Tradi ní m sí ník 46. skautského st ediska SFINX ÍSLO!!!

Transkript

1 Tradi ní m sí ník 46. skautského st ediska SFINX tu, teš, teme ÍSLO!!!

2 Pár slov z klobouku Co p ísloví ne íkají - Mladý stromek lehce se ohýbá. Však v mládí když se ohne, t žko se ve stá í narovnává. - Kdo jinému jámu kopá, m l by být po zásluze odm n n. - Darovanému koni m žeš zkontrolovat alespo kopyta. - Pod svícnem je nejvíc vosku. - Dvakrát ež a pak to zm. - Starého psa novým kousk m nenau íš, stejn tak mladý asto nechce d lat kousky po starém. - Potrefená husa už se nemusí stihnout ozvat. - Kdo chce psa bít, musí si ho nejprve chytit. - Slova jsou listy na strom života. Na podzim zežloutnou a opadají. - Nemáš-li sílu, abys ho el, shán j alespo d evo na p ikládání. - Bez práce nejsou kolá e, mnohem ast ji to totiž bývá pe ínka. OBSAH: Co p ísloví ne íkají Šík. Strana 2 Podzimní výprava Blaho..Strana 3 První (jarní) prázdninová brigáda Šík..Strana 4 Básní ka J. Nohavica...Strana 5 íslove írek p ejato z bulv. tisku...strana 6 Skrýva ky Šík.. Strana 7 íslo pro tv j zápisník.strana 8 Scouting for Boys vybral Job. Strana 10 Návrat do minulosti III. Záchv vy poezie...strana 11 s. opevn ní z let Svíža...Strana 14 Lovci David Strana16 Tour de Swerige 2001 Šík Strana 16 Poezie na okraji Šík Strana 20 Šík 2

3 Podzimní výprava Sice s mírným zpožd ním, ale p ece se p ed vás dostává zápis z naší letošní podzimní výpravy. Prost ednictvím Blaho ova vyt íbeného slohového stylu se te m žete seznámit s tím vším, co se nám na této, myslím si že velmi poda ené výprav, p ihodilo PÁTEK Sraz byl v 16:30 lenové:já, Lukáš, Jára, Pirát, Zden k, Bomber, Svíža,Vojt ch, Kot, Jirka, Kuba, Job, Messner, David, Šík (ale ten p ijel až na dny, kdy se už nechodilo ) Vyrazilo se sm r Invalidovna a jeli jsme metrem až na erný most. Z erného mostu jsme jeli autobusem do LIBERCE. Potom se jelo pod JEŠT D, kde se vyfasovali balónky, které nesm ly prasknout ani vyfouknout se. Popíšu vám cestu na Ješt d: ch ze, ch ze a pro zm nu se taky šlo. Vyškrábali jsme se na vrchol a pak slezli dol. Zde jsme postavili stany. SOBOTA Snídan, balení a hrozná ZIMA. Po dobalení se zase šlo. Po cest se hrály hry, které se jmenují: nep ítel, dra í doup. Došlo se až do m sta nebo vesnice? Nabrala se voda na ob d. Z vesnice nebo m sta se zase šlo do lesa ne na hru, ale na obídek. JÍDELNÍ LIST: Nudlová polévka Chleba k polévce Sýr do nudlové polévky Když se dojedlo, šlo se pry. Po dlouhé a únavné ch zi se lezlo na skálu, kde se postavily stany. Slezlo se dol a šlo se na d íví po nasbíraní d íví se šel hrát fotbal, ale já s Pirátem jsme nehráli, my jsme hlídali d íví, jedli arašídy a povídali si o policejní akademii (P i nejlepší v li nejsem takový cvok, abych hrál mezi stromy ve tm fotbal.) Pak jsme vynesli d íví a ud lali jídlo. Po jídle jsme šli spát NED LE Nasnídali jsme se a zabalili si a taky jsme m nili stany, já s Davidem (Davidovi se nelíbilo, jak jsem mu zabalil stan - cht l ho do tvere ku) Šli jsme po cest až k zastávce autobusu, kde se odpojil Job s Kot tem. Šli jsme v dešti kolem kasáren až do lesa pod p evis, kde se odpojil David se Svížou. O chvíli pozd ji se vrátil Svíža se Šíkem (d kuji Svížovi, že šel pro Šíka, který p inesl záviny se sko icí) Když si k nám (k Vojt chovi a mn ) p ilehl Pirát nebyli jsme moc nadšení, ale když vytáhl vyso inu, rozinky a sušené ovoce, hned jsme zm nili názor. Šlo se spát. POND LÍ Snídalo se a nebalilo, z stalo se pod p evisem. Po dobré snídani se hrálo zem m sto (je to nefér Svíža my zakazoval slova p.trotl- zví e, tmavá - barva). P ed ob dem jsme dostali zprávu v podob morseové abecedy (.-,...-) Zeptal jsem se: Blaho : Svížo, umí mikroby íst? Svíža: Pro? Blaho : Že bychom jim poslali poštou že byli soudn vyst hovaní To jsem nem l íkat, Svíža mohl um ít smíchy. Po dobrém ob d (hrachová polévka) byl odpolední klid a po tomto odpo inku se na m usmála sm la. M l jsem jít se Svížou pro vodu asi 7 kilometr, ale zachránila m Šíkova v ta: Jdeme všichni. P i zpáte ní cest jsme hráli Indiana Jonese o fidorky Šík byl hlída a zbytek bral. Došlo se pod p evis, nechaly se láhve a šla se hrát hra, po h e se ud lala ve e e (Rajská)Potom se šlo spát. 3

