Kraje se peněz na regionální dopravu nevzdají

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kraje se peněz na regionální dopravu nevzdají"

Transkript

1 Hlavní téma Železnice zaměřeno na leteckou dopravu měsíčník pro firmy a veřejnou správu červenec srpen 2011 Ujíždí Česku rychlovlak? Soukromí dopravci zvýší kvalitu služeb Pravidelných spojů z Moravy přibývá Kraje se peněz na regionální dopravu nevzdají v letošním roce získají kraje dotaci na financování regionální železniční dopravy v dohodnuté výši. Nad tím, jak budou dotace vysoké v dalších letech, visí otazníky. Roman müller Regionálnídoprava Ministr financí Miroslav Kalousek přišel s návrhem snížit výši státní dotace na regionální železniční dopravu. Z jeho prohlášení v médiích vyplynulo, že dohoda, která byla uzavřena v roce 2009 mezi Fischerovou vládou a kraji, nemusí být právně závazná, a tudíž by stát finanční prostředky poskytovat nemusel. Úvahy o snížení či dokonce zrušení dotací zvedly ze židlí zástupce krajů. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a současně předseda Asociace krajů České republiky prohlásil, že ministr bez jakéhokoliv avíza hejtmanům a Asociaci krajů zavázal finanční prostředky na financování regionální železniční dopravy. Takový krok je podle něj ovšem nepřijatelný memorandum je podle právních expertíz platné a je smlouvou. Navíc obsahuje explicitní ustanovení, které říká, že změna je možná pouze po dohodě všech stran. K takové dohodě však podle Haška nedošlo. Vláda 8. června rozhodla vázání prostředků v letošním roce zrušit. Stát )) dopady co způsobí nedodržení dohody Nestabilita podnikatelského prostředí Zhoršení dopravní dostupnosti Snížená mobilita pracovních sil Nárůst silniční dopravy Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu by měl v letošním roce na dofinancování regionální železniční dopravy přispět částkou ve výši 2,649 miliardy korun, uvedl tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Otázkou je, zda bude dotace vyplácena v plné výši až do konce sjednaného období, tedy do roku letos se výše dotace nemění Za škrty v oblasti regionální dopravy je snaha vlády udržet deficit státního rozpočtu pod kontrolou. Vláda v dubnovém usnesení k návrhu střednědobých výdajových rámců na léta 2012 až 2014 schválila podíl deficitu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu jako fiskální cíl, a to pro rok 2012 ve výši 3,5 %, pro rok 2013 ve výši 2,9 % a 2014 ve výši 1,9 %. Cílem je maximální efektivita veřejných výdajů státu, snížení zadluženosti a plnění konvergenčního programu České republiky, uvedl Jakob. I v roce 2012 se budou hledat úspory ve výdajích státního rozpočtu a výše podpory regionální osobní železniční dopravy ze strany státu bude předmětem jednání o konečné podobě státního rozpočtu. V současné době je předčasné předjímat výši dotace ze státního rozpočtu na dofinancování regionální železniční osobní dopravy pro rok 2012 a v dalších letech, dodává mluvčí ministerstva. Postoj krajů ke snížení dotací na regionální železniční dopravu zůstává neměnný, protože i ministerstvo financí v zastoupení státu je povinno dodržovat smluvní závazky, které jsou právně vymahatelné, uzavírá Jaroslav Drozd, předseda Komise Rady Asociace krajů pro dopravu a financování. Nedostatek peněz brzdí výstavbu Stavby na železnici jsou plánovány do roku 2014 Morava Dopravní strategie vypracovaná v době, kdy byl ministrem dopravy Vít Bárta, ukázala, které projekty by bylo možné z dostupných finančních zdrojů realizovat. Tento materiál se díval až do roku Dopravní koncepce již není aktuální. Tím, že se nedostává peněz na výstavbu dopravní infrastruktury, jsou stavby naplánovány jen do roku Pokud nebude navýšen rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro další léta, nehodlá současný ministr plánovat na delší období, uvedl Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Oproti minulému roku klesl objem investic do dopravní infrastruktury o celou čtvrtinu. Kvůli tomu se pozastavila či odsunula realizace několika projektů na pozdější léta. U staveb, které byly odsunuty, nyní probíhá aktualizace s cílem snížit náklady na jednotlivých stavbách. Na Moravě se například jedná o stavby,rekonstrukce železničního uzlu Olomouc a,elektrizace železniční trati Otrokovice Zlín, dodal Martin Novák. Na straně 2 se dočtete, které stavby na železniciseletosuskuteční. FOTO: Tomáš Škoda Moderní a bezpečné železniční stanice Malá letadla pro zábavu Odpad nemusí končit na skládce Peníze a IT odborníci chybí 106 Infrastruktura Na Moravě najdeme celou řadu železničních stanic, které čekají na rekonstrukci. Mezi hlavní důvody opravy patří zastaralý železniční spodek i svršek, dosluhující zabezpečovací zařízení či nevyhovující nástupiště. Rekonstrukce přinášejí nejen vyšší komfort pro cestující, ale i zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Vícena straně8 Výroba I když prodeje malých letadel po krizi váznou, v Hluku u Kunovic neztrácejí naději. Vícena straně10 Odpady V České republice končí většina komunálního odpadu na skládkách. Až sedmdesát procent odpadků z domácností a firem lze přitom energeticky využít. Spaloven, které mohou topit komunálním odpadem však není mnoho. Do sedmi let se jejich počet na Moravě ztrojnásobí. Vícena straně12 Průzkum Prvním problémem, se kterým se musí nemocnice při realizaci jakéhokoliv IT projektu potýkat, je jeho financování. Většina moravských nemocnic musí v drtivé většině případů investovat vlastní prostředky. V poslední době se však daří na některé menší projekty získávat peníze z fondů EU. Vícena straně14 červen 2011 alokace otevřených výzev 53,6 mld. Kč objem podaných žádostí 12,1 mld. Kč objem schválených projektů 28,6 mld. Kč počet otevřených výzev 51 počet podaných žádostí 782 počet schválených projektů 960 konzultací KB EU Point 111 Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc. Sledujeme kraje: Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2 STRANA 2 ČERVENEC SRPEN 2011 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Moravská a slezská železnice v novém kabátu DÍKY FINANCÍM Z EVROPSKÝCH FONDŮ NA MORAVSKÉ A SLEZSKÉ ŽELEZNICI PROBÍHAJÍ ANEBO SE V NEJBLIŽŠÍ DOBĚ ROZBĚHNOU PROJEKTY TAKŘKA ZA MILIARDU KORUN. Alena Klimková Železnice Práce na moravských a slezských kolejích jsou v plném proudu. Správa železniční dopravní cesty Havlíčkův Brod ovšem i v nejbližších měsících plánuje postupně vypsat několik dalších zakázek, jež se VYSOČINA budou realizovat právě Žďár n. Sáz. na Moravě. Pelhřimov Správa železniční dopravní cesty má Jihlava v rámci celé České republiky v plánu investovat do zabezpečení železničních Zastávka přejezdů. V příštím roce oproti letošnímu roku vzrostou celkové investice u Brna o více než jednu třetinu a dostanou Třebíč se k částce vyšší než jedna miliarda korun. Dalších téměř 500 milionů korun se použije na opravu a údržbu přejezdů. Tím bude pokračovat trend posilování investic do bezpečnosti na přejezdech. Znojmo BEZPEČNĚJŠÍ ŽELEZNIČNÍ PŘEJEZDY Překonali jsme v tomto směru dopady ekonomické krize a můžeme říci, že příští rok se dostaneme v investicích do bezpečného křížení silnic a železnic na minimálně desetinásobek výdajů z roku 2003, kdy naše společnost vznikla, uvedl Pavel Habarta, pověřený řízením Správy železniční dopravní cesty. V současné době probíhá také modernizace na třetím tranzitním železničním koridoru, vedoucím od státních hranic se Slovenskem přes Mosty u Jablunkova, Dětmarovice, Přerov, Českou Třebovou, Prahu, Plzeň a Cheb až ke státním hranicím s Německem. Na projekt jsou celkově vyčleněny finanční prostředky ve výši 75,6 miliardy korun. Na slezské železnici konkrétně odstartovala optimalizace železniční trati vedoucí od slovenských hranic přes Mosty u Jablunkova do Bystřice nad Olší. Tato stavba, která bude podle odhadů Správy železniční dopravní cesty dokončena v roce 2013, si vyžádá investici ve výši 243 milionů korun. 8 Blansko Brno JIHOMORAVSKÝ Břeclav Šumperk Vyškov Prostějov Jeseník OLOMOUCKÝ 4 Jednou z největších zakázek realizovaných na této železnici je pak výstavba digitálního radiového systému GSM-R, a to v úseku Ostrava Mosty u Jablunkova a Ostrava Česká Třebová, která vyjde na 530 milionů korun. Dále pokračují projektové práce na optimalizaci trati z Bystřice nad Olší do Českého Těšína a trati z Českého Těšína do Dětmarovic, u kterých předpokládáme zahájení realizace v roce 2013, informoval mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. MODERNIZACE TRATĚ Z BRNA DO PŘEROVA 5 2 Kroměříž Bruntál Olomouc Přerov Uherské Hradiště Hodonín Zlín ZLÍNSKÝ Opava MORAVSKOSLEZSKÝ 3 Stavby plánované v letech Studénka 6 Ostrava Karviná Mošnov Nový Jičín Frýdek-Místek Vsetín Vybrané investice na železnici: Investice do zabezpečení železničních přejezdů Práce na třetím tranzitním železničním koridoru Modernizace železničních uzlů Rekonstrukce železniční zastávky v Přerově V návaznosti na modernizaci třetího železničního koridoru proběhne na Moravě postupně také modernizace důležitých železničních uzlů. Správa železniční dopravní cesty v tuto chvíli realizuje projektové práce pro stavby průjezdů uzly Brno a Olomouc. Podle Pavla Hally se dále počítá s modernizací trati z Brna 7 Dětmarovice 1 Český Těšín do Přerova, která zajistí rychlejší propojení Brna s Ostravou, a také s optimalizací trati z Ostravy-Kunčic do Frýdku- Místku. Kromě plánované modernizace trati z Brna do Přerova v současné době 1 Stavba III. tranzitního železničního koridoru v úseku Dětmarovice Český Těšín státní hranice ČR/SR 2 Modernizace železniční trati Brno Přerov: Na jednotlivých stavbách zahrnutých do modernizace této železniční trati bude probíhat projektová příprava tak, aby bylo možné v navazujícím období zahájit realizaci tohoto úseku 3 Rekonstrukce železničního uzlu Přerov 4 Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav 5 Rekonstrukce železničního uzlu Olomouc (pozn.: již připraveno k zahájení) 6 Rekonstrukce a zkapacitnění tratě Studénka Mošnov 7 Optimalizace a elektrizace trati Ostrava Kunčice Frýdek-Místek 8 Elektrizace tratě Brno Zastávka u Brna Zdroj: MDČR POZNÁMKA: Rozpočet SFDI na rok 2012 s výhledem do roku 2013 a 2014, podle kterého budou určeny stavby k realizaci v tomto období, je teprve ve fázi návrhů. Znázorněny jsou vybrané stavby, které by měly být v tomto období realizovány. v Přerově probíhá rekonstrukce železniční zastávky, která by měla být podle předběžných odhadů dokončena v roce Předpokládané výdaje na tuto stavbu, která je spolufinancována z Fondu soudržnosti prostřednictvím Operačního programu Doprava, dosahují výše pěti milionů korun. Přerovské nádraží se tak dočká nového kolejiště, bude rekonstruován železniční svršek a spodek a také opraveny čtyři mostní objekty. Dojde i k modernizaci trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Stavba nebude mít negativní dopad na životní prostředí, protože řeší i protihluková opatření. Měla by výrazně přispět ke zkvalitnění v osobní i nákladní dopravě, dodal mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Železniční doprava Odborníci na železniční dopravu v polovině května diskutovali v Praze. Na jednodenní konferenci řešili, jak může Česká republika vystoupit z role kontinentálního železničního outsidera. Přestože totiž disponujeme jednou z nejhustších vlakových sítí, kvůli jejímu špatnému stavu a absenci vysokorychlostních tratí se zbytku Evropy nejspíš jevíme jako muzeum železnice. Chtěli jsme upozornit na problém odlišného stavu železnic u nás a v Evropě. A to se myslím podařilo, komentuje cíl konference Vysokorychlostní železnice v ČR důvody a přínosy Petr Šlegr, ředitel pořádající organizace CEDOP. VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ PODPOŘÍ HOSPODÁŘSTVÍ Na setkání odborníků se senátory zazněla nelichotivá fakta. Zatímco západní státy v uplynulých dvaceti letech budovaly moderní vysokorychlostní tratě, v Česku se za podobné náklady opravovaly ty staré. Spojení s vysokorychlostní Evropou, kde se vlaky prohánějí rychlostí až 300 kilometrů za hodinu, nám uniká. Ujíždí Česku rychlovak? )) rychlost TRASA dnes VRT* Praha Brno 2:25 1 Brno Ostrava 2:25 0:35 Praha Mnichov 6 3 Praha Č. Budějovice 2:40 1:15 *vysokorychlostní trať ZDROJ: Konference vysokorychlostní železnice v ČR Podle přednášejících máme poslední rok na to, abychom se přihlásili ke spolupráci na plánu transevropských vysokorychlostních sítí. První kolo, kdy jsme se mohli do evropského projektu zapojit, nám už uteklo. Je za pět minut dvanáct. Pokud se nerozhoupeme, vysokorychlostní Evropa půjde mimo nás, upozorňuje Šlegr. Přínosy vysokorychlostních tratí (VRT) pro Českou republiku jsou přitom značné. Na konferenci je představil Jindřich Kušnír, ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy. Pokud by se podařilo sehnat peníze na jejich výstavbu, přinesly by nové tratě další evropský tranzit a umožnily českým dopravcům zapojit se do mezinárodní dopravy. Vedle toho by ušetřený čas při přesouvání podpořil i pracovní mobilitu. V neposlední řadě by výstavba umožnila i získání evropských peněz na další rozvoj infrastruktury. NA VÝSTAVBU CHYBÍ PENÍZE Prioritou by přitom mělo být vybudování spojení vysokorychlostní tratě Praha Brno Ostrava přes Vysočinu. Tím vznikne základní páteř železniční sítě. Jejím doplňováním budou podchyceny nejvýznamnější vnitrostátní i mezistátní přepravní proudy v ČR, říká Antonín Blažek, náměstek generálního ředitele Českých drah. Evropská unie počítá se železnicí jako s klíčovým způsobem dopravy. Základní síť transevropských VRT má být hotova do roku Pro Českou republiku by to znamenalo investici přibližně 450 miliard korun do 800 kilometrů nových tratí. Účastníci konference se shodli, že by výstavba VRT měla být vzhledem k poloze naší země prioritou. Najít na ni peníze však bude v současné ekonomické situaci země složité. (ld) Železnici se blýská na lepší časy. Náklady se vrací na koleje Doprava Ještě začátkem devadesátých let se téměř 80 procent nákladu v tehdejším Československu přepravilo vlaky. Dnes železnice obhospodaří přibližně čtvrtinu nákladní dopravy. Rozvoj dálniční sítě a finanční krize železniční dopravce tvrdě zasáhly. Přesto to vypadá, že se jim blýská na lepší časy. Finanční krize, která srazila výkony nákladní železniční dopravy v celé Evropě, je podle všeho zažehnána. Za prvních pět měsíců jsme dosáhli dvanáctiprocentního růstu tržeb oproti minulému roku, pochvaluje si dobré výsledky Roman Jandík z ČD Cargo. Podobný růst zaznamenávají i ostatní vlakoví dopravci. Po odeznění předloňské krize vnímáme oživení zájmu o dopravu nákladu po kolejích. Proto očekáváme růst objemů přeprav, komentuje situaci Petr Jonák z AWT Group. Společnost DB Schenker ČR letos očekává růst přepravených objemů dokonce o desítky procent. Zakázky vlakových dopravců ovlivní i konkurence silniční dopravy. Klíčový argument cena hraje ve prospěch kamionů. Změnit poměr sil se chystá ministerstvo dopravy. Chceme postupně vyrovnávat náklady na dopravu po silnici a kolejích a podporovat tak ekologicky šetrnější železnice, uvádí Jakub Ptačinský, tiskový mluvčí ministerstva dopravy. FIRMY OČEKÁVAJÍ RŮST To letos snížilo poplatky za užívání železniční cesty, a naopak o čtvrtinu zdražilo mýto kamionům. Dotačními programy na výstavbu logistických center chce navíc podpořit kombinovanou dopravu. Růst kombinované dopravy je dnes jednoznačným evropským trendem. U nás byla tato oblast trestuhodně opomíjena. Celý systém její podpory by bylo třeba zjednodušit a rozšířit, navrhuje Petr Jonák z AWT. S tím souhlasí i produktový manažer DB Schenker ČR Ondřej Jašek. Inteligentní propojování silniční a železniční přepravy přináší zákazníkovi efektivní řešení za odpovídající náklady, vysvětluje přínosy kombinované dopravy Jašek. K tomu, aby došlo k dalšímu přesunu nákladů ze silnic na koleje, však bude potřeba dalších úprav, například v oblasti poplatků za užívání silnic a železnic. Zatímco za dopravu po kolejích se platí na všech 9500 kilometrů tratí, kamiony platí mýtné jen na 1300 kilometrech dálnic a silnic. (ld)

