CESTOVNÍ RUCH V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CESTOVNÍ RUCH V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY"

Transkript

1 CESTOVNÍ RUCH V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY Zpracováno v rámci projektu Alternativy pro Frýdlantsko Zadavatel: Jizersko-ještědský horský spolek Zpracovatel: PhDr. Jitka Doubnerová Únor 2008

2 CESTOVNÍ RUCH V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY Obsah Úvod 3 Cestovní ruch v chráněných územích zkušenosti, příležitosti a rizika 5 Produkty cestovního ruchu šetrné vůči životnímu prostředí 9 Systémy řízení a certifikace podle environmentálních principů v cestovním ruchu 14 Příklady dobré praxe 26 Závěry 36 Výběr literatury k tématu 37 Zkratky pouţívané v textu DSO Dobrovolný svazek obcí EAFRD Evropský fond pro rozvoj venkova a zemědělství ECEAT Evropské centrum pro eko- a agroturistiku EU Evropská unie CHKO Chráněná krajinná oblast LAG Local Action Group (místní akční skupina); ve frankofonním prostředí používáno spíše GAL LEADER Program podpory venkovských oblastí založený na místních akcích v souladu s rozvojovou strategií MAS MAS Místní akční skupina MASiF Místní akční skupina Mikroregionu Frýdlantsko PRV Program rozvoje venkova (finanční zdroj z prostředků EAFRD na období ) ROP Regionální operační program (finanční zdroj EU na období ) SVT Svaz venkovské turistiky Jizersko-ještědský horský spolek,

3 ÚVOD Cestovní ruch je jako oheň: kuchař na něm uvaří polévku, ale jinému může spálit dům. Neznámý autor Tato studie je zpracována jako součást projektu Alternativy pro Frýdlantsko, v němž Jizerskoještědský horský spolek reaguje na záměr svazku obcí Smrk vybudovat areál zimních sportů v oblasti Smrku v Jizerských horách (Ski areál Smrk). Cílem této práce je doplnit přírodovědné a socioekonomické studie o nabídku alternativ rozvoje, s nimiž jsou v oblasti cestovního ruchu dobré zkušenosti ve venkovských oblastech Evropy. Návštěvník Jizerských hor se ještě v polovině 20. století mohl celý den toulat lesy, mohl zabloudit a čelit nebezpečím močálů nebo zimy, při obtížné dostupnosti vrcholové části hor a severních svahů mohl i uprostřed Evropy zažít dobrodružství. Jizerskohorské lesy se zdály nekonečné, nejcitlivější území byla vzdálená a nedostupná. Díky tomu zde zůstaly zachovány cenné přírodní hodnoty vzácné živočišné a rostlinné druhy a společenstva, kterým bez ochrany jejich přirozeného prostředí hrozí vymírání. Hlavní výzvou pro ochranu přírody, institucionalizovanou v roce 1968 vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, bylo především zachránit lesní ekosystémy po rozsáhlé ekologické katastrofě 70. a 80. let, kdy došlo k plošnému odlesnění náhorní plošiny. Paradoxně tato situace vedla k výraznému zlepšení podmínek pro rekreační aktivity: Jizerské hory se díky síti cest vybudovaných kvůli dopravě dřeva zmenšily. Spolu se zvýšením podílu volného času a dostupností kvalitního sportovního vybavení se mnohonásobně zvýšila návštěvnost území. Současně s tím, jak se snižuje jiné, dříve v této oblasti typické hospodářské využití (zemědělství je v útlumu již desítky let, těžba dřeva je vzhledem k ochraně území omezená, mnoho původních průmyslových areálů je opuštěných), zvyšuje se význam cestovního ruchu pro udržení podnikatelských a pracovních příležitostí. Dnes jsou Jizerské hory rekreačním zázemím především pro obyvatele liberecko-jablonecké aglomerace. Převažují krátkodobé návštěvy, mnoho zdejších sportovců jezdí do Jizerských hor denně po práci, jako do tělocvičny. Snadná dostupnost tak způsobuje ohrožení rozvoje samotného cestovního ruchu ty návštěvníky, kteří nehledají jen sportovní výkon, ale i zážitek a klid, už dnes některé části Jizerských hor nelákají. Zbývají oblasti, které jsou pro svou horší dostupnost a nevybavenost službami navštěvované méně. Takovou oblastí je téměř celá severní strana Jizerských hor s národní přírodní rezervací Jizerskohorské bučiny, skalními oblastmi a bukovými lesy, s nejvyšší horou české části Jizerských hor Smrkem. Z polské strany se tlak na území zvýší zanedlouho, po dobudování plánovaného areálu Stog Izerski v blízkosti lázeňského městečka Swieradów Zdroj. Lanovka, která na vrchol Stogu bude moci vyvézt až 2000 osob za hodinu, změní podmínky v jedné z dosud klidových oblastí, blízké územím s nejvyšší ochranou přírody v systému Natura Města Frýdlant a Nové Město pod Smrkem s obcí Lázně Libverda vytvořily dobrovolný svazek obcí (DSO) Smrk, jehož cílem je rozvoj cestovního ruchu, především vybudování sjezdařského areálu Smrk. Vznik areálu závisí na získání finančních prostředků, které v území nejsou k dispozici na dotaci nebo investorovi. Budoucí propojení areálů Smrk Stog je zřejmé, ačkoli se dosud v žádném oficiálním dokumentu neobjevilo. Záměr je prezentován jako jedinečná možnost rozvoje území a záchrana místní ekonomiky, ale nikdo se dosud nezabýval odhadem počtu potenciálních návštěvníků, budoucími přínosy a ohroženími území z hlediska ekonomického a sociálního. 3

4 Cílem tohoto dokumentu je ukázat jiné možnosti rozvoje cestovního ruchu v obdobných oblastech, představit zkušenosti především z evropských zemí. Práce vychází z předpokladu, že rozvoj území umožní především pečlivé a individuální zmapování potenciálu území se zapojením obyvatel, kteří mohou uplatnit své náměty, schopnosti a vlastní podnikatelské záměry, vyhledání jedinečných charakteristik daného místa a citlivé, tvůrčí využití tohoto potenciálu tak, aby přínosy pro místní ekonomiku a sociální rozvoj byly maximální a dopady na životní prostředí co nejmenší. Pro obecnou část studie byla využita literatura zabývající se cestovním ruchem v chráněných územích, především z prostředí Velké Británie a USA, kde je toto téma dlouhodobě komunikováno. Tato část je přiměřeně zestručněna cílem studie není teoretické bádání. Pro konkretizaci byl zpracován přehled programů podporujících rozvoj cestovního ruchu šetrného vůči životnímu prostředí. Podrobně jsou představeny dva programy, které mohou poskytnout metodickou, případně i finanční pomoc. Jako samostatná kapitola je zařazen přehled nástrojů řízení cestovního ruchu zaměřených na ochranu životního prostředí (environmentální management). Tento přehled ukazuje, jaké změny by měly nastat v infrastruktuře a organizaci nabídky služeb v cestovním ruchu. Nabídka těchto služeb na Frýdlantsku je zatím nedostatečná, což rozvoj cestovního ruchu v území do značné míry limituje. Přehled konkrétních příkladů je zpracován na základě výběru realizovaných projektů cestovního ruchu ve venkovských oblastech Evropské unie, financovaných z programu LEADER. V případě, že bude tento zdroj na Frýdlantsku v období dostupný, mohou obce nebo podnikatelé tyto příklady využít jako inspirace k vlastním projektům, a získat prostředky na jejich realizaci. 4

5 CESTOVNÍ RUCH V CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH ZKUŠENOSTI, PŘÍLEŢITOSTI A RIZIKA Principy a přístupy popisované v této kapitole jsou čerpány převážně ze zahraniční literatury. Většina těchto přístupů se uplatňuje v systému ochrany přírody v České republice, např. v procesu zpracování plánů péče chráněných území. Společným východiskem je základní konflikt: cestovní ruch je tržně orientovanou oblastí, ale management parku a chráněných území je limitován zákony legislativními mantinely. Nejdelší praxi v ochraně území (především v národních parcích), usměrňování pohybu návštěvníků a dopadů cestovního ruchu nacházíme v USA a Kanadě. Zkušenost těchto států je však v našich podmínkách limitovaná velikostí ploch: ve velkém území lze snadno najít oblasti, které lze obětovat upravit, vybavit, názorně na nich představit kvality území. Většina návštěvníků zůstává právě v těchto dobře vybavených územích a dále nepokračuje tradiční respekt vůči divočině; menšina je celkem nevýznamná vzhledem k dopadům na území systémem ochrany: v chráněných územích působí strážci s pravomocemi veřejné ochrany majetku obecně rozšířeným povědomím o potřebě ochrany majetku, přičemž i veřejné statky typu přírodních oblastí jsou vnímány jako majetek. V řízení ochrany přírody a cestovního ruchu (Park Tourism) se uplatňují manažerské techniky a nástroje, např. strategické plánování, udržitelný rozvoj destinace apod. Základní přístupy: Park je nástrojem ochrany cenného ekosystému Park je zároveň zdrojem informací, zkušeností, zážitků ovlivňující vztah lidí k životnímu prostředí (tento přístup je považován za zásadní zájem a informovanost lidí může ovlivnit vyhlášení ochrany v dalším cenném území). Plánování v oblasti managementu chráněných území a rozvoje cestovního ruchu v nich je znázorněno schématem: Plánování Analýzy, vyhodnocení přírodních hodnot území, silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení Plán managementu Formalizovaný dokument, který stanoví cíle, prostředky, jak jich dosáhnout, a strategii monitorování Implementace Prostřednictvím každoročních zdrojů peněz, lidí, politiky Monitoring Prosazování, Upevňování Ujištění, zda je dosahováno plánovaných cílů Ujištění, že návštěvníci dodržují stanovená pravidla a že organizace, instituce, lidé sídlící v parku/chráněném území cítí za budoucnost území spoluzodpovědnost 5

