Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory Předváděcí akce v českém právním řádu a v praxi

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory Předváděcí akce v českém právním řádu a v praxi"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Obor Právo a právní věda Katedra občanského práva Diplomová práce Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory Předváděcí akce v českém právním řádu a v praxi Michal Navrátil Akademický rok 2013/2014

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Mediace zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Michal Navrátil 2

3 Poděkování: Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce Mgr. Miloslavu Hrdličkovi za odbornou pomoc, rady a trpělivost při zpracování této práce. Dále bych rád poděkoval své rodině, zejména rodičům a své partnerce Lucii Elískové za podporu během psaní této práce a během celých 5 let studií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. 3

4 ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o spotřebitelských smlouvách uzavřených mimo obchodní prostory. Část práce se zaměřuje na předváděcí akce, během kterých spotřebitel uzavírá tyto smlouvy. Cílem předkládané práce je zjistit, jak se po účinnosti zákona č. 89/2012Sb. změnila právní úprava smluv uzavřených mimo obchodní prostory a porovnat ji s předchozí úpravou. Na začátku práce je zmíněna komunitární úprava v této oblasti, poté jsou zanalyzována ustanovení zákona č. 89/2012 dopadající na smlouvy mimo obchodní prostory. Dále je komparována stávající úprava s předešlou a s úpravou v zahraničí. Na závěr jsou navrhnuta možná legislativní řešení de lege ferenda, která by zvýšila ochranu spotřebitele při uzavírání těchto smluv. KLÍČOVÁ SLOVA Spotřebitelské smlouvy, obchodní prostory, předváděcí akce, spotřebitel, odstoupení od smlouvy, ochrana, podnikatel, informační povinnost, doplňkové smlouvy, směrnice, zákon občanský zákoník ABSTRACT The focus of the diploma thesis are a consumer contracts negotiated away from a business premises. A part of the thesis focuses on a road shows, during which consumer makes these contracts. The aim is to find out about a impact and change of a legal regulation of these contracts negotiated away from a business premises after a new civil code came into a force and to compare the legal regulation with the previous legal regulation. There is a mention of a European Union legal regulation of these contracts at the beginning of the diploma thesis. After that provisions of the new civil code related to the contracts negotiated away from business premises have been analyzed. In the next part a new legal regulation has been compared with the previous legal regulation and with a legal regulation of foreign countries. In the end of the thesis is suggested a new possible legal solution to protect the customer while making these contracts. KEYWORDS Consumer contracts, business premises, roadshows, consumer, withdrawal from the contract, protection, businessman, information obligation, additional contracts, directive, civil code 4

5 Obsah: Seznam použitých zkratek...7 Úvod Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory a předváděcí akce Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory Spotřebitel Podnikatel Předváděcí akce Promoakce Historický exkurz právní úpravou ve vztahu k spotřebiteli Od starověku po konec monarchie První republika Období komunistické totality Období transformace do moderního evropského právního řádu Historie předváděcích akcí v ČR Obecná ochrana spotřebitele dle komunitárního práva Prameny komunitárního práva ve vztahu ke spotřebiteli Primární právo ve vztahu k spotřebiteli Sekundární právo ve vztahu k spotřebiteli Směrnice Rady č. 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory Působnost směrnice Informační povinnost vůči spotřebiteli Odstoupení od smlouvy dle směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/83/EU o právech spotřebitelů Princip úplné harmonizace Působnost směrnice Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory Informační povinnost obchodníka Odstoupení od smlouvy Doplňkové smlouvy Práva a povinnosti stran po odstoupení Nemožnost odstoupit od smlouvy Další práva spotřebitelů Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje (CESL) Působnost návrhu nařízení Informační povinnost obchodníků Odstoupení od smlouvy Nedostatky ve vyjádření souhlasu Spotřebitelské smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory v českém právním řádu Nutnost ochrany spotřebitele jakožto slabší strany Smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory v NOZ Informační povinnost podnikatele Odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory Odstoupení od smlouvy jako takové Povaha lhůty k odstoupení od smlouvy Doplňkové smlouvy Odstoupení od vázaného spotřebitelského úvěru v legislativě ČR Práva a povinnosti stran po odstoupení od smlouvy Možnost seznámit se s povahou zboží a služeb Výjimky z práva na odstoupení Komparace ustanovení regulujících smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory dle OZ a NOZ Konkrétní změny v právní úpravě Informační povinnost podnikatele Změny v případě lhůty pro odstoupení Veřejnoprávní aspekty ochrany spotřebitele Zákon o ochraně spotřebitele..62 5

6 6.1.1 Informovanost spotřebitele Nekalé obchodní praktiky Klamavé obchodní praktiky Agresivní obchodní praktiky Povinnosti související s pořádáním předváděcích akcí Dozor nad předváděcími akcemi a sankce pro prodejce Zákon trestní zákoník Poškozování spotřebitele Neoprávněné podnikání Živnostenský zákon Srovnání s jinými evropskými zeměmi Slovensko Informační povinnost podnikatelů Odstoupení od smlouvy Předváděcí akce v SR Rakousko Německo Předváděcí akce v praxi Praktiky podnikatelů během předváděcích akcí Agresivní obchodní praktiky na předváděcích akcích Klamavé obchodní praktiky na předváděcích akcích Vracení darů z předváděcí akce Zkušenosti spotřebitelů s předváděcími akcemi a smlouvami uzavřenými mimo obchodní prostory Respondenti spotřebitelé Vyhodnocení výzkumu Vlastní zkušenosti s předváděcími akcemi Úvahy o změně legislativy de lege ferenda.. 84 Závěr.86 Seznam literatury..89 Přílohy

7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CESL ČOI ČNB EU NOZ OZ SoS TZ ZoOS ZSU ŽZ Common European Sales Law (Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje) Česká obchodní inspekce Česká národní banka Evropská unie zákon č. 89/2012Sb., zákon občanský zákoník zákon č. 40/1964Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/83/EU o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES zákon č. 40/2009Sb., zákon trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 632/1992Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 145/2010Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů zákon č. 455/1991Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 7

8 Úvod V nedávné době, převážně však v posledních dvou letech, se do popředí zájmu lidí a především médií dostal prodej zboží na předváděcích akcích i podomní prodej, či prodej zboží a služeb přímo na ulici popřípadě někde v obchodním centru na chodbě. Jde především o nejrůznější formy podomního prodeje, kdy u občana zazvoní prodavač a začne mu nabízet dle prodejce zaručeně nejlepší vysavač, jaký kdy viděl, prostředky na úklid celého domu, zázračné léčivé přístroje anebo se jedná typicky o předváděcí akce, kde je pro spotřebitele nachystán chutný oběd, pro muže jako dárek holicí strojek a pro ženy sada pracích prášků, avšak hlavním účelem je prezentace předraženého zboží pochybné kvality, přičemž mnoho spotřebitelů podlehne promyšlené strategii obchodníků a nabízený produkt nakonec koupí. V neposlední řadě do těchto smluv spadá také pouliční prodej. Pouliční prodejce zastaví spotřebitele na ulici, dá se s ním nezávazně a nenápadně do řeči nebo se rovnou dotazuje přímo k věci, tzn. k dané službě nebo výrobku, který nabízí. Pouliční prodejci jsou často velmi neodbytní, a to z jediného důvodu a tím je provize, kterou mají za každý prodaný výrobek nebo službu. Provize většinou nebývá nikterak malá, stejně tak jejich motivace spotřebitele přesvědčit, aby uzavřel smlouvu, proto je prodejce schopný jít se spotřebitelem dlouhý kus cesty a přesvědčovat jej. Mnoho občanů má převážně negativní zkušenosti s tímto prodejem. I já sám jsem měl několik zkušeností se smlouvami uzavíranými mimo obchodní prostory a ne vždy byly kladné, ve většině případů spíše negativní. Proto se pokusím zanalyzovat tuto problematiku, zužitkovat vlastní zkušenosti a zjistit, zda náš právní řád dostatečně chrání spotřebitele při těchto akcích. Cílem předkládané diplomové práce je zjistit, zda se po vstoupení v účinnost zákona č. 89/2012 Sb., zákon občanský zákoník (dále jen NOZ) změnila úprava smluv uzavíraných mimo obchodní prostory. Konkrétněji, zda a popřípadě, jak se posílila ochrana slabší strany tedy spotřebitelů před podnikateli při uzavírání smluv mimo obchodní prostory a na předváděcích akcích a to nejen v NOZ, ale celkově skrze celý právní řád České republiky. Dále hodlám zjistit, zda není na Slovensku právní úprava smluv uzavíraných mimo obchodní prostory a předváděcích akcí pro spotřebitele příznivější. Nejprve se budu zabývat úpravou spotřebitelských smluv uzavřených mimo obchodní prostory na poli komunitárního práva, zaměřím se na směrnici o ochraně spotřebitele 8

9 v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a na novou směrnici o právech spotřebitelů, která první jmenovanou nahrazuje právě ve dnech odevzdávání této práce. Z komunitárních předpisů se dále zmíním o návrh nařízení o společné evropské právní úpravě prodeje. Poté zanalyzuji právní úpravu smluv uzavíraných mimo obchodní prostory podle NOZ, blíže se budu věnovat odstoupení od těchto smluv, srovnám úpravu podle NOZ a starého zákona č. 40/1964Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ) a budu se věnovat i relevantní úpravě podle veřejného práva, hlavně podle zákona o ochraně spotřebitele a trestního zákoníku. Zkomparuji úpravy smluv uzavíraných mimo obchodní prostory na Slovensku a krátce v našich sousedních německy mluvících zemích. Ke konci práce se budu za přispění svých vlastních zkušeností zabývat předváděcími akcemi v ČR, dále kontrolní činností a povinností v souvislosti s předváděcími akce a průzkumem prováděného mezi spotřebiteli v ČR. Na závěr budou navrženy možné změny v právních předpisech, které by ještě více zvýšily ochranu spotřebitelů při prodeji mimo obchodní prostory a na předváděcích akcích. Metody, jež použiji k dosažení cíle mé práce, budou analýza, výzkum a komparace. Pro lepší pochopení smluv uzavíraných mimo obchodní prostory budou analyzovány jednotlivé aspekty právní regulace jako definiční znaky smluv, proces odstupování od smlouvy včetně povahy lhůty k odstoupení, informační povinnosti podnikatelů. Pro zhodnocení změn v právní úpravě po účinnosti NOZ budu využívat metodu komparace. Této metody využiji též při porovnávání úpravy v ČR a SR a v ostatních evropských zemích. Za pomoci metody kvantitativního průzkumu budou zjišťovány názory spotřebitelů na předváděcí akce a smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory. Metoda kvantitativního výzkumu a analýzy právní úpravy přispějí k formulování legislativních změn de lege ferenda. Při práci budu čerpat z vnitrostátní a evropské legislativy a judikatury, monografických publikací, internetových článků a dalších zdrojů. Umístění slovního spojení předváděcí akce do názvu práce neznamená, že se bude tomuto tématu věnovat polovina práce, nýbrž se jedná zdůraznění jednoho typu smluv uzavíraných mimo obchodní prostory, které mají v současné době spotřebitelé nejvíce vryty do mysli. 9

10 1. Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory a předváděcí akce Než přistoupím k samotné právní úpravě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a k problematice předváděcích akcí, pokusím se na úvod této práce vysvětlit a definovat tyto pojmy. 1.1 Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory V prvé řadě se jedná o spotřebitelské smlouvy, které uzavírá člověk jakožto spotřebitel. Pojem spotřebitelské smlouvy je však legislativní zkratka, která se vžila do běžného jazyka, avšak neoznačuje právní pojem, nýbrž se jedná o zkrácené vyjádření usnadňující literární zpracování zákonného textu. Celé správné označení zní smlouvy uzavírané se spotřebitelem. Spotřebitelskými smlouvami bývají nejčastěji smlouva kupní, o dílo, ale také nepojmenované smlouvy jako leasing popřípadě jiné smluv musí však být na jedné straně spotřebitel a na druhé podnikatel. 1 Smlouvy uzavírané mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele, jak se nazývaly podle OZ, dikcí dnešního NOZ nazývané smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory jsou, jak již ze samotného názvu vyplývá smlouvy, které spotřebitel uzavře s prodejcem profesionálem, podle OZ s dodavatelem, podle NOZ s podnikatelem na jiném místě než v prodejcově místě podnikání, provozovně, prodejně, pobočce nebo sídle ať už z důvodů, že prodejce žádné takové místo nemá nebo z jiných důvodů. 2 Přesné legislativní vymezení těchto smluv nalezneme jak ve vnitrostátní úpravě v zákoně č. 89/2012, tak na poli komunitárního práva obzvláště ve směrnicích č. 577/85/EHS a 83/2011/EU a návrhu nařízení CESL. O těchto smlouvách bude pojednáváno níže v práci, v kapitolách věnujících se evropské úpravě smluv uzavřených mimo obchodní prostory Spotřebitel Na rozdíl od OZ nově definuje NOZ spotřebitele jednotným způsobem pro celý kodex, a to v souladu s komunitárním právem s významem pro celé právo soukromé. Jedná se o párový pojem k pojmu podnikatele. Spotřebitel je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá 1 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 2 ONDŘEJ, Jan. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele: ekonomické, právní a sociální aspekty. Praha: C.h.BECK s

11 smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 3 Osobou se myslí pouze fyzická osoba, širší pojetí spotřebitele, které by se vztahovalo i na právnické osoby, není v souladu s judikaturou Evropského osudního dvora, který se v případu C 541 a 542/99 Cape and Idealservice MN RE vyjádřil k spotřebiteli tak, že to může být pouze osoba přirozená. Pod jiným jednáním se rozumí jednání faktické, ale i jednání právní. 4 Pro danou problematiku se pracuje s modelem tzv. průměrného spotřebitele. Tento pojem zavedla směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Jde o spotřebitele, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, a to s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory. Tuto definice prvně vyslovil SD EU Podnikatel Za podnikatele považuje NOZ toho, kdo provozuje podnikatelskou činnost a zároveň splní kumulativně charakteristické znaky této činnosti: musí ji vykonávat samostatně, na vlastní účet, na vlastní odpovědnost, živnostenským nebo obdobným způsobem a musí mít záměr činit tuto činnost soustavně za účelem dosažení zisku. Za podnikatele je však považována tato osoba pouze jen se zřetelem ke své podnikatelské činnosti. Speciálně pro účely ochrany spotřebitele a konformně s evropským právem rozšiřuje NOZ pojmové pojetí podnikatele na každou osobu, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 6 Výraz každá osoba pamatuje na případy, kdy se spotřebitel může setkat s osobami, které status podnikatele nemají a pro které není kritérium zisku významné; kupříkladu zabezpečují obecně prospěšné činnosti anebo poskytují veřejné služby (např. provoz nemocnic, veřejné dopravy, provozování veřejně prospěšných ústavů). Slovní spojení každá osoba vyjadřuje skutečnost, že není rozhodující, zda má soukromoprávní nebo veřejnoprávní charakter. Důležité je, zda osoba uzavírá smlouvy 3 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 4 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 5 Model tzv. průměrného spotřebitele epravo.cz [online]. epravo.cz, a.s., 2013[cit ]. Dostupné z: 6 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 11

12 s určitým významem. 7 Podnikatelem je také osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Vyvratitelná právní domněnka za podnikatele považuje také osobu, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona, rozhodující však je, jak se v právním vztahu chová. 8 Smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory jsou takové smlouvy, které jsou uzavřené mimo prostory obvyklé pro podnikatelovo podnikání (v obydlí spotřebitele, na veřejném místě apod.) nebo jde o smlouvu, kterou uzavřel spotřebitel s podnikatelem, jenž prostory obvyklé k podnikání nemá. Nový občanský zákoník k tomuto výčtu, v souladu se směrnicí 2011/83/EU o právech spotřebitelů, dále přidává další dva typy smluv, které se považují za smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Jedná se o smlouvy, které sice byly uzavřeny v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, nicméně k uzavření smlouvy došlo bezprostředně poté, co byl spotřebitel osloven podnikatelem mimo prostory obvyklé pro podnikatelovo podnikání. Tím druhým typem jsou smlouvy, které byly uzavřeny během zájezdu, který organizoval podnikatel za tím účelem, aby na tomto zájezdu propagoval a prodával zboží nebo služby. 9, Předváděcí akce Spotřebitelská smlouva uzavřená na předváděcí akci je smlouva uzavřená mimo obchodní prostory. Předváděcí akce tak vlastně z pohledu spotřebitelského práva představují jakousi podmnožinu smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Ne ovšem každý ví, co se pod tímto pojmem skrývá. Na základě filmu Silvie Dymákové s názvem Šmejdi lze předváděcí akce definovat jako prezentaci méně kvalitních výrobků a služeb za několikanásobně předražené ceny v sálech kulturních domů, v restauračních salóncích a dalších prostorách. Během prezentace mnohdy arogantní, agresivní prodejci několik hodin vyvíjí nepřetržitý tlak na seniory s jediným cílem, tj. uzavřít smlouvu. Nátlak je doplňován argumenty prodejců o perfektnosti zboží nebo služeb, které pomáhají zlepšovat zdravotní 7 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 8 Zákon č. 89/2012 Sb., zákon občanský zákoník. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 9 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 10 VOZÁR, Jan. Spotřebitelské smlouvy v NOZ. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit ]. Dostupné z: 12