3 červenec SrPen 2011 STrAnA 3 KOB EU Point 268x374_MH.indd :12

4 STRANA 4 červenec SRpeN 2011 Ž e L e ZNIč NÍ DOp RAvA Železnicím nastává čas skutečného obchodování Výsadní postavení Českých drah v OSObNÍ vlakové DOpRAvě, ZDá Se, končí. po LeTech paběrkování SOukROmých DOpRAvců NA RegIONáLNÍch kolejích má NyNÍ vláda v RukOu plán NA OTevřeNÍ DáLkOvých TRATÍ konkurenci. Lukáš dolníček Vlaková doprava Do boje o zákazníky se chystají vstoupit dva silní hráči. Vedle lukrativního spojení Praha Ostrava plánují rozjet své vlaky i na dalších tratích. Od otevření trhu si slibujeme především zvýšení kvality poskytovaných služeb a efektivnější nakládání s veřejnými prostředky, říká Martin Novák z ministerstva dopravy, které harmonogram zpřístupnění jednotlivých tratí konkurenci vypracovalo. DOpRAvcI: ŽeLeZNIce je pro NáS INveSTIčNÍ příležitost Aktuální smlouva ministerstva s Českými drahami dovoluje do roku 2019 soutěžit 75 % všech dálkových a nadregionálních tratí. Dopravci budou pro veřejné služby vybíráni nabídkovým řízením, na rozdíl od současného stavu, monopolního postavení Českých drah. Ty se ke změně staví otevřeně. KVALITNĚJŠÍ SLUŽBY Soukromí dopravci se budou snažit konkurovat především kvalitou nabízených služeb. Standardem se stane například wi-fi připojení. FOTO: Fotobanka ČD Společnosti se zajímají o tratě: Praha Ostrava // Ostrava Opava a Olomouc // Praha Ústím nad Labem a Cheb. Pro LeoExpress jsou zajímavé tratě: Praha České Budějovice, Ostrava Vídeň Pro RegioJet jsou zajímavé tratě: Praha Brno, Břeclav Ostrava Dlouhá léta se železniční doprava v České republice zabývala pouze procesy restrukturalizace a transformace. Teď nastává konečně období, kdy jsou řešeny otázky technického rozvoje a nových produktů šitých na míru jednotlivým skupinám našich zákazníků, komentuje otevření trhu Antonín Blažek, náměstek generálního ředitele ČD. První souboj o zákazníka čeká spojení mezi Prahou a Ostravou, které letos přišlo o finanční dotaci státu. České dráhy z tohoto spojení těží 40 % svých tržeb. A právě sem mají noví konkurenti Českých drah, RegioJet a v příštím roce také Leo Express, namířeno nejdříve. NOvé vlaky SLIbujÍ vyšší STANDARD Obě jmenované společnosti mají zájem jak o dotované, tak nedotované tratě. Koncem tohoto roku spustí ministerstvo pilotní soutěže o spojení mezi Ostravou, Opavou a Olomoucí a mezi Prahou, Ústím nad Labem a Chebem. RegioJet i Leo Express chtějí být při tom. Do plánovaných tendrů se určitě přihlásíme. Úplně nejdříve ale vyjedou naše vlaky na trať Praha Ostrava, a to v září, říká k tomu mluvčí Student Agency, mateřské společnosti RegioJetu, Aleš Ondrůj. Právě tato trať je díky slabé konkurenci silniční dopravy lukrativní. Podle majitele Student Agency Radima Jančury bude zisková už po třech měsících provozu. V prosinci 2012 začnou o cestující mezi Prahou a Ostravou bojovat i černozlaté soupravy Leoše Novotného. Tato trať má pro nás komerční potenciál. V kombinaci s nízkými náklady na provoz našich vlaků a kvalitou služeb očekáváme, že budeme ziskoví už první rok, předpokládá Leoš Novotný, předseda představenstva společnosti Leo Express. Ten s finančním zázemím Credit Suisse nabídne zákazníkům přepravu moderními soupravami švýcarského výrobce Stadler. Železnice je pro nás investice. Máme spočítánu vytíženost jednotlivých tratí a podle toho na ně budeme vstupovat. Atraktivní jsou pro nás například tratě Praha České Budějovice nebo Ostrava Vídeň, popisuje své plány Novotný. Radim Jančura už dříve projevil zájem o tratě mezi Prahou a Brnem a také Břeclaví a Ostravou. Vstup na koleje je krokem dál v budování dopravního byznysu, přibližuje strategii Student Agency Ondrůj. K cenovým válkám o zákazníka pravděpodobně nedojde. Obě společnosti chtějí konkurovat především kvalitou služeb. Občerstvení na palubě nebo připojení k wi-fi považujeme za samozřejmost. Stejně jako v našich autobusech bude cestujícím k dispozici palubní personál, nastiňuje Ondrůj koncept RegioJetu, který má být představen v srpnu. Leo Express zase investuje do nových vlakových souprav. Novotný si pochvaluje především design jejich interiéru a nízké provozní náklady, které mají pomoci obstát v konkurenci. české DRáhy Se konkurence NebOjÍ Ani moderní vlaky a široká nabídka služeb však nemusí soukromým dopravcům stačit. Stejně jako oni zbrojí na soupeření o zákazníka i České dráhy. Vstup konkurence do dálkové osobní dopravy je pro nás výzva, říká bojovně Antonín Blažek. Stevardky na palubách rychlíků InterCity a Eurocity, investice v řádech miliard korun do vozového parku i garance kvality služeb. Tím chtějí České dráhy ztížit nováčkům vstup na trh. Vypadá to tedy, že z plánovaného otevření trhu dálkové železniční dopravy bude nejvíce těžit zákazník. Ať se v budoucnu rozhodne pro modré, žluté nebo černo-zlatě zbarvené vlaky, bude si moct být jist, že za svoje peníze dostane odpovídající službu. pod lupou Státní organizace musí fungovat na stejných principech jako firma Rozhovor Správa železniční dopravní cesty je jedním z největších zaměstnavatelů v České republice. Se změnou vedení se vždy očekává i změna v organizaci. Jakým směrem povede tuto státní organizaci Pavel Habarta? Jste znám především z vedení IT firem. Byla to pro vás výzva, ujmout se vedení takové společnosti, jako je SŽDC? Jsem především manažer. A jako manažer a ekonom se rychle snažím pochopit procesy ve společnosti a splnit zadání akcionářů. SŽDC je obrovský podnik s neuvěřitelnými specifiky. Železnice funguje na předpisech a jejich znalostech. Je to organizace, která zaměstnává nyní devět, v budoucnu více než osmnáct tisíc lidí a její obrat je obrovský. Jaké jsou vaše cíle ve společnosti SŽDC? Jsou dvojí jsou zde určité ekonomické parametry, parametry kvality práce celé organizace. Pak jsou zde parametry strategické. Pokud bych to vzal postupně, mám jistou představu o tom, jak tato společnost má být efektivní, a je to efektivita daleko vyšší, než jaká zde byla na podzim roku 2010, kdy jsem vedení SŽDC převzal. Musíme více stavět za nižších nákladů, tedy lépe využívat peníze daňových poplatníků a poskytovat jim za ně lepší služby. Podařilo se snížit výdaje na stavby a výdaje na různé nákupy zhruba o deset až patnáct procent a chceme v tom dále pokračovat. Bylo to tvrdé jednání se stavebními společnostmi, bylo to také ve změně nastavení vnitřních pravidel uvnitř SŽDC. Podstatné bylo zavedení elektronických aukcí. Pak jsou zde kritéria typu pomalé jízdy, což je určitý ukazatel provozuschopnosti železniční dopravní cesty. Například nyní platí, že odměny současného vedení SŽDC se odvíjejí právě od několika takovýchto parametrů. Nicméně jsem nedávno jednoznačně rozhodl, že s ohledem na bezpečnost budeme zavádět pomalé jízdy všude tam, kde to je potřebné s ohledem na bezpečnost. Během posledních měsíců jsem zjistil, že přístup některých lidí není dostatečně důsledný. Uvnitř železnice se řada věcí začala v posledních desítkách let přehlížet, nyní je třeba se k nim vrátit. Co se týká strategických parametrů, pak SŽDC je sice státní organizace, ale na stranu druhou platí, že z ní chceme udělat a již děláme organizaci sebejistou, s jasným marketingovým a obchodním záměrem, s představou, jaké má být naše postavení vůči společnosti a také vůči našim klientům dopravcům. Po vašem příchodu do SŽDC došlo k personálním změnám i na ministerstvu dopravy. Promítne se tato změna do dalšího směřování SŽDC? Pavel Habarta byl v srpnu minulého roku pověřen vedením státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Jaké změny pod jeho vedením v tomto státním kolosu nastanou? Politické změny jsou politické změny. Směřování SŽDC by mělo zůstat stejné bez ohledu na politiky. Generálního ředitele SŽDC volí a odvolává správní rada společnosti, jejíž složení je samozřejmě ovlivňováno politikou, protože SŽDC je státní organizace a v logice věci tomu tak být musí. Na druhé straně jsou určité definované úkoly, existující bez ohledu na politiku, a to jsou obecné strategické cíle. Abych odpověděl i konkrétně nikoliv, necítím nějaké změny. Stále se diskutuje jak o dokončení transformace celé železnice v České republice, tak i o budoucím holdingovém uspořádání. Ministerstvo dopravy požaduje stanovení nové strategie fungování vámi řízené organizace. Existuje již taková strategie? Jaké jsou její hlavní pilíře? Jde především o přeměnu SŽDC na společnost řízenou a pracující podle stejných pravidel jako soukromé firmy. Máme samozřejmě i mnoho dalších představ potřebujeme redukovat železniční síť, potřebujeme daleko lépe a efektivněji směřovat investice, přesně je umísťovat tam, kde to ponese lepší ekonomické výsledky, zvýší kapacitu a umožní dostat na železnici více cestujících a více nákladů. Dalšími pilíři jsou například bezpečnost cestujících a bezpečnost obecně, například na železničních přejezdech. Současný stav dopravní infrastruktury byl výstižně popsán v tzv. Superstrategii. V tomto dokumentu konkrétně stálo, že současný stav železniční infrastruktury je z hlediska kvality a kapacity neuspokojivý. Jaké kroky plánujete pro zvýšení kvality a zkapacitnění železnice? V této zemi jsou omezené finanční prostředky, to znamená, že na investice a udržování železnic jsou také jenom omezené finanční prostředky. Je potřeba dosáhnout dvou věcí. První je maximálně efektivní využití z pohledu ceny placené za práce a technologie. Musíme proto více postavit za méně nebo v nejlepším případě za stejně peněz. Druhý klíč je správné umístění investic. V minulosti se stávalo, že bylo investováno třeba padesát, sedmdesát nebo sto milionů korun do nějaké regionální trati, kde si za rok nebo za dva kraj přestal objednávat dopravní obslužnost. Tomu musíme zamezit. Dlouhou dobu se hovoří o větším zapojení soukromých firem na železnici. Jak vnímáte příchod konkurence na železnici? To je spíše otázka pro České dráhy, pro nás je příchod dalších dopravců přesně to, co SŽDC potřebuje. Naším úkolem je dobře prodávat možnost jezdit po železnici a dopravovat lidi či náklady. Pokud tady bude třeba dvacet dopravců, kteří si budou někteří celostátně a někteří regionálně konkurovat, pro nás to znamená větší příjmy z poplatků za použití dráhy. A zde budeme plnit další z našich cílů v dlouhodobém výhledu snižovat závislost investic a údržby tratí na veřejných financích. Ale to je opravdu dlouhodobý cíl a vždy to bude znamenat jenom snížení závislosti, nikdy odpoutání železnice od státních prostředků. Správa železniční dopravní cesty plánuje zvýšit investice do zabezpečení železničních přejezdů. Kolik prostředků je na tyto investice vyčleněno? Co bude za tyto prostředky pořízeno? Již letos jsme zvýšili peníze na železniční přejezdy a příští rok tyto investice znovu vzrostou dost podstatným způsobem. Dostaneme se na zhruba 1,3 miliardy korun. To je jenom část výdajů na bezpečnost na dráze obecně. Nicméně bych opravdu velmi rád připomněl jednu věc. Neexistuje zařízení, které by hazardérům zabránilo hazardovat s životem svým nebo i s životy dalšími. Daří se nám letos snižovat počet mrtvých na přejezdech, ale hlavní odpovědnost je na těch lidech, kteří jsou účastníky silničního provozu a překonávají koleje. (rm)

5 červenec srpen 2011 strana 5 Dispečerské řízení dopravy na regionálních tratích regionální dráha je název, který označuje TrATě nižší kategorie, Tedy zpravidla vedlejší dráhy A dráhy nezapojené do celostátní sítě. z Technického, provozního A právního hlediska jsou však na regionální dráhy kladeny stejné požadavky jako na celostátní dráhu. Ing. Josef Schrötter Od roku 1996 se díky nové legislativě vyčlenilo 128 regionálních drah z jednotné celostátní dráhy. Jejich výběr souvisel s privatizací 127 tratí regionálního významu, ta však nakonec neproběhla, tak jak bylo v plánu. Počet 128 regionálních tratí představuje 34,5 procenta celkové délky železniční sítě v ČR. Podíváme-li se na základní data železniční sítě ČR, tak zjistíme, že jednokolejných tratí je kilometrů. Z toho je kilometrů tratí regionálních. Na tratích řízených podle předpisu D 2 jsou železniční stanice obsazeny výpravčím. Obsluhu nákladišť a jednotlivých dopraven na takové trati vykonává vlakový personál. Bezpečnost dopravy je zde přímo závislá na lidském činiteli. Na tratích řízených podle předpisu D 3 řídí dopravu dispečer z dirigující železniční stanice. SŽDC, s.o. za podpory Ministerstva dopravy ČR navrhlo strategii na řešení řízení dopravy na těchto tratích a vydala Směrnici č. 32/2007 Zásady rekonstrukce regionálních drah, která spustila řadu Dispečerské pracoviště regionální tratě modernizací. Takové stavby jsou označovány jako racionalizační stavby. díky Ažd praha bude cestování bezpečnější Všechny dosavadní stavby racionalizačního charakteru na železniční síti ČR dodala společnost AŽD Praha. Velká část regionálních tratí řízených dispečery byla vybudována v Čechách, na Moravě Koridory v ČR I.koridor (Německo) Děčín Praha Brno Břeclav (Rakousko/Slovensko) II.koridor (Polsko) Petrovice u Karviné Přerov Břeclav (Rakousko) III.koridor (Německo) Cheb Plzeň Praha jsou to pak tratě Střelice Hrušovany nad Jevišovkou a Žďárec u Skutče Svitavy. Racionalizační stavby využívají nejmodernější techniky, která umožní výrazně snížit přímé i nepřímé provozní náklady. V důsledku tak přispějí k zefektivnění železničního provozu na vybraných regionálních tratích. Nejen pro cestující je pak dobrou zprávou, že se zvýší bezpečnost dopravy, sníží čas cestování v daném úseku, zlepší se informovanost cestujících a v neposlední řadě se docílí celkového zlepšení kultury cestování. Technologie AŽD Praha zajišťují bezpečnost na železnici Železniční koridory Evropské plány na rozvoj železniční dopravy jsou jasné. Hlavním cílem je propojení jednotlivých částí Evropy, západní s východní a severní s jižní. Pro Českou republiku byly stanoveny čtyři prioritní koridory, které by měly takový úkol splnit. AŽD Praha dodává zabezpečovací a telekomunikační techniku pro všechny tuzemské železniční koridory a ostatní celostátní a regionální tratě. Koridory vedoucí z Německa a Rakouska (koridory III. a IV.) v Praze naváží na další koridor, který pokračuje dál do Rakouska a Slovenska (koridor I.) a propojí tak západní část Evropy s východní. Koridor vedoucí z Polska (II.) pak v Břeclavi naváže na rakouský koridor, čímž vznikne spojnice mezi severní a jižní Evropou. Ve studiích proveditelnosti byly řešeny varianty pro traťovou rychlost 140 a 160 kilometrů za hodinu. Mimo infrastrukturu se rozběhl projekt na pořízení vlaků s výkyvnými skříněmi, které by umožnily zvýšit jejich rychlost o dalších 20 kilometrů za hodinu. IV.koridor (Rakousko) České Velenice Horní Dvořiště Veselí nad Lužnicí Praha Po rozdělení Československa vydalo Generální ředitelství Českých drah Zásady modernizace vybrané železniční sítě Českých drah, čímž se v České republice započalo s výstavbou železničních koridorů. V pořadí první byl železniční koridor Děčín Praha Brno Břeclav traťovým úsekem Úvaly Poříčany. Společnost AŽD Praha se po celou dobu na výstavbě koridorů aktivně podílela. Nyní pokračuje na stavbách III. a IV. koridoru a modernizaci uzlů na I. a II. koridoru, kde zajistila spojovací ramena v úseku Přerov Olomouc Zábřeh na Moravě Česká Třebová. Mimo jiné se také podílí na pilotním projektu Evropského vlakového zabezpečovacího systému ETCS/ERTMS a do budoucna počítá s jeho realizací i na již vybudovaných tranzitních koridorech v České republice. Zabezpečovací a telekomunikační technologie AŽD Staniční zabezpečovací zařízení (SZZ) V začátku 90. let byla dodávána reléová stavědla typu AŽD 71 s číslicovou volbou. Následovala stavědla hybridní, to znamená kombinace relé a elektroniky typu SSZ- ETB. Od poloviny 90. let pak AŽD Praha zahájila vývoj plně elektronických stavědel ESA 11 a ESA 22. Na I. TK byly nasazovány převážně systémy SSZ-ETB a později i zde stavědla ESA 11. Na II. TK pak již jen systémy ESA 11. Od roku 2009 jsou nasazována již elektronická stavědla typu ESA 33. Tato stavědla již mají elektronická rozhraní i k venkovním prvkům, jako jsou návěstidla, přestavníky aj. Traťová zabezpečovací zařízení (TZZ) Na I. TK byl zejména budován soustředěný reléový obousměrný automatický blok AB3-88 a rekonstruován stávající systém AB3-74. Jeho výstroj byla soustředěna do železničních stanic. Na II. TK byl budován plně elektronický soustředěny obousměrný automatický blok typu ABE-1, který je budována také na III.a IV. TK. Přejezdová zabezpečovací zařízení (PZZ) Na všech TK byly nasazovány reléové systémy AŽD-71 a PZZ RE a později začaly být nasazovány elektronické systémy přejezdových zařízení typu PZZ-EA. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení (DOZZ) Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení bylo uvedeno do provozu na II.TK na úseku Přerov Břeclav v délce 100 km a následně pak v úseku Přerov Polanka nad Odrou v délce 74 km. Z Přerova se bude řídit železniční doprava na Moravě. Telekomunikační zařízení (TZ) V oblasti železniční telekomunikační techniky společnost AŽD Praha s.r.o. působí jako systémový integrátor dílčích technologií. AŽD Praha s.r.o. projektuje, dodává, instaluje a oživuje vše od základní kabelizace, jak metalické tak optické, přes přenosové systémy, telefonní ústředny, dispečerská zařízení, informační zařízení, rozhlas pro cestující a kamerové systémy až po integrační server, který umožňuje ovládání a dohled sdělovací části technologie z jednoho pracoviště. )) základní provozní údaje CDP I Počet ovládaných žst. 15 Počet zastávek 8 Délka ovládaného úseku v km 100 Počet výhybek zapojených do DOZ 506 Počet hlavních návěstidel ve stanici 334 Počet seřaďovacích návěstidel 353 Počet oddílových návěstidel 156 Počet přejezd. zab. zař. ve stanici 9 Počet přejezd. zab. zař. na trati 20 Úspora pracovníků v žst. 127 Nov pracovníci CDP 49 Celková úspora 78 CDP II Počet ovládaných žst. 9 Délka ovládaného úseku v km 78,681 Počet výhybek zapojených do DOZ 376 Počet hlavních návěstidel ve stanici 228 Počet seřaďovacích návěstidel 240 Počet oddílových návěstidel 176 Počet přejezd. zab. zař. ve stanici 6 Počet přejezd. zab. zař. na trati 17 Stávající počet pracovníků 105 Nový počet pracovníků 84,5 Celková úspora 20,5 Bezpečnost na trati je zajišťována dálkovým ovládáním Železniční tratě Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení (DOZZ) je jedním z nejmodernějších systémů vůbec. Zatím je v provozu jen na úseku Přerov-Břeclav v celkové délce 100 kilometrů. Provoz na trase je řízen z Centrálního dispečerského pracoviště (dále jen CDP I) Přerov, v jehož řídicím sále mají pracoviště řídicí a úsekoví dispečeři a operátoři dopravy. Jejich počet ve službě může být proměnlivý v souvislosti s intenzitou vlakové dopravy. Řídicí a úsekoví dispečeři přímo řídí provoz v přidělené části řízené oblasti a dálkově ovládají zabezpečovací zařízení. Řízená oblast Přerov Břeclav je v plném stavu řízena dvěma řídicími a třemi úsekovými dispečery. Řídicí dispečer I (Přerov-Staré Město) a řídicí dispečer II (Nedakonice-Břeclav) řídí tranzitní provoz v řízené oblasti. Úsekoví dispečeři jsou primárně určeni pro řízení silného místního provozu stanic Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště a Hodonín (odbočné tratě, vlakotvorný posun), mohou ale řídit provoz v kterékoliv stanici řízené oblasti. Pracoviště řídicích a úsekových dispečerů sestávají z dispečerského zadávacího počítače zabezpečovacího zařízení a počítače GTN (Grafickotechnologická nádstavba). Traťové dopravní spojení, drážní telefonní síť, TRS (traťový rádiový systém), MRTS (místní rádiový telekomunikační systém) je integrováno do společného obslužného terminálu IP-TouchCall. Pracoviště operátorů dopravy zahrnují GTN, kamerové systémy a informační sytém pro cestující (INISS). Centrální dispečerské pracoviště v Přerově Systém INISS čerpá data o jízdě vlaků z GTN. Hlášení v 15 stanicích a 8 zastávkách je tak závislé na jízdě vlaku, ovládání je automatizované. V samostatné místnosti mají pracoviště dispečer železniční dopravní cesty a provozní dispečer. Post provozního dispečera byl obsazen při aktivaci druhého sálu CDP II. Pracoviště dispečera železniční dopravní cesty je vybaveno pracovištěm údržby zabezpečovacího zařízení pro ovládání specifických funkcí zabezpečovacího zařízení a pro zobrazování poruchových hlášení. Dále je zde terminál stavové diagnostiky zabezpečovacího zařízení. Na jiném obslužném terminálu je umístěna společná indikace poruch EOV (elektrický ohřev výměn), indikace poruch osvětlení ve stanicích a na zastávkách, indikace a případné povely EZS (elektronické zabezpečovací signalizace objektů), indikace EPS (elektronická požární signalizace) a přístup na RTIS (systém elektrodispečera trakční vedení). Ve čtyřech velkých stanicích tratě Přerov-Břeclav sídlí pohotovostní výpravčí. Ostatní stanice jsou dopravně neobsazeny, pohotovostní výpravčí do nich v případě nutnosti zajíždí. druhý úsek cdp ii Na konci května 2009 rozšířilo CDP Přerov svou působnost o kontrolu nad dalšími 74 kilometry železniční dopravní cesty. Celkem šest dopravních zaměstnanců (4 provozní dispečeři a 2 operátorky) řídí od 29. května železniční provoz na trase Přerov Polanka nad Odrou zahrnující devět železničních stanic. V současné době se připravuje vybudování CDP pro řízení dopravy směrem na Ostravu. Z Přerova tak bude řízena doprava na Moravě. CDP pro Čechy bude vybudováno v Praze. Připravují se další dispečersky řízené úseky Přerov Brno, Přerov Zábřeh na Moravě. Dispečerské řízení dopravy má velkou budoucnost. U dispečerského řízení dopravy je doprava plynulejší i při mimořádných událostech. Dispečer má vždy přehled o celkovém stavu na daném řízeném úseku.

