VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Finanční analýza společnosti Malčínská, a. s.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Finanční analýza společnosti Malčínská, a. s. Bakalářská práce Autor: Lenka Krupičková Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2014

2

3 Anotace Cílem této bakalářské práce je zpracování finanční analýzy zemědělské společnosti. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické části jsou uvedeny definice základních pojmů, principy, historie a popis jednotlivých ukazatelů finanční analýzy. Praktická část je zaměřena na aplikaci vybraných metod a ukazatelů finanční analýzy na vybranou společnost. Praktická část směřuje k vyhodnocení finančního zdraví a doporučení možných nápravných opatření. Klíčová slova Finanční analýza, absolutní ukazatele, horizontální analýza, vertikální analýza, rozdílové ukazatele, poměrové ukazatele, Du Pont diagram, Altmanovo Z-skóre Annotation The aim of the thesis is the financial analysis of an agricultural company. The thesis is divided into two parts: theoretical and practical. In the theoretical part I give information about the financial analysis as basic concepts, principles of financial analysis, history of financial analysis and basic financial analysis ratios and indicators. The practical part is focused on the application chosen methods of financial analysis and financial analysis ratios to the company. The practical part leads to evaluating the financial health and to proposing corrective recommendation. Key words Financial analysis, horizontal analysis, vertical analysis, differential indicators, financial analysis ratios, Du Pont system, Altman Z-score

4 Tímto bych ráda poděkovala Ing. Magdě Morávkové vedoucí bakalářské práce za podporu, odborné poradenství a trpělivost při jejím vytváření. Dále bych ráda poděkovala celému vedení analyzované společnosti za poskytnutí informací pro vypracování práce. Moje díky patří i celé mojí rodině, přátelům a partnerovi za jejich podporu při psaní této práce i po celou dobu mého studia na vysoké škole.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne

6 Obsah Úvod... 8 Teoretická část Finanční analýza Definice finanční analýzy Cíle finanční analýzy Historie vzniku finanční analýzy Pojem finanční zdraví Uživatelé finanční analýzy Zdroje informací pro finanční analýzu Rozvaha Výkaz zisků a ztrát Příloha účetní závěrky Výroční zpráva Ostatní zdroje informací Vypovídací schopnost účetních informací Úprava účetních výkazů pro potřeby finanční analýzy Metody finanční analýzy Fundamentální a technická analýza Elementární metody Vyšší metody Analýza absolutních ukazatelů Horizontální analýza Vertikální analýza Analýza fondů finančních prostředků Čistý pracovní kapitál Čistý peněžní majetek Čisté pohotové prostředky Analýza poměrových ukazatelů Ukazatele likvidity Ukazatele rentability Ukazatele zadluženosti Ukazatele aktivity Souhrnné indexy hodnocení Pyramidové soustavy ukazatelů Bankrotní modely... 30

7 7.3 Bonitní modely Praktická část Malčínská, a. s Základní informace o společnosti Události v jednotlivých letech Analýza absolutních ukazatelů Horizontální analýza aktiv Analýza trendů pasiv Analýza trendů výkazu zisků a ztrát Procentní rozbor aktiv Procentní rozbor pasiv Procentní rozbor výkazu zisků a ztrát Analýza fondů finančních prostředků Čistý peněžní majetek Čistý pracovní kapitál Analýza poměrových ukazatelů Analýza ukazatelů likvidity Analýza ukazatelů rentability Analýza ukazatelů zadluženosti Analýza ukazatelů aktivity Analýza soustav ukazatelů Du Pont diagram Altmanovo Z-skóre Bilanční analýza II Souhrn finanční analýzy a doporučení Vyhodnocení finanční analýzy Doporučení Závěr Seznam obrázků Seznam použité literatury... 95

8 Úvod Pro bakalářskou práci jsem si vybrala téma finanční analýza, které mě velice zaujalo a považuji jej za velmi důležitou součást podkladů pro rozhodovací procesy managementu podniku. Zároveň jsem přesvědčena, že v menších společnostech je často vypovídací schopnost analytických činností nedoceněna, ačkoliv se vývoj názorů managementu postupně mění k lepšímu. Finanční analýza posuzuje finanční zdraví firmy, proto by měla sloužit jako podklad pro důležitá rozhodnutí o činnostech v podniku. Ať chceme nebo ne, finance jsou nedílnou součástí všech firemních procesů, dá se říci, že každá vteřina života podniku se dá přepočítat na peníze a stejně tak každé rozhodnutí manažera. Právě z těchto důvodů je podle mě posouzení finančního zdraví nedílnou součástí rozhodovacích procesů. Na základě výsledků finanční analýzy manažer může posoudit, jak jeho rozhodnutí ovlivnilo finanční situaci společnosti. V práci jsem vypracovala finanční analýzu zemědělské společnosti Malčínská, a. s. pro období let Podkladem pro finanční analýzu byly především veřejně dostupné informace, především listiny zveřejněné v obchodním rejstříku. Jediným zdrojem informací, který není dostupný v obchodním rejstříku, jsou zprávy představenstva o činnosti podniku za jednotlivé roky. Cílem bakalářské práce je provedení finanční analýzy uvedeného podniku, zhodnocení finančního zdraví a nakonec doporučení možných nápravných opatření ke zlepšení situace. Práce je členěna do dvou částí. První část se zabývá teoretickými východisky a druhá část praktickou aplikací finanční analýzy. V teoretické části práce jsou shrnuty nejdůležitější informace o finanční analýze, kterými jsou definice, cíle, vysvětlení pojmů, uživatelé, historie, zdroje informací. Po uvedení těchto základních informací jsou dále v této části vysvětleny jednotlivé metody a ukazatele, které budou aplikovány v praktické části práce. Na začátku praktické části je souhrn základních informací o společnosti Malčínská, a. s. a další důležité skutečnosti, které ovlivnili vývoj podniku. Na následujících stranách dokumentu jsou již aplikovány jednotlivé metody analýzy. 8

9 Struktura praktické části je obdobná teoretické části, finanční analýza začíná analýzou absolutních ukazatelů, pokračuje analýzou peněžních fondů a poměrových ukazatelů a je zakončena analýzou soustav ukazatelů. Závěrečnou pasáž praktické části tvoří souhrn údajů z jednotlivých částí analýzy tedy zhodnocení finančního zdraví a na něj navazují doporučení pro zlepšení finančního zdraví společnosti. 9

