VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Mzdy a mzdová politika ve zdravotnickém zařízení nemocnice Vrchlabí

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Mzdy a mzdová politika ve zdravotnickém zařízení nemocnice Vrchlabí Bakalářská práce Autor: Eva Štěpánková Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2011

2 Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Eva Štěpánková Ekonomika a management Finance a řízení Mzdy a mzdová politika ve zdravotnickém zařízení - nemocnice Vrchlabí Cílem bakalářské práce je analýza mezd a platů ve zdravotnickém zařízení - nemocnici ve Vrchlabí - v souvislosti s výší ohodnocení zdravotnických pracovníků a trendem odchodu těchto pracovníků za zaměstnáním do zahraničí z důvodu lepších platových podmínek. Ing. Věra Nečadová vedoucí bakalářské práce Ing. Roman Fiala vedoucí katedry Katedra ekonomických studií

3 ANOTACE Hlavním cílem bakalářské práce Mzdy a mzdová politika ve zdravotnickém zařízení nemocnici ve Vrchlabí je analyzovat mzdy a platy pracovníkŧ v této nemocnici. Dále zkoumá trend jejich odchodu za zaměstnáním do zahraničí z dŧvodu lepších platových podmínek. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá postavením zdravotnictví v systému národního hospodářství a dále se věnuje problematice odměňování a mezd. V praktické části je charakterizován systém odměňování v nemocnici a na základě něj je provedena analýza mezd. Tato část je doplněna o dotazník, který zkoumá spokojenost či nespokojenost se systémem odměňování, s finančním ohodnocením a dále pak případný odchod zaměstnancŧ do zahraničí. KLÍČOVÁ SLOVA Mzda, mzdová politika, plat, zdravotnictví, odměňování, mzdové formy. ANNOTATION The main aim of the bachelor work Wages and pay policy in the sanitation the hospital in Vrchlabí is analysis of employees wages and pays in this hospital. Next the work inquires into their tendency of exodus abroad by the reason of better wage conditions. This bachelor work is divided into theoretic and practical parts. The theoretic part describes position of health service in political economy and then it analyses problems of wages. The practical part describes the system of remuneration in the hospital. This part contains questionnaire which scans satisfaction or dissatisfaction with money. It also scans opinions of employees about departure to foreign countries. KEY WORDS Wage, pay policy, pay, health service, remuneration, wage forms.

4 Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za cenné připomínky a odborné vedení práce. Rovněţ bych ráda poděkovala vedení Česko-německé horské nemocnice Krkonoše, s. r. o. za ochotu a poskytnutí přínosných informací, umoţnění a vstřícnost při realizaci dotazníkového šetření a pochopení pro mŧj cíl.

5 Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapŧjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. května Podpis

6 Obsah 1 ÚVOD Cíl bakalářské práce Zdůvodnění výběru bakalářské práce Metody využité v bakalářské práci... 8 TEORETICKÁ ČÁST Národní hospodářství Neziskové organizace Rozdělení neziskových organizací Základní formy nevládních neziskových organizací Financování neziskových organizací Příspěvkové organizace Zdravotnictví Organizace zdravotnictví v ČR Financování zdravotnictví v ČR Zdravotnická zařízení Ekonomické řízení zdravotnických zařízení Management zdravotnických zařízení Podnikání zdravotnických zařízení Odměňování Mzdový systém a mzdová politika Hodnocení práce Mzdové formy PRAKTICKÁ ČÁST Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, s. r. o Profil společnosti Právní úprava s. r. o Základní údaje o nemocnici Řízení a struktura nemocnice Průměrná mzda ve zdravotnictví Systém odměňování v nemocnici Tarifní stupně, výše mzdových tarifŧ Zařazení zaměstnancŧ do tarifních stupňŧ Jednotlivé mzdové sloţky... 41

7 7.6.4 Příplatky a výkonnostní sloţky mzdy Odměny Analýza mezd Dotazníkové šetření Vyhodnocení dotazníku Shrnutí praktické části ZÁVĚR SEZNAM CITACÍ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY OSTATNÍ ZDROJE SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

8 1 ÚVOD Odměňování je jedním z nejefektivnějších prostředkŧ v oblasti motivace pracovníkŧ. Hlavní úlohou tohoto systému je získat a udrţet si kvalitní pracovníky, zvýšit jejich pracovní výkon, kontrolovat vývoj mzdových nákladŧ a zajistit, aby bylo odměňování spravedlivé. Jedním z největších motivačních faktorŧ je mzda, jeţ velmi ovlivňuje ţivot okolo nás, protoţe je zdrojem příjmŧ většiny obyvatel v produktivním věku. Je nástrojem stimulace vykonávání nejrŧznějších úkolŧ. Zásadně zasahuje do mnoha významných oblastí, ať jiţ psychologických, sociologických, technologických, ale i politických. Mzdy jsou základním ekonomickým faktorem, který určuje cenu. 1.1 Cíl bakalářské práce Cílem této bakalářské práce je analýza mezd a platŧ ve zdravotnickém zařízení nemocnici ve Vrchlabí, v souvislosti s výší ohodnocení zdravotnických pracovníkŧ a trendem odchodu těchto pracovníkŧ za zaměstnáním do zahraničí z dŧvodu lepších platových podmínek. 1.2 Zdůvodnění výběru bakalářské práce Dŧvodŧ, proč jsem si vybrala toto téma, je hned několik. Zvolila jsem si ho, protoţe si myslím, ţe vývoj mezd ve zdravotnictví je v současné době velmi aktuální téma a dotýká se ţivota kaţdého z nás. Tento vývoj totiţ mŧţe velmi ovlivnit kvalitu poskytované zdravotní péče u nás, příchod nových kvalifikovaných pracovníkŧ apod. Dále mě pak ve výběru tématu velmi ovlivnila semestrální praxe, kterou jsem absolvovala na mzdové účtárně nemocnice ve Vrchlabí. Získala jsem zde velmi cenné zkušenosti a tato problematika mě zaujala natolik, ţe jsem si jí zvolila jako téma své bakalářské práce. 1.3 Metody využité v bakalářské práci Práce je rozdělena na dvě části část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se věnuje postavení zdravotnictví v systému národního hospodářství, jeho organizaci a financování v České republice a dále konkrétně směřuje k problematice mezd. K vytvoření této části byla vyuţita metoda rešerše odborné literatury a odborných 8

9 zdrojŧ na internetu. Praktická část navazuje na teoretickou a zabývá se jiţ odměňováním a analýzou mezd v konkrétním zdravotnickém zařízení tj. v nemocnici ve Vrchlabí. V úvodu praktické části bylo nutné organizaci nejdříve představit a poté charakterizovat její systém odměňování. Byl zde popsán organizační řád nemocnice v oblasti mezd, tarifní stupně a výše mzdových tarifŧ. Další povinností bylo popsat jednotlivé sloţky mzdy v nemocnici. Na základě této charakteristiky byla provedena analýza mezd. Na závěr bylo provedeno dotazníkové šetření, které mělo za úkol zjistit názory zaměstnancŧ na systém odměňování v nemocnici, zda s ním jsou či nejsou spokojeni a jestli uvaţují o případném odchodu za prací do zahraničí. 9

