Rozvoj v oboru dopravního inženýrství CZ.1.07/2.3.00/ KA4 Vzdělávání v oblasti duševního vlastnictví

Transkript

1 Rozvoj v oboru dopravního inženýrství CZ.1.07/2.3.00/ KA4 Vzdělávání v oblasti duševního vlastnictví stránka Autor Název příspěvku str. 2 Hana Janáčková Ochrana duševního vlastnictví teorie II. str. 39 Ing. Hana Martiníková, Ph.D. Ochrana duševního vlastnictví teorie I. 1

2 Ochrana duševního vlastnictví teorie II. Hana Janáčková Transfer technologií, VŠB-TU Ostrava Úvod Duševní vlastnictví je obecný pojem pro určité výsledky tvůrčí činnosti a komerční symboly, které jsou duševními hodnotami nehmotné povahy s různou úrovní výlučných práv k jejich uplatnění na trhu. Výsledky tvůrčí činnosti a komerční symboly mají společného jmenovatele, a sice jsou součástí hodnoty tržních komodit. Například u náramkových hodinek technická a funkční část hodinek je založena na vynálezu. Jiná tvůrčí a umělecká činnost vytváří vnější vzhled hodinek tj. Průmyslový vzor a obchodní symbol hodinek, tj. Ochrannou známku, která je rozlišovacím znakem podmiňujícím marketing výrobku. Většina výsledků tvůrčí duševní činnosti, jako jsou vynálezy, užitné vzory, topografie integrovaných obvodů, odrůdy rostlin, know-how jako praktické uplatnění myšlenek (znalostí, informací), hraje důležitou roli při inovaci zboží, jeho technických (funkčních, užitkových) vlastností. Výsledky tvůrčí činnosti, jako jsou průmyslové vzory a díla užitného umění, jsou základem ke zlepšení kvality zboží podmíněné vizuálním a estetickým vzhledem výrobku. Obchodní označení jako jsou ochranné známky, obchodní jména a zeměpisná označení se používají k rozvoji marketingové hodnoty zboží a služeb, k jejich rozlišení, jakož i k rozlišení podniků či zeměpisných regionů, ze kterých pocházejí nebo odvozují renomé, pověst či obchodní hodnotu. Pod pojmem duševní vlastnictví lze dále zahrnovat díla literární, vědecká i umělecká, ale např. i software. 1. Důvody ochrany duševního vlastnictví Výsledky tvůrčí činnosti a komerční symboly jako nehmotná aktivita lze rozdělit pro obchodní účely na dva druhy tržních komodit: -využitelné výsledky tvůrčí činnosti, které mohou být zahrnuty do užitkových výrobků (hodinky, kamery, léky atd.) 2

3 -výsledky tvůrčí činnosti, užitkové anebo umělecké, které mohou být ztělesněny v hmotných vyjadřovacích prostředcích ( popis, výkres, film, CD-ROM atd.) Komerční symboly mohou být připojeny jak k užitkovým předmětům, tak k vyjadřovacímu prostředku. V důsledku nehmotné povahy duševního vlastnictví neexistují žádná přirozená nebo časová a prostorová omezení na jeho využití současně nebo postupně různými stranami kdekoli ve světě. Zatímco na jedné straně vytvoření a využívání duševního vlastnictví jako nehmotných statků si vyžaduje stále větší investiční náklady, čas. Úsilí a přijetí značného rizika při výzkumu, vývoji a výrobě, na straně druhé je technicky snadné a levné tyto statky napodobit. Pokud se nezabrání napodobování, nemůže tvůrce duševního vlastnictví získat zpět své rizikové kapitálové investice s příslušnými zisky na trhu a ztratí svou ekonomickou motivaci a zdroje pro další inovaci, při níž je neúspěch častější než úspěch. Cílem ochrany je vytvořit tržní mechanismus právním zabráněním možnosti parazitování, tj. možnosti využívání těchto nehmotných statků třetími stranami pro obchodní účely. Umožněním náhrady investic s příslušným ziskem na trhu ochrana podporuje: - technický, ekonomický, kulturní pokrok, diverzifikaci a zvyšování kvality výrobků na základě výsledků tvůrčí činnosti; - hmotnou a morální stimulaci tvůrců; -zveřejnění výsledků tvůrčí činnosti, aby postupně byly dostupné veřejnosti pro experimentální účely, a po uplynutí ochrany, pro výrobní účely; - původní technologie, hlavně prostřednictvím udělování licencí. Cílem ochrany udělené komerčním symbolům je rozvoj trhu tím, že se umožňuje rozlišování chráněného zboží nebo služeb z hlediska jejich původu, jejich kvality a prostřednictvím jejich propagace mezi spotřebiteli. Komerční symboly představují pověst zboží a služeb v souvislosti, s nimiž se značka používá. Dobrá pověst představuje hodnotu podniku, která odráží jeho obchodní pověst a může být přeměna na trhu ve vyšší zisk. 3

4 2. Analýza současné ochrany duševního vlastnictví Celá oblast práv duševního vlastnictví byla u nás během posledních 40 let značně nedoceněna a právní zájem o ni byl na okraji pozornosti. Platí to zejména o právech průmyslového vlastnictví. Po odstranění direktivního systému se radikálně změnila funkce státu a míra jeho zasahování do práv původců a majitelů chráněných nehmotných statků. S tím byla změna koncepce celého systému ochrany průmyslových práv. Byla přijata řada nových zákonů, které po zániku federace byly upraveny do českého právního řádu. Zásadní změnu pro tuto oblast přinesl zákon 527/1990 Sb. O vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, pozdější změna zákonem č. 207/200 Sb.) a následně i zákon 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, kterým byla téměř po 40 letech obnovena profese patentových zástupců specialistů zejména na průmyslové právo a práva na označení. Jejich základním posláním je pomáhat klientům k získávání, udržování a obhajování jejich průmyslových práv. Legislativní proces byl završen přijetím zákona 137/1995 Sb.,( jeho pozdější novelizace zákonem č. 441/2003 Sb.) o ochranných známkách. Těmito legislativními kroky se systém práv průmyslového vlastnictví stal slučitelným se stavem v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou. Pro doplnění ve světě obvyklých zákonů byl přijat zákon 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků a zákon 478/1992 Sb., o užitných vzorech. V oblasti úpravy autorským zákonem měla rozhodující význam zejména novela autorského zákona z roku 1990, která upřesnila i zákonnou ochranu programů počítačů jako autorských děl. Průmyslové vlastnictví, kam řadíme zejména práva k vynálezům, průmyslovým vzorům, užitným vzorům, ochranným známkám, označení původu výrobku, je součástí duševního vlastnictví. Na práva k průmyslovému vlastnictví se Současně pohlíží jako na právní podstatu, jejímž prostřednictvím se usiluje o dosažení obchodních a průmyslově politických cílů, zejména zajištění bezpečného a přitom volného oběhu zboží na širším, než národním trhu. 3. Ochranná známka platná právní úprava v ČR, pojem, druhy ochranných známek, funkce ochranné známky. Platná právní úprava v ČR: Zákonem č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů 4