10 Teoretická část 1 Finanční analýza 1.1 Definice finanční analýzy Pod pojmem finanční analýza se ukrývá soubor činností, které mají za účel zhodnotit finanční zdraví podniku, jeho finanční politiku a ekonomickou situaci, umožňuje zhodnotit předchozí vývoj a předpovědět možný vývoj v nejbližší budoucnosti. Rovněž můžeme pojmem finanční analýza označit systém metod a postupů sloužících ke zhodnocení finančního zdraví podniku a zobrazující vývoj finančního zdraví od minulosti k současnosti a zároveň umožňuje predikci budoucího vývoje. Jak vyplývá z předchozích dvou odstavců finanční analýza má mnoho definic sestavených různými autory odborné literatury, jako příklad jedné takové definice jsem vybrala tu od Aleny Černé, která je uvedena v publikaci Finanční analýza: Finanční analýza je rozbor účetních údajů za účelem hodnocení (ocenění) podniku. Finanční analýza je tedy jak analytický, tak i hodnotící (oceňovací) proces. (Černá, 1997) 1.2 Cíle finanční analýzy Roučková (2007) ve své publikaci uvádí, že hlavním cílem finanční analýzy je příprava podkladů pro rozhodovací procesy v podniku. Základními jednotlivými cíli finanční analýzy jsou: - hodnocení minulého vývoje finanční situace podniku, - podklad pro finanční plánování, - podklad pro strategické řízení (finanční analýza je obsažena rovněž např. ve SWOT analýze). 10

11 1.3 Historie vzniku finanční analýzy Dá se předpokládat, že finanční analýza je tak stará jako samotné peníze. Postupně docházelo ke změnám struktur a úrovně provádění finančních analýz. Tento vývoj souvisel především s vývojem ostatních věd, účetnictví a technických pomůcek. Moderní metody finanční analýzy se vyvinuly především v USA, z této země pochází největší počet odborné literatury zabývající se tímto tématem. I pojem finanční analýza pochází z anglického Financial analysis. (Mrkvička, 2006) I když si pod pojmem finanční analýza lze představit rozbor jakékoliv ekonomické činnosti, ve které hrají roli peníze a čas, vymezilo se postupem času chápání finanční analýzy ve smyslu rozboru finanční situace podniku, popřípadě celého odvětví nebo i celého státu. (Mrkvička, 2006) 1.4 Pojem finanční zdraví Pod označením finančně zdravý podnik se zpravidla rozumí podnik, který je schopen včas hradit své splatné závazky, má perspektivu dlouhodobé likvidity a výnosnost kapitálu vloženého do podnikání je, co nejvyšší. (Mrkvička, 2006) 1.5 Uživatelé finanční analýzy Každý uživatel finanční analýzy má vlastní cíl finanční analýzy a výsledky finanční analýzy používá k různým účelům. (Růčková, 2007) Mezi uživatele finanční analýzy patří: - management podniku (finanční analýza je součástí provozní analýzy, slouží jako podklad pro řízení zdrojů a ukazuje dosahovanou ziskovost), - vlastník (cílem vlastníka je návratnost jeho investic, zajímá se tedy o ziskovost, finanční analýza slouží jako podklad pro řízení kapitálové struktury podniku, vlastník se soustředí také na tržní ukazatele), - věřitel (cílem věřitele je získání poskytnutých prostředků zpět včetně úroku, z toho plyne, že věřitel se zajímá o likviditu podniku a celkovou zadluženost), 11

12 - dalšími uživateli jsou mimo jiné zákazníci, dodavatelé, zaměstnanci, vláda, konkurenční podniky. (Růčková, 2007) 2 Zdroje informací pro finanční analýzu Kvalita a komplexnost informací jsou pro zpracování finanční analýzy nezbytné. Pro získání skutečného obrazu o finančním zdraví podniku je tedy nutné zohlednit všechny skutečnosti, které by mohly ovlivnit hodnocení finančního zdraví. (Růčková, 2007) Základním zdrojem informací jsou data z účetnictví. Externí analýza je téměř vždy postavena na veřejně dostupných informacích především tedy na účetních výkazech zveřejněných v obchodním rejstříku, informacích na internetových stránkách firem, informací o cenách akcií apod. Při své práci si musí být finanční analytik vědom toho, že účetní výkazy mají i určité nedostatky. (Černá, 1997) 2.1 Rozvaha Rozvaha zobrazuje stav majetku, závazků a vlastního kapitálu k určitému datu. Jedná se tedy o výkaz stavový. (Mrkvička, 2006) Finanční analytik musí brát dle Mrkvičky (2006) v úvahu, že rozvaha má tyto nedostatky: - Účetnictví využívá historické ceny. Pomocí odpisových metod se projevuje v účetnictví snaha zobrazit skutečnou hodnotu, tento způsob odhadu opotřebení však není přesný. - Účetnictví zpravidla nebere ohledy na možný růst hodnoty aktiv, typickým příkladem aktiv, jejichž hodnota může růst, jsou stavební pozemky, orná půda, lesy, doly, lomy apod. - Rozvaha a účetnictví jako celek nezachycují další položky, které mohou zvýšit hodnotu podniku např. lidské zdroje a jejich kvalitu, podpora jiným silným subjektem. - Rozvaha je často pro potřeby finanční analýzy upravována např. dle likvidity položek. 12

13 2.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát zobrazuje výnosy a náklady podniku v členění na provozní, finanční a mimořádné za určité období. Výkaz zisků a ztrát obsahuje skutečnosti, které umožňují sledovat tvorbu hospodářského výsledku, podávají přehled o nákladech a výnosech na jednotlivé činnosti a slouží pro posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál. (Černá, 1997) Tento výkaz má za úkol zachytit souvislosti mezi výnosy a náklady za určité období a zobrazuje tak, jak se tyto jednotlivé složky podílí na dosaženém hospodářském výsledku. (Mrkvička, 2006) Nevýhodami výkazu zisků a ztrát jsou dle Mrkvičky (2006): - Náklady a výnosy nekopírují peněžní toky, ne všechny náklady musí být současně výdajem a ne všechny výnosy musí být příjmem, např. i v případě, že se jedná o tržby za výrobky, není zde časový soulad výnos (tržba) se ve výkazu zobrazí při fakturaci, ale platba může proběhnout v jiném období. - Některé náklady, související s vytvořením určitého výnosu se mohou objevit ve výkazu v jiném období než, kdy byl vytvořen daný výnos. - Pro finanční analýzu se často i tento výkaz upravuje tak, aby výnosy a náklady byly seřazeny dle potřeb analytika. 2.3 Příloha účetní závěrky Příloha účetní závěrky může mít pro finanční analýzu velký význam. Tento dokument by měl doplnit, rozvést a případně vysvětlit údaje rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Součástí přílohy účetní závěrky jsou údaje o aplikovaných účetních postupech (metoda odepisování, způsoby oceňování ). Struktura přílohy účetní závěrky je zakotvena i v české legislativě. (Knápková, 2010) Přínosem přímo pro finanční analýzu je například rozčlenění pohledávek dle data splatnosti či popis úvěrů a jejich doplatků (jejich výše a doby splatnosti). 13