6 STRANA 6 červenec SRpeN 2011 let ecká doprava Zlaté časy v Brně, Ostrava pod kritikou londýn, Řím, milán Nebo moskva. Z brněnského letiště mohou NyNí cestující létat pravidelnými spoji do Nejvíce destinací v historii. devět linek míří do velké británie, itálie, španělska Nebo RuSkA, od prosince TAké do NiZoZemí. Hana nečasová Pravidelné letecké linky Brno Londýn 7x týdně Ryanair Brno Londýn 4x týdně Wizz Air Brno Řím 2x týdně Wizz Air Brno Milán 3x týdně Ryanair Brno Petrohrad 2x týdně CCA Brno Moskva 4x týdně CCA Brno Moskva 3x týdně UTair Brno Alicante 2x týdně Ryanair Brno Eindhoven (od prosince) 2x týdně WizzAir Brno Praha 5x týdně CCA Ostrava Vídeň 10x týdně ČSA/CCA Ostrava Praha 18x týdně ČSA/CCA Brno/Ostrava Většinu linek navíc provozují takzvané nízkonákladové společnosti, které nabízí nižší standard cestování, ale také mnohem lákavější ceny. Brno nabízí velké příležitosti k růstu pro všechny zainteresované strany. Pasažéři získají možnost levně létat, místní podnikatelé budou zase těžit ze zvýšeného počtu lidí přijíždějících ze zahraničí jak za obchodem, tak za odpočinkem, myslí si John Stephenson, viceprezident nízkonákladové letecké společnosti Wizz Air. Nárůst pravidelných linek je podle hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška důležitý také pro rozvoj regionu. Nové Spoje pro TuRiSTy i vědce Velké investice v Brně, jako je projekt CEITEC nebo ICRC, tedy excelentní vědecká centra, zaměstnají stovky vědců z celého světa a přilákají pozornost zahraničních firem. Všichni se přitom ptají, jak je to s přímým leteckým spojením do Brna. Bez rozšiřování leteckého spojení bychom jen těžko hledali špičkové vědce. Jsem spokojen s tím, že brněnské letiště se stává jedničkou mezi regionálními letišti u nás a že zde vzrůstá počet přímých leteckých spojení, uvedl hejtman. Nespokojenost naopak vládne v Ostravě. Nedávno tam dokonce vznikla občanská společnost Létejme z Ostravy, které se nelíbí, že cestující z okolí Ostravy mohou pravidelnými linkami létat pouze do Prahy a Vídně. Chceme upozornit na stav ostravského letiště, kdy ani přes výrazné investice do rozvoje letiště nedochází k nárůstu počtu cestujících, ani linek. Letiště promarnilo možnost usadit se do sítí nízkonákladových dopravců a vyjednávací pozice bude čím dál těžší, tvrdí předseda občanského sdružení Radim Gál. brněnská i polská konkurence Sdružení chce dělat průzkumy a analýzy, oslovovat cestovní kanceláře. Chceme být podnětem, který spustí změny a dá jasnou a zřetelnou odpověď na to, kde je problém a proč je letiště Mošnov tam, kde je. Podle průzkumů by se určitě uplatnily nízkonákladové spoje alespoň do Londýna a Paříže, dodal Gál. Nízkonákladové společnosti si však stále častěji vybírají konkurenční letiště v Brně nebo v Polsku. Podle mluvčí ostravského letiště Michaely Kubešové ale ostravské letiště není prioritně určeno žádné skupině dopravců, tedy ani nízkonákladovým aeroliniím. Důležité je umožnit cestujícím vycestovat s mož- )) cestující Počet odbavených cestujících Brno Ostrava ností návaznosti dalších leteckých linek. V jednání jsou nyní další evropské destinace. Jaké, to je zatím předmětem obchodního tajemství, uvedla Kubešová. Ostravské letiště zpracovalo programy pro dopravce, které mají pobídnout k rozlétání nových linek. Tyto programy jsou určeny jak nízkonákladovým tak klasickým dopravcům. Konečné rozhodnutí o spuštění nové linky je však vždy na dopravcích a jejich zvážení životaschopnosti a rentability linky, řekla Kubešová. Významným faktorem, který ovlivňuje zahájení provozu nových linek, je současná nasycenost leteckého trhu, zejména v Evropě, a stále doznívající dopady hospodářské krize. I přes narůstající počet linek brněnské i ostravské letiště odbavilo v loňském roce méně cestujících než v roce Větší oživení leteckého trhu se očekává v letošním roce, dodala Kubešová. Soukromými letadly cestuje stále více lidí. Za obchodem i na fotbal Aerotaxi Z golfového klubu v Česku ke sjezdovce v Itálii. Cestování soukromými letadly šité na míru zákazníkům oslovuje stále více lidí. Počet požadavků na charterové lety business jety v porovnání s minulým rokem vzrostl. Je to také důsledek toho, že po finanční krizi manažeři více cestují, navštěvují své pobočky a mateřské firmy a létají za svými klienty, potvrzuje generální ředitel společnosti ABS Jets Vladimír Peták. Například business jety společnosti Travel Service v roce 2009 strávily ve vzduchu přepravou privátních cestujících 894 letových hodin, loni to bylo už Výhodou je, že jste pánem svého času a způsobu cestování. Nestojíte ve frontách na odbavení, na palubě jíte a pijete vše podle vašeho výběru, pokud chcete v destinaci přistavit limuzínu určité značky a barvy, tak tam na vás bude čekat. Hlavní výhodou je časová flexibilita, letíte v kolik chcete, nečekáte na další linku při přestupu, neztratí se vám nikdy kufry a všichni se k vám chovají velmi zdvořile, jste totiž zákazník, který si zaplatil, vysvětluje hlavní výhody ředitel letového provozu společnosti DSA Martin Hejra. Přivolat si aerotaxi je v podstatě velmi jednoduché: Když chce někdo využít našich služeb, zavolá nám a řekne, kolik pasažérů poletí, termín, čas a destinaci, případně nějaké speciální přání. Tím Luxus a design Piaggio Avanti II je jediným letadlem svého typu v České republice a ve východní Evropě vůbec. Díky svému jedinečnému designu bývá přirovnáván k Formuli 1 v oblacích. Let v něm si může užít osm cestujících. FOTO: Icarus Aviation Group veškeré starosti ze strany klienta končí, my mu nabídneme ten nejvhodnější typ letadla a následně kalkulaci letu. Klientovi pak stačí jen přijít na letiště deset minut před odletem a přes VIP terminál se dostane přímo do letadla, popisuje Tomáš Hajíček ze společnosti Icarus Aviation Group. Dovolit si ale takový způsob cestování nemůže každý. Řekněme, že naše služby využívá velmi úzký segment lidí. Jedná se většinou o movitější klientelu nebo vrcholné představitele úspěšných společností, kteří znají cenu svého času a od letecké přepravy očekávají určitou míru pohodlí a soukromí. Ceny jsou různé a počítají se na letadlo, nikoliv na jednotlivce, proto se výrazně liší od typu letounu, dodává Hajíček. v Zimě NA hory v létě k moři Že by privátní létání bylo ale výsadou jen těch nejzámožnějších, popírá generální ředitel společnosti ABS Jets Vladimír Peták. Bohužel tento mýtus ve střední Evropě stále panuje. Přitom se let privátním jetem cenově vyrovná a někdy vyjde i levněji než let business třídou klasických aerolinek, tvrdí. Například šest pasažérů za let z Prahy do Bruselu a zpět zaplatí 164 tisíc korun. Podle srovnání s letenkami business třídy linkových dopravců to vychází o 20 tisíc nižší cenu na osobu. Vnímání soukromých letů se ale postupně mění. Začínáme například provozovat trend cestování business jety do Chorvatska a jiných přímořských letovisek, dodává Peták. Nejčastějším důvodem takové letecké )) flotily dopravců ABS Jets 5 x Embraer Legacy 600 Learjet 60 XR Cessna Citation Bravo DSA letouny CJ525, BE90, PA34 vrtulníky 5 x EC135, 3 x AS355, 1 x EC120 Icarus Aviation Group Piaggio Avanti II Travel Service 2 x Cessna Citation Sovereign CL přepravy ale zůstává cesta za obchodem. V tom vedou hlavní města Evropské unie, hlavně Brusel, Paříž, Vídeň, Bratislava, hodně létáme ale i do Turecka nebo Ruska. Lety za zábavou se liší podle ročního období, v zimě je to Svatý Mořic, Innsbruck, Bolzano, v létě Sardinie, Korsika, Mallorca, vypočítává ředitel společnosti Time- Air Martin Pražský. Oblíbené jsou podle něj také cesty za golfem do Skotska nebo Turecka, fotbalové či hokejové zápasy v evropských metropolích nebo víkendové nakupování v Itálii či Anglii. (haa) )) ve zkratce )) český prototyp pro rozvojové země Kunovice V Kunovicích vzlétl další prototyp. Po dvaceti letech jde o první větší letadlo, tentokrát z dílny společnosti Evektor. Ta projekt letounu EV-55M iniciovala společně s Asociací leteckých výrobců v roce Jde o vojenskou variantu letounu EV-55 Outback, dvoumotorového turbovrtulového letounu pro přepravu 9 až 14 cestujících nebo 1824 kg nákladu. Letoun je určen především pro rozvojové země, technické parametry jej předurčují k provozování z krátkých, neupravených vzletových a přistávacích ploch. Mezi další perspektivní odběratele patří společnosti z USA, Brazílie, Ruska, Indie, Číny nebo Austrálie. (haa) Projekt letiště v Přerově komplikuje možný odchod armády Střední Morava Třetí významné letiště pro civilní provoz na Moravě by mohlo vzniknout v Přerově. Usiluje o to projekt tří samosprávných celků Zlínského a Olomouckého kraje a města Přerov. Plány by však mohl výrazně zkomplikovat odchod armády z doposud vojenského letiště, se kterým počítá takzvaná Bílá kniha ministerstva obrany. Zachování smíšeného vojenskocivilního provozu na letišti v Přerově- -Bochoři je pro zástupce samospráv na střední Moravě důležitý jednak z pohledu samotné přítomnosti armády v dané lokalitě, tak i ve vazbě na Integrovaný záchranný systém. I z druhé strany se armádě v důsledku očekávaných synergických efektů zlevní a zefektivní vlastní provoz letiště, uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš. Setrvání armády je pro další rozvoj letiště velmi důležitý. Odchod armády z letiště si vůbec nepřipouštíme, nakonec v takzvané Bílé knize tato záležitost takto explicitně vůbec nestojí. Vloni byla s armádou podepsána smlouva o společném provozu na přerovském letišti, případný odchod armády by tak byl pro projekt komplikací, připouští mluvčí Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. SNíží NeZAměSTNANoST Letiště by mělo podle plánů propojit armádní i civilní provoz. Kraje i město si slibují, že letiště lidem z okolí nabídne lepší dostupnost civilní komerční letecké dopravy pro osobní a firemní přepravu. Počítá se především s charterovými lety. Osobní letecká přeprava podpoří také cestovní ruch, firmám a podnikatelům zpřístupní i nákladní leteckou dopravu. Ta bude ve vazbě na plánovaný terminál kombinované přepravy dalším stimulem pro rozvoj Přerova jako multimodálního dopravního uzlu střední Moravy, uvedl mluvčí Přerova Bohuslav Přidal. Zavedení těchto služeb bude podle něj mít vliv na zvýšení atraktivity, prestiže a prosperity města i regionu. Letiště by mělo pomoci i projektům, jako například průmyslové zóně v Holešově. Kraje i město si navíc slibují, že letiště pomůže snížit nezaměstnanost. Cílem projektu je především zachovat pracovní místa na letišti v Přerově- Bochoři, a to jak příslušníků armády, tak i civilních zaměstnanců, zlepšit dopravní dostupnost regionu soudržnosti Střední Morava a přispívat k jeho ekonomickému rozvoji a evropské konvergenci, popsal Lukáš. Jaký by byl osud letiště po možném odchodu armády, je však zatím nejasné. V současnosti probíhá příprava projektu modernizace letiště. V roce 2010 byla zpracována analýza nákladů a přínosů a byl aktualizován podnikatelský plán. Dále byla zpracována zastavovací studie jako základ dalších projektových prací. V současnosti probíhá zpracování projektové dokumentace rekonstrukce letiště. Se zahájením rekonstrukce letiště se počítá v roce 2012, uvedla Sýkorová Dvorníková. Na financování projektu se podílí Zlínský a Olomoucký kraj a město Přerov, za minulý rok poskytly neinvestiční dotace za 6 milionů korun a investiční dotace ve výši 4 miliony. (haa)

7 červenec srpen 2011 strana 7 ČD-Telematika a.s.: Významný poskytovatel ICT služeb v segmentu železniční dopravy čd-telematika A.s. je silnou A stabilní společností poskytující ict řešení A služby v sektoru železniční DoprAvy. její konkurenční výhodou je hluboká znalost předmětu podnikání A ict potřeb zákazníků zejména v TomTo segmentu. Alena Dvořáková Železniční doprava Společnost ČD-Telematika se zaměřuje především na oblast systémové integrace, implementace a provoz ERP systémů, vývoj specifických aplikací pro osobní a nákladní železniční dopravu, potažmo správu železniční infrastruktury. Další klíčovou činností je správa a údržba železničního telekomunikačního majetku, který slouží pro potřeby Správy železniční dopravní cesty. Ten se skládá z rozsáhlé sítě optických a metalických kabelů, přenosových zařízení, datových prvků, hlasových ústředen a další infrastruktury. Zároveň je využíván jako telekomunikační platforma jednotlivými dopravci a subjekty spojenými s železniční dopravou. Dráhy vždy měly vlastní infrastrukturu, aby mohly zabezpečit kritické aplikace, které souvisí s dopravou. Celá síť slouží pro provozní potřeby a také pro obchodní činnosti drážních společností. Využití vlastní infrastruktury umožňuje efektivní využití majetku státu a poskytování služeb ve struktuře a cenové hladině, která odpovídá potřebám drážních společností, říká předseda představenstva společnosti Juraj Rakovský. investujeme Do vědy A výzkumu Méně známou skutečností je, že ČD-Telematika je i významným hráčem na poli komerčních telekomunikačních služeb. V minulém roce společnost ČD-Telematika dokončila několik strategických projektů s cílem posílit kapacitu páteřní sítě a kvalitu poskytovaných služeb. Jednalo se zejména o výraznou invovaci páteřní sítě DWDM a IP MPLS. ČD-Telematika je poskytovatelem a klíčovým partnerem pro další telekomunikační společnosti a poskytovatele širokopásmového připojení k internetu. Telekomunikační služby poskytuje společnost ČD-Telematika a. s. též veřejné správě nebo například sdružení CESNET, provozujícímu národní síť pro vědu a výzkum ČR. Investice do nových technologií se nám v minulém roce vyplatila, neboť v úseku telekomunikačních služeb se nám podařilo zvýšit klíčový ukazatel EBIDTA oproti roku 2009 o téměř 50%, spokojeně konstatuje Juraj Rakovský. nové služby pro podniky A státní správu Provozujeme také vlastní datová a hostingová centra, což je oblast, kterou bychom chtěli dále rozvíjet a poskytovat služby do segmentu státní správy a podniků na různé úrovni virtualizace služeb. Máme odborné schopnosti, certifikace a bezpečnostní prověrky a jsme schopni poskytnout služby s vysokou mírou dostupnosti a zabezpečení, vysvětlil předseda představenstva společnosti Juraj Rakovský. Chceme realizovat přibližně 10 % tržeb v zákaznickém segmentu Státní správa a podniky a 25 % v segmentu telekomunikačních služeb. Zejména v oblasti telekomunikačních služeb se chceme soustředit na naše klíčové schopnosti a konkurenční výhody, inovaci produktů, zkvalitnění péče o zákazníky, můžeme nadále posilovat naše tržní postavení a zvyšovat tržní podíl v segmentu velkoobchodních služeb, dodal Juraj Rakovský. Juraj Rakovský předseda představenstva společnosti ČD-Telematika IT Základním posláním ČDT Informační Systémy, a.s. je poskytovat podporu v oblasti informačních technologií společnostem ve skupině České dráhy, tedy především ČD a.s., ČD Cargo a.s, ČD-Telematika a.s. a podobně. Pro tyto společnosti je oblast informačních systémů, jejich provoz a spolehlivost celé IT infrastruktury, významným prvkem v řízení provozu, obchodní a ekonomické činnosti. ČDT-IS se na tomto poli podílí zejména jako dodavatel informačních systémů vyvinutých na míru uživatelským požadavkům, implementací modulů ekonomického systému SAP, provozování těchto informačních systémů a poskytování provozní podpory. Mimo holding ČD poskytuje své služby a produkty v oblasti evidence, správy a pasportizace dopravní infrastruktury společnosti SŽDC s. o. Významnými produkty, které ČDT-IS dodává, jsou například IS Prokazování ztráty z provozování osobní Význam informatiky pro provozování drážní dopravy dopravy v rámci závazku veřejné služby (IS ZVS) dodávaný pro ČD, a.s. a IS Vlakotvorné stanice (IS Vlasta) pro společnost ČD Cargo a.s. Mluvíme-li o IS ZVS, jeho základním principem je vyhodnocování efektivnosti jednotlivých vlaků, které jsou provozovány na základě smluv s objednateli, tj. krajskými úřady a ministerstvem dopravy. Jedná se o sofistikovaný systém, který pracuje s realizovanými dopravními a přepravními výkony a k nim vztaženými náklady a výnosy. Výstupem systému jsou výkazy stanovené platnou legislativou a obchodními vztahy s objednateli. Realizace IS si vyžádala použití unikátních programovacích technik a inovativních algoritmů při zpracování hromadných dat, přičemž vlastní informační systém je významnou IT podporou obchodních procesů v osobní přepravě. Na druhé straně IS Vlasta poskytuje IT podporu základním technologicko-provozním procesům vlakotvorných stanic v ČD Cargo. Podporuje plánování práce )) poskytujeme Služby a produkty ČDT- IS jsou využívány zejména, mluvíme-li o holdingu ČD, v oblasti: řízení ekonomiky, vedení účetnictví, fakturace a daní správy majetku a evidence nemovitostí osobní přepravy, pro odbavení cestujících využívajících rezervační systémy a informační zdroje ČD na internetu odúčtování přepravních tržeb pro osobní i nákladní dopravu, zahrnující i odúčtování s jednotlivými cizími železničními správami nákladní dopravy a přepravy, soustředěné především na pohyb a správu vozů, zásilek a vlakotvorbu datových skladů a reportingu, umožňující efektivní využívání ohromného množství provozních dat podpory administrativních procesů včetně elektronického vzdělávání a WEB prezentací. a kontrolu příchozích vlaků, zajišťuje optimalizaci postupu rozřazování včetně struktury jednotlivých odvěsů a vytváření technologické dokumentace. Součástí řešení je i podpora tvorby vlakových odlivů a optimalizace jejich složení a počtu, při současném sledování skutečnosti na směrových kolejích. Jedná se o jeden z klíčových provozních informačních systémů ČD Cargo. ČDT-IS provozuje dvě provozní centra, v Praze a v Pardubicích. V těchto centrech zákazníci provozují podstatnou část svých aplikací. ČDT-IS zajišťují poskytování provozních služeb na nejvyšší úrovni a vážíme si toho, že zákazníci spoléhají na ČDT-IS jako na partnera, který zajistí bezchybný chod jejich aplikací. S tím také souvisí servisní péče a provozní podpora koncových uživatelů včetně služeb HelpDesk, která je zákazníkům poskytována 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. MICHAL DRáPALA předseda představenstva ČDT Informační systémy rozhovor Před rokem jsme se bavili o situaci v ČD-Telematice a obecném ekonomickém prostředí v sektoru drážní dopravy. Jak tyto dvě témata vnímáte nyní? Došlo k jisté stabilizaci obchodního výhledu pro ČD-Telematiku, ale přetrvává neustále jistá míra nejistoty, jejíž příčiny tkví nejenom v turbulentní vnitropolitické situaci, ale hlavně v nadcházející krizi eurozóny a v důsledku celé Evropské unie. Opravdu jste přesvědčen, ze je situace kolem Řecka a krize eurozóny tak vážná? Ano, vážnější již být nemůže. Řecko si dnes půjčuje jenom na svojí dluhovou službu. Jistinu půjček nebude schopné splatit nikdy. Bohužel ani naše vlastní měna nás neochrání před následky krize, která bude výsledkem současné ekonomické politiky vedoucích států EU. Proto se snažíme formulovat strategii společnosti tak, aby naše existence měla pro sektor dopravy přidanou hodnotu i v dobách ekonomické recese. Jak to myslíte? To dnes nemají vaše služby a produkty přidanou hodnotu? Samozřejmě mají, ale v době recese se poptávka výrazně zredukuje a naši zákazníci najdou financování pouze na služby a produkty, které jim přinesou reálné úspory nebo výnosy. Přiblížím to na konkrétním příkladě dnes je například obnovovací cyklus u kancelářských PC čtyři roky. Domnívám se, že v době recese se tento cyklus může třeba o dva roky prodloužit, a to společně s nižším počtem PC povede logicky k poklesu poptávky. Naproti tomu, když najdeme řešení, které zákazníkovi ušetří v průběhu čtyř let 200 milionů korun a investiční náklady budou činit I v době recese máme pro naše klienty řešení Pavel Chleborád nastoupil do ČD-Telematiky společně s Jurajem Rakovským více než před dvěma lety. Za tu dobu se v ČD-Telematice hodně změnilo. 50 milionů, tak i v době ekonomické recese budeme schopni takové řešení prodat a realizovat. To zní jako prostá myšlenka, ale máte dnes taková řešení? Již nyní poskytujeme řešení v segmentu osobní a nákladní přepravy, která pomáhají našim klientům nejenom snižovat náklady, ale i zvyšovat výnosy. Ale vidíme i oblasti, kde jsou stále otevřené možnosti výrazných úspor pomocí implementace vhodných ICT řešení. Jedná se například o optimalizaci údržby železničního svršku nebo telekomunikačních služeb. Zatím jste naznačil oblasti, kterým se chcete věnovat, ale co ta konkrétní řešení? Co se týká optimalizace údržby železničního svršku, tak vidíme jasné řešení v podobě implementace jednotného pasportizačního systému pro celou dopravní cestu. Ale implementace takového systému neni samospasitelná, než k ní přistoupíte, musíte splnit podle mého názoru dvě základní podmínky. Za první podmínku považuji přenastavení celého procesu řízení údržby tak, aby bylo možné efektivně pasportizační software využívat. Druhou je vytvoření reprezentativní datové základny včetně systému její aktualizace. Splnění obou podmínek považuji možná za těžší úkol než vlastní softwarovou implementaci, ale jsme připraveni poskytnout naši kapacitu a know-how i v této oblasti. A telekomunikační služby? ČD-Telematika dnes, kromě svých vlastních telekomunikačních služeb pro externí zákazníky, servisuje a provozuje železniční telekomunikační majetek ve vlastnictví SŽDC. Ten je využíván nejen pro interní potřebu SŽDC, ale i jednotlivými dopravci. Identifikovali jsme ekonomicky zajímavou možnost, jak na základě stávajícího majetku vybudovat profesionální síť pro poskytování telekomunikačních služeb za výhodných podmínek nejen železničním dopravcům, ale i jiným subjektům, které se angažují v sektoru železniční dopravy.