4 ÚTERÝ Vstávalo, balilo, jedlo se a šlo se do Doks. Já jsem byl neplacený pr vodce, který zavedl Šíka do oplatkárny, kde jsme koupili oplatky. Z nádraží se jelo do Prahy. A pak následoval odchod dom Blaho První jarní (prázdninová) brigáda Maniny Druhého b ezna sice v tšina z nás m la jarní prázdniny a užívala si je kdesi na horách i chatách, ale pro ty, kte í už byli v Praze a nem li žádnou smysluplnou nápl sobotního odpoledne, se konala letošní první, více mén uklízecí, brigáda na našich Maninách. Sešli jsme se v klubovn, t sn po ob d, tedy asi v 13:00. Hrdinnými ú astníky této akce byli: skauti Šváb, Jagger a Zden k, sv tluška K e ek s kamarádkou a vl ata Milan a? +?. V dcovstvo jsme zastupovali já, Messner a eslo. Když jsme dorazili na Maniny, docela jsme se zhrozili nad spouští, kterou zde provedla firma instalující reklamní billboard. (viz. lánek Kdo nám ni í Maniny?!) Koleje od nákla áku, po ezané stromky a konec konc ani ten billboard Maninám nijak na kráse nep idaly. Nenechali jsme se však odradit a dali jsme se do práce. Šlo nám to celkem rychle od ruky. Sbírali jsme odpadky do pytl, t ídili jsme p itom plasty a sklo zvláš, abychom je mohli vyhodit do p íslušných kontejner. Zbytek odpadk jsme nosili do kontejneru p istaveného v Pob ežce (skv le za ízeno od Joba). Kluci ( eslo, Messner a váb) mezitím vyndali ze zem železné ty e donedávna sloužící jako branky. Zbytek pokra oval ve sb ru odpadk, bylo toho opravdu požehnan lahve ze skla, z plastu, papírky, krabi ky od cigaret, plechovky a spousta dalšího. Je škoda, že taková spousta lidí neví, co je to koš nebo popelnice a k emu slouží. Nakonec jsme trochu prokyp ili písek v pískovištích a mohli jsme jít dom. Ješt jednou bych rád pod koval všem, kte í p ekonali vlastní lenost a pohodlnost, a i v den pracovního klidu se vydali tak trochu pracovat. Díky nim dnes Maniny vypadají zas o n co líp. Ale na uklízení je tam toho po ád f ra nezapome te tedy po každé sch zce strávené na Maninách odnést odtamtud alespo jednu igelitku plnou odpadk. Najít je (bohužel) stále není problém. Doufám, že ne nadlouho. Šík POD AROU Už jste si opat ili záchranný kruh? Nebo lo /ku/? Nebo dokonce ponorku??? Na co? Ptáte se. No na globální oteplování, p ece..! Tak se toho radši rychle zbavte a kupte si lyže, sn žnice nebo sá ky. Ledovce totiž netajou, ale ješt víc ledovcova ej. /Teda jestli m j profesor na geografii nekecá / 4

5 Jaromír Nohavica Básní ka Mladi ká básní ka s korálky nad kotníky bouchala na dví ka paláce poetiky s n kým se vyspala, n komu nedala, láska jako hobby pak o tom napsala sonet na ty i doby Své srdce sklo ovala podle vzoru Ferlinghetti ve vzduchu nechávala viset vždy jen p lku v ty plná tragiky, plná mystiky, plná splínu tak jí to otiskli v jednom magazínu Bývala vid na v malém baru u Rozhlasu od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu trochu se napila, trochu se opila na ú et redaktora za týden nato byla hv zdou Mikrofóra Pod paží nosila rozepsané rukopisy ráno se budila vedle záchodové mísy múzou políbená, životem pot ísn ná, plná zázrak a pak ji vyhodili z gymplu i z baráku Šly e i v okolí, že m la n co s esenbáky a bylo cokoliv, p estala v it na zázraky cítila u srdce, jak po ní p ešla železná bota tak o tom napsala sonet ze života Pak jednou v pond lí p išla na koncert na koleje a hlasem pokorným prosila o text Darmod je a jak ho psala, tak se dala tichounce do plá e a její slzy kapaly na její mrkvá e /z alba Rok ábla hudba k filmu/ Den otev ených kluboven sobota OD DO V NAŠÍ KLUBOVN CO VŠECHNO SE BUDE DÍT? - Karlínské mistrovství F1 zápis jezdc v 11:15 vyhlášení výsledk v 15:30 - Putování za Sfingou - Výstava táborových fotografií a archiválií 5

6 Nejv tší letošní kulturní událost íslove írek PROGRAM VE ERA První autorské tení: 1.) Šík Nesm lý pokus o n co, jako je veselý lánek (První íslo) 2.) Tomega Nesm lý pokus o n co, jako je kritika na nesm lý pokus o n co, jako je veselý lánek (T etí íslo) causa Slovník 3.) Tomega, Šík, Manuál náš slovník (T inácté íslo) 4.) Svižník originál slovník (Patnácté, Šestnácté íslo) PRVNÍ HUDEBNÍ P ED L: Druhé autorské tení: ( cestovatelské okénko ) 1.) Manuál Jak jsem bru el v Polsku (Osmé íslo) 2.) Tomega, Manuál Borotín aneb úžasné úžasnosti (T inácté & trnácté íslo) DRUHÝ HUDEBNÍ P ED L 3.) eslo Dobrovolná smrt 2 (Dvacáté první íslo) T ETÍ HUDEBNÍ P ED L: T etí autorské tení: ( Povídkujme si ) 1.) Šík No ní p íb h (Dvacáté první íslo) 2.) Šváb Co nám tabule vypravovala (Dvacáté šesté íslo) 3.) Messner Tak takhle je smutná realita všedního života (Dvacáté t etí íslo) SVOBODA FILMS PRESENTS: 24 HODIN NA KOLOB ŽCE 2001 tvrté autorské tení: (Povídkujme si II.) 1.) Tomega Chvilka (Patnácté íslo) TVRTÝ HUDEBNÍ P ED L: Páté autorské tení: ( To nejlepší nakonec ) 1.) Šík Poslední dobou (Dvacáté sedmé íslo) 2.) Manuál Varování (T inácté íslo) 3.) Šík Desatero správného uhrina (Dvanácté íslo) PÁTÝ NEKONE NÝ HUDEBNÍ P ÍD L: íslo, tento fenomén mezi skautskými st ediskovými asopisy, po ádalo sv j první ve írek. A opravdu to stálo za to. Myslím, že této probd né noci, nemohl nikdo litovat. Bohatý program, oko en ný um leckými zážitky z vystoupení jednotlivých autor, spousta známých osobností, to vše je zárukou kvalitního ve írku. Jen to pohošt ní mohlo být na vyšší úrovni, organizáto i se tento nedostatek pokoušeli omluvit frázovitou v tou, že dnes je zde d ležitá strava duchovní, ale ne všichni um lci duchovní stravu m žou, a tak ve írek zbyte n p išel o n které z nich. Ale p kn popo ádku. Efektní úvod p edstavovala velmi vtipná scéna, ve které oba otcové ísla p ivedli na sv t jeho potomka. Jmenuje se sphinx-rom, váží sotva p t deka a na sv j v k toho ví až neuv iteln mnoho. Kmotrou mu byla jedna z nejvážen jších osob p ítomných na ve írku, obvodní výchovná poradkyn Blanka. Jeden z otc, nyn jší šéfredaktor Šík ve své uvítací e i zavzpomínal na radost p i vydání desátého ísla a jelikož je dnes na sv t již íslo t icáté, vyzval všechny p ítomné: Jásejte t ikrát radostn ji. Plesejte t ikrát plesat ji. Skákejte t ikrát výš. Koukejte t ikrát dál. Volejte t ikrát hlasit ji. ano, p átelé vyšlo T icáté íslo. Po úvodních ceremoniálech nastal samotný program ve írku složený z autorských tení a hudebních p ed l. Po každém svém tení v noval autor jeden artefakt do muzea ísla. Za ve er se tu tak sešla celá ada více než zajímavých p edm t (nap. triko, ve kterém druhý z otc ísla, Manuál, bru el v polské base, písanky z první t ídy jako ukázka literárních po átku redaktora íka, nebo kapalné zbytky sn hu z putování na Borotín). Auto i nastupovali jeden za druhým, k nejzda ilejším výstup m, dle mého názoru, pat il rozesmátý duet Tomegy a Manuála popisujíc již zmi ované borotínské putování nebo velmi emotivní p íb h Dobrovolná smrt 2 od st ediskového v dce karlínských skaut esla. Další atrakcí ve era byl filmový záznam ze závodu 24 hodin na kolob žce. Spole nost Svoboda films se p edvedla materiálem s opravdu velkou um leckou kvalitou, jak po stránce technické tak svou grafickou podobou i hudbou. Ve er sp l do finále, gradoval legendárními lánky Varování (od Manuála) a Desatero správného uhrina (Šík). Po p e tení posledního lánku se na sv tle sv ta 6

