolké* Kraków ,84 % ,30 % ,28 % 7,1 % 60 % 7,4 % Po vupu do EU dochází k dalšímu zvýšení inenziy dopravních vazeb podél hranice Polkem. Z ČR e výraznější pohyb za prací do ouedních zemí neočekává, Mnohem mobilnější obyvaelvo však vykazují země jako je Polko a Slovenko. Zejména v okreech Karviná a Frýdek Míek je nuno brá v úvahu exiující infrarukuru orienovanou na polky hovořící občany (školy, polké kulurní organizace, čá obchodů a oázkou je např. vývoj aplikace polkého jazyka jako druhého jazyka na úřadech). Spolu vyšším podílem polkého obyvaelva v ěcho okreech e ako poilují předpoklady pro obnovení radičních migračních proudů a pohybů, keré exiovaly v minuloi. 2.5 Charakeriika řešeného území Vymezení řešeného území, širší vzahy a vazby Dopravní projekování, pol. r.o. vojvodví Slezké Kaowice % % % 6.2 % 53 % 14.6 % Vazbu ouedních regionů Slovenka především Žilinkého kraje vyvářejí radiční migrační vazky vyvořené v dobách polečného áu, zejména rozáhlé migrace za prací v padeáých leech. Váha ouedního Žilinkého kraje je však výrazně menší cca 700 i. obyvael huoou oídlení

6 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje pod 100 obyv./km2. Společný vup do EU vyváří podmínky pro zinenzivnění vazeb podmínky pohybu obyvael v obou měrech vyváří vyšší mzdová úroveň v ČR, rozdílná úroveň nezaměnanoi, ale i podobné kulurní a iniucionální podmínky (vlanicví čái rekreačních objeků na území Slovenka občany ČR). Oázkou je, do jaké doby doáhne inenzia dopravních vazeb ejné úrovně jak před pokleem v r Svou nezanedbaelnou roli hraje i horký charaker hranice e Slovenkem. Z hledika širších vzahů a vazeb jou nejvýznamnější vazby dopravní, zn. významné dopravní ahy, zproředkovávající pojení Moravkolezkého kraje oaními kraji Čeké republiky, Polkou a e Slovenkou republikou. Ty zahrnují ilnici č. I/11 Brunál Orava Čeký Těšín, hranice ČR/SR, I/47 Běloín Odry Orava (bude nahrazena dálnicí D 47 Hranice n. M. Bílovec Orava Bohumín hranice ČR/PR),, I/35 Rožnov p.r. hranice ČR/SR, I/56 Opava Orava FrýdekMíek Hlavaá (I/35), I/58 Bohumín, hranice ČR/PR Orava Rožnov p.r., I/45 hranice ČR/PR Krnov Brunál Olomouc, I/46 hranice ČR/PR Sudice Opava Liulovice Moravký Beroun, I/48 Běloín FrýdekMíek Čeký Těšín, hranice ČR/PR, I/57 Barulovice, hranice ČR/PR Krnov Opava Nový Jičín Valašké Meziříčí, I/59 Orava Karviná, I/67 Bohumín Karviná Čeký Těšín a I/68 Tošanovice Nebory a mezinárodní železniční raě č. 270 Čeká Třebová Přerov Hranice n.m. Bohumín a č. 320 Bohumín Děmarovice Karviná Moy u J. hranice ČR/SR Přírodní podmínky, ochrana přírody, vodohopodářké zájmy Přírodní podmínky Vývoj dopravy, včeně cykliické dopravy, je v každém územním celku výrazně ovlivněn jeho přírodními podmínkami, rukurou oídlením a širšími vazbami území na okolí. Z přírodních podmínek o jou zejména vary reliéfu a klimaické podmínky. Reliéf Z přírodních podmínek mají pro cykliickou dopravu nejvěší význam vary reliéfu. I v relaivně nížinných polohách e mohou vykyova např. hluboce zaříznuá údolí, kerá e obvykle ávají poměrně významnou překážkou ohoo druhu dopravy (pokud nejou amy o obě vyoce uriicky arakivní). Území Moravkolezkého kraje je z geomorfologického hledika vořeno náledujícími jednokami : provincie: Západní Karpay ubprovincie: Vněkarpaké níženiny obla : Severní Vněkarpaké níženiny celek: Oravká pánev ubprovincie: Vnější Západní Karpay obla: Západobekydké podhůří celek: Podbekydká pahorkaina obla: Západní Bekydy celek: Moravkolezké Bekydy celek: Jablunkovká brázda celek: Slezké Bekydy celek: Jablunkovké mezihoří provincie: Sředoevropká nížina ubprovincie: Sředopolké nížiny obla : Slezká nížina celek: Opavká pahorkaina Severní a everovýchodní čá území kraje, vořená zejména Oravkou pánví, vykazuje poměrně malou výškovou členio. Too území je jihozápadním měrem propojeno moravkými úvaly a vyváří radiční dopravní pojení na rozhraní Čeké vyočiny a Karpaké ouavy. Hioricky je možno dopravní význam ohoo území pojova zv. Janarovou ezkou, v oučanoi e do ohoo území koncenrují další dopravní kapaciy vořící pojení mezi everem a jihem Evropy. Zcela opačná iuace je v Moravkolezkých Bekydech, zejména zv. Přední hory e prudce zvedají vzhledem k oanímu reliéfu. Mimořádná rekreační arakivia a vyoká inenzia rekreačního využií však do ohoo území přiahují značnou cyklodopravu. Rozáhlé území Nízkého Jeeníku je v mnoha případech rozčleněno hluboce zařezanými údolími (Moravice, horní ok Odry). Území Hrubého Jeeníku vyváří relaivně dobré předpoklady pro další rozvoj cyklodopravy. V obou horkých územích narážejí zájmy cyklodopravy na omezení vyplývající i ze zájmů ochrany přírody.vyoká arakivia ěcho území vyváří předpoklady pro další rozvoj rekreačních funkcí, včeně širšího okolí Nízkého Jeeníku, ale i např. Ooblažka. Klimaické podmínky Převažující čá území Moravkolezkého kraje náleží do klimaické oblai mírně eplé MT (v nadmořkých výškách do cca m.n.m.). Věšina území Oravké pánve a okolí Opavy paří do klimaické oblai MT 10. Vyšší území Bekyd a Jeeníků paří do chladné oblai CH. V nejvyšších pariích hor e něhová pokrývka může vykyova i nad 150 dní v roce. Tab. Vybrané charakeriiky klimaických oblaí : Poče leních dnů: Poče mrazivých dnů: Průměrná eploa v lednu: Průměrná eploa v červenci: Srážkový úhrn ve vegeačním období: Srážkový úhrn v zimním období: Poče dnů e něhovou pokrývkou: MT 10 MT 9 MT 7 MT 2 CH 7 CH až 3 C 3 až 4 C 2 až 3 C 3 až 4 C 3 až 4 C 4 až 5 C C C C C C C mm mm mm mm mm mm mm mm mm mm mm mm Území Bekyd a Hrubého Jeeníku paří k vlhkým oblaem. Srážky přinášejí převládající západní věry. Naopak území Nízkého Jeeníku leží ve rážkovém ínu Hrubého Jeeníku. Too rozáhlé území je poměrně chladné Ochrana přírody Cíle a principy koncepce ochrany přírody Moravkolezkého kraje vycházejí z cílů a principů Sáního programu ochrany přírody a krajiny, dokumenu chváleného uneením vlády č. 415 ze dne 17. června Základním principem pro vorbu koncepce raegie ochrany přírody a krajiny je provincie: Čeká vyočina ubprovincie: Krkonoškojeenická ouava obla : Jeenická podouava celek: Zlaohorká vrchovina Dopravní projekování, pol. r.o. celek: Hrubý Jeeník celek: Nízký Jeeník

7 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje kuečno, že zachování a obnova biodiverziy a ekologické abiliy krajiny je základem rvale udržielného hopodaření v krajině a předpokladem udržení ekologicky vyváženého avu repekováním měnících e podmínek proředí. Cílem koncepce ochrany přírody MSK je anovi yém pravidel a opaření pro ochranu přírody a vyváření ekologicky abilní krajiny, při zachování biologické rozmanioi a rvale udržielného rozvoje. Nejvěší pozorno je nuno věnova ochraně zvlášě chráněných území a ochraně území zařazených do ouavy Naura 2000 evropky významných lokali a pačích oblaí. Na území Moravkolezkého kraje e nacházejí ři velkoplošná zvlášě chráněná území (ZCHÚ) chráněné krajinné oblai (CHKO) a všechny kaegorie maloplošných zvlášě chráněných území (ZCHÚ). Kaegorizace podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpiů : Chráněná krajinná obla (CHKO) Chráněná krajinná obla je naše národní kaegorie územní ochrany přírody, určená k ochraně rozlehlejších území nebo celých geografických oblaí harmonicky uvářenou krajinou, charakeriickým reliéfem a převahou přirozených, rep. polopřirozených ekoyémů. Ochrana ěcho oblaí je odupňována zpravidla do 4 zón, jimiž e určují limiy hopodaření a jiné využívání přírodního poenciálu. Součáí první nejpřínější zóny jou zvlášě chráněná území menší rozlohy zv. maloplošná. Národní přírodní rezervace (NPR) Menší území mimořádných přírodních hodno, kde jou na přirozený reliéf ypickou geologickou avbou vázány ekoyémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měříku. Přírodní rezervace (PR) Menší území ouředěných přírodních hodno e zaoupením ekoyémů ypických a významných pro přílušnou geografickou obla. Národní přírodní pamáka (NPP) Přírodní úvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický úvar, nalezišě neroů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmenech ekoyémů, národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či eeickým významem, a o i akový, kerý vedle přírody formoval vou činnoí člověk. Přírodní pamáka (PP) Přírodní úvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický úvar, nalezišě vzácných neroů nebo ohrožených druhů ve fragmenech ekoyémů, regionálním ekologickým, vědeckým či eeickým významem, a o i akový, kerý vedle přírody formoval vou činnoí člověk. Základní ochranné podmínky CHKO, NPR, PR a NPP (podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpiů): Chráněné krajinné oblai (1) Na celém území chráněných krajinných oblaí je zakázáno zneškodňova odpady mimo mía vyhrazená e ouhlaem orgánu ochrany přírody, b) áboři a rozděláva ohně mimo mía vyhrazená e ouhlaem orgánu ochrany přírody, c) vjíždě a erváva moorovými vozidly a obynými přívěy mimo ilnice a míní komunikace a mía vyhrazená e ouhlaem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a ervávání vozidel orgánů ání právy, vozidel pořebných pro lení a zemědělké hopodaření, obranu áu a ochranu áních hranic, požární ochranu a zdravoní a veerinární lužbu, d) povolova nebo ukuečňova záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rolin a Dopravní projekování, pol. r.o. živočichů, e) používa orávených návnad při výkonu práva mylivoi, f) avě nové dálnice, ídelní úvary a plavební kanály, g) pořáda auomobilové a moocyklové ouěže, h) provádě chemický poyp ce, i) měni dochované přírodní proředí v rozporu bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblai. (2) Na území první zóny chráněné krajinné oblai je dále zakázáno a) umiťova a povolova nové avby, b) povolova a měni využií území, c) měni oučanou kladbu a plochy kulur, nevyplýváli změna z plánu péče o chráněnou krajinnou obla, d) hnoji pozemky, používa kejdu, ilážní šťávy a oaní ekué odpady, e) ěži neroy a humoliy. (3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblai je dále zakázáno a) hopodaři na pozemcích mimo zaavěná území obcí způobem vyžadujícím inenzivní echnologie, zejména proředky a činnoi, keré mohou způobi podané změny v biologické rozmanioi, rukuře a funkci ekoyémů anebo nevraně poškozova půdní povrch, používa biocidy, měni vodní režim či provádě erénní úpravy značného rozahu, b) zavádě inenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažannice, c) pořáda ouěže na jízdních kolech mimo ilnice, míní komunikace a mía vyhrazená e ouhlaem orgánu ochrany přírody. Národní přírodní rezervace Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno a) hopodaři na pozemcích způobem vyžadujícím inenzivní echnologie, zejména proředky a činnoi, keré mohou způobi změny v biologické rozmanioi, rukuře a funkci ekoyémů nebo nevraně poškozova půdní povrch, provádě chemizaci, změnu vodního režimu a erénní úpravy, b) povolova a umiťova avby, c) ěži neroy a humoliy, d) vupova a vjíždě mimo cey vyznačené e ouhlaem orgánu ochrany přírody, kromě vlaníků a nájemců pozemků, e) povolova nebo ukuečňova záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rolin a živočichů, f) provozova horolezecví, léání na padácích a závěných kluzácích a jezdi na kolech mimo ilnice, míní komunikace a mía vyhrazená orgánem ochrany přírody, g) zavádě inenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažannice a používa orávených návnad při výkonu práva mylivoi, h) vjíždě moorovými vozidly, kromě vozidel orgánů ání právy, vozidel pořebných pro lení a zemědělké hopodaření, obranu áu a ochranu áních hranic, požární ochranu, zdravoní a veerinární lužbu, i) bíra či odchyáva roliny a živočichy (nejdeli o případy podle 30), j) áboři a rozděláva ohně mimo mía vyhrazená orgánem ochrany přírody, k) měni dochované přírodní proředí v rozporu bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace. Výkon rybářkého a myliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen e ouhlaem orgánu ochrany přírody. Přírodní rezervace (1) Na celém území přírodních rezervací je zakázáno a) hopodaři na pozemcích způobem vyžadujícím inenzivní echnologie, zejména proředky a

8 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje činnomi, keré mohou způobi změny v biologické rozmanioi, rukuře a funkci ekoyému anebo nevraně poškozova půdní povrch, b) používa biocidy, c) povolova a umiťova nové avby, d) povolova nebo ukuečňova záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rolin a živočichů, e) bíra či odchyáva roliny a živočichy, kromě výkonu práva mylivoi a rybářví či běru leních plodů, f) měni dochované přírodní proředí v rozporu bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. (2) Výkon práva mylivoi a rybářví může přílušný orgán omezi, pokud eno výkon je v rozporu podmínkami ochrany území přírodní rezervace. Národní přírodní pamáky Změny či poškozování národních přírodních rezervací či jejich hopodářké využívání, pokud by ím hrozilo jejich poškození, je zakázáno. 1. Na území Moravkolezkého kraje e nacházejí nebo na ně zaahují 3 chráněné krajinné oblai (CHKO); v celém rozahu je o CHKO Poodří, čáí rozlohy pak CHKO Bekydy a CHKO Jeeníky. Chráněná krajinná obla Bekydy Základní údaje: Rozloha: 1160 km2 Geografická orienace: N, E Nadmořká výška: m Vyhlášení: výnoem MK ČSR č.j. 5373/1973 z 5.března 1973 Zvlášní ochrana: 43 maloplošných zvlášě chráněných území (MZCHÚ) Rozloha MZCHÚ: 1637,01 ha Charakeriika území: Důvodem vyhlášení CHKO Bekydy byly její výjimečné přírodní hodnoy, zejména původní praleovié lení poroy výkyem vzácných karpakých živočišných i rolinných druhů, druhově perá luční polečenva, unikání povrchové i podzemní peudokraové jevy a rovněž mimořádná eeická hodnoa a pero ojedinělého ypu krajiny vzniklého hiorickým oužiím člověka ímo územím. Význam chráněné krajinné oblai Bekydy je podržen vyhlášením 43 maloplošných chráněných území, územním překryím CHKO chráněnou oblaí přirozené akumulace vod a začleněním CHKO v celém rozahu do íě evropky významných pačích oblaí (Bekydy a Horní Vacko již na území Zlínkého kraje). CHKO Bekydy plní aké důležiou funkci z hledika zv. Bernké úmluvy o ochraně velkých šelem (vlka, rya orovida a medvěda hnědého). Na lovenké raně navazuje na CHKO Bekydy CHKO Kyuce. Chráněná krajinná obla Jeeníky Základní údaje : Rozloha: 740 km2 Geografická orienace: N, E Nadmořká výška: m Vyhlášení: Výnoem MK ČSR č.j. 9886/1969 Zvlášní ochrana: 22 maloplošných zvlášě chráněných území (MZCHÚ) Rozloha MZCHÚ: 4720 ha Charakeriika území Reliéf oblai má charaker členié hornainy hluboce zaříznuými údolími. Geologicky je území vořeno převážně kyelými horninami nízkým obahem živin (ruly, vory, fyliy). Hlavním záupcem půd jou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humuoželezié podzoly Dopravní projekování, pol. r.o. míy zamokřené a zrašelinělé. Poencionální vegeaci předavují kvěnaé a kyelé horké bučiny, ve vyšších polohách přirozené mrčiny, alpínká polečenva a vrchovišě. Kleč je zde nepůvodní dřevinou. Nepříomno koodřeviny v původní vegeaci je jedním z důvodů nemírného druhového bohaví někerých lokali v alpinkém pámu (z Velké koliny e uvádí např. 450 druhů vyšších rolin). Klimaicky paří CHKO k nejchladnějším oblaem v ČR. Významným jevem jou anemoorografické yémy, keré e výrazně uplanily při vzniku ledovcových karů a jejich floriické bohaoi. CHKO Jeeníky je začleněna v celém vém rozahu do íě evropky významných pačích oblaí. Chráněná krajinná obla Poodří Základní údaje : Rozloha : 82 km2 Vyhlášení : Vyhláškou MŽP ČR č. 155/1991 Sb. Zvlášní ochrana : 9 maloplošných zvlášě chráněných území (MZCHÚ) Charakeriika území : CHKO Poodří voří úzké (0,5 až 4,5 km) podlouhlé (cca 34 km) území rovinného a pahorkaého erénu kolem řeky Odry v everní čái Moravké brány. Hlavním poláním je ochrana zachovalých mimořádně hodnoných nivních mokřadních ekoyémů a zachovalých lužních leů. Poodří bylo vyhlášeno v roce 2005 pačí oblaí a v rámci územních yémů ekologické abiliy paří mezi významné evropké bioférické rezervace. Díky zachovaloi nivních mokřadních ekoyémů a poloze na evropky významné ahové ceě pacva byla CHKO Poodří zařazena do eznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramarké úmluvy. CHKO Poodří má oproi jiným chráněným územím v Čeké republice nízký podíl lea (ley pokrývají cca 10% území). Součaný vegeační kry charakerizuje mimořádný ekologický význam území. Jedná e o území doud poměrně dobře zachovalým přírodním proředím unikání délkou neregulovaného oku řeky Odry. Náleží ke polečenvům lužních leů, předavujících primární vegeaci zaplavovaných a podmáčených poloh, dále dubohabrových a dubolipových hájů velmi vzácným výkyem uťových a roklinových linaých leů (TilioAcerion) a kvěnaých bučin (MelicoFageum, Denario glanduloaefageum). Dále e na území Moravkolezkého kraje nachází 6 národních přírodním pamáek, 10 národních přírodních rezervací (z oho 2 pouze čáí vé rozlohy Praděd a Kněhyně Čerův mlýn), 55 přírodních pamáek a 65 přírodních rezervací. Národní přírodní pamáky Název Rozloha (ha) Velký Roudný 81,00 Landek 85,53 Pačí hora 17,46 Rešovké vodopády 71,61 Šipka 24,61 Důvod vyhlášení Tvarově dokonale vyvinuý raovulkán Lení komplex poroy původní druhové kladby, výchozů uhlononého karbonu peřkovických vrev a archeologických nalezišť Smíšený poro hojným zaoupením jeenického modřínu Vodopády v ouěce Hunavy, míšené lení poroy Smíšený linaý le bohaým výkyem Kaarální území Roudno Peřkovice, Slezká Orava Nové Heřminovy Rešov, Ruda u Rýmařova Šramberk