8 STRANA 8 červenec SRpeN 2011 Ž e L e ZNIč NÍ INFRASTRUKTURA Opravené stanice jsou moderní i bezpečné ŽeLeZNIčNÍ INFRASTRUKTURA Se v NěKTeRých STANIcÍch blíží hranici Své ŽIvoTNoSTI. RekonstRukce vedou Ke ZvýšeNÍ komfortu pro cestující I vyšší bezpečnosti. Roman müller Doprava K železnici patří i infrastruktura. V uplynulých letech byly na Moravě investovány stovky milionů korun do rekonstrukcí železničních stanic. FOTO: ČD stavba Železniční stavby kraj investiční dokončení náklady (Kč) Nesovice (II. část) Jihomoravský 206 mil Nesovice (I. část) Jihomoravský 90 mil Bojkovice Zlínský 293 mil Kroměříž Zlínský 583 mil Ostrava (I. část) Moravskoslezský 292 mil Přerov, Horní Moštěnice Olomoucký 4,9 mld Olomouc (projekt stavby) Olomoucký 92 mil Zdroj: Infrastruktura V letošním roce byla v Jihomoravském a Zlínském kraji dokončena rekonstrukce dvou železničních stanic, a to v Nesovicích a Bojkovicích. Celkové investiční náklady se u obou staveb blíží částce půl miliardy korun. Rekonstrukce byly spolufinancovány Evropskou unií v rámci Operačního programu Doprava. Stanice Nesovice leží na trati mezi Bučovicemi a Nemoticemi v Jihomoravském kraji. Důvodů pro rekonstrukci kolejiště byla celá řada. Železniční svršek (pozn. výhybky a přípoje k výhybkám) byl uložen na dřevěných pražcích z roku 1972 až 1977, ve staničních kolejích dokonce na pražcích z roku Kolejové lože se zaneslo a neplnilo již svoji funkci. Železniční spodek byl nepropustný, namrzavý, z písčitých jílů a nebyl odvodněn. Rovněž zabezpečovací zařízení z roku 1932 již zastaralo. Tento stav způsoboval rychlý rozpad geometrické polohy koleje a vyžadoval značné náklady na udržení provozuschopného stavu kolejí bez snížení traťové rychlosti. Mimo výše uvedený nevyhovující stav železničního svršku a spodku a zabezpečovacího zařízení bylo nutno přizpůsobit dispoziční řešení kolejiště potřebám integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, jehož provoz byl v této lokalitě zahájen v červnu roku Stavební práce v rámci rekonstrukce kolejiště stanice komplikovalo složité okolí. Ať už souběh trati s komunikací I/50, tak poloha trati v husté průmyslové a obytné zástavbě. Cestující mají dnes k dispozici dvě nová bezbariérová nástupiště ve výšce 55 centimetrů nad temenem kolejnice, což umožňuje pohodlný nástup a výstup. Bylo instalováno nové elektronické staniční zabezpečovací zařízení, došlo k modernizaci stávajícího traťového a přejezdového zabezpečovacího zařízení a elektrického požárního a zabezpečovacího systému. Rekonstrukce železniční stanice Nesovice přinesla zvýšení komfortu pro cestující veřejnost na úroveň 21. století na straně jedné, výměnou technologických zařízení a rekonstrukcí mostních objektů a silničního přejezdu zvýšení bezpečnosti železničního provozu i cestujících na straně druhé. Všechna technologická zařízení umožňují součinnost s transevropským železničním systémem, uvedl při slavnostním otevření zrekonstruované stanice Pavel Habarta, který je pověřen vedením Správy železniční dopravní cesty. Nové NáSTUpIšTě v bojkovicích Rekonstrukce se dočkala i železniční stanice v Bojkovicích. V rámci rekonstrukce železničního spodku a svršku byla provedena přeložka nevhodně umístěného slavičínského zhlaví ve směru k výpravní budově. Tím došlo také k přesunutí železničního přejezdu ze stávající polohy do zhlaví stanice. Byla také postavena nová technologická budova pro zabezpečovací, sdělovací a silnoproudá zařízení. Cestující mohou využívat nové oboustranné nástupiště dlouhé 233 metrů a sedmdesátimetrové vnější nástupiště. Ostrovní nástupiště je navíc vybaveno hlasovými majáčky pro snadnější orientaci nevidomých a slabozrakých spoluobčanů. Lidé se zhoršenou pohyblivostí mají k dispozici přístup z rekonstruované plochy před výpravní budovou na nástupiště u koleje číslo pět přes šikmou rampu opatřenou ochranným zábradlím. Dokončená rekonstrukce také splňuje podmínky evropské interoperability. Ta je jedním z předpokladů fungování integrovaného transevropského železničního systému. Interoperabilitou se rozumí schopnost tohoto systému umožňovat bezpečný a nepřerušovaný pohyb vlaků různých dopravců, které splňují základní parametry stanovené pro tyto vybrané tratě. V Bojkovicích je nově instalováno staniční elektronické zabezpečovací zařízení nejvyšší kategorie s ovládáním z jednotného ovládacího pracoviště s přípravou na dálkové ovládání. Železniční stanice a zastávky rovněž disponují novým rozhlasovým zařízením pro informování cestujících včetně zařízení automatického hlášení. olomouc má projekt V druhé polovině minulého roku byl dokončen projekt rekonstrukce jednoho z nejvýznamnějších železničních uzlů na Moravě, stanice v Olomouci. V projektu se počítá například s vedením dvou hlavních koridorových kolejí, rekonstrukcí hlavních kolejí, výstavbou ostrovního nástupiště s mimoúrovňovým přístupem pro cestující, opravou nevyhovujícího podchodu na nástupiště či vybudováním nového zastřešení. Všechny vlakové cesty do všech traťových směrů mají být zabezpečeny novým staničním zabezpečovacím zařízením. Ve stanici budou vybudovány nové elektrické rozvody, napájení a osvětlení. Do stavby je rovněž zahrnuta modernizace trakčního vedení v celém úseku. Nové má být i sdělovací zařízení či automatizovaný systém dispečerské řídicí techniky. Stanice se dočkala i nového integrovaného telekomunikačního zařízení. Původně se mělo s rekonstrukcí začít v letošním roce. Dokončení stavby se plánovalo na rok Díky škrtům na ministerstvu dopravy i zastavení dopravní strategie však nelze říci, kdy by se mohlo s rekonstrukcí začít. V Olomouci se prozatím věnují menším opravám cestující se letos mohou těšit například na nové obklady ve vestibulu, vstupní dveře, nové odbavovací přepážky či obchody. Záštity Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí ČR Ing. Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu ČR Hlavní téma konference snižování energetické náročnosti ve městech a obcích možnosti financování spojené s energetickými úsporami či budováním moderní infrastruktury modernizace infrastruktury Cílová skupina Starostové, místostarostové, tajemníci, úředníci z pěti moravských krajů Účastnický poplatek 700 Kč pro zástupce státní a veřejné správy 1400 Kč pro zástupce soukromého sektoru Zveme vás na odbornou konferenci konference m edi á LNÍ partne R Úspora energií a modernizace infrastruktury v obcích a městech o R g ANIZáT o R p R ogram * 9:00 Zahájení konference, přivítání hostů DOPOLEDNÍ BLOK ENERGETICKÉ ÚSPORY 9:05 9:35 Tvorba udržitelného energetického plánu jako priorita pro nadcházející období, energetický management měst a obcí 9:35 10:05 Způsoby získávání dotací pro projekty měst a obcí snižující energetickou náročnost. Implementace programu EFEKT v praxi 10:05 10:30 Energetické služby se zárukou. Komplexní projekty energetických úspor a jejich financování (EPC, PPP, a další) případová studie 10:50 11:15 Možnost energetických úspor v provozech obecního majetku v praxi 11:15 11:40 Zvyšování energetické soběstačnosti a získávání povědomí o energetických úsporách možnosti poradenství nebo softwarová řešení pro energetický management obcí a měst *Změna programu vyhrazena 15. září 2011 brno, hotel voroněž registrujte se na ODPOLEDNÍ BLOK MODERNIZACE INFRASTRUKTURY 12:45 13:10 Strategie úspor veřejného osvětlení výsledky studie 13:10 13:35 Způsoby a kombinace financování modernizace infrastruktury 13:35 14:00 Pokroky v technologiích osvětlení, nové systémy městského osvětlení zvyšující jejich úspornost 14:00 14:25 Praktické řešení při tvorbě vodovodních svazků, výhody svazků při provozu kanalizací, vodovodní sítě a ČOV případová studie projektu Čistá Olše 14:25 14:50 Podmínky vytváření vodovodních svazků budování a financování ČOV v obcích pod 2000 ekvivalentních obyvatel 14:50 15:15 Zelené střechy a jejich přínos pro hospodaření s dešťovými vodami ve městech 15:15 15:45 Diskuze, zakončení konference

9 červenec srpen 2011 strana 9 seriál JAR: Africká exotika s evropskou infrastrukturou NAbízí NejeN exotiku černého kontinentu, Ale i infrastrukturu NA evropské úrovni A řadu příležitostí k podnikání. Jihoafrická republika se před půl rokem zařadila mezi brazílii, rusko, indii A čínu do hospodářského uskupení pěti zemí, které se mají v roce 2050 stát dominantními ekonomikami světa. hana nečasová Export Zpráva o přijetí Jihoafrické republiky za pátého člena skupiny BRICS urychlila také rozhodnutí agentury CzechTrade otevřít pobočku právě na jihu Afriky. Podle generálního ředitele CzechTrade Ivana Jukla je Jihoafrická republika na svém kontinentu nejvýznamnějším obchodním teritoriem, o který projevuje dlouhodobý zájem řada českých firem. Z geografického pohledu malá vnitrozemská oblast Gauteng s městy Johannesburg a Pretoria generuje deset procent hrubého domácího produktu celého afrického kontinentu. Pokud budou mít naši exportéři zájem využít našeho zázemí v Johannesburgu i pro průnik do dalších afrických zemí, budeme na to v horizontu dvou let připraveni. Nyní se však plně soustředíme na zprovoznění kanceláře v Johannesburgu. Počítáme, že začne plně pracovat v lednu 2012, uvedl Jukl. Podle CzechTrade jsou nejžádanějšími komoditami českého průmyslu na jihoafrickém trhu především výrobky papírenského průmyslu, strojírenské výrobky, elektrická zařízení a součásti dopravních prostředků. kvalita především lupráci s firmou Symbio-m vyvinula bioprodukty v oblasti mykorhizních biotechnologií, bude společně s jihoafrickým partnerem v provincii KwaZulu-Natal pracovat na projektu za několik milionů eur. O vstup na jihoafrický trh jedná s partnerem také olomoucká firma Nutrend, vyrábějící doplňky výživy. Aby se české firmě podařilo prosadit, je podle prezidenta Jihoafricko-české obchodní a průmyslové komory Viléma Růžičky především zapotřebí nabídnout kvalitní výrobek nebo službu. Pokud by si naše firmy myslely, že prorazí v Jihoafrické republice pouze cenou, je to velký omyl. Cena je mnohdy na čtvrtém pátém místě. Hlavní je kvalita, jedinečnost, termín dodání, záruka, servis, vybudovaná síť vlastních poboček nebo zástupců nejen ve všech devíti provinciích, ale i v okol- ních zemích, upozorňuje. Největším problémem před samotným vstupem na jihoafrický trh je podle něj oboustranný nedostatek informací. Naše firmy řadí JAR mezi ostatní africké země, i když někdy ví, že je to nejvyspělejší země Afriky. Ale pokud nemají osobní zkušenost, nedovedou si představit úroveň a infrastrukturu, říká. Zkušenost s českými firmami však příliš nemají ani v Africe. Jihoafrické firmy se většinou s českými nesetkaly, i když jsou výjimky. Snad každý lovec má doma zbraň z Brna nebo náboje z Vlašimi. Také český křišťál, zejména nápojové sklo a lustry, jsou v JAR známé, dodává Růžička. Jihoafrická republika je podle něj zemí s obrovským potenciálem v řadě odvětví. Získání různých povolení, certifikátů a li- )) obchod s JAR Období Dovoz Vývoz v tis. USD v tis. USD Zdroj: CzechTrade Zájem o podnikání v JAR projevily především firmy z oborů důlního průmyslu, energetiky a strojírenství. Například u energetiky je v JAR převis poptávky po elektrické energii a určitě se bude týkat i alternativních zdrojů, uvedla Jana Jenšíková z agentury CzechTrade. V Africe se už dokázaly prosadit i firmy z Moravy. Například společnost PlANTaGlOBe z Jevíčka, která ve spocencí je tam mnohem snadnější než v evropské unii. Navíc JAR je jednou z mála zemí, kde za dobré výrobky a služby dostanete ještě relativně velmi dobře zaplaceno. Je to dáno polohou. Na všechny strany evropa, Amerika, Austrálie je daleko, vysvětluje prezident komory. Na jihoafrickém trhu však panuje velká konkurence firem z celého světa a v oblasti veřejných a státních zakázek také značná korupce. Velkou komplikací může být také státní politika prezidenta Zumy - jako jednu z priorit při snižování počtu nezaměstnaných si vládní ekonomická politika klade za cíl zvýšit podíl vlastnictví původního černošského obyvatelstva v ekonomických subjektech, a to ať v privatizovaných státních podnicích, tak i v existujících soukromých firmách. Byznys se v Jihoafrické republice dělá mnohem rychleji než v ostatních částech světa podle hesla ber nebo nech. Například u investice do nemovitostí za několik stovek milionů máte čas na rozhodnutí v řádech několika týdnů, u nás to jsou měsíce. Rozhodnutí se dělají daleko rychleji než v evropě, na druhou stranu ale v Africe nepanuje takový stres a shon, míní Růžička. Jihomoravská plynárenská, a.s. ZEMNÍ PLYN ELEKTŘINA

10 STRANA 10 červenec SRpeN 2011 J A k S e vyr ábí Malá letadla: Lidé si je kupují pro zábavu předchůdce dnešního ultralehkého letadla alto sestavila parta nadšenců. S příchodem profesionálních konstruktérů Se RozběhlA zakázková výroba. roman Müller Hluk V roce 2006 se v malé výrobní hale v Hluku u Kunovic pustili do sériové výroby malého sportovního letadla Alto. Impulsem pro zahájení výroby byla snaha několika nadšenců postavit vlastní letadlo. První prototyp, předchůdce dnešního modelu Alto, byl vyroben v amatérských podmínkách, takzvaným garážovým způsobem. Později se do výroby zapojili zkušení konstruktéři, čímž byla odstartována výroba na profesionální úrovni. V okamžiku zahájení zakázkové výroby vznikla společnost Direct Fly, popsal začátky společnosti vedoucí výroby Jozef Robota. Základem nabídky je model Alto. Jedná se o dvoumístný dolnokřídlý jednoplošník. Připraven je i hornoplošník, který je nyní testován. Letadla se vyrábějí ve dvou závodech klempířské práce probíhají v závodě ve Starém Městě, vlastní montáž a závěrečná kontrola v Hluku. SAmoNoSNý TRup Většinu potřebných dílů vyrábíme sami. Dodavatele využíváme u dílů, jejichž výrobu nejsme schopni či nemůžeme zajistit nebo by výroba byla neefektivní. nakupujeme například motory, vrtule, palubní přístroje či pneumatiky. Při zakázkové výrobě se nám nevyplatí ani investovat do vlastní lakovny, uvádí příklady spolupráce s dodavateli Jozef Robota. Hlavním dílem je trup letadla. Ten se konstruuje jako samonosný. Základním Ultralehké letadlo alto Ve výrobním závodě v Hluku se specializují na výrobu dvoumístného dolnokřídlého jednoplošníku. V současné době je připraven i hornoplošník, jenž dnes létá jako prototyp pro ověření letových vlastností. FOTO: Tomáš Škoda materiálem pro výrobu trupu jsou tabule duralového plechu. Z nich jsou na CnC strojích vyfrézovány jednotlivé díly. některé díly musí být ohnuty do požadovaného tvaru zde klademe důraz na přesnost, proto neohýbáme ručně, ale strojně, dodává Jozef Robota. Připravené díly jsou začištěny a z vnitřní strany opatřeny základním nátěrem. Tímto jsou plechové díly připraveny k nýtování. Z jednotlivých dílů se postupně skládá trup. V klempířské dílně jsou také nařezány a opracovány trubky, vyrobeny potřebné konstrukce a výztuhy. Z oceli jsou například stupačky, rám pro upevnění motoru či přední podvozková noha. Přední vidlice je vyrobena z hliníkové slitiny. nepostradatelnou částí letadla jsou křídla. Každé křídlo má obdélníkový půdorys, jeho základem je nýtovaná žebronosníková konstrukce s hlavním a zadním pomocným nosníkem. Křídlo je potaženo plechy z hliníkové slitiny, vybaveno křidélky, štěrbinovými vztlakovými klapkami a integrálními nádržemi s kapacitou 105 litrů paliva. vybavení NA přání zákazníka Snýtovaná skořepina trupu a křídla jsou převezeny do haly v Hluku, kde následuje druhá část výroby. Spojení křídla trupu je řešeno centroplánem zastavěným v trupu (pozn. centroplán je středová část křídla, spojující vnější části křídla s trupem letadla). K trupu se připevní i ocasní plochy. Do skořepiny letadla se instaluje další vybavení například pedály a páky řízení, lana řízení, palubní přístroje, sedačky a bezpečnostní pásy, vyjmenovává Jozef Robota. Zákazník si může vybrat mezi volantovým a kniplovým řízením. Volit lze i mezi několika typy palubních přístrojů (pozn. budíkové nebo digitální) a sedadel. následně se vyrobí záda letadla a provede se zástavba záchranného padáku, pokud je předepsaný. Vlastní padák spolu s odpalovacím zařízením se nainstaluje až po vnějším lakování. Kabina je posuvná, což usnadňuje nastupování a vystupování. na přání může být v lehce tónovaném zabarvení a vybavena větracími okénky. Kabiny se pak vyrábějí na zakázku. Podvozek v základní variantě je příďový, tříkolového typu, s předním řiditelným kolem. Hlavní kola jsou nesena na pružných laminátových nohách. Brzdy na hlavních kolech jsou nezávisle hydraulické. Ovládají se šlapkami na pedálech nožního řízení )) letadlo ALTO délka: 6,15 metrů výška: 2,25 metrů rozpětí: 8,20 metrů plocha křídla: 10,5 m 2 šířka kabiny: 1,10 metrů prázdná hmotnost: 285 kg počet sedadel: 2 délka rozjezdu: 100 metrů délka přistání: 150 metrů cestovní rychlost: 185 km/h Pozn.: základní model TG 912 UL nebo centrální pákou s možností aretace. Objednávku lze i verzi s ostruhovým podvozkem. Do připravené konstrukce je připevněn motor. Používáme motory Rotax. Dodáván je kompletní motor se základní instalací. My montujeme výfuk, tlumič, chladič vody a oleje, čidla teploty výfukových plynů a hlav válců. Motorový prostor je oddělen od kabiny protipožární přepážkou, doplňuje Jozef Robota. Zkompletované letadlo míří do lakovny. Po vyschnutí laku následuje seřízení a finální kontrola funkčnosti. Letadlo se převáží a přeměří, aby se ověřila souměrnost a správné úhly. Spočítáme a překontrolujeme těžiště, popisuje Jozef Robota. Připravené letadlo je převezeno na letiště, kde se zalétává. Před prvním startem se provádí poslední předletová kontrola a zkouška motoru na zemi. Pilot sleduje chování letadla, reakci na kormidla, rychlosti, správný chod motoru, funkčnost přístrojů včetně radiostanice a další provozní parametry, vyjmenovává jednotlivé úkony Jozef Robota. V současné době prodej ultralehkých letadel vázne. nelze je využívat k podnikání, to znamená převážet zboží či osoby. naše letadla si kupují lidé pro potěšení. Tyto výdaje se v dnešní době ale omezují jako první, dodává k situaci na trhu Jozef Robota. Český trh je navíc příliš malý. Kdo chce uspět, musí se orientovat na zahraniční trhy. Do plechové skořepiny se nejdříve instalují lana řízení. Každé zařízení má své místo. Speciální pneumatiky zajišťuje dodavatel. Letadla jsou obvykle vybavena motory od firmy Rotax. Před každým startem je třeba provést základní kontrolu. Jedno letadlo se využívá k prezentaci případným zájemcům. Z výrobní haly na letiště je to jen pár minut. dotační poradna Přehled hlavních dotací pro žadatele z veřejného sektoru červenec 2011 Rovněž červenec je pro města a obce na dotační příležitosti relativně bohatý. A to zejména možnostmi v Operačním programu Životní prostředí, nové výzvy jsou vyhlášeny také v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. OPŽP je v rozdělování dotací velmi aktivní, součet právě otevřených výzev je téměř 18 miliard korun. Celkově se ale dotace pomalu blíží ke svému závěru, ve strukturálních fondech již reálně zbývá méně než 20% alokace celého programového období. V červenci 2011 jsou ve sledovaných programech žadatelům k dispozici následující dotační výzvy: 1.Operační program Životní prostředí (OPŽP) V OPŽP jsou pouze do resp stále otevřeny následující výzvy. Jde o dotace na omezování rizika povodní (varovné a výstražné systémy před povodněmi a úprava koryt a výstavba poldrů), dále dotace na systémy pro separaci a svoz biologicky rozložitelných komunálních a nezemědělských odpadů, výsadbu zeleně v krajině. Dotace lze podávat i v prioritní ose zaměřené na projekty obnovitelných zdrojů energií, a to jak na kotelny využívající OZE, tak i na větrné, geotermální a malé vodní elektrárny. Podporovaná je i kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Výzvy v prioritní ose 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí byly aktualizovány (zmírnění podmínek pro žadatele posunutí termínu pro doložení žádosti o vydání územního rozhodnutí), termín pro předkládání žádostí byl posunut na listopad Prosím sledujte aktuální informace na 2.Program Rozvoje venkova (PRV) Přijímání žádostí v 13. kole bylo ukončeno ke konci června. Další kolo podávání žádostí v PRV bude v říjnu, součástí budou i ta opatření, o která je mezi našimi municipálními klienty nejvyšší zájem. Jde o část Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby v obcích do 500 obyvatel, především o dotace na zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí, veřejné vodovody, kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu. Dále budou podpořeny informační a školící centra, zázemí pro společenské, kulturní, sportovní a ostatní občanské vybavení a služby. Prosím sledujte aktuality na 3.Regionální Operační program Moravskoslezsko V červenci 2011 je otevřeno několik výzev (rozvoj cestovního ruchu a vzdělávací infrastruktury), avšak příjemcem je pouze Moravskoslezský kraj. Pro běžné žadatele je stále otevřena výzva na turistickou infrastrukturu ve vybraných oblastech a výzva na projekty v IPRM měst nad 50 tis. obyvatel. Více na 4.Regionální operační program Střední Morava V ROP Střední Morava jsou momentálně otevřeny výzvy na Silnice II. a III. třídy pro projekty zaštítěné kraji a dále výzva na modernizace základních škol a jejich sportovišť a mateřských škol v Olomouci. Rovněž lze předkládat projekty na rozvoj území či cestovního ruchu v územích Luhačovicko, Horní Vsacko a Rožnovsko. Výzvy v nejsledovanější oblasti rozvoj měst jsou plánovány až na konec letošního roku. Více na 5.Regionální operační program Jihovýchod Pro obce budou v ROP Jihovýchod zajímavé dvě výzvy. Od července do září 2011 je plánován příjem žádostí o podporu na revitalizaci brownfieldů na zařízení neziskové sociální péče v obcích nad 500 obyvatel. Ve 4. čtvrtletí bude otevřena výzva na rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy. Dále je otevřena výzva na projekty IPRM v Brně a Jihlavě. Podmínky výzev jsou k dispozici na 6.Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost V OPVK bylo v červnu otevřeno několik výzev vyhlašovaných kraji, jde o dotace na projekty zlepšování podmínek pro výuku technických, přírodovědných oborů a řemesel, podporu rovných příležitostí dětí a žáků či dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení. Výzvy jsou otevřené pouze v Olomouckém kraji (uzávěrka , více na a Jihomoravském kraji (uzávěrka , V Moravskoslezském kraji byla výzva na stejné aktivity ukončena ke konci června. JAn ROSEn EU Point Komerční banky