5 (zákon o ochranných známkách) a vyhláškou č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách. Kromě ochrany dle zákona o ochranných známkách jsou ochranné známky chráněny dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem v rámci práva nekalé soutěže ( 44 a následující). Neoprávněné použití ochranné známky je totiž zpravidla i nedovoleným soutěžním jednáním. Podle okolností je tedy možné se domáhat ochrany podle obou uvedených právních předpisů. Ochranné známky jsou chráněny i dalšími právními předpisy, zejména trestním zákonem (zákon č. 140/2001 Sb.), zákonem o přestupcích (zákon č. 78/2002 Sb.), zákonem o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.), zákonem o ochraně olympijských symbolik (zákon č. 60/2000 Sb.). Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Druhy ochranných známek Z pozitivní definice ochranné známky vyplývá, jaké druhy známek mou být předmětem ochrany. Jedná se o ochranné známky: a) slovní - jsou tvořeny jedním nebo více slovy, písmeny, číslicemi nebo jejich kombinací a jsou provedeny v běžném písmu (např. KOH-I-NOOR, Čedok) b) slovní grafické - jsou to v podstatě ochranné známky slovní, které jsou provedeny v graficky upraveném písmu jedná se např. o název Coca-Cola 5

6 nebo General Motors c) obrazové - jsou tvořeny pouze kresbou, geometrickým obrazcem nebo jiným grafickým provedením bez slovních prvků, písmen či číslic např. vyobrazení slona firmy KOH-I-NOOR nebo značka firmy Tesla d) prostorové - představují zpravidla tvar výrobku nebo jeho obalu, zejména se jedná o tvar lahví, tablet léků příkladem je např. láhev pro nápoje Pepsi-Cola nebo vyobrazení obalu na cukrovinky Toblerone 6

7 e) kombinované - jsou tvořeny kombinací prvků slovních a obrazových případně prostorových - toto vyobrazení je posuzováno jako celek, tzn. jak působí všechny její prvky dohromady např. ŠKODA AUTO nebo Plzeňský prazdroj Ochranné známky mohou být v černobílém nebo v barevném provedení. V případě přihlášení ochranné známky v černobílém provedení jsou chráněny všechny barevné kombinace. V případě barevného provedení je chráněna ochranná známka právě v tom barevném provedení, které je přihlášeno, nebo-li uvedeno v přihlášce Ochranné známky. 7

8 Podle osoby vlastníka ochranné známky lze ochranné známky dělit na individuální a kolektivní. U individuální ochranné známky je vlastníkem jedna nebo více fyzických osob nebo právnická osoba. Jedná se o více subjektů, které jsou na sobě nezávislé, samostatně vystupující. Kolektivní ochranná známka je označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby členů či společníků právnické osoby nebo účastníků sdružení založené za účelem společného označování výrobků či služeb od výrobků či služeb jiných podnikatelů. K přihlášce kolektivní ochranné známky je třeba přiložit písemnou smlouvu uzavřenou mezi všemi členy či společníky právnické osoby nebo účastníky sdružení, která stanoví podmínky používání kolektivní ochranné známky, včetně sankcí za jejich porušení. Zákon o ochranných známkách uvádí výčet ochranných známek, které požívají ochrany na území České republiky ( 2 zákona o ochranných známkách): a) národní ochranné známky zapsané v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze, b) mezinárodní ochranné známky zapsané v rejstříku mezinárodního úřadu duševního vlastnictví pro ČR podle Madridské dohody nebo Protokolu, c) známky Společenství známky zapsané v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM), d) všeobecně známé známky nejsou založené na zápisu do rejstříku, ale na faktickém užívání, kdy je všeobecně známo, že je označení užíváno ve vztahu k určitým výrobkům nebo službám určitého poskytovatele. Funkce ochranné známky Odlišit výrobky a služby jednoho subjektu od výrobků a služeb jiného subjektu. 1. HLEDISKA ZÁPISNÉ ZPŮSOBILOSTI OCHRANNÉ ZNÁMKY. V souladu s právní úpravou známkového práva se rozlišuje mezi absolutními důvody pro odmítnutí ochrany, které jsou veřejnoprávního charakteru (tzn. že postavení účastníků není 8

9 rovné, jedná se o důvody stanovené zákonem a nelze je obejít, postavení není rovné z toho důvodů, že zákon má vždy nadřazenou roli) a důvody relativními, které mají charakter soukromoprávní (tzn. účastníci mají stejná práva, tyto důvody lze určitými prostředky napravit, obejít, např. dohodou mezi jednotlivými účastníky). Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany Absolutní důvody pro odmítnutí ochrany jsou vyjmenovány v 4 zákona o ochranných známkách. Do rejstříku se nezapíše označení, které: a) není označením schopným zápisu do rejstříku ochranných známek tzn. nesplňuje definiční znaky ochranné známky, b) nemá rozlišovací způsobilost tzn. že hrozí nebezpečí záměny s již zapsanou ochrannou známkou, ochranná známka by proto měla být provedena, ztvárněna tak, aby svou formou a obsahem byla do té míry originální, že je schopna individualizovat jí označené výrobky a služby, c) je tvořeno výlučně označeními nebo údaji sloužícími v obchodě k určení druhu (např. světlé pivo, hořká čokoláda, autoservis), jakosti (např. standard, exklusive, speciál), množství (např. maxi, mikro, mini), účelu (napři. antikorozní), hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby (např. nonstop, night) nebo k označení jiných jejich vlastností je přípustný určitý stupeň opisnosti, který např. vyvolává pouze asociaci ve vztahu k výrobku nebo službě nebo čistě popisná označení, ale bez souvislosti k výrobkům a službám (např. Sahara pro kosmetické přípravky), d) je tvořeno výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých obchodních zvyklostech jedná se o běžná slova ze slovní zásoby (např. web, net, CZ), e) je tvořeno výlučně tvarem výrobku, který vyplývá z povahy samotného výrobku nebo který je nezbytný pro dosažení technického výsledku anebo dává výrobku podstatnou užitnou hodnotu označení tvořená výlučně tvarem výrobku nelze chránit jako ochrannou známku v případech, kdy je tvar výrobku obecně užíván (např. tvar pivní láhve, běžný tvar tužky pro psací potřeby) a dále v případech, kdy tvar výrobku 9