9 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Odkryv v Kravařích 1,64 vzácných druhů rolin a živočichů, archeologická lokalia Odkryv v ouvkových hlínách Kravaře a fluvioglaciálních šěrkopíkách; jedinečný profil dokládající aalké zalednění mrčinami Polanká niva Navržena k vyhlášení je NPP Skalická Morávka (rozloha 101,98 ha; přirozený, echnicky málo upravený ok řeky Morávky v říčním km 5,47010,600 navazujícím komplexem přírodě blízkých až kulurních lužních poroů; k. ú. Skalice u Frýdku Míku, Raškovice, Nošovice, Nižní Lhoy, Vyšní Lhoy). Národní přírodní rezervace Název Rozloha (ha) Čanoria 39,45 Mazák 61,57 Mionší 171,07 Důvod vyhlášení Nýdek Saré Hamry II Horní Lomná, Dolní Lomná Kaluža 57,00 Kněhyně Čerův mlýn (zčái na území Zlínkého kraje) Radhošť 195,02 Poroy míy praleoviého charakeru, výky rya orovida Čeladná, Prořední Bečva 144,93 Trojanovice Salajka 21,86 Významné lení poroy charakeru pralea vrcholové čái radhošťké kupiny Bekyd výkyem zvlášě chráněných druhů rolin Vzácný zbyek jedlobukového pralea poblíže Bumbálky Komplex přirozených polečenev leů, pavin a holí nejvyšších parií Jeeníků Praděd (zčái na území Olomouckého kraje) Rašelinišě Skříek 2031,40 166,65 Pramenišní rašelinišě obklopené podmáčenými Dopravní projekování, pol. r.o. Zachovalý ekoyém lužního Polanka nad Odrou lea meandrujícím okem Odry řadou mrvých ramen Naura 2000 Naura 2000 je celivá evropká ouava území e anoveným upněm ochrany, kerá umožňuje zachova přírodní anovišě a anovišě druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve avu příznivém z hledika ochrany nebo popřípadě umožní eno av obnovi. Na území Čeké republiky je Naura 2000 vořena pačími oblami a evropky významnými lokaliami, keré požívají mluvní ochranu nebo jou chráněny jako zvlášě chráněná území. Na území Moravkolezkého kraje leží nebo na ně zaahuje 5 pačích oblaí : Pačí obla Bekydy (kód lokaliy CZ ) Rozloha : ,91 ha Kraj : Moravkolezký, Zlínký Vymezení : Nařízením vlády č. 687/2004 Sb. Pačí obla Bekydy e nachází na everovýchodě Čeké republiky při hranici e Slovenkem, nejvyšším bodem je Lyá hora 1324 m n.m. Ley pokrývají ai 90% území. V minuloi o byly zejména bučiny, pouze ve vyšších nadmořkých výškách přibýval mrk. V oučanoi voří původní praleovié poroy neparný zlomek celkové rozlohy leů. Zbývající plochu pokrývají hlavně paviny, zaavěných oblaí, vodních oků apod. je neparné proceno. Z orniologického hledika paří mezi nejvýznamnější druhy rakapoud bělohřbeý (Dendrocopo leucoo), pušík bělavý (Srix uraleni) a dalík říprý (Picoide ridacylu), počené a abilní jou populace lejka malého (Ficedula parva), holuba doupňáka (Columba oena), žluny šedé (Picu canu), dala černého (Dryocopo mariu), jeřábka leního (Bonaa bonaia) a čápa černého (Ciconia nigra). Kaarální území Praleoviý poro mrku, buku a jedle na balvaniém podkladu Typický bukojedlový prale Bekyd na úbočí Lyé hory Unikání jedlobukový karpaký prale vroušeným javorem klenem a leními loučkami a prameniky; v hřebenových pariích oplany pozůaky valašké kolonizace a pavinářví Bučina a uťový le 122,30 Žimrovice, Lení Albrechice Bílá Domašov u Jeeníka, Kouy nad Denou, Rejhoice, Karlov pod Pradědem, Malá Morávka, Železná pod Pradědem, Vernířovice u Soboína Rudolice u Soboína, Žďárký Pook Pačí obla Jeeníky (kód lokaliy CZ ) Rozloha : ,18 ha Kraj : Moravkolezký, Olomoucký Vymezení : Nařízením vlády č. 599/2004 Sb. Pačí obla Jeeníky je významná především pro lení druhy páků a druhy horkých luk, včeně druhů zaahujících do oblai údolních niv a pramenišť, luk a pavin v podhůří. Ley pokrývají 80% oblai. Jedná e převážně o mrkové monokulury, jen míy e dochovaly zbyky původních bučin, jedlobučin a pod horní hranicí lea jeřábových mrčin. Na SZ vazích pohoří e nacházejí rozlehlé iminí holiny, případně poškozené až odumírající jeřábové mrčiny. Významná jou rašelinišě a vrchovišě; pro obla jou ypické čené kamenné uě, kalní úvary a hluboká údolí horkých byřin prudkými vahy. Čá podhůří je vořena mezofilními loukami a pavinami. Území předavuje významné hnízdišě jeřábka leního (Bonaa bonaia), bukové poroy hoí lejka malého (Ficedula parva). Především kalní úvary v kombinaci e arými a přeárlými leními poroy jou úočišěm čápa černého (Ciconia nigra), výra velkého (Bubo bubo) a krkavce velkého (Corvu corax). Horké hole, přírodovědecky velmi cenné přirozené bezleí, je dokladem zalednění. Too území je vyaveno exrémním klimaickým vlivům, především v zimním období. Dominanními druhy jou linduška horká (Anhu pinolea) a linduška luční (Anhu praeni). Paviny a louky pokrývají ai pěinu území. Dominanním druhem je zde chřáal polní (Crex crex), hojně zde hnízdí ťuhýk obecný (Laniu collurio) a bramborníček hnědý (Saxicola rubera). Pačí obla Libavá (kód lokaliy CY ) Rozloha : ,5 ha Kraj : Moravkolezký, Olomoucký Vymezení : Nařízením vlády č. 533/2004 Sb.

10 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Pačí obla Libavá je vymezena v území vojenkého újezdu, leží v Oderkých vrších everovýchodně od Olomouce. Z orniologického hledika paří k nejméně prozkoumaným oblaem v rámci Čeké republiky. Celkem zde byl prokázán výky 165 pačích druhů, z oho 103 hnízdících. I pře nedoaek údajů je zřejmé, že jde o velmi cenné území. Na vlhkých loukách je zde počený celověově ohrožený druh chřáal polní (Crex crex), z dalších druhů e zde vykyují eřívek obecný (Terao erix) a čáp černý (Ciconia nigra). Pačí obla Poodří (kód lokaliy CZ ) Rozloha : 8 063,04 ha Kraj : Moravkolezký Vymezení : Nařízením vlády č. 25/2005 Sb. Pačí obla Poodří je charakeriická zachovalou, každoročně zaplavovanou nivou řeky Odry, ouavami rybníků, yémem ramen a ůní a vlhkými loukami. Poodří je orniologicky významné území především pro vodní a bažinné páky jak v době hnízdění, ak při ahu. Je významným míem odpočinku na jedné z hlavních evropkých ahových ce. Rybníky jou ouředěné do pěi ouav (více než 50 rybníků o celkové ploše 700 ha). Jou o eurofní nížinné rybníky průměrnou hloubkou 1 m a bohaými liorálními poroy orobinců, zblochanu či rákou. Hnízdí zde poápka černokrká (Podicep nigricolli), bukač velký (Boauru ellari), hua velká (Aner aner), zrzohlávka rudozobá (Nea rufina), hohol everní (Bucephala clangula), čírka modrá (Ana querquedula) a lžičák perý (Ana clypeaa). Na ahu jou hojní kromě kachen a racků bahňáci, především čejka chocholaá (Vanellu vanellu). Charakeriickými páky vázanými vým hnízdišěm na vodní oky jou ledňáček říční (Alcedo ahi), břehule říční (Riparia riparia) a piík obecný (Acii hypoleuca). Na vlhkých loukách je význačným druhem chřáal polní (Crex crex). Pačí obla Heřmanký av Odra Poolší (kód lokaliy CZ ) Rozloha : 5 041,39 ha Kraj : Moravkolezký Zaím nevyhlášeno. Charakeriickými bioopy navržené pačí oblai jou různé ypy mokřadů vodní oky, rybníky, píkovny a šěrkovišě a další mokřady, na keré jou vázány čené pačí druhy. Bylo zde zjišěno více než 120 pravidelně hnízdících druhů páků, několik z nich u nalézá jediná opimální hnízdišě v rámci everní Moravy. Obla je zde aké důležiou ahovou lokaliou a v zimních měících e zde nachází nejvýznamnější zimovišě vodních páků v rámci everní Moravy. Páeř celé oblai je vořena 2 věšími vodními oky, řekami Odrou a Olzou, čenými příoky, keré pokyují proor pro ledňáčka říčního (Alcedo ahi), piíka obecného (Acii hypoleuco) a břehuli říční (Riparia riparia). Obě řeky, Odra i Olza, předavují jediné pravidelné hnízdišě morčáka velkého (Mergu merganer) v Čeké republice. Vodní nádrže jou zaoupeny několika rybničními ouavami, věší vodních plochy zahrnují aké šěrkopíkovny, keré e nacházejí v nivě řeky Odry. V rákoových poroech v okolí vodních ploch pačí oblai hnízdí bukáček malý (Ixobrychu minuu), moák pochop (Circu aeruginou) a lavík modráček (Lucinia vecica), bukáč velký (Boauru ellari), chřáal malý (Porzana parva), rákoník velký (Acrocephalu arundinaceu) a cvrčilka lavíková (Locuella lucinoide). Na orůvcích hnízdí racek černohlavý (Laru melanocephalu) a rybák obecný (Serna hirundo). Jiné mokřady jou v oblai zaoupeny přechodně až rvale zamokřenými plochami, keré e u vykyují v okolí vodních nádrží, vodních oků, v zemědělké krajině, v enklávách lučního charakeru a v pokleech vzniklých poddolováním. Tyo bioopy vyhledává chřáal kropenaý (Porzana porzana). CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ CZ Niva Morávky Sovinec Cihelna Kunín Děhylovký pook Šěpán Dolní Marklovice Heřmanický rybník Heřmanovice Hukvaldy Jakarovice Jilešovice Děhylov Karlova Sudánka Karviná rybníky Lom u Marburku Mokřad u Rondelu Moravice Niva Olše Věřnovice Ooblažký výběžek Orava Šilheřovice Řeka Oravice Pakov Pilíky Sokolí pook Saré hlinišě Šěrbův rybník a Malý Byrý pook Sonávka nádrž Halama Suchá Rudná zlaý lom Údolí Moravice Václavovice píkovna Žermanický lom Olše Černý důl Důl Ruda I Javorový vrch Saré Oldřůvky Šola Franz Franz Šola Jakarovice II Zálužná Čermná důl Polachový Horní Odra Poodří Meandry Dolní Odry Skalké rašelinišě Kromě zvlášní ochrany přírody je nuno repekova aké obecnou ochranu přírody a krajiny, kerá ve mylu zákona č. 114/1992 Sb. zahrnuje především ochranu: významných krajinných prvků (VKP), územních yémů ekologické abiliy (ÚSES), přírodních parků (PPK) a krajinného rázu. Nadmíní význam mají z uvedených kaegorií přírodní park, regionální a nadregionální prvky ÚSES a čáečně aké krajinný ráz. Dále e na území Moravkolezkého kraje nachází 44 evropky významných lokali : Kód lokaliy CZ CZ Přírodní park Vyhlašují jej orgány ochrany přírody k ochraně území (keré není zvlášě chráněným územím), kde je řeba chráni míní krajinný ráz a ouředěné eeické a přírodní hodnoy. Název lokaliy Praděd Bekydy Dopravní projekování, pol. r.o.

11 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Krajinný ráz Jako krajinný ráz e označuje zejména přírodní, kulurní a hiorická charakeriika určiého mía či oblai. Je dán především hodnoou přírodní: kvaliaivní paramery zaoupených ekoyémů, vyoká čeno jednolivých ypů ekoyémů (vyoká biologická rozmanio), členiá geomorfologie krajiny, harmonický charaker vazeb mezi ekoyémy, výrazné přírodní dominany krajiny (Míchal, 1999); hodnoou kulurně hiorickou: příomno pamákových objeků, cenné venické záavby, pamákové zóny nebo rezervace, hiorické a kulurní dominany, hiorický a kulurní význam mía (Vorel, 1997); hodnoou krajinářkoeeickou: výrazné proorové upořádání výrazná krajinná céna janě vymezenými proory, průhledy do dalších proorů, přírodními a archiekonickými dominanami, harmonickým vzahem záavby a přírodního proředí, výrazně přirozeným charakerem vodních oků a ploch, velkým podílem rozpýlené zeleně a mozaikovým maloplošným řídáním leů, polí a luk, even. vodních ploch a další (Vorel, 1997). Krajinný ráz, přírodní park a jejich ochrana je definována 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1) Krajinný ráz, kerým je zejména přírodní, kulurní a hiorická charakeriika určiého mía či oblai, je chráněn před činnoí nižující jeho eeickou a přírodní hodnou. Záahy do krajinného rázu, zejména umiťování a povolování aveb, mohou bý prováděny pouze ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvlášě chráněných území, kulurních dominan krajiny, harmonické měříko a vzahy v krajině. (2) K umiťování a povolování aveb, jakož i jiných činnoem, keré by mohly níži nebo změni krajinný ráz, je nezbyný ouhla orgánu ochrany přírody. Podrobnoi ochrany krajinného rázu může anovi miniervo živoního proředí obecně závazným právním předpiem. (3) K ochraně krajinného rázu významnými ouředěnými eeickými a přírodními hodnoami, kerý není zvlášě chráněn podle čái řeí ohoo zákona, může orgán ochrany přírody zřídi obecně závazným právním předpiem přírodní park a anovi omezení akového využií území, keré by znamenalo zničení, poškození nebo rušení avu ohoo území. Na území Moravkolezkého kraje e nachází nebo na ně zaahuje 5 přírodních parků : Název Oderké vrchy Moravice Kaarální území Bíov, Bravinné, Dobešov, Dolejší Kunčice, Heřmánky n.o., Heřmanice u O., Jakubčovice n.o., Jerlochovice, Jeřabí u Fulneku, Jílovec, Kaménka, Klokočůvek, Loučky n.o., Lubojay, Luboměř, Lukavec n.o., Pohoř, Slaina, Spálov, Sará Ve u Bílovce, Tošovice, Tíek, Veelí n.o., Véka n.o., Vlkovice, Vrchy, Výškovice, Bílov, Zbylavice, Bílovec, Děrné, Fulnek, Hynčice, Kujavy, Klímkovice, Klené, Mankovice, Odry, Olbramice, Sachovice, Suchdol n.o., Vražné; (okrey Nový Jičín, Olomouc, Přerov) Radkov u V., Jelenice, Kajlovec, Jakubčovice n.o., Saré Těchanovice, Nové Lublice, Kružberk, Nové Těchanovice, Dopravní projekování, pol. r.o. Charakeriika Okrajová členiá čá geomorfologického celku Nízkého Jeeníku, podcelku Víkovické vrchoviny okrky Pošáká, Tošovická a Heřmanická vrchovina, Těškovická pahorkaina a Oderká kolina; charakeriický krajinný ráz, řada lokali výkyem chráněných rolin a živočichů, vyoké krajinářké, ekologické a rekreační hodnoy; přírodní park vznikl loučením dříve vyhlášených klidových oblaí Horní Odra, Klené a Požaha. Přirozené údolí meandrující řeky, krajinný ráz a zachovalé lení i mokřadní ekoyémy. Podbekydí Sovinecko Lhoka u Víkova, Věřkovice u V., Jančí, Březová n.o., Lení Albrechice, Skřipov, Hrabví, Hlubočec, Podvihov, Raduň, Vršovice u O., Bohučovice, Hradec n.m., Žimrovice, Domoradovice, Filipovice, Melč, Moravice, Víkov Bludovice u Nového Jičína, Kojeín u Sarého Jičína, Sraník, Šramberk, Rybí, Závišice, Ženklava, Žilina u Nového Jičína, Živoice a čái k.ú.: Příbor, Sedlnice, Libhošť, Hodlavice, Mořkov, N. Jičín, Hoašovice, Jičina, Janovice u Nového Jičína, Peřkovice u Nového Jičína, Loučka u Nového Jičína, Sarý Jičín, Kopřivnice, Veřovice, Bordovice, Lichnov u Nového Jičína, Tichá na Moravě, Vlčovice, Mniší, Frenšá pod Radhošěm Sříbrné Hory, Horní Měo, Ondřejov, Rešov, Dobřečov, Tvrdkov, Ruda u Rýmařova, Miroínek, Sránké, Těchanov, Sovinec, Jiříkov, Kněžpole, Křížov u Sovince, Huzová, Veveří u Huzové a 22 k. ú. na území Olomouckého kraje Území zachovávající ypický krajinný ráz pro oiekoregion Podbekydká pahorkaina e zvlášě významnými bioopy a lokaliami, keré mají rozhodující význam pro zachování druhové peroi živých organimů dané oblai. Eeicky a krajinářky vyvážený celek perým reliéfem zaoblených plošin a hluboce zaříznuých údolí, leními poroy dochovanou rukurou a dřevinnou kladbou blízkou původním poroům, bohaou krajinnou zelení, geomorfologickými a kraovými jevy, výkyy zvlášě chráněných druhů živočichů a rolin; vyoké kulurní, hiorické a rekreační hodnoy. Údolí Byřice Arnolice u Huzové, Ryžovišě, Přírodní, eeické a krajinné Lomnice u Rýmařova, Děřichov hodnoy kolem hluboce zaříznuého nad Byřicí, Ondrášov, Moravký údolí Byřice, přirozeným Beroun, Sedm Dvorů, Nová Véka vodním okem, příkrými a 16 k. ú. na území Olomouckého zaleněnými vahy, leními kraje poroy druhovou kladbou blízkou přirozené, e polečenvy nivních mokřadních luk a pramenišť a výkyem řady zvlášě chráněných druhů fauny a flóry; území má vyoké rekreační hodnoy. Ze zpracovaných územních plánů VÚC na území Moravkolezkého kraje vyplývají 4 nové návrhy přírodních parků : přírodní park Hrozová, přírodní park Slezké Bekydy, přírodní park Hůrky a rozšíření přírodní parku Moravice Vodohopodářké zájmy Ochrana vody, jedna ze základních ložek živoního proředí, je obecně legilaivně zakovena v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně někerých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpiů. Na území Moravkolezkého kraje je vymezena řada ploch či oblaí, v nichž jou