14 2.4 Výroční zpráva Výroční zpráva je sestavována za účelem informování vlastníků podniku a zároveň i externích uživatelů účetních informací (především investorů, věřitelů, dodavatelů, odběratelů apod.) o finanční pozici podniku a o jeho hospodaření. Minimální obsah výroční zprávy je zakořeněn v národní legislativě. Takto definuje výroční zprávu autor publikace Finanční analýza Mrkvička (2006). 2.5 Ostatní zdroje informací Finanční analýza musí brát v úvahu i další zdroje informací o podniku, u akciových společností se jedná například o: - prospekty cenných papírů, - užší prospekty cenných papírů, - pololetní zpráva emitenta cenných papírů. Dalším zdrojem informací mohou být: - informace v tisku, mediích, a odborných časopisech, - veřejné zprávy z tiskových konferencí a projevů představitelů podniku na odborných akcích, atd. 2.6 Vypovídací schopnost účetních informací Tato kapitola je zpracována dle publikací Růčkové (2007) a Mrkvičky (2006). Finanční analýza je postavena především na účetních výkazech. Analytik musí při své práci znát účetní postupy, které firma používá. Dále musí brát v úvahu časový rozestup jednotlivých výkazů a jejich stáří, musí vědět, co jednotlivé položky výkazů obsahují (tzn. znát principy sestavování účetních výkazů). Znalost účetních postupů v analyzované firmě je nezbytný proto, aby bylo možné správně porozumět účetním výkazům a rozklíčovat jejich jednotlivé položky. 14

15 Vzhledem k tomu, že účetní výkazy obsahují vždy hodnoty více či méně historické, proto musí analytik pracovat s odhady, předpověďmi a předpoklady vývoje podniku od data vydání posledních účetních výkazů. Další skutečnosti, které jsou pro finanční analýzu důležité, jsou slabé stránky účetních výkazů, proto je zde ještě jednou připomenu. Nevýhody rozvahy: - nezobrazuje přesnou aktuální hodnotu podniku: o oceňování aktiv historickou hodnotou, o odpisování majetku nezohledňuje skutečnou hodnotu a stav majetku, o doba životnosti dle metod odepisování neodpovídá skutečné životnosti, - zkreslení hodnoty zásob a pohledávek: o často chybí vytváření či rozpouštění opravných položek, o tato skutečnost závisí na odpovědných pracovnících, o na opravných položkách (správné výši ocenění zásob a pohledávek) je závislá likvidita podniku, - není zobrazeno možné zhodnocení aktiv: o účetnictví takovou možnost vůbec nepřipouští, - v rozvaze nejsou zachyceny některé významné položky: o lidské zdroje a jejich kvalitu, kvalitu vedení podniku, profesionalitu a kvalifikaci zaměstnanců účetnictví vůbec nezachycuje. Nevýhody výkazu zisků a ztrát: - výkaz zisků a ztráty je zaměřen na zjištění účetního výsledku hospodaření: o stav peněžních prostředků se nerovná čistému zisku, - akruální báze sestavování: o souvislost mezi výnosy a náklady na tyto výnosy za určitý časový úsek, 15

16 - některé položky nesouvisí s tokem peněz. 2.7 Úprava účetních výkazů pro potřeby finanční analýzy Úpravy účetních výkazů slouží především pro lepší vypovídací hodnotu finanční analýzy a zjednodušení výpočtu jednotlivých ukazatelů. Některé položky účetních výkazů nelze jednoznačně přiřadit do patřičné kategorie položek, příkladem jsou položky časového rozlišení. Na zařazení některých těchto položek neexistuje jednoznačný názor, důležité však je při finanční analýze dodržet stejný postup pro celý podnik. (Jiříček, 2008) Úprava rozvahy: - ostatní aktiva a ostatní pasiva, časové rozlišení: o v této práci budou ostatní aktiva a ostatní pasiva zahrnována pouze do celkových aktiv a pasiv, ale v ostatních ukazatelích zahrnuty nebudou, - rezervy: o jsou někdy z výpočtu ukazatelů zadluženosti vypouštěny (nejedná se o přímý dluh), - dlouhodobé pohledávky: o aby bylo možné sestavit správně ukazatele likvidity je vhodné pohledávky upravit o hodnotu dlouhodobých pohledávek. Úprava výkazu zisků a ztrát: - výsledek hospodaření tak, jak je uveden ve výkazu zisků a ztrát, nezobrazuje některé další podstatné informace (podíl vyplacených podílů na zisku z celkového čistého zisku), - spornou položku tvoří také mimořádný výsledek hospodaření, často je vhodné jej do finanční analýzy nezařazovat (nemusí se jednat o výsledek hospodaření související s činností podniku a může vzniknout například vlivem přírodní katastrofy). 16

17 3 Metody finanční analýzy Finanční analýza může být rozdělena na fundamentální a technickou analýzu. Dále můžeme různé druhy metod finanční analýzy, rozlišujeme tak elementární a vyšší metody finanční analýzy. 3.1 Fundamentální a technická analýza V odborné literatuře se často objevuje rozdělení na fundamentální a technickou analýzu, proto tyto dva pojmy vysvětlím dle publikace Mrkvičky (2006). Fundamentální finanční analýza se soustřeďuje na vyhodnocování spíše kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických zkušenostech analytika. Informace kvantitativní povahy se do analýzy zahrnují, zpravidla se však nezpracovávají pomocí algoritmizovaného matematického aparátu. Technickou finanční analýzou rozumíme kvantitativní zpracování ekonomických dat s použitím matematických, matematickostatistických a dalších algoritmizovaných metod, přičemž výsledky zpracování jsou opět kvantitativně, ale i kvalitativně vyhodnocovány. (Mrkvička, 2006) V této práci je finanční analýza omezena na technickou finanční analýzu. 3.2 Elementární metody Pojem elementární metody finanční analýzy zahrnuje další členění na jednotlivé skupiny ukazatelů: - analýza absolutních ukazatelů: o horizontální analýza, o vertikální analýza, - analýza fondů finanční prostředků: o analýza čistého pracovního kapitálu, o analýza čistého peněžního majetku, o analýza čistých pohotových prostředků, 17

18 - analýza poměrových ukazatelů: o analýza ukazatelů likvidity, o analýza ukazatelů rentability, o analýza ukazatelů aktivity, o analýza ukazatelů zadluženosti, o analýza finanční páky, o analýza ukazatelů kapitálového trhu, - analýza soustav ukazatelů: o Du Pont rozklad, o další pyramidové rozklady. Jejich název elementární metody je odvozen od toho, že využívají pouze základní aritmetické operace. 3.3 Vyšší metody Tyto metody se využívají s pomocí softwarů a analytik by měl mít znalosti statistiky. Mezi tyto metody se řadí bankrotní a bonitní modely. 4 Analýza absolutních ukazatelů 4.1 Horizontální analýza Tato analýza srovnává změny jednotlivých výkazů v časové řadě, proto se rovněž nazývá analýza trendů či analýza po řádcích. V případě, že se podnik bude v budoucnu chovat stejně jako v minulosti, lze na základě těchto analýz stanovit pravděpodobný budoucí hodnoty jednotlivých ukazatelů. (Mrkvička, 2006) Předpoklady, pro co nejpřesnější analýzu jsou: - dostatečně dlouhá časová řada údajů (doporučuje se 3-5 období), 18