6 Jako nejobtížnější moment je vnímáno dosahování konsenzu týkajícího se budoucnosti území. Obtížnost je dána existencí různorodých zájmů, hospodářskou soutěž hledáním podnikatelských příležitostí, nesouladem mezi legislativou a politickými zájmy, konfliktní legislativou (např. ochrana predátorů versus zemědělství apod.). Limity rozvoje cestovního ruchu v chráněném území jsou dány několika faktory: a) Kapacita území Zachovalé přírodní území je pro návštěvníky atraktivní. Snaha o zvýšení ekonomických přínosů vede k intenzivnější propagaci území s cílem zvyšovat počet návštěvníků a tím zvyšovat příjmy místních podnikatelů. Po jisté době se objevuje hranice: kolik návštěvníků už je příliš mnoho? Překročení této hranice se stává problémem nejen z hlediska citlivosti ekosystémů, ale i z hlediska návštěvníků samotných ( přelidněné území přestává být atraktivní). Na tomto místě je vhodné uvést, že Program rozvoje venkova Libereckého kraje charakterizuje Jizerské hory jako přetíženou oblast v rámci Libereckého kraje. Zpracovaná podrobná studie Šetrný rozvoj cestovního ruchu CHKO Jizerské hory, která zmapovala stávající lůžkovou kapacitu a vybavenost základní a doprovodnou infrastrukturou pro cestovní ruch a do mapy území zanesla limity stanovené platnými zákony, potvrdila, že turistická oblast Jizerské hory vykazuje jedny z nejvyšších hodnot v ukazatelích rekreačně-turistické funkce území i rekreačně-turistického zatížení území v rámci Libereckého kraje i celé ČR (Lukášová, 2006, s. 162). b) Akceptovatelná změna Jde o připuštění změny přírodního území, rezignaci na některé přírodní hodnoty výměnou za ekonomický rozvoj. Stanoví se v plánovacím procesu, který zahrnuje analýzu území (hodnot, cílů a zájmů návštěvníků, východisek a zájmů spojených s územím), podrobnou identifikaci z hlediska ochrany přírody (mapování území geologie, živé přírody, ekosystémů). Podmínky ochrany přírody je vhodné vyjádřit v podobě indikátorů měřitelného a relativně jednoduchého vyjádření citlivosti vůči dopadům lidské činnosti. Pochopitelnost a přijatelnost těchto indikátorů pro veřejnost je základem úspěchu (např. dočasný zákaz vstupu do určité oblasti je jistě přijatelnější, je-li vysvětlen popisem dopadů vyrušování chráněných ptáků při toku a hnízdění). Možnost změny přírodních charakteristik území je pak možné vyjádřit geograficky, např. v podobě zón odstupňované ochrany přírody. Návrhová část procesu je založena na popisu příležitostí a formulaci alternativ, vyhodnocení a výběru optimální alternativy a naplánování konkrétních akcí pro jejich realizaci (např. částečné zpřístupnění oblasti formou vybudováním informačního centra na přístupovém místě, turistického chodníku s naučnou stezkou, omezení přístupu do jiných, citlivějších oblastí). Východiskem je snaha o správné nastavení infrastruktury chráněného území (cesty, stezky, značení, interpretační centra, odpočivadla, tábořiště, parkoviště atd. příležitosti pro objevování území) pro návštěvníky: je-li nastavena nesprávně, může se stát ohrožením přírodní a kulturní integrity místa. Důležitou součástí plánovacího procesu je monitoring dlouhodobé sledování dopadů přijatých opatření, vyhodnocení dopadů a případné změny. Podle zákona o ochraně přírody jsou chráněné krajinné oblasti v České republice rozděleny do zón odstupňované ochrany přírody. Vedle toho byly pro Jizerské hory vytyčeny oblasti, které by měly být zachovány jako klidové, tzn. turistická infrastruktura by měla být plánována tak, aby tato území nebyla zasažena zvýšenou intenzitou rekreačních a sportovních aktivit. Mapa těchto oblastí je součástí již citované studie Šetrný rozvoj cestovního ruchu. Zahrnuje převážně území I. a II. zóny a oblasti chráněné v systému Natura

7 Trendy cestovního ruchu (podle Butler, 1998) Cestovní ruch je odvětví typické segmentací trhu, tzn. poskytovatelé služeb se obracejí na široké spektrum cílových skupin. Při rozvoji území a podpoře nabídky cestovního ruchu je třeba specifikovat žádoucí cílové skupiny a nabídku jim přizpůsobit. Nositeli trendů popsaných v následujícím přehledu jsou klienti vyšších příjmových kategorií klienti vyhledávající exkluzivní, individuální zážitky, ochotní za ně platit a uvažující o dopadech svých činností. Právě území svým způsobem výjimečná (cenná svým přírodním a kulturním dědictvím) by měla vytvářet nabídku právě pro tyto cílové skupiny. Návštěvníci se více zajímají o ochranu přírody. Zájem o ochranu přírody a environmentální kvalitu poskytovaných služeb může podmiňovat výběr turistické destinace. Zvyšuje se počet zájemců o vysoké standardy služeb z hlediska životního prostředí a současně o prostý, efektivní a příjemný servis. Zároveň se projevuje zájem návštěvníků především o nevyčerpané a nepřelidněné destinace. Turisté vyhledávají reálné zážitky, zajímají je autentické příběhy i v podobě místní produkce, tradic a historie, setkávání s lidmi, kteří v území žijí. Turisté vyhledávají aktivnější dovolenou, s možností dozvědět a naučit se nové věci. Stoupá zájem návštěvníků o poznávání chráněných území. V rozvinutých zemích se zvyšuje podíl menších skupin návštěvníků a kratších dob pobytu, což zvyšuje nároky na větší individualitu nabídky a služby přizpůsobené individuální poptávce. Průmysl cestovního ruchu přebírá větší odpovědnost v udržitelném rozvoji. Jde především o environmentální standardy poskytovaných služeb (nízká spotřeba, odpadové hospodářství apod.), ale i o finanční podporu místních iniciativ, která nahrazuje negativní dopady cestovního ruchu. Dopady cestovního ruchu na území jsou shrnuty v přehledu: PŘÍLEŽITOSTI - ŠANCE OHROŽENÍ RIZIKA EKONOMICKÉ nová pracovní místa a podnikatelské příležitosti nestabilní poptávka rozvoj infrastruktury sezónnost produktů CR růst produkce místních výrobků náročnost získání finančních zdrojů příliv zahraničního kapitálu vztahy mezi CR a jinými místními odvětvími daňové výnosy existence šedé a černé ekonomiky tvorba místního bohatství odliv příjmů z území SOCIÁLNÍ odpočinek osob poničení infrastruktury rozvoj služeb a kvality života i pro původní obyvatele nárůst kriminality získání nových zkušeností růst nákladů na služby rozvoj sociálních a kulturních kontaktů změny v sociálních a kulturních vztazích ENVIRONMENTÁLNÍ lepší využití místních zdrojů vyšší dopravní zátěž Růst investic do kvality vody ad. složek ZP růst znečištění prostředí a hluku zájem o ochranu přírodního a kulturního dědictví vyšší spotřeba energie růst environmentální gramotnosti zájem o témata ochrany vyšší produkce odpadů, větší nároky na zdroje (voda) přírody neznalost veřejnosti o vlastní odpovědnosti v místním CR Základní diskusní otázky související s ekonomickými přínosy cestovního ruchu se týkají zvyšování počtu návštěvníků budování další infrastruktury v území (nabídky ubytovacích a stravovacích kapacit, budování a rozšiřování sportovních areálů, parkovacích ploch apod.). Vize příjmů podnikatelů vede k tlaku na správu území (s požadavky uvolnit podmínky ochrany, přilákat víc návštěvníků), ale neřeší environmentální a sociální dopady (popř. ekonomické na řešení negativních dopadů) nerovnoměrná distribuce příjmů a nákladů tak znevýhodňuje veřejnou správu. Ekonomické přínosy pro území jsou významné zejména tehdy, když se uplatňují místní podnikatelé. Pokud jsou do území směřovány investice zvenčí, dochází i k odlivu příjmů z území a 7

8 ekonomický rozvoj je sporný. Řešením je zvýšit příjmy z území, aniž by bylo nutné zvyšovat počet návštěvníků, např. - vytipovat a podporovat rozvojové oblasti, které zvýší příjmy od návštěvníků (rozšíření možností nákupů např. místní řemeslnické výrobky, průvodcovské služby, ubytování a stravování) - snížit odliv prostředků z místní ekonomiky (rozšířit nabídku služeb poskytovaných místními lidmi). Také nepříznivé environmentální dopady se zhoršují s velikostí skupin návštěvníků. Velké skupina nebo sezónní vysoký počet návštěvníků vede k velkému zatížení území, lidé mají tendenci expandovat do širší oblasti, zvyšuje se dopravní zátěž, množství odpadů apod. Pro citlivé území je vhodnější orientace na menší skupiny návštěvníků, časově rozptýlené co nejrovnoměrněji do celého roku. Doporučení pro plánování rozvoje cestovního ruchu v citlivých územích: Zařízení cestovního ruchu by měla být přednostně umísťována v územích, která jsou odolnější vůči poškození. Dopady na území, které mohou být způsobovány návštěvníky, by měly být analyzovány s využitím kritérií jako jsou typy, velikost, návyky a požadavky cílových skupin. Prostřednictvím analýzy cílových skupin a jejich aktivit mohou být potřeby území a požadavky cílových skupin uvedeny do souladu. Na rozvoji cestovního ruchu by se měla podílet místní komunita v úvodu je nutné vyhodnotit její potenciál (nabídka služeb, možnost nalézt zaměstnání apod.) a v nabídce cestovního ruchu využít místní zdroje. Význam cestovního ruchu pro oblast závisí na distribuci příjmů. Je nevhodné, aby většina příjmů byla omezena na malý počet podnikatelů pro území je výhodnější, když jsou příjmy rozloženy např. při využití místních produktů, do mezd místních obyvatel apod. Účast veřejnosti při plánování je časově náročná a vyžaduje specifické dovednosti. Zapojení veřejnosti a především těch skupin, které se na cestovním ruchu mohou aktivně podílet, však může znamenat efektivnější využití místních zdrojů. Zároveň je možné tak předejít možným konfliktům v budoucnosti. Průzkumy a analýzy nemusejí být finančně náročné je možné využívat existující veřejné zdroje a informace, zkušenosti sousedních území apod. 8

