Ročenka Hospodářských novin 2006

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ročenka Hospodářských novin 2006"

Transkript

1 Ročenka Hospodářských novin ročník 2006 ECONOMIA a. s.

2 2 Ročenka HN Předplatitelé všech titulů vydávaných ECONOMIA a. s. si mohou Ročenku Hospodářských novin 2006 objednat za zvýhodněnou cenu 160 Kč včetně DPH a poštovného.běžná cena je 290 Kč. Objednávky přijímá oddělení předplatného ECONOMIA a. s., Dobrovského 25, Praha 7, fax: , informace Telefon redakce Ročenky HN: Redakční uzávěrka publikace: 31. března 2006 Citace a odkazy mohou být uveřejněny jen s uvedením zdroje (Ročenka HN 2006) ISBN ISSN

3 3 Ročenka HN Obsah Úvodem desátého ročníku I. Česká republika Volební rok 2006 / Josef Pravec Členové vlády od voleb Hospodářství ČR / Václav Čáp Hospodářství podle krajů ČR / Václav Čáp Zahraniční investice /Julie Hrstková Investice v zahraničí / Milan Mostýn Zemědělství a potravinářství / Martin Mařík Kapitálový trh / František Mašek Vlastníci v pohybu / Milena Geussová Bankovnictví / Karel Ježek Pojistný trh / Marek Vích Stavební spoření v roce 2005 / Světlana Rysková Penzijní připojištění / Světlana Rysková Vývoj mezd a platů / Helena Čornejová Sociální ochrana / Hana Popelková Obchod v ČR / Ladislav Šípek Cestovní ruch / Josef Říha II. Evropská unie Překážkový běh na dlouhé trati / Dušan Provazník III. Svět Politický vývoj / Adam Černý Ekonomika podle oblastí a zemí / Václav Lavička Světové akciové, měnové, komoditní trhy, světové burzy / Eva Hanáková Příběh ropy / Štěpán Steiger IV. Technika, věda, kultura Technologie čas se nezastavil ani v roce 2005 / Josef Vališka Nobelovy ceny za rok Podíl automobilového průmyslu na české ekonomice roste / Karel Beránek Média v roce 2005 / Věra Lhotská Český zábavní průmysl / Aleš Borovan Zahraniční zábavní průmysl /Irena Zemanová Trh s uměním 2005: V Česku mírný růst, ve světě boom / Naďa Klevisová V. Kalendáře 2005 Domácí události Domácí kultura Domácí sport Světové události Světová ekonomika Terorismus Katastrofy ve světě Věda

4 4 Ročenka HN Seznam tabulek a grafů Graf č. I/1 Vývoj hrubého domácího produktu Tab. č. I/1 Základní indikátory vývoje období Graf č. I/2 Úroveň HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly ve srovnání se zeměmi EU Tab. č. I/2 Vývoj ekonomické úrovně podle parity a směnných kurzů Graf č. I/3 Prognóza vývoje ekonomiky MF pro roky.2006 až Tab. č. I/3 Dynamika hrubého domácího produktu Tab. č. I/4 Makroekonomická rovnováha Tab. č. I/5 Zahraniční obchod a jeho zbožová struktura Tab. č. I/6 Zahraniční obchod ČR podle skupin zemí Tab. č. I/7 Platební bilance, devizové rezervy, hrubá zadluženost Tab. č. I/8 Vývoj peněžní zásoby a jejích zdrojů Tab. č. I/9 Úvěry a vklady, úrokové sazby Tab. č. I/10 Vývoj kurzu koruny Tab. č. I/11 Cenový vývoj Graf č. I/4 Hrubý veřejný dluh Tab. č. I/12 Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů Tab. č. I/13 Příjmy a výdaje státního a místních rozpočtů Tab. č. I/14 Tvorba hrubého fixního kapitálu Graf č. I/5 Podíl hrubé tvorby fixního kapitálu a hrubých domácích úspor na HDP Tab. č. I/15 Přímé zahraniční investice do ČR a jejich stav Tab. č. I/16 Výzkum a vývoj Tab. č. I/17 Pracující v národním hospodářství Graf č. I/6 Nezaměstnaní a míra nezaměstnanosti Graf č. I/7 Vývoj produktivity práce a reálných mezd Tab. č. I/18 Vývoj produktivity práce a mezd Tab. č. I/19 Vývoj průmyslové výroby Tab. č. I/20 Vývoj průmyslové, stavební a zemědělské produkce, tržeb dopravy a spojů, obchodu a ubytování Tab. č. I/21 Spotřeba a zdroje spotřeby obyvatelstva Graf č. I/8 Struktura čistých peněžních vydání domácností Tab. č. I/22 Spotřeba potravin na obyvatele Tab. č. I/23 Bytová výstavba Tab. č. I/24 Zdravotnictví, sociální péče, školství, kultura a sport Tab. č. I/25 Hlavní město Praha Tab. č. I/26 Tabulkový přehled ekonomiky krajů v roce Tab. č. I/27 Středočeský kraj Tab. č. I/28 Jihočeský kraj Tab. č. I/29 Plzeňský kraj Tab. č. I/30 Karlovarský kraj Tab. č. I/31 Ústecký kraj Tab. č. I/32 Liberecký kraj Tab. č. I/33 Královéhradecký kraj Tab. č. I/34 Pardubický kraj Tab. č. I/35 Vysočina Tab. č. I/36 Jihomoravský kraj Tab. č. I/37 Olomoucký kraj Tab. č. I/38 Zlínský kraj Tab. č. I/39 Moravskoslezský kraj Tab. č. I/40 Největší investiční projekty v roce 2005 výrobní

5 5 Ročenka HN Tab. č. I/41 Největší investiční projekty vroce 2005 centra technologická a sdílených služeb Tab. č. I/42 Vývoj dotací do českého zemědělství přijaté podpory z EU Tab. č. I/43 Hospodářské výsledky českého zemědělství Tab. č. I/44 Výroba masa a prodej mléka v roce Tab. č. I/45 Cenový vývoj meziroční indexy Tab. č. I/46 Agrární zahraniční obchod ČR s masem, mlékem, obilím Tab. č. I/47 Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR Tab. č. I/48 Zahraniční agrární obchod v roce Tab. č. I/49 Počet případů BSE v Česku Tab. č. I/50 Ceny potravinářů (zpracovatelů) rok Tab. č. I/51 Spotřebitelské ceny potravin v roce Tab. č. I/52 Registrované subjekty a cenové papíry Tab. č. I/53 Největší peněžní ústavy Tab. č. I/54 Stavební spoření v roce Tab. č. I/55 Penzijní fondy k Tab. č. I/56 Průměrná hrubá měsíční mzda v NH ČR na fyzické osoby Tab. č. I/57 Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelské sféře Tab. č. I/58 Průměrná nominální měsíční mzda v nepodnikatelské sféře Tab. č. I/59 Diferenciace mezd v důležitých decilech Tab. č. I/60 Vývoj minimální mzdy a její vztah k životnímu minimu Tab. č. I/61 Podíl výdajů na sociální ochranu na HDP Tab. č. I/62 Sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění Graf č. I/9 Reálná hodnota starobního důchodu Graf č. I/10 Vývoj relace průměrného důchodu ke mzdě Tab. č. I/63 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění Tab. č. I/64 Dávky státní sociální podpory Tab. č. I/65 Výše přídavků na dítě v roce Tab. č. I/66 Vývoj částek životního minima Tab. č. I/67 Vývoj počtu živnostenských oprávnění v letech 1992 až Tab. č. I/68 Pozice obchodu Tab. č. I/69 Tržby obchodu za ubytování a stravování Tab. č. I/70 Objemy a podíly tržeb za prodej zboží Tab. č. I/71 Struktura spotřebních výdajů Tab. č. I/72 Kupní síla 2005 v krajích ČR Tab. č. I/73 Kupní síla v EU v roce 2005 podle GfK Tab. č. I/74 Struktura spotřebních výdajů domácností v zemích EU Tab. č. I/75 Souhrnné charakteristiky evropského maloobchodu Tab. č. I/76 Vývoj maloobchodní sítě v Čechách a Moravskoslezsku Tab. č. I/77 Aproximativní mezinárodní srovnání Tab. č. I/78 Počty prodejních jednotek maloobchodních řetězců Tab. č. I/79 TOP 10 českého obchodu Tab. č. I/80 Podíl světových regionů na globálním trhu Graf č. I/11 Příjezdy zahr.návštěvníků do ČR a výjezdy občanů ČR Graf č. I/12 Příjezdy zahraničních návštěvníků Graf č. I/13 Výjezdy českých občanů do zahraničí Tab. č. I/81 Příjezdy zahraničních návštěvníků ze sousedních zemí Graf č. I/14 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních Tab. č. I/82 Devizové příjmy, výdaje a bilance cestovního ruchu Tab. č. II/1 Struktura finanční perspektivy EU na roky Tab. č. II/2 Odhadovaná čistá pozice ČR v letech Tab. č. III/1 Hlavní ukazatele středoevropských zemí