19 - zajištění srovnatelnosti jednotlivých údajů ve výkazech (nesrovnatelnost vzniká vývoje okolí podniku i vývojem uvnitř podniku např. výrazné změny účetních metod, změny v předmětu činnosti, organizační změny), - vyloučení náhodných jevů (př. ztráty či opravy způsobené požárem, povodní, apod.), - doporučuje se rovněž v odhadech zohlednit předpoklady vývoje inflace, regulace cen, vývoje měnového kursu. Horizontální analýza sleduje absolutní změny a procentní změny jednoho ukazatele v časové řadě. (Knápková, 2010) absolutní změna = ukazatel t ukazatel t 1 absolutní změna procentní změna = 100 ukazatel t 1 Aplikací této metody mohou vznikat bazické a řetězové indexy. Při tom bazický index porovnává hodnotu v jednotlivých obdobích s hodnotou období, které bylo zvoleno jako základní (bazické). Zatímco řetězový index vzniká tak, že porovnává vždy dvě po sobě jdoucí období. (Mrkvička, 2006) Metoda se používá při oborovém srovnávání mezi podniky i s různými parametry (odlišná velikost kapitálu, majetku, obratu či počtu zaměstnanců), k takovému srovnávání se využívá porovnávání procentních změn nebo porovnávání pomocí indexů. (Mrkvička, 2006) 4.2 Vertikální analýza Tato metoda se rovněž nazývá procentní analýzou, dochází k procentnímu porovnávání složek v jednom sloupci výkazu k základu. V rozvaze porovnáváme jednotlivé složky aktiv k aktivům celkem a složky pasiv k pasivům celkem. Ve výkazu zisků a ztrát jsou základem pro porovnávání výnosy celkem. (Knápková, 2010) Způsob výpočtu tohoto ukazatele je následující: a) pro aktiva 100 ukazatel aktiva celkem 19

20 b) pro pasiva 100 ukazatel pasiva celkem c) pro výkaz zisků a ztrát 100 ukazatel výnosy celkem Metoda se využívá pro srovnávání pohybu v jednotlivých složkách výkazů za delší časové období. Rovněž může sloužit jako vodítko pro plánování, stanovení cílů strategií. (Mrkvička, 2006) Dalším využitím je oborové srovnávání nebo ve vnitropodnikovém srovnávání různých činností. (středisek, apod.). Nevýhodou je změna absolutní základny pro výpočet procentních podílů v jednotlivých letech a to, že pouze změny konstatuje, neukazuje, však jejich příčiny. (Mrkvička, 2006) 5 Analýza fondů finančních prostředků Ve finanční analýze používáme rovněž ukazatele vypočítané jako rozdíl mezi určitými položkami aktiv a pasiv. Takové ukazatele označujeme pojmem fondy. V této části budou přiblíženy čistý pracovní kapitál, čistý peněžní majetek a čisté pohotové prostředky. 5.1 Čistý pracovní kapitál Jedná se o často využívaný ukazatel, zobrazuje jaká část krátkodobých aktiv je pořízena z krátkodobých dluhů a jaká část je pořízena z dlouhodobých zdrojů. čistý pracovní kapitál = krátkodobá aktiva krátkodobé zdroje Dle čistého pracovního kapitálu lze odhadovat možnost podniku rychle hradit své splatné dluhy. Pokud je ukazatel kladný, je likvidní schopnost podniku dobrá (čím vyšší tím lepší). V případě, že je záporný, vzniká nekrytý dluh, to je případ, kdy část dlouhodobých aktiv je financována krátkodobými zdroji. (Mrkvička, 2006) 20

21 5.2 Čistý peněžní majetek Konstrukce tohoto ukazatele se podobá čistému pracovnímu kapitálu, avšak tento vylučuje z oběžných aktiv zásoby. čistý peněžní majetek = krátkodobá aktiva zásoby krátkodobá pasiva Zásoby jsou vyloučeny z toho důvodu, že jejich rychlý prodej může být problematický, případně to mohou být zásoby, které jsou dlouhodobě neprodejné. 5.3 Čisté pohotové prostředky Tato skupina zachycuje nejlépe likvidní prostředky podniku, tj. především peníze v pokladně a na běžném účtu. (Knápková, 2010) čisté pohotové prostředky = krátkodobá aktiva zásoby krátkodobé pohledávky splatná krátkodobá pasiva Tento ukazatel hodnotí okamžitou platební schopnost, jeho správná konstrukce externími analytiky je však velmi často nemožná, protože je nutné znát informace, které nejsou mnohdy veřejně dostupné. (Jiříček, 2008) 6 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou vypočítány jako podíl dvou hodnot, z toho plyne, že ukazují matematický vztah dvou veličin. Ve finanční analýze jsou využívány jako základní metodický nástroj. (Růčková, 2007) Pro vyhodnocení poměrových ukazatelů je většinou stanoven doporučený maximální a minimální limit, nebo může být doporučena tendence vývoje daného ukazatele. Pozitivem je rychlý a snadný výpočet. Negativem je skutečnost, že pokud bude uskutečněna analýza pouze na základě těchto ukazatelů a při neznalosti interních poměrů ve firmě, může analytik dojít ke špatným závěrům. Doporučuje se tedy tuto metodu analýzy kombinovat s dalšími metodami. (Černá, 1997) Využití této analýzy je nalezení problematických úseků financování podniku, analýza časového vývoje. Dále může sloužit porovnávání s podobnými podniky. (Černá, 1997) 21

22 Poměrové ukazatele dále dělíme do těchto skupin: - likvidita, - rentabilita, - zadluženost, - aktivita, - ukazatele kapitálového trhu, - ukazatele efektivity, - ostatní ekonomické ukazatele. 6.1 Ukazatele likvidity Tato část finanční analýzy je zaměřena na platební schopnost podniku. Ukazatele likvidity jsou zřejmě nejpoužívanější ukazatele pro vyjádření schopnosti podniku hradit své krátkodobé dluhy, která je jednou ze základních podmínek jeho existence. (Jiříček, 2008, str. 45) K této problematice se vztahují rovněž pojmy likvidita, likvidnost a solventnost. Solventnost představuje obecnou schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků. Solventnost je relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. (Grünwald, 1994, str. 64) Likvidita je obvykle chápána jako momentální schopnost uhradit splatné závazky. Likvidita je měřítkem krátkodobé nebo okamžité solventnosti. (Grünwald, 1994, str. 64) Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtížnosti transformovat majetek do hotovostní formy, jak rychle je možné realizovat jejich přeměnu v hotové peníze. Zásoby jsou například obecně likvidnější než hmotný investiční majetek. (Grünwald, 1994, str. 64, 65) Nejčastěji využívanými ukazateli likvidity jsou hotovostní likvidita (likvidita 1. stupně), pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) a běžná likvidita (likvidita 3. stupně). 22