12 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje chráněny pecifické vodohopodářké zájmy, a y určiým způobem limiují využií ěcho území pro jiné akiviy. Vemě e zde ale jedná především o zachování množví a kvaliy vody, což je cíl, kerý v záadě není ohrožen využiím území pro cykliickou dopravu a cyklouriiku. Plošně nejrozáhlejší jou zv. chráněné oblai přirozené akumulace vod (CHOPAV), keré jou vymezeny v horkých zaleněných územích bohaých na rážky a chopných padlé rážky přirozeným způobem zadrže. V řešeném prooru jou o CHOPAV Jeeníky, CHOPAV Bekydy a CHOPAV Jablunkovko. Podle nařízení vlády, kerými jou CHOPAV anoveny (NV ČSR č. 40/1978 Sb. a NV ČSR č. 10/1979 Sb.), je zde zejména limiováno plošné odleňování a zřizování závodů, v nichž e nakládá lákami ohrožujícími kvaliu vod (ropné či radioakivní láky apod.). Využií CHOPAV pro cyklouriiku je možné a již v oučané době je realizováno. Další vodohopodářké zájmy jou uplaňovány v zv. zranielných oblaech, keré jou anoveny NV č. 103/2003 Sb. Na území Moravkolezkého kraje e jedná o vymezená kaarální území ve všech bývalých okreech, eznam lze nají v uvedeném nařízení. Ve zranielných oblaech je nuno zejména omezova hnojení zemědělkých půd a zabraňova vodní erozi. Podél všech vodních oků a vodních ploch zde má bý ponechán minimálně 1 m široký ochranný pá nezorněné půdy břehovými poroy, kerý minimalizuje příun půdních čáic a hnojiv do povrchových vod. Tuo záadu je řeba dodrže i při raování cykliických ezek podél vodních oků či vodních ploch. Přínější regulaivy pro využií území e uplaňují v ochranných pámech (OP) vodních zdrojů, kerá jou anovována rozhodnuím přílušného vodoprávního úřadu. V řešeném území je jich celá řada, plošně rozáhlá jou ochranná páma vodárenkých nádrží Šance na Oravici, Morávka na Morávce a Kružberk na Moravici, OP odběrů z vodních oků na Jablunkovku (Rohovec, Kokov, Radvanov, Koelnice, Košařika), v Tyře, Trojanovicích a Karlově, OP jímacích území podzemních vod na Novojičínku (Vražné, Bernarice Hůrka, Jeeník n. O., Sachovice), Opavku (Mladecko, Velké Hošice, Hněvošice, Bolaice), Brunálku (Jindřichov, Vyoká, Třemešná, Krnov), v Oravě a v Karviné či OP šolového přivaděče OOV Podhradí Dolejší Kunčice. V ochranných pámech 1. upně je zcela zakázán volný pohyb oob, v OP 2. či 3. upně je ke každé činnoi nuný ouhla vodoprávního úřadu. Sejná pravidla plaí i v ochranných pámech přírodních léčivých zdrojů lázeňkých mí Klimkovice, Darkov, Karlova Sudánka či Ondrášov, navíc je zde nuné kladné anoviko Inpekoráu lázní a zřídel. Rovněž v ochranných pámech pozorovacích vrů podzemních vod, kerá jou anovena do vzdálenoi 250 m od pozorovacích objeků, je nuno projedna každou avební činno (a edy i cykliickou ezku, pokud je avbou) Čekým hydromeeorologickým úavem v Oravě a přílušným vodoprávním úřadem. Určiá omezení je nuno repekova v blízkoi vodních oků. Trau cykloezky je vždy vhodné projedna přílušným právcem (Povodí Odry, Zemědělká vodohopodářká práva, Ley Čeké republiky či obecní úřady, případně další). Vemě není vhodné vé cyklorau v bermě ohrázovaného korya vodního oku či v ěné blízkoi jeho břehové hrany. Naopak záměr vedení ray po hrázi může bý někdy výhodně pojen e zpevněním či zvýšením ěcho hrází a e zpříupněním vodního oku veřejnoi. V akivních zónách záplavových území vodních oků, keré jou anovovány vodoprávními úřady, není dle vodního zákona povoleno budova žádné avby výjimkou vodních děl a aveb nezbyné dopravní a echnické infrarukury, mezi keré zřejmě cykloezky zařazova nelze. V Moravkolezkém kraji je kromě uvedených vodárenkých nádrží poměrně velký poče vodních nádrží jiným účelem. Jou o jednak nádrže rovněž zapojené do Vodohopodářké ouavy Povodí Odry (Slezká Hara, Těrlicko, Žermanice, Olešná), keré louží především pro záobení průmylových podniků celého regionu vodou, ale polu dalšími vodními nádržemi vzniklými ěžbou šěrkopíků (Hlučín, Vrbice, Anošovice) či z jiných důvodů louží éž proipovodňové ochraně a rekreaci. Pro řadu mí jou zde dle Vyhlášky Minierva zdravonicví č. 195/2003 Sb. Dopravní projekování, pol. r.o. anoveny zv. koupací oblai, keré by mohly bý a jiě již jou čaým cílem cyklouriiky. Jou o Bílovecký rybník Údolí Mladých, Kališovo a Vrbické jezero v Bohumíně, lom ve Svobodných Heřmanicích, še lokali vodní nádrže Slezká Hara (Karlovec, Lekovec, Nová Pláň, Razová, Roudno I a Roudno II), vodní nádrže Baška, Brušperk, Olešná (lokaliy Míek a Palkovice), Žermanice (lok. Dolní Domalavice, Lučina a Soběšovice), Těrlicko (lok. Pacalůvka, Pod moelem, Těrlicko řed), Věřkovice v Kopřivnici, Čerťák v Novém Jičíně, Kacabaja v Hodlavicích, Klené v Suchdole n.o., Víovka v Odrách, rybníky v Bohušově a Tvrdkově, rybník Edrovice v Rýmařově, Sříbrné jezero v Opavě a vodní nádrž v Budišově nad Budišovkou. Pro výhledovou akumulaci vod jou Směrným vodohopodářkým plánem vymezena další území vhodná pro výavbu vodních nádrží, kerá je nuno háji. V lokaliách uvedených v Publikaci SVP č. 34 Vodní nádrže z r není možno budova inveičně nákladné avby, keré by poléze zížily či znemožnily výavbu vodní nádrže. Too omezení e jiě nevzahuje na zřizování cykliických ezek či jejich přílušenví, v dočených lokaliách je však vhodný ouhla právce povodí (Povodí Odry,.p.) a vodoprávního úřadu. Ze Směrného vodohopodářkého plánu rovněž plyne povinno háji rau výhledového koridoru pro průplavní pojení Dunaj Odra Labe, keré je zařazeno mezi evropky významné vodní cey chválené mezinárodní dohodou AGN. Traa uvažovaného průplavu je zakrelená ve vodohopodářkých mapách, pro cyklouriiku eno limi však zaím nemá prakický význam. Důledně je naopak řeba repekova ochranná páma echnické infrarukury, v omo případě vodovodních řadů a kanalizačních ok, kerá vyplývají ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou pořebu, ve znění pozdějších předpiů. Ochranná páma ěcho zařízení závií na jejich profilu (1,5 m pro porubí do DN 500 včeně, 2,5 m pro porubí věší než DN 500 na obě rany) a avby v nich je nuno projedna jejich právcem Sídelní rukura, obyvaelvo, bydlení Sídlení rukura Na území Moravkolezkého kraje (po úpravách jeho územního vymezení v roce 2004) e nachází 299 obcí, 624 čámi obcí na 614 kaarálních územích. Huoa oídlení Moravkolezkého kraje 230 obyv./km2 je výrazně vyšší než průměr ČR (cca 130 obyv./km2). Po Praze vykazuje nejvyšší huou oídlení, řeí v pořadí je Jihomoravký kraj výrazně nižší huoou cca 160 obyv./km2. Z náledujících údajů je parné, že Moravkolezký kraj vykazuje výrazné územní rozdíly v huoě oídlení, přičemž exrémní pozici má aglomerace mezi měy Orava Karviná, blížící e vým charakerem měkému území (vyváří jedno rolé ídlo). Vymezení vlaní aglomerace může bý různé, v každém případě e však jedná o druhou nejvěší ídelní aglomeraci po Praze. Naopak území okreu Brunál e vým charakerem blíží píše územím nejnižší huoou oídlení v ČR. Mezi území nízkou huoou oídlení je při deailnějším pohledu možno přiřadi i čá okreu Opava Víkovko a horkou čá území okreu Frýdek Míek. Zejména v Bekydách však dochází k výraznému ezónnímu zvyšování příomných obyvael v záviloi na rekreačním využií území. Specifikum kraje předavuje rozpýlené, zv. lezké ídlení, zejména v okreech Karviná a Frýdek Míek. Tab. Základní ukazaele ídelní rukury podle právních obvodů obcí rozšířenou půobnoí (ORP) Kraj celkem obcí čáí obcí kaarů obyvael rozloha ha huoa oídlení obyv./km2 231

13 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje v om právní obvod ORP: Bílovec Bohumín Brunál Čeký Těšín Frenšá p. Radhošěm FrýdekMíek Frýdlan n. Oravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Orava Rýmařov Třinec Víkov zdroj : ČSÚ Pro poouzení rukury oídlení, rekreační arakiviy, ale do značné míry i proupnoi krajiny má význam vzájemné zaoupení zemědělké půdy, leních pozemků a zaavěných ploch. Podíl zemědělké půdy ve věšině právních obvodů ORP překračuje 50%. Na druhé raně je jen několik SO ORP, kde podíl lení půdy překračuje 50% (Frýdlan nad Oravicí, Jablunkov, Rýmařov). Nejvyšší % podíl zaavěných ploch na území kraje vykazuje měo Orava, rozáhlou lokalizací průmylových, obyných, ale i dopravních akivi, ploch. Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Orava Rýmařov Třinec Víkov ,1 69,5 61,8 63,9 54,1 48,0 43,6 42,0 53,9 41,6 19,0 30,6 26,1 14,9 15,8 50,3 45,6 38,7 1,2 2,1 1,2 2,3 5,5 7,3 0,8 2,9 1,1 zdroj : ČSÚ Oídlení území, obyvaelvo, zaměnano a bydlení vyvářejí vniřně propojený yém každého urbanizovaného území. Rozhodující poavení pro vývoj mikroregionů jejich properiu mají podmínky zaměnanoi. Oaní podmínky dopravní doupno, kvalia obyného, živoního, rekreačního proředí, oblužná a ociokulurní funkce ídla jou podmínkami, keré e proazují především na úrovni jednolivých ídel, či ješě menších jednoek. Někeré z ěcho podmínek např. rekreační arakivia území e mohou á dominanními pro rozvoj ídel, obzvlášě v kombinaci cela novými fenomény např. proceem uburbanizace. Příkladem akového území mohou bý např. obce v everozápadním podhůří Lyé hory (Čeladná, Malenovice), rozáhlou byovou výavbou a výrazným poilováním obyné a oblužné arakiviy. Při pouzování oučané ídelní rukury Moravkolezkého kraje je nuno z hledika cykliické dopravy vníma řadu apeků, fakorů. Vývoj ídlení rukury je hioricky založen v základních oblaech urbanizačních oách. Především na úrodném Opavku, výrazně menší cenrum rozvoje oídlení, poupně však dopravně významnější ídlo (měrem na Krakov jako hlavní cenrum polkého áu) předavovalo měo Těšín. Poodří a především hornaá území Nízkého Jeeníku, Hrubého Jeeníku a Bekyd byla oídlena (kolonizována) mnohem později. Sání hranice byla na území Moravkolezkého kraje hioricky málo abilizována, dodne je proupnější než na jihu a západě ČR. Sále jou parné hiorické vazby značné čái kraje e Slezkem (po poměrně dlouhou dobu dominanním německým vlivem Pruka) a vazby Haličí (polké území), zejména z období průmylové revoluce 19.oleí. Sídelní rukura prodělala výraznou přeměnu napoledy v období (poílení obyných a výrobních funkcí Oravké aglomerace a např. v ČR ojedinělý vznik nového měa Havířova, včeně rozáhlé migrace ze Slovenka). Během poledních 2030 le vykazuje již značnou abiliu, k níž připívá především malá mobilia (ěhování) obyvael za prací v celé ČR, zejména v poledních cca 15 leech. Tab. Srukura využií území v Moravkolezkém kraji % zemědělké půdy 51,2 % leních pozemků 35,5 % zaavěných ploch 2, ,9 55,3 44,2 62,8 45,7 47,6 23,8 52,2 60,7 32,8 42,0 66,3 79,1 12,2 4,9 46,6 16,3 43,4 38,6 68,7 17,1 25,1 59,1 14,2 14,3 10,4 2,1 8,2 0,9 4,3 2,0 2,3 1,1 4,9 2,7 1,4 4,8 3,1 3,0 rozloha ha Kraj celkem v om právní obvod ORP: Bílovec Bohumín Brunál Čeký Těšín Frenšá p. Radhošěm FrýdekMíek Frýdlan n. Oravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Dopravní projekování, pol. r.o Obyvaelvo a bydlení Pro vývoj poču obyvael Moravkolezkého kraje mají rozhodující význam zejména vnější demografické podmínky, k jejichž významným změnám došlo v poledních 1015 leech. Již v omdeáých leech započaly v celé ČR, ale i regionu Moravkolezkého kraje záadní demografické změny pokle porodnoi a navazující pokle poču obyvael přirozenou měnou. Pokle porodnoi zdaleka nekompenzoval ani mírný rů průměrné délky živoa, zejména u mužů. Záadní změny naaly v aldu migrace e zahraničím. ČR e ává ále více migračně akivní zemí. Právě výrazně kladné aldo migrace e zahraničím je v poledních leech příčinou velmi mírného růu poču obyvael v ČR jako celku, či agnace. Region Moravkolezkého kraje může vykáza relaivní zlepšení migračních podmínek vyplývající z nízkých cen bydlení (ceny byů na Oravku jou jedny z nejnižších v ČR) a ále poměrně příznivé úrovně příjmů. Na druhé raně zde však exiuje velmi vyoká míra nezaměnanoi. Pro Moravkolezký kraj je příznivý i doavadní nízký rozah meziídelní a regionální migrace (ěhování) především za prací, jehož hlavních příčinou je zablokování malá pružno yému bydlení. Ta e může výrazně zvýši např. zavedením moderní adrené dávky na bydlení, což povede k odlivu obyvael z řešeného území, zejména z oblaí vyokou nezaměnanoí.

14 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Výhled změny základních rendů (především pokleu poču obyvael přirozenou měnou) je málo pravděpodobný, další rů mezinárodní imigrace narážejí v oučanoi na značné kulurní, poliické a jiné bariéry. Vývoj poču obyvael v jednolivých okreech Moravkolezkého kraje od r.1961 je parný z náledujících abulek. Frenšá pod Radhošěm Doubrava 1817 Odry 7469 Rýmařov 9131 Sudénka zdroj : ČSÚ, vlaní výpočy Tab. Dlouhodobý vývoj poču obyvael v okreech Moravkolezkého kraje územní jednoka / rok okre Brunál okre FrýdekMíek okre Karviná okre Nový Jičín okre Opava okre Oravaměo Moravkolezký kraj ČR * (zdroj : ČSÚ), * pro okre Brunál v roce 2005 v územním vymezení z roku 2001 Moravkolezký kraj v období do r.1980 vykazoval mnohem rychlejší rů poču obyvael než jiné kraje. V poledním deeileí došlo k obrau, empo pokleu je mírně vyšší než v celé ČR. Pokle poču obyvael vykazuje především měo Orava a oaní měa, podobně jako v celé ČR. Relaivně příznivější vývoj např. okreu Brunál je dán píše ervačnoí demografických jevů vychází z příznivé věkové rukury obyvael a nízké mobiliy obyvael, j. není založen na příznivých fundamenálních fakorech rozvoje (možnoi zaměnanoi, arakivia bydlení). V náledující abulce jou uvedeny obce (měa) nejvyššími pokley poču obyvael. Při hodnocení jednolivých mě je nuno vzí v úvahu kuečno, že např. u někerých měa proběhl pokle poču obyvael již v minuloi (před rokem 1990) např. v Karviné. Pokle poču obyvael ve měech je z velké čái způoben pokleem zalidněnoi byových domácnoí, zejména na ídliších. Poče obyvael mě kleá i při mírném růu poču byů ve měech. Problémy pokleu velikoi domácnoí árnuí obyvael, zhoršování ociálně ekonomické kladby obyvael e ak koncenrují zejména na velkých ídliších mě. Tab. Vybrané obce (měa) Moravkolezkého kraje nejvyšším pokleem poču obyvael v období poče obyvael začáek roku Orava Opava Karviná FrýdekMíek Havířov Orlová Třinec Nový Jičín Kopřivnice Krnov Čeký Těšín Hlučín Vrbno pod Pradědem změna Dopravní projekování, pol. r.o. Další abulka uvádí obce nejvyšším růem poču obyvael. Věšinou e jedná o příměké obce v zázemí Oravy, FrýdkuMíku, Havířova, Opavy. Výjimku předavují např. Perovice u Karviné jednoznačně e zde promíá zájem o byovou výavbu z Karviné (měo vzhledem ke vé příhraniční poloze a ěžbě uhlí v okolí má jen omezené možnoi ubrurbanizace v dalších okolních obcích). Tab. Vybrané obce Moravkolezkého kraje nejvyšším růem poču obyvael poče obyvael začáek roku 2002 Budišovice 469 Fryčovice 2134 Sará Ve nad Ondřejnicí 2441 Neplachovice 834 Puá Polom 1361 Krmelín 1832 Klimkovice 3756 Bolaice 4157 Meylovice 1495 Pakov 3711 Trojanovice 2055 Sedlišě 1207 Dolní Domalavice 935 Malenovice 376 Baška 3180 Vřeina 2362 Sviadnov 1297 Vendryně 3863 Vyšní Lhoy 731 Slavkov 1638 Kravaře 6718 Byřice 5024 Čeladná 2070 Dolní Lhoa 1235 Šenov u Nového Jičína 1961 Řepišě 1517 Horní Bludovice 1577 Hradec nad Moravicí 5076 Horní Suchá 4331 Palkovice 2631 Perovice u Karviné 4568 zdroj : ČSÚ, vlaní výpočy v období změna

15 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje V poledních deei leech je novým rendem (podobně jako v celé ČR a v mnoha vypělých zemích) pokle poču obyvael ve měech. Rů poču obyvael, nadprůměrný rozvoj bydlení vykazují především arakivní, dobře dopravně doupné příměké obce, keré pokyují možnoi kvaliního bydlení. Teno proce uburbanizace okolí mě bude v nejbližších leech dále pokračova. Připívá k němu rů auomobilizace, preference bydlení v kvaliním živoním proředí, ale i další pořebielké preference, změny využívání volného čau, lokalizace nových komerčních akivi a průmylových zón, španá dopravní doupno cener mě a pokračující rychlý rů druhého bydlení. Subrubanizace přemíění čái obyvael z mě (cener, ale i ídlišť) do jejich okolí vyvolá i zvýšenou pořebu řešení dopravního propojení zázemí mě. Tao pádová území e vým rozahem výrazně liší především ohledem na veliko měa, ale i územní podmínky okolí mě (např. v případě měa Oravy e promíají až do vzdálenoi více než 30 km Malenovice, Čeladná) Zaměnano, pohyb za prací Nezaměnano obyvael je především regionálním problémem v rámci regionů pohybu za prací. Navazuje na ni řada důledků (nižší ídelní abilia obyvael, ociální problémy, malá ochoa inveova do bydlení a o nejen v úzce vymezeném finančním vyjádření). Dlouhodobě velmi vyoká úroveň nezaměnanoi v Moravkolezkém kraji je záadním problémem, kerý ohrožuje další poziivní vývoj Moravkolezkého kraje, především nejpoiženějších regionů. K omu e přidává i dlouhodobě nepříznivý mzdový vývoj zejména v okree Karviná (relaivní zaoávání úrovně mezd po r.1990, propad průměrné mzdy v pořadí mezi okrey). Tab. Úroveň a vývoj nezaměnanoi v leech Kraj celkem v om právní obvody ORP: Bílovec Bohumín Brunál Čeký Těšín Frenšá pod Radhošěm FrýdekMíek Frýdlan nad Oravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Orava Rýmařov Třinec Víkov nezaměnaní celkem (2003) uchazečů na 1 pracovní mío ,2 14,94 16,05 16, ,0 52,4 24,6 67,1 16,01 15,97 18,08 17,89 16,42 17,76 18,33 18,71 17,62 17,45 18,90 18, ,5 23,1 9,90 13,90 10,66 14,86 10,99 15, ,4 361,9 69,0 88,3 37,9 89,9 60,9 42,5 24,9 23,2 27,3 88,0 45,6 73,7 66,2 135,5 12,47 17,47 13,48 13,36 20,12 10,95 10,35 14,52 12,29 15,77 9,81 19,72 15,56 15,33 13,17 17,27 13,58 17,92 14,04 16,48 21,00 12,50 11,37 16,29 13,22 17,41 10,68 21,27 16,88 16,70 14,65 17,68 14,80 18,95 14,63 16,13 21,43 14,47 12,55 18,29 14,33 17,41 11,15 21,08 17,92 18,61 14,92 18,64 Dopravní projekování, pol. r.o. Řešení nezaměnanoi předavuje především makroekonomický problém (možnoi řešení e vážou na nížení zdanění práce, efekivnější měřování podpory v nezaměnanoi, programy podpory zaměnanoi) a výrazný regionální problém (koncenrace doací do podnikaelkých zón, míní měřování doací, příprava území pro podnikání, podpora akivní poliiky zaměnanoi ad.). Právě lokalizace průmylových zón může významně ovlivni požadavky na řešení dopravy. Rozhodující význam zde mají především zv. raegické zóny kraje (Dolní Luyně, Nošovice). Realizace uvažovaných kapaci by přinela záadní zlepšení iuace v nejproblémovějším území (především z hledika kvaniaivní pořeby řešení zaměnanoi). Tab. Nezaměnano a průměrné mzdy pořadí rovnání mezi okre (r. 2002) Okre Praha Brunál FrýdekMíek Karviná poče míra pořadí ze 77 nezaměnaných průměrná pořadí ze 77 nezaměnano okreu v ČR na 1 volné hrubá mzda okreu v ČR i (3/2003) pracovní mío % pořadí** poče Kč/měíc pořadí* 3, , , , , ,2 12, ,8 Nový Jičín Opava Oravaměo Veín 11 průměr 9,3 okrey ČR 1.nejlepší, **1.nejhorší ,2 23,1 27,8 35, X 16,5 10, x Vybrané mikroregiony nejvěšími a dlouhodobými problémy v oblai nezaměnanoi jou parné z náledující abulky, převzaé z podkladů Úřadu práce v Oravě. mikroregion (okre) Ooblažko (Brunál) Karviná (Karviná) Orlová (Karviná) celkový poče obyvael poče EAO *) míra nezamě. k (v %) , , ,9 Víkovko (Opava) ,0 *) ekonomicky akivní obyvaelvo důvody předpokládaných problémů V rámci okreu, ale i kraje dlouhodobě nejvyšší míra nezaměnanoi, v éo zemědělké příhraniční oblai zaměnano příznivě ovlivňují pouze ezónní práce. Pokle zaměnanoi vlivem organizačních změn u důlních závodů. Minimální poče pracovních mí, včeně jejich nepříznivé rukury, dopad organizačních změn u důlních závodů. Nízká huoa oídlení, malé zaoupení průmylu a ím ouviející nedoaek volných mí. Rooucí rozah dlouhodobé nezaměnanoi. V oučanoi je pouze možno vymezi dva základní problémové regiony Moravkolezkého kraje:

16 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje jádrové území okreu Karviná a Orava přeahem do okreu FrýdekMíek (na Třinecko ) kolem komunikace I/11, eno region ouřeďuje více než 50% obyvael z ohoo hledika předavuje problémový region nejvěší váhou v ČR (věší než v Severočekém kraji), území okreu Brunál (bez Krnovka) a Víkovko přeahem do okreu Nový Jičín (Oderko, Bílovecko Sudénka), eno region je územně rozáhlý, avšak nízkým podílem obyvael (cca 10%). Do uvedených regionů by měla bý ouředěna záadní podpora jejich rozvoje včeně podpory rozvoje dopravní infrarukury a cykliické dopravy Pohyb za prací Především měa jou významnými zdroji pracovních příležioí, a o i pro okolní obce. V záadě plaí, že velikoí měa roou i vazby veliko kladného alda pohybu za prací vzhledem k okolí (pádovému regionu). Exiují však mnohé výjimky např. druhé nejvěší měo kraje Havířov vykazuje obrovké záporné aldo pohybu za prací (12,8 i. oob v r. 2001) realizované zejména ve vzahu k Oravě. Tab. Základní ukazaele pohybu za prací ve vybraných měech (SLDB 2001) Dojíždějící do obce celkem Kraj celkem z oho měo: Bílovec Bohumín Brunál Brušperk 211 Břidličná 619 Budišov nad Budišov. 162 Čeký Těšín Dolní Benešov Frenšá pod Radhošěm FrýdekMíek Frýdlan nad Oravicí Fulnek 595 Havířov Hlučín Vyjíždějící z obce Saldo dojížďky Obazená pracovní mía na 1000 zacelkem měna ných 1) z oho denně celkem z oho denně celkem z oho denně Dopravní projekování, pol. r.o. Horní Benešov Hradec nad Moravicí Jablunkov Karviná Klimkovice Kopřivnice Kravaře Krnov Měo Albrechice Moravký Beroun Nový Jičín Odry Opava Orlová Orava Peřvald Příbor Rychvald Rýmařov Sudénka Šenov Šramberk Třinec Víkov Vraimov Vrbno pod Pradědem zdroj : ČSÚ, SLDB 2001 Tab. Kolo jako dopravní proředek vyjížďky za prací (SLDB 2001) podíl v % Kraj celkem Brunál FrýdekMíek Karviná Nový Jičín Opava Orava měo zdroj : ČSÚ, SLDB 2001 celkem vyjížďka kolo ,98% 2,64% 3,47% 2,14% 3,87% 3,36% 1,31% Podíl cykliické dopravy na vyjížďce za prací je ále poměrně malý, v jednolivých okreech ovlivněn řadou fakorů (fungování hromadné dopravy, vzdáleno dojíždění, radice).

