Ročenka Hospodářských novin 2006

Transkript

1 Ročenka Hospodářských novin ročník 2006 ECONOMIA a. s.

2 2 Ročenka HN Předplatitelé všech titulů vydávaných ECONOMIA a. s. si mohou Ročenku Hospodářských novin 2006 objednat za zvýhodněnou cenu 160 Kč včetně DPH a poštovného.běžná cena je 290 Kč. Objednávky přijímá oddělení předplatného ECONOMIA a. s., Dobrovského 25, Praha 7, predplatne@economia.cz, fax: , informace Telefon redakce Ročenky HN: frantisek.skalsky@economia.cz Redakční uzávěrka publikace: 31. března 2006 Citace a odkazy mohou být uveřejněny jen s uvedením zdroje (Ročenka HN 2006) ISBN ISSN

3 3 Ročenka HN Obsah Úvodem desátého ročníku I. Česká republika Volební rok 2006 / Josef Pravec Členové vlády od voleb Hospodářství ČR / Václav Čáp Hospodářství podle krajů ČR / Václav Čáp Zahraniční investice /Julie Hrstková Investice v zahraničí / Milan Mostýn Zemědělství a potravinářství / Martin Mařík Kapitálový trh / František Mašek Vlastníci v pohybu / Milena Geussová Bankovnictví / Karel Ježek Pojistný trh / Marek Vích Stavební spoření v roce 2005 / Světlana Rysková Penzijní připojištění / Světlana Rysková Vývoj mezd a platů / Helena Čornejová Sociální ochrana / Hana Popelková Obchod v ČR / Ladislav Šípek Cestovní ruch / Josef Říha II. Evropská unie Překážkový běh na dlouhé trati / Dušan Provazník III. Svět Politický vývoj / Adam Černý Ekonomika podle oblastí a zemí / Václav Lavička Světové akciové, měnové, komoditní trhy, světové burzy / Eva Hanáková Příběh ropy / Štěpán Steiger IV. Technika, věda, kultura Technologie čas se nezastavil ani v roce 2005 / Josef Vališka Nobelovy ceny za rok Podíl automobilového průmyslu na české ekonomice roste / Karel Beránek Média v roce 2005 / Věra Lhotská Český zábavní průmysl / Aleš Borovan Zahraniční zábavní průmysl /Irena Zemanová Trh s uměním 2005: V Česku mírný růst, ve světě boom / Naďa Klevisová V. Kalendáře 2005 Domácí události Domácí kultura Domácí sport Světové události Světová ekonomika Terorismus Katastrofy ve světě Věda

4 4 Ročenka HN Seznam tabulek a grafů Graf č. I/1 Vývoj hrubého domácího produktu Tab. č. I/1 Základní indikátory vývoje období Graf č. I/2 Úroveň HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly ve srovnání se zeměmi EU Tab. č. I/2 Vývoj ekonomické úrovně podle parity a směnných kurzů Graf č. I/3 Prognóza vývoje ekonomiky MF pro roky.2006 až Tab. č. I/3 Dynamika hrubého domácího produktu Tab. č. I/4 Makroekonomická rovnováha Tab. č. I/5 Zahraniční obchod a jeho zbožová struktura Tab. č. I/6 Zahraniční obchod ČR podle skupin zemí Tab. č. I/7 Platební bilance, devizové rezervy, hrubá zadluženost Tab. č. I/8 Vývoj peněžní zásoby a jejích zdrojů Tab. č. I/9 Úvěry a vklady, úrokové sazby Tab. č. I/10 Vývoj kurzu koruny Tab. č. I/11 Cenový vývoj Graf č. I/4 Hrubý veřejný dluh Tab. č. I/12 Příjmy a výdaje veřejných rozpočtů Tab. č. I/13 Příjmy a výdaje státního a místních rozpočtů Tab. č. I/14 Tvorba hrubého fixního kapitálu Graf č. I/5 Podíl hrubé tvorby fixního kapitálu a hrubých domácích úspor na HDP Tab. č. I/15 Přímé zahraniční investice do ČR a jejich stav Tab. č. I/16 Výzkum a vývoj Tab. č. I/17 Pracující v národním hospodářství Graf č. I/6 Nezaměstnaní a míra nezaměstnanosti Graf č. I/7 Vývoj produktivity práce a reálných mezd Tab. č. I/18 Vývoj produktivity práce a mezd Tab. č. I/19 Vývoj průmyslové výroby Tab. č. I/20 Vývoj průmyslové, stavební a zemědělské produkce, tržeb dopravy a spojů, obchodu a ubytování Tab. č. I/21 Spotřeba a zdroje spotřeby obyvatelstva Graf č. I/8 Struktura čistých peněžních vydání domácností Tab. č. I/22 Spotřeba potravin na obyvatele Tab. č. I/23 Bytová výstavba Tab. č. I/24 Zdravotnictví, sociální péče, školství, kultura a sport Tab. č. I/25 Hlavní město Praha Tab. č. I/26 Tabulkový přehled ekonomiky krajů v roce Tab. č. I/27 Středočeský kraj Tab. č. I/28 Jihočeský kraj Tab. č. I/29 Plzeňský kraj Tab. č. I/30 Karlovarský kraj Tab. č. I/31 Ústecký kraj Tab. č. I/32 Liberecký kraj Tab. č. I/33 Královéhradecký kraj Tab. č. I/34 Pardubický kraj Tab. č. I/35 Vysočina Tab. č. I/36 Jihomoravský kraj Tab. č. I/37 Olomoucký kraj Tab. č. I/38 Zlínský kraj Tab. č. I/39 Moravskoslezský kraj Tab. č. I/40 Největší investiční projekty v roce 2005 výrobní