9 PRODUKTY CESTOVNÍHO RUCHU ŠETRNÉ VŮČI ŢIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ Pro vyjasnění terminologie je vhodné v úvodu shrnout, jak je vlastně udržitelná / šetrná turistika charakterizována: Charakteristika udržitelné turistiky: Zaměřuje se na kvalitu zážitku. Zohledňuje sociální rovnost, respektuje potřeby místní komunity. Zaměstnává místní obyvatele a zapojuje je do plánování a rozhodování. Zůstává v mezích možností využití místních zdrojů (minimalizuje negativní vlivy, spotřebu energie, efektivně řídí odpadové hospodářství, recykluje). Zachovává celou šířku rekreačních, vzdělávacích a kulturních možností v rámci a napříč generacemi. Je založena na aktivitách, které reflektují charakter místa a regionu. Umožňuje turistovi seznámit se s navštíveným regionem a podporuje jeho zájem o komunitu a životní prostředí. Nelimituje ostatní odvětví při uplatňování principů udržitelnosti. Je integrována do místního, regionálního či národního rozvojového plánu. Minimalizuje nepříznivé dopady na místní společenství, kulturní dědictví, krajinu, zvyky a živočišné druhy a zároveň podporuje sociální a ekonomickou prosperitu. Zanechá hmotné a sociální prostředí neoslabené, v ideálním případě i zkrášlené, jako zdroj pro budoucí požitek. Zdroj: Ing. Daniel Mourek, Cestovní ruch a životní prostředí. Sborník K udržitelnému rozvoji ČR: vytváření podmínek, Centrum Sportovní UK pro otázky a rekreační životního prostředí, aktivity Praha a cestovní 2002 ruch Jen stručně na tomto místě připomínáme, že jednotlivé formy turistiky a rekreačních sportovních aktivit jsou různě hodnoceny z hlediska nároků a možných poškození životního prostředí. Velmi systematicky a podrobně hodnotí provozování jednotlivých typů sportovních aktivit vzhledem k životnímu prostředí příručka Handbuch Sport und Umwelt (Schemel, 2000). Pro jednotlivé typy sportovních a rekreačních aktivit specifikuje nároky na území, potenciální konflikty s ochranou přírody a možnosti řešení konfliktních situací. V našem prostředí bohužel srovnatelný nástroj zatím chybí. Pro konkrétní podmínky Jizerských hor byla otázka forem turistiky a sportovních aktivit zpracována v projektu Šetrný rozvoj cestovního ruchu (Mottl, 2006 a Mejzrová, 2006). Region, který chce cestovní ruch využívat jako nástroj rozvoje, musí samozřejmě zhodnotit své podmínky a cíle a formulovat, jaké formy turistiky chce podporovat, ale zároveň s formou je nutné uvažovat i o rozsahu, typu podporovaných akcí a dopadech na životní prostředí. I formy šetrné při individuálním provozování, jako je pěší turistika, cyklistika, běžecké lyžování apod. mohou při chaotickém rozvoji nebo při uspořádání masové akce znamenat příjmy pouze pro pořadatele a náklady spojené s likvidací následků a škod pro veřejnou správu v regionu. 9

10 Program Greenways (podle Průvodce programem Zelené stezky, 2001 a ) Od roku 1990 se v České republice rozvíjí program zaměřený na udržitelný rozvoj koridorů podél vytipovaných turistických tras zelených stezek (Greenways). Greenways spojují přírodu, památky, místní tradice a genia loci míst, která propojují. Mohou být připraveny jako dálkové trasy nebo jako kompletní turistický produkt. Dlouholeté zkušenosti z Evropy i USA byly pro české prostředí adaptovány v programu, který od roku 1998 koordinuje Nadace Partnerství, resp. Partnerství o.p.s. se sídlem v Brně. Partnerství o.p.s. nabízí i další metodickou podporu pro stezky budované na tělesech zrušených železnic a rozvíjí speciální produkty spojené s šetrným cestovním ruchem (certifikace služeb). Definice: Zelené stezky jsou trasy, komunikace nebo přírodní koridory, využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody a kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Zelené stezky vedou občany, zastupitele, úřady a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci a komunitě. Některé faktory, které přispěly k rozvoji hnutí Greenways v Evropě a USA: Ropná krize v 70. letech Vznik environmentálních hnutí a hnutí zaměřených proti automobilismu Vytváření cyklostezek Rozšíření volnočasových aktivit jako je venkovská a šetrná turistika, aktivní turistika, zájem o rekreační a sportovní pobyt v přírodě Rozvoj technologií jízdních kol a kolečkových bruslí Zvýšená pozornost obyvatel i samosprávy vůči hodnotám kulturního a přírodního dědictví v okolí Vytvoření asociací typu Rails to Trails v USA, Chemins du Rail v Belgii, Sustrans ve Velké Británii, Cyklistické asociace ve Francii apod. Greenways je chráněná značka: zájemce o spolupráci může zpracovat projekt, který naplňuje poslání a cíle programu, a ucházet se o zapojení do programu. Na základě dohody o partnerství má nositel projektu možnost využívat informační, organizační a finanční podporu poskytovanou Nadací Partnerství a právo používat ochrannou známku programu. Základem je veřejná prospěšnost a neziskový charakter spolupráce. Konkrétní podoba stezek Greenways závisí na zdrojích komunity, možnostech využití krajiny a prioritách obyvatel, institucí a představitelů zájmových skupin. Společným prvkem je to, že jsou budovány občany a pro občany. Užitek zelených stezek: Pro dopravu: stezky jsou využívány jak místními obyvateli, tak návštěvníky. Mohou zlepšit dostupnost často navštěvovaných míst a stát se důležitým a bezpečným prvkem místní dopravní sítě. Pro zdraví a rekreaci: stezky jsou otevřeny pro řadu aktivit pěší turistiku, cyklistiku, in-line bruslaře, letní tréninky běžců na lyžích (podle podmínek i pro běžky v zimě), koloběžky apod. Veřejnou dostupností a celoroční využitelností překonávají specializované sportovní areály. Ekonomické přínosy spočívají v efektivním využití veřejných i soukromých pozemků, stezky mohou zvýšit cenu přilehlých parcel, prostor a zařízení provozovaných v souladu s funkcí stezky. Ve spojení se sektorem služeb generují příjmy, vytvářejí pracovní příležitosti při budování a údržbě. 10

11 Jako prvek územního rozvoje přispívají stezky k naplňování různých funkcí stanovených územním plánem pro určité využití (např. zlepšení dopravní obslužnosti, zhodnocení liniových krajinných prvků), podporují výsadbu zeleně, tvorbu parkových ploch, ochranu a využití břehových porostů. Pro životní prostředí: stezka je praktickou ukázkou, že využívání krajiny může být ohleduplné vůči životnímu prostředí. V krajině může být osou pro vegetační větrolamy a biokoridory. Může být nástrojem výchovy a osvěty, informovat o hodnotách přírodního dědictví. Pro osvětu a vzdělávání: stezka je příležitostí k popisu a interpretaci přírodního, kulturního a historického prostředí, na odpočinkových místech mohou být umístěny zdroje informací o místních zajímavostech. Do projektu stezky se mohou zapojit školy, dětské kroužky, místní komunita a spolky. Návštěva stezky může být impulsem k ochraně opomíjených památek v okolí. Pro šetrnou turistiku: stezky umožňují návštěvníkům bezprostřední kontakt s přírodním a sociálním prostředím, umožňují rozptýlit návštěvnost, monitorovat pohyb a zájem návštěvníků, respektovat únosnou návštěvnost environmentálně citlivých míst. Principy rozvoje zelených stezek pro střední a východní Evropu Principy vyjadřují základní kroky a zásady, které vedou ve fázi plánování, budování a rozvoje stezky k dosažení cílů, zformulovaných v definici zelených stezek. Zelená stezka vždy existuje jako samostatná komunikace nebo trasa vyznačená samostatným nezaměnitelných značením v terénu i v mapách. Zelená stezka má ve svém názvu slovo Greenways (v národním nebo anglickém jazyce), má svoje téma a pokud je to účelné i své logo. Navrhované stezky respektují a účelně doplňují plány rozvoje území, dopravy a cestovního ruchu na všech úrovních. Jsou součástí dopravní politiky sídel a regionů a hlavní náplní generelů pěší a cyklistické dopravy. Každá samostatná zelená stezka má hlavního manažera/koordinátora, kterým může být fyzická osoba, organizace, instituce či obec. Úkolem manažera je vytvořit širší partnerství různých subjektů podél stezky a pečovat o stálý rozvoj a dobrý stav stezky, značení i jejího vybavení. Stezky musí splňovat základní nároky na bezpečnost všech jejich oprávněných uživatelů, tj. účastníků bezmotorové dopravy, pro které je určena. Zelené stezky jsou součástí veřejné dopravy a vhodně ji doplňují, podporují tzv. transmodalitu dopravních systémů. 11