13 stav. Poměrně často dochází k situaci, kdy jsou během těchto akcí u seniorů cíleně a systematicky vyvolávaný pocity strachu s tím, že pokud se chtějí vyhnout zdravotním komplikacím nebo smrti, musí si zakoupit tyto služby nebo zboží, které jim odpomůžou od jejich zdravotních problémů a prodlouží jim život. Nelze však všechny prodejce úplně generalizovat. Zajisté se mezi nimi najdou i tací, kteří jsou seriózní. O těchto se ovšem média příliš nezmiňují. Spotřebitelé se mohou setkat také s výletní předváděcí akcí. Zde se jedná o jednodenní či vícedenní výlet s následnou prezentací a možným zakoupením výrobků či služeb. Tyto výletní předváděcí akce jsou však spojovány, a leckdy oprávněně, s výletem seniorů za pamětihodnostmi, s následnou prezentací většinou nepotřebných a několikanásobně předražených výrobky a služeb, o jejichž kvalitě lze mnohdy pochybovat Promoakce Dalším typem předváděcích akcí jsou promoakce. Mnoho spotřebitelů se s nimi setká téměř denně v obchodních domech, na ulicích a ani si neuvědomují, že se také jedná o akce tohoto typu. U promoakcí rozlišujeme podle přístupu promotéra mezi aktivními a pasivními promoakcemi. U aktivních promoakcí se promotéři snaží vtáhnout potenciálního zákazníka do hovoru a předvést jím nabízený výrobek, i když o něj zákazník nemá zájem a mnohdy to dává i velmi zřetelně najevo. Naproti tomu u pasivních promoakcí promotér vyčká, až potencionální zákazník projeví o výrobek zájem a teprve poté se promotér dá se zákazníkem do řeči a výrobek mu více přiblíží. S těmito promoakcemi se spotřebitelé, jak už bylo řečeno výše, nejčastěji setkávají v obchodních domech a nákupních řetězcích. U potravinářských výrobků jde o ochutnávky zdarma, u zbývajících výrobků se jedná o předvedení funkcí výrobků nebo poskytnutí menších vzorků na vyzkoušení zdarma HANZELKA, Roman. Předváděcí akce právní a ekonomické aspekty [online] s. 23. [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z IS MU: https://is.muni.cz/auth/th/169928/pravf_m/predvadeci_akce_-_pravni_a_ekonomicke_apekty.pdf 13

14 2. Historický exkurz právní úpravou ve vztahu k spotřebiteli Cílem této kapitoly není podat úplný a podrobný historický přehled o normách, které ovlivňovaly nebo se alespoň týkaly vztahu mezi prodejcem a kupcem (spotřebitelem), obzvláště při koupi mimo kamenný obchodní prostor prodej prodejce, ale zmínit určité a za zmínku vhodné normy, které tyto vztahy regulovaly či se jich dotýkaly. Ač současná podoba právní úpravy regulující oblast smluv uzavřených mimo obchodní prostory vychází především z komunitárního práva Evropské unie, nevyvíjela se tato úprava pouze v druhé polovině 20. století. 2.1 Od starověku po konec monarchie Již od pradávna, kdy lidstvo začalo mezi sebou směňovat zboží a obchodovat, vyvstala nutnost tento obchod nějakým způsobem regulovat a to prostřednictvím právních norem. Tyto normy byly vytvořeny už v nejstarších civilizacích jako starověký Egypt, Mezopotámie, kde v 17.stol. př.n.l. vznikl Chammurapiho zákoník, v antickém Řecku a starověkém Římě. V Egyptě došlo za vlády Ahmose II. k vydání pravidel týkajících se závazků a hospodářského styku mezi obchodníky navzájem a mezi nimi a prostými kupci (což nebyl nikdo jiný, než podle dnešní terminologie spotřebitel). Málokoho překvapí, že největší preciznosti v právní úpravě z těchto civilizací bylo dosaženo v starověkém Řecku. 12 I dnešní kontinentální systém práva vychází právě z toho římského. Římské právo obsahovalo mnoho institutů soukromého práva, které ocení i dnešní spotřebitel, jako odpovědnost za vady jak za faktické, tak i za právní v rámci smlouvy trhové. 13 Ve středověku, kde se velká část zboží nakupovala na trzích, byli lidé proti nepoctivým prodejcům a trhovcům chráněni řády o trzích a řády o ochraně kupujících, které vydávali konšelé. Tzv. týdenní trhy se zahajovaly zvoněním a vyvěšením praporů či jiných znamení. Dokud prapor visel, bylo možné nakupovat. Velkoobchodníci směli ale nakupovat až po stažení znamení (až po využití trhu běžnými kupujícími), neboť se na ně nahlíželo jako na příčinu zvyšování cen zboží. 14 Středověké městské právo znalo již odpovědnost za vady 12 HULVA, Tomáš. Ochrana spotřebitele. 1. vyd. Praha: ASPI, s. 21, HOUT, Martin. Spotřebitelské smlouvy uzavírané mimo provozovnu. [online] s 13. [cit ]. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z IS MU: https://is.muni.cz/auth/th/170040/pravf_r/rigorozni_prace_-_konecna_verze_k_tisku.pdf 14 HÁJKOVÁ, Kateřina. Historie ochrany práv kupujících: Výňatek ze sborníku vydaného Českou obchodní inspekcí v roce 2003 k 50. výročí její existence. Česká obchodní inspekce [online]. [cit ]. Dostupné z: 14

15 prodané věci, nejprve však šlo pouze o odpovědnost za vady právní. Později byla uzákoněna i odpovědnost za vady faktické a to konkrétně v městském právu při prodeji koně. Pokud se do tří dnů po prodeji koně projevila dýchavičnost, měl prodejce povinnost vzít si koně zpět a vrátit peníze kupci. Stejně tomu tak bylo, i pokud byl kůň ozhřivý a namožený. Další významná norma, která upravovala vztahy mezi prodávajícím a kupujícím, byla Práva městská království českého v kodifikované podobě sepsané Pavlem Kristiánem z Koldína roku V tomto zákoníku se mísilo jak právo římské, tak i zemské a usnesení zemských sněmů království Českého. 15 O dva roky později byla vydána Krátká suma, která obsahovala výklad jednotlivých ustanovení, jenž se objevovaly v zákoníku. Velkou výhodou bylo, že jednotné městské právo zaručovalo jednotný výklad práva městskými soudy, což dávalo kupujícím i prodávajícím právní jistotu legitimního očekávání, ať už by se jejich spor odehrával v různých městech. 16 Živnostenský řád vydaný císařským patentem císaře Františka Josefa I. Roku 1859, (ř. z. č. 227/1859) s působností od ledna 1860, stanovil základní práva a povinnosti osob provozujících živnost. V zájmu spotřebitele určoval povinnosti při oceňování výrobků, při označování provozoven nebo při zajištění hygieny. Nad dodržováním těchto pravidel držel dozor živnostenský úřad. Jednalo se o úpravu veřejnoprávní povahy, která v sobě zahrnovala i sankční nástroje jako zabavení zboží, právo zastavit práci strojů nebo možnost uzavřít provozovnu. Bylo možno udělit také další sankce jako důtku, peněžitou pokutu, pobyt ve vězení v délce trvání maximálně tří měsíce, odejmutí práva mít učedníky či pomocníky nebo odejmutí živnostenského oprávnění. Ochrana pro kupující soukromoprávní povahy přišla až v roce 1811 s obsáhlým Všeobecným zákoníkem občanským (ABGB) 17, jenž zůstal s drobnými obměnami v platnosti na našem území do konce roku 1950, tedy téměř jeden a půl století. Tento rozsáhlý kodex o 1502 paragrafech vycházel jak z římského, tak i z práva městského a mimo jiné upravoval práva a povinnosti smluvních stran, která vyplývaly ze smlouvy trhové. Velkou relevanci měl pro téma naší práce zákon č. 252/1852 ř.z., o obchodě podomním HULVA, op.cit., s HÁJKOVÁ, Kateřina. Historie ochrany práv kupujících: Výňatek ze sborníku vydaného Českou obchodní inspekcí v roce 2003 k 50. výročí její existence. Česká obchodní inspekce [online]. [cit ]. Dostupné z: 17 AllgemeinesbürgerlichesGesetzbuchfürdiegesammtenDeutschenErbländer der Österreichischen Monarchie 18 HÁJKOVÁ, Kateřina. Historie ochrany práv kupujících: Výňatek ze sborníku vydaného Českou obchodní inspekcí v roce 2003 k 50. výročí její existence. Česká obchodní inspekce [online]. [cit ]. Dostupné z: 15

16 2.2 První republika V období první republiky se na smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory vztahoval zákon č. 87/1926Sb., o podomním obchodě. V podstatě se jednalo o průkopnický počin novodobé historie v oblasti smluv uzavřených mimo provozovnu. Tento zákon vcelku podrobně vymezoval, co to je podomní obchod, kdo jej může vykonávat a za jakých podmínek. Hlavní podmínkou pro provozování podomního obchodu bylo udělení úředního povolení v podobě podomní knížky. Tu mohl získat pouze svéprávný občan Československé republiky starší 35 let, spolehlivý, poměry odkázaný na podomní obchod, očkovaný, nenakažený nakažlivou nemocí a který zaplatil výdělkovou a obratovou daň. Menší výjimky byly udělovány lidem poškozeným válkou a osobám z chudších krajů. Ohledně zboží, které se mohlo prodávat při podomním prodeji, tak se muselo jednat pouze o tuzemské zboží, přičemž tuzemský původ musel být obchodník schopen doložit. Zákon poměrně široce určoval zboží, které se nesmělo prodávat (zbraně, munice, cenné papíry, cukrovinky, ocet, líh, lihoviny, maso, jedy, léky, vojenské součástky, klenoty, mince, obnošené oděvy a spousta dalších věcí). Zákon dále vymezoval podomní obchod v příhraničních oblastech, trestní ustanovení o přestupcích a příslušnost úřadů při povolování podomního obchodu a v kterých místech má být podobní obchod explicitně zakázán. Jednalo se o lázeňská místa a obce s více než obyvateli. V menších obcích mohl být prodej zakázán také, ale pouze politickým úřadem prvé stolice Období komunistické totality Po únoru roku 1948 a po rekodifikaci právního řádu, který měl reflektovat nové socialistické uspořádání státu, byla ochrana spotřebitele zajištěna ve dvou rovinách. Soukromoprávní ochranu zajišťoval občanský zákoník č. 141/1950 Sb. a pozdější občanský zákoník č. 40/1964Sb., který s menšími obměnami a poté v porevoluční éře velkých novelizací platil až do konce roku Občanský zákoník z r byl pojat především jako kodex spotřebitelského práva. 20 Obsahoval ustanovení o kupní smlouvě a smlouvě o dílo, které se řadí mezi tradiční spotřebitelské smlouvy. 21 V rovině veřejnoprávní ochrany byl 19 Zákon č. 87/1926 Sb., o podomním obchodě. In: Codexis [právní informační systém]. Codexis Academia [cit ]. 20 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s. 5. Dostupné z: 21 HULVA, op. cit., s

17 zákon o podomním obchodě z roku 1926 zrušen a nahrazen zákonem č. 160/1949Sb. o vnitřním obchodě. Ohledně předpisů nižší právní síly je dobré zmínit vyhlášku č. 13/1968, kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání. Ta podomní obchod přímo výslovně zakazovala, avšak pouze pro občany, na organizace se zákaz nevztahoval. 22 Tato vyhláška spolu se zákonem o vnitřním obchodě z roku 1949 byly zrušeny zákonem č. 127/1981Sb., o vnitřním obchodě. Zákon o vnitřním obchodě z roku 1981 spolu s jeho prováděcí vyhláškou č. 93/1982Sb. doplňoval občanský zákoník v postavení speciálního zákona. Zákon o vnitřním obchodě vymezoval pojem obchodní činnost a její členění, upravoval udělení a zánik oprávnění k provozování obchodní činnosti organizacemi a občany a podmínky pro její provozování, ochranu zájmů občanů ve vnitřním obchodě, jakož i působnost orgánů státního obchodního dozoru. 23 Nad dodržováním předpisů v chránících spotřebitele při prodeji v maloobchodě dohlíželi na základě vládního nařízení č. 21/1953 Sb. o občanské kontrole obchodu tzv. občanští kontroloři. Dalším kontrolním orgánem byla státní obchodní inspekce zřízená vládním nařízením č. 98/1952 Sb. ze dne jako součást ministerstva vnitřního obchodu. Nařízení bylo roku 1962 zrušeno a nahrazeno zákonem č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, který stanovil tři státní inspekce a jejich úkoly. Roku 1968 byly přijaty zákony č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci a zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, který platí až doposud Období transformace do moderního evropského právního řádu Po roce 1989 byla rovněž ochrana spotřebitele u smluv uzavíraných mimo provozovnu rozdělena do dvou rovin soukromoprávní a veřejnoprávní. Po událostech z listopadu 1989 bylo vzhledem k změněným společenským, politickým a hospodářským podmínkám zcela zřejmé, že platný občanský zákoník novým poměrům nemůže vyhovět, neboť z jeho osmi částí byly relativně použitelné sotva tři, a to ještě za podmínky jejich podstatných změn. 25 Napravit tento stav měla velká novela zákonem č. 509/1991Sb., která byla ve své době 22 6 vyhlášky Ministerstva vnitřního obchodu č. 13/1968 Sb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 23 HULVA, op. cit., s HÁJKOVÁ, Kateřina. Historie ochrany práv kupujících: Výňatek ze sborníku vydaného Českou obchodní inspekcí v roce 2003 k 50. výročí její existence. Česká obchodní inspekce [online]. [cit ]. Dostupné z: 25 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s. 5. Dostupné z: 17

18 považována pouze za provizorium přinášející pouze dočasné řešení, které však přinese čas pro potřebnou rekodifikaci občanského práva. 26 Nejvýznamnější změny z hlediska smluv uzavíraných mimo provozovnu se spotřebitel dočkal v novelizaci občanského zákoníku zákonem č. 367/2000Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon přidal do první části hlavu pátou s názvem spotřebitelské smlouvy, kde se 57 plně věnoval spotřebitelským smlouvám uzavřeným mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele. 27 V rovině veřejnoprávní se jako účinné jevilo ustanovení 18 živnostenského zákona účinné od roku 1997, které zmocňovalo obce, aby v přenesené působnosti v podobě tržního řádu vymezila místa a dobu pro prodej zboží a služeb, popřípadě takovýto prodej úplně zakázala. V roce 1992 vstoupil v účinnost zákon číslo 634/1992Sb. o ochraně spotřebitele, který významnou měrou přispěl k ochraně spotřebitelů. 2.5 Historie předváděcích akcí v ČR Předváděcí akce, jak je známe v dnešní podobě, se na území České republiky začaly objevovat až po listopadu 1989 s příchodem kapitálového hospodářství. V roce 1995 na český trh pronikl německý podnikatel Jens Beckhäuser, který už tehdy vlastnil společnosti specializující se na přímý prodej při předváděcích akcích v zahraničí (v Bulharsku). Jens Beckhäuser založil následně společnost Beck International s.r.o., která začala pořádat prodejní 28, 29 předváděcí akce. Roku 1996 byla Jensem Beckhäuserem založena cestovní kancelář BECK REISEN s.r.o. 30, 31 Ta nabízela a poskytovala zájezdy zákazníkům, jejichž převážnou část tvořili 26 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s. 10. Dostupné z: 27 Zákon č. 367/2000Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 28 Král předváděcích akcí Beck v Česku končí. Vadí mu pomlouvačné kampaně. Idnes.cz [online]. ČTK., MAFRA a.s., publikováno [cit ]. Dostupné z: 29 Úplný výpis: Beck International, s.r.o. Justice.cz [online]. Veřejný rejstřík a sbírka listin, 2014 [cit ]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektid=isor%3a111402&typ=full&klic=p8000f 30 Profil společnosti. Beck-reisen.net [online]. [cit ]. Dostupné z: beck-reisen.net/beck-reisen-profil/ 31 Nicméně podle výpisu z obchodního rejstříku společnost BECK REISEN s.r.o. působí pod touto firmou až od , kdy nahradila firmu Beck kredit s.r.o., která vznikla v roce Navíc předmět podnikání provozování cestovní kanceláře byl do rejstříku zapsán až 29. června srpna 2013 změnila společnost svou firmu na EURO REISEN s.r.o. Více viz.: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektid=isor%3a &typ=full&klic=gp09iy 18

19 senioři. Na těchto zájezdem byly poté (v závislosti na délce zájezdu) část dne nebo dokonce téměř celý den prezentovány výrobky společnosti Beck Internation s.r.o. s následným prodejem těchto výrobků. V květnu roku 2011 se Jens Beckhäuser stal 1/3 společníkem společnosti BECK CZECH, s.r.o., která se rovněž zabývala pořádáním předváděcích akcí. Skupina společností nesoucích v názvu slovo BECK se tak fakticky stala nejznámějším a největším pořadatelem předváděcí akce v České republice. V lednu 2013 společnost BECK CZECH, s.r.o. změnila svoji firmu na BECK EUROPE s.r.o. 32. Stalo se tak poté, co jí ČOI udělila pokuty převyšující částku ,- Kč za porušování zákona o ochraně spotřebitele, jelikož se dopustila nekalých, klamavých a agresivních obchodních praktik. 33 V srpnu 2013 se Jens Beckhäuser rozhodl ukončit podnikání v oblasti předváděcích akcí. K tomuto kroku ho přimělo rozpoutání celospolečenské debaty nad nekalými praktikami a neetickým chováním prodejců při předváděcích akcích, které byly spojovány nejčastěji s jeho společnostmi Úplný výpis: HOME TECH s.r.o. Justice.cz [online]. Veřejný rejstřík a sbírka listin, 2014 [cit ]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektid=isor%3a &typ=full&klic=301dib 33 ČOI udělila pokutu za předváděcí akce firmě Beck Czech. Ta se prý přejmenovala a nezaplatila. Rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2014 [cit ]. Dostupné z: 34 Král předváděcích akcí Beck v Česku končí. Vadí mu pomlouvačné kampaně. Idnes.cz [online]. ČTK., MAFRA a.s., publikováno [cit ]. Dostupné z: 19