10 je podmíněn povahou výrobku (např. tvar tablety s mycím prostředkem do myček nádobí, tvar baterky pro kapesní svítilny), f) je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy jedná se o označení hanlivá, neslušná, pornografická, nemorální, symboly propagující nebo vyvolávající násilí, rasismus (např. vyobrazení hákového kříže, Ku-Klux-Klan), g) mohlo by klamat veřejnost, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobku nebo služby např. označení výrobku čistá vlna pro textilní výrobky, které obsahují i jiné látky nebo krabí kroketky pro vepřové maso, h) je přihlašováno pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisné označení, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ (např. označení na láhvi vína Francouzské víno, přičemž bylo vyrobeno v Austrálii, Skotská whisky, která byla vyrobena v České republice), i) obsahuje označení požívající ochrany podle článku 6ter Pařížské úmluvy, k jehož zápisu nebyl dán souhlas příslušnými orgány vztahuje se na použití zejména erbů, vlajek, a jiných znaků státní svrchovanosti, včetně zkratek nebo názvů mezinárodních, mezivládních organizací, pokud k jejich zápisu nebyl příslušnými orgány dán souhlas, j) obsahuje jiné znaky, emblémy a erby než uvedené v článku 6ter Pařížské úmluvy, jestliže jejich užití je předmětem zvláštního veřejného zájmu, ledaže by příslušný orgán dal souhlas k jeho zápisu (např. znaky obcí a krajů), k) které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženský symbol (např. křesťanský kříž, Davidova hvězda ), l) jehož užívání se příčí ustanovení jiného právního předpisu nebo je v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv např. zákon č. 60/2000 Sb., o ochraně olympijských symbolik, bez předchozího souhlasu Českého olympijského výboru nelze používat výrazy olympijský, olympiáda, m) jestliže je zjevné, že přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře smyslem je zamezit zápisu tzv. spekulativních ochranných známek, což znamená, že si ji přihlašovatel nechává zapsat, aby získal výhody z již zapsané ochranné známky s dobrým jménem, které je nově přihlašované označení podobné. 10

11 V rámci absolutních důvodů, které brání zápisu ochranné známky je nezbytné rozlišovat ty, které nelze překonat (tzn. označení nemůže být vůbec zapsáno do rejstříku) a těmi, které překonat lze (tzn. označení může být do rejstříku zapsáno jen při splnění určitých podmínek). V rámci řízení o přihlášce ochranné známky lze překonat pouze překážky spočívající v nedostatečné rozlišovací způsobilosti přihlašovaného označení. Takováto označení mohou být zapsaná do rejstříku, jestliže přihlašovatel prokáže, že příslušné označení užíváním v obchodním styku získalo před zápisem ochranné známky do rejstříku rozlišovací způsobilost pro jeho výrobky a služby. Přihlašovatel musí získání rozlišovací způsobilosti přihlašovaného označení pro své výrobky či služby prokázat předložením dokladů (např. objednávkami, fakturami, dodacími listy a propagačními materiály), z nichž je patrno, že toto označení užíval na svých výrobcích, popř. pro své služby právě přihlašovatel, a to již v době před zápisem ochranné známky. Relativní důvody pro odmítnutí ochrany Jedná se o vyloučení ze zápisu v důsledku kolize s právy třetích osob. V tomto případě již existuje starší shodná ochranná známka jiného vlastníka, co do vnějšího provedení, tak i do skupiny výrobků a služeb, pro něž je starší ochranná známka zapsaná. Zápisnou způsobilost v těchto případech lze získat, udělením písemného souhlasu majitele starší ochranné známky. Smyslem této úpravy je zabránit užívání shodného označení více osobami a tím i situaci, že spotřebitelé na trhu nebudou moci rozeznat původ výrobků a služeb. K relativním důvodům se řadí i případ, kdy přihlášku ochranné známky podal tzv. nehodný zástupce. V tomto případě přihlášku ochranné známky podal jednatel nebo zástupce majitele ochranné známky svým jménem a bez souhlasu majitele. Na základě námitek ze strany majitele nebude ochranná známka zapsaná. 2. VĚCNÝ PRŮZKUM (VEŘEJNOPRÁVNÍ A SOUKROMOPRÁVNÍ). Po formálním průzkumu a odstranění formálních vad se u přihlášky provádí věcný průzkum. Věcný průzkum individuální i kolektivní ochranné známky se provádí stejně. Průzkumový referent posoudí, zda přihlášené označení není vyloučeno ze zápisu, tzn. da není dán některý z absolutních důvodů odmítnutí ochrany nebo relativních důvodů odmítnutí ochrany. 11

12 Pro posouzení zápisné způsobilosti přihlašovaného označení, průzkumový referent provede rešerši. Vypracuje písemnou rešeršní zprávu, která je součástí spisu o ochranné známce. Zpráva obsahuje číslo spisu zkoumané přihlášky, popis rešeršního stavu, rozhodnutí průzkumového referenta, datum a podpis. V případě, že průzkumový referent v průběhu věcného průzkumu nalezne závady, bránící zápisné způsobilosti, vyzve přihlašovatele, aby ve lhůtě 2 měsíců nedostatky odstranil. V případě, že přihláška ochranné známky je bez formálních a věcných vad nebo byly nedostatky odstraněny, je bezodkladně přihláška postoupena ke zveřejnění ve Věstníku Úřadu. V tomto okamžiku končí práce průzkumového referenta. Zamítnutí a částečné zamítnutí přihlášky ochranné známky Pokud přihlašovatel ve stanovené době nedostatky přihlášky neodstranil přihláška ochranné známky se zamítne. V průběhu řízení je možné provést i částečné zamítnutí přihlášky ochranné známky. Toto se provádí v případech, kdy zápisně nezpůsobilá je jen část výrobků a služeb, pro které je ochranná známka přihlašována. Pokud přihlašovatel sám neprovede omezení seznamu výrobků a služeb, na základě výměru, kterým je informován o zápisné nezpůsobilosti kolizní části seznamu výrobků a služeb, vydá průzkumový referent pro kolizní část seznamu výrobků a služeb rozhodnutí o zamítnutí. Následně přihlášku s omezeným seznamem výrobků a služeb postoupí ke zveřejnění ve Věstníku. Rozhodnutí o zamítnutí musí obsahovat základní identifikační údaje o přihlášce ochranné známky, zdůvodnění zamítnutí a poučení o odvolání. Pokud přihlašovatel podá ve lhůtě 1 měsíce od doručení rozhodnutí rozklad (tzn. odvolá se proti rozhodnutí Úřadu), postoupí průzkumový referent spis se svým vyjádřením, odvolacímu oddělení. 3. SUBJEKT PRÁVA K OZ PŘIHLAŠOVATEL A MAJITEL OCHRANNÉ ZNÁMKY. Kdo může být vlastníkem ochranné známky? 12