10 TEORETICKÁ ČÁST 2 Národní hospodářství Členění národního hospodářství podle kritéria financování: Ziskový (tržní) sektor je ta část národního hospodářství, kde je provoz a obnova realizována z trţeb za prodané statky na principu nabídky a poptávky za trţní ceny a cílem existence tohoto sektoru je zisk 1. Neziskový (netržní) sektor je ta část národního hospodářství, kde jsou prostředky získávány cestou tzv. přerozdělovacích procesŧ. Cílem je přímé dosaţení uţitku, který má podobu veřejné sluţby 3. Neziskový sektor zahrnuje: o veřejný neziskový sektor (veřejný sektor), o soukromý neziskový sektor (třetí sektor), o sektor domácností. Veřejný neziskový sektor je velmi významnou částí národního hospodářství, ve které se ve veřejném zájmu uskutečňují veřejné sluţby a je financována převáţně z veřejných rozpočtŧ. Tato část je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole 1. K hlavním činnostem veřejného sektoru patří 2 : Zabezpečit potřebné veřejné statky, zajistit tzv. hraniční statky, které jsou definovány jako ekonomické statky na hranici mezi soukromými a veřejnými statky, přispět k vytváření podmínek pro fungování soukromého sektoru a zabezpečit produkci soukromých statkŧ v těch případech, kdy selhává trţní sektor nebo s nimi souvisí jev externality, pomoci k ekonomickému rŧstu, utvořit podmínky pro rŧst zaměstnanosti v soukromém sektoru, 10

11 vytvářet podmínky pro zkvalitnění lidského ţivota a s tím související vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovních sil, dosáhnout větší spravedlnosti v rozdělování statkŧ. Do veřejného sektoru patří veřejná správa, která řídí veřejný sektor a ovlivňuje jeho efektivnost. Dále sem patří justice, armáda, policie, školství, věda a výzkum, kultura, tělesná výchova a sport, sociální sluţby, zdravotnictví apod. Soukromý neziskový sektor je ta část národního hospodářství, která je financována ze soukromých financí fyzických a právnických osob. Podpora z veřejných financí zde ale není vyloučena. Tyto finance jsou vloţeny do předem vymezené produkce nebo distribuce statkŧ a neočekává se, ţe tento vklad přinese nějaký finanční zisk. Cílem je zde přímý uţitek. Tomuto sektoru se jinak také říká třetí sektor, protoţe je to sektor mezi státem a trhem. Organizace třetího sektoru lze charakterizovat podle pěti kritérií 4 : principu solidarity, principu uspokojování potřeb, autonomie od státních zásahŧ, neformální členské struktury a dobrovolného přístupu, směnných vztahŧ, které směřují k vzájemnosti. Sektor domácností je významný pro vytváření a formování občanské společnosti. Začleňuje se do koloběhu finančních tokŧ a vstupuje na trh produktu, faktorŧ a kapitálu. 11

12 3 Neziskové organizace Neziskový sektor je tvořen organizacemi, které jsou zaloţeny za jiným účelem, neţ je zisk. Veškerý případný zisk je vkládán zpět do činnosti organizace 2. Neziskové organizace jsou samostatné organizace s právní subjektivitou. Formálně se zakládají pomocí zřizovací listiny, ve které musí být přesně uveden cíl. Dále musí být přesně definován statut, druhy zabezpečovaných veřejných statkŧ a činnost organizace, jejíţ náplň ovlivňuje financování potřeb organizace a strukturu jejích zdrojŧ financí 6. Podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmŧ 18 se jedná o tyto typy organizací: zájmová sdruţení právnických osob, občanská sdruţení včetně odborových organizací, politické strany a hnutí, státem uznávané církve a náboţenské společnosti, nadace a nadační fondy, obce, kraje, organizační sloţky státu a územních samosprávných celkŧ, příspěvkové organizace, státní fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy. Tento seznam není konečný. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v 56 povoluje společnostem s ručením omezeným a akciovým společnostem, aby byly zaloţeny i za jiným účelem, neţ je podnikání, pokud to nezakazuje zvláštní zákon. Z toho vyplývá, ţe i tyto dva druhy společností mohou mít neziskový charakter. Tyto společnosti však nejsou subjekty neziskovými podle současné úpravy 18 zákona o dani z příjmu, a proto nemohou vyuţít výhody odpočtu z daňového základu 7. 12

13 3.1 Rozdělení neziskových organizací Neziskové organizace jsou zřizovány rŧznými subjekty 6 : subjekty v rámci územní samosprávy jako tzv. vládní neziskové organizace v oblasti lokálního a regionálního veřejného sektoru, subjekty soukromými, dále pak církevními institucemi a nadacemi jako tzv. nevládní neziskové organizace. Podle kritéria zakladatele: veřejnoprávní neziskové organizace, které jsou zřizovány státem a územní samosprávou podle veřejného práva a majetek je zde ve veřejném vlastnictví. Nezakládají se za účelem podnikání a dosaţení zisku, ale mají za úlohu slouţit veřejně prospěšným cílŧm a zabezpečovat veřejné statky. Ztráta z hospodaření těchto organizací se platí z rezerv nebo z výdajŧ běţné části rozpočtu zřizovatele. soukromoprávní neziskové organizace, kde je majetek v soukromém vlastnictví zřizují se podle soukromého práva. Většinou se jedná o obecně prospěšné společnosti. Mŧţe zde docházet i ke konkurenci s veřejnoprávními organizacemi, která vede k vyšší kvalitě veřejných statkŧ a veřejný sektor se stává více efektivní 5. veřejnoprávní instituce, kde je provedení záměru veřejné sluţby dáno povinně ze zákona (příkladem mŧţe být veřejná vysoká škola) 3. Podle kritéria globálního charakteru poslání: organizace veřejně prospěšné, které se zakládají s cílem produkovat veřejné a smíšené statky k uspokojení potřeb veřejnosti (např. charita, zdravotnictví, vzdělávání, veřejná správa) organizace vzájemně prospěšné, které se zakládají, aby podporovaly skupiny občanŧ, které mají společné zájmy. 13