17 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje vymezení oblaí ceovního ruchu opírající e o vymezení oblaí ceovního ruchu Bekyd a Jeeníků bylo a je využíváno v územně plánovací činnoi Obyná a rekreační arakivia ídel Obyná a rekreační arakivia ídel e ává ále významnějším fakorem rozvoje ídel a i navazující cykliické dopravy. V rámci éo udie nejde o podrobnou dokumenaci obyné rekreační arakiviy ídel, ale především o vnímání širší ouviloi ěcho proceů rozvojem území a dopravy. V rámci poouzení širších podmínek cykliické dopravy je pořebné připomenou několik základních kuečnoí promíajících e do oblai bydlení, druhého bydlení a rekreace. Čá ěcho proceů (uburbanizace) byla popána již v kapiole obyvaelvo a bydlení. Pro vývoj v oblai bydlení po r.1990 je nadále charakeriický další rů poču rvale obydlených byů, při záadním pokleu inenziy odpadu byů (lepší hopodaření byy). I v leech nejvěšího propadu byové výavby po r.1990 poče rvale obydlených byů v Moravkolezkém kraji rol. Na druhé raně je nuno vníma kuečno, že prodejno rodinných domů a byů je v Moravkolezkém kraji jedna z nejnižších v ČR a do značné čái odráží nevhodnou alokaci bydlení na území kraje. Arakivia bydlení v kraji je nízká a je pořeba hleda cey k jejímu zvýšení. Neočekávanou kuečnoí je relaivně rychlejší rů druhého (zejména rekreačního) bydlení než rvalého bydlení. Tao kuečno byla zjišěna např. při zpracování generelů rekreace jednolivých řešených území v Moravkolezkém kraji (např. Územní generel infrarukury ceovního ruchu v Bekydech, celková bilance za kraj chybí). Rů druhého bydlení e koncenruje především v rekreačně arakivních obcích, arakivia bydlení v ěcho obcích překračuje průměr ČR. V rámci kraje dochází k výrazné diferenciaci území podle inenziy byové výavby, nejvěší inenziu byové výavby v přepoču na 1000 obyvael vykazuje pádový obvod ORP Frýdlan nad Oravicí (např. obec Čeladná vykazuje jednu z nejvěších inenzi byové výavby i ve rovnání obcemi v Čechách). Na druhé raně např. měo Orava hluboce zaoává v inenziě nové byové výavby a o i ve rovnání jinými měy (např. Brnem, Olomoucí). Právě diferenciace inenziy nové byové výavby je jedním z ukazaelů rozvoje jednolivých regionů, ídel. Rekreace e ává ále významnějším územním a dopravním fakorem. Tao kuečno našla vůj odraz i v rozvojových dokumenech Moravkolezkého kraje. Z markeingového hledika je uriický region Severní Morava a Slezko rozdělen na še uriických oblaí, jejichž charakeriiky e z pohledu uriiky liší: Hrubý Jeeník (okrey: Jeeník, Brunál, Šumperk) Nízký Jeeník (okrey: Brunál, Oprava) Opavko Krnovko (okrey: Opava, Brunál) Poodří (okrey: Nový Jičín, území podél Odry procházející Moravkou bránou) Oravko Karvinko (okrey: Orava, Karviná) Bekydy Valaško (okrey: FrýdekMíek, Veín) Závěry Na území Moravkolezkého kraje exiuje poměrně abilní rukura oídlení, vyznačující e v jeho cenrální a everovýchodní čáí velmi vyokou huoou oídlení pořebou inenzivní dopravní obluhy. Při návrhu dopravní infrarukury je nuno vzí v úvahu ále výraznější uburbanizační procey (rozvoj vykazují především menší arakivní příměká ídla a dobře doupná rekreační ídla). Právě další významným rozvojovým fakorem kraje je poílení jeho rekreačních funkcí. Pohyb za prací (denní dojížďka) je doud pouze v omezeném rozahu realizována cyklodopravou. Záadním problémem kraje je řešení problému nezaměnanoi obyvael, projevující e diferencovaně v cenrálních, ale i okrajových regionech. Při řešení problemaiky nezaměnanoi (podpoře lokalizace průmylových zón, ale i dopravní infrarukury včeně raování cykloezek) je žádoucí zvýši míru preferencí nejpoiženějších regionů kraje. Dopady vupu do EU jou pro velkou čá kraje výrazné, a o především ve rovnání jinými příhraničními regiony ČR. Přinášejí širší inegrací regionu, kerá je jedním z předpokladů jeho properiy (včeně zvýšených doprovodných dopravních a polečenkých problémů a nároků na jejich řešení), zejména ve vazbách na Polko a znovuobnovení vazeb e Slovenkem. Téo kuečnoi je pořeba přizpůobi i řešení problemaiky dopravy, j. i výrazným poílením možnoí míní přehraniční dopravy. 2.6 Dopravní doupno kraje Vymezené území navazuje i na čá Olomouckého a Zlínkého kraje. Region je oožný markeingovým uriickým regionem vymezeným Čekou cenrálou ceovního ruchu. Odlišné Dopravní projekování, pol. r.o. Na území Moravkolezkého kraje e nachází řada řediek ceovního ruchu a rekreace, K nejvýznamnějším z celoáního hledika náleží ředika v oblai Bekyd OraviceFrýdlan nad Oravicí, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem a Frenšá pod Radhošěm (Trojanovice). V oblai Hrubého Jeeníku Malá MorávkaKarlov a Vrbno pod Pradědem. Na území kraje exiuje i řada menších řediek ceovního ruchu regionálního a míního významu, zejména v oblai Bekyd, ale mnohdy i v blízkém zázemí velkých mě (Orava, Opava). Významnými rekreačními cenry je i věšina vodních nádrží zejména Těrlická, Žermanická přehrada, Olešná a nověji i nádrž Slezká Hara. Rozvoj ceovního ruchu na území kraje e v poledních leech ává ále významnějším fakorem rozvoje kraje, jednolivých regionů a obcí. Dopravní oblužno Moravkolezkého kraje je velmi španá. V kraji zcela chybí dálniční napojení na íť dálnic ČR. Teno nedoaek by měl bý odraněn výavbou dálnice D47. V oučané chvíli eno nedoaek nenahradí ani mezinárodní ilnice E75 (I/11) Budape (Žilina) Gdank a E462 (I/48) BrnoKrakow, na keré jou napojeny hlavní ilniční ahy. Významná je ilnice č. I/11 Jablunkov Orava Opava Hradec Králové a navazující ilnice I.řídy I/57 Opava KrnovBarulovice měrem na dálnici A4 v Polku. Silnice I. řídy vyžadují modernizaci včeně obchvaů mě. Leecká doprava je provozována na mezinárodním leiši OravaMošnov. Too leišě je druhé nejvěší v ČR a vou dlouhou přiávací dráhou (3600m) a umožňuje přiávání všech kaegorií leadel bez omezení. Kraj proínají dva mezinárodní železniční ahy elekrifikované raě č.270 a č Obě yo raě jou oučáí rychloních koridorů. Trať. Č. 270 je důležiým úekem hlavní železniční ray PrahaBohumín.

18 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Mezi významné ilnice II. řídy můžeme řadi ilnice č. 483 (Frenšá p.r Frýdlan), č. 473 (FrýdekMíek Šenov),,č. 468 (Čeký Těšín Třinec) Silniční doprava Silniční komunikační yém e v oučanoi opírá o ilnice zv. Slezkého kříže j.: mezinárodní ilnici I/48 (E462 Wien Kraków), kerá proíná kraj z jihozápadu na everovýchod a ilnici I/11 Opava Orava Čeký Těšín Moy u Jablunkova, kerá proíná kraj ze everozápadu na jihovýchod, a kerá v úeku Čeký Těšín Moy u Jablunkova, hranice ČR/SR převádí mezinárodní ah E75. Nyní probíhá jejich rekonrukce, a o na ilnici I/48, kerá je v úeku FrýdekMíek Čeký Těšín upravována na rychloní komunikaci R48 a na ilnici I/11, kde proběhly rekonrukce v Čekém Těšíně, Moech u Jablunkova a připravují e v úeku Opava Orava, v Oravě a v úeku Třanovice Jablunkov. Tyo ahy funkčně doplňují ilnice R56 Orava FrýdekMíek, I/57 Opava Krnov Barulovice a I/45 Krnov Brunál Olomouc V kvěnu roku 2002 byla zahájena výavba dálnice D47, kerá e ane v budoucnu oučáí VI.B Evropkého mulimodálního koridoru. Zprovoznění dálnice D47 je plánováno na konec roku Je popána po jednolivých okreech Moravkolezkého kraje. Silnice I. řídy, rychloní komunikace a dálnice jou ve právě Ředielví ilnic a dálnic ČR. Další záměry jou uvedeny v Rozvojových plánech ŘSD do roku Silnice nižších říd, j. II. a III. přešly od začáku roku 2002 pod Správu ilnic Moravkolezkého kraje zřizovanou krajem, kerý alepoň čáečně zahájil jejich rekonrukce a opravy. Na území okreu Brunál, keré e nachází v everozápadní čái kraje je ilniční iť zaoupena ilnicemi I. řídy č. 45 (Horní Loděnice, Děřichov nad Byřicí, Brunál, Krnov, hranice PR), ilnicí č.11 (Rýmařov, Brunál, Horní Benešov) a č.46 (Moravký Beroun Bílčice, Slezká Hara). Mezi významné ilnice II. řídy lze řadi č. 440 (Rýmařov Moravký Beroun), č. 445 (Huzová Rýmařov Heřmanovice), č. 450 (Brunál Karlova Sudánka), č. 452 (Bílčice Brunál Holčovice), č. 457 (Janov Ooblaha). Na území okreu Opava voří páeřní íť ilnice I. řídy č.11 (Brunál Opava Orava), č. 57 (Krnov Opava Fulnek), č. 46 (Moravký Beroun Opava Sudice, hranice PR), č. 56 (Opava Orava): Mezi významné ilnice II. řídy můžeme řadi ilnice č. 443 (Opava Budišov nad Budišovkou, hranice Olomouckého kraje), č. 467 (Mokré Lazce Kravaře Třebom, hranice PL), č. 464 (Opava Bílovec), č.462 (Horní Benešov Víkov). Páeřní íí okreu Nový Jičín jou ilnice I. řídy č. 47 (Odry Klimkovice), č. 48 (Hranice Nový Jičín Příbor Frýdek Míek), č. 57 (Valašké Meziříčí Nový Jičín Fulnek), č.58 (Frenšá pod Radhošěm Orava). Vybrané ilnice II. řídy č. 464 (Příbor Bílovec), č. 442 (Odry Víkov). Na území okreu Karviná voří páeřní íť ilnice I. řídy č. 67 (Bohumín Čeký Těšín), č. 59 (Orava Karviná), č.58 (Orava Bohumín), č. 11 (Orava Havířov Čeký Těšín Třinec), č. 48 (FrýdekMíek Čeký Těšín) Mezi významné ilnice II. řídy můžeme řadi ilnice č. 474 (Orlová Třanovice) a č. 475 (Havířov Karviná). Na území okreu Frýdek Míek voří páeřní íť ilnice I. řídy č.11 (Čeký Těšín Jablunkov Moy u Jablunkova, hranice SR), č. 56 (Saré Hamry Frýdlan nad Oravicí Frýdek Míek Orava), č. 48 (Příbor FrýdekMíek Čeký Těšín), č.68 (Horní Tošanovice il. I. řídy č.11) Dopravní projekování, pol. r.o. Na území okreu Orava e v krajkém měě Oravě křižují a voří páeřní íť již popané ilnice I. řídy č. 47, č. 11, č. 58, č. 56, č Mezi významné ilnice II. řídy můžeme řadi ilnice č. 469 (Děhylov Orava), č. 470 (Rychvald Orava), č. 479 (Šenov Orava), č. 477 (Vraimov Orava), č.478 (Vraimov Sará Bělá) Železniční doprava Železnice dělí vé raě na základě vládního uneení č. 766 ze dne na raě celoání a raě regionální. Na území moravkolezkého kraje jou o yo celoání raě: č.270 Čeká Třebová Přerov Hranice na Moravě Bohumín č.310 Olomouc Opava východ č.292 Krnov Jindřichov ve Slezku Šumperk č.316 Opava Orava Svinov č.323 Orava hl. n. Orava Kunčice Valašké Meziříčí č.321 Orava Kunčice Havířov Čeký Těšín č.320 Bohumín Děmarovice Karviná Moy u Jablunkova hranice SR A yo regionální raě: č. 276 Suchdol nad Odrou Budišov nad Budišovkou č. 278 Suchdol nad Odrou Nový Jičín č. 278 Suchdol nad Odrou Fulnek č. 279 Sudénka Bílovec č. 298 Třemešná ve Slezku Ooblaha ( úzkokolejka) č. 311 Rýmařov Valšov č. 312 Brunál Malá Morávka č. 313 Miloice nad Opavou Vrbno pod Pradědem ( oukromá rať) č. 314 Opava východ Svobodné Heřmanice č. 315 Opava východ Hradec nad Moravicí č. 317 Opava východ Hlučín č. 318 Kravaře ve Slezku Chuchelná č. 322 Čeký Těšín FrýdekMíek č. 324 Frýdlan nad Oravicí Oravice č. 325 Sudénka Veřovice Mezi hlavní celoání raě na území kraje paří rameno raě Čekých drah č. 270 Bohumín Přerov Čeká Třebová. Trať je v celém vém úeku dvoukolejná a elekrifikovaná. Paří do úeků ranziních koridorů II a III.Na rai e nacházejí yo významné anice Suchdol nad Odrou, Sudénka, Orava Svinov, Bohumín. Železniční anice Suchdol nad Odrou a Sudénka jou regionální železniční křižovaky.sanice Orava Svinov je celoání železniční křižovakou na kerou navazují další celoání raě ( 316,321). Ve anici Bohumín na rať navazuje další celoání rať č. 320 pokračováním do Slovenké republiky. Rameno éo raě v úeku BohumínPřerov je podle dohody AGC oučáí dvou evropkých železničních ahů, a o: E 65 GdyniaWarzawaOravaWienKlagenfurRijeka (na eno úek navazuje v aglomeraci rať č. 330 PřerovBřeclav) E 40 Le HavrePariNürnbergPrahaOravaKošiceLvov.

19 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Cykliika a zdraví. Jedním z hlavních rizikových fakorů rdečněcévních nemocí je nedoaek fyzické činnoi. Naopak chůze a cykliika jako denní činnoi mohou podporova zdraví prořednicvím fyzické činnoi, nižova hluk a znečišťování ovzduší. Přínoy pro zdraví pravidelnou fyzickou činnoí lze hrnou náledovně: 50 % nížení rizika koronárních rdečních onemocnění (j. podobný účinek jako nekuřácví), 50 % nížení rizika onemocnění diabee dopělých, 50 % nížení rizika obeziy, 30 % nížení rizika hyperene. Celkem 30 minu oré chůze nebo cykliiky po věšinou dní v ýdnu, i když prováděno v 10i až 15i minuových inervalech, je účinným proředkem k zíkání uvedených zdravoních přínoů. Nedoaek pohybu je hlavní příčinou zdravoních problémů: 60% děí má problémy e právným držením ěla, 40% děí má koordinační ěžkoi, 35% děí rpí obeziou. Pomocí jízdy na kole můžeme mnoho zlepši. Územní plánování. Z hledika územního plánování je pořeba míi na paměi zajímavá daa oficiální příručky pro cykliiku3 Evropké komie: Ve měě lze například přepravi na pruhu širokém 3,5 meru (ypický jízdní pruh) za 1 hodinu oob kolejovým vozidlem, lidí pěšky a lidí na kole, ale jen lidí auobuem a lidí auem. Přiom celková plocha jízdních pruhů pro auomobily v Čeké republice přeahuje plochu chodníků, kolejišť a cykliických ezek. 30% procen veškerých jízd auomobilem je kraších než 3 km, jízdní kolo je přiom do vzdálenoi 5 km ve měě rychlejší než auomobil a do 8 kilomerů ále ješě rovnaelné auomobilem a kolejovou dopravou. Regionální raě mají převážně oblužný význam. 3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 3.1 Základní charakeriika cykliické dopravy Charakeriiky jou převzay z Národní raegie rozvoje cykliické dopravy ČR a doplněny dalšími poznaky. Výchozí av. Vývoj dopravy v Čeké republice není z pohledu ochrany živoního proředí a zdraví obyvael nejopimálnější. Silniční doprava v poledních deei leech ilně vzrola, podíl železniční dopravy ále kleá1. Poče moorových vozidel v Čeké republice vzrol v leech o 47 %, podíl vozidel na alernaivní pohon je ále velmi nízký 0.2 % všech vozidel. Zvyšuje e množví oobních vozidel, jejichž výroba a provoz jou relaivně více pojené e záěží živoního proředí jou maeriálově náročnější, mají vyšší pořeba paliv apod. Z hledika udržielnoi je však věším problémem zvýšené využívání oobních auomobilů na úkor veřejné dopravy. Tyo rendy jou poilovány ekonomickým i polečenkým proředím v Čeké republice. Na yo problémy reaguje základní cíl Dopravní poliiky ČR2: Realizace vobody rvale udržielné mobiliy oob a věcí jako nuný aribu naplnění požadavků Liiny základních práv a vobod i požadavků vobodného obchodu a opimální podpora udržielného rozvoje přiměřeným dovářením dopravního yému. K omu vede raegie udržielných způobů dopravy podporou enviromenálně šerných způobů a omezováním způobů nejméně šerných Cykliika a živoní proředí. Znečišění výfukovými plyny při provozu jízdního kola je nulové, zaímco znečišění ěmio plyny z individuální moorové dopravy v devadeáých leech ouplo (u acionárních zdrojů naopak poklelo). Zvýšení podílu cykliické dopravy nepřímo nižuje hluk v území. Různé způoby dopravy v ekologickém porovnání používáním oukromých auomobilů při ejné délce ce a při ejném poču přepravovaných oob na 1 km Základ = 100 (oukromý auomobil bez kaalyzáoru) * Východiko. Je nuné, aby pozorno od jednoranné podpory moorizované dopravy byla opě namířena na jiné dopravní proředky, především y, keré mohou čáečně pomoci řeši oázky v ouviloi živoním proředím, zdravoním avem obyvael, pořebou energie a rozvojem nových koncepcí. K akovým druhům dopravy zajié paří i cykliická doprava. Spořeba prooru Spořeba primární energie CO2 Oxidy duíku Organické loučeniny uhlíku a vodíku CO Celkové znečišění ovzduší Riziko dopravních nehod Základní přehled přednoí cykliiky. Nám všem jou nepochybně zřejmá její poziiva umožňuje mobiliu bez ohledu na áří a výši příjmu, je cenově výhodná, bezhlučná, přáelká k živonímu proředí a má malé plošné nároky. Cyklié nemají problém hledáním parkovacích mí, dopravními kolapy a zácpami, kolo vychovává k humaniě a družnoi. Půlhodinka jízdy denně každý den v ýdnu je vynikající prevencí proi civilizačním chorobám. Významný je zejména příno pro rozvoj ceovního ruchu. Kolo jako inegrální a rovnocenný dopravní proředek. Mobilia je klíčovým fakorem měkého proředí. Inegrovaná dopravní poliika zajišťuje energeicky šernou a měovornou mobiliu. Rovné šance, vřícné akcepování a doaečná huoa íě všech dopravních yémů vyváří mobilní, živoucí měa dobrými vyhlídkami do budoucnoi. V rámci mobiliy má jízdní kolo věší akční rádiu a velký poenciál při přeupu z oobních auomobilů do jiných dopravních proředků. Jízdní kolo je rovněž éměř všeobecně použielné pro všechny účely ce (za prací, do škol, za nákupy, v rámci volného čau). Je však nuno dořeši přepravu jízdních kol ve veřejných dopravních proředcích * = auo kaalyzáorem. Je řeba pamaova, že kaalyzáor účinně funguje pouze při zahřáém mooru. U krákých jízd ve měech není kaalyzáor z hledika znečišění živoního proředí žádným přínoem. Zdroj: Zpráva UPI, Heidelberg 1989 Tabulka1 1 2 V leech vzrol přepravní výkon v ilniční dopravě o 57 % v přepravě oob a o 120 % v přepravě nákladů. V železniční dopravě přepravní výkon klel o 48 % v přepravě oob a o 59 % v přepravě nákladů (Sudie o vývoji dopravy, 2000). 3 Uneení Vlády ČR č.413 z roku 1998 chvalující Dopravní poliiku ČR Dopravní projekování, pol. r.o. Cycling: he way ahead for own and ciie, J. Dekoer, U. Schollaer, European Communiie, 1999