12 Zelená stezka má směrové značení v terénu podle možností doplněné dalšími prvky informačního systému (mapy, interpretační panely) a vybaveností pro uživatele, jako jsou odpočívadla, stojany pro kola, mobiliář pro sport a další. Informace o zelené stezce rozšiřují všichni partneři pomocí map, informačních letáků, turistických průvodců a specializovaných brožur a to v tištěné i elektronické formě. Všechny aktivity spojené s rozvojem zelené stezky dodržují zásady udržitelného rozvoje, ochrany životního prostředí a místního dědictví. V České republice zatím fungují: Greenways Praha Vídeň (www.prahawien.greenways.info) Síť stezek pro cyklistiku, pěší turistiku, jedzce na koni, vodáky. Mezinárodní dálková trasa je doplněna 6 regionálními stezkami a produkty ( Náglova stezka, Novohradsko, Graselova stezka, Greenway řemesel a vyznání, Výtvarná dílna Zahrádky, Greenway Čertovo břemeno). Moravské vinařské stezky (http://vinarske-stezky.cz) Program je založen na spolupráci 280 obcí, vinařů a dalších partnerů. Páteřní dálková trasa je doplněna 10 stezkami v jednotlivých vinařských oblastech, exkluzivní nabídkou programu jsou návštěvy vinných sklepů. Samostatným produktem jsou Sklepní uličky propagace specifického rysu vinařských obcí. Krakow Morava - Vídeň (http://kmw.grennways.info) Mezinárodní dálková trasa je součástí polské Jantarové stezky (Amber Trail), která vede až k Baltskému moři. Na českém (resp. moravsko-slezském) úseku stezky je jedinečnou charakteristikou plánované nejdelší stromořadí tradičních odrůd ovocných stromů, které bude stezku doprovázet. Tyto tři trasy jsou nejstarší a jejich koordinátoři mají nejvíc zkušeností s programem. Jejich mezinárodní propagaci zajišťuje specializovaná cestovní kancelář Greenways Travel Club (www.gtc.com), která nabízí pobytové programy na stezkách s kompletním servisem. Součástí ceny za programový balíček je finanční podpora, kterou zákazník může darovat vybranému projektu, s nímž se při putování stezkou seznámí. Stezky, které se zatím rozvíjejí: Labská stezka Mezinárodní dálková stezka Praha Drážďany. S připojením trasy Špindlerův Mlýn Děčín nabízí tuto stezku jako produkt cestovní kancelář Topbicycle (www.topbicycle.cz) s doprovodnými službami. Berounka Střela (http://grennway.rakovnicko.info) Nabídka programů v oblasti od Křivoklátska po Manětínsko. Jizerská stezka (www.cesky-raj.info) Stezka ve stádiu zrodu záměr Sdružení Český ráj vybudovat bezpečný a turisticky atraktivní koridor podél řeky od pramenů Jizery do Prahy. Rozvoj stezek může být podpořen grantem Nadace Partnerství, které dlouhodobě program rozvíjí a oslovuje finanční zdroje především z podnikatelského prostředí. Zároveň je však nutné od počátku uvažovat o místních stabilních zdrojích na koordinaci aktivit na stezce, propagaci i samotnou péči o stav stezky. Jednou z možností může být program Adoptuj Greenway, který do péče o stezky zapojuje místní podnikatele, komunity, organizace, formální i neformální skupiny, které se finančními příspěvky i dobrovolnou prací podílejí na péči o konkrétní úseky stezek. 12

13 Pro Frýdlantsko jsou zkušenosti tohoto programu využitelné zejména ve vazbě na mezinárodní projekt Krakonošovy stezky, která je zatím pracovně vytyčena v Euroregionu Nisa, od Chelmska Slaskieho (Polsko) do Bad Schandau (Německo). Trasa souvisí s dalšími mezinárodními dálkovými stezkami v Polsku (Bobertalská stezka) a Německu (Cyklostezka Odra Nisa, Labská cyklostezka). Frýdlantskem stezka prochází v úseku Nové Město pod Smrkem Hejnice Raspenava Frýdlant Kunratice. Vzhledem k řadě cyklotras vyznačených na Frýdlantsku, zajímavým památkám, ubytovacím kapacitám a iniciativám, které jsou schopny nabídnout programovou nabídku, je Frýdlantsko nepochybně připraveno být aktivním partnerem na této trase. Proto považujeme za vhodné sledovat koordinaci vzniku a vyznačení trasy a vyvinout snahu, aby převzala principy Greenways a přihlásila se k tomuto programu. Prázdniny na venkově a Stezky dědictví (podle a Dva programy Svazu venkovské turistiky a sdružení ECEAT (Evropské centrum pro eko- a agroturistiku) jsou založeny na společné nabídce služeb se zaručenou kvalitou podle standardů ubytování na venkově. Nabídka je mezinárodní, spolupráce českého sdružení ECEAT s evropskou sítí umožňuje propagovat služby českých podnikatelů zahraničním návštěvníkům a motivovat poskytovatele služeb ke zvyšování kvality a standardů nabízených služeb. Zahrnutí podniku do nabídky a zařazení do katalogu znamená podstoupit proces certifikace (podrobně v následující kapitole) s možností využití poradenství a metodické podpory, kterou nositel programu poskytuje. Společná nabídka je pak propagována v publikacích (v tištěném i elektronickém katalogu), na veletrzích cestovního ruchu a při dalších příležitostech a akcích, jichž se ECEAT a SVT účastní. Oba programy jsou založeny na konceptu venkovské turistiky. Tu charakterizuje několik společných znaků (cit. podle Marie Stříbrné): malé ubytovací kapacity komorní, rodinné prostředí doporučení ubytovávat maximálně 10 osob (možnost podání snídaní v rámci volné živnosti - ubytovací služby) převažující klientela - rodiny s dětmi hospodářský dvůr se zvířaty - farmářská rodina a její specifické zázemí vstřícnost k hostům - hosté jako součást rodiny farmáře Ve vztahu k udržitelnému rozvoji jsou (vedle environmentálních požadavků ve standardech služeb) významné i přínosy, jaké má venkovská turistika pro zaměstnanost na venkově. Podle zkušeností je typický zejména vznik podnikatelských příležitostí a pracovních míst pro ženy, kterým nabízí sloučení práce a péče o rodinu a domácnost, možnost zhodnocení vlastní nemovitosti a práci doma, tzn. lepší podmínky než při dojíždění za prací. Praktické rady pro poskytovatele služeb ve venkovské turistice přináší publikace Jedou k nám hosté. Na Frýdlantsku zatím působí jediný penzion certifikovaný v systému ECEAT penzion Selský dvůr v Raspenavě. Zájem dalších subjektů je zatím limitován finančními prostředky, ale byl zaznamenán jak v poradenské činnosti SVT, tak při akcích pořádaných MASiF (seminář v zaměřený na cestovní ruch v programu Zelené centrum Frýdlantska, 2005). Pro majitele rodinných farem, chalup a provozovatele stávajících penzionů by registrace znamenala většinou investice do rekonstrukcí a stavebních úprav. S využitím metodiky a poradenství Svazu venkovské turistiky a ECEATu a finančních prostředků (např. ROP, PRV osa III a IV) by bylo možné v krátké době zvýšit možnost kvalitního ubytování a s využitím programu nabídku efektivně propagovat. Tato aktivita by posílila marketingovou charakteristiku Frýdlantska jako venkovské oblasti se zachovalými přírodními a kulturními hodnotami a propojila Frýdlantsko s podobně zaměřenými oblastmi v Evropě. 13

14 SYSTÉMY ŘÍZENÍ A CERTIFIKACE PODLE ENVIRONMENTÁLNÍCH PRINCIŮ V CESTOVNÍM RUCHU Environmentální systémy řízení Ozeleňování služeb se v cestovním ruchu projevuje především v hotelnictví a stravování. Při markantním nárůstu zájmu o environmentální dopady podnikání nejde jen o zvyšování ekologického povědomí podnikatelů, ale především o ekonomické přínosy (úspory nákladů) a posilování konkurenceschopnosti podniků (zlepšení image, doložená vyšší kvalita služeb, loajalita zákazníků i zaměstnanců). Ekologické principy mohou být uplatňovány na úrovni jednotlivých směrnic, nebo celého podnikového řízení V oblasti cestovního ruchu se uplatňují především tyto systémy: Green engineering projektování a výstavba šetrná vůči životnímu prostředí (náročnost na zdroje, úspornost provozu z hlediska spotřeby energie a vody a zatížení prostředí odpady) Green management - ekologicky šetrné přístupy při řízení podniku (např. Green marketing zdůrazňování environmentálně příznivého chování v propagaci (např. využívání biopotravin, ekologicky šetrných produktů apod.), zaměření na cílové skupiny zajímající se o šetrný cestovní ruch EMS, EMAS Environmental Management System: systém řízení procesů ve firmě s ohledem na dopady za životní prostředí. Databázi firem s certifikací EMS/EMAS vede Ministerstvo životního prostředí. Jednodušší než systém EMAS je aplikace směrnice ISO Cílem těchto systémů je vzájemná provázanost ekologických, ekonomických a sociálních přístupů k podnikání. Při certifikaci jde o hodnocení rozhodovacích variant a celkového řízení podniku nejen podle ekonomických, ale i ekologických aspektů. Systémy certifikace ekologicky šetrných sluţeb The Flower /Květina evropská značka ekologicky šetrných sluţeb cestovního ruchu Národní systém certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu je koncipován jako nástroj vedoucí k dosažení udržitelnosti v souladu s koncepcí státní politiky cestovního ruchu. Realizace systému certifikace je jedním z kroků k zavedení strategických dokumentů Evropské komise do praxe. Jde o tyto dokumenty: Basic orientations for the sustainability of European tourism Working together for the future of European tourism Corporate Social Responsibility: A Business Contribution to Sustainable Development Systém ekoznačení platný v Evropské unii je nadnárodní systém, který byl založen na základě nařízení rady Evropského hospodářského společenství ze dne 23. března 1992 (EEC No. 880/92 on a Community eco-label award scheme). Program ekoznačení EU je dobrovolný. Přihlásit se do něj mohou jednotliví podnikatelé, a to prostřednictvím národní agentury. Odpovědným orgánem pro realizaci evropského programu ekoznačení v České republice je Agentura pro ekologicky šetrné výrobky, garantem je Ministerstvo životního prostředí. V neprospěch certifikace ze strany malých podniků ve venkovských oblastech prozatím mluví finanční náročnost (poplatek při žádosti 9000 EUR, roční poplatky ve výši několika tisíc EUR). 14