5 5 Ročenka HN Tab. č. I/41 Největší investiční projekty vroce 2005 centra technologická a sdílených služeb Tab. č. I/42 Vývoj dotací do českého zemědělství přijaté podpory z EU Tab. č. I/43 Hospodářské výsledky českého zemědělství Tab. č. I/44 Výroba masa a prodej mléka v roce Tab. č. I/45 Cenový vývoj meziroční indexy Tab. č. I/46 Agrární zahraniční obchod ČR s masem, mlékem, obilím Tab. č. I/47 Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR Tab. č. I/48 Zahraniční agrární obchod v roce Tab. č. I/49 Počet případů BSE v Česku Tab. č. I/50 Ceny potravinářů (zpracovatelů) rok Tab. č. I/51 Spotřebitelské ceny potravin v roce Tab. č. I/52 Registrované subjekty a cenové papíry Tab. č. I/53 Největší peněžní ústavy Tab. č. I/54 Stavební spoření v roce Tab. č. I/55 Penzijní fondy k Tab. č. I/56 Průměrná hrubá měsíční mzda v NH ČR na fyzické osoby Tab. č. I/57 Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikatelské sféře Tab. č. I/58 Průměrná nominální měsíční mzda v nepodnikatelské sféře Tab. č. I/59 Diferenciace mezd v důležitých decilech Tab. č. I/60 Vývoj minimální mzdy a její vztah k životnímu minimu Tab. č. I/61 Podíl výdajů na sociální ochranu na HDP Tab. č. I/62 Sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění Graf č. I/9 Reálná hodnota starobního důchodu Graf č. I/10 Vývoj relace průměrného důchodu ke mzdě Tab. č. I/63 Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění Tab. č. I/64 Dávky státní sociální podpory Tab. č. I/65 Výše přídavků na dítě v roce Tab. č. I/66 Vývoj částek životního minima Tab. č. I/67 Vývoj počtu živnostenských oprávnění v letech 1992 až Tab. č. I/68 Pozice obchodu Tab. č. I/69 Tržby obchodu za ubytování a stravování Tab. č. I/70 Objemy a podíly tržeb za prodej zboží Tab. č. I/71 Struktura spotřebních výdajů Tab. č. I/72 Kupní síla 2005 v krajích ČR Tab. č. I/73 Kupní síla v EU v roce 2005 podle GfK Tab. č. I/74 Struktura spotřebních výdajů domácností v zemích EU Tab. č. I/75 Souhrnné charakteristiky evropského maloobchodu Tab. č. I/76 Vývoj maloobchodní sítě v Čechách a Moravskoslezsku Tab. č. I/77 Aproximativní mezinárodní srovnání Tab. č. I/78 Počty prodejních jednotek maloobchodních řetězců Tab. č. I/79 TOP 10 českého obchodu Tab. č. I/80 Podíl světových regionů na globálním trhu Graf č. I/11 Příjezdy zahr.návštěvníků do ČR a výjezdy občanů ČR Graf č. I/12 Příjezdy zahraničních návštěvníků Graf č. I/13 Výjezdy českých občanů do zahraničí Tab. č. I/81 Příjezdy zahraničních návštěvníků ze sousedních zemí Graf č. I/14 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních Tab. č. I/82 Devizové příjmy, výdaje a bilance cestovního ruchu Tab. č. II/1 Struktura finanční perspektivy EU na roky Tab. č. II/2 Odhadovaná čistá pozice ČR v letech Tab. č. III/1 Hlavní ukazatele středoevropských zemí

6 6 Ročenka HN Tab. č. III/2 Hlavní ukazatele středoevropských zemí Tab. č. III/3 Hlavní ukazatele baltské trojky Tab. č. III/4 Největší ekonomiky SNS Tab. č. III/5 HDP na obyvatele Tab. č. III/6 Vybrané ukazatele Ruska Tab. č. III/7 Průměrná cena ropy Ural Tab. č. III/8 Hlavní ukazatele Ukrajiny Tab. č. III/9 Hospodářský vývoj v jihovýchodní Evropě150 Tab. č. III/10 Hospodářský vývoj v jihovýchodní Evropě 151 Tab. č. III/11 Hlavní ukazatele Turecka Tab. č. III/12 Velikost klíčových ekonomik Blízkého východu Tab. č. III/13 Hospodářský růst v Africe Tab. č. III/14 Trojice zemí tvořících Severoamerickou dohodu o volném obchodu Graf č. III/1 Síla obchodních bloků ve světě Tab. č. III/15 Hlavní ukazatele Latinské Ameriky Tab. č. III/16 Vývoj v Austrálii a na Novém Zélandu Tab. č. III/17 Ekonomiky podle výše HDP Tab. č. III/18 Hospodářský vývoj v ČLR Tab. č. III/19 Přímé zahraniční investice Tab. č. III/20 Čínský zahraniční obchod Graf č. III/2 Vývoj indexu S&P Graf č. III/3 Vývoj indexu Nasdaq Graf č. III/4 Vývoj indexu Dow Jones Graf č. III/5 Vývoj evropského indexu Eurostoxx Graf č. III/6 Vývoj českého indexu PX Graf č. III/7 Vývoj akcií ČEZ Graf č. III/8 Vývoj japonského indexu Nikkei Graf č. III/9 Kurz dolaru k euru Graf č. III/10 Kurz jenu k dolaru Graf č. III/11 Kurz koruny k dolaru Graf č. III/12 Kurz koruny k euru Graf č. III/13 Vývoj americké ropy Graf č. III/14 Vývoj ropy Brent Graf č. III/15 Cena zlata Graf č. III/16 Ceny ropy v USD Tab. č. III/21 Spotřeba ropy v tis.barelů denně Graf č. III/17 Poměr ropných zásob a těžby Tab. č. III/22 Vývoz a dovoz ropy Tab. č. IV/1 Výdaje na výzkum a vývoj (R&D) Tab. č. IV/2 Statistické údaje o výrobě motorových vozidel v ČR Tab. č. IV/3 Výroba osobních automobilů ve světě Tab. č. IV/4 Statistické údaje o motorizaci v ČR Tab. č. IV/5 Dvacet nejprodávanějších typů osobních vozů v ČR za r Tab. č. IV/6 Počty registrovaných osobních automobilů Tab. č. IV/7 Výroba osobních automobilů ve vybraných zemích světa Tab. č. IV/8 Žebříček zisků nejúspěšnějších světových filmových studií Tab. č. IV/9 Deset nejvyšších aukčních cen v ČR Tab. č. IV/10 Deset nejvyšších aukčních cen v New Yorku Tab. č. IV/11 Deset nejvyšších aukčních cen v Londýně Tab. č. IV/12 Deset nejvyšších aukčních cen v Rakousku

7 7 Úvodem desátého ročníku Když jsme připravovali tento projekt, chtěli jsme vydávat soubor informací užitečných v tehdejším sociálně-ekonomickém prostředí. Srovnání s prvním vydáním v roce 1997, a tím, které jste právě otevřeli, je názorným obrázkem, jak se vyvíjí pojem»užitečný«. Adresy, telefony, faxy, rady, pokyny to byly tehdy informace užitečné pro kultivaci podnikání. Dnes nepochybujeme, že podnikatel trefí na svůj finanční nebo živnostenský úřad avyzná se zhruba v právním rámci své činnosti. Druhý obrázek při posunu o deset let potvrdí, že to, co bylo za ta léta snad nejdůležitější, je rozvoj informační společnosti. Ročenka HN se logicky stala ekonomicko-politickou kronikou roku, změnila se tak, jak se měnily ihospodářské noviny. Ustála námitku, že vlastně obsahuje informace i jinak dostupné.diskuse, zda elektronický tok informací nahradí noviny aperiodika, může pokračovat, ale staré slovo»příručka přehledně a přístupně psaná kniha shrnující nějaký obor«se neztratilo.hledat ve vlastní paměti bolí víc než zalistovat, kolik ministrů zdravotnictví se u nás vystřídalo za poslední dvě volební období (zde str. 15). Deset vydaných ročníků takových osvěžení paměti poskytuje opravdu hodně. Ročenka HN není náhražkou statistik zveřejňovaných odpovědným úřadem. Píšou ji redaktoři a odborní spolupracovníci Hospodářských novin, týdeníku Ekonom a Ročenky. Hlavní změnou za deset let byl posun redakční uzávěrky z konce předešlého roku na poslední březnový den, kdy jsou k dispozici úplnější údaje ekonomického charakteru za uplynulý rok, samozřejmě také od Českého statistického úřadu. Některá témata jsme v průběhu let opustili (vývoj právního systému ČR), k jiným se podrobně vracíme po více letech (sociální politika, regiony, obchod a cestovní ruch atd.). Poslechli jsme doporučení z průzkumu mezi odběrateli Ročenky a zařadili například srovnání hospodářství jednotlivých krajů ČR a přidali i další informace.všichni odběratelé získávají letos zdarma elektronické vydání Ročenky na CD-ROM s fulltextovým vyhledávacím systémem. Petr Krul