13 V širším pojetí se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, která má způsobilost k právním úkonů (tzn. u fyzických osob dosažením 18 let a u právnických osob dnem zápisu), dále to může být stát nebo jeho orgány, různé instituce, nadace, sdružení, obce apod. Přihlášku ochranné známky může podat kterákoliv fyzická či právnická osoba, která má adresu či sídlo na území České republiky. Přihlašovatel může podat přihlášku osobně, nebo prostřednictvím svého zástupce. Zahraniční přihlašovatel, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky musí být v řízení před Úřadem zastupován advokátem nebo patentovým zástupcem s bydlištěm nebo sídlem v České republice. 4. FORMÁLNÍ PRŮZKUM A NÁLEŽITOSTI PŘIHLÁŠKY OCHRANNÉ ZNÁMKY. Po obdržení přihlášky ochranné známky je přidělena průzkumovému referentovi, který přihlášku podrobí formálnímu průzkumu, tzn. zjišťuje, zda přihláška splňuje formální náležitosti. Pokud přihláška obsahuje formální vady průzkumový referent vyzve dopisem přihlašovatele k jejich odstranění. Řízení o přihlášce se zastavuje v případech, kdy přihláška neobsahuje předepsané náležitosti a přihlašovatel je nedoplní ve stanovené lhůtě. Dále se také řízení o přihlášce zastaví v případě, že přihlašovatel nezaplatil v zákonem stanovené lhůtě (1 měsíc po podání přihlášky) správní poplatek za podání přihlášky ochranné známky. Náležitosti přihlášky: 1. žádost o zápis ochranné známky do rejstříku, 2. jméno a příjmení fyzické osoby a adresu místa jejího trvalého pobytu, popřípadě adresu pro doručování (v případě, že je odlišná od adresy místa trvalého bydliště), nebo obchodní firmu, popřípadě jiný název a sídlo, je-li přihlašovatelem právnická osoba, 3. znění či vyobrazení přihlašovaného označení, 4. seznam konkrétních výrobků či služeb, pro které je dané označení přihlašováno včetně uvedení tříd. 13

14 Přihláška se může týkat jen jedné ochranné známky!!! 5. MEZINÁRODNÍ ZNÁMKOVÉ TŘÍDĚNÍ VÝROBKŮ A SLUŽEB, OBRAZOVÉ TŘÍDĚNÍ. Niceská dohoda Niceská dohoda zavedla pro účely zápisu OZ jednotné mezinárodní třídění výrobků do 34 tříd (1 34) a služeb do 11 tříd (35 45). Třídění je vyhotoveno v jazyku anglickém a francouzském, přičemž oba texty mají stejnou platnost. Niceské třídění se skládá ze dvou částí. I. část obsahuje ve sloupcích řazená česká, anglická a francouzská hesla, včetně tzv. základního kódu Mezinárodního třídění výrobků a služeb a číselné označení třídy, vše je v abecedním uspořádání. český výraz anglický výraz francouzský výraz Na Internetové adrese Úřadu, je Niceské třídění rozděleno na 2 části, přičemž I. část je abecedně seřazená a dělí se na výrobky a služby. I. část obsahuje opět ve sloupcích řazená česká, anglická a francouzská hesla, základní kód a číselné označení třídy, vše v uspořádání podle tříd a v abecedním pořádku v každé třídě. 14

15 Výchozím jazykem pro abecední uspořádání je čeština. II. část je seřazená podle jednotlivých tříd a také se dělí na výrobky a služby Seznam tříd s vysvětlivkami naleznete na adrese Úřadu, (v kapitole ochranné známky, systém třídění, seznam výrobků a služeb s vysvětlivkami). Vídeňská dohoda Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Třídění představuje hierarchický systém, který vychází od obecného ke konkrétnímu a dělí všechny obrazové prvky na třídy, oddíly a sekce. Kde je to vhodné, obsahuje vysvětlivky týkající se buď třídění jako celku, nebo jakékoliv dané třídy, oddílu nebo sekce. Sekce jsou dvou druhů. Kromě hlavních sekcí zahrnuje sekce pomocné, určené pro obrazové prvky, které jsou již pokryty hlavní sekcí, ale považuje se za užitečné je pro účely hledání seskupit podle zvláštních tříd. Každá třída, oddíl a sekce je očíslována příslušným kódem. Třídění je vytvořeno v angličtině a francouzštině, přičemž oba texty jsou si rovnoprávné. Toto třídění se používá v případě rešerše ať pro úředníky Úřadu nebo pro přihlašovatele, který si provádí předběžnou sondáž, zda známka, kterou má v úmyslu přihlásit není podobná některé jiné již zapsané ochranné známce. Přehled základních tříd Vídeňského třídění Třída 1 Nebeská tělesa, přírodní jevy, zeměpisné mapy Třída 2 Lidské bytosti Třída 3 Zvířata Třída 4 Nadpřirozené bytosti, pohádkové, neobvyklé nebo neidentifikovatelné bytosti Třída 5 Rostliny Třída 6 Krajiny Třída 7 Stavby, vývěsní tabule, hrazení 15

16 Třída 8 Třída 9 Třída 10 Třída 11 Třída 12 Třída 13 Třída 14 Třída 15 Třída 16 Třída 17 Třída 18 Třída 19 Třída 20 Třída 21 Třída 22 Třída 23 Třída 24 Třída 25 Třída 26 Třída 27 Třída 28 Třída 29 Potravinářské výrobky Textilie, oděvy, šicí potřeby, pokrývky hlavy, obuv Tabák, kuřácké potřeby, zápalky, cestovní potřeby, vějíře, toaletní potřeby Potřeby pro domácnost Nábytek, sanitární zařízení Osvětlení, rádiové lampy, zařízení pro topení, vaření nebo mražení, pračky, sušičky Železářské zboží, nástroje, žebříky Stroje, motory, hnací stroje Telekomunikace, záznamy nebo reprodukce zvuku, počítače, fotografie, kinematografie, optika Hodinářské přístroje, klenoty, váhy a míry Doprava, vybavení pro zvířata Nádoby a obaly, vyobrazení různých výrobků Potřeby psací, kreslířské nebo malířské, kancelářské zboží, papírnické a knihkupecké výrobky Hry, hračky, sportovní potřeby, kolotoče Hudební nástroje a jejich příslušenství, hudební potřeby, zvony, obrazy, sochy Zbraně, střelivo, brnění Heraldika, mince, znaky, symboly Ornamentální motivy, plochy nebo pozadí s ornamenty Geometrické tělesa a obrazce Písma, číslice Nápisy v různých písmech Barvy 6. VZNIK A ZÁNIK PRÁVA K OCHRANNÉ ZNÁMCE, ZMĚNA VLASTNÍKA OCHRANNÉ ZNÁMKY. 16