15 Ubytování na venkově Zpracovatelem a garantem standardizace ubytovacích služeb v malých podnicích (v soukromí, malé kempy, pokoje pro hosty), které jsou ve venkovské turistice nejtypičtější, je Svaz venkovské turistiky (zdroj: Standardy uvádíme, protože jsou základním minimem, který respektují i ostatní, nadstavbové certifikační systémy, které zahrnují i environmentální standardy (ECEAT apod.). STANDARDY UBYTOVÁNÍ V SOUKROMÍ - podrobný prováděcí předpis 1. Postup pro udělení certifikátu Certifikaci "ubytování v soukromí" provádí z pověření Ministerstva pro místní rozvoj Svaz venkovské turistiky. Ubytovací zařízení (dále jen UZ), jež má být certifikováno jako ubytování v soukromí, musí odpovídat požadavkům na kategorii, kapacitu a třídu včetně zvláštních požadavků dle jednotlivých druhů. Každému jednotlivému požadavku s výjimkou závazného minima je přidělena určitá bodová hodnota. Pro dosažení certifikátu je vyžadováno dosažení stanoveného % z maxima bodů. Závazné minimum musí být splněno beze zbytku. Splnění požadavků standardů se kontroluje při vstupní a následné kontrolní proceduře. 2. Kategorie malý kemp pronájem pozemku pro přechodné ubytování hostů (stan, obytný přívěs), případně vybavené i samostatnými ubytovacími objekty či pokoji. Malý kemp má samostatné hygienické zařízení, případně další vybavení a technické zázemí. ubytovací objekt / apartmán (letní byt) s vlastním vařením samostatná stavba (chalupa) nebo bytová jednotka s jednou nebo více obytnými místnostmi (pokoji, ložnicemi), hygienickým zařízením, samoobslužnou kuchyní a dalším vybavením. Může být k dispozici i společenská místnost. Pronajímá jako celek. ubytování se stravováním ubytovací zařízení, jež poskytuje kromě ubytování (většinou v jednotlivých pokojích, maximálně 4) i stravovací služby (minimálně snídaně). Může být k dispozici i společenská místnost. Ubytování tohoto druhu zpravidla poskytuje služby na libovolný počet nocí bez fixního nástupního dne. 3. Kapacita Ubytovací zařízení může mít maximální kapacitu do 35 osob. O výjimkách může rozhodnout certifikační orgán. V kempu je kapacita omezena do velikosti 20 kempovacích míst (stání). 4. Třída ubytovacího zařízení (UZ) Standardy rozlišují 4 kvalitativní třídy. Ubytovací zařízení (UZ) je zařazeno do třídy na základě kontroly. O zařazení do příslušné třídy rozhoduje certifikační orgán. Pro zařazení do příslušné třídy musí UZ splnit v požadovaném rozsahu: 4.1 Všeobecné standardy Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum v plném rozsahu Závazné minimum Pro všechny třídy: majitel/provozovatel musí postupovat podle platných zákonů (Živnostenský zákon...) UZ musí být mimo dosah zdrojů hluku a znečišťování jako jsou dálnice, železniční tratě, letiště, tovární komplexy, soustavný provoz místních strojů vč. zemědělských, hnojiště, skládky odpadů, jímky, kouř lokálního topení, hlasitý poslech rádia či televize apod. UZ musí umožňovat bezpečný a pohodlný přístup přijíždějících a odjíždějících hostů a značení příjezdové cesty musí umožňovat hostům snadnou orientaci příjezdové komunikace musí mít zpevněný a bezprašný povrch a k dispozici musí být odstavná plocha pro parkování vozidel UZ musí umožňovat vstup hostů po celých 24 hodin ubytovatel/provozovatel musí být tolerantní vůči (odlišnému) náboženství, barvě pleti, sexuálnímu zaměření hostů a podobně ubytovatel/provozovatel musí být ochoten komunikovat s hosty a schopen vytvořit příjemnou atmosféru v UZ nebo v blízkém okolí musí být k dispozici telefon UZ je udržováno v čistotě a pořádku včetně okolí pokud je zásobování pitnou vodou zajišťováno z jiného zdroje než veřejného vodovodu, musí být zabezpečena její zdravotní nezávadnost (atest hygienické služby) 15

16 4.2 Standardy pro informace, bezpečnost, ceny a rozsah služeb Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum v plném rozsahu Standardy pro informace Informace jsou velmi důležitým aspektem turistiky. Hosté musí být korektně a plně informováni. Všechny informace musí být na viditelném místě, aby se zejména s cenami mohl host seznámit ještě před čerpáním služeb.informace jsou velmi důležitým aspektem turistiky. Hosté musí být korektně a plně informováni. Všechny informace musí být na viditelném místě, aby se zejména s cenami mohl host seznámit ještě před čerpáním služeb. Závazné minimum Pro všechny třídy: Doporučení informační tabule nebo brožura, umístěná na viditelném místě, musí obsahovat nejméně: ceník v Kč a Euro vč. nabídky speciálních služeb a aktivit a jejich cen, domácí řád, mapu okolí, důležitá telefonní čísla - lékař, policie, hasiči všichni hosté musí být registrováni v knize hostů v případě, že ubytovatel není doma, musí nechat přijíždějícím hostům vzkaz s instrukcemi, jak postupovat Informujte hosty zejména o: místní přírodě, krajině, kulturních a sociálních podmínkách v místě a okolí farmě a vlastním hospodářství místních dopravních spojích (vlak i autobus) možnostech rekreace a sportu v okolí, včetně cen (plavání, jízda na koni, cyklistika...) otvíracích hodinách muzeí, hradů, zámků; kulturních programech, provozu kin... možnostech stravování a nákupu potravin v okolí konání trhů, jarmarků a festivalů době konání bohoslužeb nejbližším turistickém inf. centru, kadeřnictví... možnostech koupě turistických průvodců, fotografických publikací o kraji tom, čím farma přispívá k ochraně přírody a čím mohou přispět hosté, o nebezpečných místech a co dělat v určitých situacích (např. nebezpečná místa v řece, při požáru, při rychlých změnách počasí na horách apod.) všechny informace a ceníky uveďte navíc alespoň jedním cizím jazykem (anglicky nebo německy), lépe ve více jazycích - anglicky, německy, holandsky, příp. francouzsky, italsky atd. zaveďte knihu - kroniku pro hosty Standardy pro bezpečnost hostů Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: Doporučení UZ vybavit lékárničkou první pomoci, průběžně doplňovanou a umístěnou na vhodném místě (mimo dosah dětí). přijmout opatření, jež zamezí napadení hostů zvířaty ubytovatele, např. psy mít uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škody pokud se v blízkosti domu nachází řeka, jezero, přehradní nádrž či jiná volná voda, měl by být k dispozici odpovídající záchranný prostředek vybavit stoly v pokojích či noční stolky zásuvkami na zámek na cennosti nebo nabídnout úschovu cenností Standardy pro ceny a způsob platby Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: všechny ceny, které jsou účtovány v ubytovacím zařízení, musí být uvedeny v ceníku host musí být seznámen s cenou ještě před poskytnutím požadované služby ubytovatel je povinen vydat hostům srozumitelný účet s popisem služeb a cenou za ně jsou stanoveny jednotné ceny pro tuzemce a cizince 16

17 Standardy pro služby a aktivity Doporučení schopnost komunikace alespoň v jednom cizím jazyce vyzvednutí a odvezení hosta na zastávku hromadné dopravy služba hlídání dětí, když jejich rodiče chtějí něco podnikat sami nabídnout hry, knihy, TV, video, radio, hudební nástroje k dispozici herna (k hraní kulečníku, stolního tenisu atd.), bazén nebo sauna nabídnout možnost pomáhat při zemědělských pracích případně i výměnou za jídlo či pobyt nabídnout či zprostředkovat vyjížďky s koňským povozem, jízdu na koni půjčování kol a sportovních potřeb, lehátek, houpací sítě a úschova kol hostů nabídnout návštěvu místních řemeslníků a umělců, pořádání tématických večerů nebo organizovat při zvláštních příležitostech různé akce (při narozeninách, ukázku místní kuchyně, malování na skle apod.) prodej místních lidových suvenýrů, pohlednic, knih, map nabídka itinerářů pro pěší výlety, cyklovýlety atd. v příslušných jazykových mutacích nabídnout službu praní prádla nebo dát k dispozici automatickou pračku nabídnout vegetariánská, veganská jídla (veganské = zcela bez živočišných bílkovin, tj.bez mléka, vajec, sýrů...) a makrobiotickou stravu 4.3. Standardy pro obytnou místnost ( = pokoj, ložnice) Obytná místnost je uzamykatelný prostor s lůžky a dalším vybavením. Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum + požadavek třídy. Závazné minimum obytná místnost musí být suchá, bez pachu stuchliny či dokonce plísní, větratelná, osvětlená denním světlem, umístěná nikoliv v suterénu, v topném období vytápěná na stabilní teplotu min. 18,5 C obytná místnost smí mít nanejvýš 4 stálá lůžka; pouze dovoluje-li to rozměr místnosti a na přání hosta mohou být přidána maximálně 2 příležitostná lůžka min. výška místnosti musí být 2,40 m, při použití patrových lůžek 2,60 m okna i vnitřní dveře, jsou-li prosklené, musí být vybaveny záclonami a závěsem (žaluziemi či roletami) pro zabránění pohledu zvenčí a pro možnost zatemnění. minimální vybavení obytné místnosti: elektrické osvětlení (hlavní pro celou místnost + osv. u každého lůžka a příp. umyvadla), zrcadlo, zásuvka v dosahu zrcadla, stůl, skříň s přihrádkami a oddílem pro zavěšování šatů vč. věšáků na šaty (2 ks na os.), nádoba na odpadky, popelník (je-li v místnosti dovoleno kouřit), dle počtu lůžek židle nebo křesla, noční stolky nebo skříňky, deky navíc pro případ chladného počasí, předložka před lůžkem (kromě podlah krytých kobercem) Doporučení skleničky na vodu a skleničky na čištění zubů, nejsou-li umístěny v koupelně zásuvky označit hodnotou napětí 4.4. Standardy pro společenskou místnost (obývací pokoj). Společenská místnost slouží ke společným aktivitám hostů, jako je čtení, hry atd. Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum v plném rozsahu. Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: Doporučení společenská místnost musí být vybavena stolem (stoly) a židlemi osvětlení obývací (společenské) místnosti musí umožňovat dokonalé čtení a psaní u stolu ve společenské místnosti nesmí být umístěna stálá lůžka vybavení čalouněnými křesly, pohovkou vybavení kachlovými kamny nebo krbem 4.5. Standardy pro samoobslužnou kuchyň Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum + požadavek třídy. Závazné minimum samoobslužné kuchyně pro kemp: 17