7 objevilo zbrusu nové vydání ísla, v po adí již jedenat icáté. Tímto program ve írku kon il, ale hlou ky známých osobností p sobících v redakci ísla i mimo ni (Logik, Maja ka, Kvít, Janík, Kristýna, ) se družn bavily ješt dlouho poté. HODNOCENÍ REDAKCE: Láska prochází žaludkem! (p evzato z nejmenovaného bulvárního týdeníku) Skrýva ky Výsledky 5. kola: Zdravím vás, všichni úsp šní hleda i, i ti kte í se práv dne s chystáte hledat poprvé. P ipojte se k nám, kte í se pravideln vydáváme hledat to, co se p ed námi skrývá, a ob as to i nalezneme. Ale te už k výsledk m minulého kola. V textu se skrývaly tyto pracovní nástroje, ná adí: nebozez, rý, kladivo, dláto, klešt, cep, palice, metr, kosa, pila, papír smirkový, po íz. (lis mezi n nepat í, to je stroj a ne nástroj!) Takže celkem dvanáct. Jak jste dopadli? Výherci a výherkyn 5. kola: Body za 5. kolo: Králík získala 9 bod, Jarda vyhledal p edm ty také za 9 bod, nejúsp šn jším ešitelem však byl Jagger, který si p ipsal 10 bod Pr b žné po adí po 5. kole: 1.) KRÁLÍK 54 BOD 2.) KNOFLÍK 46 BOD 3.) NORNÍK 27 BOD 4.) JAGGER 10 BOD 5.) JARDA 9 BOD 6.kolo Po minulém kole, které bylo zam ené spíše na mužskou ást planety se dnes podíváme do prost edí, které je naopak bližší spíše ženám. Úkolem každého sout žícího je na rozhraní slov nalézt co nejvíce VÝRAZ Z KUCHY SKÉHO PROST EDÍ. Od nádobí, p es ko ení až po rozli né potraviny a poživatiny. Bodování z stává stále stejné za každou uhádnutou v c získáváš jeden bod, když se ti poda í uhádnout všechny v ci skryté v textu, získáváš bonus v podob dalších p ti bod. Odpov di stále vházejte do erné krabi ky, nadepsané slovem skrýva ky, v rohu klubovny vedle nást nky vl at. Turnaj ve Winston City Bleskový Jack se svým p ítelem Mátohou Johnem práv dorazili do Winston City. Jejich první kroky nemohly mí it nikam jinam než do saloonu. Jacku, vsadil bych se, že ta zatrolená barmanka bude chtít za nocleh minimáln p t babek. To víš, musí toho n jak využít, když se zítra koná turnaj, odv til bleskový Jack. Vešli dovnit, objednali si každý jednu sklenku na osv žení po dlouhé 7

8 cest a zeptali se na cenu pokoje na t i dny. T i dny, to máme za každého patnáct dolar. To víte, p i turnaji se sem nahrne celé okolí, byla bych hloupá, nevyužít toho, ekla barmanka. Mátoha John se kysele ušklíbl a položil p ed ní požadovanou sumu. Každoro ní turnaj v rychlosti a p esnosti st elby m l ve Winston City a celém jeho okolí dlouhou tradici. Od as legendárního Stana Bettermana nikdo nedokázal vyhrát turnaj pot etí za sebou. Letos se to mohlo poda it Bleskovému Jackovi. Obhajoval lo ské a p edlo ské vít zství a byl opravdu tak dobrý, že o jeho vít zství pochyboval málokdo. Sam dlouhý vlas sice jako každý rok prohlašoval už n kolik dn, že letos to bude on, kdo se bude radovat z vít zství. Ale jeho e em nev noval skoro nikdo v tší pozornost. Bylo ráno, den závodu, když se Jack probudil, Mátoha už v pokoji nebyl. Ozvalo se zaklepání: Kdo klepe? Ká a. Jaká Ká a? zeptal se Jack a vydal se ke dve ím otev ít. Ve dve ích stála sli ná dívenka ve sv tle modrých šatech, které krásn ladily s jejíma modrýma o ima. Usmála se na Jacka: Ahoj, jsem sestra Sama dlouhého vlasu. Bratr íkal, že krom tebe jsou v turnaji samí saláti. P išla jsem se tedy podívat, jak vypadá chlap, který není salát. P ijela jsem sem až z Kentucky, o bratrovo vít zství prý nem žu p ijít. To je chvástal, koukám, že krmí tou svou lží celé m sto, odpov d l Jack. Uplynula již skoro celá hodina. Mátoha John se ješt nevrátil, Jack pokra oval v milém rozhovoru s Ká ou. Koukám, že je to všechno docela jinak, než se dozvídám od bratra, povídala Ká a. Co kdybychom si p ipili na tvé dnešní vít zství, ekla a rozbalila ze šátku láhev ko aku. Pro by ne, opá il Jack. Sklenky zacinkaly o sebe: A žije Bleskový Jack, pohroma soupe. Jack se napil, avšak Ká a upustila svou sklenku na zem. Co to d láš Jack ani nedo ekl v tu a skácel se k zemi. Jacku, Jacku, no kone n ses probral, už jsem myslel, že je to tv j konec, ozýval se místností hlas Mátohy Johna. Dva dny t nem žeme probrat ze spaní. Našel jsem t tady p ed turnajem bezvládn ležet, p edstav si, kdo vyhrál Sam dlouhý vlas. Pou ení? není všechno zlato, co se t pytí! Šík íslo pro tv j zápisník Skauti a skautky, íslo vám nabízí pomocnou ruku p i tvorb vašeho vlastního skautského zápisníku. V každém následujícím ísle te nalezneš p ehledn zpracované jedno z témat z rozli ných obor skautské praxe. M žeš ji použít jako návod k tomu, jak si téma (jist krasopisn ) napsat do svého zápisníku a nebo v dnešním sv t kompj tr a kopírek - si m žeš tuto stránku okopírovat, vyst ihnout, podtrhat vše d ležité a výsledný výtvor vlepit do svého zápisníku. P ibude ti tak další strana toho, co už znáš a umíš. A kdyby sis náhodou pot eboval n kdy n co osv žit i ujasnit, otev eš sv j zápisník a hrav si to najdeš. Tak a vám slouží! 8

