CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Problematika rodiny s dítětem se sluchovým postižením

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Problematika rodiny s dítětem se sluchovým postižením"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Problematika rodiny s dítětem se sluchovým postižením Téma práce: Sluchově postižené dítě v rodině Martina Šnejdrlová Vedoucí práce: Mgr. Svatava Panská Olomouc 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Olomouci podpis Martina Šnejdrlová

3 Poděkování Děkuji paní Mgr. Svatavě Panské za velmi uţitečnou metodickou pomoc a rady, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce a také respondentům, kteří mi poskytli rozhovor. Martina Šnejdrlová

4 OBSAH ÚVOD Teoretický rámec Sluchové postiţení Sluchové poruchy Příčiny ztráty sluchu Komunikace neslyšících Moţnosti komunikace osob s těţkým sluchovým postiţením Další metody komunikace Sluchadla a další pomůcky Dítě a rodina Sdělení diagnózy rodičům Reakce rodičů na zjištění sluchové vady dítěte Postoje rodičů Techniky při komunikaci s dítětem se sluchovým postiţním Sociální sluţby pro osoby se zdravotním postiţením Dělení sociálních sluţeb Cíle sociální práce s osobami se zdravotním postiţením Koncepce ucelené rehabilitace Vzdělání dětí se sluchovým postiţením Speciální potřeby dětí se sluchovým postiţením Vzdělávání dětí se sluchovým postiţením dříve a dnes Speciální vzdělávání dětí se sluchovým postiţním Mateřské školy pro děti se sluchovým postiţením Základní školy pro děti se sluchovým postiţením Střední školy pro děti se sluchovým postiţením Integrace Rizika integrace... 30

5 Práce a zaměstnání Metodologie výzkumu Cíle výzkumu Výběr metody výzkumu Metoda získávání dat Okruhy otázek v rozhovoru Výběr respondentů Empirická část Výstupy výzkumu Vstup dítěte do rodiny Pomoc rodinám ze strany sociálních sluţeb Speciální vzdělání versus integrace Doporučení pro praxi Závěr Zdroje Seznam tabulek Přílohy... 52

6 ÚVOD Problematiku rodiny s dítětem se sluchovým postiţením jsem si jako téma práce vybrala z toho důvodu, protoţe je pro mě toto téma velice zajímavé a dle mého názoru v rámci studia sociální práce není této problematice z časových důvodů věnováno tolik prostoru, kolik by si zaslouţila. V budoucnosti by se mi líbila práce s touto cílovou skupinou, proto jsem chtěla pomocí této práce komplexněji nahlédnout do ţivota rodin s dětmi se sluchovým postiţením, abych mohla lépe reagovat na jejich potřeby v rámci poskytování sociální sluţby. Myslím si, ţe tato práce můţe pomoci i jiným budoucím i stávajícím pracovníkům, kteří pracují s touto cílovou skupinou. Hlavní cíl mé absolventské práce jsem si zvolila zjistit dopad sluchového postiţení dítěte na rodinu. Pomocí dílčích cílů chci dále zjistit, zda se něco v rodině změnilo od okamţiku zjištění sluchové vady dítěte. Myslím si, ţe právě změny, které mohou být vyvolány zjištěním diagnózy sluchového postiţení jejich dítěte, ovlivňují další kroky rodičů, jako jsou například vyuţívání sociálních sluţeb nebo rozhodnutí se ke speciální předškolní i školní výchově a vzdělání. Z toho důvodu mě dále zajímá, zda rodiny vyuţívají sociální sluţby a pokud ano, jak jsou s těmito sluţbami spokojení a jestli se přiklání ke vzdělání jejich dětí ve speciálních školách nebo vzdělání ve školách běţného typu. Absolventská práce je rozdělena do tří částí. První část je teoretická, která se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole se zabývám vymezení pojmu sluchového postiţení, sluchovými poruchami a příčinami ztráty sluchu, dále způsoby komunikace a konkrétními komunikačními metodami a také sluchadly a dalšími pomůckami včetně kochleárního implantátu. Dalo by se říci, ţe se jedná o určitý úvod do problematiky sluchového postiţení. Ve druhé, třetí a čtvrté kapitole se zabývám tématy, která souvisí s cíly práce. Nejprve se zaměřuji na dítě a rodinu z psychologického pohledu, kde uvádím reakce rodičů na zjištění sluchové vady jejich dítěte, dále nejčastější postoje rodičů k dítěti s postiţením a také uvádím konkrétní techniky, které mohou rodiče vyuţívat při komunikaci s dítětem se sluchovým postiţením. Ve třetí kapitole jsou uvedeny sociální sluţby pro rodiny a také se zde zabývám principy sociální práce s lidmi se zdravotním postiţením, kam sluchové postiţení spadá. 5

7 V poslední kapitole se zabývám dvěma základními typy vzdělávání dětí se sluchovým postiţením a speciální vzděláním a integrací a také se zde věnuji speciálním potřebám a pracovním uplatněním osob se sluchovým postiţením. Druhá část práce je metodologie výzkumu, kde uvádím hlavní a dílčí cíle, metodu získávání dat a popis průběhu výzkumu. V poslední části této práce analyzuji získaná data, která jsem získala pomocí kvalitativního šetření se sedmi rodiči dětí se sluchovým postiţením. V absolventské práci vycházím především z českých autorů ale i autorů zahraničních, dále vycházím ze zákonů a také z odborného časopisu sociální práce. 6