18 stavebně oddělený prostor s vybavením pro přípravu jídel a nápojů, mytí nádobí, úschovu nádobí a suchých potravin a s ledničkou musí být účinně odvětrávána musí sloužit výhradně hostům Závazné minimum samoobslužné kuchyně pro ubytování s vlastním vařením: Doporučení stavebně oddělený prostor s vybavením pro přípravu jídel a nápojů, mytí nádobí, úschovu nádobí a suchých potravin a s ledničkou musí mít samostatný vchod z chodby musí být účinně odvětrávána musí sloužit výhradně hostům na osobu kompletní příbor (nůž, lžíce, vidlička, lžička), talíř (hluboký, mělký, dezertní), sklenice, hrnek; na jednu kuchyň: plynový nebo elektrický vařič s alespoň dvěma plotýnkami, konvice na přípravu čaje vč. sítka, dřez, hrnce, kastroly a poklice (velké, střední, malé), 1 velký hrnec pro 6 a více osob, pánev na smažení, mísa, nůž na krájení, naběračka, otvírač konzerv, lahví a vývrtka, prkénko, cedník, struhadlo, kartáč nebo houba na mytí nádobí, 2 utěrky na nádobí (výměna min. 1x za 3 dny), nádoba na odpad, chladnička, smeták, lopatka, smetáček, prachovka, koště, hadr na podlahu, kbelík rychlovarná konvice, mikrovlnná trouba škrabka na brambory Pro třídu ** a výše: Pro třídu *** : Doporučení jednotné příbory a nádobí v dobrém stavu, nikoliv hliníkové, plynový nebo elektrický sporák s troubou a čtyřmi plotýnkami, kávovar, cukřenka a stolní souprava na koření (pepř, sůl, paprika), skříňka na příbory nebo oddělená zásuvka, stolní prostírání nebo ubrus, podnos, nádoba na ukládání chleba, džbán na vodu, mačkadla na citrusy, váleček na těsto, kuchyňské nůžky, pro každou osobu sklenka na víno a šálek s podšálkem. velmi kvalitní nádobí, příbory a potřeby na vaření, kvalitní sporák s troubou a grilem, mraznička, mixer nebo robot, mikrovlnná trouba, k dispozici je čaj, káva, cukr, sůl a základní koření. služba doplňování chladničky podle objednávky hostů 4.6. Standardy pro lůžka Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: Doporučení min. rozměr 200 x 80 cm (u nábytku v tradičním stylu je min. rozměr 190 x75 cm) minimální výška stálého lůžka vč. matrace 40 cm od úrovně podlahy minimální plocha místnosti pro 1 lůžko je 5 m2, pro patrové lůžko 9,5 m2 jako stálá lůžka nesmí sloužit rozkládací křesla, gauče, pohovky, lehátka atp. horní plocha lůžka musí být nedělená (matrace z jednoho kusu nebo dělené matrace kryté čabrakou), v jedné rovině, případný podhlavník musí být odnímatelný lůžko nesmí vrzat dává-li se místo 2 lůžek manželské lůžko (dvojlůžko), musí mít plochu pro ležení o rozměrech min. 200 x 150 cm a musí mít přístup ze stran užívání patrových lůžek se připouští výjimečně, za předpokladu, že světlá výška místnosti je minimálně 260 cm; horní lůžko musí mít zábranu a pod matrací nepropustnou podložku; přístup k hornímu lůžku musí být řešen žebříkem postele vybavit zdravotními matracemi 4.7. Standardy pro hygienická zařízení (HZ) Koupelna a WC, příp. i oddělená sanitární místnost. Koupelna je stavebně oddělený prostor, v němž je umístěna samostatná sprcha nebo koupací vana a umyvadlo s tekoucí vodou. Je-li hygienické zařízení součástí obytné místnosti (pokoje, ložnice), 18

19 může být součástí koupelny i WC. Pokud hygienické zařízení není součástí obytné místnosti, na každých 6 ubytovaných osob musí být k dispozici jedna vana nebo samostatná sprcha a samostatné WC. Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: HZ musí sloužit výhradně hostům, personál (provozovatel) má k dispozici jiné HZ musí být přístupné 24 hodin denně a musí být dostatečně osvětleno HZ musí mít snadno omyvatelný povrch stěn (keramické obklady) do výše 180 cm (koupelna) nebo 160 cm (WC) a musí být opatřeno vodotěsnou a snadno omývatelnou podlahou, zabezpečenou proti uklouznutí HZ musí být vybaveno účinným systémem přirozeného nebo nuceného větrání koupelna musí mít minimální plochu 3,3 m2 v případě že je vybavena pouze sprchou a 3,8 m2, je-li vybavena i vanou koupelna musí být vybavena věšáky na ručníky, osušky a oděv, předložkou k vaně nebo sprše, uzavíratelnou nádobou na odpadky, dostatečně velkou odkládací plochou nebo skříňkou u umyvadla, zrcadlem, umístěným nad umyvadlem, elektrickou zásuvkou, která je na dosah přívodního kabelu elektrického spotřebiče u zrcadla (holicí strojek, fén) ve sprše musí být bezpečnostní záchytná tyč a držák na mýdlo samostatné WC musí být vybaveno splachovací záchodovou mísou, uzavíratelnou nádobou na odpadky, schránkou nebo držákem s toaletním papírem + zásobním balením a kartáčem na čištění záchodové mísy a věšáky na odložení svršků. musí být zabezpečena možnost mytí rukou po použití WC 4.8 Hygienické a ekologické standardy Závazné minimum Pro všechny druhy a třídy: 5.1. Malý kemp hygienické zařízení pro druhy kemp a ubytování se stravováním se musí denně umývat a minimálně jednou týdně dezinfikovat pro druh "ubytovací objekt/letní byt" se připouští běžný úklid místností hosty; v tomto případě musí být k dispozici příslušné prostředky pro úklid (smeták, lopatka a smetáček, hadr na podlahu, kbelík, prachovka, případně i vysavač nebo mechanická metlu na údržbu koberců) úklid společných hygienických zařízení a závěrečný úklid při změně hostů vždy zajišťuje ubytovatel poškozené ložní prádlo musí být z užívání vyřazeno k odkládání odpadů slouží uzavíratelné nádoby (koše, popelnice, kontejnery), nebo silnostěnné igelitové pytle nádoby na shromažďování odpadu se umisťují mimo budovy co nejdále zejména od oken ubytovacích prostor, jídelny a kuchyně,společenské místnostie stojanech kapacita nádob na shromažďování odpadů je stanovena v objemu 1 litr denně na 1 hosta. nádoby se vyprazdňují nebo odvážejí podle potřeby, nejméně však jednou týdně k vytápění pokojů se nepoužívají plynová katalytická kamna bez odtahu spalin odpadní vody jsou likvidovány odpovídajícím způsobem (kanalizace, septik, čistička) Pro udělení certifikátu je třeba splnit závazné minimum + požadavek třídy. Závazné minimum (třída *) kempovací místo musí být vodorovné, bez hrbolů a dolíků, zatravněné, nezaplevelené, odvodněné, ne písčité ani se zpevněným povrchem a musí být dostupné v jakémkoli počasí po celou dobu provozu na kempovací místo nesmí mít přístup domácí a hospodářská zvířata minimální plocha pro rodinný stan či obytný přívěs a vozidlo nebo obytné motorové vozidlo je 50 m2 hygienické zařízení pouze pro hosty s tekoucí vodou k dispozici po dobu 24 hodin denně hygienické zařízení musí být umístěno tak, aby hosté při jeho užívání nerušili jiné hosty místo pro vylévání odpadní vody je srozumitelně určeno prostor kempu je ohraničen Pro třídu ** a výše hygienické zařízení s tekoucí teplou vodou, v množství minimálně 20l na hosta nebo průtočný ohřívač k dispozici přípojka el. proudu pro karavany a obytné přívěsy prostor pro posezení a odpočinek hostů; pokud je venkovní, je zastřešený samostatný prostor pro mytí nádobí v objektu nebo ve vzdálenosti do 500 m je zajištěna možnost nákupu občerstvení a zákl. potravin k dispozici místo pro sušení oděvů podmínky pro provozování sportů, vč. půjčování sportovních potřeb 19