9 BEZV DOMÍ rozlišujeme t i druhy: A) PROSTÉ BEZV DOMÍ (ran ný dýchá i tepe) P íznaky: lov k se nehýbe, leží bezvládn. Nereaguje na oslovení, zat esení ani nap. na štípnutí do ucha První pomoc: Jestli leží na b iše, oto ím ho na záda, ale nejd ív musím vylou it poran ní páte e (p ejedu mu prsty po páte i, zjistím, zda se nevychylují obratle) (!)IHNED ZKONTROLUJI: - zda poran ný tepe (poslechem, vyhledám tep na krkavici) - zda dýchá (poslechem, pohledem, dám mu p ed ústa zrcátko) - zda tepenn nekrvácí Potom zkontroluji dutinu ústní, zda tam nejsou cizí t lesa nebo zapadlý jazyk. Dýchací cesty uvolním tzv. trojitým manévrem. TROJITÝ MANÉVR = prsty položím na úhel dolní elisti, palce dám na bradu a dla na lícní kosti.. Otev u mu ústa, p edsunu dolní elist a tla ím na lícní kosti, abych ud lal minimální záklon hlavy. Pokud pacient dýchá i tepe, uložím ho do stabilizované polohy, dodržuji všechna PROTIŠOKOVÁ OPAT ENÍ a volám záchranku. Poznámky: - P i podez ení na poran ní páte e nechám pacienta na zádech a držím trojitý manévr. - P i mnoho etných zlomeninách nechám pacienta také na zádech, kontroluji, zda nezvrací B) BEZV DOMÍ SE ZÁSTAVOU DÝCHÁNÍ P íznaky: postižený nedýchá p i pohledu, poslechu ani pohmatu, m ní se mu barva k že, modrá od okrajových ástí t la (nos, brada, ušní lal ky, ) První pomoc: Je t eba provést UM LÉ DÝCHÁNÍ. Po vy išt ní ústní dutiny zakloním postiženému hlavu. Následují dva hluboké vdechy do dutiny ústní. Poté zkontroluji tep na krkavici, pokud je zachován, provádím um lé dýchání p i frekvenci 1 vdech za 5 sekund. Po 1 2 minutách zkontroluji, zda postižený dýchá a tepe. Poznámky: - Že dýchám správn poznám podle zvedajícího se hrudníku a ustupujícího modrání - P i poran ní ústní dutiny m žu dýchat poran nému do nosu. - Malým d tem se dýchá do dutiny ústní i nosní zárove. C) BEZV DOMÍ SE ZÁSTAVOU DÝCHÁNÍ A KREVNÍHO OB HU P íznaky: nehmatný tep na velkých tepnách, postižený je bledý, b hem n kolika sekund p estane dýchat První pomoc: Kombinujeme NEP ÍMOU SRDE NÍ MASÁŽ S UM LÝM DÝCHÁNÍM. Pacienta máme položeného na tvrdé podložce (abychom mohli promá knout hrudník o pot ebných 4-5 cm). Te dám dla jedné ruky asi 2 prsty nad me ovitý výb žek hrudní kosti tak, aby dla ový val byl na hrudní kosti. Na tuto ruku dám druhou, prsty z stávají ve vzduchu. Za nu mechanicky stla ovat hrudník, tla ím na n j celou horní polovinou t la. Ruce však mám stále napnuté, nepokr uji je! U dosp lého lov ka bych m l masírovat rychlostí asi stla ení za minutu. Po 1-2 minutách kontroluji, zda nedošlo k obnovení srde ní innosti i dýchání. Kombinovaná resuscitace probíhá tak, že provádíme masáž srdce a zárove dáváme um lé dýchání. (p i 1 zachránci provádíme 2 vdechy a 15 stla ení, p i 2 zachráncích 1 vdech a 15 stla ení) Poznámky: - U malých d tí nesmíme tolik zaklán t hlavu, sta í podložit pod lopatkami. - D ti do 3 let masírujeme dv ma prsty na spojnici prsních bradavek a hrudní kosti, stla ujeme asi o 1-2 cm tempem asi 140 (novorozenec) nebo 120 (kojenec) stla ení za minutu.d ti 3-12 let stla ujeme 1 rukou asi 3-4 cm, frekvence je 110 stla ení za minutu. 9