8 8 Ročenka HN

9 9 I. Česká republika Volební rok 2006 ODS by se zase po devíti letech ráda vrátila do vlády a pootočila Českou republiku doprava. Počátkem loňského roku se zdálo, že o výsledku je rozhodnuto.čssd zmítaná vnitřními spory podle průzkumů veřejného mínění padala k deseti procentům, zatímco třikrát silnější občanští demokraté už začínali rozdělovat ministerská křesla. Dubnový nástup Jiřího Paroubka do čela vlády a fakticky i celé ČSSD vše změnil. Sociální demokracie přestala ustupovat koaličním partnerům a hovořit o reformách a vrátila se k levicové politice, jakou vminulosti prosazoval Miloš Zeman. Koalice přežila, Paroubek si ale začal počínat jako premiér menšinové vlády.jeho hlavním spojencem se postupně stali komunisté.levicoví voliči to ocenili: začali se kčssd vracet rychleji, než kdokoliv předpokládal. Počátkem letošního roku byl náskok ODS téměř smazán a vyhlídky na to, kdo vyhraje volby a sestaví kabinet, se opět vyrovnaly. Souboj mezi pravicí a levicí ale začala komplikovat skutečnost, že pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do poslanecké sněmovny podle průzkumů překročila Strana zelených. To otevírá možnost obnovit po volbách vládu politického středu. ČSSD nastupuje Jiří Paroubek Rok 2005 začal pro ČSSD katastrofálně. Sociální demokraté se přesvědčili, jakou sílu mohou mít sdělovací prostředky. Nejistého a neobratného Stanislava Grosse, který se zapletl do afér kolem financování bytu a podnikání své ženy, poslaly během čtyř měsíců do politického důchodu. Jeho nástupce, do té doby jen v Praze známý Jiří Paroubek, jich dokázal stejně rychle využít ve svůj prospěch. Média chtě nechtě šířila jeho jednoduchá a jasná sdělení o tom, že se ČSSD po třech letech reformní rétoriky a pokusů oslovit středové voliče vrací opět doleva.tedy k sociální tematice, kde v minulosti byla její hlavní síla. Paroubek pokračuje v pragmatické politice, kterou zavedl už Miloš Zeman. Přejal také ledacos z jeho vystupování. Koalici slidovci aunionisty nerozbil, ale obě strany odstavil od možnosti prosazovat vlastní program. Potrestal tak hlavně lidovce za jejich úlohu při pádu Grossova kabinetu, což dále upevnilo jeho pozici uvnitř strany. Paroubek udělal jen to, po čem několik let volalo širší vedení ČSSD a většina sociálně demokratických poslanců, a co slíbil Gross v polovině roku 2004 a nestačil uskutečnit. Pro obnovení důvěry mezi voliči přišlo ČSSD vhod, že nepopulární opatření, například zvýšení spotřebních daní či DPH, přišlo již dříve. Rovněž většina zákonů, jejichž schvalování jako na běžícím pásu vytvořilo obraz Paroubkovy pracovité vlády, byla už delší dobu připravena a zdržela je jen vládní krize. Při předvolebních slibech může ČSSD využít skutečnosti, že ekonomika, byť za cenu rozpočtových deficitů, řadu let po sobě rostla. Atoho, že do České republiky, hlavně do regionů, mají plynout miliardy korun z evropských fondů. Nový premiér přidal hlavně nasazení, razanci a odvahu přiznat, že při schvalování některých pro ČSSD důležitých norem, například zákoníku práce nebo zákona o neziskových nemocnicích, jsou pro něj partnerem nikoliv občanské strany a lidovci, ale komunisté.a hlavně se nebránil strategickým úvahám, vycházejícím zfaktu, že levice zatím měla převahu ve sněmovně.to vše utlumilo odpor stranické levice, kte-

10 10 Česká republika rá ocenila i omluvu za to, že se vedení ČSSD před třemi lety nedokázalo postavit za Zemanovu prezidentskou kandidaturu. Okomunisty se pokusil opřít ke konci kariéry už Gross.Musel ustoupit, když se proti tomu postavila řada do té doby jeho blízkých spolupracovníků mezi sociálnědemokratickými ministry. Navíc náhlý obrat, díky kterému na jaře 2005 na čas oddálil pád své vlády, v důsledku předchozích antikomunistických vystoupení nebyl věrohodný. Paroubkovi krok doleva prošel. ČSSD byla při jeho nástupu vkatastrofálním stavu anový premiér se pro většinu sociálnědemokratických funkcionářů stal poslední nadějí na dobrý výsledek ve volbách a jejich politického přežití. Proto mu Gross musel ustoupit v čele strany, ačkoliv tu formálně vedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Změnu potvrdí květnový sjezd strany. Přesto mělo sbližování ČSSD s komunisty meze. Většina zákonů o státním rozpočtu, konkurzech, veřejných zakázkách, spolupráci veřejného sektoru se soukromými investory nebo o postupném zvyšování nájemného byla schválena uvnitř dožívající koalice. Zcela rozdílné názory mají obě strany na zahraniční politiku. Vedení ČSSD neuvažuje ani o tom, že by komunisté vstoupili do vlády, spoléhá ale dlouhodobě na jejich ochotu podpořit menšinový kabinet. Sám Paroubek se považuje za pravicového sociálního demokrata avjeho okolí připouštějí, že si nechává volné ruce ipro případnou spolupráci sods, ačkoliv většina lidí včssd si to zatím nedokáže představit. Zkušenosti s takovým spojenectvím má Paroubek z pražského zastupitelstva. Ani novému premiérovi nevychází vše.bez ohledu na to, že jeho kroky do značné míry řídí průzkumy veřejného mínění, mu ne všechna rozhodnutí a veřejná prohlášení přinášejí body. Přichází ioschopné spojence.vzávěru roku zvlastního rozhodnutí odešel místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn, který měl sociální demokracii v Praze pomoci oslovit mladší a liberálnější voliče. Pod dojmem sbližování ČSSD s komunisty dal přednost soukromému sektoru. Paroubek se musel rozloučit s hlavním spolupracovníkem mezi poslanci, vyjednavačem Michalem Krausem. Jeho politickou dráhu ukončil pět let starý a neprůhledný pokus o podnikání v Africe ve chvíli, kdy se chystal zamířit buď do budoucí vlády, nebo vedoucí funkce v poslanecké sněmovně. Problematické se ukazuje i jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví. Ahlavně příklon doleva od ČSSD zřejmě odradil část středových voličů, kteří se od počátku roku začali přiklánět k zeleným. ODS Modrá šance nestačí V první polovině loňského roku stála sebejistá ODS na vrcholu. Grossova vláda se hroutila a ČSSD byla v průzkumech za občanskými demokraty pozadu o dvacet procentních bodů. Zlepšily se vztahy ve vedení strany a vytrácelo se napětí mezi jejím šéfem Mirkem Topolánkem ačestným předsedou ODS aprezidentem Václavem Klausem. Během vládní krize se upevnily kontakty s lidovci, kteří byli považováni za budoucí koaliční partnery, ať volby budou kdykoliv.hovořilo se o rozdělení ministerských křesel a projektech, které ODS začne uskutečňovat, až sestaví pravicový kabinet. ODS dál sázela na nulovou toleranci a kritiku vlády a ČSSD, kterou vinila ze zadlužování země, laciného eurooptimismu a ze spolupráce s komunisty.proti socialistické politice už před lety postavila liberální Modrou šanci založenou na snížení daní a omezení sociálních výdajů. Tedy na více či méně zastíraném přesunu peněz ve prospěch majetnějších vrstev. To má podpořit soukromou iniciativu, dál roztočit ekonomiku a zajistit následně vyšší příjmy pro většinu populace. Vedení ODS stavělo i na obhajobě národní identity, což se přetavilo do odporu vůči federální Evropě a evropské ústavní smlouvě. Po druhé polovině roku však liberální náboj přestal přitahovat. Navzdory tomu Topolánek na podzim na programovém sjezdu strany bez větších problémů obhájil svoji politiku a byl delegáty označen za ne-