14 3.2 Základní formy nevládních neziskových organizací Nadace a nadační fondy (zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech) jsou účelová sdruţení majetku vzniklá pro dosaţení obecně prospěšného cíle. Jsou registrována krajským soudem a při jejich zaloţení je potřeba nadační nebo zřizovací listina. Základním organizačním dokumentem je statut. Mezi orgány nadace a nadačního fondu patří správní rada, dozorčí rada a ředitel. Hodnota nadačního jmění musí být v minimální výši Kč. Nadační fond není povinen vytvářet nadační jmění. Obecně prospěšná společnost (zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) poskytuje obecně prospěšné sluţby všem za stejných podmínek. Registruje ji krajský soud a při jejím vzniku je potřeba zakládací listina. Orgány i základní organizační listina jsou stejné jako u nadace a nadačního fondu. Není zde povinnost vytvářet nadační jmění. Občanské sdružení (zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanŧ) mŧţe být zaloţeno minimálně třemi občany České republiky, z nichţ alespoň jeden splňuje podmínku věku nad 18 let. Tito občané zformují tzv. přípravný výbor, poté vypracují stanovy a podají návrh na registraci ministerstvu vnitra České republiky. Účelem sdruţení je zakládání spolkŧ, svazŧ, klubŧ, hnutí, kde se občané mŧţou svobodně sdruţovat. Charakter sdruţení musí být nenáboţenský a nepolitický. Sdruţení nesmí omezovat rasu, pohlaví, národnost, pŧvod, nesmí podporovat násilí. Pokud by se tak stalo, sdruţení mŧţe být zrušeno. Členy občanského sdruţení mohou být i právnické osoby. Příkladem mohou být odborové organizace, tělovýchovné jednoty, rybářské spolky, myslivecká sdruţení, Český červený kříţ apod. Účelová zařízení církví (zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonŧ) slouţí k uskutečnění církevních, humanitárních a charitativních záměrŧ. Mezi nejznámější organizace tohoto typu patří charity a diakonie. Prvním významným subjektem mezi účelovými zařízeními církví je nezisková organizace Sdruţení Česká katolická charita, která je součástí římskokatolické církve a jejím cílem je pomoci bliţním v tísnivé ţivotní situaci. Druhou významnou křesťanskou organizací je Diakonie Českobratrské církve evangelické, která se zabývá zdravotnickou, sociální a výchovnou péčí. 14

15 Organizační složka státu (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích) je tzv. vládní neziskovou organizací, kterou zřizuje vláda. Jsou to bývalé rozpočtové organizace a patří mezi ně školy, soudy, státní zdravotnická zařízení apod. Organizační složka kraje, obce (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtŧ) je zřizována kraji a obcemi. Příspěvkové organizace jsou organizace, které jsou zřizovány organizačními sloţkami státu, krajŧ a obcí. Těmto organizacím je svěřen majetek k vykonávání jejich činnosti, ale s kterým nemohou volně disponovat. Typickými příklady jsou kulturní zařízení, mezi která patří divadla, muzea, knihovny apod Financování neziskových organizací Některé neziskové organizace jsou schopné se samofinancovat ve větší míře, některé v menší míře. Nemělo by však docházet k tomu, aby byla organizace závislá na jednom zdroji, a proto by měl být uplatňován princip vícezdrojového financování. Typickým nepeněţním zdrojem je dobrovolná práce členŧ, která je velmi významnou a dŧleţitou součástí pro fungování neziskové organizace 4. Zdroje financí 4 : členské příspěvky jsou základním zdrojem příjmŧ v občanských sdruţeních, veřejné rozpočty podporují hlavně sociální sluţby, rozvoj tělovýchovy a sportu, rozvoj kultury a záchranu kulturního dědictví, nadace a nadační fondy rozmístění finančních prostředkŧ prostřednictvím darŧ na veřejně prospěšné účely (v současné době se pouţívá termín grantování ), firemní dárcovství, individuální dárcovství například formou veřejných sbírek, loterie a sázkové hry, doplňková hospodářská činnost organizací je dŧleţitá především u vzájemně prospěšných organizací a často se váţe na jejich majetek. 15

16 4 Příspěvkové organizace Příspěvková organizace státu je právnickou osobou, která je zřízena některým z ústředních orgánŧ státní správy. Při vzniku je vydána zřizovací listina a statut organizace, který musí schválit zřizovatel. Dále je stanoven organizační řád, pravidla hospodaření, odpisový řád a další vnitřní předpisy. Základní úprava je stanovena zákonem č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Tato organizace hospodaří s finančními prostředky z hlavní činnosti a s finančními prostředky získanými ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahŧ vymezených zřizovatelem. Mezi tyto finanční vztahy patří příspěvek na provoz ze státního rozpočtu, dotace na financování programŧ a akcí, návratná peněţní výpomoc a odvod z odpisŧ. Hospodaří i s prostředky, které získala i jinou činností, s finančními dary od fyzických a právnických osob a s finančními prostředky, které byly poskytnuty ze zahraničí 3. Peněţní fondy, s kterými hospodaří příspěvková organizace podle zákona 3 : Rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace územních samosprávních celků má samostatnou právní subjektivitu a zapisuje se do obchodního rejstříku. Je zřizována krajem či obcí podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtŧ pro zabezpečování neziskových činností a smíšených veřejných statkŧ. Zřizovatel vydá zřizovací listinu, která musí obsahovat vymezení hlavního účelu, označení statutárních orgánŧ a zpŧsob, jakým vystupují jménem organizace. Vymezuje také majetek ve vlastnictví zřizovatele, který předá k hospodářskému vyuţití příspěvkové organizaci. Je zde stanovena doba, na kterou je tato organizace zaloţena. Příspěvkové organizace hospodaří z finančních prostředkŧ, které získaly ze své činnosti a s peněţními prostředky z rozpočtu zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky peněţních fondŧ a s finančními dary, které získaly od rŧzných subjektŧ, včetně zahraničních 6. 16

17 Peněţní fondy 6 : rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb. Rezervní fond je prostředkem, který motivuje příspěvkovou organizaci, aby dosahovala lepšího výsledku hospodaření, neţ byl výsledek plánovaný. Tvoří se přídělem ze zlepšeného výsledku hospodaření či finančními dary. Pouţívá se na další rozvoj činnosti organizace, k překlenutí časového nesouladu mezi náklady a výnosy, k úhradě případných sankcí za nedodrţení rozpočtové kázně, k úhradě ztráty za předchozí období a na příděl do investičního fondu organizace. Investiční fond má za úlohu financovat investiční potřeby organizace. Tvoří se z odpisŧ hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, z investičních dotací z rozpočtu zřizovatele, z investičních příspěvkŧ ze státních fondŧ, z výnosŧ za prodej hmotného investičního majetku, z účelových investičních darŧ a příspěvkŧ a z převodŧ z rezervního fondu. Vyuţívá se k financování investičních potřeb a k zaplacení splátek investičních úvěrŧ či pŧjček. Dále má za úlohu upevňovat zdroje na financování oprav a údrţby nemovitého majetku, který je ve vlastnictví zřizovatele. Případně se ještě vyuţívá k odvodu do rozpočtu zřizovatele. Fond odměn funguje jako motivační fond. Tvoří se ze zlepšeného výsledku hospodaření do výše 20 %, nejvýše však do výše 20 % limitu mzdových prostředkŧ. Odměny se z něj vyplácejí podle závazných předpisŧ. Fond kulturních a sociálních potřeb je charakterizován jako sociální fond. V prŧběhu roku je tvořen zálohově z roční plánované výše. Vyúčtování skutečného základního přídělu je realizováno podle ročního objemu zúčtovaných platŧ a mezd, náhrad platŧ a náhrad mezd v rámci účetní závěrky. Financuje kulturní a sociální potřeby pracovníkŧ příspěvkové organizace. 17