10 Scouting for Boys Vybrané kapitoly z knihy Roberta Baden-Powella SKAUTI MÍRU Myslím, že každý chlapec chce n jak pomáhat své zemi. Znám jednoduchý zp sob, jak to ud lat - stát se skautem. V angli tin znamená slovo skaut zv d. Je to obvykle voják, kterého díky jeho bystrostí a odvaze vybrali, aby šel vp edu, vypátral, kde je nep ítel, a o všem informoval svého velitele. Krom skaut -voják jsou i skauticivilové, kte í d lají v mírových dobách práci, která vyžaduje stejnou odvahu a vynalézavost. Tvo í p edvoj sv ta.severoameri tí pioný i a trape i lovci ve st ední Africe, cestovatelé a misioná i v Asii a všech necivilizovaných ástech sv ta, australští domorodci a pastevci, jízdní policisté v severozápadní Kanad to všechno jsou skauti míru, muži v pravém slova smyslu, a skv le ovládají skautskou praxi. Dovedou žít v džungli. Všude se výborn orientují, post ehnou i nejnepatrn jší stopy. I když žijí daleko od doktor, v dí, jak pe ovat o své zdraví. Jsou silní a odvážní, p ipravení elit nebezpe í a vždy ochotní pomoci druhému. Zvykli si spoléhat jen sami na sebe a když tím své zemi prosp jí, nasadí i sv j vlastní život. P i své práci se vzdávají všeho osobního pohodlí i svých pot šení. D lají to, protože je to jejich povinnost. Život pr kopníka je krásný, ale kdo po n m zatouží, nem že se stát pr kopníkem hned. Nejd ív se na to musí dob e p ipravit. Nejlépe usp jí ti, kte í byli v chlapeckých letech skauty. Skauting je užite ný pro každý zp sob života. Jeden slavný v dec ekl, že je cenný i pro lov ka, který se dá na v deckou dráhu. A známý léka poukázal na to, že pro doktora nebo chirurga je d ležité stejn jako pro skauta všímat si drobností a rozum t jim. Chci vám tedy ukázat, jak m žete zvládnout skautské znalosti a dovednosti a jak je potom využívat v praktickém život. Je to zajímavé u ení, když proniknete do jeho taj. Nejlépe vám to p jde, vstoupíte-li do skautského hnutí. ŽIVOT V P ÍROD Nejzábavn jší sou ástí skautského života je tábo ení. Pobývat v boží p írod, na horách, mezi stromy, ptáky a zví aty, u mo e nebo eky - žít v plát ném dome ku, va it si a podnikat výzkumné výpravy to všechno upev uje zdraví a p ináší radosti, jaké byste v šedivých ulicích m sta v bec nezažili. Putovat daleko od domova a každý den objevovat nová místa je také nádherné dobrodružství. Posílí vás a zocelí tak, že vám nevadí vítr ani déš, zima ani horko. Berete je jako samoz ejmost a p itom cítíte svou vlastní zdatnost, která vám pomáhá s úsm vem elit všem nesnázím, s v domím, že nakonec zvít zíte. Abyste m li z tábo ení a putování pot šení, musíte si um t poradit. V d t, jak postavit stan nebo p íst ešek, jak p ipravit a zapálit ohe, jak uva it jídlo, jak p i stavb m stku nebo voru svázat klády, jak za noci najít cestu v cizí krajin stejn dob e jako ve dne-a mnoho dalších v cí. Jen málo lidí z t ch, kte í žijí v civilizovaných oblastech, se tyto v ci nau í, protože mají pohodlné domy a m kké postele. Jídlo jim va í jiní a když neznají cestu, zeptají se strážníka. Když se potom vydají tábo it nebo na pr zkumnou výpravu, jsou úpln bezradní. Vezm te do divo iny t eba n kterého ze slavných sportovc spole n s lov kem, který má tábornické zkušenosti, a pozorujte, kdo z nich se o sebe umí postarat. Sportovní 10

11 rekordy tam nejsou moc platné, takový lov k je v p írod oby ejným zelená em. WOODCRAFT Woodcraft - lesní moudrost - znamená poznávání zví at a p írody. Znalosti o r zných zví atech získáváte tím, že sledujete jejich stopy a snažíte se k nim p iplížit tak blízko, abyste je mohli pozorovat v jejich p irozeném prost edí a studovat jejich zp sob života. Všechno kouzlo lovu spo ívá v um ní zví ata vystopovat, ne v jejich zabíjení. Žádný skaut nezabíjí zví ata jen ze sportu, pokud mu od nich nehrozí vážné nebezpe í. K lovu se uchyluje pouze proto, aby si opat il potravu. Když lov k stále pozoruje zví ata v p írod, oblíbí si je tak, že je prost nem že st ílet. Woodcraft neznamená jen schopnost najít stopy a jiná drobná znamení, ale také um ní rozeznat jejich význam, vy íst z nich, jakou rychlostí se zví e pohybovalo, jestli bylo vyplašené, nebo se cítilo bezpe n atd. Také lovci pomáhá v džungli i na poušti hledat a nacházet správnou cestu. U í ho, které lesní plody nebo ko ínky jsou jedlé, co je oblíbenou potravou zví at a co je p iláká. Stejn tak nacházíte stopy lidí, koní, kol nebo aut v obydlených oblastech a tete z nich, co se odehrálo. U íte se vy íst z mali kostí, jako je t eba ptá ek, který se náhle vznese, že se nablízku n kdo pohybuje, i když ho sami nevidíte. Když si všímáte toho jak se lidé chovají a oblékají a své poznatky složíte dohromady, n kdy poznáte ty, od kterých se nedá ekat nic dobrého. M žete také pochopit, kdo je v nouzi a pot ebuje pomoc nebo podporu, a pak ud láte to, co pat í ke skautovým hlavním povinnostem - ze všech sil pomáháte t m, kte í jsou v nouzi. Pamatujte, že skaut by se m l cítit zahanbený, kdyby si jiní lidé všimli n eho pozoruhodného d ív než on sám. Návrat do minulosti III. Záchv vy poezie vybral Job V již celkem bohaté historii našeho ísla se básn ní a básni ka ení zrovna moc neda í, p esto se na jeho stránkách n kolikráte objevily sv tlé výjimky. V dnešním ohlížení do minulosti vám nabídnu ty nejzda ilejší poetické pokusy p isp vatel našeho ísla. 11

12 Deváté íslo: Stýská se mi po mé kštici, te mi táhne na palici. Svižník Jedenácté íslo: Spadnul kámen Z vejšky na lov ka Kterej šel p šky Vyrostla mu na ele velká boubele Zatla il si na bulku Vytla il z ní píš alku To jest p íb h kamene Který z stává na ele KÁMEN Šváb, Nerost, Lump STROM Strome, strome, co tam sedíš? Sedím, sedím tady v lese Držím, držím korunu Jako kytary strunu P išel vichr veliký Spadly struny na lípy Lípa sebou sekla Kdo okolo prošel Dál už nedošel Protože ten strom Je zakletý a Nemá rád d ti. Jednou tam šel Manuál Který 11. íslo napsal a vydal Byl to pro n j špatný den Protože tam nebyl Batman. Šváb, Nerost, Lump Auto sviští po silnici, zastavuje na krajnici, vystoupí z n j muž a už leze a už leze, sko il prost už. OSUDOVÁ Z toho mostu v Nuslích, ne, ne, v Chuchlích. Letí, letí, letí vzduchem a jedním uchem poslouchá svou písni ku a umírá ka v cimbu í. 12