20 je zřízeno ohniště (určeno místo k rozdělávání ohně) Celkový součet je 44 bodů, pro přidělení třídy je třeba získat 36 bodů Pro třídu *** samostatné hygienické zařízení pro ženy a pro muže k dispozici samoobslužná kuchyňka (stavebně oddělený prostor s vybavením pro přípravu jídel a nápojů, mytí nádobí, úschovu nádobí a suchých potravin, s ledničkou a nádobou na odpad v blízkosti); účinně odvětrávána, slouží výhradně hostům v objektu nebo v docházkové vzdálenosti do 500 m je zajištěna možnost celodenního stravování hostů, prodej občerstvení a základních potravin cesta mezi místem pro stany a hyg. zařízením je v noci osvětlena kempovací místo je vhodně stíněné a jednotlivá "stání" oddělená zelení vnitřní komunikace mají bezprašný zpevněný povrch je k dispozici vodovodní přípojka pro obytná auta a přívěsy v objektu je k dispozici místnost s televizorem nebo rozhlasovým přijímačem Celkový součet je 49 bodů, pro přidělení třídy je třeba získat 41 bodů 5.2 UBYTOVACÍ OBJEKT / LETNÍ BYT S VLASTNÍM VAŘENÍM (self catering) Závazné minimum (třída *) Objekt sestává z obytných místností (pokojů nebo ložnic), samoobslužné kuchyně nebo kuchyňského koutu, hygienického zařízení, případně společenské místnosti; obytná místnost je suchá, bez pachu stuchliny či dokonce plísní, větratelná, osvětlená denním světlem, umístěná nikoliv v suterénu, v topném období vytápěná na stabilní teplotu min. 20 C jedna obytná místnost (pokoj, ložnice) má nanejvýš 4 stálá lůžka; a max. 2 příležitostná min. výška místnosti je 2,40 m, při použití patrových lůžek 2,60 m minimální plocha místnosti pro 1 lůžko je 5 m2, pro patrové lůžko 9,5 m2 hygienické zařízení pouze pro hosty ubytovacího objektu, s tekoucí teplou vodou min. rozměr lůžek 200 x 80 cm (u nábytku v tradičním stylu je min. rozměr 190 x75 cm) manželské lůžko (dvojlůžko), má plochu pro ležení o rozměrech min. 200 x 150 cm a musí mít přístup ze stran minimální výška stálého lůžka vč. matrace 40 cm od úrovně podlahy lůžko i matrace jsou v dobrém stavu, přiměřené měkkosti, pevné, postel nesmí vrzat jako stálá lůžka neslouží rozkládací křesla, gauče, pohovky, lehátka atp. horní plocha lůžka je nedělená (matrace z jednoho kusu), v jedné rovině, případný podhlavník musí být odnímatelný lůžkoviny poskytuje ubytovatel minimální vybavení obytné místnosti: elektrické osvětlení (hlavní pro celou místnost + osv. u každého lůžka a příp. umyvadla), zrcadlo (není nutné, je-li např. v koupelně, jež je součástí pokoje), zásuvka v dosahu zrcadla, skříň s přihrádkami a oddílem pro zavěšování šatů vč. věšáků na šaty (2 ks na os.), noční stolek, polička u každého lůžka, nádoba na odpadky (není nutné, je-li např. v koupelně, jež je součástí pokoje), popelník (je-li v místnosti dovoleno kouřit) okna i vnitřní dveře, jsou-li prosklené, jsou vybaveny záclonami, závěsem, žaluziemi či roletami pro zabránění pohledu zvenčí a pro možnost zatemnění společná kuchyně je přiměřené velikosti k počtu ubytovaných osob, vybavená pro přípravu jídel a nápojů, mytí nádobí, úschovu nádobí a suchých potravin a s ledničkou; je účinně odvětrávána; slouží výhradně hostům ubytovacího objektu minimální vybavení kuchyně: na osobu kompletní příbor (nůž, lžíce, vidlička, lžička), talíř (hluboký, mělký, dezertní), sklenice, hrnek; plynový nebo elektrický vařič s alespoň dvěma plotýnkami, konvice na přípravu čaje vč. sítka, dřez, hrnce, kastroly a poklice (velké, střední, malé), 1 velký hrnec pro 6 a více osob, pánev na smažení, mísa, nůž na krájení, naběračka, otvírač konzerv, lahví a vývrtka, prkénko, cedník, struhadlo, kartáč nebo houba na mytí nádobí, 2 utěrky na nádobí (výměna min. 1x za 3 dny), nádoba na odpad, smeták, lopatka, hadr na podlahu, kbelík. K dispozici sůl a základní koření (pepř, majoránka, paprika, apod.) hostům je k dispozici společenská místnost, vybavená stolem a židlemi nebo lavicemi dle počtu osob, dostatečně osvětlená, bez stálých lůžek; jako společenská místnost může sloužit i kuchyně D - deky navíc pro případ chladného počasí, Pro třídu ** a výše každá ubytovací jednotka / apartmá má vlastní hygienické zařízení s tekoucí teplou vodou, příprava vody je bez zásahu hostů úklid a povlečení lůžek provádí ubytovatel při střídání, nejméně po 7 dnech nábytek musí být pevný a v dobrém stavu vytápění nikoliv lokální tuhými palivy 20

DOPORUČENÝ STANDARD UBYTOVACÍCH SLUŽEB. Ubytování v soukromí Ubytování v kempech a chatových osadách Ubytování v turistických ubytovnách

DOPORUČENÝ STANDARD UBYTOVACÍCH SLUŽEB. Ubytování v soukromí Ubytování v kempech a chatových osadách Ubytování v turistických ubytovnách DOPORUČENÝ STANDARD UBYTOVACÍCH SLUŽEB Ubytování v soukromí Ubytování v kempech a chatových osadách Ubytování v turistických ubytovnách Obsah Kategorizace ubytovacích zařízení Část první - Ubytování v

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008

Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Jakub Smolík, manažer Greenways Praha-Vídeň Co jsou Greenways? Zelené stezky Greenways jsou multifunkční stezky a zelené

Více

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ Typy, definice, základní pojmy KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU, STANDARDY UBYTOVÁNÍ PRO VENKOVSKOU TURISTIKU A AGROTURISTIKU Kategorie ubytování Osnova

Více

Hodnoticí tabulka certifikace Ubytování v soukromí, verze 1. 1. 2016. Pro subjekt...

Hodnoticí tabulka certifikace Ubytování v soukromí, verze 1. 1. 2016. Pro subjekt... Hodnoticí tabulka certifikace Ubytování v soukromí, verze.. 06 Pro subjekt.... Kvalita zařízení POČET KVĚTIN. Venkovní prostory.. Označení Jak jde subjekt najít? Např. s mapou, popisem trasy, informační

Více

Seminář a exkurze pro poskytovatele služeb podél Labské stezky v Ústeckém kraji v rámci projektu Partnerství o.p.s Labská stezka bez hranic

Seminář a exkurze pro poskytovatele služeb podél Labské stezky v Ústeckém kraji v rámci projektu Partnerství o.p.s Labská stezka bez hranic Seminář a exkurze pro poskytovatele služeb podél Labské stezky v Ústeckém kraji v rámci projektu Partnerství o.p.s Labská stezka bez hranic Nadace Partnerství Vás srdečně zve na jednodenní seminář spojený

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

Doporučený standard ubytovacích služeb 1.Ubytování v soukromí 2.Kempy a chatové osady 3.Turistické ubytovny

Doporučený standard ubytovacích služeb 1.Ubytování v soukromí 2.Kempy a chatové osady 3.Turistické ubytovny Ministerstvo pro místní rozvoj Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice Kempy a chatové osady ČR, živnostenské společenstvo Klub českých turistů Doporučený standard ubytovacích služeb

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Regionální certifikace

Regionální certifikace Regionální certifikace Provozovatel: IČO: Název provozovny: Adresa: Kontaktní osoba: Telefon: Kritéria REGIONÁLNÍ CERTIFIKACE bronze silver gold diamond Legenda: pov = povinné, pv = povinně volitelné pov.

Více

Připomínkový list. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s.

Připomínkový list. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s. Registrační číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/14.00263 Název nositele strategie: Místní akční skupina Hlučínsko, z.s. Číslo připomínky 1 Charita Hlučín, Lukáš 2 Charita Hlučín, Lukáš 3 Charita Hlučín, Lukáš

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz V roce 2008 MAS KS 10 200 obyvatel, nyní 34 100 obyvatel (65 obcí) MAS přináší do regionu ročně cca

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014

Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Řeka Jizera Největší pravostranný přítok Labe (cca 165 km). Propojuje státní hranice s Polskem, turistické regiony Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Střední Čechy (Polabí)

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

Hostětín. Udržitelný rozvoj v cestovním ruchu. ZO ČSOP Veronica Brno, Hostětín. Zelená inspirace z Bílých Karpat

Hostětín. Udržitelný rozvoj v cestovním ruchu. ZO ČSOP Veronica Brno, Hostětín. Zelená inspirace z Bílých Karpat Hostětín Zelená inspirace z Bílých Karpat Udržitelný rozvoj v cestovním ruchu ZO ČSOP Veronica Brno, Hostětín Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Ekonomické přínosy Udržitelnost Ekologické přínosy Sociální

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU, STANDARDY UBYTOVÁNÍ PRO VENKOVSKOU TURISTIKU A AGROTURISTIKU

KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU, STANDARDY UBYTOVÁNÍ PRO VENKOVSKOU TURISTIKU A AGROTURISTIKU Občanské sdružení přátel povodí Labe (žadatel) Kongresové centrum ILF, a.s. (vzdělávací subjekt) KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU, STANDARDY UBYTOVÁNÍ PRO VENKOVSKOU TURISTIKU A AGROTURISTIKU

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s.