18 5 Zdravotnictví Zdraví se řadí k prioritním hodnotám kaţdého člověka. Patří do specifické kategorie, protoţe nemá povahu statku, nelze ho prodat či koupit na trhu. Zdraví je základním předpokladem a podmínkou pro uplatnění ve společnosti, produktivitu a pro kvalitu ţivota jednotlivce a celé společnosti. Zdravotní stav populace se také často uţívá jako měřítko vyspělosti společnosti. Jejich zdraví je ovlivněno úrovní zdravotní péče asi dvaceti procenty. Odbornou částí péče o zdraví je zdravotnictví, jehoţ posláním je poskytovat odborné zdravotnické sluţby. Zdravotnické služby jsou činnosti, které mají za cíl chránit a navracet zdraví, směřovat obyvatelstvo ke zdravějšímu ţivotnímu stylu a omezovat dŧsledky poruch zdraví. V současné době dochází k rŧstu potřeb zdravotnických sluţeb, jak z dŧvodu zhoršování kvality ţivotního prostředí, tak díky větším nárokŧm obyvatel na mnoţství a kvalitu poskytovaných sluţeb. Zdravotnické sluţby jako komplex nejdou začlenit do ţádné z hlavních skupin statkŧ (čisté kolektivní statky a čisté privátní statky). Dŧvodem je jejich heterogenní povaha. K čistým privátním statkŧm mají tyto sluţby však blíţe. Největším ekonomickým problémem zdravotnictví v současné době je opatřit potřebné finanční prostředky, zajistit efektivnost vyuţití alokovaných prostředkŧ, financovat optimální rozsah nabízených zdravotnických sluţeb a omezit rostoucí náklady na rozvoj zdravotnictví, na léky aj. Aby bylo vyuţití finančních prostředkŧ efektivnější, je dŧleţité dbát na prevenci, protoţe je z ekonomického hlediska vţdy levnější neţ následná léčba. Mezi hlavní zásady prevence patří odpovědnost kaţdého jedince a výchova v rodině a ve školách. Dále se sem zahrnují vzdělávací a výchovné programy např. boj proti kouření, prevence uţívání drog, sexuální výchova aj Organizace zdravotnictví v ČR V roce 1992 došlo přijetím zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované v nestátních zdravotnických zařízeních k privatizaci zdravotnictví. O rok později uţ byl privátní sektor výrazně posílen. V dŧsledku privatizace došlo k okamţitému nárŧstu počtu zdravotnických zařízení. V roce 2009 bylo v České republice evidováno bezmála 28 tisíc zdravotnických zařízení, kde pracovalo téměř lékařŧ a zdravotnických pracovníkŧ nelékařŧ s odbornou zpŧsobilostí. Změny probíhaly i 18

19 v oblasti lŧţkové péče. Podle zákona č. 290/2002 Sb. přešlo od roku 2003 do kompetence krajŧ 82 okresních nemocnic. Z toho 17 zařízení bylo do konce roku 2004 převedeno na akciové společnosti. V roce 2009 bylo takovýchto nemocnic, které se převedly na obchodní společnosti, celkem 52. V současnosti je zaměstnáno v privátních zdravotnických zařízeních přes 67 % lékařŧ a 58 % zdravotnických pracovníkŧ s odbornou zpŧsobilostí. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR připadalo v roce 2009 v ambulantní péči na obyvatel necelých 31 ambulantních lékařŧ. V lŧţkové péči připadalo na obyvatel 106 lŧţek (60 lŧţek v nemocnicích, 21 v odborných léčebných ústavech a 25 v lázních). V roce 2009 činila prŧměrná ošetřovací doba v nemocnicích 7,4 dne 7. Rozdělení zdravotnických zařízení 2 : 1. Podle zřizovatele: státní zdravotnická zařízení, soukromá zdravotnická zařízení. 2. Podle druhu činnosti: fakultní nemocnice, střední nemocnice, ambulantní zdravotnická zařízení, ostatní lŧţková zdravotnická zařízení (např. léčebny dlouhodobě nemocných), lékárny, výdejny prostředkŧ zdravotnické techniky, dopravní zdravotnické sluţby. 5.2 Financování zdravotnictví v ČR Rŧzné formy financování zdravotnických sluţeb se dají členit na přímé a nepřímé. Do nepřímého financování patří povinné (veřejné) pojištění, veřejné rozpočty, dále 19

20 dobrovolné (smluvní) pojištění, zaměstnanecké pojištění, příspěvky dobročinných institucí, charita a zahraniční pomoc. Do přímého financování je zahrnuto přímé placení za sluţby a úhrada za léky. STÁTNÍ ROZPOČET (Ministerstvo financí) Ministerstvo zdravotnictví Zdravotní pojišťovny Krajské úřady Obrázek 1: Financování zdravotnictví v ČR Do roku 1990 bylo zdravotnictví financováno z veřejných rozpočtŧ. Zásadním krokem (zdroj: Peková, Pilný, Jetmar (2005)) Do roku 1990 bylo zdravotnictví financováno z veřejných rozpočtŧ. Zásadním krokem pro financování zdravotnictví bylo zavedení systému veřejného zdravotního pojištění. V roce 1992 byla zaloţena Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, jejíţ základní úprava byla stanovena zákonem č. 551/1991 Sb. Vznikla povinnost podílet se na systému všeobecného zdravotního pojištění a bylo vymezeno, ţe činnost v této oblasti mŧţe vykonávat pojišťovna tedy VZP, a popřípadě další pojišťovny. V roce 1995 jiţ existovalo 26 zaměstnaneckých a regionálně pŧsobících pojišťoven. Začalo však nepřiměřené soutěţení o pacienty, většina pojišťoven to neustála a většina jich zanikla nebo se sloučila. Na začátku roku 2010 bylo evidováno v České republice vedle VZP ještě 8 dalších zdravotních pojišťoven 7. Zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávní instituce, které umoţňují toky finančních prostředkŧ ve zdravotnictví a do zdravotnictví. Dříve hradily pojišťovny zdravotní péči na základě seznamu zdravotních výkonŧ, které měly bodové hodnoty. V tomto seznamu byla stanovena cena bodu. Poté začalo docházet k uzavírání smluv mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, kterým pak musely hradit péči poskytnutou v souladu se zákonem. Zdravotní pojišťovny financují na základě smluv polikliniky, zdravotnická zařízení státní i soukromá, dopravní zdravotnické sluţby, léčebny a ostatní zdravotnická zařízení. Vybírají od svých pojištěncŧ pojistné, jehoţ vybraná část je přerozdělována za účelem vyrovnat mezi pojišťovnami rozdíly mezi výnosy z pojistného za osoby, za které platí stát a za výdělečně činné osoby. Pojišťovny sestavují tzv. pojistné plány, které musí schválit vláda 1. 20