13 Sakra, sakra, sakra, kdy to skon í, letí dlouho, ale ouho, bum skon il život ten h íšník Pepa, který zradil Josefa. Už to není ten hoch, který sílu m l, aby navždy odlet l. Když si na n j vzpomenu, dám si hlavu k kolenu a dívám se z okna ven. Nerost T inácté íslo: Dvacáté páté íslo: duši mi n kdo do láhve lije kdo je to? B h že po ád kleje já vu a ústa jsou n má nechte mou duši ona nic neví neví o m ani já o ní duše je pry Žiju z bláta do louže, je to p kn kluzký, ob as n kdo nezalže, až budeme slizký a jiná není bez prst levici mám dob e mi tak už ruku nikomu nepodám je to trest? z stat tu sám oprátka je fest pahýl na propadlišt dám a pak jen... ticho nic Tomega David Dvacáté první íslo: PYRAMIDY On Ona by cht l by cht la nestrádat a žít praštit ho do ela sledovat nebe a vnímat klid už dávno ud lat to m la na zemi ležet a snít ve stínu pyramid jen snílci v dí, že život není cela Šík 13

14 Dvacáté sedmé íslo: Když je ti smutno, tak si zapískej. A jestli to není nutno, radostí nevýskej. KDYŽ Když je ti krásn, vzpome si, jak s na tom d íve byl. Mohl bys o tom psát básn, ale to už dávno není tv j styl. ST ÍPKY SV TLA Šík Venku tma všude tma Jenom jedno místo na sv tlo Tím je má duše Ty sv tlé st ípky v ní Dávají nad ji nám ztraceným Ukazují nám cestu ven Každá duše má ten malinký st ípek sv tla Tak když se všechny propletou nakonec není tma Messner eskoslovenské opevn ní z let Vchodové objekty Jak jsem se již zmínil, hlavním vchodem do d lost eleckých tvrzí byl speciální objekt, zvaný vchodový. Tento byl umíst n mimo hlavní áru odporu a nebyl nijak (až na výjimky K Bg S 12a) zapojen do palebné p ehrady objekt. Od objekt byly vzdáleny metr. Vždy byly umíst ny na svahu odvráceném od nep ítele to m lo ztížit jejich pozorování a p ímého d lost elecké ost elování nep ítelem. To zárove krylo i p íjezdovou komunikaci, jejíž p erušení by m lo nedozírné následky. Ochranu p ed letadly opomíjím, stejn jako projektanti OP, nesmíme totiž zapomenout, že letectvo roku 1938 nem žeme srovnávat s létajícími pevnostmi B-17 z roku Mimoto, každý pevnostní prapor m l ve stavu již v míru vlastní jednotku velkých kulomet proti letadl m (VKPL). Výzbrojí objekt byl nej ast ji kulomet lehký a t žký. Kanony byly osazovány sporadicky, pohrani ní hory byly z v tší ásti pokryty vzrostlým lesním porostem a nep edpokládalo se 14

15 proniknutí tank palebnými v jí i pevnostních objekt. P esto se tyto zbran v objektech vyskytovali a to i na obou stranách objektu (T St S 80a, N Sk 52a). Samoz ejmostí byla dvojice (vždy!) ocelolitinových zvon na stropnici objektu, jejich (standardní) výzbrojí byl LK vz. 26. Vchod pro p ší a vjezd pro vozidla se nacházel mezi st eleckými místnostmi. Vjezd byl 3,25 m vysoký a 3,5 m široký, m l t i uzáv ry: prvním byla tunová m ížová vrata, vyrobená ze silnost nných ocelových bezešvých trubek, skládajících se ze ty díl byla však dvouk ídlá. Za nimi následovala pancé ová padací vrata (zajížd la do spodního patra objektu) tvo ící hlavní uzáv r, vážila totiž šest tun. Vyrobena byla z 20 mm silného ocelového plechu zevnit zesíleného rámem a výztuhami z válcovaných profil. Zp edu pak m la být zesílena ješt devíti pancé ovými deskami 98,5 cm x 98,5 cm, o síle 50 mm (To je kniha, která má slabých 1600 stran ) Jejich st ed byl opat en st ílnou pro lehký kulomet. Jejich protizávaží se nacházelo ve spodním pat e a bylo schopno dve e samo zav ít b hem patnácti sekund a udržet je zav ené, vrata se otvírala pomocí vrátku a síly dvou muž. Za t mito dve mi se chodba lomí pod úhlem 135 (na kteroukoliv stanu) a následuje t etí a poslední uzáv r, a to vrata OBJEKT ZOBRAZENÝ NA EZU JE VCHODEM OBRÁCENÝ DO TÝLU, VLEVO JE VYZBROJEN ZBRANÍ L1 (4 CM PROTITANKOVÝ KANON VZ. 36 SP AŽENÝ S T ŽKÝM KULOMETEM VZ. 37), VPRAVO JE PAK OSAZENA ZBRA N (LEHKÝ KULOMET VZ. 26), OBA ZVONY JSOU TY ST ÍLNOVÉ A JEJICH VÝZBROJÍ JE ZBRA N. posuvná do stran. Ta vážila pouhé ty i tuny. Skládala se ze dvou vrátní (k ídel), která se posunovala po rolnách do stran. Ob poloviny m ly uzavíratelné pistolové st ílny, dve e se pomocí pák mohly dotla it do t sn ní a tím se zajistila jejich nepropustnost pro bojové plyny. Mezi prvními a t mito dve mi vznikla tzv. protiplynová p edsí o níž jsme si povídali již v 28. ísle (strana 12, pátý ádek odshora). Stejná zbra je osazena ve st íln p sobící z nitra objektu. Sv!ža Monty Python v létající cirkus - Nic než slova: Ráme kovník: Konferenciér: Pan Oliver Cavendish z Leicestru prohlašuje, že odrecituje celou Bibli za jednu vte inu, d ív než mu dopadne sekyra na hlavu. Ha, há, vau! Jenže jsme zjistili, že šlo o podvod, ano, o podvod, protože on ve skute nosti neodrecitoval celou Bibli, ale pouze první dv slabiky: Na po -, a zem el. (Tla ítkový potlesk.) 15