20 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Cyklouriika. Trh cyklouriiky přináší olik pořebnou alernaivu a udržielný rozvoj ceovního ruchu, kerý je v podaě vyvářen ke zpomalení empa prožívání uriických zážiků. Cyklouriika je druhem ceovního ruchu, kerý má poenciál obohai uriické zážiky návšěvníků a oučaně nezaěžuje živoní proředí a nevyvolává žádné další náklady zúčaněným obcím. Arakivní cykliická nabídka pomáhá uriickým míům v Čeké republice, a o i v zaoalých oblaech. Podpora cykliiky zajišťuje pracovní mía v různých oblaech výroby a lužeb okolo cyklouriiky a ím vyváří podporu podnikání. Cykliická doprava je nedílnou oučáí dopravního yému a má oproi moorové dopravě přednoi. Je nehlučná, bezeminí, neovlivňuje živoní proředí, nepořebává neobnovielné zdroje energie, není náročná na proor, nevyváří oxické láky a jiná negaiva převážně moorové dopravy. Umožňuje mobiliu bez ohledu na áří a výši příjmů. Každý jedinec, kerý ke vé dopravě používá jízdní kolo výrazně šeří živoní proředí. Rozvoj cykliické dopravy připěje k naplňování cílů ve nižování emií kleníkových plynů a redukci výše jmenovaných negaiv převážně moorové dopravy. Pro rozvoj cykliické dopravy nejen v Moravkolezkém kraji, ale i v celé Čeké republice je nuné vyvoři podmínky pro budování cykliických komunikací, keré připějí k celkové bezpečnoi dopravy. Součáí by mělo bý i vybudování navazujícího yému lužeb, kerý umožní inenzivnější využívání kola v dopravě. kupina B. kupina C. kupina IP. kupina IS. kupina IJ. kupina E. Zákazové značky Příkazové značky Informaivní značky provozní Informaivní značky měrové Informaivní značky jiné Dodakové abulky Vodorovné značky voří amoanou jednu kupinu označenou pímenem V. Samoanou kupinu voří vybraná dopravní zařízení, j. kupina Z. Pro značení cyklora e využívají jak značky z výše uvedené vyhlášky, j. značky dopravní, ak značky cyklouriické Syém značení cyklora v Čeké republice Značení cykliických, rep. cyklouriických ra e záadně liší podle oho, zdali jde o ray vedoucí převážně po ilnicích, míních a kvalinějších účelových komunikacích (zv. ilniční cykloray) nebo o ray vedoucí převážně po horších účelových komunikacích, edy po polních a leních zpevněných ceách (zv.erénní cykloray). Terénní značení je používáno i na území národních parků a CHKO, edy i v CHKO Jeeníky a Liovelké Pomoraví. 3.2 Rozdělení cykliiky Oba druhy cykliických ra jou voleny ak, aby umožňovaly použií i uriických (kroových) kol, nikoliv jen kol horkých (neníli dále v exu uvedeno jinak). Základní rozdělení jízdy na kole je možné uvé jako: Pro popi značení cyklora byl použi jako podklad Syém značení uriických ra v Čeké republice, vydaný Klubem čekých uriů v Praze. jízda za prací, zaměnáním, při éo jízdě jou využívány nejkraší ray pokud možno kvaliním povrchem, výledkem je opakující e projížděná raa v krákém čaovém úeku po různých komunikacích cykliická doprava, cykliika, rekreační, uriická, kerá ponejvíce využívá cyklouriické ray, rep. pecielní cykloray pro jízdu na kole, cykloezky. cyklouriická doprava, cyklouriika, kaegorie porovní pro regirované (zvlášní podmínky, uzavřené raě a okruhy, ad.) a porovněrekreační pro všechny, kerá umožňuje na vybraných raách, drahách a v areálech věnova e další formě zv. adrenalinových akivi.cyklopor, cykloakiviy. 3.3 Dopravní a cyklouriické značení Podrobnoi o užií, provedení a umíťování dopravních značek (dále jen DZ) a vybraných dopravních zařízení na pozemních komunikacích anovuje Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vyhlášky č. 30/2001 Sb., kerou e provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a dále ji rozpracovávají Záady pro dopravní značení na pozemních komunikacích. Tyo jou plané pro všechny účaníky ilničního provozu, j. i pro cykliy. DZ rozdělujeme na vilé značky a vodorovné značky. Svilé značky rozdělujeme do několika kupin: kupina A. Výražné značky kupina P. Značky upravující předno Dopravní projekování, pol. r.o. Cyklouriické (cykliické) ray značené ilničním způobem, používají žluých měrových abulek o rozměru 200 x 300 mm černým pikogramem kola a čílem cykloray v záhlaví. Mío šipek e používá měrových abulek černou šipkou v přílušném měru. IS 21a Směrová abulka (přímo) IS 21b Směrová abulka (vlevo) IS 21c Směrová abulka (vpravo) Na někerých orienačně ložiějších úecích nebo křižovakách bývá použia i zv. návě před křižovakou, zobrazující chéma křižovaky v daném míě a další průběh cykloray nebo jiných navazujících cyklora.

21 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Cyklouriická páová značka a šipka Součáí uriického značení jou i měrovky, keré na jednolivých informačních míech značené ray průběžně informují o vzdálenoech k různým cílům. Cykliické měrovky jou žlué e zpravidla dvouřádkovým exem, vzdálenější mío je na druhém řádku, v záhlaví je uvedeno, př.: Cykloraa KČT č IS 20 Návě před křižovakou Na počáku ray a na křižovakách cyklora jou umíěny měrové abule, kde jou navíc uvedeny i údaje o názvech a kilomerových vzdálenoech dalších cílů na rae. Cyklouriická měrovka Pro cyklouriické značení není používána aková huoa jako u značení pěšího. Z oho důvodu ne všechny křižovaky ce jou vybaveny značkami. Pokud raa vede po hlavní ilnici, afalové nebo zpevněné ceě, ao neodbočuje bez vyznačení na vedlejší a povrchově horší cey. POZN.: Zde lze polemizova o exu na abulce Cykloraa KČT č.., kdy př. KČT není auorem ray, ani jejím vlaníkem (pozemky, komunikace) a mnohdy nezajišťuje ani opravu a údržbu značení (př. z důvodu nedoaku finančních proředků). Traa je edy jen zahrnua v yému cyklora KČT Údržba cyklouriických ra včeně jejich značení IS 19b Směrová abule ( dvěma cíly) Všechny yo cykloznačky nalezneme umíěné na zvlášních loupcích, loupech veřejného ovělení nebo inalované pod ilničními dopravními značkami, bohužel umíěné, ale i provedené mnohdy v rozporu planou ilniční vyhláškou. Cyklouriické ray značené uriickým, erénním způobem používají ejné páové a varové značky jako u ra pro pěší uriiku, ale obryovými rozměry 140 x 140 mm a e žluými upozorňovacími pruhy. Barevné označení používá čyř základních barev, j. červenou, modrou, zelenou a bílou (na mapách značená žluou). Rozdělení ra podle použiých barev: hlavní, označení červenou a modrou barvou, vedlejší, označení zelenou barvou, doplňkové, označení bílou barvou. Dopravní projekování, pol. r.o. Podaným problémem značených cyklora u ná, kerý je řeba urychleně řeši, je problém pojený jejich údržbou, přeněji financováním éo údržby. Podle informací z KČT za poledních pěi le, kdy e údržbě značených cyklora věnuje, je pořeba na obnovu značení ávajících km cyklora vynaloži ročně 5,5 mil. Kč. Tyo náklady na údržbu v dalších léech dále poroou. Je o ím, že íť cyklora ješě není v celé naší republice dobudována je předpoklad, že poroe o cca 3000 km ra ročně až doáhne cílového avu km. Při průměrném nákladu na údržbu 1 km vyznačené cykloray, kerý činí 300 Kč za rok, poroe edy ročně pořeba financí na údržbu cyklora o cca 0,9 mil. Kč. Vzhledem k nedoaku finančních proředků, keré má k dipozici na uo činno KČT je řeba hleda finance na údržbu cyklora jinde. Jako možné východiko z éo iuace, kerá e zřejmě nezmění ani v příších léech, je možno financování údržby značení cyklora i z rozpočů jednolivých krajkých úřadů, mě a obcí za podpory financí z doačních iulů pro uo obla. Základem údržby značení muí bý paporizace ilničního cyklouriického značení v ouladu planou legilaivou.

22 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje 3.4 Zákony, vyhlášky a normy Uvedené údaje jou převzay z ikového maeriálu, kerý byl předneen na cykliické konferenci v Srní Pro pořeby budování cykliických komunikací a pro anovení podmínek pohybu nejen cykliů e vychází z náledujících zákonů, keré jou náledně blíže předaveny: Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vyhlášky č. 30/2001 Sb., kerou e provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích Zákon č. 56/2001 Sb., o echnické způobiloi vozidel ve znění vyhlášky Minierva dopravy č. 301/2001. V obecné rovině e muí vzáhnou na výavbu cykliických komunikací i zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a avebním řádu a vodní zákon, podle něhož orgány ání právy vydávají rozhodnuí. V případě avebního zákona e pochopielně k výavbě cykliických komunikací přiupuje ejně jako v případě jakékoliv jiné pozemní komunikace, proo e pro pořeby budování cykliické infrarukury uvádí problemaika ve vzahu k normám ČSN , ČSN a Technickým předpiům (TP) a ím pojené aké někeré náměy na jejich změnu. V případě vodního zákona příručka upozorňuje na problémy budováním cykliických komunikací ve vzahu k omuo zákonu. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (vybrané kapioly, ýkající e cykliické dopravy) Cykliické komunikace v inravilánu: 6 Míní komunikace, (3) pímeno d) komunikace je nepříupná provozu ilničních moorových vozidel nebo na keré je umožněn míšený provoz. Tím e zařazují cykliické komunikace do íě pozemních komunikací jako míní komunikace IV. řídy. Cykliické komunikace v exravilánu: 7 Účelové komunikace, (1) přílušný ilniční právní úřad může na návrh vlaníka účelové komunikace a po projednání přílušným orgánem Policie ČR upravi nebo omezi veřejný příup na účelovou komunikaci (zn. příup na účelovou komunikaci lze ošeři dopravní značkou č. C8 Sezka pro cykliy nebo dopravní značkou č. C9 Sezka pro chodce a cykliy. vozidlo je moorové vozidlo, nemoorové vozidlo nebo ramvaj, nemoorové vozidlo je vozidlo pohybující e pomocí lidké nebo zvířecí íly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo poahové vozidlo, chodec je i ooba, kerá lačí nebo áhne áňky, děký kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje e na lyžích nebo kolečkových brulích anebo pomocí ručního nebo moorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, moocykl o objemu válců do 50 cm3, pa a podobně, 21 Odbočování Řidič odbočující vlevo muí dá předno v jízdě proijedoucím moorovým i nemoorovým vozidlům, jezdcům na zvířei, proijdoucím organizovaným úvarům chodců a průvodcům hnaných zvířa e zvířay, ramvajím jedoucím v obou měrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je eno jízdní pruh vyhrazen. 23 Vjíždění na pozemní komunikaci Při vjíždění z mía ležícího mimo pozemní komunikaci na pozemní komunikaci muí dá řidič předno v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířaech jedoucím po pozemní komunikaci nebo organizovanému úvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířa e zvířay jdoucím po pozemní komunikaci. To plaí i při vjíždění ze ezky pro cykliy nebo z obyné nebo pěší zóny na jinou pozemní komunikaci. 24 Oáčení a couvání Řidič nemí oáče a couva; d) na přejezdu pro cykliy, 53 Chůze Jeli zřízena ezka pro chodce a cykliy označená dopravní značkou "Sezka pro chodce a cykliy", nemí chodec ohrozi cykliu jedoucího po ezce. Jeli zřízena ezka pro chodce a cykliy označená dopravní značkou "Sezka pro chodce a cykliy", na keré je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cykliy, je chodec povinen uží pouze pruh vyznačený pro chodce. Pruh vyznačený pro cykliy může chodec uží pouze při obcházení, vcházení a vycházení ze ezky pro chodce a cykliy; přiom nemí ohrozi cykliy jedoucí v pruhu vyznačeném pro cykliy. Ooba vedoucí jízdní kolo nebo moped mí uží chodníku, jen neohrozíli oaní chodce; jinak muí uží pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky. Cykliické komunikace jako oučá pozemní komunikace (lávky pro chodce nebo cykliy): 12 Součáí a přílušenví, (1) pímeno b) Součámi dálnice, ilnice a míní komunikace jou lávky pro chodce nebo cykliy. 57 Jízda na jízdním kole Jeli zřízen jízdní pruh pro cykliy, ezka pro cykliy nebo jeli na křižovace řízeným provozem zřízen pruh pro cykliy a vymezený proor pro cykliy, je cyklia povinen jich uží. Cykliické komunikace jako oučá pozemní komunikace (cykliické komunikace v hlavním a přidruženém dopravním prooru): 12 Součáí a přílušenví, (7) Jízdní pruh nebo pá pro cykliy je oučáí é pozemní komunikace, na jejímž ělee je umíěn. Samoaná ezka pro cykliy je podle povahy a umíění buď míní komunikací IV. řídy nebo účelovou komunikací. Na vozovce e na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejouli ím ohrožováni ani omezováni chodci, mí e je po pravé krajnici. Jízdním kolem e z hledika provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vyhlášky č. 30/2001 Sb., kerou e provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (vybrané kapioly, ýkající e cykliické dopravy) 2 Vymezení základních pojmů řidič je účaník provozu na pozemních komunikacích, kerý řídí moorové nebo nemoorové vozidlo anebo ramvaj; řidičem je i jezdec na zvířei, Dopravní projekování, pol. r.o. Cyklié mějí je jen jednolivě za ebou. Pohybujíli e pomalu nebo ojíli vozidla za ebou při pravém okraji vozovky, může cyklia jedoucí ejným měrem ao vozidla předjíždě nebo objíždě z pravé rany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel doaek mía; přiom je povinen dbá zvýšené oparnoi.

23 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Jeli zřízena ezka pro chodce a cykliy označená dopravní značkou "Sezka pro chodce a cykliy", nemí cyklia ohrozi chodce jdoucí po ezce. Jeli zřízena ezka pro chodce a cykliy označená dopravní značkou "Sezka pro chodce a cykliy", na keré je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cykliy, je cyklia povinen uží pouze pruh vyznačený pro cykliy. Pruh vyznačený pro chodce může cyklia uží pouze při objíždění, předjíždění, oáčení, odbočování a vjíždění na ezku pro chodce a cykliy; přiom nemí ohrozi chodce jdoucí v pruhu vyznačeném pro chodce. Jízdní pruh pro cykliy nebo ezku pro cykliy může uží i ooba pohybující e na lyžích nebo kolečkových brulích nebo obdobném porovním vybavení. Přiom je ao ooba povinna řídi e pravidly podle odavců 3, 5 a 6 a věelnými ignály podle Jízda na jízdním kole Cyklia mladší 15 le je povinen za jízdy použí ochrannou přílbu chváleného ypu podle zvlášního právního předpiu a mí ji naazenou a řádně připevněnou na hlavě. Díě mladší 10 le mí na ilnici, míní komunikaci a veřejně příupné účelové komunikaci je na jízdním kole jen pod dohledem ooby arší 15 le; o neplaí pro jízdu na chodníku, cykliické ezce a v obyné a pěší zóně. Na jednomíném jízdním kole není dovoleno jezdi ve dvou; jeli však jízdní kolo vybaveno pomocným edadlem pro přepravu díěe a pevnými opěrami pro nohy, mí ooba arší 15 le véz oobu mladší 7 le. Cyklia nemí je bez držení řídíek, drže e jiného vozidla, vé za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, pa nebo jiné zvíře a vozi předměy, keré by znenadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné účaníky provozu na pozemních komunikacích. Při jízdě muí mí cyklia nohy na šlapadlech. Za jízdní kolo e mí připoji přívěný vozík, kerý není širší než 800 mm, má na zádi dvě červené odrazky nerojúhelníkového varu umíěné co nejblíže k bočním obryům vozíku a je pojen jízdním kolem pevným pojovacím zařízením. Zakrýváli přívěný vozík nebo jeho náklad za nížené vidielnoi zadní obryové červené vělo jízdního kola, muí bý přívěný vozík opařen vlevo na zádi červeným neolňujícím vělem Řízení provozu věelnými ignály Jeli na ezce pro cykliy nebo cykliickém pruhu zřízeno věelné ignalizační zařízení e věelnými ignály "Signál pro cykliy e znamením Sůj!", "Signál pro cykliy e znamením Pozor!", "Signál pro cykliy e znamením Volno", plaí obdobně 70 od. 2 pím. a) až d). To plaí i ehdy, jeli ignál plnými kruhovými věly doplněn bílou abulkou vyobrazením jízdního kola. Jouli ignály pro cykliy umíěny za pozemní komunikací, znamená ignál "Signál pro cykliy e znamením Sůj!", že cyklia nemí vjíždě na vozovku, "Signál pro cykliy e znamením Sůj!" polu e ignálem "Signál pro cykliy e znamením Pozor!", že cyklia je povinen připravi e k jízdě, "Signál pro cykliy e znamením Volno", že cyklia může přejíždě vozovku; rozvííli e poé ignál "Signál pro cykliy e znamením Pozor!", mí dokonči přejeí k věelnému ignalizačnímu zařízení ímo ignálem. Tam, kde jou věelná ignalizační zařízení pro cykliy vybavena lačíkem pro cykliy, mí cyklia po iknuí lačíka vje na vozovku eprve na znamení ignálu "Signál pro cykliy e znamením Volno". 76 Vzahy mezi obecnou, míní a přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích Jeli užio vodorovné dopravní značky "Přechod pro chodce", "Přejezd pro cykliy", "Zaávka auobuu nebo rolejbuu", "Zákaz ání", "Zákaz zaavení" nebo "Šikmé rovnoběžné čáry", je ao vodorovná dopravní značka v míě užií nadřazena vilé dopravní značce "Parkovišě" nebo vilé dopravní značce "Zóna dopravním omezením" e ymbolem upravujícím zaavení, ání nebo parkovišě. Zákon č. 56/2001 Sb. ve znění vyhlášky Minierva dopravy č. 301/2001 Podmínkou pro užií kola v provozu na pozemních komunikacích je podle výše uvedeného zákona jeho vybavení: Dvěma na obě nezávilými účinnými brzdami odupňovaelným ovládáním brzdného účinku; jízdní kola pro děi předškolního věku vybavená volnoběžkovým nábojem proišlapací brzdou nemuí bý vybavena přední brzdou. Janě znějícím zvonkem nebo obdobným zařízením (oo uanovení e nevzahuje na jízdní kolo užié v provozu na pozemních komunikacích účaníkem porovní akce). Za nenížené vidielnoi: Přední odrazkou bílé barvy Zadní odrazkou červené barvy Odrazkami oranžové barvy na šlapadlech a v paprcích kol (yo odrazky mohou bý nahrazeny odrazovými maeriály obdobných vlanoí; mohou bý umíěny i na oděvu či obuvi cykliy). Za nížené vidielnoi: Odrazkami uvedenými výše. Svělomeem víícím dopředu bílým vělem. Svíilnou víící dozadu álým nebo přerušovaným vělem červené barvy. Čeké normy a Technické předpiy v ouviloi cykliickou dopravou Veškeré normy jou ve mylu zákona č. 22/1997 Sb. nezávazné, doavadní závazno ČSN e ukončuje k ČSN nejou považovány za právní předpiy a není anovena obecná povinno jejich dodržování. Povinno dodržova normy, ejně jako povinno dodržova echnické předpiy může vyplynou z jiného právního aku, např. mlouvou o dílo či rozhodnuím právního orgánů. Too anoviko podporuje i MDS ČR; Orgány a organizace uplaňují ČSN a echnické předpiy MDS ČR jejich uvedením (odkazy) v rozhodnuích, povoleních, mlouvách o dílo, při zadávání veřejných zakázek, pouzování dokumenace a dozoru na avbách. Tím e předpiy anou pro dané dílo závaznými, ciace z článku ing. Tichého CSc. ze borníku Silniční konference Pro cykliickou dopravu jou vhodné yo normy a echnické podmínky: ČSN Projekování ilnic a dálnic Původní projeková norma ČSN byla již řadu le zaaralá a morálně překonaná. Z ohoo důvodu MDS ČR zadalo ŘSD ČR připravi komplení novelizace ČSN Výledkem je novelizace éo normy z kvěna 2005, kerá nabyla účinnoi k Avšak ani novelizace neřeší v doaečné míře pořeby cykliické dopravy. ČSN Projekování míních komunikací Proběhla komplení novelizace ČSN Dopravní projekování, pol. r.o.