17 Doba platnosti ochranné známky Zápis ochranné známky platí deset let ode dne podání přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad). Na žádost vlastníka ochranné známky se zápis obnoví vždy o deset let. Žádost o obnovu zápisu může být podána nejdříve ve lhůtě 12 měsíců před skončením doby platnosti ochranné známky, avšak nejpozději v den skončení doby platnosti. Vlastník ochranné známky je povinen za žádost o obnovu, zaplatit příslušný správní poplatek. V případě nezaplacení správního poplatku za podání žádosti o obnovu se na žádost hledí, jako by nebyla podána. Zákon o ochranných známkách umožňuje, aby vlastník ochranné známky podal žádost o obnovu zápisu ještě v dodatečné lhůtě šesti měsíců po uplynutí doby platnosti. Účelem této dodatečné lhůty je umožnit vlastníkovi ochranné známky, při dočasném opomenutí, zabránit zániku ochranné známky uplynutím doby platnosti. V případě, že vlastník ochranné známky využije této dodatečné šestiměsíční lhůty, je povinen zaplatit správní poplatek v dvojnásobné výši. Zánik ochranné známky Ochranná známka zaniká způsoby stanovenými zákonem o ochranných známkách, a jsou to tyto způsoby: 1) Uplynutí doby platnosti Pokud vlastník ochranné známky nepodal v zákonem stanovené lhůtě, ani v dodatečné lhůtě, po skončení doby platnosti ochranné známky, žádost o obnovu ochranné známky. 2) Vzdání se práv k ochranné známce Vlastník se může u Úřadu písemným prohlášením vzdát práv k ochranné známce v rozsahu všech výrobků či služeb, pro které byla ochranná známka zapsána, nebo některých z nich, účinky tohoto prohlášení nastávají dnem doručení prohlášení vlastníka ochranné známky Úřadu, toto prohlášení nelze vzít zpět. Úřad vyznačí vzdání se práv k ochranné známce v rejstříku a oznámí to ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen Věstník). 3) Zrušení ochranné známky Ke zrušení ochranné známky může dojít jen z důvodů, které nastaly po zápisu ochranné známky do rejstříku, a to: 17

18 a) pro neužívání ochranné známky po zákonem stanovenou dobu - je důvod pro zrušení jen tehdy pokud ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu pěti let řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, - užíváním se rozumí skutečné užívání na výrobcích nebo službách, které jsou běžným způsobem dostupné na trhu, nebo také fiktivní užívání, čímž je myšleno užívání v obchodní korespondenci, pro účely propagace (katalogy, reklamní účely), b) pro zdruhovění ochranné známky - v tomto případě, ochranná známka ztratila svou rozlišovací způsobilost, protože se v obchodním styku stala označením obvyklým pro ty výrobky a služby, pro které je zapsána, c) pro klamavost ochranné známky - v důsledku nesprávného užívání ochranné známky, došlo nebo by mohlo dojít ke klamání veřejnosti, ať již přímo vlastníkem ochranné známky nebo s jeho souhlasem, d) v případě užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním - tento důvod pro zrušení ochranné známky předpokládá existenci pravomocného soudního rozhodnutí, podle něhož je užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním. 4) Prohlášení ochranné známky za neplatnou Prohlášení ochranné známky za neplatnou je způsobem zániku ochranné známky, který se uplatní tehdy, je-li potřebné odstranit nežádoucí stav, který vznikl již samotným zápisem ochranné známky do rejstříku. Znamená to, že ochranná známka byla zapsána v rozporu s některým z důvodů pro odmítnutí ochrany. Na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou se pohlíží, jako by nikdy nebyla zapsána. Existuje-li důvod pro neplatnost pouze ve vztahu k některým výrobkům a službám, pro které byla ochranná známka zapsána, je ochranná známka prohlášena za neplatnou pouze pro tyto výrobky nebo služby. 18

19 Změna vlastníka ochranné známky Právo nakládat s ochrannou známkou zahrnuje zejména možnost poskytnout k ní licenci, požádat o přepis vlastníka ochranné známky nebo ochrannou známku zastavit. Převod práv k ochranné známce Vlastník může převést ochrannou známku na kohokoliv, kdo má způsobilost k právním úkonům (u fyzických osob dosažením 18 let, u právnických osob dnem vzniku). Na nabyvatele přechází všechna práva a povinnosti původního vlastníka ochranné známky. Převod se provádí na základě písemné smlouvy, ve které se stanoví, zda se jedná o úplný nebo částečný převod práv. Účinky vůči třetím osobám z převodu práv k ochranné známce, nabývají účinnosti (tzn. začínají platit) až dnem zápisu v rejstříku. Žádost o zápis převodu do rejstříku může podat kterýkoliv účastník smlouvy, za tento úkon se platí správní poplatek. Převod práv je možný i bez ohledu na podnik, tzn. zda zrovna probíhá zrušení, prodej nebo převod podniku, jelikož práva k ochranné známce nezanikají. V případě, že je na podnik vyhlášen konkurz je nezbytné, aby správce konkurzní podstaty souhlasil s převodem práv na jiný subjekt, bez jeho souhlasu nelze provést zápis převodu. Tato skutečnost se týká i případu, že smlouva byla podepsaná před vyhlášením konkurzu. Přechod práv k ochranné známce Vlastnická práva přecházejí na právního nástupce (např. při sloučení a splynutí podniku nebo při úmrtí vlastníka). Žádost o zápis podává pouze právní nástupce (tzn. ten na koho práva přecházejí), tato žádost není zpoplatněna. Přepis práv k ochranné známce Vlastník ochranné známky zapsané v unijní zemi Pařížské úmluvy může podat u soudu návrh na určení práva (tzn. na vyznačení změny vlastníka ochranné známky), byla-li ochranná známka zapsána na jméno obstaravatele (což může být - obchodního zástupce, zprostředkovatele, který na základě smluvního vztahu a dohodnutých podmínek hájí obchodní zájmy vlastníka ochranné známky). Soud na základě svého rozhodnutí musí konstatovat, že obstaravatel využil svého postavení a zapsal ochrannou známku na své jméno a naplnil tak 19