6 6 Ročenka HN Tab. č. III/2 Hlavní ukazatele středoevropských zemí Tab. č. III/3 Hlavní ukazatele baltské trojky Tab. č. III/4 Největší ekonomiky SNS Tab. č. III/5 HDP na obyvatele Tab. č. III/6 Vybrané ukazatele Ruska Tab. č. III/7 Průměrná cena ropy Ural Tab. č. III/8 Hlavní ukazatele Ukrajiny Tab. č. III/9 Hospodářský vývoj v jihovýchodní Evropě150 Tab. č. III/10 Hospodářský vývoj v jihovýchodní Evropě 151 Tab. č. III/11 Hlavní ukazatele Turecka Tab. č. III/12 Velikost klíčových ekonomik Blízkého východu Tab. č. III/13 Hospodářský růst v Africe Tab. č. III/14 Trojice zemí tvořících Severoamerickou dohodu o volném obchodu Graf č. III/1 Síla obchodních bloků ve světě Tab. č. III/15 Hlavní ukazatele Latinské Ameriky Tab. č. III/16 Vývoj v Austrálii a na Novém Zélandu Tab. č. III/17 Ekonomiky podle výše HDP Tab. č. III/18 Hospodářský vývoj v ČLR Tab. č. III/19 Přímé zahraniční investice Tab. č. III/20 Čínský zahraniční obchod Graf č. III/2 Vývoj indexu S&P Graf č. III/3 Vývoj indexu Nasdaq Graf č. III/4 Vývoj indexu Dow Jones Graf č. III/5 Vývoj evropského indexu Eurostoxx Graf č. III/6 Vývoj českého indexu PX Graf č. III/7 Vývoj akcií ČEZ Graf č. III/8 Vývoj japonského indexu Nikkei Graf č. III/9 Kurz dolaru k euru Graf č. III/10 Kurz jenu k dolaru Graf č. III/11 Kurz koruny k dolaru Graf č. III/12 Kurz koruny k euru Graf č. III/13 Vývoj americké ropy Graf č. III/14 Vývoj ropy Brent Graf č. III/15 Cena zlata Graf č. III/16 Ceny ropy v USD Tab. č. III/21 Spotřeba ropy v tis.barelů denně Graf č. III/17 Poměr ropných zásob a těžby Tab. č. III/22 Vývoz a dovoz ropy Tab. č. IV/1 Výdaje na výzkum a vývoj (R&D) Tab. č. IV/2 Statistické údaje o výrobě motorových vozidel v ČR Tab. č. IV/3 Výroba osobních automobilů ve světě Tab. č. IV/4 Statistické údaje o motorizaci v ČR Tab. č. IV/5 Dvacet nejprodávanějších typů osobních vozů v ČR za r Tab. č. IV/6 Počty registrovaných osobních automobilů Tab. č. IV/7 Výroba osobních automobilů ve vybraných zemích světa Tab. č. IV/8 Žebříček zisků nejúspěšnějších světových filmových studií Tab. č. IV/9 Deset nejvyšších aukčních cen v ČR Tab. č. IV/10 Deset nejvyšších aukčních cen v New Yorku Tab. č. IV/11 Deset nejvyšších aukčních cen v Londýně Tab. č. IV/12 Deset nejvyšších aukčních cen v Rakousku

7 7 Úvodem desátého ročníku Když jsme připravovali tento projekt, chtěli jsme vydávat soubor informací užitečných v tehdejším sociálně-ekonomickém prostředí. Srovnání s prvním vydáním v roce 1997, a tím, které jste právě otevřeli, je názorným obrázkem, jak se vyvíjí pojem»užitečný«. Adresy, telefony, faxy, rady, pokyny to byly tehdy informace užitečné pro kultivaci podnikání. Dnes nepochybujeme, že podnikatel trefí na svůj finanční nebo živnostenský úřad avyzná se zhruba v právním rámci své činnosti. Druhý obrázek při posunu o deset let potvrdí, že to, co bylo za ta léta snad nejdůležitější, je rozvoj informační společnosti. Ročenka HN se logicky stala ekonomicko-politickou kronikou roku, změnila se tak, jak se měnily ihospodářské noviny. Ustála námitku, že vlastně obsahuje informace i jinak dostupné.diskuse, zda elektronický tok informací nahradí noviny aperiodika, může pokračovat, ale staré slovo»příručka přehledně a přístupně psaná kniha shrnující nějaký obor«se neztratilo.hledat ve vlastní paměti bolí víc než zalistovat, kolik ministrů zdravotnictví se u nás vystřídalo za poslední dvě volební období (zde str. 15). Deset vydaných ročníků takových osvěžení paměti poskytuje opravdu hodně. Ročenka HN není náhražkou statistik zveřejňovaných odpovědným úřadem. Píšou ji redaktoři a odborní spolupracovníci Hospodářských novin, týdeníku Ekonom a Ročenky. Hlavní změnou za deset let byl posun redakční uzávěrky z konce předešlého roku na poslední březnový den, kdy jsou k dispozici úplnější údaje ekonomického charakteru za uplynulý rok, samozřejmě také od Českého statistického úřadu. Některá témata jsme v průběhu let opustili (vývoj právního systému ČR), k jiným se podrobně vracíme po více letech (sociální politika, regiony, obchod a cestovní ruch atd.). Poslechli jsme doporučení z průzkumu mezi odběrateli Ročenky a zařadili například srovnání hospodářství jednotlivých krajů ČR a přidali i další informace.všichni odběratelé získávají letos zdarma elektronické vydání Ročenky na CD-ROM s fulltextovým vyhledávacím systémem. Petr Krul

8 8 Ročenka HN

9 9 I. Česká republika Volební rok 2006 ODS by se zase po devíti letech ráda vrátila do vlády a pootočila Českou republiku doprava. Počátkem loňského roku se zdálo, že o výsledku je rozhodnuto.čssd zmítaná vnitřními spory podle průzkumů veřejného mínění padala k deseti procentům, zatímco třikrát silnější občanští demokraté už začínali rozdělovat ministerská křesla. Dubnový nástup Jiřího Paroubka do čela vlády a fakticky i celé ČSSD vše změnil. Sociální demokracie přestala ustupovat koaličním partnerům a hovořit o reformách a vrátila se k levicové politice, jakou vminulosti prosazoval Miloš Zeman. Koalice přežila, Paroubek si ale začal počínat jako premiér menšinové vlády.jeho hlavním spojencem se postupně stali komunisté.levicoví voliči to ocenili: začali se kčssd vracet rychleji, než kdokoliv předpokládal. Počátkem letošního roku byl náskok ODS téměř smazán a vyhlídky na to, kdo vyhraje volby a sestaví kabinet, se opět vyrovnaly. Souboj mezi pravicí a levicí ale začala komplikovat skutečnost, že pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do poslanecké sněmovny podle průzkumů překročila Strana zelených. To otevírá možnost obnovit po volbách vládu politického středu. ČSSD nastupuje Jiří Paroubek Rok 2005 začal pro ČSSD katastrofálně. Sociální demokraté se přesvědčili, jakou sílu mohou mít sdělovací prostředky. Nejistého a neobratného Stanislava Grosse, který se zapletl do afér kolem financování bytu a podnikání své ženy, poslaly během čtyř měsíců do politického důchodu. Jeho nástupce, do té doby jen v Praze známý Jiří Paroubek, jich dokázal stejně rychle využít ve svůj prospěch. Média chtě nechtě šířila jeho jednoduchá a jasná sdělení o tom, že se ČSSD po třech letech reformní rétoriky a pokusů oslovit středové voliče vrací opět doleva.tedy k sociální tematice, kde v minulosti byla její hlavní síla. Paroubek pokračuje v pragmatické politice, kterou zavedl už Miloš Zeman. Přejal také ledacos z jeho vystupování. Koalici slidovci aunionisty nerozbil, ale obě strany odstavil od možnosti prosazovat vlastní program. Potrestal tak hlavně lidovce za jejich úlohu při pádu Grossova kabinetu, což dále upevnilo jeho pozici uvnitř strany. Paroubek udělal jen to, po čem několik let volalo širší vedení ČSSD a většina sociálně demokratických poslanců, a co slíbil Gross v polovině roku 2004 a nestačil uskutečnit. Pro obnovení důvěry mezi voliči přišlo ČSSD vhod, že nepopulární opatření, například zvýšení spotřebních daní či DPH, přišlo již dříve. Rovněž většina zákonů, jejichž schvalování jako na běžícím pásu vytvořilo obraz Paroubkovy pracovité vlády, byla už delší dobu připravena a zdržela je jen vládní krize. Při předvolebních slibech může ČSSD využít skutečnosti, že ekonomika, byť za cenu rozpočtových deficitů, řadu let po sobě rostla. Atoho, že do České republiky, hlavně do regionů, mají plynout miliardy korun z evropských fondů. Nový premiér přidal hlavně nasazení, razanci a odvahu přiznat, že při schvalování některých pro ČSSD důležitých norem, například zákoníku práce nebo zákona o neziskových nemocnicích, jsou pro něj partnerem nikoliv občanské strany a lidovci, ale komunisté.a hlavně se nebránil strategickým úvahám, vycházejícím zfaktu, že levice zatím měla převahu ve sněmovně.to vše utlumilo odpor stranické levice, kte-