23 6.1.1 Hotovostní likvidita hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobá pasiva Jedná se o jeden z nejpřesnějších ukazatelů likvidity. Vyjadřuje, jak velkou část krátkodobých závazků by podnik uhradil, kdyby k tomu použil peněžní prostředky uložené ve formě finančního majetku. Odborná literatura doporučuje, aby se hodnota tohoto ukazatele pohybovala v intervalu od 0,2 do 0,5. Dá se obecně předpokládat, že čím vyšší hodnotu ukazatel má, tím je to pro podnik výhodnější. Avšak je nutné dbát na to, aby na účtech nebyla vázána příliš velká část prostředků, tyto prostředky mohou být použity pro zvýšení výnosnosti podnikání. Hodnoty nad 1,0 jsou již neefektivní. (Jiříček, 2008) Pohotová likvidita pohotová likvidita = finanční majetek + pohledávky krátkodobá pasiva Tento ukazatel je rozšířením ukazatele předchozího. Zobrazuje tedy, jak velkou část krátkodobých závazků by podnik uhradil z finančního majetku a pohledávek. K tomu je nutné dodat, že tento ukazatel může být do značné míry zkreslen, pokud firma nevytváří opravné položky k pohledávkám nebo má velkou část pohledávek dlouhodobě splatnosti. (Mrkvička, 2006) Hodnota ukazatele by měla být v intervalu 1,0 1,5 a neměla by určitě pod tuto hranici klesnout. (Jiříček, 2008, str. 46) Z doporučených hodnot pro tento ukazatel je patrné, že pokud by byl poměr 1:1, podnik by byl schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodat své zásoby. Vyšší hodnota ukazatele bude příznivější pro věřitele, nebude však příznivá z hlediska akcionářů a vedení podniku. Značný objem oběžných aktiv vázaný ve formě pohotových prostředků přináší jen malý nebo žádný úrok. Nadměrná výše oběžných aktiv vede neproduktivnímu využívání do podniku vložených prostředků a tak nepříznivě ovlivňuje celkovou výnosnost vložených prostředků. (Růčková, 2007, str. 50) 23

24 6.1.3 Běžná likvidita běžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobá pasiva Tento ukazatel zobrazuje, kolik Kč oběžných aktiv připadá na 1 Kč krátkodobých pasiv. Běžná likvidita by se měla pohybovat v intervalu od 1,5 do 2,5. Při vyšší hodnotě se dá předpokládat dlouhodobé udržení platební schopnosti. (Knápková, 2010) Při interpretaci je nutné dbát na nedostatky tohoto ukazatele, především na to, že nezohledňuje likvidnost jednotlivých skupin oběžných aktiv a nezohledňuje ani dobu splatnosti krátkodobých pasiv. Dalším významným nedostatkem, je možnost záměrného ovlivnění tohoto ukazatele, protože vyjadřuje stav k datu dané účetní závěrky, nikoliv vývoj během roku. (Máče, 2006) 6.2 Ukazatele rentability Rentabilita vyjadřuje poměr mezi ziskem podniku a prostředky investovanými do podnikání. Je to finanční kategorie, která charakterizuje výnos z podnikání za určité období jako poměr zisku a (nejčastěji) kapitálu. Zisk určíme z výsledovky, velikost kapitálu z rozvahy. (Černá, 1997, str. 71) Return-on-investment ratios compare measures of benefits, such as earnings or net income, with measures of investment. (Fabozzi, 2003, str. 723) Překlad předchozí definice: Ukazatele návratnosti investic porovnávají množství užitku, jako výnosy nebo čisté příjmy s množstvím investic. Výpočet těchto ukazatelů vychází obvykle z různých konstrukcí zisku (EBDIT = zisk před odpisy, úroky a zdaněním; EBIT = zisk před úroky a zdaněním; EBT = zisk před zdaněním; EAT = zisk po zdanění = také čistý zisk), který se nachází v čitateli zlomku. Do jmenovatele se dosazují různé formy investovaného kapitálu (celkový kapitál, vlastní kapitál, cizí kapitál, dlouhodobý kapitál), hodnota aktiv či tržeb. Pro interpretaci těchto ukazatelů se často ukazatele násobí stem, aby byly vyjádřeny v procentech. 24

25 6.2.1 Rentabilita aktiv (return on assets, rentabilita celkového kapitálu) rentabilita aktiv = zisk před úroky a zdaněním celková aktiva Vzhledem k tomu, že celková aktiva se rovnají celkovým pasivům, vyjadřuje tato rovnice, jak efektivně je využito všech vložených zdrojů. Zobrazuje také, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč všech investic (z cizích zdrojů i vlastních zdrojů). (Máče, 2006) Slouží k posouzení schopnosti podniku tvořit zisk a k hodnocení jednotlivých středisek podniku. (Jiříček, 2008) Z angličtiny se často přebírá zkratka názvu ROA Rentabilita vlastního kapitálu (return on equity) rentabilita vlastního kapitálu = čistý zisk vlastní kapitál Je důležitým ukazatelem pro vlastníky podniku, protože zobrazuje, kolik Kč zisku připadá na jednu Kč vlastního kapitálu. Po vynásobení stem zobrazuje zhodnocení kapitálu v procentech, toto procento by mělo být vyšší než by tomu bylo u jiných forem investování. (Růčková, 2007) Obecně se dá doporučit, aby míra zhodnocení vlastního kapitálu byla vyšší než úroková míra státních dluhopisů. (Knápková, 2010) Ukazatel bývá často označen jako ROE, což je zkratka z anglického názvu Rentabilita tržeb (return on sales) rentabilita tržeb = čistý zisk tržby Tento ukazatel zobrazuje, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Ukazuje, jak hospodárně dokáže podnik hospodařit. (Máče, 2006) Ukazatel se posuzuje z hlediska tendence jeho vývoje, i jeho výše. Tendence vývoje by neměla být dlouhodobě klesající. Čím vyšší je míra rentability tržeb, tím je to pro podnik lepší. (Jiříček, 2008) 25