20 3. Obecná ochrana spotřebitele dle komunitárního práva Česká republika je od členem Evropské unie a tato skutečnost má významný vliv i na právní úpravu ochrany spotřebitele v obecné rovině a stejně tak i na úpravu spotřebitelských smluv uzavíraných mimo obchodní prostory Prameny komunitárního práva ve vztahu ke spotřebiteli V Evropské unii je problematika ochrany spotřebitele upravena jak v primárním právu, tak v sekundárním právu. Primární právo, jakožto prvotní pramen základních pravidel, na kterých EU spočívá, jsou akty členských států. Ty tvoří zřizovací smlouvy a na ně navazující smlouvy, subsidiární smlouvy a akty zástupců členských států. Sekundární právo je tvořeno akty unie akty orgánů Unie vydávané na základě zřizovacích smluv. Článek 288 Smlouvy o fungování Evropské unie vyjmenovává akty orgánů Unie takto: nařízení (regulations), směrnice (directives), rozhodnutí (decisions), doporučení (recommendations), stanoviska (opinions) Primární právo ve vztahu k spotřebiteli Z primárního práva dopadá na spotřebitele především hlava patnáctá Smlouvy o fungování Evropské unie, která se nazývá ochrana spotřebitele. Článek 169 hovoří o tom, že EU přispívá k podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně jejich ochrany tím, že přispívá k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů a dále k podpoře práva na informace, práva na vzdělání spotřebitelů a také práva na sdružování se k ochraně svých spotřebitelských zájmů Sekundární právo ve vztahu k spotřebiteli Český právní řád je v důsledku našeho členství v Evropské unii ovlivněn především sekundárním právem EU. Jedná se o směrnice Evropského parlamentu a Rady, které jak už z pojmenování vyplývá, vytváří Evropský parlament a Rada na základě zřizovacích smluv dříve podle Smlouvy o založení Evropského společenství, dnes již podle Smlouvy o fungování Evropské unie. Sekundární právo musí být v souladu s primárním právem a musí se opírat o zmocnění v primárním právu. Směrnice jsou výslovně určené pro členské státy a ty je TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro Ekonomy. 6. vydání. Praha: Leges, s. 77, Konsolidované znění Smlouvy o Evropské Unii a Smlouvy o fungování Evropské unie [online]. Úřední věstník EU, 2012, C 326 [cit ]. Dostupné z:

21 mají implementovat do jejich vnitrostátního práva. Některé členské státy směrnice implementují podzákonnými předpisy, jako jsou vyhlášky, nařízení a dekrety. Směrnice jsou dvojího druhu: unifikační nebo harmonizační. První jsou přísnější a stanoví jednoznačná pravidla, zatímco ta druhá jsou pouze meze pohybu určená pro zákonodárce členských států. 37 Typickými oblastmi tzv. směrnicového práva jsou např. ochrana spotřebitele, daně, pracovní právo, právo obchodních společností, ochrana duševního vlastnictví apod. V oblastech výlučné pravomoci EU se směrnice nemohou vyskytovat, neboť zde neexistuje vlastní právo členských států a není co harmonizovat. 38 Evropská unie za dobu svého trvání i za doby Evropského společenství ve vztahu k ochraně spotřebitele vydala vcelku početnou škálu směrnic, které se věnují problematice spotřebitelských smluv, ochrany spotřebitele a i spotřebitelských smluv uzavřeným mimo obchodní prostory. Mezi tyto směrnice patří: směrnice Rady č. 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klamavé reklamy, směrnice Rady č. 85/374/EHS ze dne 25 července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky, směrnice Rady č. 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory, směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. května 1997 č. 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku, směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. října 1997 č. 97/55/ES, kterou se mění směrnice č. 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu, směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16.února 1998 č. 98/6/ES o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, 37 KŘEPELKA, Filip, SKŘIVÁNKOVÁ, Kateřina, BACHO Daniel. Právo Evropské unie: multimediální učební text pro studenty bakalářských programů. 3. vydání. Brno: Masarykova univerzita, s TÝČ, op. cit., s

22 směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. května 1999 č. 1999/44/ES o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží, směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu"), směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/65/ES ze dne 20. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady č. 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách), směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách a spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednáni v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů, směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES. 39 V případě smluv uzavíraných mimo obchodní prostory jsou stěžejní dvě směrnice, které na sebe fakticky časově navazují. Jedná se o směrnici Rady č. 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a o směrnici Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES. Jak již z názvu druhé směrnice vyplývá, tato směrnice ruší směrnici první. Směrnice Rady č. 85/577/EH pozbude platnost , zatímco směrnice č. 2011/83/EU, která 39 ONDŘEJ, op. cit., s. 8, 9. 22

23 vstoupila v platnost teprve 12. prosince 2011, obsahuje ve svém článku 28, který se věnuje provedení směrnice pravidlo, že ustanovení této směrnice bude použito na smlouvy uzavřené po 13. červnu Směrnice Rady č. 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory Jak již bylo řečeno výše, pro účely této práce je tato směrnice jako pramen komunitárního práva jednou ze stěžejních. Směrnice sice pozbývá platnosti , nicméně v době psaní této práce nepozbyla na účinnosti a za druhé, což je daleko důležitější, časová působnost nové směrnice č. 2011/83/EU zakotvená v článku 28 hovoří o tom, že se směrnice použije na smlouvy uzavřené až po 13. červenci Směrnice č. 85/577/EHS byla implementována do právního řádu České republiky v podobě změny tehdejšího občanského zákoníku novelou zákona č. 56/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ve znění zákonů č. 254/2008 Sb., č. 93/2009 Sb. a č. 281/2009 Sb. To se projevilo mimo přidání dalších paragrafů i v přidání 51a. Toto ustanovení sloužilo jako úvodník k hlavě páté s názvem spotřebitelské smlouvy a informovalo, že hlava pátá zpracovává předpisy Evropských společenství, upravuje ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a také některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. V poznámce pod čarou byly specifikovány ony předpisy Evropských společenství mimo jiné právě směrnicí č. 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory. 40 Důvodů pro přijetí této směrnice bylo více a Rada je vtělila do preambule. Hlavním cílem bylo ochránit spotřebitele před nekalými obchodními praktikami, zejména před podomním prodejem. Další důvody byly ty, že v Evropském společenství se jednalo o celkem frekventovaný typ smluv nebo jednostranných prohlášeních uzavřených mimo obchodní prostory a tyto smlouvy a prohlášení byly v členských státech upraveny odlišným způsobem 41, což vyvolávalo nemalou nejistotu v právních vztazích. Tento odlišný způsob úpravy mohl mít přímý vliv na fungování vnitřního trhu. Smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory byly a stále jsou často iniciovány přímo dodavateli zboží nebo služeb a pro 40 Zákon č. 56/2006Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 41 Klasický požadavek na harmonizaci úpravy smluv uzavřených mimo obchodní prostory. 23

24 spotřebitele jsou neočekávané. Spotřebitel nemá čas a možnost dostatečně se připravit na jednání o smlouvě, nemůže porovnat ostatní cenové nabídky a jejich kvalitu. Prvek překvapení v případě těchto smluv tu hraje velkou roli. Rada shledala potřebu spotřebiteli umožnit, aby si v klidu promyslel smluvní závazky. K tomuto účelu měla spotřebiteli posloužit sedmidenní lhůta, během níž mohl od smlouvy odstoupit. O této možnosti měl být písemně informován. Možnost úplného zákazu uzavírání smluv mimo obchodní prostory jednotlivými státy byla těmto státům v rámci posílení ochrany spotřebitele zachována Působnost směrnice Věcná působnost směrnice je vymezena tak, že směrnice se použije na smlouvy, na základě kterých jsou spotřebiteli dodavatelem poskytnuty služby nebo dodáno zboží. K uzavření těchto smluv dochází buď během zájezdu, který organizuje dodavatel mimo své obchodní prostory nebo během návštěvy dodavatele přímo v bydlišti spotřebitele, bytě jiných spotřebitelů, anebo na spotřebitelově pracovišti. Pokud se jedná o návštěvu dodavatele v u spotřebitele doma nebo na jeho pracovišti, musí být splněna podmínka, že se tak děje přímo na výslovnou žádost spotřebitele. Směrnice se vztahuje také na smlouvy o dodávce zboží nebo poskytnutí služeb, které jsou odlišné od těch, u nichž spotřebitel požádal dodavatele o návštěvu, avšak pouze za určitých podmínek. Ty jsou splněny, když spotřebitel v době své žádosti nevěděl nebo důvodně nemohl vědět, že poskytnutí služeb nebo dodávka takového zboží tvoří součást podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání dodavatele. (dále jen smlouvy podle článku 1 odst. 2 směrnice č. 85/577/ES ) Směrnice se dále vztahuje na smlouvy a smluvní nabídky, které předložil spotřebitel za podmínek popsaných výše, ačkoliv spotřebitel není svou nabídkou před jejím přijetím dodavatelem vázán (dále jen smlouvy podle článku 1 odst. 3 směrnice č. 85/577/ES). A i když spotřebitel je svojí nabídkou vázán, i v tomto případě se směrnice na tyto smlouvy vztahovat bude (dále jen smlouvy podle článku 1 odst. 4 směrnice č. 85/577/ES). 43 Lze zde hovořit i o fakultativní věcné působnosti směrnice a to tak, že se členské státy mohou při implementaci směrnice rozhodnout, že se směrnice bude vztahovat pouze na smlouvy s určitou protihodnotou placenou spotřebitelem. Tato protihodnota se mohla v roce 42 Preambule směrnice Rady č. 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 43 Článek 1 směrnice č. 85/577/EHS 24

25 1985 rovnat částce 60 ECU 44 nebo být nižší, nesměla však částku 60 ECU přesáhnout. Rada mohla tuto částku po přezkoumání a za současného braní v úvahu hospodářského a měnového vývoje ve společenství změnit do čtyř let od zveřejnění směrnice. Tento krok poté mohla opakovat každé další dva roky. Poslední okruh smluv, na které se směrnice vztahuje, jsou smlouvy o dodávce zboží a jeho začlenění do nemovitostí nebo smlouvy o opravě nemovitostí. 45 Negativní věcná působnost směrnice vylučuje použití směrnice na širokou škálu smluv. Za zmínku stojí smlouvy o dodávce potravin, nápojů nebo jiného zboží denní potřeby dodávaného do domácnosti spotřebitele pravidelnou donáškovou službou a také smlouvy o dodávce zboží nebo poskytnutí služeb za předpokladu splnění následujících podmínek: a) smlouva je uzavřena na základě dodavatelova katalogu a spotřebitel se mohl s tímto katalogem seznámit bez přítomnosti dodavatelova zástupce; b) za předpokladu pokračování stálého kontaktu mezi zástupcem dodavatele a spotřebitelem a pokud tento kontakt vznikl v souvislosti s touto nebo jinou transakcí, která byla uskutečněná později; c) katalog a smlouva zjevně informují spotřebitele o právu vrátit zboží dodavateli ve lhůtě alespoň sedmi dnů po jeho obdržení nebo v téže lhůtě od smlouvy odstoupit, aniž by spotřebiteli vznikly nějaké jiné závazky, vyjma povinnosti přiměřené péče o zboží. 46 Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou směrnici aplikovat na smlouvy o dodávce zboží nebo poskytnutí služeb bezprostředně souvisejících se zbožím nebo službami, u kterých si návštěvu dodavatele vyžádal sám spotřebitel. Jedná se zde o fakultativní negativně vymezenou věcnou působnost směrnice. Teritoriální působnost směrnice je obsažena v jejím posledním článku 10, jenž hovoří o tom, že směrnice je určena členským státům, tedy pro členy dříve Evropských společenství a od prosince roku pro členy Evropské unie s tím, že v těchto státech má být implementována. 48 Počátek časové působnosti směrnice je vymezen poznámkou číslo 6 pod článkem 9 jako 23. prosince Tento den je označen jako den vstupu v platnost. Konec časové působnosti směrnice vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU 44 Evropská měnová jednotka (European Currency Unit, ECU, ) byla košová měnová jednotka zemí Evropských společenství sloužící k zúčtování mezinárodních operací. Na ECU navázalo euro v symbolickém kurzu 1 EUR = 1 ECU. 45 Článek 3 směrnice č. 85/577EHS 46 Tamtéž. 47 Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost v prosinci roku 2009 zaniklo Evropské společenství a jeho nástupcem se stala Evropská unie. 48 Článek 10 směrnice č. 85/577/EHS 25

26 o právech spotřebitelů, z jejího zrušovacího článku 31, jenž vyjmenovává směrnice, které jsou touto směrnicí zrušeny od 13. června Směrnice má poskytovat ochranu spotřebiteli během smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Aby nedocházelo k nejasnostem ohledně toho, kdo je nebo není spotřebitelem, obsahuje směrnice jasnou definici této osoby. Spotřebitel je jakákoliv fyzická osoba, která v transakcích spadajících do oblasti působnosti směrnice jedná za účelem, který nelze považovat za jeho podnikatelskou činnost nebo výkon povolání. 49 Směrnice ovšem nechrání jen spotřebitele, jak by se mohlo zdát, nýbrž poskytuje jakousi ochranu a právní jistotu i dodavateli. To se projevuje ve vyloučení působnosti směrnice při návštěvě dodavatele na spotřebitelově pracovišti nebo u něho doma, popřípadě v bytě jiných spotřebitelů, pokud dodavatele na tuto návštěvu pozval sám spotřebitel. Chybí zde totiž moment překvapení spotřebitele ze strany dodavatele. Spotřebitel si sjednal návštěvu výslovně sám po prostudování nabídek a informací za účelem uzavření smlouvy a z těchto důvodu není třeba spotřebitelovi zvláštní ochrany. Vzhledem k tomu, že se v textu práce často hovoří o termínu dodavatel, je třeba, abychom si tento pojem jasně definovali. Směrnice za dodavatele považuje jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která v předmětných transakcích jedná v rámci svých podnikatelských činností nebo výkonu svého povolání a dále také i osobu, která jedná jménem nebo na účet dodavatele. 50 Článek 10 pojednává o tom, komu je směrnice určena a to tak, že členským státům Evropských společenství a následně logicky vzato jejímu právnímu nástupci Evropské unii Informační povinnost vůči spotřebiteli Hlavní a nejsilnější nástroje směrnice tkví v možnosti spotřebitele odstoupit od smlouvy a v poskytování informací pro spotřebitele. Směrnice ukládá dodavateli povinnost, aby spotřebitele písemně poučil o jeho právu odstoupit od smlouvy ve lhůtě alespoň sedmi dnů po datu, kdy bylo spotřebiteli toto poučení vydáno. Současně musí dodavatel spotřebiteli sdělit jméno a adresu osoby, vůči které může spotřebitel odstoupit od smlouvy. Z poučení o možnosti odstoupit od smlouvy musí být jasné, ke které smlouvě se vztahuje a musí být datováno. V návaznosti o jaký druh smlouvy jde, musí být poučení spotřebiteli vydáno k určitému dni. V případě smluv uzavřených v průběhu zájezdu organizovaného dodavatelem mimo jeho obchodní prostory nebo u smluv uzavřených u spotřebitele doma, v bytě jiných 49 Článek 2 směrnice č. 85/577/EHS 50 Tamtéž. 51 Článek 10 směrnice č. 85/577/EHS 26

27 spotřebitelů nebo u spotřebitele na jeho pracovišti, pokud ho spotřebitel sám výslovně nepozval, musí být spotřebiteli poučení vydáno ke dni uzavření smlouvy. U smluv podle článku 1 odst. 2 směrnice č. 85/577/EHS musí být spotřebiteli poučení vydáno nejpozději ke dni uzavření smlouvy a v případě smluv podle čl. 1 odst. 3 směrnice č. 85/577/ES a smluv podle čl. 1 odst. 4 směrnice č. 85/577/ES ke dni předložení nabídky spotřebitelem. 52 Směrnice myslí i na situace, kdy spotřebitel takovéto poučení neobdrží.v těchto případech musí členské státy zajistit jejich vnitrostátními předpisy vhodná opatření na ochranu spotřebitele. OZ toto opatření obsahoval v 57 odst. 3. Pokud nebyl spotřebitel nejpozději při uzavření smlouvy písemně upozorněn na možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů 53 včetně označení osoby, u které třeba toto právo uplatnit a jejího bydliště či sídla, tak jako vhodné opatření na ochranu spotřebitele sloužilo prodloužení lhůty k odstoupení od smlouvy na jeden rok. V souvislosti s touto situací přišel ESD k závěru, že jakékoli časové omezení na uplatnění práva na odstoupení od smlouvy pro případ, že nebyly poskytnuty informace spotřebiteli vyžadované v čl. 4, od jejichž poskytnutí plyne preklusivní lhůta, jsou směrnicí 85/577/EHS zakázané (C-481/99 Judgment of 13/12/2001, Heininger, Rec.2001,p.I- 9945). 54 Při odstoupení od smlouvy a jejím zrušení reagovala směrnice na otázku, která se logicky naskýtala a to, podle kterého právního řádu se budou účinky odstoupení řídit. Bylo stanoveno, že tyto účinky se budou řídit vnitrostátním právem toho určitého konkrétního státu, který směrnici implementoval, tzn. u nás právním řádem České republiky. To se vztahuje zejména na vrácení doručeného zboží a vrácení plateb za zboží nebo za služby Odstoupení od smlouvy dle směrnice Ohledně odeslání odstoupení od smlouvy postačí, pokud toto odstoupení bylo odesláno před uplynutím této lhůty. Z textu směrnice vyplývá, že se jedná o procesně-právní lhůtu, jenž je pro spotřebitele mnohem příznivější na rozdíl od hmotně-právní lhůty, u které by muselo odstoupení od smlouvy dojít do sféry adresáta, vůči kterému se toto právo uplatňuje. Nicméně povaha lhůty není úplně jednoznačná, např. český zákonodárce ji 52 Článek 4 směrnice č. 85/577EHS 53 Pokud však ještě nedošlo k dodávce zboží nebo služeb dodavatelem, měl spotřebitel právo odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodů a bez jakékoliv sankce do 1 měsíce od uzavření smlouvy. 54 SELUCKÁ, Markéta, Ochrana spotřebitele v soukromém právu. [online] [cit ]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. s Dostupné z IS MU: https://is.muni.cz/auth/th/42875/pravf_d/teze_disertacni_prace_selucka_konecna_verze.pdf 55 Článek 4 směrnice 85/ 577EHS 27