24 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Cykloray III. řídy č. 551 úek v Hradci nad Moravicí I/57 Technické podmínky Ve vzahu na zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách někerých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb. a vyhlášku č. 30/2001 Sb., kerou e provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na ěcho komunikacích poupně probíhá novelizace Technických podmínek MD ČR. Jde zejména o yo Technické podmínky, keré mohou příznivě ovlivni rozvoj cykliické dopravy: TP 65 Záady pro dopravní značení na pozemních komunikacích V dalších abulkách jou uvedeny (dle číání dopravy) mía, kde je výrazný provoz moorových vozidel, bez možnoi pohybu cykliů po cykloezkách nebo při vedení ávajících značených cyklora. Inenzia dopravy na komunikacích I. řídy Okre TP 85 Zpomalovací prahy Brunál TP 103 Navrhování obyných zón TP 108 Záady pro orienační značení na cykliických raách FrýdekMíek TP 132 Záady návrhu dopravního zklidňování na míních komunikacích TP 133 Záady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích TP 145 Záady pro navrhování úprav průahů ilnic obcemi Zpracované TP pokrývají velkou čá problemaiky navrhování míních komunikací a čáečně kompenzují zaaralo ČSN Lze říci, že v oučané době mají i, kdo e zabývají projekováním, pouzováním a chvalováním dopravních aveb rep. úprav komunikací, k dipozici poměrně progreivní informační základ. Zpracované TP e nažili co nejvíce vycháze z pokrokových měrů navrhování komunikací ve vypělých áech. V oučané době je vypracovaný návrh TP Navrhování komunikací pro cykliy Teno návrh převážně řeší navrhování komunikací pro cykliy v zaavěném území, ale jedna kapiola je věnována aké navrhování cykliických ra v exravilánu. TP řeší především základní iuace na komunikacích včeně křižování a ouběhu oaními druhy dopravy. Teno návrh vychází převážně z novelizovaných a revidovaných ČSN a ČSN Součaně jou zde zabudovány nejen zkušenoi a poznaky ze měrnic německých a rakoukých kolegů, ale i odborníků a konzulanů cykliickou dopravou v ČR. Zmiňovaný předpi definuje pojmy pojené cykliickou dopravou, kerou dále aké charakerizuje a definuje. Předpi řeší záady navrhování a vedení komunikací pro cykliy. Specifikuje paramery komunikací, způob oddělení komunikací pro cykliy od oaní dopravy. Dále řeší křižovaky a křížení oaními druhy dopravy, dopravní značení a oaní cykliickou infrarukuru jako jou např. bezpečnoní prvky. Karviná Nový Jičín 3.5 Dopravní zaížení komunikací Opava Na území MSK je několik ávajících cyklora vedeno po komunikacích I. řídy. Komunikace I. řídy jou ilně frekvenované a provozovaní cyklora po jejich ělee je krajně nebezpečné či píše hazardující živoy cykliů. Do budoucnoi by na ilnicích I. Třídy neměla bý vedena cykliická doprava (za předpokladu vybudování cykloezek, rep. Při zajišění náhradních komunikací pro pohyb cykliů). Jedná e o úeky ěcho cyklora: Cykloraa II. řídy č. 55 mezi obcí Kráné Pole a Krnovem po komunikaci I/57 Cykloraa II. řídy č. 46 mezi Oravicí a Frýdlanem nad Oravicí po komunikaci I/56 ve měě Čeký Těšín po komunikaci I/48 Cykloraa III. řídy č. 464 v úeku u Oravice po kom. I/56 v úeku Saré Hamry Černá po kom. I/56 Dopravní projekování, pol. r.o. Orava Inenzia 1015 iíc/24h 11/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /75193 Inenzia >15 iíc/24h Inenzia >20 iíc/24h Inenzia >30 iíc/24h 11/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /73891

25 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Inenzia dopravy na komunikacích I. řídy Okre Inenzia 1015 iíc/24h 11/ / / / / / / /70434 Inenzia >15 iíc/24h 56/ / / / / /73902 Inenzia >20 iíc/24h 11/ / / / / / / /73895 Inenzia dopravy na komunikacích II. řídy Inenzia >30 iíc/24h Inenzia dopravy na komunikacích II. řídy Okre Brunál FrýdekMíek Inenzia > 2500/24h 451/ / / /71690 Karviná Dopravní projekování, pol. r.o. Inenzia > 3000/24h 445/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / /71678 Inenzia > 4000/24h 445/ /73331 Inenzia > 7000/24h 468/ / / / / / / / / /72574 Inenzia > 2500/24h Inenzia > 3000/24h Nový Jičín 441/ / / / / / / / /73776 Opava 461/ / / / / / /73941 Okre Podle údajů yému evidence nehod v ilničním provozu bylo v roce 2004 nahlášeno Policii ČR nehod, při kerých bylo 1215 oob umrceno, 4878 ěžce zraněno a oob bylo zraněno lehce. Ačkoli poče nehod ále oupá, je poěšující opačná kleající endence v poču umrcených a ěžce zraněných oob. 477/ / / / / / / / / / / / / / / / / / / / /71670 Inenzia > 7000/24h 3.6 Nehodovo cykliů 477/ / / / / / / / /72269 Inenzia > 4000/24h 475/ / / / / / / / / / / / / / / / /72781 Rok Poče nehod Umrcen o Těžce zraněno Lehce zraněno Zdroj: Saiiky Policie ČR

26 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Poče dopravních nehod cykliů v Moravkolezkém kraji Poče nehod Column B V roce 2004 bylo na našich komunikacích umrceno 99 cykliů. Dle aiik Policie ČR bylo na 50 cykliů. Ačkoli ve rovnání dvou území Moravkolezkého kraje v minulém roce celkem 401 DN 2001 po obě náledujících le 2003, 2004 je vývoj poču dopravních45nehod kleající, je alarmující nárů 40 úmrí cykliů z celkového poču a ěžce 2002poču umrcených zraněných cykliů. Děivé je i proceno umrcených oob. Za rok 2004 je o v ČR 8,2 % z celkového poču umrcených oob a 35 v Moravkolezkém kraji poče 7 umrcených oob předavuje 5, 7% z celkového poču 30 umrcených cykliů Brunál Frýdek Míek Karviná Nový Jičín Opava Orava Moravkolezký kraj celkem: Z oho v Těžce Lehce Poče DN Umrceno 5 obci zraněno zraněno Brunál Frýdek Míek 347 Zdroj: Saiiky Policie ČR Brunál Frýdek Míek Karviná Nový Jičín Opava Orava Moravkolezký kraj celkem: 2004 Z oho v Těžce Lehce Poče DN Umrceno obci zraněno zraněno Zdroj: Saiiky Policie ČR Dopravní projekování, pol. r.o. Karviná Nový Jičín Opava Orava

27 58 54 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje 45 Umrceno Těžce zraněno Lehce zraněno 19,65% 13,76% 11,14% Procenuelní podíl dopravních nehod cykliů v jednolivých okreech Moravkolezkého kraje r ,19% 16,81% vý Jičín Opava Orava Dopravní nehody v obcích Moravkolezkého kraje v leech 2003, Lehce zraněno Těžce zraněno 0 Opava Brunál Frýdek Míek Karviná Nový Jičín 0 Orava Umrceno 24,45% 20,45% 16,96% 11,22% 14,21% 18,45% Brunál Frýdek M Karviná Nový Jičín Opava Orava Poče DN 2003 Nehody v obci ,70% Z abulek a grafu jednoznačně vyplývá, že poče nehod, kerý e ane v obci je mnohokrá převyšující než poče nehod mimo obec. 3.7 Sav komunikací z pohledu cykliické dopravy Je díky předchozím leům, kdy e údržba výrazně zanedbávala, velmi španý. Je omu ak zejména u ilnic II. a III. řídy, keré však cyklié nejvíce využívají a po kerých je vyznačeno hodně cyklouriických ra. Mezi základní závady paří: Frýdek Míek Karviná Nový Jičín Opava nezpevněné krajnice, mnohdy poškozené od ěžkých nákladních au, keré voří přímo pa na cykliy, koková dlažba ve měech a obcích, ponejvíce zv. kočičí hlavy, poddolované území, různé výluky a poškozené komunikací, keré způobuje z jízdy na kole lalom, což nepřipívá k bezpečné jízdě na kole, nakonec o kanalizačních mřížích, keré jou umíěny ovory ouběžně e měrem jízdy kola, bylo již napáno hodně ránek. Orava Je zde ale předpoklad poupných oprav a modernizací ěcho komunikací, keré by měly zohledni i možnoi cykliické dopravy, hlavně v okolí věších mě, kde je kolo nejčaěji používáno při jízdě do zaměnání a do školy. Nemělo by e aké áva, že rekonrukcí komunikace e přeruší cyklouriická raa bez vyznačené náhradní ray. Dopravní projekování, pol. r.o.

28 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje 3.8 Základní údaje k cykliické dopravě v kraji Cykliická doprava v Moravkolezkém kraji, rep. v řešeném území, je charakerizována vyznačením celé řady cyklora, keré jou dále uvedeny, nejedná e však o konečný av. 7. Doplnění ávajícího avu by mělo bý zpracováno na základě meodiky KČT Praha a podkladů Cenra dopravního výzkumu (dále jen CDV), organizace Minierva dopravy ČR Sávající cykloray jou vedeny ve věšině případů po vedlejších ilnicích, kde je minimální provoz, po leních ceách, účelových komunikacích a v malé míře i po pecielních raách jen pro cykliy, po cykloezkách. Jou však ješě úeky, kde při navrhování ray, je využia ilnice II. rep. i I. řídy. To v případě jak dálkových cyklora, ak i při vedení míních linií. Zde je nahou vyřeši yo, pro cykliu nebezpečné úeky, přeložením ray na amoanou (nově vybudovanou cykloezku) nebo na méně frekvenované míní komunikace. Bližší popi celých úeků ávajících cyklora v celém Moravkolezkém kraji je uveden v další čái koncepce, po keré náleduje popi řešeného území, rozdělený do jednolivých původních okreů Základní rozdělení cyklora evropké, základem je program Euro velo 4, pře ledované území probíhá raa EuroVelo n.6, Francie, Belgie, Německo, ČR (Cheb, Plzeň, Praha, Brno, Olomouc, Orava), Polko a Ukrajina Cykliický okruh Euroregionem Těšínké Slezko (Śląk Ciezyŋki), na našem území ji voří cykloraa č. 56 (Bohumín/Chalupki, CZ/PL Orlová Havířov Těrlicko Vělopolí Sříež Smilovice Oldřichovice Milíkov Jablunkov Bukovec/Janowice, CZ/PL ), Greenway Wien Morava Krakov, vořena ávajícími, ale novými cykloraami, ilniční značení doplněné logem, rep. barevné logo je dolepováno i na ávající DZ KČT!!!, výpi zelené ray na území kraje (Hranice Šramberk Hukvaldy Pržno Kamenié Čeký Těšín/Ciezyn, CZ/PL), výpi modré ray na území kraje (Hranice Barošovice Košaka _ Orava (variana) Kamenié Bukovec/Janowice, CZ/PL, národní, vychází ze základní íě dálkových ra v ČR, do Moravkolezkého zaahuje: Bekydkokarpaká magirála, voří ji cykloray č. 46, 47, 45 a 43 (Čeký Těšín Sříež Smilovice Raškovice Frýdlan nad Oravicí Podolánky Mariňák Puevny Rožnov pod Radhošěm Veín Vizovice Slavičín Velká nad Veličkou Hodonín Lanžho) Severní příhraniční cykloraa č. 55 nebo aké Slezká magirála (1. eapa Orava Jeeník, 2. eapa Jeeník Děčín), popána dále. Janarová ezka,voří ji cykloray č. 4. a 5 ( HaťCLO Hlučín Orava Svinov Polanka nad Odrou Nová Horka Kunín Sarý Jičín Palačov Teplice nad Bečvou Přerov Olomouc Plumlov Orav u Macochy Brno Židlochovice HevlínCLO) regionální, vychází ze základní íě cyklora a z generelů cyklora řední a everní Moravy: Jihlava Čeký Těšín, cykloraa č. 46, 502, 501, 471, 473, 404, 401, 182 (Jihlava Třebíč Moravký Krumlov Rajhrad Orokovice Veín Valašké Meziříčí Sarý Jičín Frýdek Míek Raškovice Smilovice Sříež Čeký Těšín). Jablunkovkým údolím, je vořena ěmio cykloraami č. 56,561,6081,6086,6087,6085 ( Vřeová ráň Moy u Jablunkova Hrčava Píek Nýdek Byřice Vendryně Třinec Rovné Milíkov) Moravká brána, voří ji cykloray č. 5, 502, 6002, 6034, 6136, 6039, 6175 ( Nový Jičín Šramberk Příbor Skonice Trnávka Peřvald Mošnov Nová Horka Barošovice Kunín) Součáí éo kaegorie jou cykloray mezi ouedními zeměmi, doplněných ymbolem euroregionu, zde o je: 4 Projek evropké íě cykloezek EuroVelo byl vypracován Evropkou cykliickou federací a klade i za cíl poji 12 panevropkých cykliických ezek pojujících všechny země Evropy, věšinou vedoucí na již exiujících a plánovaných ezkách na národních, regionálních a míních úrovních. Velké množví úeků éo ray je jež realizováno a oaní jou rozvíjeny za pomoci míních nebo národních poboček. Celkově bude v íi EuroVelo zahrnuo kolem km cykliických ezek, keré budou procháze každou zemí Evropy. Dopravní projekování, pol. r.o. a) míní, vychází ze základní íě a z míních udií, jedná e o íť míních cyklora navazující na íť regionálních, národních a evropkých cyklora. Jou věšinou označeny čyřmíným čílem, př

29 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Dále poom jou o pecielní okruhy, či ray, amoaně značené (př. pro zrakově poižené, vybudované v rámci Euroregionu Těšínké Slezko) nebo eavené ze značených cyklora KČT (Bekydy Radega cyklo rack, aj.), mající i amoanou propagaci. Tandémové cykliické ray pro nevidomé a labozraké, peciální (čáečně amoané) okruhy, keré jou určeny pro nevidomé a labozraké, keří e pohybují na andemových kolech, označené bílým okem na bílomodrém pozadí. V ledovaném území e nachází: 15 km úek, využívající málo frekvenované lení cey (Píek Pod Zelenou horou Chaa Sudeničné Hrčava/Jaworzynka, CZ/PL (ouběh raou KČT č. 6086, 6080 a 561), 12 km úek málo frekvenované ilnice III. řídy v klidním proředí (Horní Líšná Sarý Borek Čeký Puncov Oůvky Kojkovice Horní Líšná/Lezna Górna, CZ/PL 10 km okruh, vedený po nenáročné rae malým výškovým převýšením a z poloviny po vyznačených cykloraách (Karviná Ráj II/Kaczyce Górne Karviná Karviná Ráj II) Bekydy Radega cyklo rack, peciální okruh, eavený ze značených cyklora KČT, doplněný ymbolem pivovaru Radega v Nošovicích (Nošovice Vyšní Lhoy odb. Malá Prašivá Komorní Lhoka Smilovice Sříež Vělopolí Těrlicko Lučina Dobrá Nošovice), Radega Slezko, Radega Trojmezí a Radega Opava, další pecielní okruhy, eavené cyklora KČT, doplněný popiem ymbolem pivovaru Radega (logo), Po opách hunicví, cyklookruh, vyznačený v lokaliě Slezkých Bekyd a Jablunkovké brázdy, vedoucí pověšinou po ávajících vyznačených cykloraách (Jablunkov Píek Filipka Nýdek Třinec Milíkov Jablunkov, pecielní značení dle DZ, ale v hnědé barvě včeně loga Třineckých železáren!!!, Prajzká cea, vyznačená cykloraa, využívající ávající značené cykloray (Opava Chlebičov Chuchelná Bělá Píšť/Owizcze, CZ/PL), v okolí Hlučína, bez peciálního značení, Permoníkova, ai 150 km cykloray nenáročným geografickým erénem mikroregionu OravkoKarvinko, prochází průmylem poznamenanou krajinou oblami přírodních pozoruhodnoí. Permoníkova cykloraa navíc vede příhraniční oblaí Polka, Palackého ezka, pojmenovaná raa č. 6175, bez pecielního označení (Kunín Šenov u Nového Jičína Nový Jičín Kojeín Hoašovice). Podle číelného označení jou cykloray zařazeny do čyř říd (obdoba ilniční íě). Na území celé Čeké republiky nejou dvě cykloray, označené ejným čílem. Soupi všech vyznačených cyklora všech říd v celé Čeké republice je k dipozici na webové ránce Klubu čekých uriů, uvedením daa planoi oupiu (dále uvedené údaje jou k ): I. řídy označené jednomínými evidenčními číly, cykloray č. 1, 2, 3 a 5. Jedná e o dálkové cykloray mezinárodního charakeru. Moravkolezkým krajem vede cykloraa č. 5. II. řídy označené dvoumínými evidenčními číly, v oučanoi cykloray č Jedná e o dálkové ray národního charakeru. Řešeným územím vedou cykloray č. 46, 55, 56. III. řídy označené římíným evidenčním čílem, jedná e o cykloray č Jedná e regionální ray. Na území Moravkolezkého kraje e nachází yo cykloray: č. 502, 503, 511, 551, 553, 561 Dopravní projekování, pol. r.o. IV. řídy označené čyřmíným evidenčním čílem, dne jou označeny cykloray č Pro jednolivé čái Čeké republiky jou přiděleny první čílice ako: 0 Sředočeký region, 1 Jihočeký region, 2 Západočeký region, 3 Severočeký region, 4 Východočeký region, 5 Jihomoravký region a 6 Severomoravký region. Jou o míní cykloray. Značené cyklouriické ray v kraji. Pro cyklouriiku jou v Moravkolezkém kraji příhodné podmínky. Podle daabáze Klubu čekých uriů bylo v Čeké republice v roce 2002 evidováno km cyklora, z oho omina v Moravkolezkém kraji, kerý e huoou cyklora řadí na 1. mío v republice. Kraj Sředočeký + Praha Jihočeký Plzeňký Karlovarký Úecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyočina Jihomoravký Olomoucký Zlínký Moravkolezký Čeká republika (celkem) Délka (v km) Huoa (km ra / 100 km2) 11,5 27,4 17,2 11,0 10,2 33,3 12,8 31,6 11,0 26,8 32,3 35,3 37,3 21,8 Tabulka: Rozah cyklora v Čeké republice podle krajů (r. 2002), pramen: KČT Do kaegorie cyklora nejou zařazeny cykloezky značené míním značením a cykliické okruhy, jejichž zřizování není koordinováno cenrálně a je v kompeenci míních orgánů (e nahou využí lokální možnoi, vč. napojení na značené cykloray) Popi dálkových, nadregionálních a regionálních cyklora Dálkové cykloray mezinárodního charakeru Janarová ezka, raa č. 5 (HaťCLO Hlučín Orava Svinov Polanka nad Odrou Nová Horka Kunín Sarý Jičín Palačov Teplice nad Bečvou Přerov Olomouc Plumlov Orav u Macochy Brno Židlochovice HevlínCLO) S ezka navazuje na radici hiorické obchodní cey, kerá proínala dnešní území Moravy a pojovala obla Balického moře e ředomořím. Její název vznikl od velmi čao přepravované uroviny od Balu. Traa začíná na hraničním přechodu Polkem Hať. Pokračuje po komunikaci II. řídy a náledně po míních komunikacích do Hlučína. Odud dále po míních komunikacích pře Oravu Svinov, Polanku nad Odrou. Za Bezručovou oadou vupuje na území CHKO Poodří a náledně pokračuje po jeho hranici pře Albrechičky, Novou Horku a Barošovice. Zde opě vupuje na území CHKO a opouší ho na chvíli v obci Kunín a chráněné území definiivně opouší v obci Bernarice nad Odrou. Odud dále pokračuje po míní komunikaci pře Sarý Jičín a za obcí Palačov