26 Růčková (2007) doporučuje tento ukazatel porovnat s oborovým průměrem, při tom, pokud je ukazatel nižší než oborový průměr, není dosahováno dostatečné efektivity. Z angličtiny se využívá zkratka názvu ROS, rovněž se někdy používá název ziskové rozpětí Ostatní ukazatele rentability Konstrukcí ukazatelů rentability je samozřejmě více, tyto budou uvedeny v této části pouze formou názvů a způsobu výpočtu. rentabilita nákladů = čistý zisk náklady nákladovost = náklady tržby rentabilita celkového investovaného kapitálu = zisk po zdanění + úroky (1 sazba daně z příjmů) dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry + vlastní kapitál 6.3 Ukazatele zadluženosti Pojem zadluženost označuje, že pro financování aktivit podniku bylo využito i prostředků z cizích zdrojů, tedy vznikly dluhy. V reálném světě není možné, aby velké podniky nevyužili pro pořízení aktiv cizí zdroje. Analýza ukazatelů zadluženosti má tedy za úkol zhodnotit míru zadluženosti podniku a hledat optimum vztahu vlastního a cizího kapitálu. (Růčková, 2007) Konstrukcí ukazatelů zadluženosti je poměrně mnoho a vychází ze zvyklostí firmy, z potřeb uživatelů analýzy apod. V této práci budou uvedeny jen vybrané ukazatele Celková zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) celková zadluženost = 100 cizí zdroje celková aktiva cizí zdroje = rezervy + krátkodobé závazky + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry a výpomoci + ostatní pasiva 26

27 Jedná se o základní ukazatel zadluženosti. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku. Ukazuje kolik procent celkové hodnoty aktiv je financováno z cizích zdrojů. U tohoto ukazatele není možné jednoznačně říci, v jakém rozmezí by se měl pohybovat. Pro jeho vyhodnocení se buď používá zlaté pravidlo financování, nebo se vyhodnocuje na základě vyhodnocení působení finanční páky. (Mrkvička, 2006) Dlouhodobá zadluženost dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé dluhy celková aktiva Dlouhodobé dluhy zde obvykle představují součet rozvahových položek dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů (případně rezerv dlouhodobého charakteru). Hodnota ukazatele by se měla v dlouhodobé tendenci pohybovat pod hranicí 25%. (Jiříček, 2008) Ukazatel úrokového krytí úrokové krytí = zisk před úroky a zdaněním nákladové úroky Tento ukazatel zobrazuje kolik korun zisku před úroky a zdaněním připadá na jednu korunu nákladových úroků. Zobrazuje kolikrát je zisk před úroky a zdaněním větší než nákladové placené úroky. Často se využívám především v USA, kde hodnota nižší než 3,00 značí citelné problémy. Stabilní podnik by měl mít hodnotu 8,00. (Mrkvička, 2006) 6.4 Ukazatele aktivity Jejich úkolem je určit, jak je podnik schopen využít své prostředky a s jakou intenzitou, zda dochází k efektivnímu využití aktiv. Každé aktivum, které není efektivně využito, zvyšuje náklady spojené s jeho držením, ale nedostatek aktiv zase znamená nižší tržby, než jakých by mohl podnik dosahovat. (Jiříček, 2008) Obratu celkových aktiv obrat celkových aktiv = tržby celková aktiva 27

28 Ukazatel informuje, jak rychle dokáže podnik otáčet vložený kapitál, jaký je obrat celkových aktiv. (Jiříček, 2008, str. 56) Logicky vyplývá, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je to pro podnik lepší Obrat zásob rychlost obratu zásob = tržby zásoby Ukazatel znázorňuje počet obrátek zásob (od jejich nákupu, přes spotřebu a prodej, po opětovný nákup) za dané období. Vzhledem k tomu, že dochází ke kombinaci údajů z rozvahy a výkazu zisků a ztrát, je vhodnější využít pro výpočet průměrný stav zásob, nikoliv stav zásob uvedený v rozvaze. (Mrkvička, 2006) doba obratu zásob = zásoby průměrné denní tržby Tato rovnice vyjadřuje dobu (počet dnů), po jakou jsou oběžná aktiva vázána v zásobách. V našich podmínkách se doporučuje jako optimální doba obratu do 30 dnů, běžná je doba obratu od 50 do 100 dnů, doba obratu delší než 100 dnů však působí velmi negativně. (Jiříček, 2008) Průměrné denní tržby jsou vypočteny jako podíl celkových ročních tržeb a 360 dnů Obrat pohledávek rychlost obratu pohledávek = tržby pohledávky Zobrazuje, kolikrát za sledované období se pohledávky přemění na finanční prostředky (peníze). Čím vyšší je hodnota, tím příznivější je to pro podnik, protože dochází k rychlému inkasování peněz za své pohledávky. (Mrkvička, 2006) doba obratu (splatnosti) pohledávek = pohledávky průměrné denní tržby Doba obratu pohledávek nám ukazuje kolik dnů je nutných k tomu, aby byly pohledávky přeměněny na peníze. Je logické, že čím kratší je tato doba, tím je to pro 28

29 podnik výhodnější. Hodnota pohledávek je vhodné ponížit o pohledávky nedobytné. Za optimální hodnotu je považována doba obratu pohledávek do 30 dnů. (Jiříček, 2008) 7 Souhrnné indexy hodnocení Cílem finanční analýzy je komplexní vyhodnocení finančního zdraví podniku. Pro snazší dosažení tohoto cíle začaly vznikat různé konstrukce souhrnných indexů. Důvodem pro jejich vznik bylo usnadnit a urychlit práci analytika. Jejich výsledkem je obvykle jedno číslo, které by mělo mít dostatečnou vypovídací hodnotu o finančním zdraví podniku. Jak je, ale zřejmé vypovídací schopnost souhrnných indexů je velmi sporná. Doporučuje se analýzu souhrnných indexů využít pouze pro rychlé a globální srovnání řady podniků. (Růčková, 2007) Stejně jako předchozí ukazatele je nejlepší i tyto souhrnné indexy použít k doplnění celkového obrazu o analyzované společnosti. Soustavy ukazatelů dělíme do tří skupin soustavy pyramidové, bankrotní modely a bonitní modely. 7.1 Pyramidové soustavy ukazatelů Pyramidové rozklady slouží k objasnění vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů a k analýze vazeb uvnitř pyramidy. Pyramidové rozklady fungují na principu rozložení určitého ukazatele na složky, které jej ovlivňují. Při takovém rozkladu se používají multiplikativní či aditivní metody. Prvním a dodnes nejčastěji využívaným pyramidovým rozkladem je Du Pont diagram Du Pont diagram Tento rozklad je zaměřen na rozklad ukazatele ROE (rentability vlastního kapitálu), tento ukazatel tvoří tedy vrchol pyramidy. The returns on investment ratios give us a bottom line on the performance of a company, but don t tell us anything about the why behind this performance. For an understanding of the why, the analyst must dig a bit deeper into the financial 29