11 11 Česká republika zpochybnitelného vůdce strany. Stranickou dvojkou se stal pražský primátor Pavel Bém, jehož hodina by přišla zřejmě v okamžiku, pokud by Topolánek pro ODS volby nakonec nevyhrál. Počátkem roku došlo na výrazné programové změny, protože příliš abstraktní ekonomické recepty se ukázaly v konfrontaci s líbivou politikou ČSSD, která v rámci příprav na volby začala rozdávat, málo účinné. Také ODS vsadila na rodinu a její vize nečekaně doplnil sociální program, a to bez ohledu na to, že by jeho splnění znamenalo při současném snížení daní zvýšení státního dluhu. ODS navíc spoléhá na vystupňování kampaně v posledních týdnech před volbami. I tak ale v jejím vedení narůstá nervozita a o samostatnější pozici usiloval šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Naději ODS na sestavení vlády posílil vzestup Strany zelených, jejíž nové vedení naznačuje, že dohoda s občanskými demokraty je možná. Komunisté co dál? Komunisté řeší kvadraturu kruhu. Na jedné straně by rádi získali podíl na vládě, na druhé se obávají, že přijetí větší odpovědnosti za veřejné záležitosti může být začátkem jejich konce. Po dvanácti letech se odhodlali k výměně předsedy.unaveného Miroslava Grebeníčka podle očekávání vystřídal v čele strany Vojtěch Filip. Ačkoliv Grebeníček svůj odchod už delší dobu ohlašoval, nakonec se mu odejít nechtělo. Potopil ho pokles stranických preferencí vokamžiku, kdy do čela ČSSD nastoupil Paroubek alevicoví voliči se začali znovu přelévat k sociální demokracii. Podle politologů by Filipovo vedení mohlo vytvořit podmínky pro to, aby se komunisté stali přijatelnější pro další voliče a především k tomu, aby se definitivně stali partnery pro ČSSD. KSČM ani teď nemůže počítat s ministerskými křesly (ČSSD nezrušila bohumínské usnesení, kterým si zakazuje spolupráci s komunisty na vládní úrovni), ale její vliv na řízení státu by výrazně vzrostl výměnou za to, že umožní existenci Paroubkovy menšinové vlády. Před čtyřmi lety na tuto variantu sociální demokracie v čele se Špidlou nepřistoupila, nyní s ní počítá většina jejích předáků včetně nového premiéra. Ve vzduchu se vznáší možnost, že by komunista po volbách usedl do čela poslanecké sněmovny. Postavení Filipa ale není pevné, na rozdíl od Grebeníčka je ve straně považován hlavně za parlamentního předáka a stojí proti němu lidé vzpomínající na reálný socialismus, opření o stranický aparát. A navíc: každé větší přiblížení k vládní moci, s tím spojené kompromisy a ústupky od programu pro komunisty znamená velké nebezpečí. Stárnoucí strana zatím nové voliče láká hlavně díky tomu, že kvůli své izolaci nemůže být spojována se žádnými polistopadovými skandály.to je výhodná pozice k útokům na existující poměry a získávání protestních hlasů. KSČM si tak zajistila silné postavení v poslanecké sněmovně, kde se stala třetí nejsilnější stranou. S tím je spojeno stabilní financování strany ze státních příspěvků. Podíl na odpovědnosti, kterého by se nebál místopředseda Jiří Dolejš, může vést k odlivu příznivců nespokojených s nesplněním tradičních slibů. Strana se zmodernizuje, ale začne ztrácet zakotvení a vliv. Přesně to se v minulých desetiletích stalo jinde v Evropě, například ve Francii či na Slovensku. Pokud by se komunisté chtěli odlivu hlasů vyhnout, tak jim nezbývá než trvat na nějaké třetí cestě, a o ni ČSSD zakotvená v evropských strukturách nemusí mít zájem. Lidovci předčasné rozhodnutí Lidovci vsadili na povolební spolupráci s ODS a počátkem loňského roku se vedle novinářů nejvíce podíleli na odstranění Grosse z postu premiéra. V jednu chvíli kvůli tomu odvolali své ministry z vlády. Důvodů pro tvrdý postup proti koaličnímu partnerovi měli hned několik. Hrozilo nebezpečí, že Grossova aféra, pokud by se protahovala, ohrozí před volbami i pověst lidovců u konzervativních křesťanských