10 10 Česká republika rá ocenila i omluvu za to, že se vedení ČSSD před třemi lety nedokázalo postavit za Zemanovu prezidentskou kandidaturu. Okomunisty se pokusil opřít ke konci kariéry už Gross.Musel ustoupit, když se proti tomu postavila řada do té doby jeho blízkých spolupracovníků mezi sociálnědemokratickými ministry. Navíc náhlý obrat, díky kterému na jaře 2005 na čas oddálil pád své vlády, v důsledku předchozích antikomunistických vystoupení nebyl věrohodný. Paroubkovi krok doleva prošel. ČSSD byla při jeho nástupu vkatastrofálním stavu anový premiér se pro většinu sociálnědemokratických funkcionářů stal poslední nadějí na dobrý výsledek ve volbách a jejich politického přežití. Proto mu Gross musel ustoupit v čele strany, ačkoliv tu formálně vedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Změnu potvrdí květnový sjezd strany. Přesto mělo sbližování ČSSD s komunisty meze. Většina zákonů o státním rozpočtu, konkurzech, veřejných zakázkách, spolupráci veřejného sektoru se soukromými investory nebo o postupném zvyšování nájemného byla schválena uvnitř dožívající koalice. Zcela rozdílné názory mají obě strany na zahraniční politiku. Vedení ČSSD neuvažuje ani o tom, že by komunisté vstoupili do vlády, spoléhá ale dlouhodobě na jejich ochotu podpořit menšinový kabinet. Sám Paroubek se považuje za pravicového sociálního demokrata avjeho okolí připouštějí, že si nechává volné ruce ipro případnou spolupráci sods, ačkoliv většina lidí včssd si to zatím nedokáže představit. Zkušenosti s takovým spojenectvím má Paroubek z pražského zastupitelstva. Ani novému premiérovi nevychází vše.bez ohledu na to, že jeho kroky do značné míry řídí průzkumy veřejného mínění, mu ne všechna rozhodnutí a veřejná prohlášení přinášejí body. Přichází ioschopné spojence.vzávěru roku zvlastního rozhodnutí odešel místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn, který měl sociální demokracii v Praze pomoci oslovit mladší a liberálnější voliče. Pod dojmem sbližování ČSSD s komunisty dal přednost soukromému sektoru. Paroubek se musel rozloučit s hlavním spolupracovníkem mezi poslanci, vyjednavačem Michalem Krausem. Jeho politickou dráhu ukončil pět let starý a neprůhledný pokus o podnikání v Africe ve chvíli, kdy se chystal zamířit buď do budoucí vlády, nebo vedoucí funkce v poslanecké sněmovně. Problematické se ukazuje i jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví. Ahlavně příklon doleva od ČSSD zřejmě odradil část středových voličů, kteří se od počátku roku začali přiklánět k zeleným. ODS Modrá šance nestačí V první polovině loňského roku stála sebejistá ODS na vrcholu. Grossova vláda se hroutila a ČSSD byla v průzkumech za občanskými demokraty pozadu o dvacet procentních bodů. Zlepšily se vztahy ve vedení strany a vytrácelo se napětí mezi jejím šéfem Mirkem Topolánkem ačestným předsedou ODS aprezidentem Václavem Klausem. Během vládní krize se upevnily kontakty s lidovci, kteří byli považováni za budoucí koaliční partnery, ať volby budou kdykoliv.hovořilo se o rozdělení ministerských křesel a projektech, které ODS začne uskutečňovat, až sestaví pravicový kabinet. ODS dál sázela na nulovou toleranci a kritiku vlády a ČSSD, kterou vinila ze zadlužování země, laciného eurooptimismu a ze spolupráce s komunisty.proti socialistické politice už před lety postavila liberální Modrou šanci založenou na snížení daní a omezení sociálních výdajů. Tedy na více či méně zastíraném přesunu peněz ve prospěch majetnějších vrstev. To má podpořit soukromou iniciativu, dál roztočit ekonomiku a zajistit následně vyšší příjmy pro většinu populace. Vedení ODS stavělo i na obhajobě národní identity, což se přetavilo do odporu vůči federální Evropě a evropské ústavní smlouvě. Po druhé polovině roku však liberální náboj přestal přitahovat. Navzdory tomu Topolánek na podzim na programovém sjezdu strany bez větších problémů obhájil svoji politiku a byl delegáty označen za ne-

11 11 Česká republika zpochybnitelného vůdce strany. Stranickou dvojkou se stal pražský primátor Pavel Bém, jehož hodina by přišla zřejmě v okamžiku, pokud by Topolánek pro ODS volby nakonec nevyhrál. Počátkem roku došlo na výrazné programové změny, protože příliš abstraktní ekonomické recepty se ukázaly v konfrontaci s líbivou politikou ČSSD, která v rámci příprav na volby začala rozdávat, málo účinné. Také ODS vsadila na rodinu a její vize nečekaně doplnil sociální program, a to bez ohledu na to, že by jeho splnění znamenalo při současném snížení daní zvýšení státního dluhu. ODS navíc spoléhá na vystupňování kampaně v posledních týdnech před volbami. I tak ale v jejím vedení narůstá nervozita a o samostatnější pozici usiloval šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Naději ODS na sestavení vlády posílil vzestup Strany zelených, jejíž nové vedení naznačuje, že dohoda s občanskými demokraty je možná. Komunisté co dál? Komunisté řeší kvadraturu kruhu. Na jedné straně by rádi získali podíl na vládě, na druhé se obávají, že přijetí větší odpovědnosti za veřejné záležitosti může být začátkem jejich konce. Po dvanácti letech se odhodlali k výměně předsedy.unaveného Miroslava Grebeníčka podle očekávání vystřídal v čele strany Vojtěch Filip. Ačkoliv Grebeníček svůj odchod už delší dobu ohlašoval, nakonec se mu odejít nechtělo. Potopil ho pokles stranických preferencí vokamžiku, kdy do čela ČSSD nastoupil Paroubek alevicoví voliči se začali znovu přelévat k sociální demokracii. Podle politologů by Filipovo vedení mohlo vytvořit podmínky pro to, aby se komunisté stali přijatelnější pro další voliče a především k tomu, aby se definitivně stali partnery pro ČSSD. KSČM ani teď nemůže počítat s ministerskými křesly (ČSSD nezrušila bohumínské usnesení, kterým si zakazuje spolupráci s komunisty na vládní úrovni), ale její vliv na řízení státu by výrazně vzrostl výměnou za to, že umožní existenci Paroubkovy menšinové vlády. Před čtyřmi lety na tuto variantu sociální demokracie v čele se Špidlou nepřistoupila, nyní s ní počítá většina jejích předáků včetně nového premiéra. Ve vzduchu se vznáší možnost, že by komunista po volbách usedl do čela poslanecké sněmovny. Postavení Filipa ale není pevné, na rozdíl od Grebeníčka je ve straně považován hlavně za parlamentního předáka a stojí proti němu lidé vzpomínající na reálný socialismus, opření o stranický aparát. A navíc: každé větší přiblížení k vládní moci, s tím spojené kompromisy a ústupky od programu pro komunisty znamená velké nebezpečí. Stárnoucí strana zatím nové voliče láká hlavně díky tomu, že kvůli své izolaci nemůže být spojována se žádnými polistopadovými skandály.to je výhodná pozice k útokům na existující poměry a získávání protestních hlasů. KSČM si tak zajistila silné postavení v poslanecké sněmovně, kde se stala třetí nejsilnější stranou. S tím je spojeno stabilní financování strany ze státních příspěvků. Podíl na odpovědnosti, kterého by se nebál místopředseda Jiří Dolejš, může vést k odlivu příznivců nespokojených s nesplněním tradičních slibů. Strana se zmodernizuje, ale začne ztrácet zakotvení a vliv. Přesně to se v minulých desetiletích stalo jinde v Evropě, například ve Francii či na Slovensku. Pokud by se komunisté chtěli odlivu hlasů vyhnout, tak jim nezbývá než trvat na nějaké třetí cestě, a o ni ČSSD zakotvená v evropských strukturách nemusí mít zájem. Lidovci předčasné rozhodnutí Lidovci vsadili na povolební spolupráci s ODS a počátkem loňského roku se vedle novinářů nejvíce podíleli na odstranění Grosse z postu premiéra. V jednu chvíli kvůli tomu odvolali své ministry z vlády. Důvodů pro tvrdý postup proti koaličnímu partnerovi měli hned několik. Hrozilo nebezpečí, že Grossova aféra, pokud by se protahovala, ohrozí před volbami i pověst lidovců u konzervativních křesťanských