30 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje opouší území Moravkolezkého kraje. Dále pokračuje pře Brno na hraniční přechod Rakoukem Hevlín. Cykloraa vede věšinou po ávajících, méně frekvenovaných ilnicích III. řídy, míních komunikacích, měkých cykloezkách a zpevněných polních a leních ceách. Bohužel e ekáme i nezpevněnými míními, polními a leními ceami, dočaným vedením ray po ilnicích II., což je pro uo kaegorii cykloray nevyhovující. Cykloraa leduje arobylou obchodní ezku, po keré aky přebrala vé jméno. Délka cykloray: Obížno: Vhodno: Délka cykloray: Obížno: Vhodno: Celková délka 303 km, v Moravkolezkém kraji cca 70.5 km. Lehká kvaliním povrchem S, T kola Dálkové ray nadregionálního charakeru (Čeký Těšín (CZ/PL) Ropice Sříež Raškovice Bařiny Rožnov pod Radhošěm Veín Dešná Vizovice Piín Sarý Hrozenkov Srání Javorník Srážnice Perov Sudoměřice (CZ/SK)). Traa začíná na hraničním přechodu Polkem Čeký Těšín, pokračuje po míních komunikacích pře Ropici, Sříež až do obce Smilovice. Odud pokračuje po míní komunikaci a leních pěšinách po hranici CHKO Bekydy pře obec Komorní Lhoka, pře obcí Raškovice opouší CHKO a pokračuje po míní komunikaci do obce Huinec, odud po míní komunikaci a leních ceách opě kopíruje hranici CHKO Bekydy. V oblai Malého Smrčku vupuje na území CHKO Bekydy a na Bařinách opouší Moravkolezký kraj. Celková délka 276 km, v MSK cca. 73,5 km. Sředně náročná raa T a H kola Čílo Cykloraa Okre cykloray Sarý Jičín, rozc. Nový Jičín Kopřivnice Horní 502 NJ Sklenov, rozc. Sarý Jičín, rozc. Jeeník n. O. Odry Heřmánky, rozc. Víkov Svaoňovice Medlice Bohdanovice 503 OP,BR,NJ Lekovec n. Mor. Miloice nad Opavou Krnov, Mar. Pole 511 Rýmařov Sránké Jiříkov Sovinec BR Kružberk, přehrada Zálužné Víkov Žimrovice 551 OP Hradec n. Mor. 553 Rýmařov Dolní Moravice Drakov BR 561 Bukovec Markov Labajov Šance (CZ/SK) FM Km Traa č. 502 Traa č. 55, č. 56, čá Slezké magirály ((55) Rejvíz (MSK/OK) Drakov Heřmanovice Holčovice Měo Albrechice Krnov Úvalno Skrochovice Holaovice Opava (56) Bohumín Orlová Havířov Horní Budovice Těrlicko Čeký Těšín (CZ/PL)) Sezka vupuje do Moravkolezkého kraje v oblai Rejvízu a pokračuje po leník pěšinkách pře CHKO Jeeníky. Chráněnou krajinnou obla opouší před obcí Heřmanovice. Odud pokračuje po komunikaci II. řídy pře Holčovice do Měa Albrechic. Ve vém dalším úeku kopíruje ok říčky Opavice a oučaně ání hranici Polkem a je vedena po míních komunikací až do Krnova.Prochází měem a dále měřuje po míních komunikacích měrem na Opavu. Před Opavou u obce Neplachovice je vedena v nebezpečném úeku po komunikaci I. řídy č. 57. Traa dále pokračuje po míních cykloraách pře Oravu až do Bohumína. Zde e napojuje na značenou cyklorau č. 56 a pokračuje po míních komunikacích pře Orlovou, Havířov, Horní Bludovice až do oblai Těrlicka. Obchází vodní nádrž Těrlicko a pokračuje Dopravní projekování, pol. r.o. Celková délka 100 km Sředně náročná raa T a H kola Regionální cykloray Traa č. 46, čá Bekydkokarpaké magirály Délka cykloray: Obížno: Vhodno: neuále po míních komunikacích pře Sříež do Smilovic. Náledující úek mezi Smilovicemi a Bocanovicemi je veden po hranici CHKO Bekydy. Traa projde Jablunkovem a po míní komunikaci vede až na hraniční přechod PL Bukovec. Zde navazuje na Polké raně cykloraa 125Z a 24C. 8. Ačkoli za názvem Slezké ezky jou napána Taková induriální měa jako Orava, Karviná, Havířov raa překvapí malebnou krajinou plnou hiorických paměihodnoí. Traa začíná ve Sarém Jičíně a pokračuje po míné komunikaci pře měkou čá Loučka do Nového Jičína. V oblai Sirkových Lázní e přibližuje rychloní komunikaci R48 a pokračuje po ilnici II. řídy měrem na Šramberk. V obci Rybí e napojuje na míní komunikaci a odud pokračuje až do Šramberka. Traa probíhá měečkem a dále vede po míní komunikaci pře obec Lubina až do Hukvald. Délka cykloray: 25 km Obížno: Vhodno: Lehká T, H kola Traa č Traa začíná ve Sarém Jičíně a pokračuje po míní komunikaci do Jeeníku nad Odrou a odud dále do Oder. Prochází měem a podél korya řeky Odry pokračuje po míní komunikaci až do Jakubčovic nad Odrou, kde navazuje na ilnici II. řídy č Po éo pokračuje až do Víkova a dále až do Bohdanovic, kde ilnici opouší a pokračuje po míní komunikaci do

31 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Lekovce nad Moravicí. Zde e opě napojuje na ilnici II. řídy č.459 a pokračuje po ní. Po cca. 6 km odbočí na lení a polní cey po kerých vede až do obce Záor. Odud dále pokračuje po míní komunikaci až do Krnova, kde na Opavkém náměí končí. Délka cykloray: 88 km Obížno: Sředně ěžká až ěžká raa převýšením Vhodno: T, H kola obce Malá Morávka. Zde aké cykloraa vupuje na území CHKO Jeeníky a pokračuje neuále po komunikaci II. řídy pře Karlovu Sudánku, Ludvíkov do Vrbna pod Pradědem. Odud již pokračuje po komunikaci III. řídy až do Drakova, kde e napojuje na cyklorau č Traa č Traa začíná v obci Bukovec a pokračuje po míní komunikaci a leních pěšinách. Na Gruni doahuje vého nejvěšího vrcholu ( bezmála 700m/mořem). Dále pokračuje po lení pěšině a o poměrně náročným kleáním měrem na Hrčavu (CZ/PL). Odud raa pokračuje po míní komunikaci do obce Moy u Jablunkova a pokračuje po ní až na hranice SK Šance ( CZ/SK). Délka cykloray:18 km Obížno: Sředně náročná ray velkým převýšením Vhodno: T, H kola Traa č Jedná e o cyklopojnici Moravkolezkého a Olomouckého kraje. Spojuje měa Rýmařov a Liovel a napojuje e na Moravkou ezku. Traa začíná v Rýmařově a po ilnici II. řídy měřuje do Sránkého. Zde odbočuje z komunikace II. řídy a pokračuje po míní komunikaci pře Jindřichov, Sovinec a náledně opouší Moravkolezký kraj. 11. Délka cykloray: Celková 37 km, v MSK cca. 17 km 12. Obížno: Sředně obížná velkým převýšením 13. Vhodno: Traa č T, H kola Míní cykloray 24. Traa začíná v Opavě a pokračuje po ilnicích III. řídy a míních ilnicích Do Hradce nad Moravicí. Pokračuje po míních komunikacích po březích korya říčky Moravice v oblai přírodního parku Moravice. U vyrovnávací nádrže Podhradí e od oku řeky odklání a pokračuje po komunikaci III. řídy pře Lhou. V Nových Těchanovicích e napojí na komunikaci II. řídy a pokračuje po ní cca. 3 km. U obce Mokřinky odbočí na komunikaci III. řídy a pokračuje do Jánkých koupelí a do Kružberku. Napojí e na červenou uriickou značku a končí u vodní nádrže Kružberk. 25. Délka ray: 41 km 26. Obížno: Sředně nároční díky oupání kolem 30. km 27. Vhodno: T, H kola Traa č Traa začíná v Rýmařově a pokračuje po míní komunikaci měrem na Harrachov a napojuje e na komunikaci II. řídy č Tao kopíruje hranici CHKO Jeeníky, prochází obec Dolní Moravice a pokračuje až do Dopravní projekování, pol. r.o. Čílo cykloray Cykloraa Olešná Chlebovce FrýdekMíek Saříč Olešná FrýdekMíek Skalice Malenovice Olešná FrýdekMíek Sedlišě Žermanice Dobrá FrýdekMíek Olešná Palkovice Hukvaldy Brušperk Olešná Frýdlan n. O. Pruží Hamry Frýdlan n. Oravicí Frýdlan n. O. Čeladná Tichá Kozlovice Frýdlan n. O. Barošovice, rozc. Bílovec Klimkovice Polanka nad Odrou Dalov Pomezí Děřichov + Vrbno p. Pradědem Bílý Pook Vidly Valšov Nová Horka Skonice Příbor Kopřivnice Jiříkov Horní Měo Ruda Haukovice Chlebičov Hněvošice Bolaice Bělá Kravaře Svoboda Kobeřice Branka u Opavy Chvalíkovice Raduň Peřvald Šenov Václavovice Sedlišě Havířov Šimška Horní Dayně Vraimov Pakov Sedlišě Horní Bludovice Řepišě Vraimov Horní Dayně Brunál Široká Niva Karlovice Slezan Vrbno p. Pradědem Skrochovice Úblo Černý le Miloice n. Opavou Malá Morávka Opava Raduň Jakubčovice Skřípov Nový Dvůr Fulnek Suchdol nad Odrou Kunín, ž. Fulnek Vlkovice Víovka Loučky Jablunkov Pláňava Sudeničný Labajov Okre Km FM FM FM FM FM FM NJ BR 50 NJ BR OP OP OP FM FM FM FM BR BR 44 NJ,OP 38 NJ FM 11 10

32 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Čílo cykloray Cykloraa Okre Km Bocanovice Kyčera Pod Bekydem Šance Bocanovice U Slavíče Kozubová Košařika Komorní Lhoka Ropička Šindelná Kalužný Oldřichovice Pod Bekydem Velký Polom Skalka Pod Bekydem Košařika Křivá Vendryně Třinec Horní Líšná (CZ/PL) Vendryně Nýdek Filipka Bahenec Píek Pláňava Byřice nad Olší Nýdek Křivá Hrádek Filipka Ropice Vělopolí Hnojník Komorní Lhoka Čeký Těšín Koňákov Zavadovice Dolní Domalavice Šilheřovice Hať Vřeina Bohulavice Bolaice Píšť (CZ/PL) Chuchelná Svoboda Chlebičov Opava Šilheřovice (CZ/PL) Darkovičky Kozmice Píšť Vřeina Darkovičky Chuchelná Bělá Závada Kozmice Chuchelná (CZ/PL) Bělký le Bohulavice Kozmice Těrlicko Sonava Karviná, Mizerov Dolní Marklovice (CZ/PL) Šumbark Živoice Pacalůvka Horní Bludovice Žermanice, přehrada Albrechice Podobora Choěbuz Dolní Těrlicko Pod Kameniým Kozí hřbe Lačnov Horní Lomná Sarý Bohumín (CZ/PL) Pudlov Anošovice Karviná, Mizerov Karviná, Podleí Velký Polom Čuboňov Bílý Kříž Ježanky Raškovice Morávka Ježanky Šance Oravice Měo Albrechice Slezké Rudolice Ooblaha Hnojník Horní Tošanovice Zavadovice Opava Pilzcz (CZ/PL) Nový Dvůr Děrné Fulnek Suchdol nad Odrou Příbor, Klokočov Kaeřinice Trnávka Sará Ve n. Ondřejnicí Košaka Sará Ve nad Ondřejnicí Brušperk Peřvaldík Peřvald Mošnov Skonice Raduň Puá Polom Kyjovice Mexiko Hradec n. M. Jakubčovice Puá Polom Budišovice Hrabině Nová Ve Dolní Moravice Malá Šáhle Lekovec n. Moravicí Skříek Sará Ve Janovice Horní Měo Jiříkov Kněžpole Pomezí Norberčany Pod Červenou horou Budišov n. Bud. Dalov Huzová Kněžpole Sránké Břidličná Rýžovišě Lomnice Dvorce Budišov n. Bud. Domašov n. B. Sedm Dvorů Moravký Beroun Nová Pláň Domašov n. B. Nová Véka Norberčany Křišťanovice Roudno Smilovice Řeka Guy Oldřichovice, Rovňa Oldřichovice, Věr Třinec, Sona Děřichov Slunečná U Nových Valeřic Bílčice Úvalno Úblo Sonová Svobodné Heřmanice Hlavnice Holaovice Skrochovice Brumovice Sonová Horní Benešov Razová D. Moravice, Růžová ráň Valšov Dlouhá Sráň Čaková Lekovec n. Mor. Razová Dlouhá Sráň Nové Heřminovy Holaovice Sádek Košeice Svobodné Heřmanice Lekovec nad Moravicí, Úvalno Žežulka Záor FM OS,KA OS,KA FM OS,KA OS,KA OS,KA OS,KA OS,KA OS,KA OP OP OP OP OP OP OS,KA OS,KA FM OS,KA OS,KA OS,KA OS,KA FM FM BR OS,KA OP NJ NJ FM NJ OP OP BR BR OP,BR 37 BR BR BR BR 23 OS,KA OS,KA BR BR BR,OP 32 BR BR BR,OP 29 BR 13 Dopravní projekování, pol. r.o. Čílo cykloray Cykloraa Okre Km Nový Dvůr Sádek Brumovice Úvalno Opava Zlaníky Hlavnice Zlaníky Vávrovice Záguří Soběšovice Nošovice Vyšní Lhoa, Obleky Jiebník, rozc. Bílovec Skřípov Bravanice, rozc. Zbylavice Puá Polom Zbylavice Tíek Nový Dvůr Bílovec, rozc. Tíek Puá Polom Okruh Frenšá p. R. (velký) Okruh Frenšá p. R. (malý) Mokré Lazce Záiší Kyjovice Nové Sedlice H. Lhoa Vřeina Mexiko Klimkovice Lhoa Velká Polom Plená Děhylov Rovné Javorový Podgrúň OP OP OP OS,KA NJ NJ NJ NJ NJ NJ OP OP OP Rozvoj cyklouriiky v regionech a mikroregionech Rozvoj probíhá dle vlaních zájmů a pořeb jednolivých obcí a mikroregionů, je předpoklad, že obce, měa a mikroregiony i budou eno rozvoj financova využiím finančních přípěvků. Není vhodná přílišná direkiva z vrchu, značení nových ra je řeba koordinova e ávajícími raami, e ouedy, napojením do nadregionálních a dálkových ra. Dále je nuné repekova zájmy CHKO (meodiky zřizování cykloezek), majielů pozemků a komunikací, voli bezpečené ray, neznači duplicině ilniční ray, keré mají hodné DZ (informaivní modré), při návrzích využíva meodiku KČT, zvoli i garana úeku ra na vém území, ad. 37. Cyklouriika pokud je ukuečňována v ouladu planými právními předpiy může významně připě k poznávání přírodních zajímavoí a v ouviloi ím i k ekologické výchově a ověě. Bohužel, podle někerých zkušenoí však aké přináší určié negaivní jevy a fakory, keré je zapořebí eliminova, a o jak ve féře bezpečnoi provozu pěší uriiky, ak ve féře šerného chování k přírodě a jejím ložkám. Hlavním právním dokumenem, z něhož je nuno vycháze při vyyčování a budování cykloezek a cyklora, je zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.(dále jen zákon ). Ten obahuje řadu omezení vupu do přírody a krajiny a volného pohybu veřejnoi. Součaně aké anoví ankce za proiprávní jednání jednolivých ubjeků v oblai ochrany přírody a krajiny. Je edy nejen v zájmu orgánů ochrany přírody, ale i v zájmu veřejnoi provozující cyklouriiku, eznámi e riziky vyplývajícími z ěcho omezení a zákazů. Cyklouriika její vlivy na zvlášě chráněná území (ZCHÚ) 38. Pro národní parky, národní přírodní rezervace, národní přírodní pamáky a první zónu chráněných krajinných oblaí plaí 64 Omezení vupu z důvodu ochrany přírody, podle něhož může orgán ochrany přírody po projednání dočenými obcemi omezi nebo zakáza příup veřejnoi do ěcho území nebo jejich čáí v případě, že nadměrnou návšěvnoí hrozí jejich poškozování. Při maově provozovaném a organizovaném cykliickém poru hrozí zvlášě chráněným územím poškození především necilivými úpravami ávajících nebo zřizováním nových komunikací. Účelem ZCHÚ je uchování maximálně přírodě blízkého avu hodnoných ekoyémů nebo jejich ložek. Každý náilný záah do ohoo proředí znamená jeho devaaci. Proo v maloplošných ZCHÚ nelze v žádném případě budova nové cykliické ezky. Tam, kde exiují komunikace povrchem vhodným pro jízdu na kolech a jou označeny jako příupné pro veřejno bez jakékoliv omezení, bude v záadě možné cyklouriiku provozova za předpokladu, že půjde o ezky míšené; v maloplošných ZCHÚ nelze uvažova vůči pěším uriům, zejména pokud jde o děké návšěvníky. Pokud by e však jednalo o pořebné úpravy povrchu a