12 12 Česká republika voličů. Ti by nemuseli tolerovat další spolupráci s ČSSD, pokud by ji vedl člověk, jehož žena je skrze podnikatelské aktivity spojována se světem prostituce. Existovala i obava, že se aféra dále rozroste a nabere podobu známou z pádu druhé Klausovy vlády a z o něco pozdější televizní krize. Tedy že se změní v pokus uvolnit prostor pro méně známé pravicové politiky stojící dosud mimo hlavní proud. Lidovci současně naznačili, jak stojí o spojenectví s ODS a důrazně se přihlásili o křesla v pravicové vládě, o jejímž nástupu až do léta nikdo nepochyboval. Tím spíš, že teoreticky odchod Grosse z čela vlády mohl vést k předčasným volbám, které by nástup takového kabinetu přiblížily. Odstranění Grosse, který v minulosti naznačil možnost povolební dohody s ODS, mělo odstranit nebezpečí, že lidovci budou zbudoucí vládní kombinace vyšachováni stejně, jak se to stalo vroce Ato pro KDU-ČSL znamená i hrozbu, že se obě velké strany pokusí prosadit většinový volební systém, který by její budoucí pozici mohl vážně oslabit. Zabránit tímto způsobem velké koalici mohlo vyjít v případě, kdyby Grosse vystřídal pro ODS zcela nepřijatelný Sobotka. Avšak místo něj se do čela ČSSD postavil Paroubek, který má ke spolupráci s ODS ještě větší předpoklady než Gross, a který navíc odvetou okamžitě vztahy sociálních a křesťanských demokratů zmrazil. Několikrát také prohlásil, že se bez nich obejde. Navíc vzrostl vliv komunistů, tedy přesně to, čemu lidovci svou účastí v koalici s ČSSD chtěli bránit. Postavení Miroslava Kalouska, hlavního architekta lidoveckého postupu, zatím zůstává neotřeseno. Jeho protivníci jsou oslabeni a varování jednoho z jejich předáků, ministra zahraničí Cyrila Svobody, před rozkolem s ČSSD, nezískalo větší váhu. Obliba strany po vládní krizi ale poklesla a Kalouskovy sliby, že ve volbách zajistí dvojciferný výsledek, nezní přesvědčivě. Naopak, předvolební průzkumy ukazují na pokles těsně k pětiprocentnímu limitu. Zelení místo unionistů? O výsledku voleb nečekaně mohou rozhodnout zelení, kteří mají šanci se stát rozhodujícím jazýčkem na vahách a mohou zabránit tomu, aby ve sněmovně po volbách opět vznikla levicová většina. Minulý rok totiž potvrdil konec US-DEU.Ta před osmi lety vznikla jako liberální a proevropská alternativa vůči ODS. Od počátku jí chybělo pevné vedení a jasná vize a vstup do vlády, v níž dominovala ČSSD, ji připravil ozbytek voličů. Tím spíše, že po odchodu Špidly zpremiérského křesla přišla omožnost prosazovat cokoliv ze svých představ. Poslední rok už byl jen ve znamení unionistických předáků udržet pozice až do konce a vytvořit si podmínky pro budoucí kariéru. Jejich přívrženci zezelenali. Také proto jsou šance dalších malých pravicových stran uspět ve volbách do sněmovny a ovlivnit podobu příští vlády mizivé. Srovnání s eurovolbami je zavádějící při nich, stejně jako při volbách do senátu chyběli levicoví voliči, a ti počátkem června doma nezůstanou. To platí i pro nejsilnější z těchto uskupení, SNK ED Josefa Zieleniece a Jana Kasla, vzniklé sloučením obou těchto stran. Vladimíru Železnému chybí zázemí mocné televize. Velkou naději vystřídat unionisty v postavení páté parlamentní strany má jen Strana zelených, která na podzim kompletně vyměnila vedení a posunula se doprava. Když později v některých průzkumech dosáhla pěti procent, odstartoval se její další vzestup.šlo o důležité sdělení. Lidé se přestali obávat, že jejich hlasy pro zelené propadnou. Zelení nyní mohou lovit nejen v řadách ekologů, ale i přívrženců občanských iniciativ, intelektuálů alevicových liberálů, k nimž má blízko nový předseda Martin Bursík. Politická orientace strany zůstávala nejasná, výroky jejích představitelů zatím naznačovaly převažující pravicovou a především antikomunistickou orientaci.

13 13 Česká republika Volební rok 2006 Co mohou přinést volby do poslanecké sněmovny? Už delší dobu je jasné, že rozhodující nebude, zda se nejsilnější stranou stane ODS či ČSSD.Půjde hlavně o to, zda ve sněmovně stejně jako před čtyřmi lety převáží levice tedy sociální demokraté a komunisté nebo zda více než 101 křesel obsadí poslanci pravicových stran. V prvním případě by totiž mohla ČSSD sestavit svoji vládu na druhý pokus poté, co ve volbách vítězná ODS nebude schopná získat pro svůj kabinet podporu. To vše nyní komplikuje nejistota, kam se nakonec zařadí zelení. Akomu ukrojí hlasy, pokud skutečně pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny překonají. Před volbami ještě budou muset čelit pokusu jak ODS, tak ČSSD přitáhnout nerozhodnuté voliče, kteří zatím za nečekaným růstem preferencí zelených stojí. Vpřípadě těsného výsledku a nepřiměřených požadavků menších stran nelze vyloučit pokus o spolupráci obou hlavních soupeřů, tedy občanských a sociálních demokratů. S tím by nepochybně byl spojen i další pokus o změnu ústavy a o změnu volebního systému, který by zvýhodnil velké strany. Paroubek takovou koalici nikdy zcela nevyloučil, podmínil ji ale programovými (a tím i personálními) ústupky ODS.Pro občanské demokraty je taková představa těžko přijatelná, apokud by k ní mělo dojít, tak asi jen po odchodu Topolánka z čela strany. Pro ODS by byl takový obrat o to těžší, že její vedení přišlo do funkcí právě na vlně kritiky opoziční smlouvy.ta před čtyřmi lety smetla tehdejšího předsedu Klause. Pokud by ODS spolu s lidovci získala ve sněmovně většinu, je jisté, že by vytvořili společnou vládu. Obě strany se sblížily v minulém roce a opozice vůči pravicovému kurzu uvnitř KDU-ČSL je malá. ODS navíc v posledních měsících ustupuje od rovné daně v čisté podobě a hovoří o sociální politice konzervativního ražení, což obě strany dále sbližuje.stejně jako antikomunismus a snaha zabránit cestě KSČM do exekutivy. Jediný spor by mohl nastat kolem zahraniční politiky, respektive kolem postoje nové vlády k evropské ústavě a možná i obsazení Ministerstva zahraničí. Toto spojenectví by mohla doplnit Strana zelených a dodat pravici chybějící křesla ve sněmovně, což by nebylo možné bez ústupků na poli ekologie a hlasitějšího postupu proti korupci. Pravicová kombinace by mohla spoléhat na pomoc prezidenta Klause, pro kterého by byla dobrým základem pro jeho druhou prezidentskou volbu. V té první proti němu lidovci postavili protikandidáty. Ohrožuje ji ale neodhadnutelný volební výsledek jak zelených, tak i lidovců. Sociální demokracie ještě stále může spoléhat na levicovou většinu ve sněmovně a na sestavení menšinové vlády.oté také často hovořil současný premiér Paroubek. Kromě sociálních demokratů by v ní usedli nestraničtí odborníci. ČSSD by musela překonávat odpor prezidenta, který již prohlásil (ač byl do své funkce zvolen i hlasy KSČM), že nehodlá jmenovat vládu závislou na komunistech. Pokud by pak ani ČSSD, ani Klaus neustoupili, čeká zemi ústavní krize, kterou by zřejmě vyhrál ten, kdo prokáže pevnější nervy a schopnost odolávat protestním akcím z obou stran. Záleželo by i na tom, kdo by ve volbách vyhrál. Pokud by to byla ČSSD, tak by totiž v mezidobí vládl současný Paroubkův kabinet (v době uzávěrky Ročenky ale ODS udržovala náskok před ČSSD). Když by sociální demokracie skončila druhá, prezident by mohl nejdříve sestavením vlády pověřit někoho zods a zemi by v tuto chvíli řídil odstupující pravicový kabinet. I když jeho pozice by byla velice slabá, protože by neměl podporu sněmovny. Prezident by také mohl ustoupit, například výměnou za příslib, že na Pražském hradě zůstane i ve druhém volebním období. Snástupem zelených se před ČSSD znovu objevila pozapomenutá varianta koaliční vlády politického středu, která by však pro Paroubka mohla znamenat podobné problémy jako před čtyřmi roky pro Špidlu. Tedy ústupky od programu a postupná nedůvěra levicových voličů. Příklon zelených doleva totiž s nástupem Bursíkova vedení skončil a nový předseda na rozdíl od svého předchůdce hovoří o politickém středu a naznačuje otevřenost nalevo i napravo. Protože ČSSD a ze-