16 Stejn jako vloni, tak i letos jsem si ekl, že je na ase n co podniknout. Už o vánocích jsem se dohodl s Peta- Kutou o cest, no kam asi, no do Rohá. Jenže lov k míní a as m ní. Po návratu z Francie jsem zjistil, že je v Rohá ích lavinové nebezpe í p íliš veliké, než by bylo zdrávo, a že v práci je mo e práce. A ješt k tomu m l Peta-Kuta prošlý pas. No co d lat. P emýšleli jsme a nakonec jsme vymysleli ne Rohá e, ale Krkonoše, ne se stanem, ale bez stanu a va i e, ale zato se sn žnicema. Vyrazili jsme v pátek ve er Arnoštem (pro nezasv cené naše Škoda 120 l ) sm r naše chata v Peci pod Sn žkou. Ve er byla velice odpo inková hudba v aut a p íjemný kule ník. Po vydatném spánku a snídani jsme se vydali sm rem na Sn žku. Bohužel v p lce cesty jsme zhodnotili, že naše tempo je až p íliš pomalé, než abychom si mohli za sv tla ud lat bivak. Tak jsme trochu pozm nili cíl a vydali se zasn ženou plání v t žko rozeznatelných stopách Lovci Ty stopy nikdo neuvidí, protože jsou totiž v nás. Jsou to stopy dávných lovc co týdny k ižovali zasn žené plán, když stopovali zv, aby jejich rodiny m li co jíst. Rázem jsme se ocitli v nádherném sv t ticha, sn hu a stop zv e. Já jsem jenom ekal, že za obzorem uvidíme skupinku lovc, kte í jdou plání po stopách medv da. Pak se ale objevila chata a já jsem se rychle probudil. Slunce se blížilo už k obzoru a tak jsme se vydali hledat místo p espání. Našli jsme v tší záv j a dali se do práce. Po dvou hodinách jsme m li hotový záhrab pro dva lidi. Uva ili jsme si aj, needlsky a zalehli. Ráno jsme se shodli na tom, že noc byla docela teplá a pohodlná. Zase jsme ud lali ujdu a posnídali, zabalili a vydali se zp t do civilizace. Jen co jsme vyšli z lesa, tak na nás zasvítilo sluní ko, které stálo nad mlhou, která se táhla nížinou. Po chvilce jsme se dostali i my do mlhy, ale nás ješt h álo to sluní ko. Bez problém jsme se dostali zp t k samohybu a odjeli z t ch loveckých plání. Ale kousek z t ch stop nám z stal v nás Tour de SWERIGE 2001 P ES KALMAR LONDÝNSKÝM DVOUPATRÁKEM ZA V TRNÝMI MLÝNY To vstávání nám po ád n jak nevychází. Místo plánovaných osmi jsme vzh ru až t sn p ed devátou, snídáme tradi ní krupicovku se zbytkem rybízu, zapíjíme ajem. Já práv te sedím v profukujícím stanu a dopisuju deník za poslední dny, abychom byli op t v reálu. To je hr za, ty dva zase vytuhli, proto David prozatím kon ím a jdu je vzbudit, abychom dneska v bec n kam vyjeli. Pokra uje David: Vyjeli jsme, a to famózním tempem Ø 23 km/h, takže te va íme o 31 km dále a to ve m ste ku Söderåkra. Máme hrachovku s love ákem a chlebem. Jsme u mate ské školky a t šíme se na trávení na houpa kách. Další ást cesty pokra uje stále podél pob eží, asi po 35 km jízdy nás vítá Kalmar, krásné m sto s celou adou památek ob í budova muzea, stará v ž, kostel Karlsdom ze 17. stol., ale hlavn šestikilometrový most vedoucí na ostrov 16

17 Öland (d íve byl nejdelším mostem O Švédsku Povinná školní docházka: 9 letá, za íná až od 7 let (alespo jeden rok p ed nástupem na základní školu je povinná p edškolní výchova) Základní škola se d lí na t i fáze: -nižší ( t ída) -st ední ( t ída) -vyšší (7. 9. t ída) Základní škola je zakon ena záv re nými testy St ední školy jsou bu dvouleté zam ené na administrativu, výrobu i zdravotnictví nebo t í až ty leté všeobecné nebo odborné Vysoké školy: Ve Švédsku p sobí šest univerzit s mnoha fakultami (Stockholm, Uppsala, Linköping, Lund, Göteborg, Umeå) T ístup ové univerzitní vzd lání ud luje tituly kandidáta, magistra a doktora Mnoho švéd kombinuje vzd lání na domácích univerzitách se studiem na evropských i amerických univerzitách. v Evrop, dnes už ho p edb hl ten z Kodan do Malmö). Já s Messnerem jdeme nakupovat, David mezitím musí op tovn m nit svojí duši ucházející. Jeho duše zpuch elá zas na n co najela, zas jí musí zalepit, on nebude mít nikdy klid. Naše t šení se na 6 km jízdu po most nám trochu kazí místní pé e o cyklisty. Místo toho, aby se cyklisté vydávali na svých strojích mezi automobily, tak m sto rad ji koupilo starší londýnský dvoupatrák (autobus). Tento p ekrásný dopravní prost edek má však sedadla pouze naho e, protože v dolní ásti jsou seda ky vytrhány a na et zy se zde dají velmi skladn zav šovat jízdní kola. Autobus p eváží cyklisty samoz ejm zdarma. Jen co se autobus vyprázdnil, bere si šofér naše kola, naše brašny na nich s ním lehce mávají, ale on, starý profesionál, vše hrav zvládá. Po chvilce p ijíždí ješt n kolik dalších cestujících, pan šofér típne cigaretku a m žeme vyrazit. Již po n kolika minutách jízdy se spolu s klukama kochám pohledem na mizející pevninu vid nou z druhého patra londýnského autobusu. Zdárn dorážíme na pevninu, necháme si vyložit kola, nasedáme a mí íme po západním b ehu Ölandu p ímo na sever. po celkem krátkém ase jízdy se stá íme sm rem k pob eží. Öland je opravu nádherný (te to íkám poprvé, ale zdaleka ne naposledy). Je to druhý nejv tší ostrov Švédska se speciální kv tenou, odlišnou od té kontinentální. ale co je na n m nejkrásn jší, na celé ploše Ölandu se nachází p es 400 v tšinou d ev ných v trných mlýn. My už jsme jich vid li asi šest. Paráda. Po r zných stále se zmenšujících cestách a cesti kách se dostáváme až ke šplouchajícímu b ehu. Já se jdu hned koupat. Mo e je sice studený jak Sázavák, ale koupání p i západu slunce se stalo jedním z dalších nezapomenutelných švédských zážitk. Kluci mezitím staví p íbytek a va í. K vé e máme sojové (p)látky na sušených meru kách s rýží = hojnost. Dojíst, napsat dom (sms) a spát DEN NA OSTROV Dneska jsem budika neslyšel ani já (Messner íká, že prý jsem byl vzh ru, když pípal, ale já si to n jak nepamatuju. Messner na to, že prý mám asi amnestii). Vstáváme tedy v 9.00, ale asi už v 9.40 jsme p ipraveni vyrazit. Snídáme mlí ko + müsli, chlebík s máslem a uj. Ten místní chleba je opravdu n jakej divnej, k sníd padnul bochník a my máme furt hlad. Te svištíme sm rem na Borgholm. Cesta je to lahodná, stále podél pob eží, okolo v trných mlýn. Ješt p ed Borgholmem stavíme u z íceniny hradu, jehož jméno je mi bohužel dodnes neznámé. Hrad vyho el asi p ed sto lety a dochovalo se z n j jen zdivo, vypadá tak trochu jako pevnost Boyard. 17