11 červenec Srpen 2011 STrAnA 11 DoTAce z eu Evropské dotace pro dopravní infrastrukturu k DiSpozici je necelých 6,8 miliard eur pro českou dopravní infrastrukturu z evropských fondů. A To Díky operačnímu programu DoprAvA. alena klimková Peníze z evropských fondů Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy. Program byl Evropskou komisí schválen už 11. prosince V současné době se Operační program Doprava potýká s výrazným problémem. Počátkem května letošního roku se totiž ministerstvo dopravy rozhodlo pozastavit čerpání části evropských prostředků, z nichž se financuje výstavba silnic, dálnic a vnitrozemských vodních cest. Jak ministerstvo dopravy ve svém tiskovém prohlášení uvedlo, důvodem pozastavení části Operačního programu Doprava je nutnost prověřit, zda se v případě některých projektů neutrácelo v rozporu se zákony. Výsledky kontrol a předběžných auditů totiž naznačily problémy ve dvou oblastech, a to objemu víceprací a zadávání veřejných zakázek. Je třeba prověřit, zda se nedostatky zjištěné na několika málo projektech netýkají i dalších projektů, sdělil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. Jak dále ministerstvo dopravy upozornilo, k zastavení samotných projektů nedojde. Ty budou nadále propláceny z prostředků státního rozpočtu na předfinancování evropských zdrojů, ale u zastavených prioritních os nebudou až do ověření správnosti a oprávněnosti výdajů předkládány Evropské komisi k žádosti o proplacení. I když stát přestal žádat o evropské peníze na nové silnice či vodní cesty, toto opatření se nedotklo železnice. V současné době není jasné, dokdy bude tento stop stav na evropské projekty trvat. prozatímní STop výstavbě Jednou ze staveb, která byla spolufinancována prostřednictvím Operačního programu Doprava, je rekonstrukce kolejiště v železniční stanici v jihomoravských Nesovicích. Rekonstrukce trvala takřka jeden rok, slavnostně byla otevřena v polovině června letošního roku. Celkové náklady na rekonstrukci stanice si vyžádaly téměř 170 milionů korun, z toho evropský příspěvek pokrýval zhruba 85 procent výdajů. Rekonstrukce železniční stanice Nesovice přinesla celkové zvýšení komfortu pro cestující veřejnost na úroveň 21. století na straně jedné, výměnou technologických zařízení a rekonstrukcí mostních objektů a silničního přejezdu zvýšení bezpečnosti železničního provozu i cestujících na straně druhé. Všechna technologická zařízení umožňují součinnost s transevropským železničním systémem, sdělil Pavel Habarta, pověřený řízením Správy železniční dopravní cesty. Z Operačního programu Doprava byl rovněž z 85 procent financován 3,3 kilometru dlouhý úsek silnice I/11 na trase mezi Slovenskem a rychlostní silnicí R48 v Hrádku na Frýdecko-Místecku. Tento silniční úsek, jenž byl do provozu uveden 16. května, byl společným projektem Správy železniční dopravní cesty a Ředitelství silnic a dálnic ČR. Jeho stavba si celkově vyžádala takřka 912 milionů korun. Úsek silnice v Hrádku navazuje na nově vybudovaný obchvat, který odklonil dopravu z blízkého Jablunkova a Návsí. V budoucnu bude na průtah Hrádkem dobudovaná stavba silnice I/11 z Třince- )) stav čerpání Operační program Doprava I když lze z programu čerpat až do roku 2013, z celkových 6,793 miliardy eur bylo ve smlouvách podepsáno již 97 procent a vyplaceno téměř 55 procent této částky. Nebor přes Oldřichovice do Bystřice nad Olší. Následně bude touto dostavbou až po státní hranici se Slovenskou republikou kompletně ucelená silniční doprava silnice 1/11, podotkl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jiří Švorc. Posledním dosud schváleným projektem, na který Evropská unie v rámci Operačního programu Doprava přispěje částku 880 milionů korun, je elektrizace traťového úseku z Šatova do Znojma. Také v tomto případě je investorem projektu Správa železniční dopravní cesty. Úsek by měl navazovat na již dříve zrekonstruovanou trať od státní hranice s Rakouskem do Šatova. právní poradna Zadávání zakázek obecně, zejména pak v rámci dotačních programů, skýtá nejedno úskalí. Předně je třeba si uvědomit, že příjemci dotací se při zadávání musí řídit nejenom zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen zákon ), jsou-li zadavatelé dle tohoto zákona, ale také Závaznými postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období , které byly vydány jako příloha usnesení Vlády ČR 1, a rovněž z něj vycházejícími Metodickými pokyny jednotlivých poskytovatelů dotace. Oproti běžně zadávaným zakázkám je okruh subjektů, které musí postupovat postupem podle zákona, případně postupem, který stanoví poskytovatel dotace, daleko širší. Spadají sem nejen veřejní zadavatelé podle 2 zákona, ale všichni potenciální příjemci dotace, jako například podnikatelé, kteří se zadáváním zakázek nemají často vůbec žádnou zkušenost. Benevolence zakázkám škodí Rovněž limity pro použití správného druhu výběrového řízení nestanovuje jen zákon, ale také poskytovatel dotace. Jedná se zejména o tzv. zakázky malého rozsahu podle 12 odst. 3 zákona. Při zadávání těchto zakázek je třeba dodržovat nejen zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, jak požaduje zákon, ale také pravidla stanovená řídícím orgánem. Proto je třeba dávat pozor na všechny požadavky stanovené poskytovatelem dotace. Někteří veřejní zadavatelé totiž uplatňují při zadávání zakázek malého rozsahu benevolentnější režim, což se jistě při následné kontrole poskytovatelem dotace nesetká s pochopením. Např. Regionální rada Moravskoslezsko postupuje Pozor na chyby v zakázkách kofinancovaných z ROP i při posuzování veřejných zakázek malého rozsahu tak, jako by se jednalo o zakázky podle zákona, pokud není pro určitý postup stanovena v metodickém pokynu výjimka. Vzhledem k tomu, že řídící orgán má z titulu poskytovatele dotace při stanovování povinného postupu takřka neomezené pravomoci, je třeba si dát pozor i na různé speciální podmínky, které si vymíní. Tyto podmínky mohou být navíc stanoveny pro každý regionální operační program jinak. Nejčastější požadavky bývají na určitý způsob uveřejnění zejména na stránkách poskytovatele dotace. Dále může být stanovena například minimální váha dílčího hodnotícího kritéria nabídkové ceny, přísnější požadavky na obranu proti konfliktu zájmů, případně vyloučení některého kritéria z použití. Dodržujte přiměřenost kvalifikačních požadavků Při stanovování zadávacích podmínek platí, že příjemci dotace by měli dobře zvažovat, jaké budou jejich požadavky na kvalifikaci uchazeče i na předmět plnění. Zadavatel nejenže musí popsat předmět plnění v souladu s podanou žádostí o dotaci, zároveň také musí zvážit všechny důsledky stanovených požadavků. Ať už se jedná o požadavky na předmět plnění, zejména technické parametry, způsob provedení, obchodní podmínky, tak také kvalifikační požadavky, tedy požadavky na osobu potencionálního uchazeče. Zadavatelé bohužel často stanoví předmět plnění příliš úzkým způsobem, případně použijí k popisu předmětu plnění obchodních názvů, což až na zcela výjimečné případy nelze. 2 Při stanovení kvalifikačních požadavků musí zadavatelé dodržovat zejména zásadu zákazu diskriminace. Zadavatel by tak neměl stanovovat nepřiměřeně vysoké obraty, objemy referencí převyšující hodnotu zadávané zakázky, nadbytečné požadavky na certifikáty, případně dokonce vymýšlet kvalifikační předpoklady vlastní např. sídlo v České republice, bezdlužnost vůči zadavateli a podobně. O nabídce se nesmlouvá Velký důraz je rovněž kladen na neměnnost smluvních podmínek. Řada příjemců dotace, zejména z řad podnikatelů, bere podanou nabídku pouze jako výchozí podklad pro jednání. Zde je třeba zdůraznit, že podaná nabídka je jak pro zadavatele, tak pro uchazeče závazná, a to i po uzavření smlouvy. Jediné změny a dodatky lze provádět za poměrně přísně stanovených podmínek pro tzv. vícepráce či v intencích rozhodnutí Evropského soudního dvora pressetext. 3 Změny v počtu kusů, dodávání jiných položek, případně jiné technické řešení či vzájemné započítávání méněprací a víceprací pouze na základě ničím nepodložené dohody mezi zadavatelem a vybraným uchazečem nebývají poskytovatelem dotace tolerovány. Závěrem lze konstatovat, že provést bezchybné výběrové řízení nemusí být s ohledem na mnohá zákonná rizika zcela snadná věc. Přesto pokud příjemce dotace pečlivě nastuduje podmínky poskytovatele dotace, případně konzultuje problematické otázky přímo s řídícím orgánem, není třeba se pochybení obávat. 1 Usnesení Vlády ČR č. 48 dne 12. ledna odst. 9 zákona odst. 7 písm. a) zákona a rozhodnutí Evropského soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur GmbH. Jan GAláŘ Milan ŠEBESTA MT legal s. r. o., advokátní kancelář Na ekologické inovace bude k dispozici 35 milionů eur Brusel Na 42 projektů ekologických inovací vybraných v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) budou vyčleněny finanční prostředky ve výši 35 milionů eur. Nyní lze podávat žádosti o financování v souvislosti s výzvou k předkládání návrhů na rok Mezi úspěšné projekty vybrané v minulém roce patří neinvazivní metoda opravy těsnění potrubí, protihlukové panely ke ztlumení hluku z železnice vyrobené z gumy ze starých pneumatik, biologicky rozložitelné vnitřní panely, které mohou snížit hmotnost letadla o 15 %, kvasný proces, který umožňuje rekuperaci CO 2 v pivovarech, a prefabrikovaný systém bydlení vyrobený z obnovitelných materiálů z místních zdrojů (dřevo a sláma). Dvaačtyřicet projektů zahrnuje širokou škálu environmentálních inovací, které mají jedno společné: všechny přispívají k ochraně životního prostředí a zároveň zvyšují konkurenceschopnost Evropy. Tyto ekologické inovace jsou významným zdrojem inspirace. Jsou důkazem toho, že v Evropě je možné provozovat prosperující podnik a zároveň být šetrný k životnímu prostředí, uvedl evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Mohu s potěšením oznámit, že na rok 2011 jsou k dispozici finanční prostředky ve výši 38 milionů eur, tedy o tři miliony více než v minulém roce. Stále to však je výrazně pod hranicí zvyšující se poptávky. předloženo bylo 287 návrhů V rámci výzvy k předkládání návrhů v roce 2010 bylo předloženo 287 návrhů, tedy o 42 % více než v roce Zhruba 66 % účastníků a příjemců pochází z malých a středních podniků. Financování ekologických inovací v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace je určeno na podporu nových výrobků, služeb a postupů, které využívají méně přírodních zdrojů a produkují méně odpadu, emisí a škodlivin. Žádosti o financování v celkové výši 38 milionů eur, které jsou k dispozici v rámci výzvy k předkládání návrhů na rok 2011, jsou kromě oblasti recyklace materiálů, udržitelných budov, potravinářského a nápojového odvětví a ekologického podnikání vítány především v prioritní oblasti ochrany vody. Návrhy lze předkládat do 8. září Požadavkem je přidaná hodnota z evropské perspektivy. (tz) SpolečnoST van GAnSewinkel, která patří mezi přední zástupce zabývající Se nakládáním S odpady, razí heslo nic není odpad. jasně Tím Dává najevo Svou zodpovědnost vůči životnímu prostředí A zároveň nabádá, že i S odpady lze Dále nakládat. Je zřejmé, že z důvodu ekonomických nebo technologických nelze všechen odpad zpracovat či využívat. Cílem je však jeho množství maximálně snížit. Jak ale na to? Problém se skládkovaným odpadem řeší projekt Mechanicko biologická úprava neboli MBÚ. Nemalá část odpadu tak jako tak skončí na skládce. Zde pak dochází k tvorbě skleníkových plynů a škodlivých výluhů. MBÚ by měla jejich tvorbu zásadně omezit, a to Ani komunální odpad nemusí skončit na skládce až o 90 procent. Jednoduchá metoda spočívá v tom, že se odpad pod vysokým tlakem slisuje a oddělí se tak suchá část odpadu od mokré. Tím se výrazně zamezí dalším nežádoucím biologickým procesům. Společnost van Gansewinkel plánuje umístit jedno takové zařízení v areálu stávající skládky v Horním Benešově, kam se dnes komunální odpad běžně sváží. Součástí celého projektu jsou však další technologické a zpracovatelské linky. Suchá část odpadu poputuje na třídící linku, mokrá pak bude využívána na produkci elektřiny a tepla díky bioplynové stanici a kogenerační jednotce. Ročně by se tak dalo zpracovat až tun komunálního odpadu a podle předpokladu i dalších 3000 tun bioodpadu ze separovaného sběru. Tímto by se docílilo využitelnosti až tun odpadu, který by jinak zcela zbytečně tlel na skládce. V Horním Benešově nyní probíhá jednání o změně územního plánu, tak aby projekt do něj mohl být zahrnut. Pro Moravskoslezský kraj je žádoucí objem skládkovaného komunálního odpadu dlouhodobě co nejvíce snižovat. Van Gansewinkel nabízí komplexní a inovativní řešení, které je navíc podporováno Ministerstvem životního prostředí ČR. Smyslem projektu je další využití skládkovaného odpadu a snížení jeho množství na minimum. Ušetří se tím nejen kapacita skládky, ale také životní prostředí. (pr)

12 strana 12 červenec srpen 2011 s pa lovny A odpa dy Opatrný přístup ke spalovnám nahrává smetištím počet spaloven NA MorAVě se do sedmi let ztrojnásobí. Komínů na Každém rohu se Ale bát nemusíme. KoMuNálNí opad u Nás energeticky VyužíVá jen jedna spalovna. Lukáš dolníček Spalovny na Moravě Většina komunálního odpadu v České republice končí bez využití na skládkách. Jejich plíživému rozšiřování by mohly zamezit spalovny. Těch je podle odborníků v zemi nedostatek a nepostavíme-li další, hrozí zemi sankce Evropské unie za nedodržení závazku snížit objem skladovaného odpadu. Reálné obrysy přitom má jen projekt spalovny u Karviné. Spalovny, jinými slovy zařízení pro energetické využití odpadu, jsou podle odborníků efektivním řešením, jak se zbavit smetišť a zároveň energeticky využít 70 % odpadků z domácností a firem, které se na nich hromadí. MorAVsKoslezsKý KrAj: spalovna do roku 2015 Ročně vyprodukujeme přibližně 4,5 milionu tun opadu. Při tomto množství jsou tři spalovny na celou republiku zoufale málo, popisuje situaci Jaroslav Hyžík, profesor Technické univerzity Liberec, který se zabývá energetickým využíváním odpadů. V Česku by jich mělo stát deset až patnáct, dodává. Morava má přitom )) Složení komunálního odpadu z domácností ZdrOj: odpadjeenergie.cz ostatní 35 % textil 7 % jedinou spalovnu komunálního odpadu, kterou nedávno zrekonstruovalo Brno. V plánu jsou proto hned další dvě. Nejblíže k realizaci má projekt Krajského integrovaného centra pro spalování odpadů v bývalém Dolu Barbora u Karviné. Jsme v poslední fázi příprav. Do konce prázdnin by mělo nabýt účinnosti územní rozhodnutí. Příští rok bychom měli začít stavět, popisuje současnou situaci ředitel centra Jaroslav Kořínek. Spalovna energeticky využije přibližně polovinu ze 400 tisíc tun přebytečného odpadu, který se dnes kupí na skládkách. Plány na její výstavbu má Moravskoslezský kraj už od roku 2005, kdy se na tom dohodl s místními statutárními městy a obcí Horní Suchá. Region by měla začít zbavovat přebytečného odpadu již v roce papír 13 % bioodpad 25 % plast 12 % sklo 4 % kov 2 % nápojový karton 2 % Je to jedna z podmínek udělení dotace z Operačního programu Životní prostředí, o kterou jsme zažádali, vysvětluje Kořínek. Integrované centrum už získalo i prvního odběratele tepla, které do čtyř let začne vyrábět. Elektrárna Dalkia díky němu ročně spálí až o 130 tisíc tun uhlí méně. VysočiNA: jsme NA začátku cesty Od projektu s rozpočtem pět miliard korun si kraj slibuje i výrazné omezení vypouštění emisí do ovzduší. Dotace by měla pokrýt 40 % nákladů na výstavbu. Zbytek bude financován úvěrem od Evropské investiční banky, přibližuje finanční plán Moravskoslezského kraje Kořínek. Potřebu snížit množství odpadu na skládkách cítí i na Vysočině. Každý občan tam vyprodukuje v průměru 280 kilogramů odpadu. Přes 80 % jej pak skončí na skládce V plánu postavit spalovnu panuje politická shoda. Jsme však teprve ve stadiu příprav. V současnosti si necháváme zpracovat studii týkající se systému nakládání s odpady v kraji. Až na základě jejích výsledků se pak budeme dále rozhodovat, jak v této problematice postupovat, říká k tomu radní kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý. Jedná se o první krok na dlouhé cestě, kdy na jejím konci, v roce 2018, může začít spalovna fungovat. Na projektu se zastupitelstva kraje a 15 měst dohodly již v roce Kde sehnat čtyři miliardy na její výstavbu zatím kraj neví, stejně jako to, kde bude spalovna stát. V úvahu připadají dvě města kvůli jejich napojení na distribuční sítě, a to Jihlava nebo Žďár nad Sázavou, uvádí pravděpodobné lokality Ryšavý. Studie má být hotová do konce prázdnin. Vedle finančních prostředků bude muset kraj na pomezí Moravy a Čech získat pro stavbu spalovny i přízeň veřejnosti. Prozatím spustil web, který má informovat veřejnost o výrobě energie z odpadu. O investicích do rozvoje ví své brněnská firma SAKO. Největší investice, která se za posledních let v Brně uskutečnila, šla právě do něj. Od minulého roku máme v provozu dva moderní kotle, systém čištění spalin a díky dotřiďovací lince jsme schopni efektivněji třídit odpad, pochvaluje si ředitel spalovny Karel Peroutka. Modernizované zařízení je ekologičtější a spalovna díky němu začala dodávat do sítě vedle tepla i elektřinu. To se dotklo i běžných lidí. Cena spalného klesla z 1300 korun na přibližně 1000 korun. )) co je to......energetické využívání odpadu? Energetickým využitím odpadů se rozumí spalování tuhých komunálních, nemocničních a průmyslových odpadů, jakožto i využívání tzv. alternativních paliv, která mají v odpadech svůj původ, a to pouze v těch případech, kdy je vyrobená energie využívána a spalovaný odpad má pro její výrobu energetický přínos. (Zdroj: MPO) Odpad energeticky využívají i menší spalovny. Těch je v republice necelých třicet a obvykle likvidují nebezpečné látky, průmyslový a nemocniční odpad. Vzhledem k jejich kapacitě ale v současné situaci kolem skládek nehrají roli. Profesor Hyžík se domnívá, že závazek snížit do roku 2020 množství skladovaného odpadu oproti referenčnímu roku 1995 o 65 % nesplníme. rekonstrukce spalovny V brně za 2,5 Mld. KoruN Ministerstvo životního prostředí plánovalo na výstavbu nových spaloven rozdělit až osm miliard korun z evropských fondů. Červnem končí období, kdy si o ně mohli uchazeči říct. Ze subjektů, které výzvu využily, je zatím známa jen společnost založená za účelem výstavby spalovny v Moravskoslezském kraji. Budou odpady obnovitelným zdrojem? Co je to biomasa......podle 2 zákona o podporovaných zdrojích energie Biomasou se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu. Energetika K výrobě energie v Česku využíváme nejčastěji uhlí, jadernou energii a zemní plyn. Nabízí se však i další zdroj, jehož potenciál byl doposud opomíjen. Nový zákon chce využívání odpadu razantně zvýšit. Zařadí jej po bok větru, slunce a vody mezi obnovitelné zdroje. Alespoň tedy jeho část, jak vyplývá z nové definice biomasy podle 2 navrhovaného zákona, který za ni považuje i biologicky rozložitelnou část průmyslových a komunálních odpadů. Povinnost této změny vyplývá z nutnosti přijmout evropskou směrnici EP a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, zdůvodňuje Pavel Jirásek z ministerstva průmyslu a obchodu, které zákon o podporovaných zdrojích energie připravilo. V současnosti zákon projednává Poslanecká sněmovna. Pokud projde, bude díky biomase obsažené v komunálním odpadu její zpracovávání na energii při dodávce do sítě dotováno ročním zeleným bonusem. Evropská unie chce směrnicí snížit emise skleníkových plynů a zvýšit energetickou soběstačnost Společenství. Odpad má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Z milionů tun, které vyprodukujeme, využijeme 20 % materiálově a jen 8 % energeticky. Zbytek končí na skládkách, přibližuje navrhovanou změnu odborník na energetické využívání odpadu ministerstva průmyslu a obchodu Milan Kyselák. A právě to, že by měl stát podporovat spalování biomasy společně s druhotnými zdroji energie, vadí ekologům. Na podpoře spalování biomasy s fosilními zdroji vydělají uhelné elektrárny. Společně se spalovnami jim zaručí doživotní nenulovou podporu. A to nemá žádnou oporu v evropském právu, upozorňuje Neela Winkelmann-Heyrovská z Platformy pro obnovitelné zdroje energie. Jinými slovy to znamená, že lidé budou dotovat výrobu špinavé energie namísto ekologické, doplňuje ji advokát Jakub Hájek zabývající se OZE. Podle Platformy navíc návrh oslabuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu s elektřinou tím, že protežuje velké výrobce. Návrh ruší dlouhodobé záruky, které dosavadní úprava podnikatelům v OZE poskytovala. To může vést k likvidaci nezávislé konkurence z oboru výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a odrazení nových subjektů od vstupu na trh, říká Winkelmann-Heyrovská. Zákon nahrává spalovnám, což po letech podpory zelené výroby energie působí jako zapálení cigarety na benzinové pumpě. Spalovny, které se za dvacet let s podobnou podporou nesetkaly, změnu vítají. České republika se tak dostává do reálného stavu, který je v ostatních státech Evropské unie, říká k tomu ředitel Liberecké spalovny Pavel Bernát. Zároveň si však myslí, že to není zásadní impuls, který by investory přiměl vložit peníze do zařízení na energetické využití odpadů. Investorům se musí spalovna vyplatit, a to je při současných nízkých cenách za skládkování velmi těžké, popisuje konkurenci skládek Bernát. zákon pomůže splnit závazky evropské unii Komunální odpad byl doposud chápán jako celek, druhotný energetický zdroj. Podle toho neměl na podporu ze zákona nárok. Nová úprava jej vnímá jako složení biologicky rozložitelné a nerozložitelné složky. Jakým způsobem by měl být přidělován roční zelený bonus na výkup energie z odpadu, zatím není zřejmé. Dovedu si představit, že by se zelený bonus přiděloval například podle podílu biomasy na celkové tonáži využitého odpadu, navrhuje Pavel Bernát. Konečné slovo však bude mít až prováděcí předpis. Zákon o podporovaných zdrojích energie navazuje na Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, ve kterém se Česká republika zavázala dosáhnout do roku 2020 třináctiprocentního podílu energie z OZ na hrubé konečné spotřebě. V současnosti je diskutován v jednotlivých výborech Poslanecké sněmovny. Platforma pro OZE zároveň podala Parlamentu výzvu k zachování stávající legislativy. Původně měl zákon začít platit od ledna příštího roku. Je však pravděpodobné, že kvůli jeho dalšímu projednávání v legislativním procesu se termín jeho schválení a nabytí platnosti ještě posune. LUKአDOLNíČEK )) nový projekt )) VzděláVejte se pro růst! Projekt MPSV Vzdělávejte se pro růst! podporuje odvětví, které mají potenciál růstu strojírenství, stavebnictví, gastronomie či odpadové hospodářství. Zaměstnavatelé mohou získat příspěvek na vzdělávání či rekvalifikaci zaměstnanců. Na realizaci projektu byla vyčleněna částka 850 milionů korun. Kolik ještě zbývá? mld. Ve strukturálních fondech stále zbývá k rozdělení: 152 miliard korun, tedy 20 % Zdroj: KB Spalovny jsou v České republice vnímány negativně Veřejné mínění Zařízení na energetické využití opadu. Lidově spalovna. V České republice stojí tři a vyslovení návrhu na vybudování dalších se obvykle setkává s nevolí ekologů i lidí z dotčených oblastí. Podle expertů z VŠE se ale bez nových spaloven neobejdeme. Tedy pokud chceme dostát závazku a do roku 2020 snížit objem skladovaného odpadu na 25 % roku Co chystá ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zlepšilo image těchto zařízení u veřejnosti? Už název spalovna zní pejorativně. V odborných kruzích je to normální termín, ale u veřejnosti je tomu jinak. Lidé je vnímají velmi negativně, což souvisí s vyspělostí občanské společnosti, postojem bývalého vedení ministerstva životního prostředí i lobby ekologických hnutí, hodnotí situaci Milan Kyselák z odboru energetiky ministerstva průmyslu a obchodu. Názory na stavbu spaloven se pomalu mění a potřebu rozšíření jejich počtu si uvědomuje i ministerstvo životního prostředí. Další výstavbu však komplikuje jejich přetrvávající pověst u veřejnosti jako komínů chrlících jedovaté dioxiny. Opatrnost je na místě. Ale je třeba si uvědomit, že z celkové lidské produkce dioxinů na všechny spalovny komunálních opadů připadá pouhé jedno promile, píše ve své stati ekonom VŠE Miroslav Zajíček. Podle něj vyprodukují novoroční ohňostroje mnohonásobně víc dioxinů než spalovny za celý rok. Strach lidí ze spaloven je mimo jiné důsledek špatné komunikace. To, že veřejnost nemá dostatek kvalitních informací o energetickém využití odpadů, si MPO i MŽP uvědomují. MiNisterstVo chystá KoMuNiKAčNí plán Proto jsme zadali k vypracování sociologické šetření, jehož cílem je poznat postoje lidí ke spalovnám a faktory, které jejich názory ovlivňují, popisuje současnou aktivitu MPO Kyselák. Výstupem studie bude návod, jak bychom my i investoři měli s veřejností při stavbě nových zařízení pro energetické využití odpadu komunikovat, dodává. Jedná se o další aktivitu ministerstva v této oblasti za tři roky. Již v roce 2008 spustilo informační web, který má veřejnost seznamovat s problematikou energetického využívání odpadu. Jeho obsah by si už zasloužil aktualizaci, tuší Milan Kyselák. Občanské iniciativy realizaci projektů spaloven často brzdí. Právě v tom by zpracovávaná studie měla pomoci. V západní Evropě je přitom pohled na spalovny zcela odlišný. Například stejně velké Švýcarsko s pověstí jedné z nejekologičtějších zemí světa jich má třicet. Lidem nevadí. Naopak oceňují, že jim dávají energii a nemají na každém rohu skládku. (ld)