14 14 Česká republika lení sami většinu ve sněmovně určitě mít nebudou a bližší kontakty s komunisty jsou pro zelené nepředstavitelné, nezbývalo by než do koalice a třeba i do vlády přizvat lidovce. Při skládání takové sestavy, jejímž tmelem by mohlo být evropanství, by možná pomohl bývalý prezident Václav Havel. Jinou věcí je, zda by se sociální demokraté, kteří si již zvykli na menšinové vládnutí, odhodlali ke kompromisům hned se dvěma obtížně čitelnými koaličními partnery. Zvláště za situace, kdy by jim stačila tichá podpora komunistů. Možnosti, že do sestavování vlády promluví malé pravicové strany, zůstávají hypotetické. Pokud by přece jen uspěly, staly by se přirozenými spojenci ODS.Sní se ale současně utkají o hlasy stejných voličů, takže síla pravice by po jejich úspěchu zůstala přibližně stejná. Josef Pravec, spolupracovník Ročenky HN Členové vlády od voleb vláda ČR (premiér Miloš Zeman) vznikla po předčasných parlamentních volbách Oznámena , jmenována , demise (pověřena výkonem funkce do ). 5. vláda ČR (premiér Vladimír Špidla) vznikla po volbách Vytvořila ji koalice ČSSD (11 ministrů), KDU-ČSL (3 ministři) a Unie svobody-deu (3 ministři). Premiér jmenován , vláda jmenována , demise , konec vlády vláda ČR (premiér Stanislav Gross), vláda měla 15 resortů, 18 členů 12 za ČSSD a po třech za KDU-ČSL a US-DEU.Premiér jmenován , vláda jmenována , demise vláda ČR (premiér Jiří Paroubek), vláda má 15 resortů, 18 členů 12 za ČSSD a po třech za KDU-ČSL a US-DEU.Jmenována Předseda Miloš Zeman (ČSSD) Vladimír Špidla (ČSSD) ( demise) Stanislav Gross (ČSSD) Jiří Paroubek (ČSSD) Místopředseda Pavel Mertlík (ČSSD) (rezignoval) Vladimír Špidla (ČSSD) Egon Lánský (ČSSD) (rezignoval) Jan Kavan (ČSSD) Miroslav Grégr (ČSSD) Pavel Rychetský (ČSSD) (rezignoval) Cyril Svoboda (KDU-ČSL) Stanislav Gross (ČSSD) Petr Mareš (US-DEU) Bohuslav Sobotka (ČSSD) Zdeněk Škromach (ČSSD)

15 15 Česká republika Martin Jahn (nestraník) (rezignoval) Milan Šimonovský (KDU-ČSL) Pavel Němec (US-DEU) Bohuslav Sobotka (ČSSD) Jiří Havel (ČSSD) Ministr zahraničních věcí Jan Kavan (ČSSD) Cyril Svoboda (KDU-ČSL) Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) (rezignoval) Miroslav Kostelka (bezp.) Karel Kühnl (US-DEU) Ministr vnitra Václav Grulich (ČSSD) (rezignoval) Stanislav Gross (ČSSD) František Bublan (bezp.) Ministr spravedlnosti Otakar Motejl (bezp.) (rezignoval) Pavel Rychetský (ČSSD) (pověřen dočasným řízením resortu) Jaroslav Bureš (bezp.) Pavel Rychetský (ČSSD) (rezignoval) Karel Čermák (bezp.) (rezignoval) Pavel Němec (US-DEU Ministr financí Ivo Svoboda (ČSSD) (odvolán) Pavel Mertlík (ČSSD) (rezignoval) Jiří Rusnok (ČSSD) Bohuslav Sobotka (ČSSD) Ministr dopravy (do název ministerstvo dopravy a spojů) Antonín Peltrám (ČSSD) (odvolán) Jaromír Schling (ČSSD) Milan Šimonovský (KDU-ČSL) Ministr zdravotnictví Ivan David (ČSSD) (rezignoval) Bohumil Fišer (ČSSD) Marie Součková (ČSSD) (odvolána) Jozef Kubinyi (ČSSD) Milada Emmerová (ČSSD) (odvolána) David Rath (bezp.)

16 16 Česká republika Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla (ČSSD) Zdeněk Škromach (ČSSD) Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Eduard Zeman (ČSSD) Petra Buzková (ČSSD) Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr (ČSSD) Jiří Rusnok (ČSSD) (odvolán) Milan Urban (ČSSD) Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) (zemřel) Vítězslav Jandák (bezp.) Ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) Libor Ambrozek (KDU-ČSL) Ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař (ČSSD) (odvolán) Petr Lachnit (ČSSD) Pavel Němec (US-DEU) Jiří Paroubek (ČSSD Radko Martínek (ČSSD) Ministr bez portfeje Jaroslav Bašta (ČSSD) Karel Březina (ČSSD) Vladimír Mlynář (US-DEU) Ministr informatiky (ministerstvo zřízeno k ) Vladimír Mlynář (US-DEU) Dana Bérová (bezp.) Ministr vlády zodpovědný za legislativu Jaroslav Bureš (bezp.) Pavel Zářecký (bezp.) Zdroj: ČTK, sky