8 1 TEORETICKÝ RÁMEC 1.1 Sluchové postižení V této kapitole se zaměřuji na vymezení pojmu sluchového postiţení, uvádím zde příčiny ztráty sluchu, dělení sluchovým poruch a dále popisuji jednotlivé sluchové poruchy. V úvodu této kapitoly uvádím několik definic sluchového postiţení, ze kterých vycházím v této práci. Dle některých odborníků člověk přijímá více informací sluchem neţli zrakem, protoţe ucho zachycuje a zpracovává zvukové podněty neustále (Jedlička, 2003, podle Daňová, 2008, s. 14). Sluch je důleţitý při dorozumívání a umoţňuje člověku zprostředkování styku s prostředím. Pokud je sluchové vnímání narušeno, jedná se o sluchovou vadu nebo sluchové postiţení. Termín sluchové postiţení je však širší neţ sluchová vada a zahrnuje i sociální důsledky a řečový defekt (Daňová, 2008, s. 14). Dle Slowika (2007, s. 72) je sluchové postiţení následek funkční nebo organické vady v jakékoli části sluchového analyzátoru, sluchové dráhy a sluchových korových center. V defektologickém slovníku se setkáme s touto definicí sluchové vady: Snížení až ztráta výkonnosti sluchové analyzátoru. Jsou různého stupně, druhu i původu a podle toho jsou různé i jejich důsledky pro pacienty (Edelsberger, 2000, s ). Sluch je jeden ze smyslů, který je pro náš ţivot velice důleţitý. Slyšení se uskutečňuje pomocí sloţitého orgánu, který se nazývá ucho, jehoţ úkolem je přijímat zvukové signály. Ucho však není jediné, které uskutečňuje proces slyšení důleţité je propojení s mozkovým sluchovým centrem. Ucho, mozkové centrum sluchu a spojovací dráhy se souhrnně nazývají sluchový orgán, jehoţ cílem je slyšet zvuky a rozpoznat jejich původ a smysl, tedy slyšet a rozumět lidské řeči. Vyšetřováním, léčbou, rehabilitací a diagnostikou sluchového analyzátoru se zabývá lékařský obor zvaný audiologie. Lékaři v tomto oboru neléčí jenom sluch, ale především základní komunikační kanál (Pulda, Lejska, 1996, s. 7-8). 7

9 1.1.1 Sluchové poruchy Stupně ztráty sluchu jsou různé. Od bilaterálních kdy jsou postiţeny obě uši aţ po mírné poruchy, které se nemusí ani objevit. Ztráta sluchu je důsledkem poruchy přenosu zvuku středním uchem, poškození nervu akustického nebo struktur ucha nebo je to také důsledkem kombinací převodní poruchy a poruchy vedení v akustickém nervu. Pokud má dítě úplnou ztrátu sluchu, dítě neslyší nic a velmi obtíţně komunikuje. Děti se učí mluvit tak, ţe napodobují to, co slyší. Tyto děti mají časté problémy s chováním, protoţe se obtíţně orientují podle směru (Leifer, 2004, s. 623). Světová zdravotnická organizace (Word Health Organization WHO) sestavila v roce 1980 škálu sluchových poruch. Velikost sluchové poruchy se vyjadřuje v decibelech (db). Zvuky, které se nejčastěji vyskytují v okolí, jsou intenzivní od 0 do 140 decibelů (Souralová, 2005, s. 25): Velikost ztráty sluchu podle WHO Název Kategorie ztráty sluchu 0 aţ 25 db Normální sluch 26 aţ 40 db Lehká nedoslýchavost 41 aţ 55 db Střední nedoslýchavost 56 aţ 70 db Středně těţké poškození sluchu 71 aţ 90 db Těţké postiţení sluchu Více neţ 90 db Velmi závaţné postiţení sluchu Tabulka č. 1 Škála sluchových poruch Plevová, Slowik (2010, s. 85) uvádějí několik příčin sluchových poruch. Porucha sluchu můţe být vrozená (dědičná) jako součást syndromů, nebo získaná (prenatální, perinatální a postnatální). Porucha sluchu můţe vzniknout v kaţdém věku. S vadou sluchu se setkáváme v mnoha podobách a je velice individuální u kaţdého jedince. Záleţí na mnoha faktorech například, kdy vada vznikla, kdy byla objevena, která část sluchového vnímání je porušena, nebo jaká péče byla zvolena. Také na kaţdém uchu můţe být ztráta sluchu odlišná. Rozlišení sluchových vad existují spousty. Nejčastěji se vyuţívá ten, který pojmenovává přímo nositele sluchové vady. Plevová, Slowik, (2010, s. 85) dále představují 4 druhy sluchového postiţení: 8

10 Nedoslýchavý lehce, středně a těţce. Nedoslýchavý je schopen vyuţít sluchadlo. U lehce a středně nedoslýchavého se obvykle rozvine řeč uţ v dětství a jeho vzdělání můţe probíhat běţným způsobem. Postlingválně ohluchlý je jedinec, u nějţ došlo k postupné nebo náhlé sluchové ztrátě po dokončení vývoje řeči, v důsledku nemoci nebo traumat. Mluva se postupem času zhoršuje, ale zůstává srozumitelná. Perilingválně neslyšící zde došlo ke sluchovým ztrátám ve věku do 14-ti let. Prelingválně neslyšící - je u člověka, který se s těţkou sluchovou vadou jiţ narodil nebo ohluchl před tím, neţ skončilo období vývoje řeči. Ztráta je podle klasifikace nad 90 db. Podle postiţení sluchových etap analyzátoru dělíme druhy sluchových vad na postiţení vlastního sluchového analyzátoru (poruchy receptoru, poruchy vlastních sluchových drah a niţších center, poruchy korové části analyzátoru), poruchy spojů sluchového analyzátoru korového s jinými korovými oblastmi a porucha jádra sluchového korového analyzátoru na dominantní hemisféře (Edelsberger, 2000, s. 379). Sluchové poruchy můţeme klasifikovat také podle dalších kritérií. Mezi tato kritéria patří typy sluchového postiţení, vznik sluchového postiţení a etiologie. Podle typů sluchového postiţení rozlišujeme převodní vady (vady vnějšího a středního ucha), percepční vady (vady vnitřního ucha a CNS) a vady smíšené. Dle vzniku rozlišujeme sluchové postiţení na vrozené a získané a podle etiologie známe orgánové a funkční sluchové postiţení (Slowik, 2007, s. 75) Příčiny ztráty sluchu S postiţením sluchu se narodí asi jedno dítě z tisíce. Výskyt sluchových poruch u dětí se ale zvyšuje na 2 z jednoho tisíce a to protoţe dochází k poruchám sluchu i během dětství. Ztrátou sluchu dítěte je postiţena také řeč, jazyk, emocionální a sociální vývoj, ale také chování. O vrozené hluchotě hovoříme tehdy, kdyţ matka v prvních měsících těhotenství onemocněla rubeolou, nebo jinou virovou infekcí a to mohlo způsobit ztrátu sluchu dítěte. Hluchota můţe být ale také získaná (Leifer, 2004, s. 623). 9

11 V některých případech k postiţení sluchu mohou vést také další nemoci jako například spalničky, příušnice, plané neštovice nebo meningitida. Další příčinami ztráty sluchu můţe být také pobyt v chladném prostředí, některé léky, vystavení dítěte vysokým hladinám hluku, některé druhy alergií a ušní infekce. Nejdůleţitější je včasná diagnóza a léčba sluchově postiţených dětí. Tím se předchází negativním fyzickým a mentálních vývojovým komplikacím (Leifer, 2004, s. 623). V následujících dvou podkapitolách uvádím rozdíly mezi nedoslýchavostí a praktickou hluchotou, protoţe tyto pojmy si mnoho lidí plete a zaměňuje je. Nedoslýchavost Dle Hudákové, Motejzíkové (in Hudáková, 2005, s. 12) je nedoslýchavý člověk ten, kdo má nějaké zhoršení sluchu oproti běţné populaci. Vţdy ale muţe pro vnímání mluvené řeči vyuţít zbytky sluchu. Nedoslýchavost se můţe pohybovat v rozmezí od minimálních ztrát sluchu, jakých si okolí vůbec nemusí všimnout, přes střední nedoslýchavost aţ po těţkou nedoslýchavost, kde jiţ závaţnost sluchové poruchy má v tomto případě podstatný vliv na komunikaci a vývoj řeči. Nedoslýchavost lze do určité míry kompenzovat sluchadly. Osobám, které mají zbytky sluchu, pomáhají sluchadla k zvládnutí mluveného jazyka přirozenou cestou neboli odposlechem (Daňová, 2008, s. 15). Hluchota Člověk neslyšící, tedy ten, který trpí praktickou hluchotou je takový člověk, který ani s pomůckami neslyší (Hudáková, Motejzíková in Hudáková, 2005 s. 12). Částečná i oboustranná hluchota bývá důvodem problémů s chováním a špatným prospěchem ve škole. Tato hluchota bývá způsobená ušními infekcemi jako například otitis media nebo blokací Eustachovy trubice. Děti, které mají poruchu sluchu pouze na jednom uchu, v případě, ţe druhé ucho je zcela zdravé, nemají ţádné závaţnější potíţe a problémy. Nejdůleţitější je včasná léčba a správná diagnóza. Úplná bilaterální porucha je obvykle zjištěna jiţ v kojeneckém období. Oproti tomu částečná hluchota můţe být zjištěna aţ ve školním období (Leifer, 2004, s. 624). 10

12 1.1.3 Komunikace neslyšících V této podkapitole se zabývám komunikací neslyšících, protoţe právě sluch je jeden z nejvýznamnějších faktorů, který významně komunikaci ovlivňuje. Zabývám se zde jak jednotlivými komunikačními systémy, tak i sluchadly a dalšími pomůckami, které lidé se sluchovým postiţením mohou při komunikaci vyuţívat. Komunikací rozumíme způsob, jakým se lidé dorozumívají a navazují vzájemný kontakt a tím si sdělují své myšlenky, pocity a postoje. U člověka je hlavním a rozhodujícím komunikačním prostředkem artikulovaná řeč, která se uskutečňuje prostřednictvím slov tedy naučených abstraktních znaků, které vznikají na základě funkce druhé signální soustavy. Hlavní cíl komunikace s dítětem se sluchovým postiţením je zpřístupnění projevu matky a dostatečná zpětná vazba. Matka s dítětem navazuje kontakt především hmatový a zrakový. K tomu by měla vyuţívat kaţdou příleţitost. Obor logopedie se zaměřuje na umělé vytvoření mluvy u dětského pacienta se sluchovým postiţením. Dnes jiţ lze naučit mluvit kaţdé dítě bez ohledu na ztrátu sluchu (Plevová, Slowik, 2010, s. 83). Při omezení nebo absenci sluchovým vjemů jiţ v raném dětství dochází k deficitu vývoje myšlení a řeči. Nejvíce zaostává porozumění pojmům a souvislostem, schopnost abstrakce, zvládání logických operací a vytváření vnitřní řeči. Tím se narušuje vnímání osobní identity člověka a jeho sebepojetí. Je proto důleţité maximálně rozvíjet všechny dostupné náhradní způsoby komunikace (Slowik, 2007, s. 76). Zákon o komunikačních systémech Tento zákon upravuje pouţívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo si svobodně zvolit komunikační systém, který odpovídá jejich potřebám. Jejich volba musí být v maximální moţné míře respektována tak, aby tyto osoby měly moţnost rovnoprávného a účinného zapojení do všech oblastí ţivota společnosti a při uplatňování jejich zákonných práv (Zákon č. 348/2008 Sb., 1). 11

13 Komunikační systémy se pro účely tohoto zákona myslí český znakový jazyk a další komunikační systémy vycházející z českého jazyka (Zákon č. 348/2008 Sb., 3). Český znakový jazyk je základním komunikačním systémem těch neslyšících osob v České republice, které jej pouţívají za hlavní formu své komunikace (Zákon č. 348/2008 Sb., 4). Komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob, které vycházení z jazyka českého jsou znakovaná čeština, prstová abeceda, písemný záznam mluvené řeči, vizualizace mluvené češtiny, Lormova abeceda, daktylografika, Braillovo písmo, taktilní odezírání a vibrační metoda Thoma (Zákon č. 348/2008 6) Možnosti komunikace osob s těžkým sluchovým postižením Níţe představuji několik moţností komunikace pro osoby se sluchovým postiţením. Mezi tyto metody patří znakový jazyk, orální metody, bilingvální přístup a metoda totální komunikace (Slowik, 2007, s. 76). Znakový jazyk Základem znakového jazyka je systém pohybů neboli gesta rukou a další výrazové pohybové a mimické prvky (Slowik, 2007, s. 76). V kaţdé zemi mají lidé se sluchovým postiţením svůj národní znakový jazyk. Znakové jazyky mají svůj vlastní slovník znaků, které jsou ustálené, ale mohou se v odlišných oblastech i téhoţ státu lišit. Znakové jazyky mají i svou vlastní gramatiku, které se však liší od gramatiky češtiny. Český znakový jazyk je plnohodnotný komunikační systém tvořený speciálními vizuálními prostředky tedy tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou a pozicemi hlavy a horní částí trupu. Český znakový jazyk má základní atributy jazyka, jako například znakovost, systémovost, dvojí členění a produktivnost. Gramatika českého znakového jazyka je plnohodnotná a má i vlastní neverbální tedy neznakovou sloţku, která se vyjadřuje pomocí mimiky. Znakový jazyk má také stejně jako ostatní jazyky svou historii a neustále se vyvíjí a to většinou přijímáním slov z jiných jazyků (Hrubý, 1997, s. 184). 12

14 Orální metoda Vychází z předpokladu, ţe lidé s těţkým sluchovým postiţením by se měli učit pouţívat mluvenou a psanou řeč, aby mohli optimálně existovat ve společnosti. Předpokladem pro tuto metodu je srozumitelné pouţívání mluvené řeči a schopnost odezírání popřípadě vyuţití prstových abeced. Tato metoda má však několik nevýhod, jako je například problém s výslovností, omezenou slovní zásobou, špatnému porozumění významu a také problémy s gramatikou (Slowik, 2007, s. 78). Bilingvální přístup Bilingvální přístup je kombinace znakového jazyka a orální metody. Tento přístup se vyuţívá především při vzdělávání lidí s těţkým sluchovým postiţením, kteří se učí s vyuţitím běţného jazyka (mluvení, odezírání, čtení a psaní) ale také s pomocí znakové řeči (Slowik, 2007, s. 79). Totální komunikace Totální komunikaci je v současné době nejrozšířenější přístup ve školách pro ţáky se sluchovým postiţením, který kombinuje znakový jazyk, mluvenou řeč, prstovou abecedu, odezírání, psaní, čtení mimické a další prvky, výtvarné projevy a další. Lze tedy konstatovat, ţe totální komunikace zahrnuje všechny reálné moţnosti komunikace člověka se sluchovým postiţením a jeho okolím (Slowik, 2007, s. 79) Další metody komunikace Psaná forma jazyka U dětí se sluchovým postiţením je také velice důleţité osvojit si psanou formu řeči. Psaná forma řeči znamená naučit se porozumět psanému textu a získat tak dovednosti k vyjadřování svých myšlenek písemnou formou. K tomu, aby si ţák se sluchovým postiţením osvojil psanou podobu jazyka, nestačí pouze ovládat techniku čtení a psaní. Psaná forma jazyka je mnohem abstraktnější neţ mluvená řeč. Při jejím vnímání není moţné se opřít o situaci, posunky, gesta a mimiku mluvícího partnera. Role psané podoby jazyka plní u dětí se sluchovým postiţením velmi významnou roli. Její různé funkce odpovídají věkovým obdobím. Například psanou formu řeči prostřednictvím globálního čtení si osvojují děti předškolního věku (Krahulcová, 2002, s. 211). 13

15 Odezírání Další z funkcí, která můţe nahradit slyšení řeči je odezírání. Jde o sloţitý proces, který probíhá u kaţdého sluchově postiţeného jedince. Také mechanismus odezírání závisí na individuálních schopnostech odezírajícího. Odezírání hlásek, mluvené řeči a metajazykových prostředků reprezentuje přijímání informací zrakem na základě pohybů mluvidel, mimiky obličeje, gestikulace rukou a celkových postojů těla (Krahulcová 2002, s. 193). Kaţdý jedinec se rodí s určitým talentem pro odezírání. Proto není pravidlem, ţe všichni lidé se sluchovým postiţením umí odezírat. V případě, ţe jedinec nemá předpoklady pro odezírání, nikdy se odezírat nenaučí. U lidí se sluchovým postiţením, kteří mají zbytky sluchu je odezíraní účinným prostředkem pro porozumění mluvené řeči. Oproti tomu u osoby, která je zcela neslyšící ani vrozený talent pro odezírání nestačí a porozumění mluvené řeči je nedostatečné (Souralová, 2005, s. 34). Komunikační potřeby osob se sluchovým postiţením se různí. Pokud osoba, která ztratila sluch dříve, neţ se naučila mluvit, pouţívá komunikační prostředky, nejčastěji komunikuje ve znakovém jazyce. Oproti tomu člověk, který ztratil sluch v pozdějším věku, preferuje písemnou formu češtiny a znakový jazyk neumí. Je proto dobré na tyto situace myslet před zahájením komunikace (Liberdová, 2010, s. 10) Sluchadla a další pomůcky Úpravu poškozeného sluchu u nedoslýchavých nazýváme korekcí. Účelem této korekce je zlepšit slyšení především rozumění mluvené řeči. Sluchadlo je elektroakustický přístroj, který upravuje a zesiluje zvuky z okolí. Mezi jeho základní části patří: mikrofon, zesilovací zařízení, reproduktor neboli sluchátko a zdroj energie. Moderní sluchadla můţeme nazývat jako tzv. mikropočítačové sluchadla. Je důleţité, aby sluchadlo dokázalo zesilovat selektivně v těch kmitočtech, které jeho porucha vyţaduje. Naopak rušivé zvuky jsou právě ty, které je třeba při mluvené řeči oslabit nebo úplně vyloučit. Sluchadla nemají program pouze na mluvu, ale také program v divadle, na koncertech nebo v hlučných společnostech. Na našem trhu existuje spousta druhů sluchadel, podle toho, pro jakou nedoslýchavost jsou určena (Kejklíčková, 2011 s. 79). 14

16 Sluchadla lze rozdělit do tří skupin (Pulda, Lejska, 1996, s. 10) a to podle způsobu předávání akustické energie lze sluchadla rozlišovat na vzdušné vedení a na kostní vedení. Častější je pouţívání sluchadla na vzdušné vedení, protoţe při pouţití tohoto sluchadla je zachováváno fyziologické vedení sluchu. Dále podle tvaru jsou sluchadla rozlišena na kapesní, závěsná, boltcová, brýlová a zvukovodová. U malých dětí se nejčastěji vyuţívají sluchadla kapesní, protoţe nevyţadují sloţitější manuální zručnost. U dospělých lidí jsou však nejčastěji vyuţívaná sluchadla závěsná, kdy celé sluchadlo je ukryto za boltcem a zvuk je zde přiváděn pomocí vsunuté olivky přímo do zvukovodu. A poslední skupinu tvoří sluchadla podle vlastností a výkonnosti. V této skupině jsou sluchadla, která zvuk především zesilují, a liší se navzájem frekvenčním průběhem. Další z pomůcek, které velice usnadňují ţivot neslyšícím je telefon pro neslyšící, který můţe být se zesilovačem nebo s pomocí speciální indukční snímací cívky ve sluchadle. Tento telefon můţou pouţívat převáţně osoby nedoslýchavé. Další zajímavou pomůcku pro buzení sluchově postiţené osoby je speciálně upravený budík, který místo zvuku rozsvěcuje ţárovku, fotoblesk, nebo spouští vibrace. Mezi další technickou pomůcku se řadí dveřní zvonek, který můţe ovládat zařízení, které rozsvěcuje a zhasíná světla v bytě. Tato světla se mohou nastavit tak, aby blikali různým kmitočtem pro dveřní zvonek a jiným kmitočtem pro telefon (Freeman, 1992, s. 257). Kochleární implantát Kochleární implantát je další pomůcka, která usnadňuje ţivot neslyšícím. Tento přístroj je zařízení, které je do určité míry schopno zastoupit funkci nefunkční kochley neboli hlemýţdě, který najdeme ve vnitřním uchu (Barešová, Hrubý, 1999, s. 18). Kochleární implantát je elektrické zařízení, které převádí zvuk na signál digitální. Implantát je především pro jedince s percepční vadou, u kterých není moţné pouţít sluchadlo. Tato pomůcka je tvořena ze dvou částí a to z elektrody, která se aplikuje pod kůţí za ušním boltcem a zde nahrazuje funkci kochley a zevní část kochleárního implantátu, která je tvořená řečovým procesorem. Velice zdlouhavý a sloţitý proces je výběr vhodného kandidáta, kterému bude kochleární implantát operován. Zájemci se musí podrobit mnoha vyšetřením, protoţe celý program implantace je velice nákladný a vyţaduje jak předběţnou tak i následnou péči a reedukaci (Hroboň, 1998, 80 81). 15

17 Speciálně pedagogická a logopedická péče Při speciálně pedagogické a logopedické péči o děti s kochleárním implantátem jsou pouţívány speciálně pedagogické prostředky. Mezi tyto prostředky se řadí především metody rehabilitace, reedukace (sluchu a řeči) a v menší míře i kompenzace, tedy odezírání, čtení aj. Reedukaci sluchu a řeči máme na mysli logopedické postupy, které jsou zaměřeny na zlepšování funkce postiţeného sluchového orgánu a na podporu vývoje řeči. Mezi metody kompenzace se řadí takové postupy, jeţ jsou zaměřené na zlepšování nepostiţených funkcí, které podporují komunikovat mluvenou řečí (odezírání, čtení). Kompenzace je součást rehabilitace, tedy speciálně pedagogické postupy a opatření, které se zaměřují na rozvoj harmonické osobnosti jedince a na rozvoj jeho sociálních vztahů (Svobodová, 1997, s. 9). Nejdůleţitějším prvkem speciálně pedagogické a logopedické péče o dítě s kochleárním implantátem je rodina. Právě rodina dítě motivuje, poskytuje mu podněty pro jeho vývoj, posiluje správné chování atd. Zda bude vyuţito co nejlépe všech moţností v rozvoji sluchového vnímání a řeči dítěte nejvíce záleţí na spolupráci rodiny při rehabilitaci s dítětem (Svobodová, 1997, s. 12). 1.2 Dítě a rodina V této kapitole se zaměřím na rodiče a další členy rodiny, kteří děti obklopují a jsou mu nablízku od samého začátku. Je zde zdůrazněn vliv a význam chování a postoje rodičů na psychiku dítěte, dále reakce rodičů na sdělení diagnózy a komunikační techniky pro rodiče, které mohou v rámci komunikace s dítětem se sluchovým postiţením vyuţít. Jakékoli postiţení dítěte nepůsobí pouze jen na dětského pacienta a jeho nejútlejší rodinu jako je matka, otec a sourozenci, ale mění strukturu celé rodiny. Rodina je chápána jako otevřený systém, jehoţ změnu můţou vyvolat vlivy zvnějšku i zevnitř. Postupem času si tento systém vytvoří vlastní principy a pravidla, kterými jsou řízeny vzájemné interakce mezi členy. Kaţdý takovýto otevřený systém je charakteristický tím, ţe změní li se jeden prvek ze systému, mění se funkce celku. Problém postiţeného dítěte nutně vede ke změně způsobu ţivota všech členů rodiny (Pešová, Šamalík, 2006, s. 33). 16

18 Tento systém se nyní stává ovlivňován zvnějšku rady lékařů, hospitalizace a další nároky mění dosavadní rozdělení rolí. Pacient, tedy dítě se stává středem dění a matka můţe být vnímána jako tzv. medicínská specialistka, zatímco otec se spíše stará například o ostatní děti. Tím se mění typický rodinný vzorec na dominantní matku a inadekvátního otce. V některých případech můţe být dokonce dítě vyuţíváno v boji proti druhému rodiči, tedy jako zbraň jednoho z rodičů. Tento konflikt můţe vyústit aţ v rozvod (Pešová, Šamalík, 2006, s. 33). Rozdíl mezi slyšícím dítětem a dítětem se sluchovým postiţením nemusí být zpočátku postřehnutelný. Při porodu je sluchové ústrojí jiţ dobře vytvořené, ale schopnost slyšet se během celého prvního roku ţivota teprve vyvíjí. Stává se, ţe i neslyšící kojenec si brouká a ţvatlá, ale později tyto zvuky ustávají, protoţe dítě neslyší svůj vlastní hlas. Nejprve dítě reaguje na náhlé a silné zvuky. Po půl roce dítě začíná reagovat na rostoucí počet tichých zvuků a otáčí hlavou i tělem kdyţ pátrá, odkud zvuk přichází (Lejková, 2006, s. 20). V době, kdy slyšící děti skládají svá první slůvka, mají obrovskou zkušenost s posloucháním správné výslovnosti a gramatického systému jazyka. Tuto zkušenost neslyšící dítě nemá. Dítě se sluchovým postiţením se začne od slyšících dětí lišit, aţ kdyţ začne komunikovat (Lejková, 2006, s. 20) Sdělení diagnózy rodičům Sdělení nepříznivé diagnózy dítěte znamená pro rodinu hluboký otřes a můţe být jeden z nejzávaţnějších spouštěčů traumatické krize. V první chvíli toto sdělení vyvolává šok a úzkost, mezi které patří popření problému, zpochybňování výsledků vyšetření, agresivita, hledání viníka, pocity viny. Projevy této krize jsou obvykle deprese, negativní symptomy a sníţená schopnost přijímání a zapamatování si nových informací. V případě velmi těţkého postiţení dítěte se před rodiči otevírá nejistá budoucnost, které je úplně jiné, neţ si devět měsíců představovali a navíc netuší, jaké nároky na ně budou kladeny a co je vlastně čeká (Jungwirthová in Hudáková, 2005, s. 61). 17

19 Reakce rodičů na zjištění sluchové vady dítěte Vágnerová, Hajd Moussová a Štech (2001, s. 78) ve své publikaci uvádějí fáze reakce rodičů na zjištění, ţe jejich dítě má postiţení. Tyto rekce mají své specifické projevy. Nejdříve nastupuje první fáze, která se nazývá fáze šoku a popření. Nejvíce tuto fázi charakterizují věty typu: to není možné, to nemůže být pravda. Rodiče se musí vyrovnat se zátěţí, se kterou nepočítali. Pro většinu zdravých rodičů je samozřejmostí mít zdravé dítě. Tato fáze přechází v druhou fázi, která je charakteristická postupnou akceptací reality a vyrovnání se s problémem. Někdy se však můţe stát, ţe informace o postiţení dítěte je přijatelná pouze částečně nebo vůbec. V důsledku toho můţe docházet k nejrůznějším typům psychických obran, jako můţe být například únik nebo útok. Na toto rozdělení fází reakce rodičů navazuje další publikace, která uvádí, ţe zjištění o druhu postiţení je jeden z nejvýznamnějších mezníků v ţivotě rodičů. Doba, ale i způsob zjištění mohou být a také bývají rozdílné. Důleţitou další událostí je porod, ale mnohá postiţení nejsou identifikovatelná hned po narození, zvláště kdyţ nejsou na první pohled rozeznatelná. Pokud se rodiče o postiţení dozví náhle, reaguji většinou šokem, který doprovází pocity zklamání, beznaděje a bezmoci (Vágnerová, Strnadová, Krejčová, 2009, s ). Tento šok po čase odezní a rodiče se postupně vyrovnávají se ztrátou představy o zdravém dítěti a přijímají fakt, ţe jeho dítě není zdravé, přesto však doufají, ţe situace se můţe zlepšit a tak začínají s hledáním informací ohledně různých typů pomoci (Vágnerová a kol., 2009, s ). Rychlost a kvalita adaptace členů rodiny na náročnou situaci závisí na mnoha faktorech. Mezi tyto faktory se řadí například kvalita vztahů v rodině, typ postiţení či nemoci dítěte, počet a pořadí dětí v rodině, ale také způsob, jakým byla diagnóza dítěte rodičům sdělena. Zdravotníci by měli při sdělení diagnózy dodrţovat následující rady vţdy je nutné pouţít citlivý, ale pravdivý způsob sdělení při přítomnosti lékaře, také je vhodné vybrat místo v soukromí s dostatkem času za přítomnosti obou rodičů, po sdělení diagnózy by lékař ihned měl rodiče podpořit a nabídnout jim moţnost opakovaných rozhovorů o dítěti a podporovat je v kontaktu s dítětem, dále zapojit sourozence a prarodiče do rozhovorů a nabídnout rodině literaturu a další kontakty na sluţby například střediska rané péče a jiné organizace v daném městě či lokalitě (Jungwirthová, 2005 in Hudáková, s ). 18

20 Postoje rodičů Nejvíce důleţitý je postoj rodičů a způsob, jakým reagují na postiţení a jak dítě vychovávají. Podle jejich postojů se odvíjí způsob, jak postiţení vnímá samotné dítě. Existují rodiče, kteří ani sobě ani okolí nechtějí přiznat, ţe dítě nějaké postiţení má a ţe není, jaké by my mělo být, nebo jaké by si přáli, aby bylo. Proto se postiţení dítěte stává pro ně stresem, se kterým musí bojovat. Také se můţe objevit obviňování rodičů navzájem o zásluhách na tom, ţe dítě je postiţené. Mohou přemýšlet o určité dědičné zátěţi, zdravotním stavu při početí nebo o postoji k faktu, ţe se dítě mělo nebo nemělo narodit. Rodiče se mohou obviňovat navzájem, mohou však obviňovat také lékaře, kteří ať uţ ošetřovali matku v době těhotenství, asistovali při porodu, nebo kteří léčili samotné dítě. Rodiče pak k postiţenému dítěti mohou zaujmout různé postoje. My však počítáme se dvěma základními, ve kterých se rodiče můţou shodovat, nebo rozcházet (Košč, 1982, s. 85). Nadměrná starostlivost Jeden ze základních postojů je nadměrná starostlivost a zainteresovanost. Tento postoj je jaksi pochopitelný, coţ ale neznamená, ţe je pro dítě vyhovující. Rodiče, kteří jsou nadměrně a často úzkostliví totiţ nedokáţou najít správnou rovnováhu mezi tím, co je pro dítě prospěšné a tím, co uţ dítěti škodí. Tito rodiče své děti zahrnují nejenom nadměrným mnoţstvím lásky, ale také za děti všechno dělají, rozhodují za ně i v případě, kdy vzhledem k věku nebo inteligenci by bylo vhodné, aby se dítě rozhodlo samo. Stává se, ţe děti překrmují nebo je zahrnují mnoţstvím hraček, se kterými si potom hrají spíše rodiče. Tím ale připoutávají dítě k sobě a tak mu znemoţňují, aby se samo mohlo osamostatnit, a to můţe způsobovat to, ţe se dítě nevyvíjí natolik, jak by se vyvíjet mohlo i navzdory svému handicapu (Košč, 1982, s. 86). Odmítání dítěte Pak zde existuje opačný postoj, který můţe zaujímat jeden z rodičů nebo i oba rodiče. Jedná se o postoj, který spočívá ve zjevném odmítání aţ vnitřním vzdání se dítěte. Tito rodiče se často nemusí zajímat dokonce ani o základní potřeby dítěte (Košč, 1982, s. 86). 19

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Příloha 3. Informační brožura Brno 2012 Základní informace o sluchovém postižení Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Sluchové

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ 384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

384/2008 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o znakové řeči

384/2008 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o znakové řeči 384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Podle programu bych Vám měla něco říci o osobách ohluchlých event. i o osobách s kochleárním implantátem.

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ. 1.10.2013, Praha

NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ. 1.10.2013, Praha NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ 1.10.2013, Praha POSKYTOVÁNÍ TLUMOČNICKÝCH SLUŽEB V SOUČASNOSTI Dne 21. května 1998 byl prezidentem Václavem Havlem podepsán zákon

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI

(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI (NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI Mgr. Petr Vysuček prezident ASNEP Speciální pedagog Speciálněpedagogické centrum Duháček v Hradci Králové TKOSP 25. 9. 2014 Co to znamená být "sluchově postižený"? Být "sluchově

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Ve dvou se to lépe táhne. Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších.

Ve dvou se to lépe táhne. Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších. Ve dvou se to lépe táhne 8 Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších. Toto je osmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Slyšet svět kolem nás Pro naši schopnost dobře

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Informační chování sluchově postižených

Informační chování sluchově postižených Informační chování sluchově postižených Eva Šebestová Jinonické informační pondělky 7.12. 2009 Program přednášky: komunikace sluchově postižených, bariéry v komunikaci, znakový jazyk informační chování

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Statut. Článek I Úvodní ustanovení

Statut. Článek I Úvodní ustanovení Č E S K Á U N I E N E S L Y Š Í C Í C H Statut Center sociálních služeb České unie neslyšících Článek I Úvodní ustanovení Statut Center sociálních služeb ČUN (dále jen CSS) je soubor základních informací

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Navazující magisterské studium Speciální pedagogika Logopedie-surdopedie Okruhy ke státní závěrečné zkoušce. Surdopedie

Navazující magisterské studium Speciální pedagogika Logopedie-surdopedie Okruhy ke státní závěrečné zkoušce. Surdopedie Navazující magisterské studium Speciální pedagogika Logopedie-surdopedie Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Surdopedie 1) Terminologické vymezení surdopedie jako oboru (předmět, cíl, metody používané v

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

SPECIFIKA VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM DOC. PHDR. KATEŘINA HÁDKOVÁ, PH.D. KATEDRA SPPG, PEDF UK

SPECIFIKA VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM DOC. PHDR. KATEŘINA HÁDKOVÁ, PH.D. KATEDRA SPPG, PEDF UK 1 SPECIFIKA VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM DOC. PHDR. KATEŘINA HÁDKOVÁ, PH.D. KATEDRA SPPG, PEDF UK VÝZNAM SLUCHU PRO ČLOVĚKA Zvukové pozadí funkce orientační funkce varovná Rozvoj

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence

Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence Oblastní spolek ČČK Hradec Králové Veřejný závazek sociální služby Osobní asistence (výtah z Vnitřních pravidel poskytované služby Osobní asistence Oblastního spolku Českého červeného kříže Hradec Králové)

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka

Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Antonínská 548/1, 60190 Brno www.vutbr.cz Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka Simultánní vizualizační zápis (přepis) - typ intervence poskytované

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Modelový program výcviku manažerů

Modelový program výcviku manažerů Modelový program výcviku manažerů (se specifickým zaměřením na prvoliniový management) CÍL VÝCVIKU... 2 METODY VÝCVIKU... 2 NÁPLŇ VÝCVIKU... 2 1. ROLE A OSOBNOST SUPERVIZORA (= PRVOLINIOVÉHO MANAŢERA)

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více