13 červenec srpen 2011 strana 13 Parkovací dům Rychtářka láká první řidiče HERMOSA Rok po zahájení stavby může nový parkovací dům v Plzni přivítat první řidiče. První vůz, který vyzkoušel zbrusu nová parkovací stání, patřil primátorovi Martinu Baxovi. Parkovací dům Rychtářka je v českých podmínkách prvním a unikátním projektem partnerství veřejného a soukromého sektoru. Dosud byl podobný model znám pouze ze zahraničí pod obecně užívaným pojmem Public Private Partnership (PPP). Rychtářka stojí na obvodu centrální oblasti města Plzně. Nabízí 447 nových parkovacích míst, téměř dva tisíce metrů čtverečních komerčních ploch a v blízkosti budovy také parkování pro autobusy. Při výstavbě a provozu město spolupracuje s akciovou společností HERMOSA Parking Plzeň, která zajistila jeho výstavbu, financování a údržbu. Město Plzeň a společnost HERMOSA Parking Plzeň podepsaly spolupráci na dvacet let. Město bude měsíčně platit poplatek za dostupnost, který bude záviset na kvalitě a množství služeb. Zástupci města si spočítali, že je pro ně spolupráce formou PPP v tomto případě o 7 procent výhodnější, než kdyby parkovací dům vybudovali a provozovali sami. Většina poplatku přitom bude pokryta z vybraného parkovného a z příjmů z jiných parkovacích zón. Celková výše doplatku nebo naopak zisku se bude odvíjet od ceny za parkování, kterou ovšem určuje město. Vyhneme se tak možným problémům. Budeme mít po celou dobu plnou kontrolu nad cenou za parkování, říká Petr Rund, náměstek primátora města Plzně. Ochrání vaše informace Zajistěte bezpečnost vašich počítačů a komunikace pomocí sofistikované technologie šifrování, elektronického podpisu a silné autentizace. IT BEZPEČNOST S ČIPOVOU KARTOU šifrování a podpis ů jedním kliknutím myši přihlašování k Windows a libovolným aplikacím čipová karta jako bezpečné úložiště hesel a PIN kódů bezpečný přístup k internetu a do vzdálených informačních systémů šifrování souborů i celého logického disku využití v docházkových, stravovacích a přístupových systémech Na Pankráci Praha 4 tel: fax:

14 STRANA 14 ČERVENEC SRPEN 2011 IT VE ZDRAVOTNICTVÍ Nemocnice: Schází peníze i IT odborníci VĚTŠINU MORAVSKÝCH NEMOCNIC TRÁPÍ V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ NEDOSTATEK FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ. SCHÁZEJÍ I KVALIFIKOVANÍ PRACOVNÍCI. Radek Šauer Informační technologie Prvním problémem, se kterým se musí nemocnice při realizaci jakéhokoliv IT projektu potýkat, je jeho financování. Většina moravských nemocnic musí v drtivé většině případů investovat vlastní prostředky. V poslední době se však daří alespoň na některé menší projekty získávat peníze z evropských fondů. V našem případě je standardem financování z vlastních zdrojů, což vzhledem k náročnosti zdravotnických informačních technologií nestačí. Takto financujeme pouze prostou obnovu IT a na jakékoliv rozsáhlejší projekty musíme žádat dotace z ministerstva zdravotnictví nebo spoléhat na integrované operační programy EU, říká Jiří Marek, náměstek informačních technologií ve Fakultní nemocnici Olomouc. IT V NEMOCNICÍCH Pořízení hardwaru i softwaru je nákladnou záležitostí. Nedostatek peněz na nákup potřebného IT vybavení řeší všechny nemocnice. Ve chvíli, kdy nemocnice sežene prostředky na modernizaci informačních technologií, začne se potýkat s dalším problémem trápícím většinu moravských nemocnic. Tím je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Nemusí se však jednat pouze o řadové zaměstnance, problémem může být i střední management moderního typu, doplňuje Tomáš Oborný, tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava. Problémy jsou však ve většině nemocnic podobné, spolu s nedostatkem odborníků můžeme jmenovat zastaralé nemocniční informační systémy (NIS), integraci zdravotnických technologií do NISu, integraci starších aplikací psaných na míru do NISu. A jako ve většině odvětví je nezbytné řešit i bezpečnost a archivaci dat, aby byly zabezpečené a dostupné desítky let. Tam, kde se léčba odehrává s asistencí či pod dohledem dobře nastaveného informačního systému a počítačů, nemocnice dosahují zpravidla lepších výsledků. Vhodně nastavené informační systémy šetří zaměstnancům v nemocnicích čas a personál se může díky nim více soustředit na pacienta a jeho léčbu, říká Daniel Vavřina, předseda HealthCare Institute, neziskové organizace, která pomáhá zvyšovat kvalitu péče o pacienty v nemocnicích v ČR. Kdybychom měli zmínit alespoň několik výhod NISů, bylo by to především snadné sdílení informací o pacientech a absolvovaných vyšetřeních, zrychlování přenosu obrazových dokumentů a především zabraňování možnosti ublížení pacientovi. Pokud však k nějakému pochybení dojde, je díky informačnímu systému snadno dohledatelné. A právě na sdílení informací a zlepšování komunikace, ať už mezi lékařem a pacientem nebo mezi lékaři navzájem, se zaměřují další plánované projekty nejen v moravských nemocnicích. Projektů bychom rádi realizovali celou řadu, ale zdůraznil bych především modernizaci ového zařízení, rádi bychom se rovněž zaměřili například na videokonferenční komunikaci a rozšíření bezdrátového připojení k internetu, doplňuje Tomáš Oborný z ostravské fakultní nemocnice. Ve fakultních nemocnicích se rovněž dbá i na vzdělávání mladých mediků. V brněnské nemocnici U svaté Anny pro- )) co chybí Nemocnicím schází: moderní nemocniční informační systémy finanční prostředky na nákup potřebného softwaru a hardwaru kvalifikovaní pracovníci IT Nemocnice řeší i: bezpečnost dat archivaci dat to od března funguje nová multimediální učebna. Ta je vybavena počítači s přednastaveným operačním systémem, díky němuž může každý student na monitoru sledovat a aktivně řešit ukázkové postupy při léčbě chirurgicky nemocných pacientů od diagnostiky přes možnosti vlastní chirurgické léčby až po zkouškové testy. Výrazně se tak zkvalitní a zjednoduší výuka, zvýší se její názornost při konkrétních řešených chirurgických stavech. Výuka bude pro studenty zajímavější. Očekáváme však jejich aktivnější zapojení během výuky, jež však bude předpokládat určitou připravenost na stáže, řekl přednosta I. chirurgické kliniky a proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Ivan Čapov. anketa 1 Máte v nemocnici specializovaný informační systém, který by sloužil pro vedení základních zdravotnických agend a pro vnitronemocniční komunikaci? 2 Kolik nemocnice za poslední rok investovala do informačních a komunikačních technologií? 3 Jaké investice plánujete do budoucna? 4 Využíváte speciální prostředky pro komunikaci s pacienty? 5 Vyvíjíte nebo plánujete do budoucna další ICT projekt? NEMOCNICE JIHLAVA David Zažímal vedoucí oddělení ICT 1 Využíváme NIS (nemocniční informační systém), který byl vyvinut původně Jihlava firmou HiComp (v loňském roce koupen firmou Stapro). Mnoho jeho částí bylo upraveno podle našich požadavků. 3 Virtualizace, disková pole, bezdrátové technologie. 4 Regionální rezervační systém umožňující objednávání pacientů přes internet, telefon a IVR. 5 Jsme zapojeni do mnoha projektů v rámci ehealth strategie kraje Vysočina. Významným projektem je projekt emedocs, který řeší výměnu zdravotnické dokumentace. VOJENSKÁ NEMOCNICE BRNO Michal Šimek správce počítačové sítě 1 V nemocnici máme specializovaný komplexní nemocniční systém zabezpečující plnou elektronickou agendu zdravotnické Brno dokumentace, včetně kompletní vnitronemocniční komunikace. Je to produkt české firmy, plně přizpůsobený české legislativě a potřebám. 2 Nemocnice do informačních a komunikačních technologii investovala v roce 2010 cca 3,5 mil. Kč. NIS byl modernizován v roce 2008 v celkové výši 15 mil. Kč včetně pořízení programového vybavení a dodávek zařízení IT. 3 Sledujeme trendy vývojů nemocničních systémů a snažíme se je integrovat do našeho systému. Zabezpečujeme a modernizujeme co možná nejlépe náš nemocniční systém, v rámci našich finančních možností. 4 Žádný on-line systém komunikace s pacienty nepoužíváme. 5 Zamýšlíme se nad projektem výměny/modernizace nemocničního systému. Ale tento projekt je ve stadiu plánování a průzkumu trhu v této oblasti. Specifikujeme své požadavky na něj, hledáme finanční zdroje. Ještě to není oficiální projekt. NEMOCNICE ZNOJMO Pavel Jajtner mluvčí 1 V Nemocnici Znojmo máme jednotný a komplexní informační systém mimo Znojmo transfúzní služby řeší veškeré agendy nemocnice. Velmi často spolupracujeme s dodavatelem na řešení nových funkcionalit, které následně společně testujeme ve formě pilotních provozů. 2 Nemocnice Znojmo průběžně investuje do IS/IT. Investice do HW a základního SW jsou průběžně obnovovány. V loňském roce pokračovala implementace řešení pro řízení logistických procesů, dále byl rozvíjen systém objektové bezpečnosti, plánování směn a docházky. Průběžně je rozšiřován systém digitalizace obrazové dokumentace a připojování přístrojů mimo RDG oddělení (zde již dokončeno). Probíhá implementace IS pro sledování procesů centrální sterilizace. 3 V současné době probíhá konsolidace nemocničních serverů, investujeme do virtualizace serverů nemocnice. V příštím období budeme investovat do modernizace síťové infrastruktury, bezdrátových technologií a telefonní ústředny. Bude pokračovat implementace modulu logistiky, sjednocení komunikačního prostředí nemocnice ( , instant messaging, SMS atd.). 4 Využíváme SMS komunikace s dárci krve. 5 Máme připraveno větší množství projektů, které jsou realizovány dle naléhavosti a dostupnosti zdrojů. Průběžné předávání informací je možné. NEMOCNICE UHERSKÉ HRADIŠTĚ Ludvík Valouch mluvčí 1 Ano, nemocnici pokrývá nemocniční Uherské Hradiště informační systém (NIS), který až na výjimky pokrývá všechny zásadní zdravotnické (ambulatní péče, hospitalizace, laboratoře) a ekonomické provozy (nákup, sklady, výkaznictví, pojišťovna). Navíc umožňuje pomocí standardních nástrojů vytváření vlastních sestav a menších programů, což je často velmi efektivní nástroj pro řešení nestandardních uživatelských požadavků. NIS se začal budovat v roce 1993 a první subsystémy byly spuštěny v roce Jeho funkce ve špičce využívá přibližně 300 uživatelů. 2 Doposud se objem ročních investovaných prostředků pohyboval přibližně 1,5 mil. Kč, z toho zhruba 1 mil. Kč připadá na pořízení nového hardwaru a 0,5 mil. Kč na zajištění nového softwaru. 3 V letošním roce je realizován nákup nového serveru pro provozování nemocničního informačního systému (NIS). Mimo jiné průběžně probíhá výměna zastaralých jehličkových tiskáren za laserové a rozšiřování sítě přístupových bodů NIS dle aktuálních požadavků (jedná se jak o klasická PC, často také o tzv. tenké klienty ). 4 Kromě webových stránek nyní pro komunikaci s pacienty nepoužíváme žádný další elektronický komunikační kanál. Do budoucna se však ani této formě komunikace nechceme vyhýbat, naopak. 5 Žádným speciálním a úzce vymezeným ICT projektem se v naší nemocnici nezabýváme. Od roku 1996 probíhá menší projekt LABEX, který se týká zabezpečeného exportu dat z laboratoří několika privátním lékařům. Kromě NIS, zde běží a fungují i mnohé další servery a programy, tvorba interních www stránek pro různá hlášení. NEMOCNICE HAVLÍČKŮV BROD Petra Černo mluvčí 1 Pro vedení zdravotních agend používáme nemocniční informační systém AMIS*H. Havlíčkův Brod Klinický systém kompletní vedení zdravotnické dokumentace ambulantního i hospitalizovaného pacienta včetně specifik jednotlivých oborů (rodičky, novorozenci, operační sály a sterilizace): systém pro komplementární vyšetření (laboratoře a obrazové metody) s napojením na analyzátory a modality, elektronická komunikace mezi klinickou a komplementární částí NIS žádanky a výsledky včetně obrazové dokumentace, vykázání provedené péče a komunikace se zdravotními pojišťovnami, statistické výkazy vyplývající z legislativy i statistiky a podklady pro řízení nemocnice Pro vnitřní komunikaci v nemocnici používáme systém Lotus Notes od IBM. y, intranet, interní kecálek a další interní aplikace vyvíjené vlastními silami přímo v Lotus Notes: systém pro DMS (Document Management System) vedení organizačních směrnic, metodických postupů, standardů péče, agenda pro vedení smluv, veřejných zakázek,telefonních linek, podpora řízení kvality (např. hlášení mimořádných událostí), komunikace s oddělením ICT (žádanky na přidělení přístupových práv uživatelů a na další služby spojené s informačními a komunikačními technologiemi). 2 V současné době došlo ke změně financování investic do ICT nemocnice. Téměř 90 % investic do ICT nemocnice je součástí ehealth koncepce kraje Vysočina a financování probíhá ze strany kraje Vysočina. 3 Všechny investice do roku 2013 jsou odvozeny od koncepce ehealth. 4 Online formuláře na webových stránkách nemocnice (www.onhb.cz), facebookový profil nemocnice, v přípravě zvaní dárců krve pomocí SMS atd. 5 Vše je závislé na koncepci ehealth kraje Vysočina: komunikace mezi ZZ kraje Vysočina (nemocnice, záchranná služba), ERP pro všechny nemocnice kraje a záchranku, elektronické podepisování zdravotní dokumentace (bezpapírová nemocnice), výměna nemocničních informačních systémů v nemocnicích kraje Vysočina. NEMOCNICE BŘECLAV Radomíra Schweitzerová mluvčí 1 Používáme AMIS*H nyní pod správou ICZ a.s., komplexní nemocniční informační Břeclav systém pokrývající všechny provozy nemocnice od oddělení poskytujících zdravotní péči až po ekonomiku. Byl u nás vyvíjen v roce Udržovací investice + pravidelný servis ICZ. 3 Nákup centrálního serveru HP rx SMS využívá hematologicko-transfuzní oddělení ke zvaní dárců krve k odběru. Dále možnost komunikace přes webový formulář.

15 červenec Srpen 2011 STrAnA 15 IT ve zdravot n I c T ví Efektivní a kvalitní péče vyžaduje informace nemocnice S kvalitní péčí, SpokojenýmI pacienty I personálem, dobrými ekonomickými výsledky A STAbIlním plánem dalšího rozvoje nemusí být jen utopií. Hana Nečasová IT Skutečnost je však zatím podle Josefa Filipa ze společnosti T-Systems zcela jiná. Data z klinických a administrativních systémů potřebná pro řízení jednotlivých zařízení či celých zdravotních a nemocničních ekosystémů na regionální a krajské úrovni obvykle nejsou dostupná buď vůbec, nebo ve formě, která neumožňuje snadnou podporu rozhodování, často navíc v různých systémech, bez vyjádření vzájemných vztahů a souvislostí, říká. Značná část klinických zdrojů se namísto péče o pacienty věnuje péči o formuláře a administrativu. Nízká podpora procesů péče o pacienty a neexistence integrovaného záznamu pacienta znamenají nedostatečnou výměnu či sdílení záznamů o diagnózách a léčbě. To může v důsledku vést k situacím, kdy se například onkologický pacient ocitne kvůli zlomenině na chirurgii a následně je zcela přerušena původní onkologická léčba. Funkce, jako je sdílení nejlepší praxe a postupů, jsou pak pro většinu nemocnic a zdravotnických zařízení z říše fantazií. Lék na tyto neduhy je přitom nejen znám, ale byl i úspěšně klinicky testován - jsou jím dostupné, aktuální, sdílené a přehledně prezentované informace, míní Filip. Jejich zdrojem by měl být jednotný informační systém zahrnující plánování využití zdrojů (ERP), centrální elektronický záznam pacienta (EHR), popis procesů v oblastech péče i administrativy (workflow), elektronické zpracování žádanek a zdravotní dokumentace a v neposlední řadě také on-line napojení na zdravotní techni- ku pomocí řady rozhraní, protokolů a standardů (HCM, HL7, XML, DICOM). pečujme o lidi, ne o formuláře Je klíčové, aby nemocniční informační systém propojil všechny uživatele a nabídl jim vždy relevantní informace, rozhraní a výstupy ať už se jedná o lékaře a sestry, střední či vyšší management, finanční oddělení, controlling, pojišťovny, hospodářskou správu nebo IT. V případě elektronického záznamu pacienta je důležité zachytit veškeré relevantní údaje o návštěvách, diagnózách, vyšetřeních a ošetřeních, léčbě, hospitalizaci, data z laboratorních výsledků, vitální data a související dokumentaci, samozřejmě při splnění všech zákonných podmínek ochrany informací a soukromí, vysvětlil Filip. Zkušenost s takovými systémy mají už v Německu, Rakousku i dalších zemích. Přístup do nich mají nejen zaměstnanci, vedení či zřizovatelé zdravotních zařízení, ale formou portálů také zdravotníci a pacienti. Vedení nemocnice touto cestou získá jasné a důvěryhodné podklady pro rozhodování, přehled o využití majetku a zdravotnického vybavení. Propojení informací o poskytované péči s dalšími údaji může vést například ke zjištění, že zvolení méně nákladného léčebného postupu, při kterém musí být pacient déle hospitalizován, může být v důsledku pro nemocnici dražší. Data lze navíc konsolidovat na vyšších úrovních například v rámci kraje nebo holdingu a následně porovnávat efektivitu či nejlepší postupy, které se osvědčují v jednotlivých zařízeních. Robustně postavený informační systém může skutečně obsáhnout všechna data a souvislosti krevní skupinou konkrétního pacienta počínaje a přehledem údajů či trendů za celý kraj konče. Zkušenosti z praxe poukazují vedle všech těchto výhod i na konkrétní úspory snížení spotřeby zdravotnického materiálu až o dvacet procent, minimalizace ztrát z důvodů prošlého materiálu či úsporu času na logistické procesy až o šedesát procent. Klimkovice Se změnou sazby daně z přidané hodnoty by měly obce počítat s růstem výdajů. Ministerstvo financí starostům vzkazuje nepočítejte s tím, že vám je bude někdo kompenzovat. V polovině června se v Sanatoriích Klimkovice sešli zástupci měst a obcí z Moravskoslezského kraje. Na kongresu, který pro starosty a primátory uspořádalo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, se hovořilo například o veřejných zakázkách, loterijním zákoně, podpoře cestovního ruchu v kraji či zákoně o rozpočtovém určení daní. Právě poslední zmíněná přednáška vzbudila mezi sto třiceti zástupci měst a obcí největší diskuzi. V souvislosti se změnou DPH byste měli počítat s tím, že vám stoupnou výdaje, ale nemůžete počítat s tím, že vám je bude někdo kompenzovat, prohlásil na Kongresu starostů a primátorů Jan Zikl, ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí. vyšší dph = vyšší výdaje Zároveň ale zdůraznil, že připravované změny o rozpočtovém určení daní by měly snížit rozdíl mezi daňovými příjmy nejbohatších měst a nejchudších obcí. Malé obce a města s počtem obyvatel od jednoho do deseti tisíc, které jsou na tom dnes nejhůře, by mohly dostat přidáno na obyvatele průměrně více než dva tisíce korun, uvedl Jan Zikl. Starostové menších obcí a měst tomu však nevěří a domnívají se, že právě jejich rozpočty nejvíce doplatí na daňové změny. Příjmy ze zvýšené DPH Na zvýšení DPH doplatí nejvíce malé obce a města budou vyšší, než vyžaduje důchodová reforma, nesouhlasíme s tím, aby zůstaly státu. Proč za špatné hospodaření státu, kde jsou obrovské úniky, mají nést důsledky města a obce? ptala se starostka sedmitisícového Vratimova Dagmar Hrudová. Konstatovala, že v případě zvýšení daňových příjmů malých měst obcí zůstane jen u slibů. konference Kongresu starostů a primátorů v Sanatoriích Klimkovice se zúčastnilo sto třicet zástupců měst a obcí z Moravskoslezského kraje. FOTO: Roman Müller Podle mého názoru novela o rozpočtovém určení daní v takové podobě neprojde, je tady totiž těžká lobby dvou velkých stran a čtyř největších statutárních měst, míní starosta Štramberka Jan Socha. Právě čtyřem největším statutárním městům v zemi, ke kterým patří také Ostrava, by se měly v rámci změn zákona o rozpočtovém určení daní, které navrhuje ministerstvo financí, snížit daňové příjmy. Cesta ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu je bojovat účinně s korupcí, zabránit únikům ze státního rozpočtu a zdanit hazard, řekla starostka Vratimova. možná cesta k obecním úsporám Právě s přednáškou o zákonu o loteriích vystoupil starosta Bohumína a senátor Petr Vícha, který hovořil o několikaletém boji obcí a měst s ministerstvem financí, aby mohly regulovat hazard na svém území. Dále se diskutovalo o problematice zadávání veřejných zakázek, kdy místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Kamil Rudolecký upozorňoval starosty na nejčastější pochybení při zadávání veřejných zakázek a na to, jak připravit výběrové řízení, aby vše proběhlo nezpochybnitelným způsobem. Dalším tématem byla lokální topeniště, která podle ředitelky Krajské hygienické stanice Heleny Šebákové až pětadvaceti procenty ovlivňují znečištění ovzduší v kraji. O projektech PPP (Public Private Partnership spolupráce veřejného a soukromého sektoru), které by se daly uskutečnit v Moravskoslezském kraji, hovořil tajemník sekce PPP Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Vít Ruprich. (rd) Integrovaný informační systém pro zdravotnická zařízení Společnost T-Systems přináší plně lokalizovaný nemocniční informační systém, který podpoří kvalitu klinických procesů a péči o pacienty, sníží potřebu času na logistické procesy až o 60%, umožní sledování DRG včetně analýz a v neposlední řadě pomůže zvýšit počet ošetřených pacientů. Díky unikátnímu obchodnímu modelu nejsou nyní potřeba žádné vstupní investice, řešení lze poskytnout plně dynamicky jako službu. Postaveno na systémech SAP IS-H a i.s.h.med