28 transponoval do OZ jako lhůtu hmotně-právní. 56 Osobně se přikláním k názoru, že se jedná o procesně-právní povahu lhůty. 57 U procesně-právní lhůty v případě odeslání odstoupení prostřednictvím pošty postačí razítko na obálce nebo balíku s datem posledního dne lhůty a spotřebitel i tak obstojí v zachování lhůty. Ustanovení směrnice neodporuje úprava délky lhůty pro zaslání odstoupení od smlouvy pro spotřebitele příznivější tj. delší než 7 dní. Tato délka byla i v OZ delší, čítala čtrnáct dní. 58 Směrnice rovněž pamatovala na regulaci spotřebitelských smluv uzavřených mimo obchodní prostory, která by poskytovala spotřebiteli příznivější ochranu, než která je ve směrnici upravena a tak tuto příznivější regulaci nezakazovala, ba naopak ji textem směrnice členským státům nepřímo vnucovala. Tato skutečnost se nazývala princip minimální harmonizace. Na tomto principu byly založeny všechny směrnice týkající se spotřebitelských práv do příchodu směrnice č. 2011/83/EU. Díky principu minimální harmonizace bylo možno poskytnout spotřebiteli v jednotlivých členských státech rozdílný standard ochrany, avšak minimální standard obsažený ve směrnici musel zůstat být zachován Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/83/EU o právech spotřebitelů Jak jsem již nastínil výše, směrnice č. 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (dále jen SoS) ruší od 13. června 2014 směrnici č. 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a směrnice č. 97/7/ o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku a zároveň tyto směrnici nahrazuje. Důvody pro přijetí SoS jsou opět koncipovány v preambuli. Obě výše uvedené směrnice byly přezkoumány za účelem zjednodušení a aktualizace platných pravidel a odstranění nesrovnalostí a nežádoucích mezer v pravidlech. Účelem této ambiciózní rekodifikace spotřebitelského acquis je, dle slov Megleny Kunevové, komisařky EU zodpovědné za ochranu spotřebitele, posílit ochranu a vyplnit mezery v klíčových oblastech, 56 SELUCKÁ, Markéta. Přezkum spotřebitelského Acquis v kontextu českého práva de lege lata. In: Cofola 2008 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit ]. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/civil/selucka_marketa.pdf 57 Stejný názor zastává i TICHÝ, Luboš v publikaci Vývoj evropského spotřebitelského práva na s Článek 5 směrnice č. 85/577EHS 59 ONDŘEJ, op. cit., s

29 které oslabují důvěru spotřebitelů. 60 Článek SoS se zabývá předmětem směrnice, když hovoří o tom, že jejím účelem je přispění k řádnému fungování vnitřního trhu tím, že bude dosaženo vysoké úrovně ochrany spotřebitele a že se sblíží určité aspekty právních a správních předpisů členských států, které se týkají smluv uzavíraných mezi spotřebiteli a obchodníky Princip úplné harmonizace SoS upouští od koncepce minimální harmonizace a zavádí poněkud nový trend úplné harmonizace. To se projevuje v tom, že členské státy nesmí ponechat v platnosti nebo přijmout ustanovení, která jsou odlišná od těch, co jsou ve směrnici, ledaže je ve směrnici uvedeno jinak. To však znamená, že se členské státy nemohou odchýlit od standardu uvedeného ve směrnici ani ve prospěch spotřebitele. 62 Toto řešení, bez možnosti odchýlení se od standardu obsaženého v SoS, považuji za dosti nešťastné. Podle mého názoru není nikdy na závadu vnitrostátní právní úprava, která spotřebitele chrání ještě více než právní normy na poli unijního práva. Ztotožňuji se s postojem Francie, Německa a Velké Británie, které jakožto země s vysokým standardem ochrany spotřebitele měly s tímto principem také problémy. Naštěstí byla při posledním projednávání návrhu do směrnice začleněna možnost odchýlit se od standardu harmonizovaného ve směrnici. Znamená to sice opět menší nesoulad úprav spotřebitelských smluv v právních řádech jednotlivých členských států, i když sice ne tak velkou jako při účinnosti směrnice 85/577/EHS. 63 Díky principu maximální harmonizace by se měla zvýšit důvěra spotřebitelů k přeshraničním obchodům a také omezit byrokracie, která brání rozvoji přeshraničnímu podnikání Působnost směrnice Směrnice se týká smluv uzavřených mimo obchodní prostory, ale také smluv uzavřených na dálku (např. prostřednictvím internetu). Pro účely této práce se však budu při analýze směrnice zabývat především záležitostmi vztahující se k smlouvám uzavřených mimo 60 TICHÝ, L., VEČL, T. Vývoj evropského spotřebitelského práva: (k návrhu směrnice o právech spotřebitele). Praha: Univerzita Karlova v Praze v nakl. Eva Rozkotová s Článek 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 62 ONDŘEJ, op. cit., s KOSTELECKÝ, Jiří. Nová směrnice o právech spotřebitelů lepší časy pro internetové obchody?. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: html 64 TICHÝ, VEČL, op. cit., s

30 obchodní prostory. Věcná působnost směrnice dopadá na smlouvy uzavírané mezi obchodníky a spotřebiteli. Spadají sem také smlouvy, které se týkají dodávek vody, plynu, elektřiny a tepla z dálkového vytápění, za předpokladu, že tyto dodávky jsou zajišťovány veřejnými poskytovateli, v rozsahu, ve kterém jsou tyto komodity poskytovány na smluvním základě. 65 Kdo přesně je spotřebitel a kdo dodavatel směrnice vysvětluje v článku zabývajícím se pouze definicemi. Spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, která ve smlouvách, na které se vztahuje tato směrnice, jedná za účelem, který nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání. Obchodníkem se rozumí fyzická nebo právnická osoba bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem, který lze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání v souvislosti se smlouvami, na které se vztahuje tato směrnice. 66 Negativní vymezení věcné působnosti směrnice obsahuje širokou škálu smluv, na které se směrnice nevztahuje. V kontextu této práce zmíním jen některé smlouvy týkající se: finančních služeb; smluv, které náleží do oblasti působnosti směrnic č. 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy a č. 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Dále jde o smlouvy, které jsou uzavírány za spoluúčasti státního úředníka podle právních předpisů členských států, kde tento úředník musí zajistit, že spotřebitel smlouvu uzavírá po zralé úvaze; smlouvy, které se týkají dodávek potravin, nápojů nebo jiného zboží určeného pro běžnou spotřebu v domácnosti a to je obchodníkem fyzicky doručeno spotřebiteli domů, do místa jeho bydliště nebo na jeho pracoviště formou častých a pravidelných dodávek; služeb v oblasti přepravy cestujících; uzavřené za použití automatizovaných obchodních prostor. Fakultativní negativní vymezení věcné působnosti umožňuje členským státům, aby se na směrnici nevztahovaly smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, u kterých platba za plnění nepřesahuje částku V preambuli je tato možnost zdůvodněna tak, že má zabránit administrativnímu zatěžování obchodníků. Toto řešení by však dle mého názoru mohlo poskytnout prostor pro protiprávní jednání podnikatelů a obcházení zákona s cílem obohatit se na úkor spotřebitelů. Dle aktuálního směnného kurzu stanoveného ČNB, který se pohybuje již 65 Článek 3 směrnice č. 2011/83/EU 66 Článek 2 směrnice č. 2011/83/EU 67 Článek 3 směrnice č. 2011/83/EU 30

31 delší dobu kolem 27 Kč za 1 68, se jedná o částku, jenž se blíží 1.400,- Kč. Tato částka není pro spotřebitele, zejména pro spotřebitele pocházejícího ze země bývalého východního bloku, částkou zcela zanedbatelnou. Nepoctiví obchodníci by proto mohli využít situace, kdy by se na spotřebitele nevztahovala ochranná ustanovení obsažená v této směrnici. Naštěstí je tato pro spotřebitele nevýhodná skutečnost vykompenzována konstatováním, že členské státy mohou pro tuto částku ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit nižší hodnotu, což alespoň částečně kompenzuje tento pro nepoctivé obchodníky výhodný stav. Navíc, jak již bylo řečeno výše, jde pouze o fakultativní možnost, kterou státy nemusí využít. Český zákonodárce této možnosti také nevyužil, což shledávám velmi vítaným faktem. Poslední článek směrnice stanoví, že směrnice je určena pouze členským státům EU. Teritoriální působnost směrnice se tedy bude vztahovat na členské státy Evropské unie. 69 U časové působnosti směrnice stojí za povšimnutí, že byla využita legisvakanční lhůta, která čítá dvacet dní. Směrnice vstoupila v platnost , což odpovídá vstupu v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. 70 Směrnice také stanoví, že nijak neovlivní obecné smluvní právo jednotlivých členských států. 71 Domnívám se, že toto ustanovení může způsobovat problémy, jelikož jednotlivé právní úpravy závazkového práva budou ovlivňovat výklad implementovaných ustanovení směrnice. Lze proto očekávat, že i přes princip úplné harmonizace bude docházek k různorodým výkladům práv a povinností smluvních stran spotřebitelských smluv Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory Před tím, než se dostaneme k samotnému meritu směrnice, tj. informovanosti spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a k nejdůležitější oblasti odstoupení od smluv uzavřených mimo obchodní prostory, je potřeba si ujasnit, jaké smlouvy směrnice pod tímto pojmem chápe. Jako smlouva uzavřená mimo obchodní prostory by měla být definována smlouva uzavřená za současné fyzické přítomnosti obchodníka a spotřebitele mimo obchodní prostory, například u spotřebitele doma nebo na jeho pracovišti. 73 Dále by 68 Stalo se tak po umělém zásahu ČNB, která dále tvrdí, že tento kurz chce nadále držet v horizontu jednoho roku. 69 Článek 35 směrnice č. 2011/83/EU 70 Článek 34 směrnice č. 2011/83/EU 71 Článek 3 směrnice č. 2011/83/EU 72 KOSTELECKÝ, Jiří. Nová směrnice o právech spotřebitelů lepší časy pro internetové obchody?. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: html 73 TICHÝ, VEČL, op. cit., s

32 se za smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory měly považovat situace, kdy je smlouva uzavřena v obchodních prostorách nebo za použití prostředků komunikace na dálku 74, avšak bezprostředně poté, co byl spotřebitel osloven obchodníkem osobně a individuálně mimo obchodní prostory. A v neposlední řadě směrnice za tyto smlouvy považuje také nákupy učiněné během výjezdové akce, kterou pořádá obchodník, a během nichž obchodník propaguje a prodává zakoupené výrobky. Čímž byly do působnosti směrnice výslovně včleněny předváděcí výletní akce. 75 U smluv uzavíraných mimo obchodní prostory směrnice nově jasně a jednotně definuje obchodní prostory, kterými se rozumí veškeré nemovité či movité maloobchodní prostory, včetně maloobchodních prostor využívaných jen během sezóny (např. během turistické sezóny v přímořském nebo lyžařském středisku), kde obchodník dlouhodobě provozuje svou činnost. Dále se jedná o veletržní stánky a stánky na trhu, kde obchodník provozuje svou činnost pravidelně nebo dočasně. Jako příklad movitých prostor můžeme uvést nákladní automobily. Naopak za obchodní prostory by neměly být brány veřejně přístupná místa jako ulice, nákupní střediska, pláže, sportovní zařízení, veřejná doprava, soukromá obydlí a pracoviště. 76, Informační povinnost obchodníka Jak již bylo naznačeno výše, jádro celé směrnice tvoří kapitola třetí s názvem Informace pro spotřebitele a právo odstoupit od smlouvy v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Informovanost spotřebitele obchodníkem před tím, než uzavřou smlouvu, podle mého mínění alespoň částečně vyvažuje výhody, jaké má obchodník vůči spotřebiteli, když ho osloví mimo obchodní prostory. Tam je spotřebitel velmi zranitelný, nachází se pod psychickým tlakem, je proti němu využito momentu překvapení v situaci, kdy není připraven na jednání o smlouvě. Spotřebitel není schopen srovnat nabídku s ostatními nabídkami jak do ceny, tak do kvality zboží nebo služeb. Obchodník musí spotřebiteli, před tím než s ním uzavře smlouvu mimo obchodní prostory, poskytnout v papírové podobě čitelným, srozumitelným a jasným jazykem širokou škálu informací. Jedná se vlastnosti zboží nebo služeb; totožnost obchodníka; zeměpisnou adresu obchodníka, jeho telefonní číslo, fax, (pokud je má), které spotřebitel může využít k efektivní komunikaci s obchodníkem, popřípadě adresu a totožnost obchodníka v zastoupení; nebo zeměpisnou adresu místa podnikání obchodníka, pokud je jiná než adresa 74 Např. internet, elektronická pošta, teleshopping, fax, telefon bez lidské obsluhy a s lidskou obsluhou, katalog. 75 Preambule 21 směrnice č. 2011/83/EU 76 TICHÝ, VEČL, op. cit.,. s Preambule 22 směrnice č. 2011/83/EU 32

33 k efektivní komunikaci. Spotřebitel musí být rovněž informován o celkové ceně zboží nebo služeb včetně daní, popřípadě o způsobu výpočtu ceny, pokud cena nemůže být stanovena předem a o dalších poplatcích spojených s náklady za dopravu, poštovné atd., dále o podmínkách platby, dodání a plnění, o lhůtě na dodání zboží nebo poskytnutí služeb a rovněž o podmínkách, za nichž jsou pozitivním způsobem vyřizovány reklamace a případné stížnosti. 78 Pro spotřebitele nejdůležitější druh informací, které musí obdržet, představují podmínky, lhůty a postupy pro odstoupení od smlouvy, včetně formuláře pro odstoupení a oznámení, že pokud spotřebitel odstoupí od smlouvy, ponese náklady na vrácení zboží. V případě, že nelze odstoupit v souladu se směrnicí od smlouvy, musí spotřebitel obdržet oznámení o této skutečnosti. Další škálu informací tvoří připomenutí zákonné záruky za soulad zboží se smlouvou; oznámení, že v případě odstoupení od smlouvy o dodávkách, vody, plynu, tepla a elektřiny ponese spotřebitel poměrně náklady s tím spojené; a další informace jako doba platnosti smlouvy, minimální doba trvání závazku a případná existence kodexů chování. 79 Pokud spotřebitel souhlasí, mohou být spotřebiteli informace poskytnuty na jiném nosiči informací. Zde se pro obchodníka vytváří možnost komfort vybrat si způsob poskytnutí informací. Nicméně velmi správně podmínili evropští legislativci tuto možnost souhlasem spotřebitele. Výše zmíněné informace se považují za součást smlouvy a lze je měnit pouze s výslovným souhlasem smluvních stran. Dodavatel dostojí své povinnosti poskytnutí informací týkajících se odstoupení od smlouvy, pokud je poskytne na vzorovém poučení uvedeném v příloze směrnice. Tuto možnost považuji za celkem praktické řešení, jelikož to dodavatele nezatěžuje zbytečnou administrativou a náklady například za právní služby, ale postačí, když si podle přílohy připraví formulář. Důkazní břemeno za splnění požadavků na tyto informace nese obchodník. 80 Jedná se o logické řešení. Těžko by totiž spotřebitel dokazoval, že mu nějaké informace nebyly sděleny, navíc by tohoto stavu určitě chtěli využít nepoctiví prodejci s tvrzením, že spotřebitele informovali, ač tomu tak nebylo. Při podpisu smlouvy obchodníka se spotřebitelem musí spotřebitel v rámci informačních povinností obdržet v papírové podobě kopii podepsané smlouvy nebo potvrzení 78 Článek 6 směrnice č. 2011/83/EU 79 Tamtéž. 80 Článek 6 směrnice č. 2011/83/EU 33

34 o uzavření smlouvy. Opět může být papírová podoba zaměněna za jiný nosič informací pouze se souhlasem spotřebitele Odstoupení od smlouvy Nově, na rozdíl od úpravy ve staré směrnici 85/577/ES, může spotřebitel odstoupit od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dnů od uzavření smlouvy nebo v případě kupních smluv ode dne, kdy získal zboží do držení. Směrnice dále upřesňuje den, od kterého se počítá lhůta pro odstoupení v případě dodání několika druhů zboží, několika položek zboží a pravidelných dodávek. Směrnice připouští, aby stávající vnitrostátní úprava zakazovala obchodníkovi inkasovat platbu od spotřebitele během této lhůty. Další velmi žádanou změnou, respektive upřesněním statusu quo, je stanovení lhůty pro odstoupení jako procesněprávní, kdy je jasně stanoveno, že lhůta je dodržena tehdy, pokud spotřebitel zaslal sdělení o uplatnění práva odstoupit od smlouvy před koncem této lhůty. 82 Čtrnáctidenní lhůta se prodlužuje o 12 měsíců jako sankce za to, že obchodník neposkytne spotřebiteli při uzavírání smlouvy potřebné informace o odstoupení od smlouvy. Pokud však dodatečně obchodník tyto informace během 12 měsíců od uzavření smlouvy poskytne, začne spotřebiteli běžet pouze čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy. 83 Pro odstoupení může spotřebitel využít vzorový formulář, učinit jakékoliv jednoznačné prohlášení o odstoupení od smlouvy, vyplnit elektronický vzorový formulář uvedený v příloze směrnice nebo učinit jiné jednoznačné prohlášení na internetových stránkách obchodníka. V případě dvou posledních způsobů musí obchodník neprodleně spotřebitele informovat o přijetí tohoto odstoupení od smlouvy. Na rozdíl od informační povinnosti, tady leží důkazní břemeno na straně spotřebitele, čímž se důkazní situace vyrovnává Doplňkové smlouvy Odstoupením od smlouvy závazky stran ohledně plnění smlouvy zanikají ex lege včetně všech akcesorických smluv a to bez následků pro spotřebitele. 85 Tyto akcesorické smlouvy směrnice pojmenovává jako doplňkové smlouvy. Směrnice pod doplňkovými smlouvami rozumí smlouvu, na základě níž získává spotřebitel zboží nebo služby, které souvisejí se smlouvou uzavřenou na dálku nebo smlouvou uzavřenou mimo obchodní 81 Článek 7 směrnice č. 2011/83/EU 82 TICHÝ, VEČL, op. cit., s Článek 10 směrnice č. 2011/83/EU 84 Článek 11 směrnice č. 2011/83/EU 85 TICHÝ, VEČL, op. cit., s