12 12 Česká republika voličů. Ti by nemuseli tolerovat další spolupráci s ČSSD, pokud by ji vedl člověk, jehož žena je skrze podnikatelské aktivity spojována se světem prostituce. Existovala i obava, že se aféra dále rozroste a nabere podobu známou z pádu druhé Klausovy vlády a z o něco pozdější televizní krize. Tedy že se změní v pokus uvolnit prostor pro méně známé pravicové politiky stojící dosud mimo hlavní proud. Lidovci současně naznačili, jak stojí o spojenectví s ODS a důrazně se přihlásili o křesla v pravicové vládě, o jejímž nástupu až do léta nikdo nepochyboval. Tím spíš, že teoreticky odchod Grosse z čela vlády mohl vést k předčasným volbám, které by nástup takového kabinetu přiblížily. Odstranění Grosse, který v minulosti naznačil možnost povolební dohody s ODS, mělo odstranit nebezpečí, že lidovci budou zbudoucí vládní kombinace vyšachováni stejně, jak se to stalo vroce Ato pro KDU-ČSL znamená i hrozbu, že se obě velké strany pokusí prosadit většinový volební systém, který by její budoucí pozici mohl vážně oslabit. Zabránit tímto způsobem velké koalici mohlo vyjít v případě, kdyby Grosse vystřídal pro ODS zcela nepřijatelný Sobotka. Avšak místo něj se do čela ČSSD postavil Paroubek, který má ke spolupráci s ODS ještě větší předpoklady než Gross, a který navíc odvetou okamžitě vztahy sociálních a křesťanských demokratů zmrazil. Několikrát také prohlásil, že se bez nich obejde. Navíc vzrostl vliv komunistů, tedy přesně to, čemu lidovci svou účastí v koalici s ČSSD chtěli bránit. Postavení Miroslava Kalouska, hlavního architekta lidoveckého postupu, zatím zůstává neotřeseno. Jeho protivníci jsou oslabeni a varování jednoho z jejich předáků, ministra zahraničí Cyrila Svobody, před rozkolem s ČSSD, nezískalo větší váhu. Obliba strany po vládní krizi ale poklesla a Kalouskovy sliby, že ve volbách zajistí dvojciferný výsledek, nezní přesvědčivě. Naopak, předvolební průzkumy ukazují na pokles těsně k pětiprocentnímu limitu. Zelení místo unionistů? O výsledku voleb nečekaně mohou rozhodnout zelení, kteří mají šanci se stát rozhodujícím jazýčkem na vahách a mohou zabránit tomu, aby ve sněmovně po volbách opět vznikla levicová většina. Minulý rok totiž potvrdil konec US-DEU.Ta před osmi lety vznikla jako liberální a proevropská alternativa vůči ODS. Od počátku jí chybělo pevné vedení a jasná vize a vstup do vlády, v níž dominovala ČSSD, ji připravil ozbytek voličů. Tím spíše, že po odchodu Špidly zpremiérského křesla přišla omožnost prosazovat cokoliv ze svých představ. Poslední rok už byl jen ve znamení unionistických předáků udržet pozice až do konce a vytvořit si podmínky pro budoucí kariéru. Jejich přívrženci zezelenali. Také proto jsou šance dalších malých pravicových stran uspět ve volbách do sněmovny a ovlivnit podobu příští vlády mizivé. Srovnání s eurovolbami je zavádějící při nich, stejně jako při volbách do senátu chyběli levicoví voliči, a ti počátkem června doma nezůstanou. To platí i pro nejsilnější z těchto uskupení, SNK ED Josefa Zieleniece a Jana Kasla, vzniklé sloučením obou těchto stran. Vladimíru Železnému chybí zázemí mocné televize. Velkou naději vystřídat unionisty v postavení páté parlamentní strany má jen Strana zelených, která na podzim kompletně vyměnila vedení a posunula se doprava. Když později v některých průzkumech dosáhla pěti procent, odstartoval se její další vzestup.šlo o důležité sdělení. Lidé se přestali obávat, že jejich hlasy pro zelené propadnou. Zelení nyní mohou lovit nejen v řadách ekologů, ale i přívrženců občanských iniciativ, intelektuálů alevicových liberálů, k nimž má blízko nový předseda Martin Bursík. Politická orientace strany zůstávala nejasná, výroky jejích představitelů zatím naznačovaly převažující pravicovou a především antikomunistickou orientaci.