16 STRANA 16 ČERVENEC SRPEN 2011 LIFE STYLE Stačí málo a budete se cítit fit Hlava Co dělat, když se den co den sotva ploužíte, umíráte únavou, ale večer ne a ne usnout? Bolí vás hlava, páteř a klouby, ale na nějaký sport nezbývá ve vašem programu ani hodinka. Pár jednoduchých a nenáročných pravidel vás výrazně posílí. Srdce a páteř Srdci a páteři nejlépe prospějete, dáte-li jim každodenní pohyb. Stačí vynechat jednu cestu autem a dojít pěšky. Rychlá pěší chůze je nejpřirozenějším a nejzdravějším pohybem. Věnujte jí alespoň dvacet minut denně a výsledek se rychle dostaví. Protahujte se a seďte rovně. Pozornost věnujte umístění monitoru počítače i nastavení výšky židle. Na monitor se musíte dívat přímo před sebe, ruce by vůči klávesnici měly být v pravém úhlu. Řídí celý váš organismus. Dopřejte jí proto odpočinek a relaxaci. Nešiďte se ani na spánku, zapomeňte na pospávání u televize a raději se pohodlně natáhněte do postele. Pokud vám myšlenky nedovolí spát, než sáhnete po chemických medikamentech, vyzkoušejte bylinky. Uvařte si čaj z kozlíku lékařského nebo meduňky. Namáháte-li celý den zrak upřeným pohledem do počítače, pusťte si večer příjemnou hudbu, zavřete oči a relaxujte u šálku čaje. Svaly Svaly, stejně jako páteř, jsou často zatuhlé od dlouhého sezení u počítače. Při stresu v kombinaci s požitím alkoholu se často objevují křeče, které bývají signálem nedostatku hořčíku v těle. Nezapomínejte proto ve vašem jídelníčku na ořechy, celozrnné obiloviny, hrách nebo fíky. Dodržujte pitný režim, sáhněte například po minerální vodě Magnesia a vynechejte všechny slazené a colové limonády. Hořčík působí blahodárně nejen na svaly, ale i na nervový systém. Tělo jej nejlépe vstřebává v kombinaci s vápníkem a zinkem. Klouby Klouby, ale i celé vaše tělo, potřebují pravidelný přirozený pohyb. Každodenní rychlá chůze je mnohem efektivnější než jednou týdně hra squashe. Páteř a klouby nejsou na jednorázovou zátěž a nadměrnou námahu připraveny. Proto sporty jako volejbal, squash nebo aerobik nelze jednoznačně doporučit člověku se sedavým způsobem života. Raději se upněte k chůzi nebo plavání, kde rovnoměrně, a nikoli extrémně zatěžujete celé tělo. Střeva a žaludek Bolesti břicha a únava po každém jídle, nadýmání. To zná asi každý z nás, přitom stačí jen drobná úprava jídelníčku. Vynechejte na oběd tučná a těžká jídla, jako jsou hranolky, knedlíky nebo kotleta, a nepřejídejte se. Volte jídla, která nejsou odstřeďována, barvena, konzervována, mražena či jinak nepřirozeně upravována. Jezte pravidelně a s jídlem pokud možno nespěchejte. Mnoho zažívacích potíží vzniká z příliš rychlé konzumace velkého množství jídla. Máte-li možnost zajít na oběd v biokvalitě, učiňte tak. Biopotraviny mají prokazatelně vyšší obsah nutričně aktivních látek než běžné potraviny. Na svačinu si dejte bílý jogurt nebo zakysaný nápoj, který bude udržovat mikroflóru střev v dobré kondici. Jezte pravidelně! Aerobic Centrum Brno STRES: civilizační výdobytek Málokdo ví, že právě AC Brno vychovává a trénuje mistryně světa ve sportovním aerobiku. Až po letech se jim podařilo zrekonstruovat stávající prostory a získat tak více než 300 metrů čtverečních navíc. Pro veřejnost tak nabízí vedle hodin aerobiku také lekce zumby, spinning, posilovnu, wellness zónu a malou kavárnu. Moravia made Vincentka je dnes jedním z lákadel malebného komplexu luhačovických lázní, které jsou návštěvníky vyhledávané už od konce osmnáctého století. Vincentka v sobě mísí zbytky mořských vod, prostou podzemní vodu a oxid uhličitý, vyznačuje se vysokým obsahem fluoridů, jódu a kyseliny borité. Díky tomuto složení je vhodná pro léčbu dýchacích cest, hlasivek, při nemocech látkové Vincentka Snad až na výjimky každý z nás někdy ochutnal charakteristickou slanou chuť Vincentky. V dětství nám ji maminky nutily na kašel a záněty nosohltanu. Vincentka vám buď chutná, nebo ji nesnášíte. Léčivé účinky jí však nelze upřít. Ty jsou prověřeny staletími. výměny, žaludku, jater nebo cukrovky. Jedinečné vlastnosti Vincentky dovolují lidskému organismu požívat ji dlouhodoběji, aniž by způsobovala problémy se zažíváním nebo jiné nežádoucí účinky. Ať slouží Popíjení Vincentky účinně pomáhá při rozpouštění hlenu v žaludku, střevech i v dýchacích cestách. Vincentku je možné také inhalovat, když vás trápí ucpaný nos. Pro dospělého člověka může být vynikajícím doplňkem stravy při namáhavé činnosti, při rekonvalescenci nebo na spravení po vydařeném alkoholovém večírku. Vincentka je vhodná pro těhotné ženy, dětem pak v malých dávkách slouží jako prevence proti zubnímu kazu. Pro lepší chuť ji můžeme naředit ovocnou šťávou, konzumenti vína si mohou namíchat vinný střik, je vynikající i na zapíjení kávy, protože tlumí dráždivost žaludku. V kuchyni lze využít její lehce slané chuti třeba na výrobu salátové zálivky. Stres, stejně jako rakovinu, cukrovku nebo dnu lze označit za civilizační choroby. Dnešní doba s sebou přináší velkou psychickou zátěž, málo přirozeného pohybu, špatný vzduch a nepřirozenou stravu. To stresovou zátěž jen zvyšuje. Někdy si říkáme, jestli nám to všechno vlastně stojí za to, ale během pracovního dne lze najít možnost, jak ze začarovaného kruhu ven. Změňte přístup k sobě. Začněte od maličkostí, právě třeba změnou stravy, zvykněte si na pravidelnost a pohyb. Ze začátku vám mohou pomáhat i nejrůznější potravinové doplňky, jež dodávají prvky, které nedokážete získat z běžné stravy. Pokud jste dlouhodobě vystaveni stresu nebo nemoci, často ani dobrá vyvážená strava pro zdravý organismus nestačí. Nespoléhejte se ale na syntetické vitamínové směsi, raději sáhněte po přírodních zdrojích, jako jsou sušené mořské řasy, rybí oleje, výtažky z rostlin a podobně. Změňte jídelníček od základů Z našich jídel se postupně vytratily některé potraviny jako pohanka, jáhly či kroupy, které však patří k hlavnímu zdroji polysacharidů a vlákniny. Čištěním obilovin jsme se rovněž zbavili nejdůležitější složky potravy. Celozrné potraviny by ve složení našeho jídelníčku rozhodně neměly chybět, proto dejte raději přednost neloupané rýži před loupanou a černému chlebu před rohlíkem. Jsou nedoceněnou a komplexní složkou obsahující všechny nezbytné živiny. Luštěniny, maso, ryby, sojové produkty nebo mléčné výrobky jsou pak zdrojem bílkovin a mastných kyselin, které by měly tvořit kolem 25 procent vaší stravy. Bez zeleniny a pohybu to nejde Denně byste měli sníst až 400 gramů zeleniny, a to syrové nebo vařené. V zimě, kdy je čerstvé zeleniny nedostatek, sáhněte raději po kysaném zelí než po tropickém ovoci, které je pro nás nepřirozené. Pokud vydržíte a zvládnete dodržovat zdravý jídelníček, je na řadě vyčlenit si každý den trochu času na pravidelný pohyb. Ranní procházka do práce vám vyčistí hlavu, na rozdíl od nervování v dopravní zácpě. Jarní slunce přidá na náladě víc, pocítíte-li ho na vlastní kůži. Hlavní je však mít stále na paměti, že nejsou hrozivé ani tak věci kolem jako naše mínění o nich. Začněte ozdravovat tělo i mysl současně, jezte zdravě a myslete optimisticky a s klidem.

17 červenec srpen 2011 strana 17 Kaskáda: Mnohem víc než golfové hřiště Říká se, že první dojem je ten nejdůležitější. Golfový areál Kaskáda v Jinačovicích vypadá na první pohled jako kterékoli jiné golfové hřiště. Při druhém pohledu však zjistíte, že nabízí něco víc než hru golfu. Pojďme se na něj s ředitelem Jurajem Wernerem podívat. Když se řekne Kaskáda, čeští golfisté si vybaví špičkové golfové hřiště. Co ale znamená pro vás? Kaskádu znám od začátků příprav budování. V pozici ředitele jsem však jen půl roku, takže moje asociace jsou teď úplně jiné. Hřiště a hotel jsou samozřejmou součástí celého komplexu. Trápí mě, že zejména nehráčská veřejnost netuší, co všechno dalšího můžeme nabídnout. Co máte na mysli? Mluvím o moderním kongresovém sále. Jeho kapacita je 150 osob, ale prostor lze variabilně dělit až na čtyři menší místnosti. Je naprosto ideálním místem pro školení, semináře nebo různé meetingy, zvláště pak i díky klidnému prostředí daleko od městských lákadel. Dále nabízíme ubytování a kompletní cateringové služby. Firmy náš kongresový sál využívají zatím jen málo. Asi proto, že je Kaskáda tak úzce spjata s golfem. A nejen prací živ je člověk... Jako příjemné zpestření využívají společnosti třeba golfovou kliniku, což je taková malá škola kongresový sál 2 restaurace noční bar lobby bar golfový simulátor bowling wellness centrum golfu. Naši profesionální trenéři příjemnou formou zasvětí každého do hry. Hosté mohou využít také nově zbudovaného wellness s bazénem, vířivkou, saunou, prostě se vším co, k tomu patří. Pro ty, kteří dávají přednost zábavě, je k dispozici bowlingová dráha. Takže vybavení máme kompletní, a to nejen pro školení, ale třeba i pro klasické firemní večírky. Jak lze sladit běžný provoz s firemní akcí? Máme dvě restaurace, u kongresu je oddělený bar, takže účastníci akcí se nemísí s běžným provozem. Nabídka je pestrá, navíc s přípravou nejrůznějšího pohoštění máme bohaté zkušenosti. Každý klient má své vlastní představy a těm se snažíme vždy vyhovět. Máte pro nás nějaký golfový tip pro letošní rok? Naše hřiště je tradičně dějištěm turnaje Grand Finále české PGA Tour, které se zúčastní nejlepší čeští profesionálové. Přijeďte se kouknout, v říjnu od 12. do 16. října, při té příležitosti je možné prohlédnout si celý areál. A co byste nabídl golfovým váhavcům? Pro ně je tady náborová akce Hraj golf, změň život. Na recepci Kaskády nebo přes webové stránky se můžete výhodně v rámci akce zaregistrovat a začít hrát. Každému v začátcích rádi poradíme a pomůžeme. Kousek od centra Brna, konkrétně v Žabovřeskách, máme také cvičnou louku. S golfem ale můžete začít kdykoli, na ten není nikdy pozdě. MSV mezinárodní strojírenský veletrh MSV mezinárodní veletrh dopravy a logistiky Stále se můžete přihlásit! Brno Výstaviště Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště Brno tel.: fax:

18 STRANA 18 červenec SRpeN 2011 BuS i N e SS SNídANě PPP projekty: Budou využity při stavbě silnic? Spolupráce veřejného a Soukromého Sektoru je cestou k ReAlizAci finančně NáRočNých projektů. v česku Byly doposud ReAlizováNy především menší projekty. roman müller Jihlava Začátkem července uspořádala společnost Magnus Regio pracovní snídani na téma PPP projekty na Moravě. Mluvilo se nejen o velkých dopravních stavbách, ale i menších projektech. Zásadní dopravní stavby jsou v evropských zemích běžně financovány formou PPP. V České republice je situace odlišná PPP projekty se u velkých dopravních staveb zatím neprosadily. Náměstek ministra dopravy Petr Sedláček připomněl obsah programového prohlášení vlády. V kapitole Doprava se vláda zavázala, že zachová výši investic do dopravní infrastruktury. Vedle prostředků státního rozpočtu zapojí do financování rozvoje dopravní infrastruktury také PPP projekty a zejména zefektivní činnost Státního fondu dopravní infrastruktury a investorských organizací ministerstva dopravy. Programové prohlášení vlády by měli všichni ctít jako závazek. Jde o dokument, se kterým získala vláda důvěru, uvedl Petr Sedláček. Realita je taková, že vláda nezachovala výši investic do dopravní infrastruktury. Příspěvek z roku na rok klesl přibližně o třetinu, což je nesmírně dramatický pokles, dodává Sedláček. parkovací dům v jihlavě Pracovní setkání Na business snídani na téma PPP projekty na Moravě debatovali zástupci ministerstva dopravy, města Jihlavy a společnosti působící v oblasti PPP projektů. FOTO: Tomáš Škoda valo i u řady menších projektů. Některé již byly úspěšně dokončeny. O výstavbě parkovacího domu formou PPP uvažovala Jihlava. Město by mělo v případě koncesního projektu pod kontrolou systém parkování ve městě, nemuselo by investovat do parkovacího domu, získalo by podíl na vybraném parkovném a mělo by možnost ovlivňovat cenovou politiku parkování ve městě, uvedl primátor Jihlavy Miroslav Vymazal. K výstavbě formou PPP však nedošlo. I když se minulé zastupitelstvo rozhodlo jít cestou koncesního projektu, ke schválení mělo dojít až po komunálních volbách. Kvůli silné obměně v zastupitelstvu ale nebyl vypracovaný koncesní projekt schválen. Nové zastupitelstvo se rozhodlo, že je třeba mít parkování zcela pod kontrolou. V současné době to vypadá tak, že město bude samo stavět a následně provozovat parkovací dům, vysvětluje Vymazal. Jihlavany netíží jen parkování ve městě, ale i doprava obecně. I když byl v polovině roku 2008 otevřen obchvat Jihlavy, dopravě tento krok nestačí. Generální partner partneři Město by potřebovalo vnitřní a vnější okruh. Pokud si spočítáme, kolik to bude stát, pak je jasné, že na výstavbu nemůže město nikdy samo dosáhnout, uvedl Miroslav Vymazal. U takto náročných projektů, pokud je chceme někdy úspěšně realizovat, je třeba spojit síly sféry státní a privátní. O dalších možnostech zapojení privátního partnera do parkování ve městě hovořil Michal Tesař ze společnosti Newton Business Development. Tato společnost kompletně připravovala PPP projekt parkovacího domu Rychtářka v Plzni. Města a obce v České republice nejčastěji využívají soukromé společnosti k samotnému provozování parkovacích ploch a domů, které již město má nebo vybudovalo. Podle Michala Tesaře jde o spolupráci na pomezí PPP projektu PPP projekt by měl mít složku investiční. Tu obsahuje například projekt Rychtářka. Soukromý partner musí financovat výstavbu, postavit a dlouhodobě poskytovat městu parkovací objekt. Společnost ale neprovozuje parkování ve městě. Další model spolupráce počítá s tím, že se sou- )) závěry Závěry pracovní snídaně Do financování dopravní infrastruktury chce ministerstvo dopravy zapojit soukromé subjekty. Jestliže se nepodaří vyčerpat prostředky z fondů Evropské unie, dopravní infrastrukturu bude muset stát stejně vystavět, už však za vlastní peníze. V Evropě je financování dopravní infrastruktury PPP metodou naprosto standardní. ČR je jediná země, kde se v páteřních dopravních projektech PPP projekty zatím neprosadily. Evropská investiční banka využití PPP u zásadních dopravních staveb doporučuje. Z dlouhodobého pohledu při stavbě realizované formou PPP dostává zákazník lepší poměr cena/hodnota. Do financování dopravní infrastruktury chce ministerstvo dopravy zapojit nejenom PPP projekty, protože ty mají své limity, ale obecně soukromé subjekty. Ministerstvo má studii, která ukazuje, že Česká republika je oproti sousedním zemím jediná, kde nejsou do financování dopravní infrastruktury zapojeny žádné soukromé subjekty. Záměrem ministerstva dopravy je připravit první velký koncesní projekt. V plánu je i zásadní rekonstrukce nejdůležitější dopravní tempy v České republice dálnice D1 včetně navazujících komunikací. Vedle velkých projektů se o zapojení soukromého sektoru v minulosti uvažokromý partner stará o veškeré parkovací plochy. Veškeré příjmy z parkování jsou soukromého partnera. Ten se zaváže, že bude investovat do parkovacích domů. K určitému datu musí vybudovat předem stanovené parkovací kapacity. Uvedený model funguje například v Hradci Králové. Praxe však ukázala, že tato varianta může být veřejností vnímána negativně za zvýšením cen parkovného vidí lidé jen snahu soukromé společnosti zbohatnout. Nevidí již, že privátní partner se zavázal budovat parkovací kapacity. Společnost MT Legal představila další možnosti využití PPP na municipální úrovni. Konkrétně se jednalo o provozování sportovních a rekreačních zařízení, provozování zastávek MHD a využití PPP v oblasti sociálních služeb. Forem spolupráce veřejné a soukromé sféry je celá řada. Zadavatelé by měli vždy zvážit, co se v konkrétním případě vyplatí není vhodné vše automaticky realizovat formou PPP. Je v zásadě zcela nerozhodné, zda se bude spolupráce veřejného a soukromého sektoru realizovat formou PPP v užším slova smyslu, veřejné zakázky nebo jakoukoliv formou mezi tím, dříve tzv. kvazikoncesí. Důležité je, aby strany optimálně nastavily vzájemný vztah tak, aby zadavatel dostal plnění, které požaduje, a dodavateli se vyplatilo s ním spolupracovat bez ohledu na to, jakou konkrétní právní formu spolupráce bude tento vztah mít, doplnil Milan Šebesta, partner advokátní kanceláře MT Legal. úspěšné manažerky Mým cílem je vytvářet NWR i všem jejím dcerám dobrou pověst dříve působila NA ministerstvu zahraničních věcí jako diplomat. dnes má petra mašínová ve SkupiNě NWR NA STARoSTi vše, co SouviSí S komunikací. Rozhovor V dceřiných společnostech, jako je OKD, OKK Koksovny nebo NWR Karbonia v Polsku, se Petra Mašínová věnuje práci s médii, interní komunikaci, vydává spolu se svou redakcí týdeník Horník, organizuje hornické dny či vánoční akce. Zároveň šéfuje sponzoringovému výboru jak OKD, tak NWR a je předsedkyní správní rady Nadace OKD. Jaké cíle jste si stanovila ve společnosti NWR? Cílů je mnoho, ale ten hlavní je jasný: vytvořit NWR i všem jejím dcerám dobrou pověst, která odpovídá stavu i chování celé skupiny. V České republice má průmysl velmi špatnou pověst, ten těžařský ještě o něco horší, a myslím, že si to rozhodně nezaslouží. Transparentnost je naprosto zásadní. Zároveň chceme, aby naši zaměstnanci věděli vše o firmě mnohem dříve, než si to přečtou či uslyší v médiích, což není vždy jednoduché. Přes veškeré povinnosti vyplývající z mé funkce považuji za nejdůležitější práci v Nadaci, která se snaží důstojně postarat o komunitu i životní prostředí v oblasti, kde působíme. A není lhostejná ani k celospolečenským tématům. Práce pro Nadaci OKD mi dává víc než celá moje profese. Petra Mašínová má bohaté zkušenosti ze státního i soukromého sektoru. V rámci NWR a jejích dceřiných společností řídí celou řadu aktivit. Proč jste se rozhodla zrovna pro NWR? Šéfkou korporátní komunikace celé skupiny NWR jsem se stala v roce A důvod? Velmi zajímavá práce v oboru, který má perspektivu a je také o lidech a tradicích. Zatím jsem se do každé práce zamilovala, ale myslím, že tentokrát je v tom i vášeň. Mám milé kolegy a nejlepšího šéfa své kariéry. Ve kterých společnostech jste dříve působila? Strávila jsem 11 let na ministerstvu zahraničních věcí jako diplomat. Spolupodílela jsem se na přípravách vstupu republiky do EU a mým prvním šéfem byl Pavel Telička. Pak jsem pracovala v Malajsii, na velvyslanectví v Dublinu, později jako mluvčí českého zastoupení v Bruselu. Konec kariéry ve státní správě se odehrál na Úřadu vlády, kde jsem řídila evropský odbor. Přestupu do OKD předcházela práce pro Českou spořitelnu, kde jsem zakládala její dceřinou společnost zaměřenou na čerpání z evropských fondů. Využíváte ve své pozici i znalosti a zkušenosti z předchozích zaměstnání? Jednoznačně, všechny. OKD je velká firma a každý, kdo přišel z prostředí ministerské administrativy, se v ní zorientuje snadněji než lidé přicházející z malých nebo konzultantských firem. Vím, kdo je ve firmě důležitý, na koho se nesmí zapomenout. Zpracovat materiál pro vládu nebo představenstvo je obdobná práce, totéž se týká přípravy a průběhu jednání. Pomohly mi i znalosti angličtiny, francouzštiny a mediálního prostředí. Pohyb ve velkém byznysu mi usnadnil začátek v bance i skvělí lidé okolo mě včetně těch, kteří mě doprovodili z předchozích zaměstnání. Na vrcholových postech v Česku nalezneme stále poměrně málo žen. Proč si myslíte, že tomu tak je? Nevím, nikdy jsem se touto otázkou příliš nezabývala, nemám sklony k feminismu nebo extrémní emancipaci. Nicméně přiznávám, že prosadit cokoli je pro ženu často složitější, těžší, musíte se při prezentacích vždy postavit, mluvit hlasitěji a věci důkladněji předjednávat. Ale beru to jako takovou veselou výzvu, vlastně je to trochu legrační. Mužská ega jsou podle mne snadněji čitelná než ta ženská. (rm)