20 skutkovou podstatu nevěrného agenta a dopustil se tak podvodu či získal jednostrannou výhodu. Vlastnické právo mění už pravomocné rozhodnutí soudu. Na základě pravomocného rozhodnutí soudu Úřad na žádost vyznačí změnu vlastníka OZ v rejstříku a tuto skutečnost zveřejní ve věstníku Úřadu. Licenční smlouva Vlastník ochranné známky má právo udělit licenci k ochranné známce na základě licenční smlouvy uzavřené podle Obchodního zákoníku, který obsahuje úpravu licenční smlouvy pro předměty průmyslového vlastnictví jako zvláštní smluvní typ ( 508 a následující Obchodního zákoníku). Licenční smlouvou vlastník ochranné známky většinou za úplatu poskytuje nabyvateli licence právo užívat ochrannou známku, a to ve sjednaném rozsahu (tzn. pro všechny výrobky a služby, pro které byla zapsána nebo pro jejich část) a na sjednaném území (na celém území České republiky nebo jen ve vymezené lokalitě). Poskytnutím licence nedochází ke změně vlastníka ochranné známky, nabyvatel licence pouze získává právo ochrannou známku využívat. Licence může být poskytnuta jako výlučná nebo nevýlučná. Nestanoví-li smlouva jinak, platí, že licence je poskytnuta jako nevýlučná, tzn. vlastník ochranné známky je nadále oprávněn k užívání ochranné známky a k poskytnutí práva užívat ochrannou známku další osobě. Licenční smlouva musí být v písemné formě a účinnosti vůči třetím osobám nabývá až zápisem do rejstříku. Jiná práva k ochranným známkám Ochranná známka může být předmětem zástavního práva či exekuce a může být zahrnuta do konkurzní podstaty v konkurzním řízení nebo do seznamu majetku v řízení o vyrovnání. Tato práva se zapisují do rejstříku na žádost. 7. PRÁVA A POVINNOSTI MAJITELE OCHRANNÝCH ZNÁMEK, OMEZENÍ A VYČERPÁNÍ PRÁV Z OCHRANNÉ ZNÁMKY. 20

21 Práva z ochranné známky Práva z ochranné známky náležejí pouze vlastníku ochranné známky a působí vůči všem, kteří by chtěli do jeho práv zasáhnout. Práva vlastníka ochranné známky vznikají dnem zápisu ochranné známky do rejstříku. Zákon o ochranných známkách vymezuje práva vlastníka ochranné známky jednak pozitivně, tzn. výčtem činností, ke kterým je z hlediska vlastnického práva oprávněn a jednak negativně, tzn. výčtem činností, které může vlastník zakázat třetím osobám, aby konaly. Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro které je chráněna. Vlastník ochranné známky může zejména označovat ochrannou známkou své výrobky a jejich obaly, nabízet pod tímto označením výrobky, uvádět je na trh nebo je skladovat za tímto účelem, nabízet či poskytovat služby pod tímto označením, dovážet nebo vyvážet výrobky pod tímto označením a užívat tohoto označení v obchodních listinách a reklamě. Vlastník ochranné známky je oprávněn spolu s ochrannou známkou používat také označení. Toto označení, je také ochranným prvkem, a to proto, aby nedošlo ke zdruhovění ochranné známky. Vlastník zapsané ochranné známky prokazuje své právo výpisem z rejstříku, popř. osvědčením o zápisu. Právu vlastníka užívat ochrannou známku odpovídá také právo domáhat se zákazu takových jednání třetích osob, které v obchodním styku užívají bez jeho souhlasu označení: a) shodné s ochranou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána, b) shodné nebo podobné s ochrannou známkou pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, za předpokladu pravděpodobnosti záměny ze strany veřejnosti, c) shodné nebo podobné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsaná, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo ji bylo na újmu. 21

22 Užívání ochranné známky Pokud do 5 let od zápisu nezačal vlastník ochranné známky řádně užívat ochrannou známku pro výrobky nebo služby, pro které je ochranná známka zapsána nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, podléhá ochranná známka následkům z neužívání ochranné známky, ledaže pro neužívání existují řádné důvody. Za řádné důvody zákon považuje: b) užívání ochranné známky v podobě, která se od podoby zapsané ochranné známky liší prvky, které nemění její rozlišovací způsobilost, c) pokud je ochranná známka umísťována na výrobcích nebo jejich obalech pro účely vývozu. Užívání ochranné známky na základě licenční smlouvy a užívání kolektivní ochranné známky osobou, která má oprávnění ji užívat, se považuje za užívání vlastníkem. Následky neužívání ochranné známky Ochranná známka nemůže být prohlášena za neplatnou z důvodu existence starší ochranné známky, pokud tato starší ochranná známka nesplňuje podmínky užívání. Pokud není starší ochranná známka užívána může být toto neužívání důvodem pro zrušení ochranné známky buď v plném rozsahu nebo částečně, pro tu část výrobku a služeb pro které není užívána. Pokud není starší ochranná známka užívána pro některé výrobky a služby, pro které byla zapsaná, může být její existence důvodem pro prohlášení pozdější ochranné známky za neplatnou jen v rozsahu výrobků a služeb, pro které je starší ochranná známka užívána. Omezení účinku ochranné známky Vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat určitá jednání, která by jinak mohla být charakterizována jako porušování práv vlastníka ochranné známky. Vedle omezení vyplývající ze smluvní licence jsou práva vlastníka omezena tzv. licencí zákonnou. Udělení zákonné licence se v případě ochranných známek příliš nevyskytuje (je ojedinělé), zákonná licence se spíše uplatňuje u ostatních předmětů průmyslového práva hlavně u vynálezů. Zákonná licence se používá, v případě, že zajištění užívání chráněného předmětu je ve veřejném zájmu. 22

23 Vlastník ochranné známky nemůže v obchodním styku zakázat třetím osobám užívání stanovených údajů, pokud jejich užívání je v souladu s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. Jedná se o užívání jména a příjmení třetích osob, jejich obchodní firmy nebo názvu nebo adresy. Dále jde o údaje týkající se druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby výrobku nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností. Třetí osobě nelze zakázat užívání označení nezbytného k určení účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů. Vlastník ochranné známky je také povinen strpět užívání shodného nebo podobného označení, jestliže práva k tomuto označení vznikla před podáním přihlášky a užívání tohoto označení je v souladu s právem České republiky. Jedná se o omezení práv vlastníka ochranné známky právem tzv. předchozího uživatele. Vyčerpání práv z ochranné známky Zákon o ochranných známkách upravuje institut tzv. vyčerpání práv z ochranné známky, podle něhož vlastník ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívaní své ochranné známky na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh v České republice nebo v členském státě Evropského společenství, ať již vlastníkem samotným nebo s jeho souhlasem. Toto omezení neplatí, pokud má vlastník řádné důvody k tomu, aby bránil pozdějšímu využití výrobků, zejména pokud se stav výrobků po jejich uvedení na trh změnil nebo zhoršil. Omezení práv z kolektivní ochranné známky Kolektivní ochranná známka nemůže být předmětem licence, nemůže být poskytnuta jako zástava a nemůže být převedena na jinou osobu. 8. OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI ROZHODNUTÍ ÚŘADU, NÁMITKY, NÁVRH NA ZRUŠENÍ NEBO PROHLÁŠENÍ NEPLATNOSTI OCHRANNÉ ZNÁMKY. Připomínky (nejsou opravným prostředkem!!!) 23