13 13 Česká republika Volební rok 2006 Co mohou přinést volby do poslanecké sněmovny? Už delší dobu je jasné, že rozhodující nebude, zda se nejsilnější stranou stane ODS či ČSSD.Půjde hlavně o to, zda ve sněmovně stejně jako před čtyřmi lety převáží levice tedy sociální demokraté a komunisté nebo zda více než 101 křesel obsadí poslanci pravicových stran. V prvním případě by totiž mohla ČSSD sestavit svoji vládu na druhý pokus poté, co ve volbách vítězná ODS nebude schopná získat pro svůj kabinet podporu. To vše nyní komplikuje nejistota, kam se nakonec zařadí zelení. Akomu ukrojí hlasy, pokud skutečně pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny překonají. Před volbami ještě budou muset čelit pokusu jak ODS, tak ČSSD přitáhnout nerozhodnuté voliče, kteří zatím za nečekaným růstem preferencí zelených stojí. Vpřípadě těsného výsledku a nepřiměřených požadavků menších stran nelze vyloučit pokus o spolupráci obou hlavních soupeřů, tedy občanských a sociálních demokratů. S tím by nepochybně byl spojen i další pokus o změnu ústavy a o změnu volebního systému, který by zvýhodnil velké strany. Paroubek takovou koalici nikdy zcela nevyloučil, podmínil ji ale programovými (a tím i personálními) ústupky ODS.Pro občanské demokraty je taková představa těžko přijatelná, apokud by k ní mělo dojít, tak asi jen po odchodu Topolánka z čela strany. Pro ODS by byl takový obrat o to těžší, že její vedení přišlo do funkcí právě na vlně kritiky opoziční smlouvy.ta před čtyřmi lety smetla tehdejšího předsedu Klause. Pokud by ODS spolu s lidovci získala ve sněmovně většinu, je jisté, že by vytvořili společnou vládu. Obě strany se sblížily v minulém roce a opozice vůči pravicovému kurzu uvnitř KDU-ČSL je malá. ODS navíc v posledních měsících ustupuje od rovné daně v čisté podobě a hovoří o sociální politice konzervativního ražení, což obě strany dále sbližuje.stejně jako antikomunismus a snaha zabránit cestě KSČM do exekutivy. Jediný spor by mohl nastat kolem zahraniční politiky, respektive kolem postoje nové vlády k evropské ústavě a možná i obsazení Ministerstva zahraničí. Toto spojenectví by mohla doplnit Strana zelených a dodat pravici chybějící křesla ve sněmovně, což by nebylo možné bez ústupků na poli ekologie a hlasitějšího postupu proti korupci. Pravicová kombinace by mohla spoléhat na pomoc prezidenta Klause, pro kterého by byla dobrým základem pro jeho druhou prezidentskou volbu. V té první proti němu lidovci postavili protikandidáty. Ohrožuje ji ale neodhadnutelný volební výsledek jak zelených, tak i lidovců. Sociální demokracie ještě stále může spoléhat na levicovou většinu ve sněmovně a na sestavení menšinové vlády.oté také často hovořil současný premiér Paroubek. Kromě sociálních demokratů by v ní usedli nestraničtí odborníci. ČSSD by musela překonávat odpor prezidenta, který již prohlásil (ač byl do své funkce zvolen i hlasy KSČM), že nehodlá jmenovat vládu závislou na komunistech. Pokud by pak ani ČSSD, ani Klaus neustoupili, čeká zemi ústavní krize, kterou by zřejmě vyhrál ten, kdo prokáže pevnější nervy a schopnost odolávat protestním akcím z obou stran. Záleželo by i na tom, kdo by ve volbách vyhrál. Pokud by to byla ČSSD, tak by totiž v mezidobí vládl současný Paroubkův kabinet (v době uzávěrky Ročenky ale ODS udržovala náskok před ČSSD). Když by sociální demokracie skončila druhá, prezident by mohl nejdříve sestavením vlády pověřit někoho zods a zemi by v tuto chvíli řídil odstupující pravicový kabinet. I když jeho pozice by byla velice slabá, protože by neměl podporu sněmovny. Prezident by také mohl ustoupit, například výměnou za příslib, že na Pražském hradě zůstane i ve druhém volebním období. Snástupem zelených se před ČSSD znovu objevila pozapomenutá varianta koaliční vlády politického středu, která by však pro Paroubka mohla znamenat podobné problémy jako před čtyřmi roky pro Špidlu. Tedy ústupky od programu a postupná nedůvěra levicových voličů. Příklon zelených doleva totiž s nástupem Bursíkova vedení skončil a nový předseda na rozdíl od svého předchůdce hovoří o politickém středu a naznačuje otevřenost nalevo i napravo. Protože ČSSD a ze-

14 14 Česká republika lení sami většinu ve sněmovně určitě mít nebudou a bližší kontakty s komunisty jsou pro zelené nepředstavitelné, nezbývalo by než do koalice a třeba i do vlády přizvat lidovce. Při skládání takové sestavy, jejímž tmelem by mohlo být evropanství, by možná pomohl bývalý prezident Václav Havel. Jinou věcí je, zda by se sociální demokraté, kteří si již zvykli na menšinové vládnutí, odhodlali ke kompromisům hned se dvěma obtížně čitelnými koaličními partnery. Zvláště za situace, kdy by jim stačila tichá podpora komunistů. Možnosti, že do sestavování vlády promluví malé pravicové strany, zůstávají hypotetické. Pokud by přece jen uspěly, staly by se přirozenými spojenci ODS.Sní se ale současně utkají o hlasy stejných voličů, takže síla pravice by po jejich úspěchu zůstala přibližně stejná. Josef Pravec, spolupracovník Ročenky HN Členové vlády od voleb vláda ČR (premiér Miloš Zeman) vznikla po předčasných parlamentních volbách Oznámena , jmenována , demise (pověřena výkonem funkce do ). 5. vláda ČR (premiér Vladimír Špidla) vznikla po volbách Vytvořila ji koalice ČSSD (11 ministrů), KDU-ČSL (3 ministři) a Unie svobody-deu (3 ministři). Premiér jmenován , vláda jmenována , demise , konec vlády vláda ČR (premiér Stanislav Gross), vláda měla 15 resortů, 18 členů 12 za ČSSD a po třech za KDU-ČSL a US-DEU.Premiér jmenován , vláda jmenována , demise vláda ČR (premiér Jiří Paroubek), vláda má 15 resortů, 18 členů 12 za ČSSD a po třech za KDU-ČSL a US-DEU.Jmenována Předseda Miloš Zeman (ČSSD) Vladimír Špidla (ČSSD) ( demise) Stanislav Gross (ČSSD) Jiří Paroubek (ČSSD) Místopředseda Pavel Mertlík (ČSSD) (rezignoval) Vladimír Špidla (ČSSD) Egon Lánský (ČSSD) (rezignoval) Jan Kavan (ČSSD) Miroslav Grégr (ČSSD) Pavel Rychetský (ČSSD) (rezignoval) Cyril Svoboda (KDU-ČSL) Stanislav Gross (ČSSD) Petr Mareš (US-DEU) Bohuslav Sobotka (ČSSD) Zdeněk Škromach (ČSSD)

15 15 Česká republika Martin Jahn (nestraník) (rezignoval) Milan Šimonovský (KDU-ČSL) Pavel Němec (US-DEU) Bohuslav Sobotka (ČSSD) Jiří Havel (ČSSD) Ministr zahraničních věcí Jan Kavan (ČSSD) Cyril Svoboda (KDU-ČSL) Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) (rezignoval) Miroslav Kostelka (bezp.) Karel Kühnl (US-DEU) Ministr vnitra Václav Grulich (ČSSD) (rezignoval) Stanislav Gross (ČSSD) František Bublan (bezp.) Ministr spravedlnosti Otakar Motejl (bezp.) (rezignoval) Pavel Rychetský (ČSSD) (pověřen dočasným řízením resortu) Jaroslav Bureš (bezp.) Pavel Rychetský (ČSSD) (rezignoval) Karel Čermák (bezp.) (rezignoval) Pavel Němec (US-DEU Ministr financí Ivo Svoboda (ČSSD) (odvolán) Pavel Mertlík (ČSSD) (rezignoval) Jiří Rusnok (ČSSD) Bohuslav Sobotka (ČSSD) Ministr dopravy (do název ministerstvo dopravy a spojů) Antonín Peltrám (ČSSD) (odvolán) Jaromír Schling (ČSSD) Milan Šimonovský (KDU-ČSL) Ministr zdravotnictví Ivan David (ČSSD) (rezignoval) Bohumil Fišer (ČSSD) Marie Součková (ČSSD) (odvolána) Jozef Kubinyi (ČSSD) Milada Emmerová (ČSSD) (odvolána) David Rath (bezp.)

16 16 Česká republika Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla (ČSSD) Zdeněk Škromach (ČSSD) Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Eduard Zeman (ČSSD) Petra Buzková (ČSSD) Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr (ČSSD) Jiří Rusnok (ČSSD) (odvolán) Milan Urban (ČSSD) Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) (zemřel) Vítězslav Jandák (bezp.) Ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) Libor Ambrozek (KDU-ČSL) Ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař (ČSSD) (odvolán) Petr Lachnit (ČSSD) Pavel Němec (US-DEU) Jiří Paroubek (ČSSD Radko Martínek (ČSSD) Ministr bez portfeje Jaroslav Bašta (ČSSD) Karel Březina (ČSSD) Vladimír Mlynář (US-DEU) Ministr informatiky (ministerstvo zřízeno k ) Vladimír Mlynář (US-DEU) Dana Bérová (bezp.) Ministr vlády zodpovědný za legislativu Jaroslav Bureš (bezp.) Pavel Zářecký (bezp.) Zdroj: ČTK, sky