21 POJIŠTĚNEC - PACIENT Další plátci pojištění: PODNIKY, STÁT placení pojistného poskytování sluţeb POJIŠŤOVNA vyúčtování sluţeb proplácení sluţeb ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ Obrázek 2: Základní vztahy ve zdravotním pojištění (zdroj: Peková, Pilný, Jetmar (2005)) Pojišťovny, které v současnosti pŧsobí v České republice 9 : 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky 201 Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky 205 Česká prŧmyslová zdravotní pojišťovna 207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnancŧ bank, pojišťoven a stavebnictví 209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda 211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky 213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna 217 Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance 228 Zdravotní pojišťovna Média Zdravotní pojištění musí být v České republice placeno za kaţdého občana. Plátci jsou 2 : Zaměstnavatelé, kteří platí za osoby, které jsou u nich v pracovním poměru, pojištěnci, z titulu zaměstnancŧ nebo osob samostatně výdělečně činných, stát, který toto pojištění platí ze státního rozpočtu za osoby, které nejsou výdělečně činné např. studenti, dŧchodci aj. 21

22 Razantním krokem ve zdravotnictví bylo zavedení regulačních poplatků, které byly stanoveny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtŧ. V prvním roce jejich vybírání přinesly do zdravotnických zařízení více neţ 5 miliard Kč 7. Regulační poplatky se platí 7 : 30 Kč za návštěvu s vyšetřením u praktického lékaře, praktického lékaře pro děti a dorost, zubního lékaře, ţenského lékaře, lékaře, který poskytuje specializovanou ambulantní péči, klinického logopeda a klinického psychologa, 30 Kč za vydání kaţdého léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, předepsaného na receptu, bez ohledu na počet předepsaných balení, který je plně nebo částečně hrazený zdravotní pojišťovnou, 90 Kč za pohotovostní sluţbu poskytnutou zdravotnickým zařízením, které poskytuje lékařskou sluţbu první pomoci včetně poskytnutí této lékařské sluţby zubními lékaři a za ústavní pohotovostní sluţbu, 60 Kč za kaţdý den poskytnuté ústavní péče (patří sem např. péče v nemocnicích), komplexní lázeňské péče nebo ústavní péče v dětských léčebnách a ozdravovnách. Výdaje na zdravotnictví v České republice dlouhodobě rostou rychleji neţ celkový hrubý domácí produkt. Lze je rozdělit na výdaje z veřejných rozpočtŧ a výdaje soukromé. Podíl soukromých výdajŧ na zdravotnictví přesahuje 16 % z celkových výdajŧ na zdravotnictví. Přibliţně 75 % těchto celkových výdajŧ pokrývá veřejné zdravotní pojištění. Výdaje veřejných rozpočtŧ se sníţily asi na 7 %. Nemocnice jsou nejnáročnějším článkem, co se týče nákladŧ. V současné době se vyskytují problémy s financováním provozu nemocnic, které se snaţí formou finanční pomoci vyřešit stát, kraj či obec. Bývalé okresní nemocnice jsou převáděny na krajské úřady a východisko z ekonomických potíţí se hledá taky ve změně právní formy nemocnic na obchodní společnosti 7. Mezi hlavní příčiny velkého rŧstu nákladŧ na zdravotnictví patří stárnutí populace, vývoj nových technologií, sociálně ekonomické příčiny např. civilizační choroby. Dochází k rŧstu cen ostatních vstupŧ a k nárŧstu administrativních nákladŧ 4. 22

23 5.3 Zdravotnická zařízení Mezi poskytovateli zdravotnických sluţeb a zdravotními pojišťovnami dochází ke vzniku smlouvy, na základě které dochází k úhradě finančních prostředkŧ. Hlavními typy zdravotnických zařízení jsou 2 : ordinace soukromých lékařŧ, polikliniky, nemocnice, léčebné ústavy. V ordinacích soukromých lékařů dochází k vyúčtování příslušných výkonŧ zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pacienti zaregistrováni a se kterými má lékař uzavřený smluvní vztah. Polikliniky jsou zdravotnická zařízení, jejichţ charakter je víceúčelový. Z ekonomického hlediska vytvářejí v příslušném regionu jeden hospodářský celek. Skládají se z centrální polikliniky a ze zdravotnických středisek rozmístěných v regionu. Nemocnice jsou zdravotnická zařízení, která se vyskytují především ve větších nebo okresních městech v regionu. Pokud nejde o soukromé nemocnice, hospodaří zpravidla jako příspěvkové organizace. Krajské úřady hradí výdaje nemocnic, které nehradí zdravotní pojišťovny např. výdaje na rychlou zdravotní pomoc, provozní výdaje aj. Nemocnice je financována: z rozpočtu zdravotních pojišťoven, jak paušálem, tak podle vykázaných výkonŧ, z rozpočtu krajského úřadu, jenţ financuje hospodaření nemocnic formou dotací, z rozpočtu městského úřadu, z vlastní činnosti např. provoz jídelny pro cizí strávníky, z ostatních zdrojŧ, do kterých se zahrnují např. sponzoři, dary a sbírky. 23

24 V České republice bylo na konci roku 2010 evidováno 189 nemocnic. Zde je jejich rozdělení do skupin podle zřizovatele 11 : 19 zařízení bylo přímo řízeno Ministerstvem zdravotnictví, 24 zařízení bylo řízeno krajem, 17zařízení bylo spravováno městem či obcí, 121 zařízení bylo soukromých a mělo za zřizovatele jinou právnickou osobu, 3 zařízení byly spravovány církevními organizacemi, 5 zařízení bylo v rezortu ministerstva obrany a spravedlnosti Ekonomické řízení zdravotnických zařízení Řízení jak privátních poskytovatelŧ zdravotní péče, tak neziskových zdravotnických zařízení musí respektovat ekonomické principy, které jsou blízké zpŧsobŧm vyuţívaným v podnikatelském prostředí. Cílem tohoto řízení u privátních zdravotnických zařízení je zhodnotit vloţené finanční prostředky. Záměrem neziskových zařízení je hospodařit vyrovnaně nebo dokonce s mírně kladným výsledkem, který lze dále vyuţít k dalšímu rozvoji. Řízení těchto zdravotnických zařízení by mělo dodrţovat některé zásady. První zásadou je, ţe výnosy zdravotnického zařízení by měly být vyváţené nebo větší neţ jeho náklady. Dále by měly být prŧběţně zabezpečovány finanční toky a měly by se zajistit prostředky na jeho rozvoj, především investice. Dŧleţité je respektovat faktor času a faktor rizika ve všech finančních úvahách. Poţadavky, které jsou kladeny na finanční řízení zdravotnického zařízení: finanční plánování, zaopatření finančních zdrojŧ pro rozvoj a chod zařízení, finanční controlling a pravidelné posouzení finančního zdraví, pátraní po zpŧsobech zvyšování hospodárnosti provozní činnosti a výkonnosti zdravotnického zařízení. 24