24 Kdokoliv může do doby zápisu ochranné známky do rejstříku podat k Úřadu písemné připomínky založené zejména na absolutních nebo relativních důvodech odmítnutí ochrany. Úřad k připomínkám přihlédne při rozhodování o zápisu ochranné známky do rejstříku. Osoba, která podala připomínky, se nestává účastníkem řízení, ale Úřad ji vyrozumí o výsledku posouzení jejich připomínek. Přihlašovatel musí být Úřadem o připomínkách a výsledku jejich posouzení vyrozuměn a má právo se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřit. Informace o ochranných známkách jsou k dispozici na stránkách Úřadu. Námitky Oprávněné osoby mohou podat u Úřadu námitky ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění přihlášky. Tuto lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Námitky musejí být podány písemně a musejí být odůvodněny a doloženy důkazy. K doplnění námitek a k důkazům předloženým na jejich podporu po lhůtě 3 měsíců Úřad nepřihlíží. Spolu s námitkami je namítající povinen zaplatit správní poplatek. Není-li tento poplatek zaplacen, považují se námitky za nepodané. Námitky musí obsahovat: minimálně údaje umožňující identifikaci osoby, jež námitky podává, tj. údaje o názvu a adrese sídla nebo jménu, příjmení a adrese trvalého pobytu podatele námitek, dále spisovou značku a datum zveřejnění přihlášky, proti níž námitky směřují, údaje o přihlašovateli a znění či zobrazení napadeného označení, označení výrobků a služeb, jichž se námitky týkají, včetně jejich tříd podle mezinárodní klasifikace. Oprávněnou osobou, která je oprávněna podat námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku je osoba, která je: vlastníkem nebo přihlašovatelem starší ochranné známky, jehož starší ochranná známka je shodná či podobná se zveřejněným označením, které je přihlašováno pro shodné či podobné výrobky nebo služby a přitom z hlediska veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny, 24

25 vlastníkem nebo přihlašovatelem starší ochranné známky, jehož starší ochranná známka je shodná či podobná se zveřejněným označením, které sice není přihlašováno pro podobné výrobky nebo služby, avšak jde o starší ochrannou známku, která má v České republice dobré jméno a užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jí bylo na újmu, vlastníkem starší všeobecně známé známky, která je shodná či podobná se zveřejněným označením a která je přihlašována pro shodné či podobné výrobky nebo služby a přitom z hlediska relevantní veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny se zveřejněným označením; pravděpodobností záměny se rozumí i pravděpodobnost vyvolání představy o souvislosti (asociace) se starší ochrannou známkou, vlastníkem starší všeobecně známé známky, která je sice shodná či podobná se zveřejněným označením a která však není přihlašována pro shodné či podobné výrobky nebo služby, pro které je starší všeobecně známá známka chráněna. Jde však o starší všeobecně známou známku, která má v České republice dobré jméno, námitka se však bude pokládat za oprávněnou pouze za předpokladu, že užívání přihlašovaného označení ve vztahu k uplatňovaným výrobkům či službám by ukazovalo na vztah k vlastníku všeobecně známé známky, Dobré jméno (dobrá pověst, renomé) je u ochranné známky vyjádřením toho, že široká veřejnost známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, které od výrobků nebo služeb touto známkou označených očekává a věnuje ji svou důvěru. Známka s dobrým jménem je známkou natolik silnou, že odlišuje jejího vlastníka od jiných osob, bez omezení na určitý druh zboží nebo služeb, a to i v tom případě, není-li zapsána. Známka s dobrým jménem tedy může být jak ochrannou známkou formálně registrovanou, tak známkou všeobecně známou. V tomto směru, se oproti předchozí právní úpravě, v souvislosti se zavedením ochranné známky s dobrým jménem, zúžilo vymezení pojmu všeobecně známé známky. vlastníkem nebo přihlašovatelem starší ochranné známky Společenství, která je shodná nebo podobná s přihlašovaným označením, které má být sice zapsáno pro ne podobné 25

26 výrobky či služby, avšak tato starší ochranná známka Společenství má na území Evropského společenství dobré jméno a užívání přihlašovaného označení by bez řádného důvodu nepoctivě těžilo z její rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména nebo by jí bylo na újmu, vlastníkem nebo přihlašovatelem ochranné známky zapsané v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, pokud přihlášku na stejnou ochrannou známku na své jméno a bez souhlasu vlastníka podal zástupce, zprostředkovatel, obstaravatel nebo jiná osoba pověřená hájit hospodářské zájmy vlastníka ochranné známky, zákon v tomto případě uvádí výjimku pro případ, kdy by tento obstaravatel své jednání řádně odůvodnil, uživatelem nezapsaného označení užívaného zejména v obchodním styku pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné nebo podobné s přihlašovaným označením, pokud takové označení nemá jen místní dosah a pokud právo k tomuto označení vzniklo před podáním přihlášky ochranné známky. Tímto ustanovením se sleduje i ochrana označení chráněných zvláštními předpisy, jako je zákon o drahách, o ekologickém zemědělství, o vinohradnictví a vinařství a předpisy o nekalé soutěži, fyzickou osobou, jejíž právo na jméno a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osobou oprávněnou uplatňovat tato práva na ochranu osobnosti. Námitky bude oprávněna podat tedy i fyzická osoba, jejíž jméno a příjmení nebo vyobrazení, popřípadě pseudonym, jsou shodné či zaměnitelné se zveřejněným označením, jestliže zápis tohoto označení do rejstříku může zasáhnout do jejích práv na ochranu osobnosti, osobou, které náležejí práva k autorskému dílu, pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno. Autorské dílo bude v případě jeho neoprávněného užití dotčeno, jestliže bude užito bez svolení autora nebo toho, jemuž náležejí práva k autorskému dílu, je-li shodné či zaměnitelné se zveřejněným označením. Osobou, která může podat tyto námitky, je jak sám autor, tak i jeho právní nástupce, popřípadě ochranná organizace oprávněná spravovat autorova práva, 26