17 17 Česká republika Hospodářství ČR Dynamické zvýšení výkonnosti, stabilita i při politických otřesech, mírný inflační vzestup, poprvé od r aktivní saldo bilance zahraničního obchodu, posílení kurzu koruny i vůči EMU,celkový vzestup životní úrovně,v paritě kupní síly 1 obyvatele se ČR přiblížila spodní hranici 15 původních zemí EU a poslední z nich, Portugalsko, předstihla. Negativní rysy dané především značnou finanční nerovnováhou, vysokou nezaměstnaností a pomalým rozvojem vědeckotechnického pokroku se pomalu a obtížně překonávají. Rok 2005 potvrdil, že se podařilo ve třetím tisíciletí nastartovat udržitelný hospodářský růst. Po přírůstku hrubého domácího produktu o4,7 % vroce 2004 se zvýšil jeho přírůs- Graf č. I/1 tek vroce 2005 na 6 %.Vběžných cenách se Vývoj hrubého domácího produktu (1990 = 100) HDP vroce 2005 zvýšil o163 mld. Kč. Růst HDP aktivně ovlivňovaly všechny jeho složky užití. Hlavním motorem byl zvýšený vývoz zboží aslužeb převyšující poprvé vhistorii jejich dovoz, ato o74 mld. Kč, což znamenalo 45 % vpřírůstku HDP. Rostoucí poptávka daná přírůstkem konečné spotřeby domácností ve výši 49 mld. Kč akonečnou spotřebou vlády ve výši 27 mld. Kč se na celkovém přírůstku HDP podílely 53 %. Přírůstek tvorby hrubého fixního kapitálu ve výši 30 mld. Kč byl osmnáctiprocentní. Míra hrubých národních úspor (hrubé národní úspory khrubému disponibilnímu důchodu) dosáhla vr.2005 zhruba 25,4 %, ale byla stále o1 procentní bod nižší než míra investic (podíl hrubé tvorby fixního kapitálu khdp). Trvající nepoměr akcentující pozitivní vliv přílivu zahraničního kapitálu se odráží vrostoucí celkové hrubé zahraniční zadluženosti (1 126 mld. Kč koncem r. 2005) a začíná se odrážet vrostoucím pasivu výnosů vplatební bilanci. Pasivní saldo běžného účtu platební bilance ve výši 62 mld. Kč bylo dané záporným saldem bilance výnosů ve výši 142 mld. Kč. Pasivní saldo běžného účtu platební bilance se změnilo z 5,2 % HDP na relativně příznivých 2,1 % HDP.Výrazné aktivum ve finančním účtu ve výši 138 mld. Kč přes negativní vliv kurzových rozdílů vedlo kdalšímu nárůstu devizových rezerv o93 mld. Kč. Zdrojem nárůstu peněžní zásoby o148 mld. Kč se stala znovu čistá zahraniční aktiva srůstem o213 mld. Kč, domácí úvěry vzrostly o20 mld. Kč, při růstu úvěrů podnikům o76 mld. Kč aspotřebních úvěrů o102 mld. Kč, zatímco čistý úvěr vládě sice poklesl o158 mld. Kč, ale pasivum ostatních čistých položek narostlo o85 mld. Kč. Tendence kpoklesu míry měnových politických nástrojů ČNB spolu spoklesem míry inflace na dolní předpokládanou hladinu dokumentovaly stabilitu měny, vyrovnanost idostatek zdrojů pro ekonomický růst. Dvoutýdenní repo sazba proti 2,5 % vposledním čtvrtletí 2004 poklesla uprostřed roku 2005 na 1,75 %, aby od zůstala až do konce roku na 2 %. Sní se úměrně změnila diskontní sazba na 1,0 % ilombardní sazba na 3 %.

18 18 Česká republika Nominální úrokové sazby z vkladů zůstaly na maximálně nízké úrovni mezi 1,0 až 1,2 %. Reálné úrokové sazby znamenaly depreciaci vkladů. Obchodní úrokové marže bank se pohybovaly u úvěrů domácnostem okolo 6 bodů, u nefinančních podniků kolem 3,1 bodu. Kurz koruny vůči dolaru (devizový průměr roku) 23,90 Kč se ještě zvýšil proti průměrné výši předchozího roku na 25,70 Kč. Vůči EMU rovněž posílil z 31,90 Kč na 29,85 Kč. Schodek státního rozpočtu se snížil na 56 mld. Kč, když v r.2004 dosahoval 94 mld. Kč a vr.2003 dokonce 109 mld. Kč. Poměr schodku státního rozpočtu k HDP dosáhl jen 1,9 % (včetně 7,8 mld. Kč přebytku územních rozpočtů 1,7 %). I tak spolu s pasivním saldem územních rozpočtů tyto schodky vedly kdalšímu nárůstu dluhu vládního sektoru na 901 mld. Kč. Poměr dluhu vládního sektoru khdp se jen nepatrně snížil z 30,6 % v r.2004 na 30,5 % v r Dluhová služba zatěžuje státní rozpočet. Zesilující rovnovážnost ekonomiky a její stabilita přes mimořádný nárůst cen energií (ropy a plynu) se odrazila v poklesu míry inflace na 1,9 % z 2,8 % v předchozím roce. Cenová hladina ve srovnání s cenovou hladinou Evropské měnové unie zůstává na velmi nízké úrovni (zhruba 55 %). Pokračoval pozitivní vliv vyššího růstu souhrnné produktivity práce než reálných mezd. V běžných cenách byl růst souhrnné produktivity vyšší než růst průměrných mezd, což znamenalo hranici vyváženosti. Konkurenceschopnost daná levnou pracovní silou se snížila o 5 %. Vyšší dynamika HDP vedla ke snížení vysoké nezaměstnanosti u registrovaných uchazečů o práci o 31 tisíc, tj. o 5,8 %. Jejich počet 510,4 tisíce ke konci roku 2005 zůstává vysoký, míra nezaměstnanosti u dosažitelných uchazečů byla 8,9 %. Pomalý pokles nezaměstnanosti svědčí o pokračující restrukturalizaci ekonomiky, která téměř eliminovala vznik nových pracovních příležitostí. Růst životní úrovně pokračoval. Čistý disponibilní důchod domácností vzrostl o3,8 %, reálný o1,9 %. Reálné mzdy se zvýšily o 3,5 %. Diferenciace k sociálně slabším skupinám obyvatelstva se prohloubila. Pod hranicí chudoby zůstává v ČR jen 8 % obyvatelstva (nejméně v Evropě). Depopulační trend trvale avizuje budoucí problémy. Úbytek obyvatelstva přirozenou cestou byl mírně překonán v aktivní nárůst vyšším přistěhovalectvím (Tab. č. I/1). Tendence ekonomického vývoje od r charakterizuje plynulý nárůst hrubého domácího produktu, pokračující strukturální přestavba směrem k narůstající expanzi výroby osobních automobilů a elektrotechnického průmyslu a expanzi výroby plastů. Obrat zahraničního obchodu prudce narůstal z 2,4 bilionu Kč v roce 2000 na 3,7 bilionu Kč v roce Pro rovnovážný vývoj české ekonomiky bylo pozitivním jevem snižování pasiva obchodní bilance, až poprvé v historii ČR v r přešlo do aktiva 42 mld. Kč. V poměru k HDP v roce 2005 dosáhl jak vývoz, tak dovoz téměř dvou třetin. Na 1 obyvatele se úroveň exportu dostala na úroveň předních evropských zemí. Konkurenceschopnost exportu začalo od roku 2000 v dolarové oblasti negativně ovlivňovat zesílení kurzu koruny, v roce 2005 i v rozhodující oblasti EMU. Konkurenceschopnost za pět let poklesla téměř o pětinu (19 %). Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2000 činily 1,23 % z HDP, v r.2005 stále jen 1,3 %. Příprava lidských zdrojů pro vědu a technologii se začala během uplynulých pěti let zlepšovat. Jen za pět let se tyto lidské zdroje s terciárním vzděláním zvýšily o 150 tisíc na 1,85 mil. osob. Prozatím však jde o zdroje zaměřené na pasivní adaptabilitu vědeckotechnického pokroku, pro aktivní přístup nejsou vytvářeny zvláště vpodnikatelské sféře dostatečné podmínky.uprostřed minulých pěti let bylo za rok zaznamenáno včr na 1 milion obyvatel 10,9 patentu, v zemích EU 310,9 patentu. Vložené investice za pět posledních let dosáhly objemu 3,5 bilionukč vběžných cenách abyly hlavním faktorem zvýšené dynamiky. Poslední dva roky přispěly k makroekonomické rovnovážnosti ekonomiky. Převaha hrubých národních finálních výdajů nad hrubým domácím produktem klesla z ročních průměrných 55 mld. Kč v letech 2001 až 2003 na 13 mld. Kč v roce 2004 a obrátila se v r.2005 v převahu hrubého domácího produktu nad finálními domácími výdaji na +61 mld. Kč. Pasivum běžného účtu platební bilance (dané zejména narůstáním pasiva výnosů odliv dividend, úroků apod.) se pod vlivem klesajícího pasivního salda obchodní bilance trvale drželo výrazněji nad 5%