35 prostory, a toto zboží nebo služby jsou poskytovány obchodníkem nebo třetí stranou na základě ujednání mezi uvedenou třetí stranou a obchodníkem. 86 Jako nejčastější typ doplňkových smluv si lze představit smlouvu o spotřebitelském úvěru. Spotřebitel uzavře smlouvu o koupi zboží nebo poskytnutí služby mimo obchodní prostory a k financování této smlouvy uzavře smlouvu o spotřebitelském úvěru. Směrnice o právech spotřebitelů tak ulehčuje spotřebiteli situaci, který odstoupil od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory tím, že aniž je dotčen článek 15 směrnice o spotřebitelském úvěru, automaticky jsou veškeré smlouvy (včetně smluv o spotřebitelském úvěru) ukončeny Práva a povinnosti stran po odstoupení Odstoupením od smlouvy však vznikají nové závazky, a to jak pro obchodníka, tak pro spotřebitele. Obchodník musí vrátit spotřebiteli veškeré platby, které od něj obdržel, případně i náklady na dodání. To musí učinit bez zbytečné prodlevy, nejpozději však do čtrnácti dnů ode dne, kdy se dozvěděl, že spotřebitel odstupuje od smlouvy. Platbu vrací obchodník stejným platebním prostředkem, jaký použil spotřebitel při počáteční platbě. Pouze, pokud spotřebitel výslovně souhlasí a nevzniknou mu tím žádné další poplatky, může mu obchodník vrátit platbu prostřednictvím jiného platebního prostředku. Obchodník však nemusí vracet dodatečné náklady na dodání, pokud si spotřebitel zvolil jiný než nejlevnější způsob standardního dodání. V případě kupních smluv může obchodník počkat s vrácením platby, než obdrží zboží od spotřebitele nebo než mu spotřebitel prokáže, že mu zboží odeslal zpět. 88 Spotřebitel musí zaslat zpět nebo předat obchodníkovi zboží bez zbytečné prodlevy nebo nejpozději ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne, kdy sdělil obchodníkovi, že odstupuje od smlouvy. Zde se opět jedná o procesně-právní lhůtu, která chrání spotřebitele. Pokud bylo zboží spotřebiteli doručeno domů a jeho povaha neumožňuje ho poslat poštou zpět, musí obchodník vyzvednout zboží na své náklady sám. Spotřebitel neodpovídá za snížení hodnoty zboží, ke kterému došlo v důsledku toho, že použil zboží tak, aby se seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. Pokud nebyl spotřebitel náležitě informován o možnosti odstoupit od smlouvy, neodpovídá za snížení hodnoty zboží vůbec. V případě poskytování služeb nebo dodávek vody, tepla, plynu a elektřiny během lhůty pro odstoupení od smlouvy, 86 Článek 2 bod 15) směrnice č. 2011/83/EU 87 HOUT, Martin. Spotřebitelské smlouvy uzavírané mimo provozovnu. [online] s 136. [cit ]. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z IS MU: https://is.muni.cz/auth/th/170040/pravf_r/rigorozni_prace_-_konecna_verze_k_tisku.pdf 88 Článek 13 směrnice č. 2011/83/EU 35

36 nenese spotřebitel žádné náklady na poskytování těchto služeb, pokud mu nebyly poskytnuty obchodníkem informace o odstoupení od smlouvy nebo výslovně nepožádal, aby mu během této lhůty byly služby poskytovány. Dále nenese spotřebitel žádnou jinou odpovědnost za to, že využil svého práva k odstoupení od smlouvy Nemožnost odstoupit od smlouvy SoS obsahuje také negativní vymezení smluv, na které se právo odstoupit od nich bez udání důvodů nevztahuje. Shrňme jen krátce, že to jsou smlouvy o službách, poté co byly poskytnuty v plném rozsahu na žádost spotřebitele s jeho vědomím, že tím ztratí možnost odstoupení; dodání zboží či služeb a alkoholu, jejichž cena závisí na kolísání cen na finančních trzích; dodání zboží, které podléhá rychlé zkáze a zboží vyrobené podle požadavků spotřebitele; zboží, jež nelze po porušení obalu z hygienických a zdravotnických důvodů vrátit; smluv související s rekreační činností, pokud příslušná smlouva stanoví konkrétní datum nebo lhůtu plnění Další práva spotřebitelů Do směrnice se dostala speciální ustanovení, které dopadají jen na některé spotřebitelské smlouvy a to na kupní smlouvy, smlouvy o poskytování služeb a smlouvy o dodání vody, plynu, elektřiny, tepla a digitálního obsahu. Výhradně na spotřebitelské kupní smlouvy se vztahují ustanovení o dodání zboží a přechodu rizika na zboží. Obchodník musí dodat zboží spotřebiteli nebo pod jeho kontrolu bez zbytečných odkladů po uzavření smlouvy, nejpozději však do 30 dnů, pokud se však nedohodly obě strany jinak. Pokud mu zboží v této lhůtě nedodá, spotřebitel ho vyzve k dodání zboží, pokud není zboží doručeno ani v dodatečné lhůtě, která odpovídá daným okolnostem, může spotřebitel smlouvu ukončit. Pokud má však dodání zboží do určitého data zásadní význam a obchodník o tom byl informován, může spotřebitel okamžitě zrušit smlouvu i bez dodatečného vyzvání. 91 Tento článek dle mého názoru dostatečně reaguje na situaci, kdy se např. spotřebitel rozhodne zakoupit dar k nějaké významné události s tím, že ho bude při této příležitosti osobně předávat a obchodníka náležitě informuje o tom, že dar potřebuje dodat ještě před tímto děním. Pokud by obchodník dodal spotřebiteli zboží až v dodatečné lhůtě (v tomto případě po události, na které měl být dar předán), je pro spotřebitele takové zboží nepotřebné a už pro něj nemá žádný význam. Bez výše zmíněného ustanovení by však obchodník dodal 89 Článek 14 směrnice č. 2011/83/EU 90 Článek 16 směrnice č. 2011/83/EU 91 Článek 18 směrnice č. 2011/83/EU 36

37 dodatečně zboží, vše by bylo po právní stránce v pořádku, spotřebitel by obdržel zboží, které už neupotřebí a navíc by byl přišel o vynaložené finanční prostředky. Po ukončení těchto smluv musí obchodník vrátit spotřebiteli všechny částky, které od něj obdržel za zboží nebo služby a to bez zbytečného odkladu. Nebezpečí rizika přechází na spotřebitele v momentě, kdy on nebo třetí strana jím určená (kromě dopravce) získá zboží do fyzického držení. Pokud však zboží přepravuje dopravce, kterého si vybral sám spotřebitel, aniž mu to obchodník nabídl, přechází riziko nebezpečí na spotřebitele v ten moment. 92 Na spotřebitelské kupní smlouvy, smlouvy o poskytování služeb a smlouvy o dodání vody, plynu, elektřiny, tepla a digitálního obsahu se vztahuje ustanovení, které zakazuje obchodníkům, aby účtovali spotřebiteli poplatky za použití konkrétního způsobu platby, pokud tyto poplatky převyšují částku, kterou obchodník musel vynaložit za tento způsob platby. Pro lepší srozumitelnost uvedu příklad. Obchodníka stojí příchozí platba, kterou mu spotřebitel poslal na jeho účet 10 Kč, a on obchodník si naúčtuje poplatek 50 Kč. Naúčtování právě těch 40 Kč navíc je již v rozporu s ustanovením SoS. 93 Obchodníci s oblibou a často zřizují kontaktní linky pro spotřebitele, kteří chtějí poradit, popřípadě vyřídit záležitosti týkající se smlouvy. Tyto linky jsou však zpoplatněny velice vysokými částkami, které musí hradit spotřebitel. Právě na tyto praktiky pamatuje článek, který zakazuje účtování těchto hovorů částkou vyšší než je běžný hovor. 94 V neposlední řadě se na tyto smlouvy aplikuje ustanovení, které brání, aby obchodník inkasoval od spotřebitele dodatečné platby. Spotřebitel musí dát výslovný souhlas ke každé další platbě vyjma platby za hlavní závazek. 95 Nepoctiví obchodníci se často snaží obejít pravidla chránící spotřebitele tím, že ve smluvních podmínkách vyloučí některá spotřebitelova práva. Naštěstí i na tento fakt SoS pamatovala a stanoví, že toto vyloučení je neplatné. 96 Pokus o úplnou harmonizaci ve směrnici nebyl dle mého názoru krok tím úplně správným směrem. To, že se více sjednotí podmínky pro obchodníky a spotřebitelé se nebudou již tolik bát nakupovat v jiných zemích EU, jistě pomůže k rozvoji přeshraničního obchodu mezi obchodníky a spotřebiteli, což bylo ostatně i jedním z cílů směrnice. Na druhou stranu úplnou harmonizací by také bylo znemožněno použití právní úpravy pro spotřebitele 92 Článek 20 směrnice č. 2011/83/EU 93 Článek 19 směrnice č. 2011/83/EU 94 Článek 21 směrnice č. 2011/83/EU 95 Článek 22 směrnice č. 2011/83/EU 96 Článek 25 směrnice č. 2011/83/EU 37

38 příznivější, než je standard ve směrnici vyjádřený. Podle mého názoru bylo zdařilým krokem, že byla do směrnice na poslední chvíli zakomponována možnost se od úplné harmonizace odchýlit v případech, které směrnice vysloveně stanoví. Zda směrnice opravdu napomůže rozvinout přeshraniční obchod a zároveň poskytnout ochranu spotřebiteli v dostatečné míře, je těžké předem určit. Členské státy EU mají povinnost používat právní předpisy, které přijaly pro dosažení souladu se směrnicí, teprve od 13. června 2014, bude tedy nutno posečkat s vyslovením konkrétních závěrů. 3.4 Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o společné evropské právní úpravě prodeje (CESL) Evropská unie se zasazuje o přijetí společné úpravy prodeje v podobě nařízení, která by se vztahovalo také na spotřebitelské smlouvy, konkrétně na kupní smlouvu s významem i pro smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory. V první polovině října roku 2011 předložila Evropská komise Evropskému parlamentu návrh nařízení o Společné evropské právní úpravě prodeje (Common European Sales Law, dále jen CESL ) [KOM(2011) 635] v konečném znění, 2011/0284 (COD) (dále jen nařízení ). Tento krok lze bezesporu označit za jeden z nejvýznamnějších na poli sjednocování smluvního práva napříč členskými státy EU. 97 Cílem tohoto nařízení je vytvoření fakultativního nástroje pro úpravu přeshraničního spotřebitelského prodeje. Nejedná se ovšem výlučně o spotřebitelský prodej, jelikož je možné, aby si jej zvolili i menší a střední podniky pro obchod mezi sebou. Fakticky tak vznikne paralelní právní úprava, kdy je čistě na smluvních stranách, zda se rozhodnou, aby se jejich vztah řídil dle nařízení. 98 CESL se tak dostane do pozice přímého konkurenta vnitrostátní úpravě v členských státech. Nařízení má ulehčit přeshraničnímu obchodni v rámci Evropské unie jako dobrovolný nástroj totožný pro všechny členy EU. Návrh se ovšem potýká s řadou negativních reakcí. Někteří kritici tvrdí, že překážkou přeshraničního prodeje není jen nejednotnost smluvního práva, ale spíše rozdíly v daňovém právu a zejména neznalost jazyka. Jako další velký problém ve vztahu ke spotřebitelům se jeví očekávání, že spotřebitel bude schopný porovnat úpravu v CESL s vnitrostátní právní úpravou a sám se rozhodne, co je pro 97 LAVRUSHIN, Konstantin. Úvahy nad společnou evropskou právní úpravou prodeje: Efektivní volba nebo aji keshi? In: Dny práva 2011 Days of Law 2011 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit ].Dostupné z: USHIN.pdf 98 ROZEHNALOVÁ, N., VALDHANS, J., DRLIČKOVÁ, K. et al. Mezinárodní právo soukromé Evropské unie (Nařízení Řím I, Nařízení Řím II, Nařízení Brusel I). Praha: Wolters Kluwer ČR, s

39 něj výhodnější. Je logické, že část odborné veřejnosti se obává situace, kdy spotřebitel bude konfrontován až s trojí právní úpravou evropskými pravidly mezinárodního práva soukromého, pravidly CESL a vnitrostátní úpravou občanského respektive spotřebitelského práva. 99 Doba přijetí návrhu se však zdá být vzdálená. Důvodem nejsou jen vlastní rozdíly mezi úpravou jednotlivých institutů, důvodem jsou i legislativní techniky a celková právní kultura v jednotlivých zemích Evropy. 100 Návrh nařízení se má vztahovat na vztahy mezi obchodníky (B2B), z nichž alespoň jeden spadá do kategorie malých a středně velkých podniků (MSP) a na vztahy mezi obchodníkem, jakožto prodávajícím a spotřebitelem, jakožto kupujícím (B2C). 101 Pro účely práce se budu dále zabývat návrhem nařízení pouze ve vztahu k (B2C). Cílem nařízení ve vztahu k spotřebiteli je zajistit vysokou míru ochrany spotřebitele, podnítit jeho důvěru ve vnitřní trh a podnítit ho k přeshraničním nákupům Působnost návrhu nařízení Věcná působnost nařízení dopadá na přeshraniční smlouvy (pouze kupní, o dodání digitálního obsahu a o poskytování související služby) mezi obchodníkem a spotřebitelem, pokud se spotřebitelova adresa, adresa pro dodání zboží nebo jeho fakturační adresa nachází v jiném členském státě EU než ve státě obvyklého bydliště obchodníka a zároveň přinejmenším jedna z těchto zemí je členským. Z výše uvedeného také vyplývá osobní působnost nařízení a to pro spotřebitele a pro obchodníky. 103 Negativní vymezení věcné působnosti nařízení vylučuje z dosahu nařízení smlouvy, v rámci kterých bude spotřebiteli poskytnut úvěr ve formě odložené platby, půjčky nebo jiného podobného finančního ujednání. 104 Časová působnost nařízení zatím stále není vymezena, avšak z nařízení vyplývá, že vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení 99 DULAK, Antonin. SPOTREBITEĽ V REKODIFIKOVANOM OZ. In: Dny práva 2013 Days of Law 2013 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit ]. Dostupné z: 100 ROZEHNALOVÁ, VALDHANS, DRLIČKOVÁ, et al., op. cit., s Společná evropská právní úprava prodeje: Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy ČR k Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady. SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR. Svaz průmyslu a dopravy ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 102 Článek 2 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) 635 ze dne 11. října 2011 o společné evropské právní úpravě prodeje [online]. Evropská komise, 2011 [cit ]. Dostupné z: %290635_cs.pdf 103 Článek 4 a 5 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Článek 6 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011)

40 v Úředním věstníku Evropské unie a účinné bude od 6 měsíců po vstupu v platnost. Teritoriální působnost nařízení se rozprostírá po celém území členských států EU. 105 Aby se mohla na smlouvu vztahovat úprava podle CESL musí spotřebitel s touto skutečností výslovně souhlasit. Je však pouze na něm, zda si přeje podvolit se úpravě podle CESL nebo ne, což je výsledek zdůraznění autonomie vůle spotřebitele. Tento souhlas musí být oddělen od vyjádření dohody směřující k uzavření smlouvy. Považuji to vhodné řešení k předcházení situací, kdy by nepoctiví obchodníci mohli sami přímo do smlouvy zakomponovat souhlas spotřebitele s aplikací CESL na jejich vztah, i když by s tím spotřebitel nesouhlasil. Následně obdrží spotřebitel od obchodníka potvrzení. Pokud by si chtěl obchodník nebo spotřebitel vyhradit, že se na jejich vztah použije úprava dle CESL pouze částečně, tak to není možné. Buď se aplikuje celá úprava anebo se neaplikuje vůbec. 106 Dle mého názoru se jedná o velmi účinné řešení. V případě použití jen části úpravy CESL by si většinou pouze obchodník mohl vymínit, že se na jeho vztah se spotřebitelem budou aplikovat pouze ta ustanovení, která jsou výhodná jen pro obchodníka. Samotná úprava Společné evropské právní úpravy prodeje se nachází v příloze I k Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM 2011 (635). Jelikož osud nařízení není znám, není jisté, v jaké podobě a zda vůbec bude přijato, a jelikož se právní úprava v CESL velmi podobá úpravě ve směrnici č. 83/2011/EU o právech spotřebitelů, zaměřím se v následujících odstavcích pouze na některé články ve vztahu ke smlouvám uzavíraným mimo obchodní prostory Informační povinnost obchodníků Před tím, než uzavře obchodník smlouvu se spotřebitelem v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory, musí spotřebiteli poskytnout jasným a srozumitelným způsobem v tištěné podobě nebo se souhlasem spotřebitele na jiném trvalém nosiči informace o hlavních znacích zboží, celkové ceně, dodatečných poplatcích a nákladech, totožnosti a adrese obchodníka, smluvních podmínkách, o právu odstoupit od smlouvy a o dalších skutečnostech jako podmínkách a existenci asistenční služby, alternativním řešení sporů. Tyto informace vyjma adresy obchodníka tvoří nedílnou součást smlouvy a nelze je bez výslovného souhlasu smluvních stran měnit. 105 Článek 16 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Článek 8 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011)

41 Tato informační povinnost však neplatí pro smlouvy uzavřené za použití prodejního automatu; dodávku potravin, nápojů a jiného zboží pro běžnou spotřebu v domácnosti doručované spotřebiteli formou pravidelných dodávek; a pokud cena zboží nepřesáhne Částka 50 by se dle mého názoru měla snížit minimálně na polovinu, eventuálně by se mělo od ní zcela upustit. Jak jsem již naznačil dříve, nejedná se o zanedbatelnou částku, která navíc v zemích jako Bulharsko nebo Rumunsko pro spotřebitele znamená ještě mnohem větší částku než v ČR. Spotřebitel by tak nebyl chráněn ochrannými ustanoveními CESL a může se stát obětí nepoctivých obchodníků. Navíc pro nepoctivého obchodníka se 50 vynásobené počtem oklamaných spotřebitelů stane lukrativním nepoctivým výdělkem Odstoupení od smlouvy CESL umožňuje spotřebiteli v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory, pokud cena zboží přesahuje částku 50, odstoupit od smlouvy, 109 a to ve lhůtě 14 dní od převzetí zboží. Zde by, dle mého názoru, měla být opět částka 50 razantně snížena, v nejlepším případě by mělo být od ní upuštěno zcela. U pravidelných dodávek zboží se počítá lhůta od převzetí první dodávky. Pokud spotřebitel není obchodníkem řádně informován o svém právu odstoupit od smlouvy, lhůta se prodlužuje o 1 rok. Když během tohoto roku obchodník tento stav napraví, začne od tohoto dne běžet nová čtrnáctidenní lhůta. 110 Spotřebitel může odstoupit od smlouvy prostřednictvím vzorového formuláře, který je součástí návrhu nařízení a je uveden v dodatku 2 nařízení nebo může učinit jakékoliv jiné jednoznačné prohlášení o odstoupení. Pro spotřebitele je možnost využití formuláře jistě přínosem, protože většinou se setkáváme s tím, že spotřebitelé nemají prakticky žádné znalosti o tom, jak by měli při odstoupení od smlouvy postupovat. 111 Pokud má spotřebitel možnost odstoupit od smlouvy elektronicky na internetových stránkách obchodníka a této možnosti využije, obchodník mu musí bez zbytečného odkladu zaslat potvrzení o přijetí spotřebitelova odstoupení. Toto řešení se jeví praktické z hlediska právní jistoty. Spotřebitel má jistotu, že jeho odstoupení dorazilo obchodníkovi v pořádku a obchodník je informován o faktu, že z této smlouvy nezískal žádný zisk. 107 Článek 13 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Podobný názor zastávají i autoři Markéta Selucká a kolektiv na straně 41 v publikaci Koupě a prodej Nový občanský zákoník Společná evropská právní úprava prodeje. 109 Článek 40 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Článek 42 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) SELUCKÁ, Markéta. Koupě a prodej: nový občanský zákoník, společná evropská právní úprava prodeje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s

42 Návrh uvádí, že odstoupení od smlouvy je předáno včas, pokud je odesláno před uplynutím lhůty k odstoupení od smlouvy. Ohledně povahy lhůty pro odstoupení od smlouvy můžeme opět konstatovat, že má procesně-právní povahu, což opět poskytuje spotřebiteli větší míru ochrany. Co se týče důkazního břemene ohledně práva na odstoupení od smlouvy, to leží na straně spotřebitele. 112 Odstoupením od smlouvy končí povinnosti stran, obchodník musí vrátit spotřebiteli veškeré platby bez zbytečného odkladu nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o odstoupení od smlouvy, spotřebitel vrátí obchodníkovi zboží. 113 Další článek, který pamatuje na ochranu spotřebitele, a který vymezuje kogentní povahu nařízení ohledně odstoupení od smlouvy, hovoří o tom, že strany nemohou vyloučit danou kapitolu o odstoupení od smlouvy k tíži spotřebitele. 114 Tento článek dle mého mínění zcela dobře reaguje na situace, kdy si obchodníci vymíní, že budou na jejich vztah se spotřebitelem aplikovat pouze taková ustanovení, které jsou výhodná pouze pro obchodníka. Úprava odstoupení od smlouvy a následných povinností stran je velmi podobná s úpravou ve směrnici 2011/83/EU o právech spotřebitelů Nedostatky ve vyjádření souhlasu Na co však Evropský parlament a Rada na rozdíl od úpravy ve směrnici nezapomněly, jsou nedostatky ve vyjádření souhlasu. Jedná se o uzavření smlouvy v omylu, podvodem, pod hrozbou nebo v souvislosti se zneužitím postavení. Pokud za těchto okolností dojde k uzavření smlouvy, může ji druhá strana za splnění určitých podmínek zrušit. Níže se budu zabývat pouze zrušením smlouvy spotřebitelem, nicméně smlouvu může zrušit i obchodník. 115 Spotřebitel může zrušit smlouvu, pokud byl v době uzavírání smlouvy v skutkovém nebo právním omylu. Musí však být splněno několik kumulativních podmínek. První je, že by spotřebitel v případě neexistence omylu smlouvu neuzavřel nebo by ji uzavřel za jiných podmínek a obchodník by o tom věděl nebo vědět měl. A druhá podmínka stanoví, že obchodník buď omyl způsobil sám, způsobil omyl tím, že spotřebitele nedostatečně informoval před uzavřením smlouvy, o omylu věděl nebo měl vědět a nesdělil spotřebiteli relevantní informace, ač mu je sdělit měl nebo jednal v tom samém omylu jako spotřebitel. Poněkud sporným se může jevit ustanovení, které stanoví, že spotřebitel nemůže zrušit smlouvu, pokud měl riziko vzniku omylu předpokládat nebo za daných okolností nést Článek 41 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Článek 44 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Článek 47 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Na všech místech, kde se v tomto odstavci hovoří o spotřebiteli, může stejné úkony učinit i obchodník vůči spotřebiteli. 116 Článek 48 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011)

43 Nedovedu si však představit, za jakých okolností by měl spotřebitel očekávat, že bude obchodníkem uveden v omyl. Spotřebitel může dále zrušit smlouvu, pokud obchodník dosáhl uzavření smlouvy podvodem a to buď podvodným nesprávným prohlášením nebo podvodným nesdělením všech informací. 117 Spotřebitel může také ukončit smlouvu, jejíž uzavření obchodník dosáhl pod hrozbou nezákonné, bezprostřední a závazné škody nebo nezákonného jednání. 118 V neposlední řadě může být smlouva zrušena spotřebitelem, jestliže v době uzavření smlouvy byl spotřebitel závislý na obchodníkovi, byl s ním ve vztahu vzájemné důvěry, byl v obtížné ekonomické situaci, měl naléhavé potřeby, nebyl schopný předvídat nebo neměl dostatečné znalosti nebo zkušenosti a zároveň obchodník o tomto věděl nebo o tom měl vědět a využil svého postavení, aby získal pro sebe nepřiměřený prospěch nebo nepoctivou výhodu 119 Pokud chce spotřebitel zrušit smlouvu, musí to oznámit obchodníkovi, jakmile se dozvěděl o těchto okolnostech nebo mohl svobodně jednat. V případě omylu musí oznámit obchodníkovi zrušení smlouvy do šesti měsíců a v ostatních případech do jednoho roku. 120 Výše uvedené možnosti zrušení smlouvy jsou dozajista účinným nástrojem pro spotřebitele, jak se bránit vůči podvodným jednáním obchodníka, který se snaží za každou cenu spotřebitele ošidit. Je však otázkou, zda budou takový nepoctiví obchodníci chtít, aby na jejich vztah bylo aplikováno nařízení CESL, pokud by umožňovalo spotřebiteli takovou ochranu vůči jejich nepoctivému jednání. Návrh nařízení CESL ve své části týkající se spotřebitelských smluv uzavřených mimo obchodní prostory ve velké míře kopíruje úpravu ve směrnici o právech spotřebitelů, na některých místech se však jimi zabývá podrobněji. Stejná je možnost odstoupit od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory během čtrnácti dnů po uzavření smlouvy, stejná je sankce v podobě prodloužení této lhůty o jeden rok, pokud obchodník nedostojí své informační povinnosti a takto bych mohl pokračovat. V čem však spatřuji velké plus je možnost zrušit smlouvu pokud tato byla uzavřena v omylu, podvodem, pod hrozbou nebo v souvislosti se zneužitím postavení. Za takových okolností bývá uzavřena spousta smluv, náš právní řád na to také pamatuje v občanském zákoníku, nikoli však na všechny tyto situace a stejně tak nemusí na tyto situace pamatovat ve všech zemích EU. Na rozdíl od směrnice o právech 117 Článek 49 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Článek 50 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Článek 51 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011) Článek 52 Přílohy I návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady KOM(2011)

44 spotřebitelů, z jejíž působnosti mohou být vyloučeny smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, jestliže cena za zboží nepřesahuje 50, s tím, že je nutno zdůraznit slovo mohou, pouze pokud se pro to rozhodnou členské státy, v úpravě v CESL není tato možnost a na takové smlouvy se CESL vztahovat nebude, což dozajista není pro spotřebitele výhodné. 44

45 4. Spotřebitelské smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory v českém právním řádu Jak již bylo zmíněno výše, úprava spotřebitelských smluv uzavřených mimo obchodní prostory je regulována především ustanoveními NOZ. V následující kapitole se pokusím zanalyzovat jednotlivé instituty, které se k této problematice vztahují. 4.1 Nutnost ochrany spotřebitele jakožto slabší strany Spotřebitel jako jeden z kontrahentů u spotřebitelských smluv vystupuje v těchto vztazích v pozici slabší strany, která si zasluhuje ochranu a to hned z několika důvodů. Spotřebitel jako osoba, která uzavírá smlouvu, často není zběhlý v uzavírání smluv, je nezkušený často to pro něj může být úplné novum. Charakteristickým znakem spotřebitele by tedy mohla být jeho neprofesionalita, ve které vstupuje do závazkového vztahu. 121 Zatímco na druhé straně proti spotřebiteli stojí obchodník profesionál, který se uzavírání smluv věnuje pravidelně, někdy dokonce každý den, uzavřel jich již nespočet a může mít tolik finančních zdrojů na právní konzultace při uzavírání smluv. 122 Na spotřebitele lze nahlížet ve dvou rovinách. Jedná se o aktivního a pasivního spotřebitele. V návaznosti na toto rozdělení se právo na ochranu spotřebitele v jednotlivých státech různě vyvíjí a liší. Pasivní spotřebitel je považován za slabou a důvěřivou osobu, jenž vyžaduje větší míru ochrany za pomoci zákonných opatření, nečte řádně obchodní sdělení, rozhoduje se podle všeobecného dojmu získaného např. po zhlédnutí reklamy. S pasivním spotřebitelem pracují hlavně skandinávské právní systémy. Kdežto aktivní spotřebitel je velmi jistá osoba, která je dobře informovaná, která sama aktivně vyhledává informace, seznámená s riziky a plně připravená v rozumné míře uzavírat smlouvy napříč celým jednotným trhem. Před tím, než aktivní spotřebitel uzavře smlouvu, si ji pozorně a kriticky pročte. Takto je na spotřebitele nahlíženo při tvorbě ochranných opatření v evropském právu. Stejný pohled zastává i Soudní dvůr EU v některých svých rozhodnutích TOMANČÁKOVÁ, Blanka. Ochrana spotřebitele v praxi se vzory a příklady. 2. vyd. Praha: Linde, 2011, s SELUCKÁ, Markéta. Ochrana slabší strany vztahu jako princip soukromého práva. [online] s. 43. [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z IS MU: https://is.muni.cz/auth/th/42875/pravf_m/text.pdf?studium= TOMANČÁKOVÁ, op. cit., s

46 Spotřebiteli při uzavírání spotřebitelských smluv nabízí ochranu jak soukromé právo, tak také veřejné právo. U soukromého práva se může spotřebitel domáhat ochrany podáním žaloby k věcně a místně příslušnému soudu, jde o ochranu následnou, která přichází na řadu až po narušení pokojného stavu a směřuje k nápravě tohoto stavu. U veřejného práva se může spotřebitel domáhat ochrany prostřednictvím podnětů k správním organům, v jejichž působnosti je dohled nad trhem nebo mu je poskytnuta ochrana jednáním příslušných orgánů jednajících ex offo, jedná se o ochranu preventivního a sankčního charakteru. Tato prevence v sobě zahrnuje kontrolu chování obchodníků, kontrolu zdravotní nezávadnosti a kvality zboží a služeb, stejně tak jako kontrolu celkové poctivosti prodeje Smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory v NOZ Úprava spotřebitelských smluv uzavíraných mimo obchodní prostory vychází z úpravy v zákoně č. 40/1964Sb., která byla od přijetí zákona č. 367/2000 Sb. postupně zpřesňována a doplňována a částečně tak zachovává právní kontinuitu. Úprava dále odráží a je v souladu se směrnicí 2011/83/EU o právech spotřebitelů, která byla českým zákonodárcem již transponována právě do zákona občanský zákoník. 125 Úpravu smluv uzavíraných mimo obchodní prostory nalezneme v NOZ, v části čtvrté týkající se relativních majetkových práv, hlavě první, dílu čtvrtém, pododdílu prvním v 1820 a následujících. Zákon obsahuje v souladu se směrnicí o právech spotřebitelů taxativní výčet případů, na které se úprava níže rozebraná nevztahuje. 126 Jsou to mimo jiné smlouvy, jejichž předmětem je poskytování zdravotní péče, sázka, hra, los, nicméně pro účely v kontextu této práce se jedná o smlouvy uzavřené při použití automatizovaných prostor a o dodávce potravin, nápojů nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného do spotřebitelovy domácnosti nebo do jiného místa, které spotřebitel určil. Dovolím si však vyzdvihnout ještě jednu smlouvu, na kterou se rovněž nepoužijí ustanovení rozebrání, dále je to smlouva o zájezdu. Toto vnímám jako obrovskou chybu, jelikož i já sám jsem byl svědkem a účastníkem předváděcí akce, na které byly mimo jiné nabízeny právě i zájezdy do zahraničí. Zde vidím velký prostor pro nepoctivé obchodníky, kteří uvítají, že se na smlouvu o zájezdu uzavřenou 124 HULVA, op. cit., s Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 126 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 46

47 mimo obchodní prostory nebudou vztahovat ochranná ustanovení níže zmíněná. Smlouva o zájezdu sice obsahuje také informační povinnosti pro pořadatele zájezdu a možnost zákazníka odstoupit od smlouvy, nicméně tato možnost je omezená a dopadají se na ni také negativní finanční následky pro zákazníka. Proto bych uvítal legislativní kroky k napravení tohoto nedostatku i za cenu nedodržení stěžejního principu maximální harmonizace obsaženého ve směrnici o právech spotřebitelů Informační povinnost podnikatele Stejně jako ve směrnici o ochraně spotřebitele, tak i v NOZ je kladen důraz na informační povinnost podnikatele. Jde o jednu z klíčových výhod spotřebitele proti podnikateli, která pomáhá k vyvážení sil v rámci nerovného smluvního vztahu mezi spotřebitelem a podnikatelem se věnuje informační povinnosti podnikatele, kterou musí plnit bez ohledu na to, jakým způsobem byla smlouva uzavřena, jde tedy o obecnou informační povinnost. Není nutné, aby podnikatel poskytoval všechny informace aktivně; připouští se, že některé mohou být spotřebiteli zřejmé z jiných souvislostí (typicky totožnost podnikatele, způsob platby, vlastnosti zboží apod.). 128.). 129 Pokud však některé informace nejsou zřejmé z jiných souvislostí, musí obchodník poskytnout spotřebiteli tyto informace aktivně a v dostatečném čase před tím, než je uzavřena smlouva nebo než spotřebitel učiní závaznou nabídku. Jedná se o tyto informace: totožnost podnikatele a jeho kontaktní údaje, označení zboží nebo služeb s popisem, cenu zboží a služeb včetně daní a poplatků a nákladů na dodání, způsob platby a způsob dodání nebo plnění, nároky z vad zboží, reklamační nároky, podmínky uplatnění záručních práv, doba trvání závazku a podmínky ukončení u smluv na dobu neurčitou, údaje o funkčnosti digitálního obsahu včetně jeho softwarové a hardwarové komptability a technických ochranných opatření. Výjimku z této obecné informační povinnosti představují pouze smlouvy uzavírané za účelem vyřizování záležitostí každodenního života, pokud má dojít k vzájemnému plnění bezprostředně po jejím uzavření a smlouvy o dodání digitálního obsahu, pokud byl dodán na hmotném nosiči. Všechny tyto informace i jiná sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel činit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém je smlouva uzavírána a musí být v písemné formě, 127 SALAJKA, Radek, NOVOTNÝ, Petr. Pár poznámek k ochraně spotřebitele v rámci NOZ. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit ]. Dostupné z: 128 SELUCKÁ, op. cit., s Tamtéž. 47

48 v jiné než v písemné formě pouze výjimečně a pokud s tím spotřebitel souhlasil. 130 Požadavek na jasnost, srozumitelnost a písemnou formu zde shledávám zcela jistě na místě, spotřebitelé se často v informacích nevyznají a nerozumí jim, jelikož jim jsou obchodníky úmyslně podávány nesrozumitelně a v některých případech pouze ústně s cílem spotřebitel zmást, aby smlouvu uzavřel. Nad rámec této obecné informační povinnosti musí podnikatel v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory dostát své dodatečné informační povinnosti a poskytnout spotřebiteli v písemné formě v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku následující informace o: nákladech komunikace na dálku; povinnosti platit zálohu, pokud je vyžadována; nejkratší době vázanosti v případě smluv s opakovaným plněním. Dále jde o informace o daních, poplatcích a nákladech na dodání zboží nebo služeb a měsíční zúčtovací ceně nebo mechanizmu jejího výpočtu u smluv na dobu neurčitou nebo s opakujícím se plnění; existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního řešení stížností spotřebitelů a informaci o tom, zda se může spotřebitel obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru. V neposlední řadě se jedná o informace, které jsou pro spotřebitele asi nejzásadnější, a to jsou informace týkající se uplatnění práva na odstoupení od smlouvy podmínky, lhůty, postupy a vzorový formulář pro uplatnění tohoto práva, údaje o povinnosti spotřebitele hradit náklady na vrácení zboží, údaje o povinnosti spotřebitele uhradit poměrnou část ceny u smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a jejichž plnění už začalo a údaje o nemožnosti odstoupit od smlouvy v zákonem uvedených případech. Podnikatel může splnit svoji informační povinnost týkající odstoupení od smlouvy i prostřednictvím vzorového poučení. 131 Náležitosti a obsah tohoto poučení stanoví nařízení vlády č. 363/2013Sb., o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv. Vzorové poučení dle mého mínění podnikatelům velice usnadní práci, ušetří jim čas i finanční prostředky, které by museli vydat na splnění svých zákonných povinností a posílí obchod, což je v souladu s cíli EU v této oblasti. Nedodržení informační povinnosti v případě daní, poplatků a nákladů na dodání NOZ sankcionuje podnikatele tak, že za těchto okolností je spotřebitel nemusí platit. Tuhle sankci 130 SELUCKÁ, op. cit., s. 10, SELUCKÁ, op. cit., s

49 považuji za velice účinnou, jelikož finančně dopadá na podnikatele, což jistě bude mnohé podnikatele motivovat, aby svým informačním povinnostem dostáli. Podnikatel by si měl vždy řádně překontrolovat správnost informací, které se chystá sdělit spotřebiteli před uzavřením smlouvy. Informace, které podnikatel poskytl spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se totiž stávají součástí smlouvy, musí být ve smlouvě uvedené a smlouva musí být s těmito údaji v souladu. Tyto údaje mohou být změněny pouze po výslovném ujednání obou smluvních stran. V opačném případě platí, že se za obsah smlouvy považují údaje pro spotřebitele příznivější. 132 Tato právní fikce opět velmi účinně reaguje na možné nepoctivé kroky podnikatelů, kteří by se mohli pokusit propašovat do smlouvy jiné údaje, než které předtím sdělili spotřebiteli. Pro lepší důkazní situaci podnikatele a pro posílení právní jistoty spotřebitele musí podnikatel vydat spotřebiteli bezprostředně po uzavření smlouvy alespoň jedno její vyhotovení. 133 V 1817 se skrývá pro podnikatele ještě jedna informační povinnost. Ta spočívá v tom, že podnikatel musí spotřebitele upozornit na podmínky, které jsou spojeny s dalšími finančními závazky již v samotné smlouvě a ne až například v obchodních podmínkách. Pod těmito dalšími finančními závazky si lze představit např. situaci, kdy je poskytnutí určitého výrobku podmíněno uzavřením pojistné smlouvy. Tato specifická informační povinnost má spotřebitele ochránit před povinnostmi ve formě finančních závazků, jenž vyplývají z povinností šikovně skrytých ve smlouvách. 134 V případě jakýchkoliv pochybností leží důkazní břemeno o poskytnutí informací spotřebiteli na straně podnikatele. 135 Ten tak musí dokazovat, že dostál své informační povinnosti. Spotřebitel by jen těžko dokazoval, že nebyl řádně informován Odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory Zcela nejzásadnější z hlediska ochrany poskytnuté spotřebiteli, který uzavírá smlouvu mimo obchodní prostory (velký podíl těchto smluv je uzavřeno na předváděcích akcích) představuje možnost spotřebitele odstoupit od smlouvy bez větších problému a negativních následků s tím spojených. Jde o výjimku z obecné zásady smluvního práva pacta sunt servanda, ke které se vyjadřuje i Ústavní soud v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 132 SELUCKÁ, op. cit., s odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 134 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: zákona č. 89/2012 Sb. 49

50 , sp. zn III. ÚS 104/94. Ústavní soud judikoval, že pokud subjekty již uzavřely podle svého rozhodnutí určitou smlouvu, mají povinnost ji plnit. Toto pravidlo však neplatí pro vztahy, kde na jedné straně stojí slabší smluvní strany spotřebitel. 136 Spotřebiteli svědčí právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodů a bez jakéhokoliv postihu ve lhůtě 14 dnů. Zákon rozlišuje několik situací, od kdy se tato lhůta počítá. Pokud jde o kupní smlouvu lhůta, běží ode dne převzetí zboží, pokud je předmětem několik druhů zboží nebo několik částí, tak běží od převzetí poslední dodávky zboží a pokud jde o pravidelnou dodávku zboží, tak běží ode dne převzetí první dodávky. Jestliže však podnikatel nedostál své předsmluvní informační povinnosti ohledně spotřebitelova práva odstoupit od smlouvy (neposkytl informace o podmínkách, lhůtách, postupu pro uplatnění tohoto práva včetně formuláře pro odstoupení od smlouvy), prodlužuje se lhůta o další jeden rok. Celkem tak lhůta čítá rok a 14 dní, během kterých může spotřebitel odstoupit od smlouvy bez udání důvodů. 137 Tuhle sankci považuji za velmi dostatečnou a účinnou, jelikož skutečnost, že podnikatel nebude mít po celý rok jistotu, zda si peněžní prostředky, které obdržel za zboží nebo služby bude moci ponechat nebo je bude muset vracet spotřebitel, jestliže ten od smlouvy odstoupí, přinutí to podnikatele, aby svým informačním povinnostem dostál. Podnikatel může tento nepříznivý stav i zhojit tím, že dodatečně spotřebitele poučí o jeho možnosti odstoupit od smlouvy a od tohoto okamžiku začne běžet nová pouze čtrnáctidenní lhůta, v rámci které může spotřebitel od smlouvy odstoupit. Ohledně dostatečnosti délky 14 denní lhůty k odstoupení od smlouvy zastávám stejný postoj, jako autoři v publikaci Koupě a prodej: nový občanský zákoník, společná evropská právní úprava prodeje. Lhůta 14 dní je dostatečná a umožňuje spotřebiteli napravit svoje mnohdy unáhlené rozhodnutí, které musel učinit často ve stresu, spěchu, pod nátlakem nebo i pod hrozbou, že odmítnutím se vystaví negativním reakcím obchodníků nebo okolí. Za takovýchto okolností spotřebitel smlouvu uzavře nejčastěji na předváděcí akci. Lhůta slouží k tomu, aby si spotřebitel v klidu promyslel koupi zboží či služeb, aby je porovnal s jinými nabídkami jiných podnikatelů (zejména co se týče ceny a kvality a vlastnosti výrobků nebo služeb), aby mohl uzavřít smlouvu s tím podnikatelem, jehož nabídka bude pro něj nejvýhodnější, případně smlouvu již neuzavřel vůbec, pokud zjistí, že zakoupený produkt vlastně vůbec nepotřeboval. 136 VÍTOVÁ, op. cit., s SELUCKÁ, op. cit., s

51 Odstoupení od smlouvy jako takové Samotné odstoupení od smlouvy může spotřebitel učinit v jakékoliv formě. Z hlediska důkazní situace bych však doporučoval písemnou formu. Spotřebitel má nově možnost odstoupit od smlouvy prostřednictvím vzorového formuláře umístěného na internetových stránkách podnikatele, který stačí pouze vyplnit a odeslat. Projevu vůle spotřebitele odstoupit od smlouvy je tak učiněn stisknutím tlačítka na internetových stránkách prodejce. Zákon však tuto povinnost podnikateli neukládá, je čistě na něm, zda obětuje svůj čas a finanční prostředky, aby tak poskytl spotřebiteli tento komfort. Pokud však podnikatel tuto možnost poskytuje, musí spotřebiteli bez zbytečného odkladu potvrdit jeho přijetí v písemné formě. 138 Formální náležitosti tohoto vzorového formuláře jsou opět stanoveny v nařízení vlády č. 363/2013Sb., o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv. Nařízení vlády mimo samotného formuláře a vzorového poučení o právu na odstoupení od smlouvy obsahuje i pokyny pro vyplnění formuláře. Využití formuláře však spotřebiteli zjednoduší proces odstoupení od smlouvy a mělo by pro něj znamenat i určitou právní jistotu Povaha lhůty k odstoupení od smlouvy Lhůta 14 dní na odstoupení od smlouvy se považuje za zachovalou, pokud spotřebitel odešle podnikateli v jejím průběhu oznámení, že od smlouvy odstupuje. Povaha lhůty je tedy procesně-právní, stačí, pokud např. spotřebitel odešle dopis prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a na obálce bude razítko s datem dne, který je posledním dnem této lhůty. Již není vyžadování, aby oznámení v této lhůtě podnikateli přímo došlo. Tato právní fikce poskytuje spotřebiteli ve shodě s komunitárním právem opět větší míru ochrany. 140 Dříve spotřebitelé podnikatelům jen těžko dokazovali, že muselo oznámení dojít včas. Podnikatelé tvrdili, že jim oznámení nedošlo včas, popřípadě činili různé obstrukce, aby jim skutečně oznámení nepřišlo včas. Nyní je situace zcela jednoznačná a velice spotřebiteli ulehčuje důkazní situaci. 138 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 139 Vláda v nařízení upřesnila pravidla pro odstoupení od smlouvy. EPRAVO.CZ [online]. ČTK [cit ]. Dostupné z: 140 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 51

52 4.2.3 Doplňkové smlouvy V souvislosti s odstoupením od smlouvy je nutné zmínit problematiku tzv. doplňkových smluv. Zákon sice o nich výslovně nehovoří, 1816 se však nově věnuje dvěma z nejběžnějších doplňkových smluv a to úvěru a zápůjčce. Zákon říká, že odstoupení od smlouvy se vztahuje i na smlouvu o úvěru nebo zápůjčce (vzhledem k výslovnému textu zákona bude opravdu účinek možné vztáhnout pouze na tyto dvě smlouvy), a uvedené ustanovení dále dokonce zakazuje použít proti spotřebiteli ze strany poskytovatele úvěru nebo zápůjčky jakékoliv sankce (zřejmě se bude jednat např. o smluvní pokutu atd.). 141 Uvedené ustanovení má poskytovat spotřebiteli ochranu před jakýmikoliv sankcemi při odstoupení od smluv o dodání zboží nebo poskytnutí služby a to za předpokladu, že spotřebitel platí cenu za toto zboží nebo služby pomocí úvěru poskytnutého přímo podnikatelem nebo třetí osobou, která má uzavřenou smlouvu s podnikatelem, a to s vědomím, že úvěr je poskytnut na financování zakoupeného zboží nebo služeb. 142 Zákonodárce však dle mého názoru udělal velkou chybu, protože do zákona včlenil také druhý odstavec pojednávající o tom, že se ustanovení o doplňkových smlouvách použije pouze na distanční smlouvy a smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb (tzv. timesharing). V ostatních případech se má toto ustanovení použít vždy, pokud se od něho strany ve smlouvě o úvěru nebo zápůjčce neodchýlí nebo pokud je nevyloučí. Podle mého názoru tak hrozí reálně situace, kdy podnikatel přímo do smlouvy vloží souhlas spotřebitele s tím, že vylučuje toto ochranné ustanovení a že se na jejich smlouvu nebude vztahovat 1816 o doplňkových smlouvách. Spotřebiteli tak v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory nebude dána možnost, vymínit si stav, aby se na něj 1816 vztahoval, smlouvu bude moci podepsat buď v takovém znění jaké mu předkládá podnikatel (to je bez možnosti aplikovat ustanovení o doplňkových smlouvách) nebo ji nebude moci podepsat vůbec Odstoupení od vázaného spotřebitelského úvěru v legislativě ČR Podobnou situaci, kdy spotřebitel uzavře smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr a která je zároveň závislá na smlouvě o koupi zboží nebo služeb, reguluje zákon č. 145/2010Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013Sb (dále jen ZSU). Jedná se o institut vázaného spotřebitelského úvěru. 141 SELUCKÁ, op. cit., s Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 52

53 K naplnění znaků vázaného spotřebitelského úvěru dojde, pokud je smlouva, ve které je sjednáván spotřebitelský úvěr, určena výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby. Kromě výše uvedeného musí dojít ke splnění alespoň jedné z následujících podmínek. Prodávající nebo poskytovatel služby je zároveň věřitelem, věřitel využije služeb prodávajícího nebo poskytovatele služeb v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr. 143 Pokud se spotřebitel rozhodne odstoupit od smlouvy o koupi zboží, jehož financování bylo zajištěno smlouvou o vázaném úvěru, dochází automaticky k zániku úvěrové smlouvy. Spotřebitel musí vrátit poskytovateli úvěru poskytnutý úvěr, na druhou stran obchodník (věřitel) mu musí vrátit uhrazenou kupní cenu. Po odstoupení vzniká spotřebiteli povinnost informovat věřitele o této skutečnosti. Zákon výslovně reguluje odstoupení od smlouvy v případě, kdy smlouva o koupi byla uzavřena mimo obchodní prostory a spotřebitel zboží již vrátil prodávajícímu. Za těchto okolností nemusí spotřebitel vrátit věřiteli poskytnuté peněžní prostředky dřív, než mu prodávající vrátí kupní cenu. 144 Pokud by zákon neobsahoval toto ustanovení, mohl by se spotřebitel dostat do velice nepříjemné situace. Spotřebitel by odstoupil od smlouvy na koupi zboží a vrátil prodejci zboží, ten by však s vrácením finančních prostředků spotřebiteli otálel. Na druhé straně věřitel by po spotřebiteli již požadoval vrácení poskytnutých peněžních prostředků, ale ten by mu je neměl, jak vrátit, jelikož by mu je prodejce ještě nevrátil. Spotřebitel by se tak dostal do začarovaného kruhu, ze kterého by nebylo úniku. ZSU obsahuje ohledně vázaného spotřebitelského úvěru ještě jedno zajímavé řešení, které výrazně zvyšuje práva spotřebitele. Pokud prodejce dobrovolně nesplní soudem přiznaný nárok spotřebitele na vrácení kupní ceny, stává se poskytovatel úvěru zákonným ručitelem prodejce. 145 Spotřebitel tak může požadovat vrácení ceny jak od prodejce, tak od poskytovatele úvěru. Zvyšuje se tím pravděpodobnost, že spotřebiteli budou řádně vráceny jeho finanční prostředky odst. 2 zákon č. 145/2010Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 144 MIKULÁŠ, Zdeněk, SLEZÁK, Ondřej. Zákon o spotřebitelském úvěru. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit Dostupné z: html 145 Tamtéž. 53

54 4.2.4 Práva a povinnosti stran po odstoupení od smlouvy Po odstoupení od smlouvy musí spotřebitel zaslat nebo předat podnikateli zboží, které obdržel a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 14 dnů od odstoupení od smlouvy. Pokud podnikatel již poskytl službu spotřebiteli, nemusí mu již nic vracet. Na druhou stranu podnikatel vrátí spotřebiteli všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání (typicky poštovné), které od spotřebitele přijal také bez zbytečného odkladu a nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy. Vrácení peněžních prostředků proběhne stejným způsobem, jakým je podnikatel od spotřebitele obdržel. Pokud tedy spotřebitel platit platební kartou, podnikatel vrátí prostředky prostřednictvím platební karty, pokud platil spotřebitel převodem z účtu na účet, stejným způsobem vrátí podnikatel peněžní prostředky. Pokud by však chtěl podnikatel vrátit peněžní prostředky jiným způsobem, může tak učinit pouze se spotřebitelovým souhlasem a navíc nesmí spotřebiteli vzniknout další náklady. Obě podmínky musí být splněny kumulativně. Je teda otázka, co by se stalo, kdyby spotřebiteli při vrácení jiným způsobem vznikly další náklady, ale přesto by s tím spotřebitel souhlasil. Vrácení výše nákladů na dodání je limitováno, pokud si spotřebitel při koupi zboží nezvolil nejlevnější způsob dodání, který podnikatel nabízí. V tomto případě bude spotřebitelovi vrácena pouze taková částka, která se rovná nákladům na nejlevnější způsob dodání. Další sankční nástroj pro podnikatele nastupuje, v případě, že podnikatel před uzavřením smlouvy nedostatečně informoval spotřebitele o skutečnosti, že při odstoupení od smlouvy ponese náklady na vrácení zboží. Sankce spočívá v tom, že tyto náklady bude hradit podnikatel. Na zájmy poctivých podnikatelů vůči nepoctivým spotřebitelům dopadá ustanovení umožňující podnikateli vrátit zpět spotřebiteli přijaté peněžní prostředky až poté, co mu spotřebitel předá zboží nebo prokáže, že jej již odeslal. Někteří podnikatelé by rádi po spotřebiteli požadovali v souvislosti s jeho odstoupením od smlouvy celou řadu nákladů, které si jen lze představit, např. za čas promeškaný kvůli vyřizování spotřebitelova odstoupení od smlouvy, náklady za znovuzabalení vráceného zboží atd. I na tyto situace zákon pamatuje a neumožňuje podnikateli požadovat po spotřebiteli úhradu jiných nákladů než těch, které stanoví zákon. 146 U smluv, jejichž předmětem je plnění služeb a u nichž podnikatel začal po výslovné žádosti spotřebitele s plněním ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, uhradí spotřebitel podnikateli poměrnou část ceny za plnění poskytnuté až do okamžiku odstoupení odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 54

