CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Problematika rodiny s dítětem se sluchovým postižením
|
|
- Petr Urban
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Problematika rodiny s dítětem se sluchovým postižením Téma práce: Sluchově postižené dítě v rodině Martina Šnejdrlová Vedoucí práce: Mgr. Svatava Panská Olomouc 2013
2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Olomouci podpis Martina Šnejdrlová
3 Poděkování Děkuji paní Mgr. Svatavě Panské za velmi uţitečnou metodickou pomoc a rady, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce a také respondentům, kteří mi poskytli rozhovor. Martina Šnejdrlová
4 OBSAH ÚVOD Teoretický rámec Sluchové postiţení Sluchové poruchy Příčiny ztráty sluchu Komunikace neslyšících Moţnosti komunikace osob s těţkým sluchovým postiţením Další metody komunikace Sluchadla a další pomůcky Dítě a rodina Sdělení diagnózy rodičům Reakce rodičů na zjištění sluchové vady dítěte Postoje rodičů Techniky při komunikaci s dítětem se sluchovým postiţním Sociální sluţby pro osoby se zdravotním postiţením Dělení sociálních sluţeb Cíle sociální práce s osobami se zdravotním postiţením Koncepce ucelené rehabilitace Vzdělání dětí se sluchovým postiţením Speciální potřeby dětí se sluchovým postiţením Vzdělávání dětí se sluchovým postiţením dříve a dnes Speciální vzdělávání dětí se sluchovým postiţním Mateřské školy pro děti se sluchovým postiţením Základní školy pro děti se sluchovým postiţením Střední školy pro děti se sluchovým postiţením Integrace Rizika integrace... 30
5 Práce a zaměstnání Metodologie výzkumu Cíle výzkumu Výběr metody výzkumu Metoda získávání dat Okruhy otázek v rozhovoru Výběr respondentů Empirická část Výstupy výzkumu Vstup dítěte do rodiny Pomoc rodinám ze strany sociálních sluţeb Speciální vzdělání versus integrace Doporučení pro praxi Závěr Zdroje Seznam tabulek Přílohy... 52
6 ÚVOD Problematiku rodiny s dítětem se sluchovým postiţením jsem si jako téma práce vybrala z toho důvodu, protoţe je pro mě toto téma velice zajímavé a dle mého názoru v rámci studia sociální práce není této problematice z časových důvodů věnováno tolik prostoru, kolik by si zaslouţila. V budoucnosti by se mi líbila práce s touto cílovou skupinou, proto jsem chtěla pomocí této práce komplexněji nahlédnout do ţivota rodin s dětmi se sluchovým postiţením, abych mohla lépe reagovat na jejich potřeby v rámci poskytování sociální sluţby. Myslím si, ţe tato práce můţe pomoci i jiným budoucím i stávajícím pracovníkům, kteří pracují s touto cílovou skupinou. Hlavní cíl mé absolventské práce jsem si zvolila zjistit dopad sluchového postiţení dítěte na rodinu. Pomocí dílčích cílů chci dále zjistit, zda se něco v rodině změnilo od okamţiku zjištění sluchové vady dítěte. Myslím si, ţe právě změny, které mohou být vyvolány zjištěním diagnózy sluchového postiţení jejich dítěte, ovlivňují další kroky rodičů, jako jsou například vyuţívání sociálních sluţeb nebo rozhodnutí se ke speciální předškolní i školní výchově a vzdělání. Z toho důvodu mě dále zajímá, zda rodiny vyuţívají sociální sluţby a pokud ano, jak jsou s těmito sluţbami spokojení a jestli se přiklání ke vzdělání jejich dětí ve speciálních školách nebo vzdělání ve školách běţného typu. Absolventská práce je rozdělena do tří částí. První část je teoretická, která se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole se zabývám vymezení pojmu sluchového postiţení, sluchovými poruchami a příčinami ztráty sluchu, dále způsoby komunikace a konkrétními komunikačními metodami a také sluchadly a dalšími pomůckami včetně kochleárního implantátu. Dalo by se říci, ţe se jedná o určitý úvod do problematiky sluchového postiţení. Ve druhé, třetí a čtvrté kapitole se zabývám tématy, která souvisí s cíly práce. Nejprve se zaměřuji na dítě a rodinu z psychologického pohledu, kde uvádím reakce rodičů na zjištění sluchové vady jejich dítěte, dále nejčastější postoje rodičů k dítěti s postiţením a také uvádím konkrétní techniky, které mohou rodiče vyuţívat při komunikaci s dítětem se sluchovým postiţením. Ve třetí kapitole jsou uvedeny sociální sluţby pro rodiny a také se zde zabývám principy sociální práce s lidmi se zdravotním postiţením, kam sluchové postiţení spadá. 5
7 V poslední kapitole se zabývám dvěma základními typy vzdělávání dětí se sluchovým postiţením a speciální vzděláním a integrací a také se zde věnuji speciálním potřebám a pracovním uplatněním osob se sluchovým postiţením. Druhá část práce je metodologie výzkumu, kde uvádím hlavní a dílčí cíle, metodu získávání dat a popis průběhu výzkumu. V poslední části této práce analyzuji získaná data, která jsem získala pomocí kvalitativního šetření se sedmi rodiči dětí se sluchovým postiţením. V absolventské práci vycházím především z českých autorů ale i autorů zahraničních, dále vycházím ze zákonů a také z odborného časopisu sociální práce. 6
8 1 TEORETICKÝ RÁMEC 1.1 Sluchové postižení V této kapitole se zaměřuji na vymezení pojmu sluchového postiţení, uvádím zde příčiny ztráty sluchu, dělení sluchovým poruch a dále popisuji jednotlivé sluchové poruchy. V úvodu této kapitoly uvádím několik definic sluchového postiţení, ze kterých vycházím v této práci. Dle některých odborníků člověk přijímá více informací sluchem neţli zrakem, protoţe ucho zachycuje a zpracovává zvukové podněty neustále (Jedlička, 2003, podle Daňová, 2008, s. 14). Sluch je důleţitý při dorozumívání a umoţňuje člověku zprostředkování styku s prostředím. Pokud je sluchové vnímání narušeno, jedná se o sluchovou vadu nebo sluchové postiţení. Termín sluchové postiţení je však širší neţ sluchová vada a zahrnuje i sociální důsledky a řečový defekt (Daňová, 2008, s. 14). Dle Slowika (2007, s. 72) je sluchové postiţení následek funkční nebo organické vady v jakékoli části sluchového analyzátoru, sluchové dráhy a sluchových korových center. V defektologickém slovníku se setkáme s touto definicí sluchové vady: Snížení až ztráta výkonnosti sluchové analyzátoru. Jsou různého stupně, druhu i původu a podle toho jsou různé i jejich důsledky pro pacienty (Edelsberger, 2000, s ). Sluch je jeden ze smyslů, který je pro náš ţivot velice důleţitý. Slyšení se uskutečňuje pomocí sloţitého orgánu, který se nazývá ucho, jehoţ úkolem je přijímat zvukové signály. Ucho však není jediné, které uskutečňuje proces slyšení důleţité je propojení s mozkovým sluchovým centrem. Ucho, mozkové centrum sluchu a spojovací dráhy se souhrnně nazývají sluchový orgán, jehoţ cílem je slyšet zvuky a rozpoznat jejich původ a smysl, tedy slyšet a rozumět lidské řeči. Vyšetřováním, léčbou, rehabilitací a diagnostikou sluchového analyzátoru se zabývá lékařský obor zvaný audiologie. Lékaři v tomto oboru neléčí jenom sluch, ale především základní komunikační kanál (Pulda, Lejska, 1996, s. 7-8). 7
9 1.1.1 Sluchové poruchy Stupně ztráty sluchu jsou různé. Od bilaterálních kdy jsou postiţeny obě uši aţ po mírné poruchy, které se nemusí ani objevit. Ztráta sluchu je důsledkem poruchy přenosu zvuku středním uchem, poškození nervu akustického nebo struktur ucha nebo je to také důsledkem kombinací převodní poruchy a poruchy vedení v akustickém nervu. Pokud má dítě úplnou ztrátu sluchu, dítě neslyší nic a velmi obtíţně komunikuje. Děti se učí mluvit tak, ţe napodobují to, co slyší. Tyto děti mají časté problémy s chováním, protoţe se obtíţně orientují podle směru (Leifer, 2004, s. 623). Světová zdravotnická organizace (Word Health Organization WHO) sestavila v roce 1980 škálu sluchových poruch. Velikost sluchové poruchy se vyjadřuje v decibelech (db). Zvuky, které se nejčastěji vyskytují v okolí, jsou intenzivní od 0 do 140 decibelů (Souralová, 2005, s. 25): Velikost ztráty sluchu podle WHO Název Kategorie ztráty sluchu 0 aţ 25 db Normální sluch 26 aţ 40 db Lehká nedoslýchavost 41 aţ 55 db Střední nedoslýchavost 56 aţ 70 db Středně těţké poškození sluchu 71 aţ 90 db Těţké postiţení sluchu Více neţ 90 db Velmi závaţné postiţení sluchu Tabulka č. 1 Škála sluchových poruch Plevová, Slowik (2010, s. 85) uvádějí několik příčin sluchových poruch. Porucha sluchu můţe být vrozená (dědičná) jako součást syndromů, nebo získaná (prenatální, perinatální a postnatální). Porucha sluchu můţe vzniknout v kaţdém věku. S vadou sluchu se setkáváme v mnoha podobách a je velice individuální u kaţdého jedince. Záleţí na mnoha faktorech například, kdy vada vznikla, kdy byla objevena, která část sluchového vnímání je porušena, nebo jaká péče byla zvolena. Také na kaţdém uchu můţe být ztráta sluchu odlišná. Rozlišení sluchových vad existují spousty. Nejčastěji se vyuţívá ten, který pojmenovává přímo nositele sluchové vady. Plevová, Slowik, (2010, s. 85) dále představují 4 druhy sluchového postiţení: 8
10 Nedoslýchavý lehce, středně a těţce. Nedoslýchavý je schopen vyuţít sluchadlo. U lehce a středně nedoslýchavého se obvykle rozvine řeč uţ v dětství a jeho vzdělání můţe probíhat běţným způsobem. Postlingválně ohluchlý je jedinec, u nějţ došlo k postupné nebo náhlé sluchové ztrátě po dokončení vývoje řeči, v důsledku nemoci nebo traumat. Mluva se postupem času zhoršuje, ale zůstává srozumitelná. Perilingválně neslyšící zde došlo ke sluchovým ztrátám ve věku do 14-ti let. Prelingválně neslyšící - je u člověka, který se s těţkou sluchovou vadou jiţ narodil nebo ohluchl před tím, neţ skončilo období vývoje řeči. Ztráta je podle klasifikace nad 90 db. Podle postiţení sluchových etap analyzátoru dělíme druhy sluchových vad na postiţení vlastního sluchového analyzátoru (poruchy receptoru, poruchy vlastních sluchových drah a niţších center, poruchy korové části analyzátoru), poruchy spojů sluchového analyzátoru korového s jinými korovými oblastmi a porucha jádra sluchového korového analyzátoru na dominantní hemisféře (Edelsberger, 2000, s. 379). Sluchové poruchy můţeme klasifikovat také podle dalších kritérií. Mezi tato kritéria patří typy sluchového postiţení, vznik sluchového postiţení a etiologie. Podle typů sluchového postiţení rozlišujeme převodní vady (vady vnějšího a středního ucha), percepční vady (vady vnitřního ucha a CNS) a vady smíšené. Dle vzniku rozlišujeme sluchové postiţení na vrozené a získané a podle etiologie známe orgánové a funkční sluchové postiţení (Slowik, 2007, s. 75) Příčiny ztráty sluchu S postiţením sluchu se narodí asi jedno dítě z tisíce. Výskyt sluchových poruch u dětí se ale zvyšuje na 2 z jednoho tisíce a to protoţe dochází k poruchám sluchu i během dětství. Ztrátou sluchu dítěte je postiţena také řeč, jazyk, emocionální a sociální vývoj, ale také chování. O vrozené hluchotě hovoříme tehdy, kdyţ matka v prvních měsících těhotenství onemocněla rubeolou, nebo jinou virovou infekcí a to mohlo způsobit ztrátu sluchu dítěte. Hluchota můţe být ale také získaná (Leifer, 2004, s. 623). 9
11 V některých případech k postiţení sluchu mohou vést také další nemoci jako například spalničky, příušnice, plané neštovice nebo meningitida. Další příčinami ztráty sluchu můţe být také pobyt v chladném prostředí, některé léky, vystavení dítěte vysokým hladinám hluku, některé druhy alergií a ušní infekce. Nejdůleţitější je včasná diagnóza a léčba sluchově postiţených dětí. Tím se předchází negativním fyzickým a mentálních vývojovým komplikacím (Leifer, 2004, s. 623). V následujících dvou podkapitolách uvádím rozdíly mezi nedoslýchavostí a praktickou hluchotou, protoţe tyto pojmy si mnoho lidí plete a zaměňuje je. Nedoslýchavost Dle Hudákové, Motejzíkové (in Hudáková, 2005, s. 12) je nedoslýchavý člověk ten, kdo má nějaké zhoršení sluchu oproti běţné populaci. Vţdy ale muţe pro vnímání mluvené řeči vyuţít zbytky sluchu. Nedoslýchavost se můţe pohybovat v rozmezí od minimálních ztrát sluchu, jakých si okolí vůbec nemusí všimnout, přes střední nedoslýchavost aţ po těţkou nedoslýchavost, kde jiţ závaţnost sluchové poruchy má v tomto případě podstatný vliv na komunikaci a vývoj řeči. Nedoslýchavost lze do určité míry kompenzovat sluchadly. Osobám, které mají zbytky sluchu, pomáhají sluchadla k zvládnutí mluveného jazyka přirozenou cestou neboli odposlechem (Daňová, 2008, s. 15). Hluchota Člověk neslyšící, tedy ten, který trpí praktickou hluchotou je takový člověk, který ani s pomůckami neslyší (Hudáková, Motejzíková in Hudáková, 2005 s. 12). Částečná i oboustranná hluchota bývá důvodem problémů s chováním a špatným prospěchem ve škole. Tato hluchota bývá způsobená ušními infekcemi jako například otitis media nebo blokací Eustachovy trubice. Děti, které mají poruchu sluchu pouze na jednom uchu, v případě, ţe druhé ucho je zcela zdravé, nemají ţádné závaţnější potíţe a problémy. Nejdůleţitější je včasná léčba a správná diagnóza. Úplná bilaterální porucha je obvykle zjištěna jiţ v kojeneckém období. Oproti tomu částečná hluchota můţe být zjištěna aţ ve školním období (Leifer, 2004, s. 624). 10
12 1.1.3 Komunikace neslyšících V této podkapitole se zabývám komunikací neslyšících, protoţe právě sluch je jeden z nejvýznamnějších faktorů, který významně komunikaci ovlivňuje. Zabývám se zde jak jednotlivými komunikačními systémy, tak i sluchadly a dalšími pomůckami, které lidé se sluchovým postiţením mohou při komunikaci vyuţívat. Komunikací rozumíme způsob, jakým se lidé dorozumívají a navazují vzájemný kontakt a tím si sdělují své myšlenky, pocity a postoje. U člověka je hlavním a rozhodujícím komunikačním prostředkem artikulovaná řeč, která se uskutečňuje prostřednictvím slov tedy naučených abstraktních znaků, které vznikají na základě funkce druhé signální soustavy. Hlavní cíl komunikace s dítětem se sluchovým postiţením je zpřístupnění projevu matky a dostatečná zpětná vazba. Matka s dítětem navazuje kontakt především hmatový a zrakový. K tomu by měla vyuţívat kaţdou příleţitost. Obor logopedie se zaměřuje na umělé vytvoření mluvy u dětského pacienta se sluchovým postiţením. Dnes jiţ lze naučit mluvit kaţdé dítě bez ohledu na ztrátu sluchu (Plevová, Slowik, 2010, s. 83). Při omezení nebo absenci sluchovým vjemů jiţ v raném dětství dochází k deficitu vývoje myšlení a řeči. Nejvíce zaostává porozumění pojmům a souvislostem, schopnost abstrakce, zvládání logických operací a vytváření vnitřní řeči. Tím se narušuje vnímání osobní identity člověka a jeho sebepojetí. Je proto důleţité maximálně rozvíjet všechny dostupné náhradní způsoby komunikace (Slowik, 2007, s. 76). Zákon o komunikačních systémech Tento zákon upravuje pouţívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo si svobodně zvolit komunikační systém, který odpovídá jejich potřebám. Jejich volba musí být v maximální moţné míře respektována tak, aby tyto osoby měly moţnost rovnoprávného a účinného zapojení do všech oblastí ţivota společnosti a při uplatňování jejich zákonných práv (Zákon č. 348/2008 Sb., 1). 11
13 Komunikační systémy se pro účely tohoto zákona myslí český znakový jazyk a další komunikační systémy vycházející z českého jazyka (Zákon č. 348/2008 Sb., 3). Český znakový jazyk je základním komunikačním systémem těch neslyšících osob v České republice, které jej pouţívají za hlavní formu své komunikace (Zákon č. 348/2008 Sb., 4). Komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob, které vycházení z jazyka českého jsou znakovaná čeština, prstová abeceda, písemný záznam mluvené řeči, vizualizace mluvené češtiny, Lormova abeceda, daktylografika, Braillovo písmo, taktilní odezírání a vibrační metoda Thoma (Zákon č. 348/2008 6) Možnosti komunikace osob s těžkým sluchovým postižením Níţe představuji několik moţností komunikace pro osoby se sluchovým postiţením. Mezi tyto metody patří znakový jazyk, orální metody, bilingvální přístup a metoda totální komunikace (Slowik, 2007, s. 76). Znakový jazyk Základem znakového jazyka je systém pohybů neboli gesta rukou a další výrazové pohybové a mimické prvky (Slowik, 2007, s. 76). V kaţdé zemi mají lidé se sluchovým postiţením svůj národní znakový jazyk. Znakové jazyky mají svůj vlastní slovník znaků, které jsou ustálené, ale mohou se v odlišných oblastech i téhoţ státu lišit. Znakové jazyky mají i svou vlastní gramatiku, které se však liší od gramatiky češtiny. Český znakový jazyk je plnohodnotný komunikační systém tvořený speciálními vizuálními prostředky tedy tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou a pozicemi hlavy a horní částí trupu. Český znakový jazyk má základní atributy jazyka, jako například znakovost, systémovost, dvojí členění a produktivnost. Gramatika českého znakového jazyka je plnohodnotná a má i vlastní neverbální tedy neznakovou sloţku, která se vyjadřuje pomocí mimiky. Znakový jazyk má také stejně jako ostatní jazyky svou historii a neustále se vyvíjí a to většinou přijímáním slov z jiných jazyků (Hrubý, 1997, s. 184). 12
14 Orální metoda Vychází z předpokladu, ţe lidé s těţkým sluchovým postiţením by se měli učit pouţívat mluvenou a psanou řeč, aby mohli optimálně existovat ve společnosti. Předpokladem pro tuto metodu je srozumitelné pouţívání mluvené řeči a schopnost odezírání popřípadě vyuţití prstových abeced. Tato metoda má však několik nevýhod, jako je například problém s výslovností, omezenou slovní zásobou, špatnému porozumění významu a také problémy s gramatikou (Slowik, 2007, s. 78). Bilingvální přístup Bilingvální přístup je kombinace znakového jazyka a orální metody. Tento přístup se vyuţívá především při vzdělávání lidí s těţkým sluchovým postiţením, kteří se učí s vyuţitím běţného jazyka (mluvení, odezírání, čtení a psaní) ale také s pomocí znakové řeči (Slowik, 2007, s. 79). Totální komunikace Totální komunikaci je v současné době nejrozšířenější přístup ve školách pro ţáky se sluchovým postiţením, který kombinuje znakový jazyk, mluvenou řeč, prstovou abecedu, odezírání, psaní, čtení mimické a další prvky, výtvarné projevy a další. Lze tedy konstatovat, ţe totální komunikace zahrnuje všechny reálné moţnosti komunikace člověka se sluchovým postiţením a jeho okolím (Slowik, 2007, s. 79) Další metody komunikace Psaná forma jazyka U dětí se sluchovým postiţením je také velice důleţité osvojit si psanou formu řeči. Psaná forma řeči znamená naučit se porozumět psanému textu a získat tak dovednosti k vyjadřování svých myšlenek písemnou formou. K tomu, aby si ţák se sluchovým postiţením osvojil psanou podobu jazyka, nestačí pouze ovládat techniku čtení a psaní. Psaná forma jazyka je mnohem abstraktnější neţ mluvená řeč. Při jejím vnímání není moţné se opřít o situaci, posunky, gesta a mimiku mluvícího partnera. Role psané podoby jazyka plní u dětí se sluchovým postiţením velmi významnou roli. Její různé funkce odpovídají věkovým obdobím. Například psanou formu řeči prostřednictvím globálního čtení si osvojují děti předškolního věku (Krahulcová, 2002, s. 211). 13
15 Odezírání Další z funkcí, která můţe nahradit slyšení řeči je odezírání. Jde o sloţitý proces, který probíhá u kaţdého sluchově postiţeného jedince. Také mechanismus odezírání závisí na individuálních schopnostech odezírajícího. Odezírání hlásek, mluvené řeči a metajazykových prostředků reprezentuje přijímání informací zrakem na základě pohybů mluvidel, mimiky obličeje, gestikulace rukou a celkových postojů těla (Krahulcová 2002, s. 193). Kaţdý jedinec se rodí s určitým talentem pro odezírání. Proto není pravidlem, ţe všichni lidé se sluchovým postiţením umí odezírat. V případě, ţe jedinec nemá předpoklady pro odezírání, nikdy se odezírat nenaučí. U lidí se sluchovým postiţením, kteří mají zbytky sluchu je odezíraní účinným prostředkem pro porozumění mluvené řeči. Oproti tomu u osoby, která je zcela neslyšící ani vrozený talent pro odezírání nestačí a porozumění mluvené řeči je nedostatečné (Souralová, 2005, s. 34). Komunikační potřeby osob se sluchovým postiţením se různí. Pokud osoba, která ztratila sluch dříve, neţ se naučila mluvit, pouţívá komunikační prostředky, nejčastěji komunikuje ve znakovém jazyce. Oproti tomu člověk, který ztratil sluch v pozdějším věku, preferuje písemnou formu češtiny a znakový jazyk neumí. Je proto dobré na tyto situace myslet před zahájením komunikace (Liberdová, 2010, s. 10) Sluchadla a další pomůcky Úpravu poškozeného sluchu u nedoslýchavých nazýváme korekcí. Účelem této korekce je zlepšit slyšení především rozumění mluvené řeči. Sluchadlo je elektroakustický přístroj, který upravuje a zesiluje zvuky z okolí. Mezi jeho základní části patří: mikrofon, zesilovací zařízení, reproduktor neboli sluchátko a zdroj energie. Moderní sluchadla můţeme nazývat jako tzv. mikropočítačové sluchadla. Je důleţité, aby sluchadlo dokázalo zesilovat selektivně v těch kmitočtech, které jeho porucha vyţaduje. Naopak rušivé zvuky jsou právě ty, které je třeba při mluvené řeči oslabit nebo úplně vyloučit. Sluchadla nemají program pouze na mluvu, ale také program v divadle, na koncertech nebo v hlučných společnostech. Na našem trhu existuje spousta druhů sluchadel, podle toho, pro jakou nedoslýchavost jsou určena (Kejklíčková, 2011 s. 79). 14
16 Sluchadla lze rozdělit do tří skupin (Pulda, Lejska, 1996, s. 10) a to podle způsobu předávání akustické energie lze sluchadla rozlišovat na vzdušné vedení a na kostní vedení. Častější je pouţívání sluchadla na vzdušné vedení, protoţe při pouţití tohoto sluchadla je zachováváno fyziologické vedení sluchu. Dále podle tvaru jsou sluchadla rozlišena na kapesní, závěsná, boltcová, brýlová a zvukovodová. U malých dětí se nejčastěji vyuţívají sluchadla kapesní, protoţe nevyţadují sloţitější manuální zručnost. U dospělých lidí jsou však nejčastěji vyuţívaná sluchadla závěsná, kdy celé sluchadlo je ukryto za boltcem a zvuk je zde přiváděn pomocí vsunuté olivky přímo do zvukovodu. A poslední skupinu tvoří sluchadla podle vlastností a výkonnosti. V této skupině jsou sluchadla, která zvuk především zesilují, a liší se navzájem frekvenčním průběhem. Další z pomůcek, které velice usnadňují ţivot neslyšícím je telefon pro neslyšící, který můţe být se zesilovačem nebo s pomocí speciální indukční snímací cívky ve sluchadle. Tento telefon můţou pouţívat převáţně osoby nedoslýchavé. Další zajímavou pomůcku pro buzení sluchově postiţené osoby je speciálně upravený budík, který místo zvuku rozsvěcuje ţárovku, fotoblesk, nebo spouští vibrace. Mezi další technickou pomůcku se řadí dveřní zvonek, který můţe ovládat zařízení, které rozsvěcuje a zhasíná světla v bytě. Tato světla se mohou nastavit tak, aby blikali různým kmitočtem pro dveřní zvonek a jiným kmitočtem pro telefon (Freeman, 1992, s. 257). Kochleární implantát Kochleární implantát je další pomůcka, která usnadňuje ţivot neslyšícím. Tento přístroj je zařízení, které je do určité míry schopno zastoupit funkci nefunkční kochley neboli hlemýţdě, který najdeme ve vnitřním uchu (Barešová, Hrubý, 1999, s. 18). Kochleární implantát je elektrické zařízení, které převádí zvuk na signál digitální. Implantát je především pro jedince s percepční vadou, u kterých není moţné pouţít sluchadlo. Tato pomůcka je tvořena ze dvou částí a to z elektrody, která se aplikuje pod kůţí za ušním boltcem a zde nahrazuje funkci kochley a zevní část kochleárního implantátu, která je tvořená řečovým procesorem. Velice zdlouhavý a sloţitý proces je výběr vhodného kandidáta, kterému bude kochleární implantát operován. Zájemci se musí podrobit mnoha vyšetřením, protoţe celý program implantace je velice nákladný a vyţaduje jak předběţnou tak i následnou péči a reedukaci (Hroboň, 1998, 80 81). 15
17 Speciálně pedagogická a logopedická péče Při speciálně pedagogické a logopedické péči o děti s kochleárním implantátem jsou pouţívány speciálně pedagogické prostředky. Mezi tyto prostředky se řadí především metody rehabilitace, reedukace (sluchu a řeči) a v menší míře i kompenzace, tedy odezírání, čtení aj. Reedukaci sluchu a řeči máme na mysli logopedické postupy, které jsou zaměřeny na zlepšování funkce postiţeného sluchového orgánu a na podporu vývoje řeči. Mezi metody kompenzace se řadí takové postupy, jeţ jsou zaměřené na zlepšování nepostiţených funkcí, které podporují komunikovat mluvenou řečí (odezírání, čtení). Kompenzace je součást rehabilitace, tedy speciálně pedagogické postupy a opatření, které se zaměřují na rozvoj harmonické osobnosti jedince a na rozvoj jeho sociálních vztahů (Svobodová, 1997, s. 9). Nejdůleţitějším prvkem speciálně pedagogické a logopedické péče o dítě s kochleárním implantátem je rodina. Právě rodina dítě motivuje, poskytuje mu podněty pro jeho vývoj, posiluje správné chování atd. Zda bude vyuţito co nejlépe všech moţností v rozvoji sluchového vnímání a řeči dítěte nejvíce záleţí na spolupráci rodiny při rehabilitaci s dítětem (Svobodová, 1997, s. 12). 1.2 Dítě a rodina V této kapitole se zaměřím na rodiče a další členy rodiny, kteří děti obklopují a jsou mu nablízku od samého začátku. Je zde zdůrazněn vliv a význam chování a postoje rodičů na psychiku dítěte, dále reakce rodičů na sdělení diagnózy a komunikační techniky pro rodiče, které mohou v rámci komunikace s dítětem se sluchovým postiţením vyuţít. Jakékoli postiţení dítěte nepůsobí pouze jen na dětského pacienta a jeho nejútlejší rodinu jako je matka, otec a sourozenci, ale mění strukturu celé rodiny. Rodina je chápána jako otevřený systém, jehoţ změnu můţou vyvolat vlivy zvnějšku i zevnitř. Postupem času si tento systém vytvoří vlastní principy a pravidla, kterými jsou řízeny vzájemné interakce mezi členy. Kaţdý takovýto otevřený systém je charakteristický tím, ţe změní li se jeden prvek ze systému, mění se funkce celku. Problém postiţeného dítěte nutně vede ke změně způsobu ţivota všech členů rodiny (Pešová, Šamalík, 2006, s. 33). 16
18 Tento systém se nyní stává ovlivňován zvnějšku rady lékařů, hospitalizace a další nároky mění dosavadní rozdělení rolí. Pacient, tedy dítě se stává středem dění a matka můţe být vnímána jako tzv. medicínská specialistka, zatímco otec se spíše stará například o ostatní děti. Tím se mění typický rodinný vzorec na dominantní matku a inadekvátního otce. V některých případech můţe být dokonce dítě vyuţíváno v boji proti druhému rodiči, tedy jako zbraň jednoho z rodičů. Tento konflikt můţe vyústit aţ v rozvod (Pešová, Šamalík, 2006, s. 33). Rozdíl mezi slyšícím dítětem a dítětem se sluchovým postiţením nemusí být zpočátku postřehnutelný. Při porodu je sluchové ústrojí jiţ dobře vytvořené, ale schopnost slyšet se během celého prvního roku ţivota teprve vyvíjí. Stává se, ţe i neslyšící kojenec si brouká a ţvatlá, ale později tyto zvuky ustávají, protoţe dítě neslyší svůj vlastní hlas. Nejprve dítě reaguje na náhlé a silné zvuky. Po půl roce dítě začíná reagovat na rostoucí počet tichých zvuků a otáčí hlavou i tělem kdyţ pátrá, odkud zvuk přichází (Lejková, 2006, s. 20). V době, kdy slyšící děti skládají svá první slůvka, mají obrovskou zkušenost s posloucháním správné výslovnosti a gramatického systému jazyka. Tuto zkušenost neslyšící dítě nemá. Dítě se sluchovým postiţením se začne od slyšících dětí lišit, aţ kdyţ začne komunikovat (Lejková, 2006, s. 20) Sdělení diagnózy rodičům Sdělení nepříznivé diagnózy dítěte znamená pro rodinu hluboký otřes a můţe být jeden z nejzávaţnějších spouštěčů traumatické krize. V první chvíli toto sdělení vyvolává šok a úzkost, mezi které patří popření problému, zpochybňování výsledků vyšetření, agresivita, hledání viníka, pocity viny. Projevy této krize jsou obvykle deprese, negativní symptomy a sníţená schopnost přijímání a zapamatování si nových informací. V případě velmi těţkého postiţení dítěte se před rodiči otevírá nejistá budoucnost, které je úplně jiné, neţ si devět měsíců představovali a navíc netuší, jaké nároky na ně budou kladeny a co je vlastně čeká (Jungwirthová in Hudáková, 2005, s. 61). 17
19 Reakce rodičů na zjištění sluchové vady dítěte Vágnerová, Hajd Moussová a Štech (2001, s. 78) ve své publikaci uvádějí fáze reakce rodičů na zjištění, ţe jejich dítě má postiţení. Tyto rekce mají své specifické projevy. Nejdříve nastupuje první fáze, která se nazývá fáze šoku a popření. Nejvíce tuto fázi charakterizují věty typu: to není možné, to nemůže být pravda. Rodiče se musí vyrovnat se zátěţí, se kterou nepočítali. Pro většinu zdravých rodičů je samozřejmostí mít zdravé dítě. Tato fáze přechází v druhou fázi, která je charakteristická postupnou akceptací reality a vyrovnání se s problémem. Někdy se však můţe stát, ţe informace o postiţení dítěte je přijatelná pouze částečně nebo vůbec. V důsledku toho můţe docházet k nejrůznějším typům psychických obran, jako můţe být například únik nebo útok. Na toto rozdělení fází reakce rodičů navazuje další publikace, která uvádí, ţe zjištění o druhu postiţení je jeden z nejvýznamnějších mezníků v ţivotě rodičů. Doba, ale i způsob zjištění mohou být a také bývají rozdílné. Důleţitou další událostí je porod, ale mnohá postiţení nejsou identifikovatelná hned po narození, zvláště kdyţ nejsou na první pohled rozeznatelná. Pokud se rodiče o postiţení dozví náhle, reaguji většinou šokem, který doprovází pocity zklamání, beznaděje a bezmoci (Vágnerová, Strnadová, Krejčová, 2009, s ). Tento šok po čase odezní a rodiče se postupně vyrovnávají se ztrátou představy o zdravém dítěti a přijímají fakt, ţe jeho dítě není zdravé, přesto však doufají, ţe situace se můţe zlepšit a tak začínají s hledáním informací ohledně různých typů pomoci (Vágnerová a kol., 2009, s ). Rychlost a kvalita adaptace členů rodiny na náročnou situaci závisí na mnoha faktorech. Mezi tyto faktory se řadí například kvalita vztahů v rodině, typ postiţení či nemoci dítěte, počet a pořadí dětí v rodině, ale také způsob, jakým byla diagnóza dítěte rodičům sdělena. Zdravotníci by měli při sdělení diagnózy dodrţovat následující rady vţdy je nutné pouţít citlivý, ale pravdivý způsob sdělení při přítomnosti lékaře, také je vhodné vybrat místo v soukromí s dostatkem času za přítomnosti obou rodičů, po sdělení diagnózy by lékař ihned měl rodiče podpořit a nabídnout jim moţnost opakovaných rozhovorů o dítěti a podporovat je v kontaktu s dítětem, dále zapojit sourozence a prarodiče do rozhovorů a nabídnout rodině literaturu a další kontakty na sluţby například střediska rané péče a jiné organizace v daném městě či lokalitě (Jungwirthová, 2005 in Hudáková, s ). 18
20 Postoje rodičů Nejvíce důleţitý je postoj rodičů a způsob, jakým reagují na postiţení a jak dítě vychovávají. Podle jejich postojů se odvíjí způsob, jak postiţení vnímá samotné dítě. Existují rodiče, kteří ani sobě ani okolí nechtějí přiznat, ţe dítě nějaké postiţení má a ţe není, jaké by my mělo být, nebo jaké by si přáli, aby bylo. Proto se postiţení dítěte stává pro ně stresem, se kterým musí bojovat. Také se můţe objevit obviňování rodičů navzájem o zásluhách na tom, ţe dítě je postiţené. Mohou přemýšlet o určité dědičné zátěţi, zdravotním stavu při početí nebo o postoji k faktu, ţe se dítě mělo nebo nemělo narodit. Rodiče se mohou obviňovat navzájem, mohou však obviňovat také lékaře, kteří ať uţ ošetřovali matku v době těhotenství, asistovali při porodu, nebo kteří léčili samotné dítě. Rodiče pak k postiţenému dítěti mohou zaujmout různé postoje. My však počítáme se dvěma základními, ve kterých se rodiče můţou shodovat, nebo rozcházet (Košč, 1982, s. 85). Nadměrná starostlivost Jeden ze základních postojů je nadměrná starostlivost a zainteresovanost. Tento postoj je jaksi pochopitelný, coţ ale neznamená, ţe je pro dítě vyhovující. Rodiče, kteří jsou nadměrně a často úzkostliví totiţ nedokáţou najít správnou rovnováhu mezi tím, co je pro dítě prospěšné a tím, co uţ dítěti škodí. Tito rodiče své děti zahrnují nejenom nadměrným mnoţstvím lásky, ale také za děti všechno dělají, rozhodují za ně i v případě, kdy vzhledem k věku nebo inteligenci by bylo vhodné, aby se dítě rozhodlo samo. Stává se, ţe děti překrmují nebo je zahrnují mnoţstvím hraček, se kterými si potom hrají spíše rodiče. Tím ale připoutávají dítě k sobě a tak mu znemoţňují, aby se samo mohlo osamostatnit, a to můţe způsobovat to, ţe se dítě nevyvíjí natolik, jak by se vyvíjet mohlo i navzdory svému handicapu (Košč, 1982, s. 86). Odmítání dítěte Pak zde existuje opačný postoj, který můţe zaujímat jeden z rodičů nebo i oba rodiče. Jedná se o postoj, který spočívá ve zjevném odmítání aţ vnitřním vzdání se dítěte. Tito rodiče se často nemusí zajímat dokonce ani o základní potřeby dítěte (Košč, 1982, s. 86). 19
Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení
Příloha 3. Informační brožura Brno 2012 Základní informace o sluchovém postižení Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Sluchové
VíceOsobnost jedince se sluchovým postižením
Osobnost člověka Osobnost jedince se sluchovým postižením zahrnuje celek psychických jevů biologické faktory - psychické jevy jsou zakotveny v organismu a jsou projevem činnosti nervové soustavy jedinečnost
VícePlatné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn
Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ 1 Úvodní ustanovení Zákon upravuje
Více155/1998 Sb. ZÁKON. ze dne 11. června o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob ČÁST PRVNÍ.
155/1998 Sb. ZÁKON ze dne 11. června 1998 o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob Změna: 384/2008 Sb. Změna: 329/2011 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena
VíceKomunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené
Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené (orální metoda, totální komunikace, bilingvální výchova, využití znakového jazyka - sluchově postižený pedagog) Vycházejí z přístupu k hluchotě jako
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných
VíceVZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Jiří Pouska Konference: DOBRÁ PRAXE 17. 18. 10. 2018 Plzeň VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceVzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením
Vzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením Vzdělávací systém Cíl poskytnutí stejné šance na odpovídajícího vzdělání. Škola má dvě funkce: vzdělávací sociální. Na základě Zákona č. 561/2004 Sb.
VícePostižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová
Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,
Více384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ
384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST
Více384/2008 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o znakové řeči
384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST
VíceŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM
ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceRaná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc
Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní
VíceDěti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.
Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceKomunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené
Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené (orální metoda, totální komunikace, bilingvální výchova, využití znakového jazyka - sluchově postižený pedagog) Vycházejí z přístupu k hluchotě jakotakové
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceParlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě
Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství
Vícemaximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.
Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceSlužby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová
Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě
VícePříloha 1 Žádost zaslaná vybraným ZŠ pro sluchově postižené
Seznam příloh Příloha 1 Žádost zaslaná vybraným ZŠ pro sluchově postižené Váţená paní ředitelko/ Váţený pane řediteli, obracím se na Vás s prosbou týkající se moţnosti náhledů při výuce na Vaší škole.
VíceRozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením
Okruh č. 6 Logopedická péče o jedince se sluchovým postižením doplnění (z Bc. Studia viz materiály k tématu Orální řeč u osob se sluchovým postižením ) Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena
VíceDoporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová
Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceMgr. Miroslav Raindl
Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální
VíceRaná péče / intervence
Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové
VíceZákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob,
Právní předpisy definující hluchoslepotu Sestavil: Jan Jakeš, VIA hluchoslepých z.s. Stav ke dni: 10.12.2015 Dokument má dvě části: - Seznam právních předpisů definujících hluchoslepotu; - Ustanovení právních
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence
VíceModul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:
Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek l, PSČ VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ SE SPECIÁLNĚ VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŢÁKŮ NADANÝCH
VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ SE SPECIÁLNĚ VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŢÁKŮ NADANÝCH Dodatek k ŠVP oborů vzdělávání kategorie E, H, M a L Dodatek je součástí ŠVP oborů: 65-51-H/01 Kuchař-číšník 65-51-E/01 Stravovací a
Více1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceInkluzivní vzdělávání
Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy
VícePříloha č. 8 Podmínky ke vzdělání
Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje
VíceProblematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
VíceUkázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5
Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět
VíceSE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ
NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ MARKÉTA SPILKOVÁ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ 12. 12. 2013, Praha TERMINOLOGIE Za neslyšící se podle zákona považují osoby, které neslyší od narození, nebo
VíceANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI
ANALÝZA KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI DĚTÍ A ŽÁKŮ - MOŽNOSTI V DIAGNOSTICE VÝVOJE ŘEČI VÝCHODISKA Potřeba včasné a kvalitní speciálně pedagogické diagnostiky Zhodnocení stavu komunikační schopnosti Východisko
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceVzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková
Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP
VíceObsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII
Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská
VíceSluch jako jeden ze základních pilířů mezilidské komunikace
Sluch jako jeden ze základních pilířů mezilidské komunikace Jitka Vydrová Olga Bendová Lidská komunikace Vnímání a realizace řeči je náročný proces, který člověku zajišťuje místo v lidské společnosti.
VíceZákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceKatalog podpůrných opatření pro žáky se sluchovým postižením a oslabením sluchovéhovnímání. Pracovníverze: 06_014 Určeno: odborná oponentura
Katalog podpůrných opatření pro žáky se sluchovým postižením a oslabením sluchovéhovnímání Pracovníverze: 06_014 Určeno: odborná oponentura Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v lomouci, 2014 Kol.
Více(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI
(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI Mgr. Petr Vysuček prezident ASNEP Speciální pedagog Speciálněpedagogické centrum Duháček v Hradci Králové TKOSP 25. 9. 2014 Co to znamená být "sluchově postižený"? Být "sluchově
VíceCírkevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, Brno. Realizace Terénní osobní asistence
Církevní střední zdravotnická škola s. r. o. Grohova 112/16, 602 00 Brno Realizace Terénní osobní asistence 1 TERÉNNÍ OSOBNÍ ASISTENCE Identifikační číslo: 276 818 66 Identifikátor: 66 144 16 Název zařízení:
Více129/2010 Sb. VYHLÁŠKA
129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického
VíceKVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ
KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
VíceSPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová
SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní
VíceMartin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz
INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů
VíceZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty
ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VíceCíle výzkumu. Výzkumné otázky:
Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné
VíceMetody výuky jako podpůrná opatření
Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;
VíceZákladní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby
Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve
VíceProgram poradenských služeb ve škole
Program poradenských služeb ve škole Školní poradenské pracoviště Ředitel základní školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm, ve kterém působí výchovný
VíceDle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb
Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
VíceZákladní škola ŠKOLAMYŠL
Základní škola ŠKOLAMYŠL Hrnčířská 272, Zahájí, 570 01 Litomyšl místo poskytování vzdělávání a školských služeb Smetanovo náměstí 15, Litomyšl - Město 570 01 KONCEPCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ Školní
VíceMgr. Alena Skotáková, Ph. D.
Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik
VíceSurdopedie. etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, vzdělávací programy pro sluchově postižené
Surdopedie etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, vzdělávací programy pro sluchově postižené Význam sluchu: rozvoj komunikace, sociálních vztahů, citových vazeb,
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceSměrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení
Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 Ministerstvo školství,
VícePoruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat
VíceUkázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační
VíceNázev školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA STŘEDOKLUKY, příspěvková organizace 252 68 Středokluky, Školská 82, tel. 233900786, e-mail:reditelstvi@zsamsstredokluky Dodatek k ŠVP ZV č. 7 - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
VíceDodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016
Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu
VícePOZMĚŇOVACÍ NÁVRHY. 1. V části první Čl. I dosavadní bod 6. nově zní :
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní
VíceMohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?
Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceSpeciální základní škola Skuteč
Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově
VíceSpeciálně pedagogické centrum pro vady řeči
Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161
VíceProgram poradenských služeb ve škole
Program poradenských služeb ve škole 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské pracoviště při své činnosti vychází zejména z ustanovení Vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských
VíceVzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50
Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 Lehká mentální retardace U jedinců s LMP se hlavní problémy projeví až s nástupem do školy. Většina jedinců je plně nezávislá v sebeobsluze
VíceStřední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk. Maturitní okruhy - Sociální politika a služby
Maturitní okruhy - Sociální politika a služby Sociální politika Chudoba a sociální vyloučení Zdravotní politika Vzdělávací politika Sociální služby Sociální pracovník Sociální práce u seniorů Senior v
VíceFYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1
FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 Hlavní fyzická postižení se týkají: A. Pohybu osob B. Zraku mají brýle nebo používají Braiilovo písmo C. Sluchu
VíceModel sociální služby Tlumočnické a předčitatelské služby
Model sociální služby Tlumočnické a předčitatelské služby Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti
VíceProgram poradenských služeb ve škole
Program poradenských služeb ve škole Školní poradenské pracoviště Ředitelka základní školy, Kaplice, Omlenická 436 zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm,
VíceSlužby sociální péče a služby sociální prevence
Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceKomunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/
Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Podle programu bych Vám měla něco říci o osobách ohluchlých event. i o osobách s kochleárním implantátem.
VíceŠkolský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb.
Školský zákon, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Od 1.9. 2016 dochází k redefinici žáka. Namísto znevýhodnění, zdravotního postižení, statutu azylanta a sociálně znevýhodněného je definován žák s potřebou
VíceMateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice
MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor
VícePodkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje
Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde
VíceBariéry z pohledu osob se sluchovým postižením
Bariéry z pohledu osob se sluchovým postižením Ing. Martin Novák, Mgr. Věra Strnadová, Ing. Zdeněk Kašpar Česká unie neslyšících Ing. Martin Novák a Mgr. Věra Strnadová, Česká unie neslyšících, 2017 Symbol
VíceSystém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu
Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení
VíceManuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se
Manuál k udílení souhlasu ke zřízení funkce asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami březen 2012 I. Základní
VíceVe dvou se to lépe táhne. Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších.
Ve dvou se to lépe táhne 8 Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších. Toto je osmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Slyšet svět kolem nás Pro naši schopnost dobře
VíceŠkolní poradenské pracoviště
Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými
VíceRozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU. Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc.
Rozvíjení informační gramotnosti v pregraduální přípravě učitelů na PřF OU Doc. PaedDr. Dana Kričfaluši, CSc. Úvodem Člověk přece vţdy musel pracovat s informacemi tak proč se s tím nadělá tolik křiku????
Více