25 Základem finančního řízení ve zdravotnickém zařízení by měl být finanční plán, který obsahuje stranu potřeb a stranu zdrojŧ. Měl by být rozpracován i do kratších časových úsekŧ v dílčích finančních plánech. Platební kalendář patří také mezi cenné nástroje řízení peněţních tokŧ pro zdravotnické zařízení. Obsahuje stranu příjmŧ tvořenou zejména inkasem pohledávek a stranu výdajŧ, kam patří např. platy zaměstnancŧ, úhrady dodavatelŧm za energii, léky apod 4. Ekonomické výsledky nemocnic Náklady nemocnic se od roku 2006 do roku 2009 kaţdoročně zvyšovaly o 7 aţ 10 % a na konci roku 2009 dosáhly výše 123,2 miliard Kč. Asi 44 % těchto nákladŧ tvořily osobní náklady. K největšímu nárŧstu těchto nákladŧ došlo v roce 2009 z dŧvodu navýšení tarifních platŧ ve zdravotnictví v tomto roce. Dalším výrazným nákladem byla spotřeba materiálu, do které se zahrnuje spotřeba léčiv a zdravotnických prostředkŧ. Výnosy nemocnic se v období let 2006 aţ 2009 kaţdoročně zvyšovaly o 6 aţ 10 % a na konci roku 2009 dosáhly výše 123,8 miliard Kč. Nejvýznamnější zdrojem příjmŧ jsou platby od zdravotních pojišťoven, jejich podíl na celkových příjmech se pohybuje okolo 80 %. Regulační poplatky z hlediska podílu na celkových příjmech tvoří spíše doplňkový zdroj příjmŧ. V roce 2009 vykazovaly nemocnice převáţně kladné výsledky hospodaření. V tomto roce vykázalo příznivý výsledek hospodaření 72 % nemocnic Management zdravotnických zařízení Výrazná specifika v managementu zdravotnických zařízení vŧči jiným organizacím zde nejsou. Aplikují se manaţerské přístupy, do kterých se zahrnuje utvoření vhodné organizační struktury daného zdravotnického zařízení, zavedení postupŧ plánování a motivačních nástrojŧ. Mezi klíčové manaţerské přístupy patří: Uplatnění přístupŧ strategického řízení do zdravotnických zařízení, zavedení systémŧ managementu kvality, vylepšení zdravotnických informačních systémŧ. 25

26 Informační technologie a systémy IT/IS jsou velmi dŧleţité pro činnost zdravotnických zařízení, protoţe jsou zdrojem četných informací o pacientech a terapeutických procesech. Hlavním přínosem těchto systémŧ je zlepšení péče o pacienta, protoţe jsou ihned k dispozici informace o momentálním stavu pacienta, ale i o historii jeho minulých zdravotních problémŧ. Další výhodou je lepší přehled o spotřebě lékŧ a analýza cenných informací pro výzkum Podnikání zdravotnických zařízení Zřízení a provozování zdravotnických sluţeb musí dodrţovat dané právní předpisy. V těchto předpisech je vymezen předmět zdravotní péče, zpŧsobilost zdravotnického personálu, hygienické zabezpečení, technická vybavenost apod. Není povolena jakákoliv inzerce či přímá reklama ve sdělovacích prostředcích či tisku. Jestliţe soukromé zdravotnické zařízení počítá s tím, ţe budou jeho výkony kryty ze všeobecného zdravotního pojištění, měla by mu zdravotní pojišťovna přislíbit na základě smlouvy poskytnutí úhrady. Soukromé zdravotnické zařízení by mělo vypracovat svŧj podnikatelský plán, který obsahuje podstatné faktory, které souvisí s podnikáním daného zdravotnického zařízení. Zabývá se zejména jeho zaloţením a fungováním. Toto zařízení musí také vykonávat standardní poţadavky, které se běţně kladou na podnikatelské subjekty. Mezi tyto poţadavky patří vedení účetnictví, placení daní a příspěvkŧ na sociální a zdravotní pojištění, vedení příslušné personální a mzdové agendy, zabezpečení nárokŧ na bezpečnost práce apod 4. 26

27 6 Odměňování Odměňování je jedním z nejefektivnějších prostředkŧ v oblasti motivace pracovníkŧ. V moderním řízení lidských zdrojŧ má velmi široké pojetí. Lze do něj zahrnout nejen poskytnutí mzdy, platu nebo popřípadě jiné formy peněţní odměny, ale i povýšení, formální uznání i zaměstnanecké výhody. Odměnami mohou být věci nebo okolnosti, které nejsou úplně samozřejmé např. umístění na pracoviště, přidělení nějakého zařízení. Do odměn pracovníkŧ bývá začleňováno i vzdělávání pracovníkŧ. Těmto odměnám, o kterých rozhoduje organizace, se říká vnější odměny. Vnitřní odměny mají nehmotný charakter a souvisí s uspokojením pracovníka s vykonávanou prací. V odměňování se tedy pouţívají nejen peněţní, nýbrţ i nepeněţní formy, z nichţ některé je moţno vyjádřit v penězích, některé ne. Odměny se mohou vázat na povahu vykonávané práce, na její význam a na odvedenou práci. Souvisí i s výkonem pracovníka, jehoţ schopnosti jsou vzácné na trhu práce nebo vyplývají z pracovního poměru. Na odměňování pŧsobí z vnějšího prostředí rŧzní činitelé, do nichţ se řadí vývoj populace, stav na trhu práce, profesně kvalifikační struktura jedincŧ, zpŧsob ţivota, daně a dále i sociální a ekonomická politika země 10. Základní otázky, které musí organizace řešit, se týkají 10 : Úrovně mezd a platŧ, která závisí na situaci na trhu práce, na finanční situaci organizace, na specifických rysech práce, na pouţívaných technologiích apod. Vnitřní struktury mezd a platŧ, do které se zahrnuje hierarchie mzdových tarifŧ a platových tříd, struktura pracovních míst a struktura vykonávané práce. Nástrojem řešení této záleţitosti je hodnocení práce. Placení jednotlivých osob, které souvisí se spojováním pracovníkŧ s pracovními místy a úkoly a s přidělováním platových tříd. Toto řešení vychází taktéţ z hodnocení práce. Rozhodování, zda platit za odpracovaný čas nebo za výsledky. Zvláštního odměňování manaţerŧ a specialistŧ, do kterého se zahrnují např. rŧzné pobídkové sloţky odměňování. Zaměstnaneckých výhod a příplatkŧ např. podniková penze a placená dovolená. 27