30 statements. A method that is useful in examining the source of performance is the Du Pont system. (Fabozzi, 2003, str.725) Du Pont rovnice: ROE = ROA aktiva vlastní kapitál Du Pont diagram postupně tento vztah rozvádí v jednotlivých ramenech rovnice viz obrázek 1. Obrázek 1 Du Pont diagram (zdroj: Růčková (2007)) 7.2 Bankrotní modely Bankrotní modely mají informovat uživatele o tom, zda je v dohledné době firma ohrožena bankrotem. Vychází se totiž z faktu, že každá firma, která je ohrožena bankrotem, již určitý čas před touto událostí, vykazuje symptomy, které jsou pro bankrot typické. K těm nejčastějším symptomům patří problémy s běžnou likviditou, výší čistého pracovního kapitálu, problémy s rentabilitou celkového vloženého kapitálu. (Růčková, 2007, str. 72) 30

31 7.2.1 Altmanovo Z-skóre (Altmanův model) Altmanův model je určen především pro podniky obchodovatelné na burze, jedná se o součet pěti běžných ukazatelů, z nichž každý má přidělenou svou váhu. (Růčková, 2007) Rovnice pro výpočet: Z = 1,2 X 1 + 1,4X 2 + 3,3X 3 + 0,6X 4 + 1x 5 při tom: - X 1 = čistý pracovní kapitál/celková aktiva - X 2 = zadržené výdělky/celková aktiva - X 3 = zisk před úroky a zdaněním - X 4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/cizí zdroje - X 5 = tržby/aktiva celkem Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lepší je to pro analyzovanou společnost, pokud je hodnota Z-skóre menší než 1,81, jedná se o podniky, které jsou na pokraji bankrotu. Jedná-li se o podnik, který má z-skóre v intervalu <1,81; 2,99>, jde o podnik, který má finanční problémy, ale nemusí nutně zbankrotovat. V případě, že hodnota z-skóre je větší než 2,99, podnik nemá finanční problémy a je stabilní. (Jiříček, 2008) Existují také různé konstrukce Altmanova modelu jedním z nich je Altmanův model upravený pro podmínky ČR, nebo Altmanův model pro podniky, které nejsou obchodovatelné na burze Ostatní bankrotní modely Mezi ostatní bankrotní patří např. Model IN index důvěryhodnosti, Tafflerův model. 7.3 Bonitní modely Bonitní modely provádí diagnostiku finančního zdraví podniku a v oborovém srovnání provádí rozdělení firem na dobré či špatné. Nevýhodou je nutnost kvalitní databáze poměrových ukazatelů v oboru srovnávaných podniků. (Růčková, 2007) 31

32 7.3.1 Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy Tato metoda vznikla pro podmínky České republiky. Konstrukce této soustavy je stanovena tak, aby bylo možné ji použít bez ohledu na velikost podniku a jejím cílem je ověření fungování podniku. Tato metoda má několik variant, přičemž pro dvě jednodušší potřebujeme pouze výkazy Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát, pro složitější variantu, je nutný i výkaz Cash flow. Můžeme použít tři úrovně označené bilanční analýza I., bilanční analýza II., bilanční analýza III. (Růčková, 2007) Bilanční analýza I. je zaměřená jen na čtyři základní ukazatele a slouží pouze k rychlé orientaci v situaci podniku. (Růčková, 2007) Ukazatel stability S = Ukazatel likvidity L = Ukazatel aktivity A = Ukazatel rentability R = Celkový ukazatel C = vlastní kapitál stálá aktiva finanční majetek + pohledávky 2,17 krátkodobé dluhy výkony 2 pasiva celkem 8 EAT vlastní kapitál 2 S + 4 L + 1 A + 5 R 12 Hodnocení je velmi jednoduché, při hodnotě nad 1 je podnik považován za dobrý, hodnota z intervalu od 0,5 do 1 je únosná, hodnota pod 0,5 je pro podnik špatný. (Růčková, 2007) Bilanční analýza II. Jedná se o rozšíření bilanční analýzy I., zde je soustava 17 ukazatelů rozdělena do 4 kategorií, v každé kategorii je vypočítán celkový ukazatel za kategorii a k celkovému hodnocení celé soustavy je zkonstruován celkový ukazatel. Vyhodnocení je stejné jako v bilanční analýze I. Na rozdíl od bilanční analýzy I. je však hodnocení mnohem serióznější. (Růčková, 2007) 32

33 Ukazatele stability: S1 = S2 = S3 = S4 = S5 = vlastní kapitál stálá aktiva vlastní kapitál stálá aktiva 2 vlastní kapitál cizí zdroje celková aktiva krátkodobé dluhy 5 celková aktiva zásoby 15 celkový koeficient stability S = Ukazatele likvidity: L1 = L2 = L3 = L4 = 2 finanční majetek krátkodobé dluhy finanční majetek + pohledávky krátkodobé dluhy oběžná aktiva krátkodobé dluhy pracovní kapitál pasiva celkem 3,3 celkový koeficient likvidity L = Ukazatele aktivity: A1 = A2 = 0,5 tržby celkem pasiva celkem 0,25 tržby celkem vlastní kapitál 2 S1 + S2 + S3 + S4 + 2 S5 7 5 L1 + 8 L2 + 2 L3 + L

34 A3 = 4 přidaná hodnota tržby celkem celkový koeficient aktivity A = Ukazatele rentability: R1 = R2 = R3 = R4 = R5 = 10 EAT přidaná hodnota 8 EAT vlastní kapitál 20 EAT pasiva celkem 40 EAT tržby + výkony A1 + A2 + A3 3 1,33 provozní výsledek hospodaření provozní VH + finanční VH + mimořádný VH celkový koeficient rentability R = Celkový ukazatel C = Bilanční analýza III. 2 S + 4 L + 1 A + 5 R 12 3 R1 + 7 R2 + 4 R3 + 2 R4 + R5 17 Jedná se o další rozšíření bilanční analýzy II., je zde více ukazatelů, využívá i výkaz cash flow, vyhodnocení by mělo být objektivnější. (Růčková, 2007) Ostatní bonitní modely Mezi bonitní modely dále patří např. Kralickův Quicktest, Tamariho model, Argentiho model. 34

35 Praktická část 8 Malčínská, a. s. 8.1 Základní informace o společnosti Název společnosti: Malčínská, a. s. Právní forma podnikání: Sídlo společnosti: Hlavní činnost: akciová společnost Malčín 50, Světlá nad Sázavou Zemědělská výroba: živočišná výroba produkce mléka rostlinná výroba IČO: DIČ: Datum zápisu do obchodního rejstříku: Základní kapitál: Odkaz na složku v obchodním rejstříku: CZ Kč Orgány společnosti: Představenstvo společnosti k : Zdeňka Studená předseda představenstva Jaroslav Šimek místopředseda představenstva Karel Ptáčník člen představenstva Milan Rezek člen představenstva Josef Urbanec člen představenstva 35