18 V Borgholmu pauzírujeme asi až do dvou (va ba ob da, kupování pohled, jejich psaní ). Zde se naše putování po Ölandu dostává do druhé poloviny, naše cesta se stá í k východnímu pob eží. P esn v t ch místech, kam se hodláme vydat je zamra eno až b da. Probíjíme se proti d sivému protiv tru. Je to na dlouhou dobu naposled, co jedeme na jih. V Gardslöse si prohlížíme místní kostel a až t sn p ed m ste kem jménem Möckleby se stá íme op t na západ, abychom se vrátili zp t do Kalmaru, kde naše okružní jízda po Ölandu za ala. Poslední zastávkou na tomto p ekrásném ostrov se stává další z ícenina Gråborg. Za ínám si op t o n co víc vážit našich hrad a zámk, n j ve vzpomínkách budeme vracet. Já tedy ur it. P emis ujeme se asi jen 15 min jízdou za Kalmar, projíždíme okolo te již liduprázdného golfového h išt a v lese za ním stavíme hnízdo. David opravuje (již druhý prasklý drát), já s Mes ou vyva ujeme. Nejprve nudlovka s chlebem a máslem (švédský tmavý sladký chléb + slané máslo = dobrota obrovská). Pro velký hlad p idáváme ješt ovesnou kaši dochucenou mnou nasbíranými bor vkami. S celkem plnými žaludky, zdrav unaveni (ono jet pár hodin proti nepolevujícímu v tru moc sil nep idá) jsme se odebrali ke spánku RANNÍ LAPÁLIE A P LDENNÍ SPRINT ZAKON ENÝ V BLANKAHOLMU když vidím jak tyhle další zbytky zdiva a val, znamenají pro Švédy významnou památku. Možná si to ani neuv domujete, ale u nás je hrad a zámk opravdu ohromné množství a hlavn v tšina z nich je zachovalých. Do Kalmaru se dostáváme op t busíkem. Na podlaze pod sedadel nacházím cenný úlovek v podob švédského sportovního deníku, hltám tedy nejnov jší výsledky (nic moc, p evážn švédský fotbal + Maurice Greene mistrem sv ta). Po chvíli deník mizí op t pod sedadlem a všichni se posledním pohledem lou íme s Ölandem mizejícím v dáli. Ješt mnohokrát se na Zapisuje David: 11:55 a my jsme stále ješt ve stanu. ekáme až p estane pršet. Všichni spí. Kolo jsem opravil (dva chyb jící dráty vzadu jsem doplnil dv ma zep edu). Bohužel jsem p itom musel vypustit ob kola, a tak jsem se ráno v 9.00 vydal ke 2 km vzdálené pump, kde jsem kola dofoukl. Bohužel jsem velice vydatn zmokl. Je a ík tvrdí, že se v ci daly do pohybu, prý už neprší??? Ha ha ha. A taky že se do pohybu daly! Za 40 min zabaleno a vyjíždíme. Stavíme u pumpy, kde už David dneska jednou byl. Kupujeme chlebík a ob dváme báje ný, ale opravdu báje ný jogurtík. Po malé hygošce na místních toaletách již opravdu vyjíždíme. Tempí ko si držíme více než slušné. Projíždíme Ålem, Mönsteräs (pr m rná rychlost cca. 26 km/h, st ídáme se po hodin v ele. po t ech hodinách dnešní jízdy míjíme 18

19 v rychlosti také p ístav Oskarshamn, odpo inek si dop áváme až u letišt ve Fårbo (ona je to tedy spíše pastvina i lu ina, ale mapa tvrdí že letišt ). Te už na každého z nás eká jen p l hodinky v ele a vychází to tak, že t sn p ed západem slunce kon íme naší dnešní etapu v Blankaholmu (vzpomínka na Blanku, copak asi práv d lá?) Ješt než sluní ko úpln zalezlo za obzor, stíháme koupa ku na pláži ce v místním kempu. Kus za fotbalovým h išt m zastavujeme, zastanujeme a vyva ujeme. Dnes máme na jídelní ku žampomá ku s kolínkama. I p es to, že jsme kv li dešti vyjížd li až ve dv odpoledne, ujeli jsme 112,3 km, což je úctyhodný výkon, zasluhující si odm nu v podob uklid ujícího spánku. CITÁTKY: Messner: Musíme brzo najít n jakou benzínku, abych si moh dojít na záchod. Šík: Tak jdi do lesa, jak t Pán B h stvo il. Messner: M stvo il pro benzínku. Šík 19

20 Poezie na okraji trocha verš na poslední stran ísla SN NÍ PROTIKLADY voda a ohe Slunce a M síc sv tlo a tma bílá a erná ano a ne já a ty / / Tma vchází do ulic hned poté do oken, pokoj a t l ta t la se zvodorovní vypnou jen pravidelný tlukot a ob asný vzdech hlásí stálou p ítomnost života P esto v horních partiích b ží nádherný film Barevní motýli sedí na vrcholu duhy r že a orchideje rozvíjejí se p ed o ima dobývají se do nosních dírek do uší se vkrádá vzdálený smích a k ik Hlasité zapípání páska se trhá opona spadla Je as zapnout t la a když jsou v poloze svislé Dáš si mlíko nebo aj? / / T icáté druhé íslo Redakce: Václav Zeman - Šík, Michal Zikán Manuál, Petra Tome ková Tomega, Ji í Slavík - Svižník Do tohoto ísla p isp li: Vít Masopust Job, Jan Kli man- Blaho, David Procházka, Pavel Ve erka Messner, Vojt ch Ve erka váb, Zdenka Jindráková Lump, vašek Halbich Nerost, Jarek Nohavica íslo na internetu: Redak ní va-sik@post.cz, michal.zikan@centrum.cz, pitenka@ .cz, sviza@seznam.cz Náklad: 35 výtisk Vychází: