PhDr. Marie Farková ÚVOD DO PSYCHOLOGIE VYSOKÁ ŠKOLA J.A. KOMENSKÉHO

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PhDr. Marie Farková ÚVOD DO PSYCHOLOGIE VYSOKÁ ŠKOLA J.A. KOMENSKÉHO"

Transkript

1 PhDr. Marie Farková ÚVOD DO PSYCHOLOGIE VYSOKÁ ŠKOLA J.A. KOMENSKÉHO Praha 2002

2 PhDr. Marie Farková ÚVOD DO PSYCHOLOGIE Vysoká škola J. A. Komenského Počet stran 104 Vydání I. Praha 2002 Vydavatel: Vysoká škola J.A. Komenského Tržiště 20, Praha 1 Malá Strana vsjak@vsjak.cz Internet: 2

3 OBSAH 1. STRUČNÝ VÝVOJ PSYCHOLOGICKÝCH NÁZORŮ Psychologické názory přírodně žijících národů Psychologické názory ve starém Egyptě, Indii, Číně Psychologické názory ve starém Řecku Psychologické názory v mysticismu a křesťanství Psychologické názory renesance, humanismu, empirismus a asocianismus, psychologie bez duše, vývojové teorie Vznik psychologie jako vědy Psychoanalýza Personalismus Gestaltismus Topologická psychologie Pokusy o integraci směrů Humanistická psychologie Kognitivní psychologie ZÁKLADNÍ POJMY PSYCHOLOGIE Předmět psychologie, postavení v systému věd, obory psychologie Racionálně kognitivní psychické procesy Procesy názorného poznávání Procesy myšlení Pozornost Procesy paměti Mechanismy ovlivňující charakter psychického vývoje ÚVODNÍ POZNATKY PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI Imaginativně emotivní funkce osobnosti Emoce Motivace, motivy Vůle (bulie) Schopnosti Jáství Osobnost Teorie osobnosti Poruchy osobnosti 74 3

4 4. ÚVODNÍ POZNATKY ZE SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Sociální podmíněnost vývoje psychiky Determinace psychiky sociálními fakty Genetická sociální psychologie a význam interakcí Kulturně-historická (instrumentální) koncepce psychiky Procesy socializace, sociální učení a sociální interakce Socializační procesy Sociální učení Sociální interakce Sociální percepce Vnímání jiných osob Imterpersonální přitažlivost Předsudky Komunikace Verbální komunikace Neverbální komunikace Malé sociální skupiny Makrosociální jevy 105 4

5 1. STRUČNÝ VÝVOJ PSYCHOLOGICKÝCH NÁZORŮ V této kapitole nahlédneme do dějin vývoje názorů na psychologii od přírodně žijících národů, přes poznatky starověkých kultur (Egypt, Indie, Čína), pozornost budeme věnovat starořeckým myslitelům. Pak se dotkneme psychologických názorů v mysticismu a křesťanství. Přes tradice racionalismu, asocianismus, empirismus, psychologii bez duše, německý romantismus, vliv Darwinovy vývojové teorie, poznatky neurofyziologie vstoupíme společně na práh vzniku psychologie jako vědeckého oboru. Zde se již budou profilovat jednotlivé směry v psychologii: psychoanalýza, behaviorismus, tvarová psychologie, humanistická psychologie, transpersonální psychologie, kognitivistická psychologie Psychologické názory přírodně žijících národů Otázky po zdroji života, smyslu bytí, štěstí, zaměstnávaly myšlení lidí od nejstarších dob. V rámci animistických pojetí světa, které byly patrně historicky nejpůvodnější formou přirozených náboženství, vznikají první teorie duševního života člověka. Zcela určitě ve srovnání s dnešní dobou se nám může jevit jejich poznání nedokonalé. Antropolog E. B. Taylor se zabýval psychologií přírodně žijících národů. Východisky jsou zde otázky, co je to život, smrt, spánek, mdloba. Život tyto národy spojovaly s přítomností něčeho, co tělo oživuje. Tento činitel se zároveň vytrácí tehdy, jestliže člověk přestává dýchat a zemře (představa dechové duše). Neztrácí se však zcela existuje dál ve snech a představách osob, které zemřelého znaly jako jeho obraz (představa stínové duše). Člověk, který ztratil vědomí a pak jej opětovně nabyl, byl pojímán jako osoba, která na chvíli zemřela. Dechové a stínové duši byly přisuzovány atributy nesmrtelnosti, nehmotnosti či jemné hmotnosti a nezávislosti na těle. Duše v těle člověka jen přebývá jako nositelka života (patří k němu funkce vnímání, myšlení, cítění, jednání, neboť mrví lidé se nehýbou, necítí). V souvislosti s tím pak vznikaly představy o posmrtném životě, které byly často spojovány se strachem z mrtvých. Podle Wilhelma Wundta (1913) lze pojetí duše u různých národů rozdělit do čtyř skupin: 1) tělesná duše analogická tělu, složená z jiné, obvykle velmi jemné látky 2) dechová duše má vlastnosti neviditelného vánku (stoa) 3) stínová duše má vlastnosti stínu (éterické pojetí duše) 4) duchová duše má znaky nehmotného přízraku Duch, duše, dech, stínová duše Stoa 5

6 Eidolon Nejstarší názory na duševní život nebyly vždy jednotné, nebyly vždy doprovázeny vírou v nesmrtelnost a nehmotnost duše. Přítomnost duše v těle byla také vázána na jeho různá místa (hlava, srdce, játra), na různé tělesné substance (krev), někdy i na zcela zvláštní orgány či partie těla např. u některých přírodně žijících národů v Austrálii je duše lokalizována do tukového polštáře obklopujícího ledviny. U Eskymáků a Maorů byl za duši člověka pokládán i jeho stín, některé národy rozšiřují duši i na věci, protože mrtví vystupovali ve snech s různými předměty (třeba zbraněmi). Historicky původní pojetí duše starých Řeků dechová duše je zobrazena jako eidolon obraz mrtvého, vystupující z jeho úst s posledním vydechnutím spolu s obrazem jeho kopí a štítu (zobrazeno na antické amfoře z doby cca kolem roku 500 př. n. l.). Jedná se o pojetí duše jako éterického dvojníka, velmi rozšířené v naivním okultismu. Pojetí duše jako zvláštní substance se udrželo v podstatě až do 19. století, bylo opuštěno až pod vlivem poznatků přírodních věd. K prvnímu pojetí spojení duševního života s činností mozku dospěl řecký lékař Alkmaion v 5. století před naším letopočtem, když zjišťoval závislost změn v duševním životě člověka na poraněních mozku Psychologické názory ve starém Egyptě, Indii, Číně Názory starých Egypťanů na duševní život se vytvářely v rámci tehdejšího náboženství a zůstaly zachovány v papyrech, v hieroglyfech na sloupech a zdech chrámů, hrobek a pyramid. Závažné informace v tomto smyslu přinesly tzv. Knihy mrtvých text berlínského historického papyru z období 5. dynastie Rozhovor životem unaveného se svou duší, který je pokládán za sebeanalytickou konfrontaci vzdělaného Egypťana se svým nevědomím. Za centrum duševního života bylo pokládáno srdce. To bylo při posledním soudu váženo proto také při balzamování vyjmuto a ukládáno zvlášť a shledáno buď lehkým, nebo těžkým (obtěžkaným hříchy). Oduševnělost byla přiznávána také kostem a krvi. Na člověku rozeznávali kněží a teologové, kteří psychologické myšlenky vytvářeli, sedm principů: 1. fyzické tělo, 2. zvláštní nehmotné tělo, které je obrazem těla hmotného, 3. animální nižší duši vázanou na krev, 4. duši ( Ba ), 5. životní sílu ( Ach ), 6. duchovní duši, 7. božského ducha. 6

7 Spojení mezi okolní realitou a duchovním (božským) světem bylo přikládáno očím proto také oči byly zvýrazňovány jak živými Egypťany při líčení, tak posmrtně v sarkofágu či v zobrazení postav na hieroglyfech. Pramenem poznatků o názorech na duševní život člověka ve filosofických a náboženských soustavách kultury staré Indie jsou védy nejstarší písemné památky asi z období kolem roku 1200 př. n. l. Pro indickou kulturu platí, že parapsychologické jevy (telepatie) jsou pokládány za normální, uznává se úzké sepětí mysli a těla, vypracovávají se podrobné metody výcviku psychických sil až k dosahování nadpřirozených stavů a schopností. Metodickou cestou staroindické psychologie je důsledné vnitřní zření, spojené s metodami koncentrace mysli a meditace v rovině psychické a regulací dýchání v určitých pózách v rovině fyziologické. Důležitým znakem indické psychologie je průběžný paralelismus individuálních a kosmických principů, který je zakořeněn v pradávném učení o magické identitě člověka a vesmíru. Životní síla asu je spojována s dechem života a s životem vůbec, ale také s myslí manas. Jóga je systém psychofyziologických technik k dosažení nadvědomí (spojení s kosmem) a nadpřirozených schopností, který má osm článků: zdrženlivost, pozorování, tělesné polohy (asány), techniky dýchání (pranájámy), zvnitřnění, soustředění, meditaci a sjednocující kontemplaci s vrcholem probuzení hadí síly. V kontemplaci naráží subjekt na hlubiny duše a jejich pozvednutím povyšuje trvale své vědomí, aby tak dosáhl zážitkové jednoty s kosmickým duchem a tak i konečného osvobození od přeludů tohoto světa. Zvláštní druh indické psychologie reprezentuje systém eticko psychologického vědění abhidhamma používaný dvacet pět století jako podklad buddhistických technik školení mysli, meditace, psychohygieny a psychoterapie. Vychází z pozorování prožitků a jejich souvislostí. Dosažení již zmíněného zbavení se přeludů světa je možné buď askezí (zavržení potěšení a fyzických slastí), druhou cestou je tantra fascinace láskou a rozkoší (tantrik se učí hrát si s pocity, prostřednictvím intenzivního prožívání objevuje vzájemnou závislost rozkoše a bolesti). Zenbuddhismus (původně metoda meditace buddhistických sekt v Číně a Japonsku) je zaměřen na sebezdokonalování prostřednictvím psycho-fyzického uvolňování a poznávání, které vrcholí ve stavu náhlého osvícení, ve kterém se hroutí konvenční pravdy jako umělé konstrukce reality. Základním smyslem zenu je tedy jakési poznání, že všechno je jinak. Jesuitský misionář H. E. Lassale zjistil, že metoda zvaná zazen (subjekt se v pozici meditujícího Budhy ztotožňuje se svým dýcháním) je použitelná pro jakýkoli duchovní vývoj, a zavedl proto její používání i v katolických klášterech, kde se pěstují duchovní cvičení poprvé 7 Asu, manas Abhidhamma Zazen

8 v bavorském františkánském klášteře v Dietfurthu roku Do západní kultury intervenuje jako protiklad také metoda tzv. transcendentální meditace, při které dochází stejně jako v zazenu ke změnám v projevech elektrické aktivity mozku, ke stavům osvícení a k celkovým pozitivním psychofyziologickým účinkům. I ve staré Číně se psychologické názory vyvíjely především v rámci náboženských a eticko náboženských systémů. Jednou z předních osobností starých čínských kultur je Kung-fu-tse čili Konfucius (5. století př. n. l.). Je to tvůrce racionální etiky, založené na sladění vpravdě dobrého a vpravdě užitečného, který podal psychologicky hluboce založenou analýzu morálních vlastností jako je věrnost, spolehlivost, spravedlivost a další, a svědomí i dodnes platných zásad jednání a fungování mezi-lidských vztahů. Vytvořil tak první praktickou charakterologii. Další výraznou osobností byl Konfuciův současník Laotse, autor knihy Tao-te-king Kniha o tao a ctnosti. Konfucianistický a taoistický postoj k životu lze srovnat například takto (autor Lin Yutang 1936): Konfucianistický postoj k životu je pozitivní, taoistický negativní, konfucianismus je svým učením o správném chování zajímavý pro prosté lidi a pro morálku středních vrstev, zatímco taoismus svým požadavkem návratu k přírodě je podezřelý. Zatímco konfucianismus je až příliš realistický, taoismus zastupuje romantickou školu v čínském myšlení. Jang, jin Třetím pramenem staročínské psychologie je Čou-jen (kolem roku 300 př. n. l), autor nauky o dvou protikladných světových principech mužském jang a ženském jin, jejichž poměrem v objektech a vzájemnou interakcí se vysvětluje veškeré dění. V psychologické rovině tomu odpovídá asimilace nevědomí ve vědomí, zejména pak ženský archetyp animy ve vědomí muže a mužský archetyp ve vědomí ženy jak to o dlouhá století déle popsal C. G. Jung Psychologické názory ve starém Řecku Mysticismus, orfismus V řecké kultuře vystupují dva velké filosofické proudy: jeden je spojený s náboženstvím a mystikou prastarých kultů (bývá označován jako mysticismus či orfismus), druhý je pak spojen s praktickými potřebami poznávání přírody a vztahu člověka k obci. Staré Řeky neopustil smysl pro náboženství a esoteriku, ale ani smysl pro životní praxi. Homérské pojetí psýché znamená reálnou bytost, druhé já člověka. Výrazy pro takto postulovaného nositele života ve smyslu biologickém i psychologickém jsou v latině (anima, spiritus), sanskrtu (átman), a jiných jazycích včetně českého, odvozeny ze slova dech. S představou nesmrtelné duše souvisí kult mrtvých i řecká varianta staroindického vtělování duše (inkarnace). Podle Hérodota převzali Řekové představu o 8

9 putování duší od starých Egypťanů. V indickém pojetí stejně jako v řeckém je příčinou znovu vtělování duše karman (resp. karma) - důsledky činů člověka, nová vtělení jsou příležitostí k očištění duše. Rozhodující vliv na mystické pojetí duševního života člověka měl thrácký dionýsovský kult (dnes se soudí, že kult Dionýsa měl minojský původ), jehož zastánci tvořili uzavřené kultovní společenství (dle thráckého pěvce Orfea odvozen název orfikové) a věřili, že duše se může osvobodit z těla, že se očišťuje v podsvětí a že se znovu a znovu vtěluje ( kolo zrození ). Na orfické učení navazoval Pythagoras ( př. n. l.), který byl dle pověsti do svého učení zasvěcen v Egyptě. V jižní Itálii založil exkluzivní filozofickou školu, jejímž obsahem byly i psychologické názory kromě jiného i experimenty s vnímáním hudebních tónů. Pythagoras byl zaměřen i na vnitřní psychické stavy a na základě toho zaváděl pravidla duševní hygieny, která vycházela z přísné životosprávy a meditace. Věřil v nehmotnost a nesmrtelnost duše, v její úděl (metempsychózu) - duše v ní nachází odměnu nebo trest za způsob svého předchozího života. Za poslední nejvyšší principy jsoucna považoval Pythagoras čísla těmi lze vyjádřit vše, jejich význam aplikoval na některé psychologické problémy vnitřní harmonie (lze zde vystopovat prazáklady dnešní numerologie). Jádro učení tohoto filozofa bylo sdělováno jen ústně vybraným jednotlivcům a uzavřenému kroužku jeho žáků, kteří tvořili bratrstvo. Pythagorova životní pravidla byla však také z velké části založena na pověrách nezvedat, co upadlo na zem. Racionalistické pojetí duševního života (pokusy vysvětlit duševní život nějakou racionální konstrukcí) přinesla filozofická škola, jejímž zakladatelem byl Thales z Milétu (cca př. n. l.), a jejíž vrchol přineslo učení Demokrita a starých řeckých lékařů. Demokritos (cca př. n. l) je pokládán za velkého přírodovědce a materialistu starověku. Veškeré dění (i psychické) je výsledkem mechanického pohybu malých tělísek atomů, které se liší jen velikostí, tvarem a polohou. Duše člověka je tvořena malými, hladkými a kulatými atomy. Z rychlosti myšlení Demokritos odvozoval, že tyto atomy mají povahu ohně. Rozlišoval dvě formy poznávání smyslovou, temnou a rozumovou vlastní, jíž je myšlení. To pak začíná tam, kde vnímání končí, zdůrazňoval, že názor bez pojmu je slepý spojil vnímání a představy s věděním. Vnímání vysvětluje tak, že se z vnějších objektů oddělují jejich obrazy, které pronikají smyslovými orgány, uvádějí do pohybu atomy duše. V těchto obrazech věcí však nejsou obsaženy jejich skutečné vlastnosti. Kvality věcí odhaluje až myšlení, které je jakýmsi zpřesněným, pokračujícím vnímáním. Za nejvyšší dobro pokládal blaženost její podstata je v přiměřenosti žití, v klidu, veselosti duše (stav blaženosti je nazýván ataraxie). Oproti Demokritovu atomismu učil Parmenides (6. stol. př. n. l.), že základní pralátkou světa je neměnná substance, která se ve vnímání projevuje dvojím způsobem jako 9 Karma Metempsychóza Atomy Ataraxie

10 éterický oheň (duchovní složka) a jako hustá těžká masa (složka fyzického bytí). Jestliže myslíme, pak konfrontujeme substanci myšlení a substanci bytí pak myšlení a bytí je totéž. Největší ze skeptiků Protagoras ( př. n. l.) se rovněž zabýval teorií poznání a říkal: Člověk je měřítkem všech věcí jsoucích, že jsou, a všech věcí nejsoucích, že nejsou. Sanquinik, cholerik Flegmatik, melancholik Stoicismus, pneuma Vše v poznání je tedy relativní a jsoucí je pro někoho v jeden okamžik pravdivé, pro druhého nepravdivé. Významný proud řeckého materialismu představovala řecká medicína. Alkmaion (5. st. př. n. l.) pitvami objevil nervový systém a vztah mezi jeho činností a duší (mozek je sídlo duše). Bývá někdy považován za předchůdce empirické psychologie. Mozek chápe jako senzorium. Protože se zabýval též astronomií, srovnával duši s pohyby nebeských těles, z jejich věčného pohybu usuzuje i na nesmrtelnost duše. Hippokrates ( př. n. l.) se v širokém měřítku zabýval psychologickými otázkami. Je autorem vynikající typologie čtyř temperamentů (sanquinik, cholerik, flegmatik, melancholik) a jako teoretické východisko pro typologii bere poměr šťáv v lidském těle. Obsah východiska je poplatný době svého vzniku, ale samotný popis typů je založen na přesném pozorování souvislostí psychických vlastností člověka a má platnost dodnes. Typ temperamentu se mění vlivem stáří, chorob a způsobu života. Popisoval také řadu duševních chorob (mezi jinými depresi) a psychických poruch (hysterii). Pozornost věnoval rovněž spánku a snům. Ve 4. století před naším letopočtem došlo v Řecku k významným společenským změnám rozpad koalice řeckých obcí, Athény přestaly být středem vzdělanosti, kulturní život se přesouvá do italského Říma a egyptské Alexandrie. Na těchto základech vznikají nové filosofické systémy. Zakladatelem epikureismu byl Epikuros ( př. n. l.), s jehož jménem je spojena nová athénská filosofická škola Epikurovy zahrady. Filosofii definuje jako činnost, která navozuje slast prostřednictvím myšlení. Kritériem chování je slast člověk se jí snaží dosáhnout, a bolest té se člověk snaží vyhýbat. Duše je podle Demokrita složena z jemných atomů. Epikuros přisoudil důležitou roli ve volním jednání představám. Na Krétě vzniká kolem roku 300 př.n.l. stoicismus. Stoicismus chápe pojem pneuma (již dříve se vyskytl u řeckých lékařů) jako hmotu a sílu zároveň, duše je pak modifikací světového pneuma nemá složky, ale různé funkce, které můžeme zprostředkovaně poznávat myšlenkovými operacemi, když pozorujeme činnost. Ve své podstatě byl stoicismus určitým druhem panteizmu. Rozumná duše světa je jemně hmotná, individuální duše je součástí duše světové. Správně žít proto znamená žít rozumně a v souladu se řádem světa. V jednání lidí se uplatňují principy sebezachování a sebepo- 10

11 tvrzování. Nejvýraznějšími představiteli tohoto směru byli Seneca (pol. 1. st. n. l.) a císař Marcus Aurelius ( n. l.). Významný představitel řecké filosofie, který navázal na sofisty (směr, který učil vést diskuse a polemiky a postupům, jak zvítězit nad svým soupeřem), byl Sokrates ( př. n. l.). Vystoupením sofistů nastává významný antropologický obrat ve filosofii. Ta byla dosud pěstována jako kosmologie a filosofie přírody, se sofisty pak se pozornost obrací k člověku. Sokratův základní výrok poznej sám sebe snesl filosofii z nebe na zem. Charakteristický je pro něho racionalismus člověk nemorální je člověk nerozumný. Ctnostem se dle Sokrata člověk může naučit, neboť je to záležitost toho, co je v jednání dobré. Největší ctností je pak střídmost (skromnost). Sokratovo umění vést diskusi se uskutečňovalo přímou metodou, která se dodnes nazývá sokratovský rozhovor a využívá se např. jako součást racionální složky psychoterapie fobií a depresí. Dle Sokrata je člověku daný bohem vnitřní hlas daimonion který ho varuje před zlými činy. Je to svědomí, které vystupuje jako regulační mechanismus chování (později zdůraznil tento moment S. Freud). Dle některých autorů Sokrates tak položil základy psychologie etiky. Řecká filosofie tedy její jeden směr, který vychází z orfismu vrcholí v díle Sokratova žáka Platona ( př. n. l.). Duše člověka je nehmotná a nesmrtelná substance, která po vtělení se podléhá slabostem těla a je odsouzena k neustálému putování duší vtělováním, byla stvořena Bohem a každé duši byla v kosmu přisouzena jedna hvězda. Nejvyšší složkou duše je rozum, který sídlí v hlavě. Další složku tvoří duše vznětlivá, která se někdy nechá ovládat rozumem (ale může s ním být i ve sporu), jejím sídlem je srdce. Poslední složka duše žádostivost je těžko ovladatelná, pudová, zdroj většiny utrpení, sídlí v oblasti mezi bránicí a pupkem. Její sklony se odrážejí v játrech a nejsou přístupny důvodům rozumové duše. Projevuje se ve snech, má svou záhadnou řeč a strhuje duši k zemi, kdežto rozum ji povznáší k Bohu. Žádostivou a vznětlivou část duše mají rostliny i zvířata, rozumnou část duše pouze člověk je dána přímo Bohem. Poměr těchto složek pak vytváří dle Platona typ člověka žádostivec, filosof, ziskuchtivec atd. Lidské poznání není přímé. Platonovo učení o složkách duše je jeho nejvýznamnějším příspěvkem k empiricky orientované psychologii a současně svědčí i o tom, že tvůrce idealistické metafyziky duše byl zároveň psychologem s živým smyslem pro realitu konkrétního duševního života. Platonův žák Aristoteles ( př.n.l.) vytvořil první systematičtější psychologický spis ve svém díle Peri psyché - český překlad 1942 O duši. Na rozdíl od Platona to byl spíše střízlivý badatel, kterého zajímalo pozorování přírodních jevů (Platon vychází z mystických základů a byl básnicky založen, Aristoteles spíše z přírodovědeckého pojetí, i když oba měli metafyzický pohled). 11 Daimonion

12 entelechia búlesis Asociační zákony Aristoteles pro vědu o duši požaduje metodu pozorování, která by umožňovala nejen popis a vysvětlení, ale otevřela možnost nahlédnout na vznik a projevy duše. Pozorování fenoménů vnímání, paměti, snů a dalších obsahuje jeho spis Parva naturalis. V Aristotelově pojetí je psychologie úzce spjata s biologií žádný z těchto termínů však Aristoteles tehdy nepoužíval. Ve svých úvahách vycházel z dění, z proměnlivého stavu věcí a jejich vývoje a shledával, že vše se uskutečňuje v relacích hmoty a jejích různých forem. Formotvorným a hybným činitelem je duše - životodárná a utvářející síla organismu. Vnitřní schopnost látky získávat formu nazývá entelechia. Ze spojení látky a formy vzniká pohyb. Duše je pak nutně materiální, i když může působit jen pomocí těla a nese v sobě všechny formy smyslového a duchovního. Vše živé je oduševnělé, ale v různých formách života se projevuje různými způsoby. Rostliny mají duši vegetativní, člověk pak duši rozumnou. Člověk disponuje i oběma předchozími formami duše. Za sídlo duše pokládá Aristoteles srdce mozek je žlázou, která ochlazuje vnitřní teplo člověka. V lidské duši rozlišuje čtyři mohutnosti vyživování (souvisí s vegetativní částí duše), pohyb a vnímání (souvisí se senzitivní částí duše) a myšlení (souvisí s rozumovou částí duše). Se senzitivní částí duše je spojena také žádostivost. V rozumové části duše rozlišuje trpnou stránku je spojena s tělem, a činnou nezávislá na nižších složkách duše i na těle. Podrobením si žádostivosti vzniká vůle búlesis. Vegetativní a senzitivní složky duše po smrti zanikají, nesmrtelný je božský rozum. Aristoteles spojuje city s tělem při těchto proměnlivých duševních stavech (láska, nenávist, radost, odvaha, smělost, strach) je vždy nějak zúčastněno i tělo. City se vyznačují buď libostí, nebo nelibostí. Libost vzniká, když činnost vzniká bez překážky, nelibost, když činnosti něco překáží. S libostí a nelibostí je spojena žádostivost je to vnímané či představované dobro či zlo. Analogicky pak rozlišuje v úrovni myšlení klad a zápor, v úrovni žádostivosti následování a vyhýbání se. Vůle je spojena s rozhodováním, na kterém se nutně podílí rozum, neboť zde jde o výběr prostředků k dosažení cíle. Svoboda vůle je pak vědomí, že člověk jedná z vlastního rozhodnutí. V poznávacích procesech vše vychází z vnímání bez něho nemůže být nic poznáno ani pochopeno a je spojeno s představami. Hierarchicky je prvotní vnímání, dále pak mínění to je spojeno s obrazivostí (v současné terminologii fantazie a představivost), která se sdružuje se smysly a někdy s rozumem a vůlí. Formuloval základní asociační zákony sdružování představ na základě podobnosti, dotyku v prostoru a čase, příčina a následku. Sen pokládá Aristoteles za produkt únavy, ale ty sny, které jsou vyvolány pokrmy v žaludku jsou způsobené tím, že plyny při trávení pronikají k srdci a zahřívají jeho okolí. Nejvyšší složkou lidské duše je rozum, který se projevuje myšlením. Vnímání je zaměřeno na jednotlivé a přítomné, myšlení se pak vztahuje k obecnému 12

13 a někdy také k nepřítomnému. K obecným pojmům se dospívá postupně abstrakcí a zobecňováním toho, co je v jednotlivostech podstatné. Smysly registrují pohyb, rozum se zabývá věcmi nehybnými Psychologické názory v mysticismu a křesťanství Jak již bylo zmíněno, počátkem našeho letopočtu došlo k pronikání orientálních náboženství na evropský kontinent, vzrostl nebývale vliv Alexandrie v oblasti kultury a vzdělanosti. Právě odtud se do Itálie i do Řecka, ale také cestou přes byzantská centra, dostávají pradávné orientální poznatky. V myšlení se uplatňuje spiritualismus, mystika a iracionalismus. Filosofové té doby navazují na starořecké systémy myšlení. Řecký filosof Plotinos ( ) byl dle pověstí tak duchovně zaměřen, že se styděl za to, že má tělo. Tělu připisoval mnohost částí, duši jednotnost. Zabýval se také tématem svobody vůle ta nespočívá v činech, ale v jednotě rozumu a ctnosti. Křesťanství, které vzniklo ve východních římských provinciích v 1. st. n. l. (Palestina), se rychle rozšířilo především v Římě. Mělo vlastní, specifické psychologické názory, jejichž kořeny pocházejí z Nového zákona zejména z učení sv. Pavla. Svatý Pavel (+64 n. l.) vychází ze stvoření člověka Bohem, pokračuje v dualismu těla a duše. Duši připisuje člověku i zvířatům (je to životní princip), ale duchovno jen člověku, neztotožňuje jej však s rozumem. Duch člověka je nesmrtelný, je podstatou lidské morálky a boje s tělesností, umožňuje sblížení s Bohem. Za základní rysy křesťanského života pokládá sv. Pavel pokoru, obětavost a obecně pak přemáhání dobra zlem. Ne-pochybně bylo jeho myšlení ovlivněno hebrejskými a řeckými vlivy. Starší psychologické systémy byly v hranicích analýzy a pozorování, křesťanská psychologie je deskriptivní a introspektivní, více spojená s vírou a přesvědčením než s rozumem a zrakem. Další významný představitel křesťanské psychologie byl sv. Augustin ( n. l.). Pocházel ze severní Afriky a v dospělém věku konvertoval ke křesťanství, pozornost od abstraktních spekulací obrátil k problémům člověka ( Hledaje Boha, nalezl jsem ho sám v sobě ). Člověk se skládá z těla a nehmotné, nesmrtelné duše. Ta má tři způsobilosti paměť (memoria), myšlení (intellectus) a vůli (voluntas). Prvotním hříchem ztratil člověk dar svobodné vůle a upadl do otroctví pudů a smyslnosti, je proto jeho údělem hříšnost. Poukázal na spojení člověka s vnějším světem pomocí smyslů. Cenné je také jeho vylíčení duševních konfliktů, jejichž zdrojem byla nepochybně jeho vlastní životní zkušenost. Pravda je podle něj vnitřní, protože je nutné jít ke svému já. Tato cesta poznávání se uskutečňuje přes vlastní tělo, cítěním jeho sklonů a boje s nimi, což je úkolem vůle. Velkou pozornost věnoval paměti a identifikoval základní podmínky dobrého zapamatování. V jeho pojetí Křesťanství Memoria, intellectus 13

14 duševního života člověka dominuje stálé střetávání světa a Boha v duši, stálý konflikt těla a ducha, hříšnosti a touhy po životě v Bohu. Vrchol křesťanské metapsychologie představují názory sv. Tomáše Akvinského ( ). Velkým zdrojem inspirace mu byl Aristoteles a za základní ideu svého díla pokládal možnost rozumového poznání boží existence. Dalším znakem jeho díla je racionalistický a přísně logický systém. Člověk má nehmotnou a nesmrtelnou duši, která dokonalosti dosahuje spojením s tělem. U člověka má duše tři složky, které spolu tvoří jednotu vegetativní (vyživující), senzitivní (cítící) a rozumovou (myslící) v podstatě tím přijal Aristotelův princip entelechie. Vegetativní a senzitivní složky existují pouze ve spojení s tělem, duše rozumová je pak dána člověku Bohem. Smysly dávají činnému rozumu látku a ten ji dále zpracovává pomocí funkcí jako jsou abstrakce a zobecňování. Smyslové zážitky se pojí s city, intelekt či rozum s vůlí. S rozumem je spojena intelektová funkce paměti, vedle ní pak existuje ještě paměť emocionální. Rozum je nadřazen vůli, protože jeho předmětem je důvod dobra je založen na vrozeném rozlišování dobra a zla. Svoboda vůle souvisí pak s rozumností člověka, s jeho způsobilostí rozlišovat dobro a zlo, s rozumným chtěním dobra. Akvinský rozlišuje pojmy rozum a intelekt. Zatímco rozum znamená diskursivní myšlení, intelekt dospívá k zobecnění intuitivním pochopením podstaty věci. Akvinský prohloubil aristotelovské myšlení, ale filosofii učinil na několik dalších staletí závislou na dogmatech Psychologické názory renesance, humanismu, empirismus a asocianismus, psychologie bez duše, vývojové teorie Humanismus Empirická Idola mentis Středověk znamenal pokračování psychologických názorů v rámci scholastické teologie. Koncem 15. století však vzniká v Itálii nový kulturní směr v nejširším pojetí renesance. Znamená návrat k antické moudrosti. Filosoficky má velký význam humanismus, prosazuje se vědecké zkoumání přírody tento fakt se objevuje v rozvoji medicíny. V psychologických názorech znamená renesance obrat od spekulací o duši k obsahům osobního prožívání. Renesance tak otvírá cestu na jedné straně k empirii, na druhé straně k transcendentnu. Francis Bacon ( ) byl zaměřen více na přírodní vědy a vypracoval metodu empirické indukce. Věda o člověku je vědou přírodní, zdrojem poznání jsou zkušenosti získané pozorováním, které pak lze třídit a zobecňovat. Člověk se při tom ale musí také zbavit předsudků, které brání vývoji poznání nazýval tyto před sudky idola mentis. Pro tohoto autora je charakteristický výrok: Můžeme jen tolik, kolik víme 14

15 Významný a dlouhý vliv na rozvoj psychologických názorů měl René Descartes (Cartesius dle toho také termín karteziánské tradice či názory ) - francouzský matematik a filosof. Striktně rozlišil dvě zcela oddělené substance ducha (věc myslící res cogitans) a hmotu tedy i tělo (věc rozprostraněná res extensa). Duši chápal jako princip vědomí. Duše má sídlo v epifýze, odkud řídí pohyby těla, tělo pak působí na duši dojmy a vášněmi. Tělo pokládal za pouhý stroj, nervy jsou duté trubice, jimiž proudí malí duchové zvířata (spiritus animales). Jeho názory na psychické procesy byly poplatné rozvoji fyziky a mechaniky v té době. V tomto duchu byla i jeho teorie paměti chce-li si duše na něco vzpomenout, naklání se epifýza na různé strany a vhání životní duchy do různých míst v mozku, dokud tito v mozku nenarazí na stopy předmětu. Descartův současník anglický filosof Thomas Hobbes ( ) vytvořil základy mechanického asocianismu. Všechny jevy ve světě pokládal za systém pohybů čili mechanismy - tedy i fenomén vědomí. Vztahy mezi lidmi a samotnou podstatu člověka pak označil charakteristickým výrokem: Člověk je člověku vlkem a tezí, že podstatou člověka je sobectví. Tento poznatek bývá pokládán jako jedno z prvních pojednání o sociální psychologii. Duše je prázdný pojem. Smysl mají jevy vědomí a jejich pohyb by měl být vyjadřován zákony matematicko-mechanické povahy. V pohybu vědomí se uplatňují počitky, kterým na fyziologické úrovni odpovídají malé pohyby v nervech vedoucích k mozku a k srdci. Mechanismem počitků jsou pak asociace. Tato doktrína měla vliv na další vývoj psychologických názorů. Oproti svým pokračovatelům měl větší smysl pro vášně a city a pro okolnosti, jež je způsobují. Dalším významným asocianistou by David Hume ( ), který do konečné podoby formuloval asociační zákony dle současnosti, následnosti, podobnosti, příčiny a účinku. Zkušenost se vytváří postupem od dojmů k ideám, od opakovaných sekvencí jevů se dojde k ideji příčiny a účinku. Základem výstavby a vývoje citů jsou asociace pocitů s ideami vytvořil tak teorii návyků v emocích. K dalšímu rozšíření asocianismu došlo v 19. století v dílech Jamese Milla a jeho syna Jamese Stuarta Milla. Velkým anglickým empiristou byl John Locke ( ). Branou duševního života člověka jsou smysly a není v lidské mysli nic, co by nebylo předtím ve smyslech. Mysl člověka je při narození nepopsaná tabule tabula rasa (popírá tak myšlenky vrozených idejí). Všechny ideje vystupují ze smyslového vnímání nebo ze sebepozorování. Asociace Empirismus 15

16 Psychofyzický paralelismus Hraniční čáry vědění Rozlišoval pak některé typy idejí jednoduché, složené, související s abstrakcí - (např. zvíře) a vztažné vyjadřující vysokou úroveň abstrakce (sem řadil pojmy např. svět, příroda atd.). Zabýval se vlastně pojmy, jejich druhy a jejich genezí. Činnost myšlení spočívá v pozorování smysly a v asociaci smyslových vjemů a pojmů. V dalším vývoji se psychologické názory přibližují ještě více přírodním vědám a byly ovládány mechanistickým asocianismem a empirismem. Další vývoj názorů na psychologii ovlivnil významný novověký filozof G. W. Leibnitz ( ) svým učením v opozici k empirismu. Ve svých teoriích pokládá duši za monádu (nerozměrná psychická jednotka percepční energie). Aktivita této jednotky vychází zevnitř, není pohybem, ale silou. Je to něco, co myslí, co chce a apercipuje. Apercepce rozlišuje do stupňů od jasného vědomí člověka k méně jasným percepcím živočichů a k nejjednodušším organismům, které mají potenciální vědomí. Lidské monády jsou zvláštním světem, který obsahuje myšlenky, vjemy a představy. Mají také schopnost logického a morálního jednání. Mezi tělesnou a duševní stránkou člověka není žádný příčinný vztah, příčinností je harmonie, která je předem stanovená a neovlivnitelná. Formuloval tak zásadu psychofyzického paralelismu, která byla v psychologii rozvíjena koncem 19. a začátkem 20. století. Další vývoj psychologie směřoval k přibližování se přírodním vědám a byl ovládán mechanistickým asocianismem a empirismem. Představitelem tohoto směru je J. F. Herbart ( ), který s ohledem na potřeby výchovy a vzdělávání přináší psychologické názory založené na empirii, metafyzice a matematice. Ve své učebnici psychologie z roku 1816 odmítá úvahy o duši a poukazuje na to, že psychologie má studovat pouze jevy. Elementem jevů psychiky jsou představy. Ty se spojují v komplexy, které lze označit jako já (ego). Jednota duševních dějů, spočívajících ve vybavování a spojování představ, je funkcí apercepce. Dynamika psychiky je chápána mechanisticky mechanika představ, která není stejná jako mechanika těles, ale je jí podobná. To umožnilo Herbartovi pokus o matematickou formulaci několika zákonů pohybu představ. Za základní vlastnost lidské duše pokládá autor touhu po sebezáchově. Podstatným znakem ego je proměnlivost a apercepce. Řadu psychologických názorů zejména v oblasti poznávání se pokusil formulovat I. Kant ( ), pokouší se řešit spor mezi empirismem a racionalismem. Člověk poznává v hranicích své zkušenosti, které jsou charakterizovány schopností nazírání. Obsahem jsou fenomény, které nemohou být poznány (hraniční čáry našeho vědění). Poznávat můžeme pouze 16

17 jevy, nikoli jejich podstatu. Kantovy formy poznávání obsahují pojmy prostoru a času, ale také způsob vnímání a myšlení. To je zásadní teze, ke které se vrací současná, zvláště kognitivní psychologie. Podle některých názorů je v Kantově pojetí počátek éry psychologie bez duše. Od počátku 17. století se zvláště ve Francii začal šířit ateizmus, který zdůrazňuje sílu vědění. V souvislosti s tím se v psychologických názorech této doby objevuje mechanistický materialismus. Nejvýznamnějším představitelem těchto názorů je J. O. de Lamettrie ( ), který říká, že podstata duše i zvířat je a vždy zůstane stejně neznámá, jako podstata hmoty těles, duše závisí svou podstatou na tělesných orgánech s nimiž se utváří, roste a chřadne. Duši označuje za princip, který má své sídlo v mozku, u kořene nervů, které slouží jako prostředek k vykonávání vlády mozku nad ostatním tělem ( mozek má své svaly pro myšlení, stejně jako nohy pro chůzi ). Různé stavy duševní vždy souvisejí se stavy tělesnými. Pro další ústup od pojmu duše připravil půdu další rozvoj neurofyziologie. Významní neurologové P. Broca (v roce1861) a C. Wernicke objevili v mozkové kůře člověka řečová centra. Wernicke přispěl k odlišení motorické a senzorické afázie, přispěl k objevu motorické a senzorické části mozkové kůry. Anglický neurolog Ch. Bell vydává novou anatomii mozku, neurolog J. Procházka přispívá k poznání reflexního oblouku. Anatomií mozku se obšírně věnoval F. J. Gall, který vyvracel dosavadní názory na sídlo duše v mozku, byl zakladatelem frenologie nauka o souvislostech tvaru lebky s duševními vlastnostmi. Provedl řadu měření v této oblasti, jeho hypotéza však nikdy nebyla uznána jako vědecká metoda. Dodnes však setrvává v naukách o určování charakteru podle tvaru rukou a některých dalších fyziognomických znaků různé typy tzv. typologických nauk. G. Fritsch a E. Hitzig zavedli metodu dráždění mozku slabým elektrickým proudem, která umožnila lokalizaci dalších senzomotorických funkcí. M. Flourens zavedl metodu exstirpace (chirurgické odstraňování částí mozku), kterou se pracovalo s pokusnými zvířaty zvláště kočkami. Německý fyziolog E. Reymond zkoumal působení elektrického proudu na nervové vlákno, fyziolog H. von Helmholtz změřil rychlost nervového vzruchu a byl spoluobjevitelem zákona o zachování energie, vytvořil teorii barevného vidění a významně tak přispěl k teorii vnímání vůbec. C. Bernard vytvořil první pojetí tendence organismů k udržování stálého vnitřního stavu (Cannon v roce 1932 ji označil jako homeostázu). Toto pojetí sehrálo později důležitou roli v psychologii motivace. Kromě toho 19. století poznamenal vliv díla Ch. Darwina. Jeho teorie O vzniku druhů přirozeným výběrem a O původu člověka vnesly do psychologie otázku vývoje a významu psychických funkcí pro život. Na tyto myšlenky navázal H. Spencer. Vývoj se podle něj uskutečňuje na základě integrace rozdílného a diferenciace stejného. Tento autor rozlišuje objektivní psychologii, která studuje psychické funkce jako 17 Mechanický materialismus Pokusy se zvířaty Elektrický vzruch ve vláknech

18 projevy adaptace životním podmínkám, a subjektivní psychologii, která umožňuje sledovat stavy mysli a vědomí. J. Müller formuloval teorii specifických smyslových energiích. Dle této teorie si nejsme vědomi vnějších věcí, nýbrž výsledku činnosti našich nervů každý smyslový orgán reaguje na podráždění svých receptorů (podráždění jakéhokoli druhu) svou specifickou reakcí. Vliv Darwinovy teorie vedl ke vzniku psychologie dítěte a zoopsychologie Vznik psychologie jako vědy První experimentální psychologická laboratoř Systém vědeckého oboru psychologie Výzkumy paměti Pojem mind Teorie učení Nejvýznamnějším představitelem psychologie konce 19. století byl W. Wundt, který roku 1879 v Lipsku založil a vedl první experimentální psychologickou laboratoř. Wundt chápe fyziologii jako pomocnou vědu psychologie, a to především v oblasti experimentu. Vnímání nelze odvozovat z fyziologických faktů, v experimentální psychologii mají být zavedeny metody podle vzoru fyziologie. Ve své laboratoři chce studovat bezprostřední zkušenost. Za metodické východisko pokládal psychofyziologický paralelismus duševní děje jsou doprovázeny ději fyziologickými, ale mezi oběma nedochází k vzájemnému působení. Lze je k sobě jen přiřazovat. Chápe psychologii jako vědu o bezprostřední zkušenosti. Prvním druhem zkušenosti se zabývají přírodní vědy, druhým psychologie, která zkoumá úhrnný obsah zkušenosti v jeho vztazích k subjektu a na něm pak bez prostředně připojené vlastnosti. Později vymezil úlohu psychologie na vyšetřování dějů vědomí, jejich spojení a vztahy, aby konečně byly nalezeny zákony, jimiž se tyto zákony řídí. Při popisu citů si všímal více tělesných změn, které je doprovázejí, než jejich zážitkového obsahu. Rozlišil tři druhy asociací podle dotyku, následnosti a podobnosti za prvky vědomí pokládal počitek a pocit. U emocí rozlišil tři kvality: libost nelibost, napětí uvolnění, vzrušení uklidnění. Asociované prvky vědomí (zejména počitky a pocity) splývají a s přispěním apercepce vytvářejí vyšší syntézy (např. myšlení), počitky se sdružují ve vjemy a představy se spojují s určitým citovým přízvukem. Jeho dílo představuje největší pokus o systematickou psychologii své doby. Experimentální psychologii, zejména pak oblast zapamatování a zapomínání, rozvíjel dále zastánce přírodovědecky orientované psychologie H. Ebbinghaus známý je zejména jeho zákon o zapamatování prvky. Do americké psychologie vnesl Wundtovy ideje E. B. Titchener, který v psychologii definoval pojem mysli ( mind ). Kvantitativní vyhodnocování výsledků experimentů prováděl E. L. Thorndike, který proslul teoriemi učení na základě procesů učení u zvířat. Tím se začal v psychologii prosazovat nový směr behaviorismus. Tento směr se etabloval vystoupením J. B. Wantsona. Behaviorismus odsuzuje pojetí psychologie jako vědy o vnitřních stavech člověka a staví 18

19 se tak do opozice proti psychoanalýze, která se ve stejné době etabluje na evropském kontinentu. Behaviorismus chce být objektivní, tedy vědecký, jde v něm o pozorování vztahů S R. Základním principem se stalo podmiňování založené na vytváření asociací mezi podněty a reakcemi. Později byla tato základní teze přeformulována do podoby S O R. Podnět k tomu dal průzkum latenční doby, která znamenala zjištění individuálních rozdílů v organismu či osobnosti. Klíčový princip behaviorismu tvoří zákon efektu. Asociace mezi podněty a reakcemi jsou dle tohoto zákona určovány jejich důsledky (je-li reakce potrestána, spojení se tlumí, je-li odměněna, spojení se uchovává). Latenční doba Zákon efektu 1.7. Psychoanalýza Protipólem k behaviorismu byla psychoanalýza, původně psychiatrická, diagnostická a léčebná metoda. Z původního psychoanalytického hnutí se později odštěpila řada dalších směrů, nicméně psychoanalýza si udržela svůj vliv dodnes. Zakladatelem psychoanalýzy byl vídeňský lékař židovského původu S. Freud ( ). Dle svého zakladatele je psychoanalýza vědou o nevědomí. Lidské nevědomí je rozhodujícím zdrojem jednání. Hrají zde roli nevědomé motivy, které vyjadřují z vědomí vytěsněné konflikty a traumata. Svou diagnostickou metodu identifikace obsahu nevědomí rozšířil o výklad snů a chybných úkonů a byl přesvědčen, že každý akt chování je symptomatický, to je, že vyjadřuje něco potlačeného. Ve Freudově teorii duševního života se uplatňovala řada dalších vlivů. Jedním z nich byl postulát psychické energie. Organismus člověka je uzavřený energetický systém s konstantní zásobou energie, která se váže na určité akty, přičemž se energie po dosažení cíle činnosti uvolňuje. Je-li však energie městnána (v důsledku frustrace či konfliktu), prožívá to subjekt nelibě a hledá náhradní uspokojení. Toto převádění energie tvoří tzv. ekonomické principy. Ve Freudově teorii je patrný vliv principu hédonismu (tendence k dosahování slasti charakteristická pro pudy) a determinismu (každý je určován nějakými činiteli). Freud strukturuje nově dynamický celek duševního života člověka osobnost na složky Id, Ego, Superego. Vnitřní konflikty člověka plynou ze stálého napětí mezi zmíněnými složkami. Zpočátku Freud rozlišoval dva základní pudy pud po zachování života (hlad) a pud k získávání slasti (sex). Později k nim přidal pud smrti (thanatos) vyjadřující tendenci k návratu k původnímu stavu. Proti Freudovi vystoupilo mnoho kritiků, odešla od něj i řada žáků. Jedním z žáků byl i rakouský lékař A. Adler ( ), který vypracoval vlastní systém individuální psychologie. Za základ utváření lidské psychiky považoval sociální integraci jedince, který ve svém duševním životě uplatňuje touhu po moci. Touha po sebeuplatnění vytváří životní plán každého člověka formuje se už v ranném dětství 19 Nevědomé motivy Individuální psychologie

20 Kolektivní nevědomí Archetypy způsobem, jakým se dítě podřizuje autoritě, způsobem výchovy, nedostatkem v ekonomické situaci, popřípadě tělesným postižením. Psychika člověka je vrozeně předurčena k tomu, aby byla zdrojem útoku, obrany nebo zajištění a obrany v závislosti na životních podmínkách. Dalším významným žákem, který se odklonil od psychoanalytického hnutí, byl švýcarský psychiatr C. G. Jung ( ). Jung rozšířil oblast nevědomí na zkušenost lidstva vůbec a zavedl termín kolektivní či hromadné nevědomí. Toto kolektivní nevědomí je tvořeno archetypy (vrozené vzorce imaginace a cítění, obrazy vyjadřující zkušenosti lidstva s neustále se opakujícími klíčovými situacemi). Vystupují v nich postavy personifikující situace i jednoduché obrazce, které symbolizují (otec, kruh). Archetypy se aktivizují, když se osobní zkušenost shoduje s archetypickým obrazem. Ve snech se projevují jako univerzální symboly. Podle Junga tvoří psychika zvláštní svět, zvláštní pole, v jehož dění se uplatňují specifické zákony. Rozlišuje dvě kategorie psychických funkcí racionální (myšlení a cítění) a iracionální (čití a intuice). Myšlení a cítění se vztahují k významům věcí, čití a intuice k věcem, jaké jsou. Jungova psychologie byla dlouho exkluzivní záležitostí. Byla vnímána jako klíč k výkladu náboženských a jiných kulturních fenoménů, stala se i klíčem k chápání některých esoterických nauk (alchymie a astrologie). Někdy byla označována jako gnóze dvacátého století. Po druhé světové válce prošla psychoanalýza významnými změnami a je označována jako neopsychoanalýza Personalismus Personalismus Person sache Proti přírodovědeckým tendencím v psychologii se postavil personalismus, který vznikal v Německu. Jejím významným představitelem byl W. Stern ( ). Vystoupil s pojmem osoba (person), který postavil proti pojmu věc (sache). Zvýrazňoval individualitu člověka a stal se tak zakladatelem diferenciální psychologie. Jeho základní myšlenkou bylo: osobu nelze rozkládat jako věc, je to taková existence, která přes četnost svých částí tvoří svéráznou jednotu, má vlastní hodnotu a provádí cílesměrnou samostatnou činnost. Psychologie proto nemůže postupovat metodami přírodních věd. Osobnost je chápána jako systém realizující určitý program, osobnost je organizace v činnosti. Stern se tak stal jedním ze zakladatelů psychologie osobnosti. 20

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz. Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím.

Psychologie 08. Otázka číslo: 1. To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím. Psychologie 08 Otázka číslo: 1 To, co si člověk z vlastního duševního života při prožívání neuvědomuje, nazýváme: bezvědomím sebevědomím nevědomím Otázka číslo: 2 Prožívání je absolutně vždy: subjektivní

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0744 Šablona: VY_32_INOVACE

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová

Více

Psychodiagnostika osobnosti 2.

Psychodiagnostika osobnosti 2. Psychodiagnostika osobnosti 2. Téma: Úvod do psychologie osobnosti. Dimenze osobnosti. Teorie osobnosti. Literatura: Ivana Šnýdrová. Psychodiagnostika. Praha: Grada Publishing, 2008. Marie Vágnerová. Psychologie

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Psychologie. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Psychologie. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Psychologie PaedDr. Mgr. Hana Čechová Osnova 1. Vymezení pojmu psychologie 2. Psychické jevy 3. Psychické projevy 4. Základní metody zkoumání lidské psychiky 5. Základní členění psychologických věd 6.

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec

Více

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života

Psychologie 00. Otázka číslo: 1. Osobnost: je hotova již při narození. se formuje se během individuálního života Psychologie 00 Otázka číslo: 1 Osobnost: je hotova již při narození se formuje se během individuálního života je ovlivněna především přírodním prostředím je individuální jednotou biologických, psychologických

Více

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince

- společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování jedince Otázka: Psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Peťan = věda o duši - z řečtiny psyché duše, logos věda - společensko-přírodní věda o člověku, jejímž předmětem je prožívání a chování

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá

Více

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43 OBSAH 1. ÚVOD il 1.1 VYMEZENÍ OBECNÉ PSYCHOLOGIE 11 1.2 METODY POUŽÍVANÉ K HODNOCENÍ PSYCHICKÝCH PROCESŮ A FUNKCÍ 12 1.3 DÍLČÍ OBLASTI, NA NĚŽ JE ZAMĚŘENA OBECNÁ PSYCHOLOGIE 14 1.3.1 Psychologie poznávacích

Více

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018

Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 1. Člověk jako osobnost 2. Učení a komunikace 3. Duševní vývoj osobnosti, poruchy vývoje osobnosti 4. Psychické jevy 5. Člověk ve společnosti 6. Sociální útvary

Více

DUM č. 18 v sadě. 9. Zsv-1 Opakování k maturitě ze ZSV

DUM č. 18 v sadě. 9. Zsv-1 Opakování k maturitě ze ZSV projekt GML Brno Docens DUM č. 18 v sadě 9. Zsv-1 Opakování k maturitě ze ZSV Autor: Zdeňka Vašínová Datum: 20.05.2014 Ročník: maturitní ročníky Anotace DUMu: Studijní materiál má podobu pracovních listů

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Psychologický seminář 4. ročník

Psychologický seminář 4. ročník Psychologický seminář 4. ročník Žák: - objasní proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka - porovná osobnost v

Více

Dějiny psychologie Strukturalismus. pondělí, 14. října 13

Dějiny psychologie Strukturalismus. pondělí, 14. října 13 Dějiny psychologie Strukturalismus Důležité postavy předchůdci Hermann von Helmholtz Ernst Heinrich Weber Gustav Theodor Fechner Důležité postavy zakladatelé/hlavní představitelé Wilhelm Wundt Edward B.

Více

Test základů společenských věd bakalářský obor Sociální práce v prezenční formě

Test základů společenských věd bakalářský obor Sociální práce v prezenční formě Otázka 1 Za poptávku považujeme: Test základů společenských věd bakalářský obor Sociální práce v prezenční formě a. množství zboží a služeb určených ke koupi za určitou cenu b. množství zboží a služeb

Více

VET středověk a novověk (po 18. století)

VET středověk a novověk (po 18. století) VET středověk a novověk (po 18. století) Co nás čeká Křesťanství a jeho představitelé Renesance Racionalismus a empirismus, Kant Merkantelismus, Karmelismus Křesťanství Po dlouho dobu křesťanství uchovatel

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Maturitní otázky ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a význam psychologických poznatků, vznik a historický vývoj psychiky, determinace lidské psychiky. pojem a předmět psychologie metody psychologie,

Více

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Otázka 1 Jan Patočka je představitelem: a. pragmatismu b. existencialismu c. fenomenologie Otázka 2 Korán a

Více

PSYCHOLOGIE. Antická a řecká filozofie: Antropologická filozofie: Předvědecké období: dech, neviditelný vítr => duše (řecky Psýche)

PSYCHOLOGIE. Antická a řecká filozofie: Antropologická filozofie: Předvědecké období: dech, neviditelný vítr => duše (řecky Psýche) PSYCHOLOGIE Historie psychologie: významnou roli v utváření psychologických názorů a posléze konstituování psychologie jako samostatné vědy hráli od středověku náboženství, filozofie, přírodní vědy v novověku

Více

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická

Více

pokládali duši za hmotnou Prapočátky psych. Názorů- v raných počátcích lidských kultur (šamani, kněží, )

pokládali duši za hmotnou Prapočátky psych. Názorů- v raných počátcích lidských kultur (šamani, kněží, ) Otázka: Psychologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): sissi Psychologie - Psyché= duše Logos= věda = věda o duši Předmětem je zkoumání duševního života člověka, zákonitosti psychicky,

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více

Odborná a populárně naučná psychologická literatura, počítač, datavideoprojektor

Odborná a populárně naučná psychologická literatura, počítač, datavideoprojektor Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář psychologie Psychologie 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně Odborná a populárně naučná psychologická literatura, počítač, datavideoprojektor Psychologie

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje. Témata ústní maturitní zkoušky ze společenských věd Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov Školní rok: 2014-15 Vyučující: Mgr. Simona Palová Třída: oktáva, 4.A, 4.B 1. Psychologie jako věda. Definice

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz

Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Carolecz Otázka: Psychologie a její vývoj, sociální charakter psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Carolecz Vymezení pojmu psychologie, jednotlivé kroky psychologické analýzy, vznik a vývoj

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F Co je to psychologie? Přednáška č. 1 z předmětu Úvod do psychologie PhDr. Josef Lukas Vyučujícíující Kontakt: mail@jlukas.cz Konzultačníní hodiny: po e-mailové domluvě Některé podklady k semináři (včetně

Více

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku 03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Úvod Má práce má název Hlavní mezníky při studiu člověka

Více

Témata ze SVS ke zpracování

Témata ze SVS ke zpracování Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova

Více

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly

a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly Otázka: Psychické procesy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): mirka 1)Poznávací procesy a) vnímání = proces, kterým zachycujeme to, co v daném okamžiku působí na naše smysly - podnět-> počitek->

Více

3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

3. ročník a septima. viz Charakteristika předmětu a poznámky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář psychologie Psychologie 3. ročník a septima 2 hodiny týdně viz Charakteristika předmětu a poznámky Pojem psychologie Objasní původ psychologie, její

Více

Alternativní religiozita a psychoterapie

Alternativní religiozita a psychoterapie Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března

Více

Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace

Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace Jana Skácelová Člověk je ze všech živočichů nejrozumnější, ježto má ruce. Anaxagorás Bylo by nesnadno najít lepší metodu vyučovací

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

Obsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17

Obsah. Co je metafyzika? Dějiny pojmu metafyzika 17 Antika... 17 Obsah Úvodní slovo překladatele Předběžné poznámky. 11 12 ÚVOD. 15 Co je metafyzika?.. 17 Dějiny pojmu "metafyzika" 17 Antika... 17 Středověk. 19 Novověk.. 21 Po Kantovi 23 Definice metafyziky a její vysvětlení

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Maturitní okruhy z občanského a společenskovědního základu

Maturitní okruhy z občanského a společenskovědního základu Maturitní okruhy z občanského a společenskovědního základu 1. PSYCHOLOGIE JAKO SPOLEČESNKÁ VĚDA - vznik, vývoj a předmět psychologie - význam a uplatnění psychologie - základní a aplikované psychologické

Více

Test přijímací řízení Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku

Test přijímací řízení Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku Test přijímací řízení Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku 1. Teorií bytí se zabývá: a) Noetika b) Ontologie c) Etologie 2. Apologie představuje: a) Rozepři, svár b) Odvolání c) Obhajobu,

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

Pojem politika. POL104 Úvod do politologie

Pojem politika. POL104 Úvod do politologie Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,

Více

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D. 1. 10. 2018 Obecná i tělesná kultura a tělesný pohyb Obsah přednášky 1) Základní terminologie 2) Obecná kultura a její roviny 3) Tělesná kultura a její formy

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Dějiny psychologie Dějiny české psychologie

Dějiny psychologie Dějiny české psychologie Dějiny psychologie Dějiny české psychologie Jan Amos Komenský (1592-1670) předchůdce vývojové a pedagogické psychologie koncepce výchovy škola hrou periodizace vývoje Všichni na jednom jevišti velikého

Více

Psychologie 03. Otázka číslo: 1. Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti:

Psychologie 03. Otázka číslo: 1. Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti: Psychologie 03 Otázka číslo: 1 Přiřaď příslušné písmeno ke jménu významné osobnosti: a) Wilhelm Wundt b) J. B. Watson c) Sigmund Freud d) Carl Gustav Jung e) Alfred Adler A) byl zakladatelem behaviorismu

Více

Pedagogická psychologie. Klasické teorie učení

Pedagogická psychologie. Klasické teorie učení Pedagogická psychologie Klasické teorie učení Úvodem Učení (Čáp, 2001) Získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu života. Opakem vrozeného Probíhá i na subhumánní úrovni Funkce učení

Více

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul

Více

Vnitřní vesmír. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Vnitřní vesmír. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Vnitřní vesmír PaedDr. Mgr. Hana Čechová První psychologické experimenty jsou zaznamenány již v 7. století před Kristem. Starověká egyptská, řecká či římská kultura. První pokusy, první spisy, první vědecká

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Filozofie 02. Otázka číslo: 1. Platónova filozofie byla: idealistická. materialistická. pluralistická (je možná pouze jedna správná odpověď)

Filozofie 02. Otázka číslo: 1. Platónova filozofie byla: idealistická. materialistická. pluralistická (je možná pouze jedna správná odpověď) Filozofie 02 Otázka číslo: 1 Platónova filozofie byla: idealistická materialistická pluralistická Otázka číslo: 2 Autorem děl Obrana Sokratova, Kritón, Protagoras, Gorgias, Symposion, Faidón je: Demokritos

Více

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová Období klasické řecká filosofie II Zuzana Svobodová Platón (428/7-348/7 př. Kr.) vl. jm. Aristoklés, Platon přezdívka daná učitelem gymnastiky (platys široký) aristokrat (na rozdíl od Sokrata) snaha o

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

-> Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti, vztahově postojové a seberegulační vlastnosti.

-> Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti, vztahově postojové a seberegulační vlastnosti. Otázka: Osobnost a její znaky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): danculkah Osobnost a její znaky -> Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti, vztahově postojové a seberegulační vlastnosti. Osobnost

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více

Koncepční modely a teorie v ošetřovatelství

Koncepční modely a teorie v ošetřovatelství Certifikovaný kurz: Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence (2017) Repetitorium teorie ošetřovatelství Koncepční modely a teorie v ošetřovatelství Mgr. Martin Krause, DiS. martin.krause@tul.cz

Více

Výtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo

Výtvarná výchova. 9. ročník. Zobrazování přírodních forem. Giuseppe Arcimboldo list 1 / 6 Vv časová dotace: 1 hod / týden Výtvarná výchova 9. ročník VV 9 1 01 vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření

Více

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 2 1 3 9 0 9 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Nakonečný, Milan Obecná psychologie

Více

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více