28 Řízení a kontroly mezd a platŧ, kde dochází ke zkoumání, zda jsou mzdové náklady přiměřené a ke snaze o jejich úspory. Dále zde dochází k popisu pracovních míst apod. Výběru jednotlivých druhŧ odměn a utváření struktury systému odměňování, kde se zjišťují preference pracovníkŧ. 6.1 Mzdový systém a mzdová politika Nástrojem personálního řízení je mzdový systém. Je to systém odměňování, ke kterému mŧţe být formulována mzdová politika. Mzdová politika usiluje o získání a stabilizaci zaměstnancŧ, kteří splňují poţadavky pracovního místa a mohou se rozvíjet dle nárokŧ organizace. Snaţí se stimulovat k pracovnímu výkonu a ţádanému jednání. Mezi její další cíle patří zachování objemu mzdových prostředkŧ v mezích, které jsou efektivní ve vztahu k produktivitě práce a zajištění spravedlivé mzdové struktury. Tyto cíle však nejde realizovat všechny najednou, protoţe jsou vzájemně protichŧdné, a proto o jejich prioritách rozhoduje zaměstnavatel. Za mzdovou strukturu se povaţuje odstupňování mezd v souvislosti s mzdotvornými faktory 4. Mezi vnitřní mzdotvorné faktory patří 10 : Faktory, které souvisí s poţadavky a s úkoly pracovního místa a jeho umístěním v hierarchii funkcí dané organizace. Úroveň výkonu, do které lze zahrnout úroveň plnění pracovních úkolŧ a výsledky práce spolu s pracovním chováním zaměstnance. Pracovní podmínky v organizaci, které mohou mít negativní zdravotní dŧsledky. Mezi vnější mzdotvorné faktory patří 10 : Situace na trhu práce, s kterou souvisí např. nedostatek či nadbytek pracovních sil určité úrovně a kvalifikace. Pramenem těchto informací jsou tzv. mzdová šetření. Platné zákony a předpisy, ale i výsledky kolektivního vyjednávání v rámci odměňování. Patří sem např. minimální mzda. 28

29 6.2 Hodnocení práce Cílem tohoto hodnocení je stanovit rozdíly mezi vykonávanými pracovními činnostmi, seřadit je podle poţadavkŧ práce a začlenit je do tarifních stupňŧ. Tato tarifní stupnice má za úlohu prosazovat princip stejné mzdy za stejnou práci a má slouţit ke spravedlivému odměňování. Hlavní práce organizace jsou popsány dle předem stanovených poţadavkŧ na vykonavatele práce. Slovní popisy prací se převádějí do číselného vyjádření např. body či stupně a z toho vyplývá hledaná hodnota práce. Metody hodnocení práce se dělí na sumární a analytické. Sumární metody se pouţívají, pokud mají práce podobný obsah. Analytické metody uplatňují tam, kde je práce velmi rŧznorodá a vyuţívají se především ve větších organizacích, zejména bodovací metoda Mzdové formy Posláním mzdových forem je mzdově ocenit výsledky práce zaměstnance, do kterých patří jeho výkon, pracovní chování a schopnosti. Mzdové formy se člení na základní a dodatkové. Mezi základní mzdové formy patří časová mzda a plat, úkolová mzda a podílová (provizní) mzda. Mezi dodatkové mzdové formy patří např. prémie, odměny, osobní ohodnocení, příplatky aj. Časová mzda a plat tvoří obvykle největší část celkové odměny pracovníka. Časová mzda je hodinová, týdenní či měsíční částka poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. Plat je peněţité plnění poskytované zaměstnavatelem, kterým mŧţe být stát, územně samosprávní celek, příspěvková organizace, ale i veřejné neziskové zdravotnické zařízení. Časová mzda a plat jsou zaloţeny na tarifech, které vychází z relativní hodnoty práce v organizaci a berou v úvahu vnější faktory organizace. Výkon pracovníka by měl stanovit jeho postavení ve mzdovém či platovém rozpětí 10. V případě, ţe je mzdový tarif v Kč/hod, vypočítá se vynásobením mzdového tarifu a skutečně odpracované doby v hodinách. Jestliţe je tento mzdový tarif měsíční, pak je časová mzda přímo úměrná počtu skutečně odpracovaných dnŧ v měsíci 4. 29

30 POLITIKA ODMĚŇOVÁNÍ ANALÝZA PRACOVNÍCH MÍST POPIS PRACOVNÍHO MÍSTA VÝBĚR METODY HODNOCENÍ PRÁCE HODNOCENÍ PRÁCE MZDOVÉ ŠETŘENÍ KONSTRUKCE MZDOVÝCH TŘÍD A MZDOVÝCH ROZPĚTÍ KONSTRUKCE STRUKTURY ČASOVÝCH MEZD/PLATŦ Obrázek 3: Vytváření struktury časových mezd/platŧ Úkolová mzda je nejpouţívanější formou pobídkového charakteru. Vyuţívá se (zdroj: Koubek (2006)) Úkolová mzda je nejpouţívanější formou pobídkového charakteru. Vyuţívá se k odměňování zejména manuálních činností ve výrobě, kde je pracovníkovi vyplacena určitá částka za kaţdou jednotku práce, kterou odvedl. Tato mzda se vypočítá tak, ţe se vynásobí počet jednotek vykonané práce a sazba za jednotku práce. Podílová (provizní) mzda se vyuţívá zejména v obchodní činnosti a ve sluţbách. Výše této mzdy je stanovena na základě podílu na trţbách za určité období. Výhodou je existence přímého vztahu mezi výkonem a odměnou. Tato mzda je velmi motivující a pracovník ví, ţe musí podávat výkon, jinak nebude zaplacen. Prémie bývají udělovány k časové nebo k úkolové mzdě. Člení se na jednorázové a periodicky opakující se prémie. Jednorázové prémie mají formu bonusu, který mŧţe mít peněţní i nepeněţní formu. Poskytuje se např. za mimořádný výkon, za vynikající pracovní výsledky apod. Příplatky mohou být povinné a nepovinné. Povinné příplatky jsou vymezeny v právních normách a patří sem např. příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v sobotu a v neděli, příplatek za práci v noci, příplatek ve ztíţeném a zdraví škodlivém prostředí apod. Nepovinné příplatky jsou příplatky poskytované dobrovolně organizací. 30

31 PRAKTICKÁ ČÁST 7 Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, s. r. o. Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, s. r. o. (dále jen ČNHNK, s. r. o.) se nalézá ve městě Vrchlabí, kde ţije asi obyvatel. Toto město je známé jako turistické centrum a středisko horské rekreační oblasti střední části Krkonoš. 7.1 Profil společnosti Obchodní jméno: Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, s. r. o. Právní forma: Společnost s ručením omezeným Sídlo: Závišova 2518/20, Praha 4 IČ: Základní kapitál: Kč Předmět podnikání: Poskytování zdravotní péče Koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje Společníci: Dipl. Kfm. Alexandr Seidl 50 % LE CYGNE SPORTIF GROUPE, a. s. 50 % Jednatelé: Ing. Fiala Jaroslav, Nad Potokem 109/4, Batelov Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném městským soudem v Praze v oddíle C, vloţka Společnost nemá ţádnou organizační sloţku v zahraničí. 31