36 Dozorčí rada k : Jiřina Straková předseda dozorčí rady Bohumil Ptáčník místopředseda dozorčí rady Bohumír Vacek člen dozorčí rady Valná hromada: ZD Malčín (vlastník 28,1 % akcií) Fyzické osoby vlastnící akcie v hodnotě max. 4,17 % základního kapitálu Zdroje pro finanční analýzu: Rozvaha Výkaz zisků a ztrát Příloha účetní závěrky Výroční zpráva Zpráva představenstva o činnosti podniku (nejde o veřejně dostupný dokument) Datum sestavení účetní závěrky Analyzované období: rok 2008 až rok Události v jednotlivých letech zaměstnanců, - produkce obilovin, řepky, brambor, pícnin pro výrobu krmiva, mléka, vepřové maso, chovná prasata, - nákup dlouhodobého majetku manipulátor Merlo, drapákové vidle, diskový podmítač Downlands, nadzemní čerpací stanice nafty, v celkové pořizovací ceně tis. Kč, - sklizeň produktů rostlinné výroby, byla srovnatelná s průměrem kraje, 36

37 - ke konci roku 2008 se začíná projevovat ekonomická krize i v sektoru zemědělství a dochází k poklesu cen zemědělských komodit zaměstnanců, - produkce obilovin, řepky, brambor, pícnin pro výrobu krmiva, mléka, vepřové maso, chovná prasata, - likvidace chovu prasat na jednom ze dvou středisek, - zařazení stavby změna stáje pro dojnice v Malčíně v částce tis. Kč, - sklizeň produktů rostlinné výroby, byla srovnatelná s průměrem kraje, - pokračuje pokles cen mléka a současně klesá i cena ostatních zemědělských komodit zaměstnanců, - produkce obilovin, řepky, brambor, pícnin pro výrobu krmiva, mléka, vepřové maso, chovná prasata, - sklizeň produktů rostlinné výroby, byla srovnatelná s průměrem kraje, - pořízení baličky senážních balíků v pořizovací ceně 105 tis. Kč, - začátek realizace nové investice rekonstrukce stáje pro jalovice s předpokládaným dokončením v roce zaměstnanců, - produkce obilovin, řepky, brambor, pícnin pro výrobu krmiva, mléka, vepřové maso, chovná prasata, - postupný nárůst ceny mléka, znatelné zvýšení cen dalších jednotlivých hospodářských komodit, - zrušení chovu prasat na druhém středisku, 37

38 - sklizeň produktů rostlinné výroby, byla srovnatelná s průměrem kraje, avšak byla vyšší než v předchozích letech (vyšší výnos z hektaru), - pokračování v rekonstrukci stáje pro jalovice zaměstnanců, - zrušení chovu jalovic v 1 ze dvou středisek živočišná výroba koncentrována pouze do jednoho střediska, - produkce obilovin, řepky, brambor, pícnin pro výrobu krmiva, mléka, - vytvoření opravné položky k pohledávce z obchodních vztahů ve výši 422 tis. Kč, - opětovný pokles ceny mléka a pokles ceny řepky oproti roku 2011, - sklizeň obilnin a pícnin byla srovnatelná s průměrem kraje, avšak sklizeň řepky byla podprůměrná, a vzhledem k vyšším nákladům na hektar řepky oproti roku 2011, měla tato situace negativní vliv na hospodářský výsledek, - pokračování v rekonstrukci stáje pro jalovice, v prosinci roku 2012 zahájení kolaudace, dokončení kolaudace a zařazení do užívání proběhlo v roce Další důležité informace Ve všech účetních obdobích společnost používala stejné účetní postupy a metody. Vývoj cen zemědělských komodit nemusí v jednotlivých obdobích odpovídat průměrným cenám v daném období, protože společnost nemá skladovací prostory a proto uzavírá smlouvy na prodej výrobků rostlinné výroby již od začátku kalendářního roku na sklizeň, která se uskuteční v tomto roce. Rozdíl v ceně mezi lednem a červencem daného roku může činit i 2000 Kč za jednotku produkce (tunu), a to v závislosti na komoditě, vývoji cen na mezinárodním trhu, na vývoji sklizňových prací a na vývoji průměrné sklizně z hektaru půdy. Informace o vývoji prodejních cen jednotlivých komodit a informace o vývoji sklizně v jednotlivých letech vychází ze Zpráv představenstva zveřejněných na řádných valných hromadách společnosti. Vzhledem k tomu, že tyto údaje nejsou nikde veřejně dostupné, 38

39 nebylo možné uvést přesná čísla. Z vlastní evidence ceny mléka, dávám k nahlédnutí graf vývoje ceny mléka v roce 2012, kde jsou znatelné značné výkyvy především postupný pokles ceny až do srpna roku ,400 8,200 8,000 7,800 7,600 7,400 7,200 7,000 6,800 6,600 6,400 8,149 7, , cena mléka Kč/l Obrázek 2 Graf vývoje měsíční prodejní ceny mléka (v Kč/l) (zdroj: vlastní zpracování) Další skutečností ovlivňující finanční analýzu je termín splatnosti nájemného z pozemků, které je smluvně stanoveno na každého kalendářního roku během trvání nájmu. Společnost platí nájemné z více než 90 % celkové výměry obhospodařované půdy, jejíž celková výměra tvoří 488 ha. 9 Analýza absolutních ukazatelů Nyní již přejdu k samotné finanční analýze představené společnosti a zahájím ji horizontální analýzou, pokračovat budu vertikální analýzou. Tyto analýzy budu provádět vždy v pořadí aktiva, pasiva a výkaz zisků a ztrát. Na začátku každé podkapitoly budou uvedeny tabulky sloužící jako podklad pro vypracování analýzy. Jako základní období pro porovnávání jsem zvolila rok 2008, protože od tohoto roku by měly být vidět postupně změny ve výrobě (postupné rušení chovu prasat a omezení provozu na jedno středisko živočišné výroby). 39

40 9.1 Horizontální analýza aktiv Tabulka 1 Horizontální analýza aktiv (zdroj: vlastní zpracování) Název položky Č. řádku výkazu absolutní hodnota absolutní hodnota Bi absolutní hodnota Bi absolutní hodnota Bi absolutní hodnota Aktiva celkem , , , ,87 Dlouhodobý majetek , , , ,87 Dlouhodobý nehmotný majetek , ,33 0 0,00 0 0,00 Ocenitelná práva , ,33 0 0,00 0 0,00 Dlouhodobý hmotný majetek , , , ,96 Pozemky , , , ,03 Stavby , , , ,24 Samostatné movité věci , , , ,18 Dospělá zvířata , , , ,88 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek , , , ,19 Dlouhodobý finanční majetek ,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly ,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Bi 40