19 HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČERVENEC SRPEN 2011 STRANA 19 SERVIS Města a obce vstupují do e-aukcí TÍMTO NOVÝM ZPŮSOBEM VÝBĚRU DODAVATELE MŮŽOU MĚSTA A OBCE UŠETŘIT NEMALÉ ČÁSTKY. e-aukce Účastníci třídenní konference o internetových aukcích eauction Forum.cz se shodli na tom, že prostřednictvím e-aukcí lze výrazně snížit výši provozních nákladů. Internetovou aukci již využívá nejen celá řada soukromých společností, ale i města, obce, nemocnice a některé další státní organizace. Ve státní správě se internetové aukce dostávají stále víc do povědomí. Není to ještě takové, jak bychom si představovali, ale města jim přicházejí na chuť. Aukce se rozjíždí, zaznamenáváme vzestup, konstatovala Milena Machová z Asociace poskytovatelů a uživatelů elektronických nástrojů (APUeN) pro výběrová řízení a elektronické aukce. V současné době se snaží města a obce hledat úspory. Při zadávání zakázek je také třeba zajistit, aby byl výběr nejvhodnějšího dodavatele transparentní. Z tohoto pohledu se jeví e-aukce jako dobrá volba. Na konferenci prezentovali zkušenosti s internetovou aukcí zástupci několika měst a obcí. O zkušenostech hovořil například Karel Švach, tajemník městského úřadu Valašských Klobouků. Měli jsme zájem o pojištění flotily našich vozidel. Město na pojištění vydávalo ročně 138 tisíc korun. Už před začátkem aukce jsme se díky nabídkám dostali na pětadevadesát tisíc, uvedl Karel Švach. Nakonec )) výhody Úspora finančních prostředků Transparentnost Dodavatel může měnit ceny a bojovat o zakázku Zadavatel se může rozhodnout soutěž zrušit (pokud např. několik firem nesplní podmínky zakázky a zbude pouze jediná) Využití v privátní i státní sféře Zdroj: konference eauction Forum.cz město zaplatilo za pojištění aut korun. S tímto výsledkem jsme byli velmi spokojeni, dodal Švach. V Uničově mají podle místostarosty Stanislava Axmana za sebou již šest aukcí. Jejich rozpočtová cena byla patnáct milionů a vysoutěžilo se to za součtovou cenu deseti a půl milionu, pochvaloval si Stanislav Axman. Řadu let již využívá e-aukce i Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze. Bývalo jich kolem stovky za rok, letos jich ale nejspíš bude přes dvě stě. U nás se komodity, které získáváme, opakují, takže ušetřená částka už nevypadá tak hezky jako na začátku. Je to ale pochopitelné, firmy nemohou jít do nuly, uvedl Jan Zahálka, právník z oddělení veřejných zakázek Všeobecné fakultní nemocnice. Na konferenci byla diskutována i otázka blížících se zákonných úprav. K vidění byla i konkrétní internetová aukce. (red) UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel: , gsm: , REDAKCE: šéfredaktor: Ing. Roman Müller, gsm: , redaktoři: Mgr. Hana Nečasová, Ing. Lukáš Dolníček, Mgr. Radek Šauer, Mgr. Alena Klimková foto: Tomáš Škoda REJSTŘÍK FIREM ABS Jets 6 Aerobic Centrum Brno 16 APUeN 19 AWT Group 2 CCA 6 CEDOP 2 Credit Suisse 4 ČD 2, 4 Česká spořitelna 18 ČSA 6 CzechTrade 9 Dalkia 12 DB Schenker 2 Direct Fly 10 DSA 6 Evektor 6 HealthCare Institute 14 Icarus Aviation Group 6 KIC 12 Komerční banka 10 Leo Express 4 MT Legal 11, 18 Newton Business Development 18 Nutrend 9 NWR 18 OKD 18 OKK Koksovny 18 PLANTaGLOBE 9 Rotax 10 Ryanair 6 ŘSD ČR 11 Sachamber 9 SAKO 12 Stadler 4 Student Agency 4 SŽDC 2, 4, 11 Time Air 6 T-Systems 15 Travel Service 6 Wizz Air 6 SEZNAM INZERENTŮ AŽD Praha, s.r.o. 5 ČD - Telematika a.s. 7 GOLF BRNO a.s. 17 Hermosa Parking Plzeň, a.s. 13 IBM Česká republika, spol. s r.o. 20 Jihomoravská plynárenská, a.s. 9, 19 Komerční banka, a. s. 3 MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 11 NEWTON Media, a.s. 13 OKNO HOLDING, a.s. 13 OKsystem s. r. o. 13 T-Systems Czech Republic a.s. 15 van Gansewinkel, a.s. 11 Veletrhy Brno, a.s. 17 V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Nejvýznamnější strojírenské firmy na Moravě. Jak bojovali průmyslníci s krizí? )) Uplatnění absolventů strojních oborů )) Poskytovatelé telekomunikačních a internetových služeb v jednotlivých krajích )) Vzdělávání úředníků v oblasti informačních technologií )) Přehled komunální techniky pro města a obce )) Zdravotnictví a projekt ehealth PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: , gsm: obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: gsm: , MARKETING: Mgr. Pavla Rozkošná, tel: , gsm: , SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno, Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: Zářijové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 7. září TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, Brno, REGISTRACE: MK ČR E INZERCE RWE soutěž o Kč PRO SBORY A JEDNOTKY SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ Starostové, korun pro hasiče je stále ve hře UZÁVĚRKA SOUTĚŽE prodloužena do 31. července 2011 Jak a kdo se může hlásit Jen necelý měsíc mají dobrovolní hasiči možnost přihlásit se do RWE soutěže pro sbory a jednotky sborů dobrovolných hasičů. Šance na výhru je stále vysoká. Každý, kdo by se teď přihlásil do soutěže, má pořád velkou naději na výhru, přiznala koordinátorka soutěže Nela Parmová. Přitom samotné zapojení do soutěže je naprosto jednoduché a sbory a jednotky za pokus nic nedají. Výhra korun není jistě zanedbatelná částka. Neváhejte a přihlaste se! Každá jednotka nebo sbor může prostřednictvím soutěže dát o sobě a své činnosti vědět. Na stránkách Moravského hospodářství a serveru Pozary.cz se čtenáři budou moci dočíst o zajímavých akcích a činech, které soutěžící zaslali. Často nejde ani tak o zásadní hrdinské činy jako o systematickou pomoc obci a rozvoj komunitního života. Soutěž v číslech soutěží se ve 3 kategoriích do 31. července můžete zasílat přihlášky 5. září se spouští veřejné hlasování 30. října už budeme znát vítěze tisíc korun, to je částka, kterou si mezi sebou vítězové rozdělí 6 tolik bude celkem vítězů 15. listopadu proběhne slavnostní vyhlášení Generální partner soutěže, Jihomoravská plynárenská, a. s. a Severomoravská plynárenská, a. s., připravil vedle hlavních výher také další drobná ocenění, kterými chce vyjádřit, že si činnosti dobrovolných hasičů váží. Jednoduše vyplňte přihlašovací formulář na internetových stránkách a s trochou štěstí může být právě váš sbor nebo jednotka tím, kdo získá hlavní výhru. Za pokus to přeci stojí. Šest nejaktivnějších a nejzajímavějších sborů a šest jednotek vybere odborná porota do užšího kola a o vítězích pak na stránkách Moravského hospodářství rozhodne veřejné hlasování, do kterého se bude moci zapojit a podpořit tak právě váš tým celá obec. Soutěž je prodloužena do 31. července. Tak neváhejte a přihlašte se! KOORDINÁTORKA SOUTĚŽE: Nela Parmová Soutěž je určena pro sbory a jednotky sborů dobrovolných hasičů. Stačí, když vyplní přihlašovací formulář na webových stránkách Moravského hospodářství Soutěžit se bude ve třech kategoriích: I.Nejlepší jednotka sboru dobrovolných hasičů obce II.Nejlepší sbor dobrovolných hasičů III.Hrdina roku kategorie pro jednotlivce z řad sborů a jednotek Členové jednotky popíší svůj nejdůležitější zásah, a členové sborů popíší svoji nejvýznamnější akci. Zásahy a akce musí spadat do období od do Pozor, přihlašování do RWE soutěže o nejlepší SBORY A JEDNOTKY SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ končí Kritéria, průběh soutěže a další informace najdete na Ceny pro vítěze v celkové hodnotě Kč věnují Jihomoravská plynárenská, a.s., a Severomoravská plynárenská, a.s., generální partneři soutěže. GENERÁLNÍ PARTNER SOUTĚŽ PROBÍHÁ VE SPOLUPRÁCI ORGANIZÁTOR MEDIÁLNÍ PARTNER PARTNER FOTOSOUTĚŽE

20 STRANA 20 červenec SRpeN 2011 i N zer ce Na začátku správné diagnózy stojí data Počet pacientů hospitalizovaných v nemocnicích po celém světě prudce roste. Noví pacienti vytvářejí nová data v podobě CT snímků ve vysokém rozlišení, rentgenových snímků a řady dalších lékařských záznamů. Kladou tak vysoké nároky na infrastrukturu, která je již plně vytížena. V současnosti 30 procent všech dat na světě tvoří lékařské záznamy a snímky. Správná diagnóza a léčba pacientů závisí na tom, zda mají lékaři k těmto údajům přístup ve chvíli, kdy je potřebují. Na chytřejší planetě může pokrok ve správě záznamů pacientů vést k lepší zdravotní péči. Fakultní nemocnice Motol, největší nemocnice ve střední Evropě, řešila, jak uskladnit rychle rostoucí počet lékařských snímků a záznamů, které každý rok nashromáždí. Ve spolupráci se společností IBM byl v nemocnici nainstalován samoopravný úložný systém, který bezpečně archivuje soubory pacientů, vytváří jejich kopie a přiřazuje jim prioritu. Lékaři nyní mohou z různých míst a systémů přistupovat k úplné anamnéze a mohou tak rychle srovnat nové výsledky se staršími záznamy, stanovit diagnózu a činit rozhodnutí podložená lepšími informacemi. Inteligentní systémy pro správu informací jsou pouze jedním ze způsobů, kterými pomáháme nemocnicím i nadále se soustředit na zdraví pacientů. Pojďme vytvářet chytřejší planetu. Připojte se k nám a podívejte se na další chytrá řešení na stránkách ibm.com/cz/diagnoza. Řešení pro chytřejší planetu. IBM_evidence_268x374_Moravske hospodarstvi.indd :13

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti

Více

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala Z á p i s z 23. jednání výboru pro dopravu Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 3. 11. 2011 od 9hod. v zasedací místnosti Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje, a.s. Přítomni:

Více

Centrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt

Centrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt Vlastimil Polach 1 Centrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt Příspěvek v prezentaci Power Point zazněl na Výročním zasedání představitelů českého železničního průmyslu ACRI konaném v Mělníku

Více

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální

Více

SŽDC: Rok 2011 a plány v roce 2012

SŽDC: Rok 2011 a plány v roce 2012 EKONOMIKA INVESTICE Tisková konference Ministerstva dopravy ČR a státní organizace Správa železniční dopravní cesty SŽDC: Rok 2011 a plány v roce 2012 ŘÍZENÍ PROVOZU SPRÁVA INFRASTRUKTURY Mgr. Pavel Dobeš

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

Česká železnice na křižovatce

Česká železnice na křižovatce Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se

Více

Výhled investic SŽDC

Výhled investic SŽDC Výhled investic SŽDC Železniční dopravní cesta 2014 8. 10. 4.2014 Celková alokace OPD (obě prioritní osy v mld. Kč) Stav čerpání OPD 1 (stav ke 28. 2. 2014) 68,7 70,0 60,0 39,7 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0

Více

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

Více

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury

Více

Investice SŽDC 2010. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Investice SŽDC 2010. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investice SŽDC 2010 Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC) Investiční priority SŽDC Modernizace čtyř železničních koridorů Modernizace vybraných železničních uzlů Interoperabilita vybrané železniční sítě Pokračování

Více

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje

rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje rozvoj dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje STAVEBNÍ FÓRUM OSTRAVA 12. listopadu 2008 obsah situování kraje v Evropském prostoru potenciál rozvoje a vazby na dopravní infrastrukturu dopravní

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o.

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o. Dopravní fórum Praha Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o. 5. 1. 2012 Reorganizace SŽDC od 1. 1. 2012 Organizační jednotka Původní počet organizačních jednotek Počet org. jednotek

Více

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary Investor: Správa železniční dopravní cesty s. o., Stavební správa Plzeň Generální projektant: SUDOP Praha a. s. Celkové investiční

Více

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť Mgr. Pavel Dobeš ministr dopravy 1 Teorie ekonomického

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Příprava technologických staveb. Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb

Příprava technologických staveb. Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb Příprava technologických staveb Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb České Budějovice 10.-12.11.2015 Příprava staveb CO? JAK? KDY? ZA KOLIK? 2 Příprava 2011-2015 3 Specifika technologických staveb Většinou

Více

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Operační program doprava Přehled priorit a opatření Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR

Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt

Více

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - - Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - Návrh kvalitního systému regionální železniční dopravy v MS kraji Úvod, význam železnice pro Moravskoslezský kraj. Stručné představení Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského

Více

Dopravní sektorové strategie. Ing. Zbyněk Stanjura. Ministr dopravy. 5. 3. 2013 Praha Fórum českého stavebnictví 2013

Dopravní sektorové strategie. Ing. Zbyněk Stanjura. Ministr dopravy. 5. 3. 2013 Praha Fórum českého stavebnictví 2013 Dopravní sektorové strategie Ing. Zbyněk Stanjura Ministr dopravy 5. 3. 2013 Praha Fórum českého stavebnictví 2013 Dopravní sektorové strategie, 2. fáze - Střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie

Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR Prioritní cíle Ministerstva dopravy Zajištění dočerpání OPD Pokračování v přípravě

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu

Více

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

Vysokorychlostní železnice v ČR proč?

Vysokorychlostní železnice v ČR proč? Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná

Více

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě V Moravskoslezském kraji se rodí unikátní projekt operačního a krizového řízení

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Co chceme fungující systém příměstské a městské železnice jako integrovanou součást systému veřejné dopravy osob dopravu, která svou kvalitou

Více

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SPOLUFINANCOVANÁ ZE SF / FS A NÁRODNÍCH ZDROJŮ ÚNOR 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR

Více

DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření

DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření PŘÍLOHA Č. P4-02-03 DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření rychlé spojení Liberec Turnov Železný Brod

Více

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz

Více

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011 Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel Praha, 1.3.2011 OHLÉDNUTÍ ZPĚT Vývoj stavebnictví v roce 2010 potvrzuje pokračování trendu roku 2009 Celoroční výsledek 2010 je nejhorší od

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Obsah Superstrategie Preambule Úvod, vymezení cílů 1. Současný

Více

Stavebnictví v roce 2007 a 2008

Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Stavebnictví v roce 2007 a 2008 Jaké bylo české stavebnictví v roce 2007? Celková čísla vyznívají příznivě růst celkové produkce + 6,7 % stavební práce přesáhly poprvé 500 miliard Kč průměrná mzda vzrostla

Více

Projekt KORIS. Setkání starostů Zlínského kraje Luhačovice 15.4.2010 Koordinátor veřejné dopravy ZK s.r.o.

Projekt KORIS. Setkání starostů Zlínského kraje Luhačovice 15.4.2010 Koordinátor veřejné dopravy ZK s.r.o. Projekt KORIS Setkání starostů Zlínského kraje Luhačovice 15.4.2010 Co je KORIS? KORIS komplexní odbavovací, řídící a informační systém Kdo ho připravuje? Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o.

Více

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020

Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem

Více

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní

Více

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

3 PROFIL SPOLEČNOSTI

3 PROFIL SPOLEČNOSTI PROFIL SPOLEČNOSTI 3 2 Základní údaje: Generální ředitel a člen představenstva: Ing. Jindřich Špringl Sídlo společnosti: Rohan Business Centre (Budova A, 6.patro) Rohanské nábřeží 671/15 186 00 Praha -

Více

Priority rozvoje železniční

Priority rozvoje železniční Priority rozvoje železniční dopravní cesty Ing. Petr Šlegr Dopravní komise Asociace krajů Poslání a vize SŽDC Poslání SŽDC plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve

Více

Open Acces a manažer infrastruktury

Open Acces a manažer infrastruktury Open Acces a manažer infrastruktury Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Open Acces přináší pro manažera infrastruktury 2 problémové oblasti: dopravní plánování kapacita dráhy ilustrační foto www.zelpage.cz

Více

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s.

PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s. PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s. 1 Kontaktní údaje na společnost PDV RAILWAY a.s. Sídlo společnosti Kontakty: PDV RAILWAY a.s. Blahoslavova 937/62

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ OBCHOD A MARKETING Odbor řízení značky O29 SMS ticket O29 po dohodě s vedoucím práce, u diplomové práce cca 30 stran, u bakalářské práce cca 15 stran Koncepce zavedení

Více

270 Č. Třebová Zábřeh Olomouc Přerov Hranice Bohumín

270 Č. Třebová Zábřeh Olomouc Přerov Hranice Bohumín Novinky v jízdním řádu vlaků 2014 025 Dolní Lipka Hanušovice - Na základě požadavku Pardubického kraje jsou objednány o víkendu 4 páry vlaků, jeden je veden také v pátek (v Hanušovicích nově příjezd v

Více

Poznámky k leteckédopravěv ČR

Poznámky k leteckédopravěv ČR v ČR Poznámky k leteckédopravěv ČR Ladislav Bína, Fakulta dopravní ČVUT Diskusní fórum, Liberální institut, Praha, 6.10.2010 Hlavní organizační a provozní složky letecké dopravy v ČR Ministerstvo dopravy

Více

Záměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS. Ing. Jan Plomer

Záměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS. Ing. Jan Plomer Záměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS Ing. Jan Plomer Strana 1 Rok 2014 a dříve prvotní úvahy potřebné počty vybavených vozidel předpokládané časové harmonogramy odhady potřebných finančních

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Projekt výstavby paralelní dráhy na Letišti Praha 1.10.2009

Projekt výstavby paralelní dráhy na Letišti Praha 1.10.2009 Projekt výstavby paralelní dráhy na Letišti Praha 1.10.2009 Základní informace o paralelní dráze nová paralelní dráha umožní další rozvoj letecké dopravy v ČR (v roce 2008 Letiště Praha odbavilo téměř

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Změny v regionální železniční dopravě v Olomouckém kraji od 14. 12. 2014

Změny v regionální železniční dopravě v Olomouckém kraji od 14. 12. 2014 Změny v regionální železniční dopravě v Olomouckém kraji od 14. 12. 2014 Trať 017 Česká Třebová Dzbel - nová objednávka vlaků Dzbel Moravská Třebová v rozsahu 4 páry denně v pracovní dny a 2 páry denně

Více

Odborný seminář pro silniční dopravce Let s combine it!

Odborný seminář pro silniční dopravce Let s combine it! Odborný seminář pro silniční dopravce Let s combine it! Nový trend KD je službou pro silniční dopravce Lovosice, 31.března 2010 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

aktualizace dopravního plánu

aktualizace dopravního plánu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha 06.06.2013 Trendy evropské dopravy KOLEJOVÉ NAPOJENÍ 1. Výkony Letiště Václava Havla Praha 2. Spojení letiště se spádovou oblastí 3. Analýza okolních letišť

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO THE PUBLIC PARTICIPATION AND COMMUNICATION CH4LLENGE University, BRNO, 16. 10. 2014 Dan Škaroupka Úsek technický Magistrátu města Brna OBSAH PREZENTACE STRATEGICKÁ

Více

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025

Více

TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ

TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ Indra je globální společnost, jejíž silnou stránkou jsou technologie, inovace a talent. Jako lídr ve svém odvětví poskytuje prvotřídní řešení s přidanou hodnotou

Více

TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ

TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ TECHNOLOGICKÁ ŘEŠENÍ A SLUŽBY PO CELÉM SVĚTĚ Indra je globální společnost, jejíž silnou stránkou jsou technologie, inovace a talent. Jako lídr ve svém odvětví poskytuje prvotřídní řešení s přidanou hodnotou

Více

Posouzení provozní náročnosti

Posouzení provozní náročnosti Posouzení provozní náročnosti Část C5 dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina Objednatel: Kraj Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava

Více

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá

Více

vstříc novým zítřkům!

vstříc novým zítřkům! Z minulosti od první až po čtvrtou generaci: stále než 100 letou tradicí od převozu nákladů rodinná společnost, s více koňskými povozy až k 4600 přepravním jednotkám od původního konceptu k evropskému

Více

ROLE NÁRODNÍHO DOPRAVCE VE VEŘEJNÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ V ČR

ROLE NÁRODNÍHO DOPRAVCE VE VEŘEJNÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ V ČR ROLE NÁRODNÍHO DOPRAVCE VE VEŘEJNÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ V ČR Doc. Dr. Ing. Roman Štěrba 16.6.2015 ČESKÉ DRÁHY, A.S. - KLÍČOVÝ HRÁČ OSOBNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY A STRATEGICKÝ PODNIK PRO ČESKOU EKONOMIKU Národní

Více

Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR

Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR Ing. Jindřich Kušnír, Ministerstvo dopravy Česká železniční síť Železniční síť v České republice v podobě, v jaké ji známe dnes, byla vytvořena

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

Dotační tituly pro IT/ICT sektor

Dotační tituly pro IT/ICT sektor enovation Vznik v první polovině roku 2007 Poradenská činnost v oblasti egovernmentu a strukturálních fondů/dotace Primární zaměření na dotační tituly v ICT oblasti, konkrétně programy ICT a strategické

Více

18. května 2010, Praha. Cíle silniční infrastruktury

18. května 2010, Praha. Cíle silniční infrastruktury 18. května 2010, Praha Cíle silniční infrastruktury Představení Ředitelství silnic a dálnic ČR Státní příspěvková organizace Investor a správce dálnic (727 km), rychlostních silnic (386 km) a silnic I.

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Projekty Karlovarského kraje s podporou ROP Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad

Projekty Karlovarského kraje s podporou ROP Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad Projekty Karlovarského kraje s podporou ROP Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad Realizované projekty Kraj vynaložil na její vybudování 98, 1 milionu korun, z toho 85 procent financí získal

Více

Rozvoj. Informace o programu podpory

Rozvoj. Informace o programu podpory Rozvoj Informace o programu podpory Program Rozvoj Program Rozvoj, který již využilo několik set význačných podnikatelských subjektů, dotuje investice primárně do strojního a technologického vybavení výrobních

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

8. České dopravní fórum

8. České dopravní fórum AŽD Praha s.r.o. 8. České dopravní fórum Kolejová doprava v městských aglomeracích Ing. Zdeněk Chrdle, AŽD Praha 27. dubna 2012 Osnova Současný stav Vyšší využití železniční infrastruktury pro přepravu

Více