33 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje okolí ávajících ezek a chodníků, už může bý narušeno dochované přírodní proředí, a o kupř. vnášením cizorodých maeriálů (penerace povrchu nebo vypravování kamenivem jiného chemického i fyzikálního ložení než je na dané lokaliě), nebo neúmylným zanášením rozmnožovacích čáic (diapor) nepůvodních a expanzivních druhů rolin či dokonce úmylnou výadbou anovišě i geograficky nepůvodních druhů dřevin. K poškozování ZCHÚ však může docháze i amoným provozem. Každé ZCHÚ má určiou únonou kapaciu proředí vůči návšěvníkům. Vyokou návšěvnoí zejména hlukem mohou bý ohrožena území, významná jako pačí hnízdišě nebo úočišě páků na ahových ceách. To e ýká především ZCHÚ na rybnících nebo na vodních ocích. Tam aké přiupuje zejména při jízdě na kolech nebezpečí úhynu vzácných obojživelníků a plazů, keří při rychlé jízdě neačí uniknou. Nadměrný cykliický (ale i pěší) provoz může mí za náledek výrazné poškozování ce a chodníků, objíždění poškozených úeků okolním erénem a ím ničení vegeačního kryu. To vše připívá k plošné i rýhové erozivní činnoi. Too nebezpečí je akuální především v horkých oblaech, jmenoviě na bezleých hřebenech a vazích, kde je mělká půda a vyoké dešťové rážky. K erozivní činnoi může docháze i na mokřadech a rašeliniších při rozrušování vegeačního kryu. Nelze pominou ani kuečno, že nadměrný poče návšěvníků, pohybujících e v ZCHÚ, přináší i další negaivní jevy. Je proo velmi pořebné vyžadova všemi doupnými způoby šerné chování cykliické veřejnoi k dochovaným přírodním hodnoám. Cyklouriika ve volné krajině Pro jízdu na kolech ve volné krajině by e měly využíva především ávající komunikace; budování nových komunikací e doýká 63 od. Zákona o ochraně přírody, kerý anoví, že veřejně příupné účelové komunikace, ezky a pěšiny mimo zaavěné území obcí není dovoleno zřizova (nebo ruši) bez ouhlau přílušného orgánu ochrany přírody, což jou v daném případě pověřené obecní úřady. Too uanovení oučaně ukládá obcím vé přehled o veřejně příupných komunikacích, ezkách a pěšinách v obvodu vé územní půobnoi. V obecné rovině lze na organizovanou uriiku vzáhnou i další dva paragrafy zákona: 65 Dočení zájmů ochrany přírody, podle něhož orgány ání právy, pokud vydávají rozhodnuí podle zvlášních předpiů (kupř. vodního zákona, avebního zákona či leního zákona) pro činnoi, jimiž mohou bý dočeny zájmy ochrany přírody, mají povinno ao rozhodnuí vyda jen v dohodě orgánem ochrany přírody (krajkým nebo míním úřadem, právou CHKO nebo NP). Dále je o 66 Omezení a zákaz činnoi, kerý opravňuje orgán ochrany přírody omezi nebo zakáza fyzickým a právnickým oobám výkon činnoí, keré by mohly způobi nedovolenou změnu obecně nebo zvlášě chráněných čáí přírody. Budeli docháze k budování a úpravám komunikací pro cykliy, měla by z hledika ochrany přírody především plai záada nepoužíva při jejich ozeleňování ve volné krajině nepůvodní vegeační doprovod. V horkých oblaech je nuné minimalizova nebezpečí eroze. Návrhy řešení ve zvlášě chráněných územích nelze budova nebo vyváře nové komunikace pro cyklouriiku,. vyznačování cyklora a cykloezek v ZCHÚ je možné provádě jen e ouhlaem orgánů ochrany přírody, úpravy veřejnoi příupových ávajících ezek pro jízdu na kolech v ZCHÚ je možné ukuečňova jen po projednání orgány ochrany přírody, na cykloraách vedoucích pře ZCHÚ budou ubjeky vykonávající značení ěcho komunikací zodpovědní za doaečnou informovano uživaelů o povinnoi dodržova zákazy vupu mimo cey, zákazy áboření ohňů, zákazy poškozování přírodních ezek. Cyklouriika podél řek Cykliika dne v celé Evropě plně využívá například zařízení na březích oků a o zejména pobřežních manipulačních ezek řek a plavebních kanálů. Proo je zcela logické, že e předpokládá Dopravní projekování, pol. r.o. využívání ezek podél řek i v Čeké republice. Příkladem mohou bý proipovodňová opaření v Olomouci a v Liovelkém Pomoraví. Jednou z možnoí jde o realizaci proipovodňových hrází, kdy MZe na základě půjčky z Evropké inveiční banky financuje echnickou čá proipovodňových opaření a obce a měa pak financují položení afalového koberce. Dalším zdrojem financování jou doace MZe. Součáí ohoo projeku jou výavby uchých poldrů a výavby odazených hrází. Pro omezení přívalové vlny e předpokládá i změna hopodaření v ohrázované oblai. (zaravnění, zalenění). V případě výavby nových hrází je vhodné do vlaního projeku zapracova vybudování komunikací na hrázích, keré by loužily pro Povodí Odry (Moravy) vlaníky pozemků a edy je možné využí i jako cykloray. Podmínky ze rany právce (Povodí) jou uvedeny v dokladové čái. Cyklouriika po rušených ěleech železničních drah a podél drah Další možnoí je budování cykloezek podél železničních aí, kde e nabízí obdobné řešení jako v předchozím případě. Miniervo dopravy by financovalo obnovu a modernizaci raí a obce a měa by financovaly úprava komunikací, vedoucích ouběžně železničními raěmi. V ouviloi železnicemi e nabízí možno využíva opušěná drážní ělea (a o jednak modernizací koridorů, ale i již roky opušěné a nevyužívané ray d důvodu neefekivnoi) a zbudova zde cykloezky. Tyo regionální a míní raě propojovaly obce a měečka více méně nejkraší a nejlépe jízdnou ceou, bez výrazných převýšení. Zde je proo předpoklad využívání ěcho ezek nejen cyklouriy, ale i cykliy dopravující e do zaměnání, škol. Too je vhodné využí především na Oravku, kde je více ěcho zrušených raí. Proo by bylo nanejvýš vhodné, před případným zrušením rai, pooudi možno jejího využií pro cykliiku, rep. oo řeši i legilaivně jako využií ve veřejném zájmu. Jako řešení e nabízí prověři vedení cykloezky z Oravice pře Saré Hamry do Bílé zčái po původním ělee železnice. Sávající cykliická doprava i značená cykloraa je vedena v úeku Saré Hamry Bílá po ilnici I/56. Cyklouriika na poddolovaném území Zvlášnoí kraje je rozáhlé poddolované území na Oravku a Karvinku. Zde v rámci rekulivací po ěžbě uhlí je možno navrhova nové cykloray po projednání a chválení firmy IMGE, a.. Povrch a konrukce cykloezek V dnešní době jou velmi používané povrchy cykloezek z afalobeonu a ze zámkové dlažby. V prvém případě jou problémem vyoké inveiční náklady a odpor právců inženýrkých íí ve měech. V druhém případě e jedná o povrch, kerý není mezi cykliy oblíben. Je proo řeba hleda akové povrchy, keré by byly cenově příupné pro inveory a cykliy přijímané. Jako možná řešení jou uvedené povrchové úpravy: Nemelené konrukce. (MZK mechanicky zpevněné kamenivo, KK kalené konrukce, mlaové konrukce). Příkladem je ezka, využívaná pěšími a cykliy v Olomouci, Rooevelova Wigeneinova. Obrunou vrvu je nuno chráni proi erozivní činnoi vody, konrukce je poškozována kolečkovými brulemi. Pro yo konrukce je nuné navrhnou yém a čeno jednolivých úkonů údržby (úprava povrchu, doplnění a zhunění maeriálu obruné vrvy obzvlášě v exrémnějších klonových podmínkách, likvidace náleových dřevin). Nemelené konrukce jou vhodné do všech ekologicky cilivých oblaí, pro cykloray mimo záavbu a pro uriicky využívané ray (pěší, cyklo a zimní uriika ). Konrukce dlážděné. Tyo konrukce jou vhodné pro amoané vyčlenění pruhu pro cykliy v rámci ávající komunikace (chodníku) v měké záavbě. Vhodnou kombinací mohou připě ke zklidnění cykliické dopravy. Tmelené konrukce. Tmelené konrukce jou vhodné pro míšené komunikace míního významu a cykliické ezky a nemooriické komunikace pro každodenní dojíždění (škola, zaměnání, lužby) předpokladem zimní údržby.

34 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje Opimální návrh paramerů cykliické ezky by měl bý ouborem bezpečnoních, ekologických, echnických a ekonomických poouzení projekana. Doplňování lužeb a vybavení pro cyklouriiku Jedním z důležiých apeků rozvoje cykliické dopravy je i oázka parkování jízdních kol. To, zda bude cea podniknua na kole, závií aké na podmínkách, jaké má cyklia pro pohodlné a bezpečné odložení vého kola jak na začáku, ak i v cíli vojí cey. 39. Požadavky kladené na kvaliní ojan: abilní a polehlivé zachycení jízdního kola, bez rizika jeho poškození, možno zabezpečení kola proi krádeži, doaek mía ve ojanu pro každé jednolivé kolo a pro pohodlnou a bezpečnou manipulaci ním. Součaná iuace a o nejen u ná, je aková, že naproá věšina ojanů na jízdní kola neplňuje yo základní požadavky. Sojany bez vyjímky neumožňují uzamčení rámu kola ke ojanu. Přiom riziko odcizení kola je jedním z hlavních fakorů, omezujících rozvoj cyklodopravy. 40. Naproo zřejmý je u věšiny ojanů nedoaek mía pro jednolivá kola. V mnoha případech je nemožné do ojanu umíi akový poče kol, pro jaký je výrobcem deklarován. Tím že kola jou pak v akovém ojanu rozmíěna nepravidelně, je dokonce využií daného prooru nižší, než je omu u vhodně konruovaných ojanů menším počem ání. Sojany výškově přeazenými úchyy ice v nouzi umožňují obadi všechna ání, ale za cenu oho, že ze změi řidíek, bowdenů a šlapek lze odavené kolo vyproi až po uilovném zápae. Přioupi ke kolu, ať už kvůli jeho uzamčení, nebo pro ejmuí ašek je bez ušpinění, nebo poničení oděvu od ouedního kola nemožné. Je proo řeba voli doplnění akových ojanů, keré eliminují yo nevyhovující vlanoi. kilomerovou zajížďkou. Zvlášě po vupu obou zemí do EÚ, kdy došlo k fakickému odbourání hranic a je budováno a obnovováno dopravní propojení ouedních obcí a mě je vhodné yo úeky budova. Také podpora fondů EÚ bude na uo obla především zaměřena. Přehraniční polupráce je ze rany unie finančně podporována prořednicvím peciálních programů, jakými byl předvupní program Phare CBC (Cro Border Cooperaion = přehraniční polupráce) nebo pro naši zemi nový program Iniciaivy INTERREG III. Od roku 2001, kdy finanční podpora ze rany EU byla rozšířena i na čekopolkou hranici, Euroregiony pomáhají akérům přehraniční polupráce z řad obcí, mě, škol, občankých družení a dalších nezikových organizací yo peciální programy využíva. 42. V oblai cykliiky a cyklouriiky by e měla přehraniční polupráce zaměři především na bezpečno cykliů, na bezproblémovou orienaci po cykliických raách a ezkách na území ouedních áů a o nejen v eznámení cykliů dopravním značením ouedních áů, ale i polečnou koordinaci vyznačování cykliických ra a především v udržování ávajícího cykloznačení. 43. Vzhledem k omu, že naše cykloray navazují na území Polka a Slovenka na značené cykloray ěcho zemí, je v další čái pro informaci uveden způob značení v ěcho zemích Cyklouriické značení v Polku Koordinace rozvoje e ouedními kraji Průběh cykloray V rámci zpracování koncepce cykliické dopravy a cyklouriiky na území Moravkolezkého kraje byly prověřeny zpracované koncepce cyklouriických ra na území Olomouckého a Zlínkého, což je v rámci propojení cyklora v celé ČR velmi důležié. Vzhledem k omu, že v oučanoi zpracovává Koncepci rozvoje dopravní infrarukury Moravkolezký kraj, jejíž oučáí je i cykliická doprava, byla provedena konzulace z jejím zpracovaelem. V omo maeriále je zpracována jen čá cyklouriiky, zde je navržené doplnění základní íě návaznoí ávající ray v olomouckém kraji, j. v oblai Moravkého Berouna a Domašova nad Byřicí, Horního Měa u Rýmařova a Saré Vi. Zpracovaná koncepce cykliické dopravy Zlínkého kraje řeší zejména rozvoj ávajících cyklouriických ra. Se záupci krajů bylo jednáno na celoání konferenci v Hluboké nad Vlavou Začáek (konec) cykloray 56. Změna měru cykloray Označení mezinárodní ray 62. Změna měru mezinárodní ray Přehraniční polupráce Polkem a Slovenkem 66. Oproi oučanému avu e nepředpokládá další propojování dálkových cyklouriických ra. Vhodné je doplnění regionálních ra v rámci ouedních obcí a mě na obou ranách dnešní hranice. 41. V rámci navázání na uo koncepci je řeba na jednání e záupci Polké a Slovenké republiky dohodnou konkréní další kroky k přehraniční polupráci, a o i v rámci cykliické dopravy, zejména cyklouriiky. Bylo by aké řeba, při dopravním propojování obou ouedních áů, navrhnou a vybudova cykliické ezky, keré by propojily ouední obce, keré jou jinak propojené ilnicemi několika Dopravní projekování, pol. r.o. 65. Změna měru ray včeně vzdálenoí Cykliické značení na Slovenku Na Slovenku je značení normalizované podle normy STN Cyklouriické značení. Je vořeno krelenými cykloznačkami, cykloměrovkami a cykloabulemi. Krelené cykloznačky:

35 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje červená výhradně cyklomagirály dálkové ray, keré vedou více okrey a čao i kraji nejčaěji vedou údolím řek anebo horami, hlavním apekem ukáza cykliovi nejzajímavější území, přičemž je kladen důraz na nenáročno ray modrá paralelní ray k dálkovým cyklomagirálám delší ray mimo magirály, rep. náročnější ray mimo magirály zelená žluá řední a nenáročné ray, okruhy pro zdraví a rodinné ray pojky medzi cykloraami nebo kráké odbočky k různým přírodním, hiorickým a echnickým zajímavoem Cykloměrovky: velká cykloměrovka Ve věších žel. anicích mohou cyklié využí lužeb železnice, informačních cener, rep. všech lužeb zde nabízených, keré již nejou podmiňovány jízdou na železnici. Věšinou v blízkoi žel. anic jou počáky nebo odbočky uriických a cyklouriických ra včeně orienačních map mě nebo uriických lokali. U železničních anic a zaávek jou parkovací plochy pro individuální mooriy, kde možno ponecha moorové vozidlo a v kombinaci železniční dopravou a jízdou na kole ukuečni ak čáečně okružní jízdy po vyznačených cykloraách. V oučanoi Čeké dráhy provozují přepravu poluzavazadel jako zjednodušenou přepravu jízdních kol a kočárků. ve všech vlacích označených v jízdním řádu ymbolem jízdní kolo, kde jou zařazeny ako označené vozy e zvěšeným proorem pro přepravu jízdních kol (např. rozšířený náupní proor nebo peciálně upravený oddíl, nebo celý vůz), ve všech oobních a pěšných vlacích i když nejou ímo ymbolem označeny na prvním a poledním předavku; v ěcho vlacích je kapacia pro přepravu kol omezena, o poču přepravených kol rozhoduje vždy podle akuálních podmínek průvodčí vlaku, ve vlacích vyšší kvaliy a rychlících pouze v určených vozech, označených ymbolem jízdního kola, u vybraných vlaků vyšší kvaliy e zařazeným upraveným vozem pro přepravu jízdních kol e provádí povinná rezervace mía pro jízdní kolo. Ceující i zajišťuje ám nakládku, překládku a vykládku jízdního kola, má kolo pod vým dohledem a odpovídá za případné škody, způobené poluceujícím. Cena 20 Kč/jízdní kolo a vlak, možno zaplai přímo ve vlaku bez dalších poplaků průvodčímu, 30 Kč/mío v případě povinné rezervace. ČD mají aké lužbu úchovy během přepravy. Úchova je nabízena ve vlacích označených ymbolem kufr. Cena za uo lužbu je 30 Kč/k, bez ohledu na vzdáleno, vždy ale v jednom poji. Cyklié, keří více ceují, mohou využí i kombinované doklady pro přepravu jízdního kola, keré umožňuje využíva lužeb úchovy během přepravy. Doklad na dva dny vyjde na 60 Kč, řídenní doklad je za 120 Kč, pěidenní za 160 Kč a doklad na 7 dní pak na 200 Kč. Všechny yo lužby je možno využíva i v Moravkolezkém kraji. Přepravu kol zajišťují ČD na raích č. 270,313,315,316,320,321,322,323,324 (dle jízdního řádu), na raích č. 292 a 310 jen v rychlících, na raích č. 317 a 318 jen v pracovní dny. ČD a.. nabízejí možno výleu na jízdním kole i ěm, keří i je nemohli vzí na kraší ceu ami, nebo kolo nevlaní. V oučané době jou (od 1.4. do ) oevřeny půjčovny jízdních kol Čekých drah v pěi regionech, v Moravkolezkém kraji je o v oblai Bekyd v železničních anicích Frenšá pod Radhošěm a Oravice. Pro zapůjčení jednoho jízdního kola je zapořebí předloži dva oobní průkazy, uzavří nájemní mlouvu, loži zálohu ve výši 1000 Kč a zaplai půjčovné 100 Kč na den. V půjčovném je zahrnua bezplaná přeprava jízdních kol všemi vlaky povolenou přepravou kol na raích 323 a 324 v úeku Oravice Frýdlan nad Oravicí Mořkov hl. rať a rovněž úchova kola v železničních anicích. Dokladem je uzavřená nájemní mlouva. malá cykloměrovka Obdobné lužby nabízí i auobuová regionální doprava, v Moravkolezkém kraji je o fy Connex a.., kerá provozuje o víkendu linku možnoí přepravy kola. Projek vznikl ve polupráci Deinačním managemenem MoravkoSlezkým o.p.., e Sdružením ceovního ruchu Jeeníky a za podpory Moravkolezkého kraje. Cyklobuy jou určeny nejen pro přepravu cyklouriů jízdními koly,ale i pro přepravu pěších uriů Koordinace cykliiky oaními druhy dopravy Výhodné pro cykliy je využií železniční dopravy, kerá nemá ice ješě andardy, keré vidíme v zahraničí od ná na západ, ale i ak jou lužby, keré jou na dobré úrovni. Výhoda využií železniční dopravy jej její pohodlno, pominemeli obča komplikovaný náup kolem do někerých neupravených (ale označených) vagónů. Také možno mí kolo při obě je obča dobrá věc, zvlášě u dražších kol. Čeké dráhy zavedly aké upravené vagóny jezdících na lokálních raích. Půlka vagónu zůává vybavena běžnými edadly a jeho druhá půlka louží k přepravě kol, polehlivě zajišěných proi poškození. Čá ěcho vozů je využia i v Moravkolezkém kraji, př. Dopravní projekování, pol. r.o. na rai Opava východ Olomouc hl. n. Jízdní kola e zde přepravují za podmínek a cenu pro poluzavazadla jako zjednodušená přeprava jízdních kol (viz dále). Jedná e o lokaliy Jeeníků (Cyklobuy Jeeníky), keré čáečně zaahují do MSK a Bekyd ( Cyklobuy Bekydy). Tray Jeeníky BUS 1: Lipoválázně Jeeník Głuchołazy(PL) Zlaé Hory Vrbno p.pradědem Karlova Sudánka Hvězda ( Ovčárna) Malá Morávka Karlov

36 Koncepce cykliické dopravy na území Moravkolezkého kraje BUS 2: Brunál Malá Morávka Karlov Malá Morávka Hvězda Karlova Sudánka Vrbno p.pradědem Zlaé Hory Rejvíz Jeeník Javorník BUS 3: Šumperk Skříek Rýmařov Malá Morávka Hvězda Karlova Sudánka Vrbno p.pradědem Vidly Bělá p.pradědem Červenohorké edlo Kouy nad Denou Zdroj: Inerneové ránky Connex Morava a.. Ceny jízdného cyklobuů Bekydy Orava,Svinov Bumbálka: FrýdekMíek Bumbálka: Oravice Bumbálka: č Nový Ji ín Trojanovice,Rázoka: Nový Ji ín čč arák,sedlo: ř Kop ivnice Velké Karlovice,Lekové: Frenšá p.radhoš m ěč arák,sedlo: ňvelké Karlovice,rozc.Solá Bumbálka: Zdroj: Inerneové ránky Connex Morava a.. Ceník jízdného cyklobuů Jeeníky Jeeník Głuchołazy ě Zlaé Hory,au.. Hv zda Vrbno pod Prad dem, ž. Hvěě zda Brunál, ž. Karlov ě Karlov Hv zda Karlova Sudánka Rejvíz Zlaé Hory, au.. Rejvíz Jeeník Javorník ř Šumperk Sk íek Rýma ov Hvřězda Vrbno pod Prad dem, ž. Videlký kěř íž: Vrbno pod Prad dem, ž. ěč ervenohorké edlo: 24, Kč 32, Kč 16, Kč 24, Kč 13, Kč 42, Kč 13, Kč 32, Kč 28, Kč 24, Kč 16, Kč 32, Kč Dle kilomerického ceníku Connex Orava Služby, pojené přepravou kola nabízí i Dopravní podnik měa Oravy, ve vé cykloramvaji. Proor ramvajového vozu je upraven pro přepravu ceujících jízdními koly. Linky cykloramvaje C1 a C2 jou v provozu od do o oboách, nedělích a ve vácích. Dle kilomerického ceníku Connex Orava Tray Bekydy BUS 1: Orava FrýdekMíek (Frenšá pod Radhošěm Čeladná ) Frýdlan nad Oravicí Oravice Saré Hamry Bílá Bumbálka Horní Bečva Rožnov pod Radhošěm Frenšá pod Radhošěm BUS 2: Nový Jičín Příbor Kopřivnice Frenšá pod Radhošěm Trojanovice, Rázoka Rožnov pod Radhošěm Dolní Bečva Čarák, Sedlo Velké Karlovice Bumbálka Bílá Dopravní projekování, pol. r.o. 68, Kč 52, Kč 32, Kč 32, Kč 68, Kč 61, Kč 37, Kč 20, Kč Cykloramvaj v Oravě Zdroj: Inerneové ránky DPO Mapa linek č. C1 a C2