32 7.2 Právní úprava s. r. o. Společnost s ručeným omezeným je obchodní společností, kterou upravuje český právní řád a zahrnuje se sem dále veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a akciová společnost. Tato právnická osoba je kapitálovou obchodní společností a je upravena v obchodním zákoníku. Je to společnost s povinně vytvářeným základním kapitálem, který musí splňovat od minimální výši Kč. Pro společnosti, které vznikly před tímto datem, platila minimální výše základního kapitálu Kč. Společnost s ručeným omezeným mŧţe zaloţit jedna osoba a mŧţe mít nejvíce 50 společníkŧ. Tento společník mŧţe mít na společnosti pouze jeden podíl, který se mŧţe měnit Základní údaje o nemocnici Do byla nemocnice ve Vrchlabí státní nemocnicí. Od začátku března roku 1997 je nejvýznamnějším soukromým zdravotnickým zařízením nemocničního typu v České republice. Spádová oblast nemocnice činí asi obyvatel. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o nemocnici v turisticky atraktivní části Krkonoš, zvyšuje se během víkendu, v zimě nebo v létě návštěvnost pacientŧ vyhledávajících zdravotnické sluţby. Pracuje zde okolo 250 zaměstnancŧ, kde z tohoto počtu jsou dvě třetiny zdravotnický personál. Je zde asi 40 lékařŧ, kde část z nich je na smlouvy. Nemocnice si najímá i některé specialisty z fakultních nemocnic např. Motol či Hradec Králové na některé speciální operace. Od té doby, co se nemocnice stala soukromou, byla uskutečněna řada změn týkajících se zejména redukce počtu lŧţek a personálu. Byly zde zavedeny nové metody vedení a řízení. Velmi dobře se zde uplatnil také nejmodernější nemocniční počítačový systém, který okamţitě vedl ke zlepšení vykazování zdravotních výkonŧ pro pojišťovny i přesnou a okamţitou kontrolu hospodaření na všech lŧţkových odděleních i ambulancích. Velký dŧraz klade vedení nemocnice zejména na osobní zodpovědnost kaţdého zaměstnance za vykonanou práci. Dochází k efektivnějšímu vyuţití všech zařízení i zavádění nových léčebních a vyšetřovacích metod do českého zdravotnictví ze zahraničí, které zahrnují především nové zpŧsoby v porodnictví např. porody do vody, vyšetřovaní v gastro-enterologii pomocí nejmodernějších přístrojŧ a vyšetřování pomocí spirálního CT nejnovější generace při úrazech. Porodnice této 32

33 nemocnice byla několikrát vyhodnocena jako jedna z nejlepších v republice. Zkušenosti v této oblasti byly hodnoceny i na mezinárodní konferenci v roce 1999, která se konala ve Špindlerově Mlýně za účasti odborníkŧ z Anglie, Nizozemí, USA, Rakouska a Německa. Nemocnice dále poskytuje servis pro všechny praktické lékaře i ambulantní speciality v okolí. Má plně vybavený centrální příjem spojený s dispečinkem záchranné sluţby. Jako první v republice měla oddělení akutní péče, kde je soustředěna multioborová jednotka intenzivní péče slouţící pro všechny čtyři základní obory, jimiţ jsou chirurgie, interna, gynekologie a porodnictví a dětské oddělení. Další součástí je lŧţkové i nelŧţkové ARO, kde nemocnice disponuje deseti lŧţky. Vedení nemocnice klade velký dŧraz na systém vzdělávání zaměstnancŧ a zároveň je finančně motivuje ke zvyšování jejich odborných znalostí. Zaměstnanci absolvují řadu odborných školení a kurzŧ na akreditovaných pracovištích Dochází ke konání pravidelných seminářŧ přímo v nemocnici. Nemocnice nyní realizuje projekt, který nese název Inovace vzdělávání zdravotnického personálu ve Vrchlabské nemocnici, jehoţ cílem je vytvoření optimálních podmínek pro profesní a osobnostní rozvoj zdravotnického personálu. Organizace se řídí podle kritérií řízení a kvality podle norem ISO

34 7.4 Řízení a struktura nemocnice Česko-německou horskou nemocnici Krkonoše řídí ředitel. Jelikoţ je to lékař, tak je zároveň i odborným zástupcem za nemocnici a jsou mu přímo podřízeni primáři a vedoucí oddělení. Nemocnice je dále vedena jednatelem, který ji zastupuje navenek a jedná ve spolupráci s ředitelem, zdravotními pojišťovnami a dodavateli. Vrcholový management je tvořen ředitelem, náměstkem pro zdravotní péči a ekonomickým náměstkem, který je pověřen řízením ekonomického úseku. Ekonomický úsek se dělí na finanční účtárnu, oddělení styku s pojišťovnami, mzdovou účtárnu a na evidenci investičního majetku. ředitel poradní sbor ředitele sekretariát personální oddělení náměstek pro zdravotní péči ekonomický náměstek technický úsek hlavní sestra informatik finanční účtárna styk s pojišťovnami mzdová účtárna evidence inv. majetku centrální příjem Obrázek 4: Struktura vrcholového managementu a ekonomického úseku (zdroj: směrnice ČNHNK, s. r. o.) 34

35 7.5 Průměrná mzda ve zdravotnictví Zdravotnictví má dva zpŧsoby odměňování svých zaměstnancŧ: Podle platných předpisů o platu, jimiţ jsou odměňováni zaměstnanci příspěvkových organizací a organizačních sloţek státu. Jejich zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, kraj obec, město či ostatní centrální orgány. Podle platných předpisů o mzdě, jimiţ jsou odměňováni zaměstnanci ve zdravotnických zařízeních v podnikatelské sféře. Zřizovatelem je fyzická osoba, církev či právnická osoba. Podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnavatelé) nedostávají mzdu, ale pobírají podnikatelskou odměnu, a proto nejsou začleněni do mzdového výkaznictví. Dŧsledkem toho je nepřímý odraz v celkové úrovni mezd v zařízeních odměňovaných podle platných předpisŧ o mzdě a dochází ke komplikacím v porovnávání s údaji o úrovni platŧ v národním hospodářství České republiky 16. Tabulka 1: Vývoj prŧměrné měsíční mzdy ve zdravotnictví celkem v ČR (zdroj: ÚZIS ČR) Meziroční přírůstek Rok Průměrná měsíční mzda Kč % Kč Kč , Kč , Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Vývoj průměrné mzdy ve zdravotnictví v letech Obrázek 5: Grafické zpracování vývoje prŧměrné mzdy v letech (zdroj: autor) 35