17 17 Česká republika Hospodářství ČR Dynamické zvýšení výkonnosti, stabilita i při politických otřesech, mírný inflační vzestup, poprvé od r aktivní saldo bilance zahraničního obchodu, posílení kurzu koruny i vůči EMU,celkový vzestup životní úrovně,v paritě kupní síly 1 obyvatele se ČR přiblížila spodní hranici 15 původních zemí EU a poslední z nich, Portugalsko, předstihla. Negativní rysy dané především značnou finanční nerovnováhou, vysokou nezaměstnaností a pomalým rozvojem vědeckotechnického pokroku se pomalu a obtížně překonávají. Rok 2005 potvrdil, že se podařilo ve třetím tisíciletí nastartovat udržitelný hospodářský růst. Po přírůstku hrubého domácího produktu o4,7 % vroce 2004 se zvýšil jeho přírůs- Graf č. I/1 tek vroce 2005 na 6 %.Vběžných cenách se Vývoj hrubého domácího produktu (1990 = 100) HDP vroce 2005 zvýšil o163 mld. Kč. Růst HDP aktivně ovlivňovaly všechny jeho složky užití. Hlavním motorem byl zvýšený vývoz zboží aslužeb převyšující poprvé vhistorii jejich dovoz, ato o74 mld. Kč, což znamenalo 45 % vpřírůstku HDP. Rostoucí poptávka daná přírůstkem konečné spotřeby domácností ve výši 49 mld. Kč akonečnou spotřebou vlády ve výši 27 mld. Kč se na celkovém přírůstku HDP podílely 53 %. Přírůstek tvorby hrubého fixního kapitálu ve výši 30 mld. Kč byl osmnáctiprocentní. Míra hrubých národních úspor (hrubé národní úspory khrubému disponibilnímu důchodu) dosáhla vr.2005 zhruba 25,4 %, ale byla stále o1 procentní bod nižší než míra investic (podíl hrubé tvorby fixního kapitálu khdp). Trvající nepoměr akcentující pozitivní vliv přílivu zahraničního kapitálu se odráží vrostoucí celkové hrubé zahraniční zadluženosti (1 126 mld. Kč koncem r. 2005) a začíná se odrážet vrostoucím pasivu výnosů vplatební bilanci. Pasivní saldo běžného účtu platební bilance ve výši 62 mld. Kč bylo dané záporným saldem bilance výnosů ve výši 142 mld. Kč. Pasivní saldo běžného účtu platební bilance se změnilo z 5,2 % HDP na relativně příznivých 2,1 % HDP.Výrazné aktivum ve finančním účtu ve výši 138 mld. Kč přes negativní vliv kurzových rozdílů vedlo kdalšímu nárůstu devizových rezerv o93 mld. Kč. Zdrojem nárůstu peněžní zásoby o148 mld. Kč se stala znovu čistá zahraniční aktiva srůstem o213 mld. Kč, domácí úvěry vzrostly o20 mld. Kč, při růstu úvěrů podnikům o76 mld. Kč aspotřebních úvěrů o102 mld. Kč, zatímco čistý úvěr vládě sice poklesl o158 mld. Kč, ale pasivum ostatních čistých položek narostlo o85 mld. Kč. Tendence kpoklesu míry měnových politických nástrojů ČNB spolu spoklesem míry inflace na dolní předpokládanou hladinu dokumentovaly stabilitu měny, vyrovnanost idostatek zdrojů pro ekonomický růst. Dvoutýdenní repo sazba proti 2,5 % vposledním čtvrtletí 2004 poklesla uprostřed roku 2005 na 1,75 %, aby od zůstala až do konce roku na 2 %. Sní se úměrně změnila diskontní sazba na 1,0 % ilombardní sazba na 3 %.

18 18 Česká republika Nominální úrokové sazby z vkladů zůstaly na maximálně nízké úrovni mezi 1,0 až 1,2 %. Reálné úrokové sazby znamenaly depreciaci vkladů. Obchodní úrokové marže bank se pohybovaly u úvěrů domácnostem okolo 6 bodů, u nefinančních podniků kolem 3,1 bodu. Kurz koruny vůči dolaru (devizový průměr roku) 23,90 Kč se ještě zvýšil proti průměrné výši předchozího roku na 25,70 Kč. Vůči EMU rovněž posílil z 31,90 Kč na 29,85 Kč. Schodek státního rozpočtu se snížil na 56 mld. Kč, když v r.2004 dosahoval 94 mld. Kč a vr.2003 dokonce 109 mld. Kč. Poměr schodku státního rozpočtu k HDP dosáhl jen 1,9 % (včetně 7,8 mld. Kč přebytku územních rozpočtů 1,7 %). I tak spolu s pasivním saldem územních rozpočtů tyto schodky vedly kdalšímu nárůstu dluhu vládního sektoru na 901 mld. Kč. Poměr dluhu vládního sektoru khdp se jen nepatrně snížil z 30,6 % v r.2004 na 30,5 % v r Dluhová služba zatěžuje státní rozpočet. Zesilující rovnovážnost ekonomiky a její stabilita přes mimořádný nárůst cen energií (ropy a plynu) se odrazila v poklesu míry inflace na 1,9 % z 2,8 % v předchozím roce. Cenová hladina ve srovnání s cenovou hladinou Evropské měnové unie zůstává na velmi nízké úrovni (zhruba 55 %). Pokračoval pozitivní vliv vyššího růstu souhrnné produktivity práce než reálných mezd. V běžných cenách byl růst souhrnné produktivity vyšší než růst průměrných mezd, což znamenalo hranici vyváženosti. Konkurenceschopnost daná levnou pracovní silou se snížila o 5 %. Vyšší dynamika HDP vedla ke snížení vysoké nezaměstnanosti u registrovaných uchazečů o práci o 31 tisíc, tj. o 5,8 %. Jejich počet 510,4 tisíce ke konci roku 2005 zůstává vysoký, míra nezaměstnanosti u dosažitelných uchazečů byla 8,9 %. Pomalý pokles nezaměstnanosti svědčí o pokračující restrukturalizaci ekonomiky, která téměř eliminovala vznik nových pracovních příležitostí. Růst životní úrovně pokračoval. Čistý disponibilní důchod domácností vzrostl o3,8 %, reálný o1,9 %. Reálné mzdy se zvýšily o 3,5 %. Diferenciace k sociálně slabším skupinám obyvatelstva se prohloubila. Pod hranicí chudoby zůstává v ČR jen 8 % obyvatelstva (nejméně v Evropě). Depopulační trend trvale avizuje budoucí problémy. Úbytek obyvatelstva přirozenou cestou byl mírně překonán v aktivní nárůst vyšším přistěhovalectvím (Tab. č. I/1). Tendence ekonomického vývoje od r charakterizuje plynulý nárůst hrubého domácího produktu, pokračující strukturální přestavba směrem k narůstající expanzi výroby osobních automobilů a elektrotechnického průmyslu a expanzi výroby plastů. Obrat zahraničního obchodu prudce narůstal z 2,4 bilionu Kč v roce 2000 na 3,7 bilionu Kč v roce Pro rovnovážný vývoj české ekonomiky bylo pozitivním jevem snižování pasiva obchodní bilance, až poprvé v historii ČR v r přešlo do aktiva 42 mld. Kč. V poměru k HDP v roce 2005 dosáhl jak vývoz, tak dovoz téměř dvou třetin. Na 1 obyvatele se úroveň exportu dostala na úroveň předních evropských zemí. Konkurenceschopnost exportu začalo od roku 2000 v dolarové oblasti negativně ovlivňovat zesílení kurzu koruny, v roce 2005 i v rozhodující oblasti EMU. Konkurenceschopnost za pět let poklesla téměř o pětinu (19 %). Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2000 činily 1,23 % z HDP, v r.2005 stále jen 1,3 %. Příprava lidských zdrojů pro vědu a technologii se začala během uplynulých pěti let zlepšovat. Jen za pět let se tyto lidské zdroje s terciárním vzděláním zvýšily o 150 tisíc na 1,85 mil. osob. Prozatím však jde o zdroje zaměřené na pasivní adaptabilitu vědeckotechnického pokroku, pro aktivní přístup nejsou vytvářeny zvláště vpodnikatelské sféře dostatečné podmínky.uprostřed minulých pěti let bylo za rok zaznamenáno včr na 1 milion obyvatel 10,9 patentu, v zemích EU 310,9 patentu. Vložené investice za pět posledních let dosáhly objemu 3,5 bilionukč vběžných cenách abyly hlavním faktorem zvýšené dynamiky. Poslední dva roky přispěly k makroekonomické rovnovážnosti ekonomiky. Převaha hrubých národních finálních výdajů nad hrubým domácím produktem klesla z ročních průměrných 55 mld. Kč v letech 2001 až 2003 na 13 mld. Kč v roce 2004 a obrátila se v r.2005 v převahu hrubého domácího produktu nad finálními domácími výdaji na +61 mld. Kč. Pasivum běžného účtu platební bilance (dané zejména narůstáním pasiva výnosů odliv dividend, úroků apod.) se pod vlivem klesajícího pasivního salda obchodní bilance trvale drželo výrazněji nad 5%