19 19 Česká republika Tab. č. I/1 Základní indikátory vývoje období počet obyvatel (střední stav) v milionech 10,36 10,33 10,27 10,22 10,2 10,2 10,21 10,35 přirozený přírůstek v % 0,1 2,1 1,8 1,7 1,5 1,7 0,9 0,6 hrubý domácí produkt 100,0 95,3 102,4 105,1 106,7 110,6 115,1 122,0 100,0 102,6 104,2 107,5 112,6 119,3 konečná spotřeba domácností 100,0 96,7 110,5 113,6 116,6 122,3 125,2 129,4 100,0 102,8 105,6 110,4 114,1 117,1 tvorba hrubého fixního kapitálu 100,0 110,8 115,1 121,3 125,5 131,5 138,4 143,5 100,0 105,4 109,0 114,1 120,2 124,7 průmyslová výroba 100,0 76,0 83,7 93,2 97,6 103,2 112,4 119,9 100,0 111,3 116,6 123,4 135,2 144,3 stavební výroba 100,0 93,4 86,4 94,7 97,1 105,7 116,0 124,4 100,0 109,6 112,4 122,3 134,3 144,4 zemědělská produkce 100,0 77,3 70,0 71,7 68,4 66,0 75,4 72,1 100,0 102,5 97,9 92,7 105,9 101,3 telefonní stanice vč. mobilních v milionech 1,1 2,4 7,2 10,8 12,3 13,3 14,2 15,0 uživatelé internetu v milionech.. 1,0 1,4 2,6 3,1 3,5 3,6 automobily osobní, nákladní, autobusy v milionech 2,7 3,4 3,9 4,0 4,2 4,3 4,4 4,6 saldo zahraničního obchodu v miliardách Kč 13,7 99,6 120,8 116,7 74,8 69,4 26,4 41,8 pracovníci národního hospodářství v tisících nezaměstnaní (MPSV) v tisících. 185,0 457,0 461,0 514,4 542,4 541,7 510,4 reálná mzda 100,0 99,7 116,4 120,9 127,5 135,7 140,8 145,7 100,0 103,8 109,5 116,1 121,1 125,3 poměr starob.důchodu k hrubé mzdě v % 52,0 44,0 44,2 43,4 43,5 42,2 40,6 40,7 výstavba bytů v tisících 44,6 12,7 25,2 24,8 27,3 27,1 32,3 32,9 míra inflace v % (předch. rok = 100) 9,7 9,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 saldo veřejných rozpočtů v % z HDP. 0,3 4,0 4,8 6,4 5,2 3,7 1,7 saldo běžného účtu platební bilance v % HDP. 2,5 4,9 5,4 5,6 6,3 5,2 2,1 zadluženost vůči zahraničí v miliardách Kč. 457,3 817,1 811,3 813,3 895, , Odhad HN obsazených pracovních míst v ekonomice

20 20 Česká republika mezinárodně uznávanou mezní hranicí nadměrnosti vnější platební nerovnováhy.v roce 2005 kleslo hluboko pod ni na 2,1 %. Měnový vývoj byl pro zvyšování výkonnosti ekonomiky méně příznivý.od konce devadesátých let byl charakterizován nepřetržitou zástavou úvěrové emise vůči nefinančním podnikům. Vysoké úvěry centrální vládě a prudké zvyšování spotřebních úvěrů domácnostem byly hlavním důvodem zvýšené úvěrové emise a spolu se značným objemem čistých zahraničních aktiv zdrojem dostatečně rostoucí peněžní zásoby k finančnímu krytí růstu hrubé tvorby domácího produktu. V roce 2004 a 2005 se začala zvyšovat i emise podnikových úvěrů. Stabilitu ekonomiky potvrzovalo od roku 1998 nejprve prudké snižování a od roku 2002 nízká míra inflace. Od roku 1999 a s prudkým nárůstem od roku 2001 narůstala finanční nerovnováha státu. Za roky 2001 až 2005 pasivní saldo veřejných rozpočtů bez zahrnutí čistých půjček dosáhlo 636 mld. Kč, bez čistých půjček a dotací transformačním institucím 444 mld. Kč. Hrubý dluh vládního sektoru se z 405 mld. Kč vroce 2000 zvýšil až na 775 mld. Kč v r.2003 (30,0 % HDP) a dále na 901 mld. Kč v r.2005 a dosáhl 30,5 % vpoměru khdp.schodek státního rozpočtu se od roku 2003 postupně dařilo snižovat ze 4,3 % na 3,4 % v roce 2004 a na 1,9 % v roce 2005 v poměru k HDP. Současné mandatorní a quasimandatorní výdaje ohrožují stabilitu státních financí i do budoucnosti. Vysoká nerovnováha na trhu práce se promítala do vysoké nezaměstnanosti, kterou v podstatě nedokázal růst ekonomiky výrazněji omezit. Konvergence s Evropskou unií Směřování k reálné konvergenci začala česká ekonomika potvrzovat v posledních dvou letech přibližováním se spodní hranici ekonomické výkonnosti zemí EU15. Úroveň HDP na 1 obyvatele vparitě kupní síly ve srovnání sprůměrem EU15 dosahovala vroce 1995 podle odhadu Eurostatu 62,7 %.Vroce 2000 to bylo 58,2 %. Od tohoto roku i vlivem zpomalené dynamiky EU15 se začala úroveň ČR zvyšovat rychleji, ale teprve v roce 2004 byl poměr HDP na 1 obyvatele včr k1 obyvateli EU15 vyšší než vroce Příznivý přírůstek HDP v roce 2005 srovnání vytáhl na 67,5 %. Podle konstatování Eurostatu ČR předstihla poslední z 15 zemí Portugalsko. Ve srovnání s úrovní EU25 na 1 obyvatele dosáhla ČR podle odhadu již 73,5 % (Graf č. I/2, Tab. č. I/2). Podmínky konvergence pro vstup do eurozóny se plní na úseku cenové stability nízkou úrovní inflace, která od roku 2002 nepřekračuje v průměru o 1,5 procentních bodů inflaci tří nejúspěšnějších států EU. Rovněž je plněno kritérium dlouhodobých úrokových sazeb, když úroková sazba dlouhodobých státních dluhopisů dlouhodobě nepřekračuje o 2 procentní body tři nejúspěšnější státy EU s nejnižší mírou inflace. Kritérium stability kurzu je dané již dnes tím, že v posledních dvou letech kurz koruny vůči euru zpevňuje. Kritérium nejvýše 60% poměru veřejného dluhu k HDP nemůže být v době vstupu do ERM II překročeno, když v r poměr dosahuje 30,5 %. Závažným problémem je v současné době překračování deficitu veřejných rozpočtů nad referenční hodnotu 3% míry k HDP. Graf č. I/2 Úroveň HDP na 1 obyvatele ČR v paritě kupní síly ve srovnání se zeměmi EU15 v %