Přehled fichí. MAS Sedlčansko, o.p.s. Přehled fichí Fiche č. 1: Podpora a vznik mikropodniků (minimální výše ZV 100 000, maximální výše ZV 500 000) 1) rekonstrukce a modernizace objektu, případně nová výstavba budov a ploch pro zakládání a

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města

Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role města Prioritní osa 1 (PO 1): Infrastruktura a životní prostředí Oblast Opatření Typy aktivit Role 1.1. Doprava a komunikace 1.2. Technická infrastruktura Zlepšení stavu komunikací ve městě Snížení negativních

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

PŘÍLOHA Č. 3 VÝZVY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DROBNÝ PŘÍSPĚVEK. Popis investičního záměru drobného příspěvku

PŘÍLOHA Č. 3 VÝZVY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DROBNÝ PŘÍSPĚVEK. Popis investičního záměru drobného příspěvku PŘÍLOHA Č. 3 VÝZVY K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DROBNÝ PŘÍSPĚVEK investičního záměru V 36 1.0 Stránka 1 z 7 Jedná se o popis investičního záměru, který slouží jako podklad pro zajištění hospodárnosti. Název

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Pokyny k provádění certifikace turistických ubytoven

Pokyny k provádění certifikace turistických ubytoven Směrnice KČT HOSP. 6/2000 Pokyny k provádění certifikace turistických ubytoven listopad 2000 (aktualizace 2012) Certifikace turistických ubytoven Úvod Dne 14.7.1999 vzala vláda ČR na vědomí usnesením č.

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR

Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Program rozvoje venkova ČR Osnova prezentace: prioritní osy podpora podnikání cestovní

Více

PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY

PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY PROGRAM OBNOVY VENKOVA OBEC PLAVY okres Jablonec nad Nisou kraj Liberecký období : 2008 2012 Program obnovy venkova byl schválen usnesením Zastupitelstva Obce Plavy č. 22/1/08 ze dne 12.3.2008 I. ÚČEL

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

Katalog & nahlédnutí. do inventáře. Residence Lipno

Katalog & nahlédnutí. do inventáře. Residence Lipno Katalog & nahlédnutí do inventáře Residence Lipno Červenec 2011 Změny jsou vyhrazeny Vzorky barev možnost 1 oranžová / červená Pohovka z umělé kůže soft dark brown 210 nebo Křeslo a polštáře na pohovku

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY KOMETKA, s.r.o.

PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY KOMETKA, s.r.o. PROVOZNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY KOMETKA, s.r.o. I. Údaje o zařízení Adresa: Kometka, Střední 26, 60200 Brno Telefon: 549 439 284, mob. 739 219 156 IČO: 01873784 Odpovědná osoba: Mgr. Lenka Řeholová, ředitelka

Více

Programy Nadace Partnerství pro obce a regiony

Programy Nadace Partnerství pro obce a regiony Programy Nadace Partnerství pro obce a regiony Stezky Greenways Soutěže cesty Městy a Město stromů Granty, asistence Daniel Mourek Ondřej Fábera Nadace Partnerství Pomáháme pečovat o životní prostředí,

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu. Bystřice nad Pernštýnem 19. října 2010 Ing. Blanka Fedáková

Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu. Bystřice nad Pernštýnem 19. října 2010 Ing. Blanka Fedáková Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu Bystřice nad Pernštýnem 19. října 2010 Ing. Blanka Fedáková Zaměření opatření rozvoj venkovské ekonomiky směrem k cestovnímu ruchu využití potenciálu zemědělských

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

Regionální značka jako součást marketingu

Regionální značka jako součást marketingu Regionální značka jako součást marketingu Magda Sedmíková Asociace regionálních značek, o.s. Znojmo, 23. března 2011 Co je to regionální značka? vizuální označení = logo, grafická značka záruka původu

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e

www.survio.com Souˇ casn a kvalita ˇ zivota ve Vaˇsem mˇ estˇ e www.survio.com Současná kvalita života ve Vašem městě Obsah 1 Základní údaje 3 2 Náhled dotazníku 4 3 Statistika respondentů 7 4 Přehled odpovědí 8 1. Váš věk.......................................................

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu??

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu?? MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA turistická oblast středoevropského významu?? Moravskoslezský kraj, okres Bruntál NízkýJeseník sestává z 13 obcí (Bruntál, Dlouhá Stráň, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Lomnice,

Více

Certifikace Cyklisté vítáni

Certifikace Cyklisté vítáni Certifikace Cyklisté vítáni Využití potenciálu cykloturistiky a zvyšování kvality cykloturistických produktů Radek Patrný, Nadace Partnerství 26. 3. 2013, Fórum cestovního ruchu, Posázaví Nadace Partnerství

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Zápis z pracovního jednání Česko jede, které proběhlo dne 6.11. 2014 v Brně, v rámci veletrhu Sport Life a semináře Česko jede

Zápis z pracovního jednání Česko jede, které proběhlo dne 6.11. 2014 v Brně, v rámci veletrhu Sport Life a semináře Česko jede Zápis z pracovního jednání Česko jede, které proběhlo dne 6.11. 2014 v Brně, v rámci veletrhu Sport Life a semináře Česko jede Přítomni: Jaroslav Martinek, Jitka Vrtalová, Ivana Popelová (Asociace měst

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Klíčová oblast 1: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST, SLUŽBY, OBCHOD, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ

Klíčová oblast 1: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST, SLUŽBY, OBCHOD, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ Klíčová oblast 1: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST, SLUŽBY, OBCHOD, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ Výstupy 2. kola jednání pracovní skupiny a 2. koordinační schůzky zástupců skupin VERZE K PŘIPOMÍNKOVÁNÍ, 30. 4. 2014 UPOZORNĚNÍ:

Více

Priority MAS Královská stezka

Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Priority MAS Královská stezka Zlepšování kvality života v obcích MAS Podpora občanské společnosti Podpora podnikání a trhu práce Zemědělství, lesnictví a rybářství Cestovní

Více

Vinařská turistika na kole

Vinařská turistika na kole Vinařská turistika na kole Mgr. Eva Kvapilová www.vinarske.stezky.cz Moravské vinařské stezky www.vinarske.stezky.cz CHARAKTERISTIKA MVS Komplexní produkt pro: Cykloturisty (kteří si možná dají i sklenku

Více

LIPNO NAD VLTAVOU - LIPNO LAKE RESORT *****

LIPNO NAD VLTAVOU - LIPNO LAKE RESORT ***** LIPNO NAD VLTAVOU - LIPNO LAKE RESORT ***** 3,4,5,6,8 - denní zájezd Luxusní apartmánový komplex. Sjezdovky Lipno 200m, Frymburk 10 km, Rakousko 20-50 km. Poloha: cca 200 m nad nádrží Lipno, cca 100m od

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Kritéria MA21 pro města a obce

Kritéria MA21 pro města a obce Kritéria pro města a obce KATEGORIE ZÁJEMCI KRITÉRIUM UKAZATEL LIMIT i Zájem o zápis do evidence Vyplnění registračního formuláře do Databáze ii Kontaktní osoba Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Pilotní produkty cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, návrh strategického plánu a ustanovení destinačního managementu

Pilotní produkty cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, návrh strategického plánu a ustanovení destinačního managementu Pilotní produkty cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko, návrh strategického plánu a ustanovení destinačního managementu 3.4. CERTIFIKACE TIC - PŘÍLOHA Zadavatel: Statutární město Zlín

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb

Charta služeb. Marketingová strategie a propagace charty. Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Marketingová strategie a propagace charty Jak užívat chartu ke zlepšení služeb Vyhlášení charty Po zpracování definitivní verze charty nastává čas jejího zveřejnění. Pro zajištění maximální informovanosti

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

OSOBNÍ ÚDAJE. PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI Od do 2/2011 - současnost Název a adresa Město Žlutice (Žlutice, Česká republika)

OSOBNÍ ÚDAJE. PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI Od do 2/2011 - současnost Název a adresa Město Žlutice (Žlutice, Česká republika) E U R O P E A N C U R R I C U L U M V I T A E F O R M A T OSOBNÍ ÚDAJE Jméno Ondřej Fábera Adresa Rabštejn nad Střelou 11, 331 62 Manětín Telefon 728 215 628 E-mail arebaf.jerdno@centrum.cz Národnost Česká

Více

Pořízení nehmotného investičního majetku (např. know-how bezprostředně související

Pořízení nehmotného investičního majetku (např. know-how bezprostředně související Seznam priorit a jednotlivých typů záměrů z programu SROP a JPD 2, které nevyžadují předložení dokladu o vlivu projektu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Nadace Partnerství. Příklady úspěšných řešení

Nadace Partnerství. Příklady úspěšných řešení Nadace Partnerství Sídlo nadace Údolní 33 602 00 Brno Tel.: 515 903 111 Fax 515 903 110 Podpora opatření pro snížení nehodovosti v obcích Příklady úspěšných řešení Kancelář v Praze Krátká 26 100 00 Praha

Více

Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání

Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání Program rozvoje venkova ČR Podpora malého a středního podnikání Eva Frosová Ministerstvo zemědělství ČR, EAFRD Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 (PRV) zajišťuje působení Evropského zemědělského

Více

Marketingová podpora vinařské turistiky aktivitami Národního vinařského centra

Marketingová podpora vinařské turistiky aktivitami Národního vinařského centra Marketingová podpora vinařské turistiky aktivitami Národního vinařského centra Ing. Pavel Krška Národní vinařské centrum, o.p.s. Obsah prezentace Projekt podpory a propagace vinařské turistiky Certifikace

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Zásady a přínosy ekoznačení pro turistické ubytovací služby. Mgr. Adéla Petrová Agentura pro ekologicky šetrné výrobky a služby 2007

Zásady a přínosy ekoznačení pro turistické ubytovací služby. Mgr. Adéla Petrová Agentura pro ekologicky šetrné výrobky a služby 2007 Zásady a přínosy ekoznačení pro turistické ubytovací služby Mgr. Adéla Petrová Agentura pro ekologicky šetrné výrobky a služby 2007 Ekoznačení - Dobrovolný nástroj ochrany životního prostředí; řízeno směrnicemi

Více

Hotel garni - je ubytovací zařízení s minimálně 10 pokoji pro hosty a dalšími službami

Hotel garni - je ubytovací zařízení s minimálně 10 pokoji pro hosty a dalšími službami Charakteristika jednotlivých typů ubytovacích zařízení Charakteristiky jednotlivých typů mají za cíl přesněji definovat rozsah služeb pro jednotlivé typy ubytovacích zařízení. Charakteristika vychází z

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více