19 19 Česká republika Tab. č. I/1 Základní indikátory vývoje období počet obyvatel (střední stav) v milionech 10,36 10,33 10,27 10,22 10,2 10,2 10,21 10,35 přirozený přírůstek v % 0,1 2,1 1,8 1,7 1,5 1,7 0,9 0,6 hrubý domácí produkt 100,0 95,3 102,4 105,1 106,7 110,6 115,1 122,0 100,0 102,6 104,2 107,5 112,6 119,3 konečná spotřeba domácností 100,0 96,7 110,5 113,6 116,6 122,3 125,2 129,4 100,0 102,8 105,6 110,4 114,1 117,1 tvorba hrubého fixního kapitálu 100,0 110,8 115,1 121,3 125,5 131,5 138,4 143,5 100,0 105,4 109,0 114,1 120,2 124,7 průmyslová výroba 100,0 76,0 83,7 93,2 97,6 103,2 112,4 119,9 100,0 111,3 116,6 123,4 135,2 144,3 stavební výroba 100,0 93,4 86,4 94,7 97,1 105,7 116,0 124,4 100,0 109,6 112,4 122,3 134,3 144,4 zemědělská produkce 100,0 77,3 70,0 71,7 68,4 66,0 75,4 72,1 100,0 102,5 97,9 92,7 105,9 101,3 telefonní stanice vč. mobilních v milionech 1,1 2,4 7,2 10,8 12,3 13,3 14,2 15,0 uživatelé internetu v milionech.. 1,0 1,4 2,6 3,1 3,5 3,6 automobily osobní, nákladní, autobusy v milionech 2,7 3,4 3,9 4,0 4,2 4,3 4,4 4,6 saldo zahraničního obchodu v miliardách Kč 13,7 99,6 120,8 116,7 74,8 69,4 26,4 41,8 pracovníci národního hospodářství v tisících nezaměstnaní (MPSV) v tisících. 185,0 457,0 461,0 514,4 542,4 541,7 510,4 reálná mzda 100,0 99,7 116,4 120,9 127,5 135,7 140,8 145,7 100,0 103,8 109,5 116,1 121,1 125,3 poměr starob.důchodu k hrubé mzdě v % 52,0 44,0 44,2 43,4 43,5 42,2 40,6 40,7 výstavba bytů v tisících 44,6 12,7 25,2 24,8 27,3 27,1 32,3 32,9 míra inflace v % (předch. rok = 100) 9,7 9,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 saldo veřejných rozpočtů v % z HDP. 0,3 4,0 4,8 6,4 5,2 3,7 1,7 saldo běžného účtu platební bilance v % HDP. 2,5 4,9 5,4 5,6 6,3 5,2 2,1 zadluženost vůči zahraničí v miliardách Kč. 457,3 817,1 811,3 813,3 895, , Odhad HN obsazených pracovních míst v ekonomice

20 20 Česká republika mezinárodně uznávanou mezní hranicí nadměrnosti vnější platební nerovnováhy.v roce 2005 kleslo hluboko pod ni na 2,1 %. Měnový vývoj byl pro zvyšování výkonnosti ekonomiky méně příznivý.od konce devadesátých let byl charakterizován nepřetržitou zástavou úvěrové emise vůči nefinančním podnikům. Vysoké úvěry centrální vládě a prudké zvyšování spotřebních úvěrů domácnostem byly hlavním důvodem zvýšené úvěrové emise a spolu se značným objemem čistých zahraničních aktiv zdrojem dostatečně rostoucí peněžní zásoby k finančnímu krytí růstu hrubé tvorby domácího produktu. V roce 2004 a 2005 se začala zvyšovat i emise podnikových úvěrů. Stabilitu ekonomiky potvrzovalo od roku 1998 nejprve prudké snižování a od roku 2002 nízká míra inflace. Od roku 1999 a s prudkým nárůstem od roku 2001 narůstala finanční nerovnováha státu. Za roky 2001 až 2005 pasivní saldo veřejných rozpočtů bez zahrnutí čistých půjček dosáhlo 636 mld. Kč, bez čistých půjček a dotací transformačním institucím 444 mld. Kč. Hrubý dluh vládního sektoru se z 405 mld. Kč vroce 2000 zvýšil až na 775 mld. Kč v r.2003 (30,0 % HDP) a dále na 901 mld. Kč v r.2005 a dosáhl 30,5 % vpoměru khdp.schodek státního rozpočtu se od roku 2003 postupně dařilo snižovat ze 4,3 % na 3,4 % v roce 2004 a na 1,9 % v roce 2005 v poměru k HDP. Současné mandatorní a quasimandatorní výdaje ohrožují stabilitu státních financí i do budoucnosti. Vysoká nerovnováha na trhu práce se promítala do vysoké nezaměstnanosti, kterou v podstatě nedokázal růst ekonomiky výrazněji omezit. Konvergence s Evropskou unií Směřování k reálné konvergenci začala česká ekonomika potvrzovat v posledních dvou letech přibližováním se spodní hranici ekonomické výkonnosti zemí EU15. Úroveň HDP na 1 obyvatele vparitě kupní síly ve srovnání sprůměrem EU15 dosahovala vroce 1995 podle odhadu Eurostatu 62,7 %.Vroce 2000 to bylo 58,2 %. Od tohoto roku i vlivem zpomalené dynamiky EU15 se začala úroveň ČR zvyšovat rychleji, ale teprve v roce 2004 byl poměr HDP na 1 obyvatele včr k1 obyvateli EU15 vyšší než vroce Příznivý přírůstek HDP v roce 2005 srovnání vytáhl na 67,5 %. Podle konstatování Eurostatu ČR předstihla poslední z 15 zemí Portugalsko. Ve srovnání s úrovní EU25 na 1 obyvatele dosáhla ČR podle odhadu již 73,5 % (Graf č. I/2, Tab. č. I/2). Podmínky konvergence pro vstup do eurozóny se plní na úseku cenové stability nízkou úrovní inflace, která od roku 2002 nepřekračuje v průměru o 1,5 procentních bodů inflaci tří nejúspěšnějších států EU. Rovněž je plněno kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, když úroková sazba dlouhodobých státních dluhopisů dlouhodobě nepřekračuje o 2 procentní body tři nejúspěšnější státy EU s nejnižší mírou inflace. Kritérium stability kurzu je dané již dnes tím, že v posledních dvou letech kurz koruny vůči euru zpevňuje. Kritérium nejvýše 60% poměru veřejného dluhu k HDP nemůže být v době vstupu do ERM II překročeno, když v r poměr dosahuje 30,5 %. Závažným problémem je v současné době překračování deficitu veřejných rozpočtů nad referenční hodnotu 3% míry k HDP. Graf č. I/2 Úroveň HDP na 1 obyvatele ČR v paritě kupní síly ve srovnání se zeměmi EU15 v %

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ ukončila rok 2006 bez stabilní vlády. Pravicová ODS, která loni v červnu vyhrála parlamentní volby, získala druhý pokus

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká národní banka se v červenci připojila k celosvětovému trendu rostoucích úroků v boji proti hrozící inflaci. ČNB zvýšila

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005

@#A MĚSÍČNÍ EKONOMICKÁ ZPRÁVA BŘEZEN 2005 Oproti uplynulému roku jsme přistoupili k novému uspořádání této zprávy. Namísto komentáře za poslední kalendářní měsíci zde budete nacházet informace o vývoji ekonomiky a kapitálových trhů za uplynulých

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2006 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ je bez stabilní vlády i půl roku po parlamentních volbách. Prezident dal v listopadu pravicové ODS druhou šanci sestavit

Více

Odbor národohospodářských analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001

Odbor národohospodářských analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001 Odbor národohospodářských analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2001 Duben 2002 OBSAH Seznam zkratek 3 Úvod 5 Shrnutí tendencí ekonomického vývoje za rok 2001 7 I. Hlavní

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Slovenská centrální banka (NBS) v květnu naplnila očekávání trhu a zvedla klíčovou úrokovou sazbu -- o 50 bazických bodů (0,5%).