27 vlastníkem staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud tato práva mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena. Aplikace tohoto ustanovení bude přicházet v úvahu nejčastěji u průmyslových vzorů. V případě podání námitek z tohoto důvodu je jejich podatel povinen předložit důkaz o tom, že je ke dni priority přihlašovatele ochranné známky skutečně majitelem platného práva k danému předmětu průmyslového vlastnictví, např. že je majitelem patentu nebo registrovaného průmyslového vzoru, užitného vzoru, jehož vnější vzhled je užit ve zveřejněném označení, podnikatelem, jehož obchodní firma, popřípadě název, pod nímž podniká, nebo označení jeho provozovny či organizační jednotky jeho podniku jsou shodné či podobné s přihlašovaným označením. To však za podmínky, pokud tato práva vznikla před podáním napadené přihlášky ochranné známky, popřípadě pokud by tato práva byla užíváním přihlašovaného označení dotčena. To by přicházelo v úvahu zejména tehdy, jestliže podnikatel vyrábí stejné nebo podobné výrobky, nebo poskytuje stejné nebo podobné služby, pro které je zveřejněné označení přihlášeno, nebo jsou takové výrobky předmětem jeho obchodní činnosti, osobou, ať již fyzickou či právnickou, která je podáním přihlašovaného označení, přihlašovaného nikoliv v dobré víře, dotčena ve svých právech. Nedostatek dobré víry je v tomto případě řazen mezi relativní důvody zápisné způsobilosti. Přitom tentýž důvod uvádí zákon i mezi absolutními překážkami zápisné způsobilosti, kdy sám Úřad průmyslového vlastnictví zkoumá, zda přihláška zřejmě nebyla podána v dobré víře. Pro majitele starších práv je velice důležité sledovat lhůtu k podání námitek, jelikož v některých případech je jedinou formou ochrany proti označením, která zasahují do jejich práv. Například držitel nezapsaného označení nemá možnost po zápisu kolidující známky do rejstříku dosáhnout z tohoto titulu jejího výmazu, dosažení výmazu je pouze v rámci správního řízení. 27

28 Řízení o námitkách Úřad řízení o námitkách zastaví v případě, že důvod podání námitek odpadl. Rozhodnutí o zastavení řízení Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu. Úřad námitky zamítne, pokud nebyly podány v zákonné lhůtě 3 měsíců nebo nebyly námitky podány oprávněnou osobou nebo nebyly uvedeny důvody podání námitek či nebyly doloženy důkazy. Pokud Úřad řízení o námitkách nezastaví nebo námitky nezamítne, vyrozumí přihlašovatele o obsahu námitek a stanoví mu lhůtu, ve které se může k námitkám vyjádřit. Pokud se přihlašovatel ve stanovené lhůtě k námitkám nevyjádří, Úřad námitky projedná podle jemu dostupné dokumentace. Úřad může také vyzvat namítajícího a přihlašovatele, aby se ve stanovené lhůtě pokusili o námitkách dohodnout, pokud se dohodnou a jsou námitky vzaty zpět, úřad řízení o námitkách zastaví. Úřad námitky zamítne, zjistí-li, že přihlašovaná ochranná známka nezasahuje do zákonem chráněných starších práv třetích osob. Zjistí-li Úřad v průběhu řízení o námitkách, že přihlašovaná ochranná známka nesplňuje podmínky pro zápis jen pro některé výrobky a služby, pro které byla podaná přihláška, přihlášku zamítne v rozsahu těch výrobků a služeb, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu. Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu písemné vyhotovení rozhodnutí o zamítnutí přihlášky nebo rozhodnutí o zamítnutí námitek. Úřad údaje o zamítnutí přihlášky nebo zamítnutí námitek zveřejní ve věstníku. Zrušení Úřad zruší ochrannou známku v řízení zahájeném na návrh třetí osoby, jestliže ochranná známka nebyla po nepřetržitou dobu 5 let řádně užívána pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, a pro neužívání neexistují řádné důvody; k užívání, které bylo zahájeno, popřípadě v němž bylo pokračováno po pětiletém neužívání ochranné známky ve lhůtě 3 měsíců před podáním návrhu, se nepřihlíží, pokud přípravy pro 28

29 započetí užívání nebo pokračování v užívání nastaly až poté, co se vlastník dozvěděl o tom, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky, se ochranná známka stala pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, v důsledku činnosti nebo nečinnosti svého vlastníka, označením, které je v obchodě obvyklé, souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, může vést ke klamání veřejnosti, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb. V řízení zahájeném na návrh podaný do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí, podle něhož je užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním, Úřad tuto ochrannou známku zruší. Lhůtu k podání návrhu na zrušení nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. Je-li důvod zrušení pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které je ochranná známka zapsána, Úřad ochrannou známku zruší v rozsahu těchto výrobků nebo služeb. Neplatnost Úřad v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu prohlásí ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s 4 (absolutní důvody zápisné nezpůsobilosti) nebo 6 (starší ochranná známka). Byla-li ochranná známka zapsána v rozporu s 4 písm. b) (rozlišovací způsobilost) nebo c) (označení druhu, jakosti, množství.) anebo d) (obvyklé v běžném jazyce), nebude prohlášena za neplatnou, pokud v důsledku užívání získala po svém zápisu rozlišovací způsobilost pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána. Úřad prohlásí ochrannou známku za neplatnou rovněž v řízení zahájeném na návrh oprávněné osoby a z důvodů v tomto ustanovení uvedených. Na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, se hledí, jako by nikdy nebyla zapsána. Ochranná známka může být prohlášena za neplatnou i poté, co se jí vlastník vzdal nebo co zanikla uplynutím doby platnosti. 29

30 Existuje-li důvod neplatnosti pouze ve vztahu k některým z výrobků nebo služeb, pro které byla ochranná známka zapsána, je ochranná známka prohlášena za neplatnou pouze pro tyto výrobky nebo služby. Návrh na zrušení nebo prohlášení neplatnosti Návrh na zrušení ochranné známky nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou se podává písemně a musí být odůvodněn a doložen důkazy. Považuje se za podaný až po zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu. Náležitosti návrhu na zrušení ochranné známky nebo prohlášení ochranné známky za neplatnou týkající se údajů o účastnících řízení a údajů o ochranné známce stanoví prováděcí právní předpis. Úřad vyzve vlastníka ochranné známky, aby se k návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti vyjádřil. Nevyjádří-li se vlastník ochranné známky ve stanovené lhůtě, Úřad rozhodne podle obsahu spisu. PRŮMYSLOVÝ VZOR Dle zákona č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) průmyslovým vzorem vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení, b) výrobkem průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů, c) složeným výrobkem výrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují rozebrání a nové sestavení výrobku, d) původcem průmyslového vzoru ten, kdo průmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností, spolupůvodcem průmyslového vzoru ten, kdo se podílel na tvůrčí činnosti, při níž byl průmyslový vzor vytvořen. 30