Slovenská centrální banka (NBS) v květnu naplnila očekávání trhu a zvedla klíčovou úrokovou sazbu -- o 50 bazických bodů (0,5%). Investiční oddělení Květen 2006 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Makroekonomická data zveřejněná minulý měsíc potvrdila silný, neinflační růst české ekonomiky. Spotřebitelské

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Únor 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Česká národní banka (ČNB) podle očekávání potvrdila nastavení měnové politiky i na druhém měnovém jednání v

Více

Export, motivace tuzemské ekonomiky

Export, motivace tuzemské ekonomiky 163. Žofínské fórum Export, motivace tuzemské ekonomiky Lubomír Lízal, PhD. Palác Žofín, 14. dubna 2014 Význam zahraničního obchodu pro českou ekonomiku Nominální objemy celkového HDP a vývozu a dovozu

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 214 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Vývoj české ekonomiky v roce 2006

Vývoj české ekonomiky v roce 2006 Český statistický úřad Vývoj české ekonomiky v roce 2006 16. března 2007 Základní tendence 1 V roce 2006 pokračoval příznivý vývoj reálné výkonnosti ekonomiky, ať už měřené makroagregátem HDP či HPH hlavních

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

Co přinese rok 2013?

Co přinese rok 2013? Co přinese rok 213? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Očekávaný vývoj realitního trhu a developerských projektů v ČR a na Slovensku Brno 5. Prosince 212 Proč centrální banky zajímá realitní trh?

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění Přehled fondů ČSOB - konzervativní fond Opatrný investor, který nerad riskuje a požaduje mírně převýšit výnosy z termínovaných vkladů u bank. ČSOB růstový fond Opatrný investor, který je ovšem ochoten

Více

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj

Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Česká ekonomika: prognóza ČNB a očekávání podniků Pardubický kraj Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB 11. prosince 212 Pardubice Plán prezentace Česká ekonomika v roce 212 a měnová politika ČNB Vývoj vnějšího

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Výsledky šetření SP ČR a ČNB

Výsledky šetření SP ČR a ČNB Svaz průmyslu a dopravy České republiky Confederation of Industry of the Czech Republic Výsledky šetření SP ČR a ČNB Bohuslav Čížek Komentáře k vybraným základním výsledkům pravidelného čtvrtletního šetření

Více

Centrální bankovnictví 2. část

Centrální bankovnictví 2. část Centrální bankovnictví 2. část 1. Platební bilance Jaroslava Durčáková 2011/2012 1 1. Platební bilance 1.1 Vnější vztahy z pohledu PB; základní kategorie PB 1.2 Kreditní a debetní položky; vznik devizové

Více

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB Mojmír Hampl Ekofórum, VŠE, Praha, 24.11.2014 Situace v letech 2012-2013 Klíčovou MP sazbu jsme v listopadu 2012 snížili na 0,05 % (technická

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Ekonomický bulletin 2/2015 3,5E 7,5E

Ekonomický bulletin 2/2015 3,5E 7,5E konomický bulletin 30 6 3,5 6 80 100% 53% 6 7,5 vropská centrální banka, 2015 Adresa 60640 Frankfurt am Main Německo Telefon +49 69 1344 0 Internet http://www.ecb.europa.eu Za vyhotovení tohoto bulletinu

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 213 25 2 27 28 29 21 211 212 March 213 June 213 Sept 213 Oct 13 Nov 213 Dec 213 25 2 27 28 29 21 211 212 213 214* 215* Tato nově publikovaná

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 12/2012 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 12/2012 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna stouply spotřebitelské ceny v prosinci o 5,4 procenta meziročně,

Více

Investiční kapitálové společnosti KB, a.s.

Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Pololetní zpráva Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Zajištěné a garantované fondy IKS / LYXOR Souhrnný měsíční report k datu 31/07/2015 Pro zobrazení reportu klikněte na název fondu KB AKCENT 2

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Březen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Březen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Březen 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny vzrostly v březnu meziročně o 3,8 procent po růstu o 3,7 procent v únoru. Vývoj inflace

Více

Ekonomická prezentace

Ekonomická prezentace Ekonomická prezentace Česká ekonomika rok po oslabení kurzu Tomáš Holub Ředitel sekce měnové a statistiky Emisní den zlaté mince Železobetonový most v Karviné-Darkově 14. října 2014 Plán prezentace Proč

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

Volební preference v pěti největších krajích ČR

Volební preference v pěti největších krajích ČR Volební preference v pěti největších krajích ČR V Praze vítězí TOP 09, v Ústeckém kraji KSČM a v Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji ČSSD Před nadcházejícími volbami, kdy ještě nejsou

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

HODNOCENÍ VLÁDY TISKOVÁ ZPRÁVA

HODNOCENÍ VLÁDY TISKOVÁ ZPRÁVA TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum ve ejného mínění Sociologický ústav A ČR Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 2/86 84 129, 13 E-mail: [rezkova@soc.cas.cz] HODNOCENÍ LÁDY Technické parametry ýzkum: Naše

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Vývoj české ekonomiky v roce 2003

Vývoj české ekonomiky v roce 2003 Český statistický úřad Vývoj české ekonomiky v roce 2003 15. března 2004 Hlavní vývojové tendence 1. V celoročním pohledu zrychlil HDP ze 2,0 % v roce 2002 na 2,9 % v roce 2003. Vývoj se vyznačoval tendencí

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Říjen 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V říjnu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po stejném růstu v měsíci záři. Vývoj inflace

Více

Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007

Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007 Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2007 Říjen 2007 OBSAH SEZNAM ZKRATEK... 3 ÚVOD... 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2007...

Více

Finance a příležitosti obcí 2007

Finance a příležitosti obcí 2007 Finance a příležitosti obcí 2007 Karlovarský kraj 4.5.2007 Ing. Luděk ekonom konzultant, specialista na veřejnou správu projektový manažer dle standardů IPMA Motto: Štěstí tvého života záleží na druhu

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice

zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz v ekonomice Měnová politika impuls (změna úrokové sazby) Nominální šoky tlačí na růst celkové cenové hladiny Finanční trhy zprostředkování impulsu dále do ekonomiky Změna chování ekonomických subjektů množství peněz

Více

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti

Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Úvodní přednáška hostitele 14 let praxe se setkáváním a vzděláváním politiků, praktické informace a zkušenosti Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o., 11. března 2015, Karlovy Vary OBSAH PŘEDNÁŠKY PŘEHLED

Více

Ministerstvo financí a dnešní finanční svět: ohlédnutí i pohled do budoucnosti

Ministerstvo financí a dnešní finanční svět: ohlédnutí i pohled do budoucnosti Ministerstvo financí a dnešní finanční svět: ohlédnutí i pohled do budoucnosti 22. února 2012 (příprava 18:15-18:30, začátek 19:00) Grand Hotel Bohemia Tomáš Zídek, náměstek ministra Agenda 1) ohlédnutí

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013

www.pwc.cz Vývoj automobilového trhu Q1 2013 www..cz Vývoj automobilového trhu Q1 213 Aktuální vývoj české ekonomiky Slabá spotřeba 212: -3,5 % r/r 1Q 213: -1,2 % r/r Hluboký propad spotřeby ovlivněn náladou na trhu a vládními opatřeními, která snížily

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Červenec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem srpna vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,5 procenta. V meziročním

Více

Spotřebitelské úvěry nabírají na obrátkách

Spotřebitelské úvěry nabírají na obrátkách Page 1 of 3 Spotřebitelské úvěry nabírají na obrátkách BANKOVNICTVI.IHNED.CZ 20. 3. 2003 00:00 V posledních měsících dochází k nárůstu objemu úvěrů v ekonomice. Rozhodující podíl na tomto nárůstu mají

Více

Stabilita bankovního sektoru,

Stabilita bankovního sektoru, Stabilita bankovního sektoru, nové regulatorní požadavky a trendy v úvěrování doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc. hlavní ekonom 23.2.2012 Aktuální hospodářský růst ČR Česká ekonomika byla podle předběžných údajů

Více

Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize

Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize Výroba a export dopravních prostředků v ČR a ekonomická krize Ing. Jan Vogl Abstrakt Cílem této studie je analýza zahraničního obchodu se zaměřením na stroje a dopravní prostředky. V provedené analýze

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Květen 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Květen 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Květen 2013 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Zde byla v poslední době zveřejněna čísla o HDP za 1. čtvrtletí. Bohužel však byla mnohem horší než předběžné

Více

Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer

Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Podnikatelská rada Ministerstva průmyslu a obchodu 17. října 2014 Obsah Cenová stabilita, inflační cíl ČNB, škodlivost

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 2014 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červen 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červen 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červen 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem července zůstaly spotřebitelské ceny během června nezměněné. V meziročním

Více

Vládní krize Bleskový výzkum (CAPI, CATI)

Vládní krize Bleskový výzkum (CAPI, CATI) Vládní krize Bleskový výzkum (CAPI, CATI) 18. června 2013 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz

Více