55 od smlouvy. Zákon pamatuje i na situaci, kdy je sjednaná cena nepřiměřeně vysoká, za takových okolností hradí spotřebitel pouze poměrnou část ceny, která odpovídá tržní hodnotě poskytovaného plnění. 147 Dle mého mínění by mělo tohle ustanovení zamezit pokusům podnikatelů stanovit přemrštěnou cenu za poskytnutí služby s tím, že když se spotřebitel rozhodne odstoupit od smlouvu, musel by i tak podnikateli uhradit velmi vysokou částku za plnění mu poskytnuté. Takto však spotřebitel bude muset zaplatit částku objektivně určenou podle skutečné tržní hodnoty poskytnuté služby. Zákonodárce speciálně a výslovně pamatoval na smlouvy mimo obchodní prostory, za podmínky, že zboží bylo spotřebiteli dodáno do domácnosti v okamžiku u zavření smlouvy a povaha zboží (velikost, hmotnost) neumožňuje spotřebiteli odeslat jej zpět poštou. V těchto okolností zboží převezme sám podnikatele na svoje náklady u spotřebitele v domácnosti. 148 Osobně považuji za zcela správné, že v takovýchto případech musí podnikatel od spotřebitele zboží vyzvednout sám, spotřebitel by mohl mít v takovýchto situacích nemalé problémy při zasílání zboží zpět, zatímco podnikatel jako profesionál disponuje širší škálou možností, jak si dopravu zařídit nebo si pro zboží přijet sám. Po odstoupení od smlouvy neponese spotřebitel žádné náklady a to po za splnění několika podmínek. Jestliže jde o smlouvu, jejímž předmětem je poskytování služeb a podnikatel ho řádně neinformoval o možnosti odstoupení od smlouvy nebo pokud mu neposkytl údaje o měsíční zúčtovací ceně nebo mechanizmu jejího výpočtu u smluv na dobu neurčitou nebo s opakujícím se plnění, anebo pokud podnikatel začal s plněním ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, ačkoliv spotřebitel o to výslovně nežádal. Dle mého názoru se opět jedná o účinné sankce, za nedodržení informační povinnosti a o účinné mechanismy, jak zabránit podnikateli, aby víceméně spotřebiteli vnutil plnění služby a poté požadoval po spotřebiteli úhradu poskytnutého plnění, i když by si spotřebitel ve lhůtě 14 dní nákup rozmyslel a chtěl odstoupit od smlouvy Možnost seznámit se s povahou zboží a služeb Často docházelo a i stále dochází k situacím, kdy podnikatel požaduje po spotřebiteli, který se rozhodl uplatnit svoje právo a odstoupit od smlouvy ve 14 denní lhůtě, úhradu za snížení hodnoty zboží v důsledku používání zboží. 149 I na toto zákonodárce pamatoval a jasně zákona č. 89/2012 Sb. 148 SELUCKÁ, op. cit., s HOUT, Martin. Vrátit spotřebiteli po odstoupení všechny peníze?. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: 55

56 definoval podmínky, za kterých spotřebitel odpovídá za snížení hodnoty. A sice pouze za takové, které vzniklo v důsledku nakládání se zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Opět i zde pro podnikatele nastupuje sankce za nedostatečnou předsmluvní informační povinnost ohledně spotřebitelovy možnosti odstoupit od smlouvy a to taková sankce, že spotřebitel neodpovídá za snížení hodnoty zboží vůbec, ani když s ním nakládal jinak, než bylo nutné. 150 Do jaké míry je ještě spotřebitel oprávněn se zbožím nakládat zákon nedefinuje, možná se upřesnění dočkáme v budoucnu v judikatuře, nicméně si dovolím tvrdit, že je to takové nakládání, které je nutné, aby se seznámil se zbožím, posoudil jeho funkčnost, vlastnosti a kvalitu. Např. po zakoupení sady nádobí na předváděcí akci musí spotřebitel minimálně jednou či dvakrát v každém hrnci a pánvičce zkusit uvařit, aby zjistil, jestli mu toto nádobí vyhovuje. Není možné, aby podnikatel požadoval po spotřebiteli úhradu nákladů v souvislosti se snížením ceny nádobí kvůli tomu, že s nimi bylo jednou či dvakrát vařeno Výjimky z práva na odstoupení Nelze však odstoupit od všech smluv uzavřených mimo obchodní prostory obsahuje taxativní výčet smluv, od kterých s ohledem na jejich specifický charakter nelze odstoupit. Výčet je transponován ze směrnice o ochraně spotřebitele a to téměř identickém znění. 151 Znovu za připomenutí stojí smlouvy o poskytování služeb, jestliže byly splněny se spotřebitelovým předchozím výslovným souhlasem před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel mu před uzavřením smlouvy sdělil, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy. Pokud by spotřebitel mohl odstoupit od takovéto smlouvy, jednalo by se dle mého názoru o přehnané poskytování ochrany spotřebiteli. Spotřebitel se musí rozhodnout sám, zda chce poskytnout služby ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení. A pokud ho podnikatel řádně upozorní, že se nebude moci odstoupit od smlouvy, je dané ustanovení zcela v pořádku. Avšak pokud spotřebitel není řádně informován o tom, že nebude od smlouvy již odstoupit, je zcela na místě další sankce pro podnikatele v podobě zachování spotřebitelovy možnosti od smlouvy odstoupit zákona č. 89/2012 Sb. 151 Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. s Dostupné z: 56

57 5. Komparace ustanovení regulujících smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory dle OZ a NOZ S účinností zákona č. 89/2012Sb., zákon občanský zákoník, který nahradil předchozí zákon č. 40/1964Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů došlo ke změnám v úpravě smluv uzavíraných mimo obchodní prostory. V prvé řadě se jedná o terminologické změny. NOZ již smlouvy nenazývá smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele, ale nově se jedná v souladu se směrnicí o právech spotřebitelů o smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Úvodní ustanovení k dílu zabývajícím se smlouvami uzavřenými se spotřebitelem v NOZ na rozdíl od OZ vypouští definici spotřebitelských smluv. NOZ nahrazuje pojem dodavatel pojmem podnikatel, který je přesně definovaný v 420. Vymezení pojmu spotřebitele dostálo také změn. V OZ byl spotřebitel vymezený dvojím způsobem, v 52. odst. 3 obecně pro spotřebitelské smlouvy a poté speciálně v 54 a dost. 4 písm. c) pro smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku. NOZ přichází s novou jednotnou definicí spotřebitele. Ta rozšiřuje původní definici o další kvalifikační prvek jednání s podnikatelem, spotřebitelem je tudíž jen ten, kdo v konkrétní situaci jedná s podnikatelem. Definici spotřebitele je v systematice zákona vtělena do paragrafu 419, hned před vymezení pojmu podnikatele. Oba termíny jsou vymezeny ve vzájemném protikladu a z toho podhledu je řazení za sebe velmi praktické Konkrétní změny v právní úpravě NOZ v 1828 rozšířil a zpřesnil výčet smluv, které jsou považovány za uzavřené mimo obchodní prostory. Po rozšíření se na spotřebitele budou vztahovat ochranná ustanovení týkající se smluv uzavřených mimo obchodní prostory ve dvou dalších situacích. Pokud byla smlouva uzavřena během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb. Jedná se o přesné označení předváděcích výletních akcí, na kterých je prezentováno předražené zboží, které je následně prodáváno. OZ je sice podřazoval pod prodej mimo obchodní prostory, ale nijak blíže je neřešil. Druhá situaci, reaguje na tzv. vlákání spotřebitele do provozovny. Zákon považuje za smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory také smlouvy uzavřené v prostoru obvyklém 152 BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Nový občanský zákoník: srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, s

58 pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory. 153 Jde o případy, kdy jsou spotřebitelé lákáni na veřejnosti podnikatelem např. pod příslibem výhry, kterou si následně mohou vyzvednout u podnikatele v jeho provozovně, aby pak podnikatel působil na spotřebitele takovým způsobem, že ten s ním následně uzavře smlouvu. Skutečnost, že NOZ výslovně podřazuje vlákání spotřebitele a výletní předváděcí akce pod smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory je určitě velmi pozitivní zpráva pro spotřebitele, spotřebitel má právní jistotu a nemusí docházet ke sporům, zda to je smlouva uzavřená mimo obchodní prostory nebo není. Nicméně slabinu spatřuji v tom, že NOZ nedefinuje obchodní prostory, přímá definice v zákoně by jistě pomohla zvýšit ochranu spotřebitele a jeho právní jistotu. Bude tedy postupovat v souladu s eurokonformním výkladem, a to za pomoci směrnice o právech spotřebitelů, kde jsou tyto prostory definovány Informační povinnost podnikatele OZ výslovně neupravoval obecnou předsmluvní informační povinnost podnikatele u spotřebitelských smluv, která se pochopitelně vztahuje i na smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. NOZ tato ustanovení nově zavádí. O povaze a náležitostech informací bylo hovořeno již výše. Jejich cílem je dostatek informací pro spotřebitele ohledně faktické, ekonomické i právní stránky chystané transakce. Nově tak může spotřebitel díky dostatku informací, kterých se mu má dostát ještě před jakýmkoliv závazným úkonem, lépe předcházet sporům, jenž mohou vzniknout v budoucnu. 154 NOZ také výrazně rozšiřuje rozsah informací, které musí spotřebitel obdržet speciálně a jenom v případě uzavírání smluv mimo obchodní prostory (více v kapitole 4.2.1). V OZ stačilo, když byl spotřebitel písemně poučen o svém právu odstoupit od smlouvy včetně identifikace osoby (bydliště či sídlo, nestačí pouhé uvedení P. O. Boxu), u které má toto právo uplatnit. Podle nové právní úpravy také spotřebitel nemusí hradit daně, poplatky a náklady s kterými ho podnikatel před uzavřením smlouvy řádně neseznámil a dále na podnikatele dopadá povinnost doložení, že dostál své povinnosti a seznámil spotřebitele se všemi informacemi, na jejich poskytnutí má nárok podle zákona HOUT, Martin. Vlákání spotřebitele do obchodu jako další revoluce v NOZ?. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2014 [cit ]. Dostupné z: 154 SELUCKÁ, op. cit., s BĚLOHLÁVEK, op. cit., s

59 5.1.2 Změny v případě lhůty pro odstoupení Délka obecné lhůty pro odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodů a bez dalších sankcí a poplatků zůstává beze změny tj. 14 dní. Nově NOZ vymezuje v 1829 okamžik počátku běhu lhůty pro některé druhy smluv (kupní smlouva, dodání několika druhů nebo částí zboží atd.), což jistě přispěje k větší míře právní jistoty jak pro podnikatele, ale zejména však pro spotřebitele. OZ prodlužoval lhůtu, pokud spotřebitel neobdržel informace, které mu měl podnikatel poskytnout, nově je lhůta prodloužena, když nebyl spotřebitel informován právě o jeho možnosti odstoupit od smlouvy. Změna se dotkla také prodloužení lhůty právě za nedodržení povinnosti informovat spotřebitele o možnosti odstoupit od smlouvy. Dříve činila lhůta 1 rok, zatímco v nynější úpravě se hovoří o jednom roku a 14 dnech, přibylo tak pro spotřebitele 14 dní. Tuto změnu shledávám vítanou, jelikož se jedná o potrestání podnikatele, s každým dnem pro spotřebitele navíc se nemohu nic, než souhlasit. 156 V čem však spatřuji velkou chybu a oslabení ochrany spotřebitele, je zrušení lhůty 1 měsíce pro odstoupení od smlouvy v případě, že zboží nebo služby ještě nebyly dodány. Zásadní změny se dostalo povaze lhůty pro odstoupení od smlouvy. Lhůta podle OZ byla lhůtou hmotně-právní. Písemné oznámení o odstoupení od smlouvy muselo být dodavateli (podnikateli) doručeno do skončení lhůty pro odstoupení. Nestačilo tudíž pouhé odeslání oznámení o odstoupení. 157 Jednalo se o vadu implementace směrnice 577/85/EHS, protože ta stanovala lhůtu procesně-právní. NOZ upouští tuto hmotně-právní povahu lhůty a v souladu se směrnicí o právech spotřebitelů zavádí procesně-právní povahu lhůty. Lhůtu považuje zákon za zachovanou i v případě, pokud spotřebitel odešle v průběhu lhůty oznámení, že od smlouvy odstupuje. 158 Nejrazantněji a nejčastěji se bude tato změna projevovat u zaslání odstoupení prostřednictvím poštovních služeb. Postačí, pokud spotřebitel poslední den lhůty podá na poštovní přepážce dopis s odstoupením od smlouvy. Fakticky se tak oproti původní úpravě prodlužuje doba, kterou má spotřebitel k zvážení, zda od smlouvy odstoupí. Podle OZ musel počítat s dobou, kterou zabere provozovateli poštovních služeb dodání zásilky či dopisu a právě o tuto dobu měl kratší lhůtu na zvážení, zda odstoupí od smlouvy nebo neodstoupí. Nehledě na fakt, že dodání se mohlo během přepravy někde zdržet a spotřebitel tím přišel o možnost odstoupit od smlouvy úplně, což mohlo mít fatální následky pro spotřebitele, ať už 156 BĚLOHLÁVEK, op. cit., s ŠVESTKA, Jiří a kol. Občanský zákoník I. 1 až 459. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s SELUCKÁ, op. cit., s

60 jde od o finanční stránku nebo psychickou. U odstoupení od smlouvy pomocí mailové nebo podobné komunikace, která je doručena téměř okamžitě, nemá změna povahy lhůty žádný fatální význam. NOZ zkracuje dobu, ve které musel podnikatel vrátit spotřebiteli po odstoupení od smlouvy peněžní prostředky z původní lhůty 30 dnů na 14 dnů. Lhůta 14 dnů je však nejzazší termín, přednost dává zákon vrácení prostředků bez zbytečného odkladu. OZ hovořil pouze o vrácení finanční částky, nezřídka však docházelo ke sporům, zda má podnikatel povinnost vracet náklady na dodání, které od spotřebitele přijal na základě smlouvy. Tyto spory by měl vyřešit NOZ, který výslovně stanový, že podnikatel musí vracet finanční prostředky včetně nákladů na dodání, které od spotřebitele inkasoval, navíc upřesňuje způsob vrácení prostředků a to tak, že musí být vráceny stejným způsobem, jakým je podnikatel inkasoval od spotřebitele. Zákon také nově reaguje na situaci, kdy si spotřebitel zvolil jiný než nejlevnější způsob dopravy, o tom bylo hovořeno výše. Celkově NOZ podrobnějším způsobem rozvádí úpravu odstoupení od smlouvy a snaží se vystihnout co nejvíce situací, které mohou nastat. V tom vidím zvýšení právní jistoty jak pro spotřebitele, tak pro podnikatele a jistě to přispěje k snížení počtu možných sporů. 159,160 NOZ na rozdíl od OZ pamatoval na tzv. doplňkové smlouvy (více viz kapitola 4.2.3). OZ nijak blíže neřešil jejich vztah k ostatním smlouvám nejčastěji ke smlouvě kupní, spotřebiteli tedy mohlo zdát, že v případě od stoupení od kupní smlouvy obecně nezanikají i doplňkové smlouvy ex lege. Nicméně vzhledem k judikatuře SDEU a vzhledem k povinnosti komfortního výkladu české právní úpravy s právem EU včetně judikatury SDEU (srov. nález ÚS sp. zn. Pl. 1/2010) takový výklad není přípustný. 161 Tyhle obtíže by měli s příchodem NOZ skončit. Zákon praví, že účinky odstoupení o smlouvy se vztahují i na doplňkové smlouvy (konkrétně smlouva o úvěru nebo zápůjčce). Nicméně zákonodárce toto pravidlo stanovil pouze pro určité smlouvy a na smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory pozapomněl. Doplnil sice, že pravidlo bude možné vztáhnout i na jiné smlouvy, pouze ale pokud se od něj strany ve smlouvě o úvěru nebo zápůjčce neodchýlí nebo pokud je nevyloučí. O tom, jakou v tom spatřuji obrovskou chybu, jsem hovořil již výše. Novou právní úpravě smluv uzavíraných mimo obchodní prostory v NOZ vidím jako krok pozitivním směrem. Kladně hodnotím větší podrobnost a obsáhlost dané problematiky, zákona č. 89/2012 Sb odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 161 SELUCKÁ, op. cit., s

61 stejně tak jako výslovné zařazení smluv uzavřených během předváděcích akcí mezi smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory. Situace se zlepšila i se změnou povahy lhůty k odstoupení od smlouvy. Procesně-právní charakter lhůty poskytuje spotřebiteli lepší postavení a fakticky delší časový úsek, během kterého může od smlouvy odstoupit. NOZ také výslovně reguluje smlouvy o úvěru a zápůjčce (doplňkové smlouvy) a jasně stanovuje, že tyto smlouvy v případě odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory zanikají ze zákona. 61

62 6. Veřejnoprávní aspekty ochrany spotřebitele Na uzavírání spotřebitelských smluv mimo obchodní prostory nedopadají pouze soukromoprávní normy v čele s NOZ, nýbrž celá škála veřejnoprávních předpisů. Kvůli rozsahu práce není možné věnovat se všem předpisům a ani níže zmíněným dopodrobna. Je však dobré zmínit alespoň v těch nejzásadnějších bodech zákon č. 634/1992Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen ZoOS), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 40/2009Sb., zákon trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen TZ) a zákon č. 455/1991Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ). 6.1 Zákon o ochraně spotřebitele ZoOS je hlavním zákonem v oblasti veřejného práva, který dohlíží na ochranu spotřebitele. Někteří autoři 162 jej ale považují za typický příklad smíšeného pojetí ochrany spotřebitele s tím, že se řadí na rozmezí mezi soukromé a veřejné právo. 163 Zákon prošel mnoha novelizacemi s cílem dosáhnout souladu legislativy ČR s unijním právem, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům. Zákon se vztahuje na nabízení a prodej výrobků a na nabízení a poskytování služeb v případech, kdy k plnění dochází na území České republiky. Tím pádem dopadá i na uzavírání smluv mimo obchodní prostory. Zákon používá vlastní definice pro pojmy spotřebitel a podnikatel. Spotřebitelem rozumí fyzickou osobu, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. U podnikatele zákon rozeznává prodávajícího, výrobce, dovozce a dodavatele, a sice podle toho, jakou má jeho činnost povahu Informovanost spotřebitele Stejně jako v NOZ, tak i zde musí spotřebitel obdržet od podnikatele určitou škálu informací. ZoOS klade důraz na dostatečnou informovanost spotřebitele. Spotřebiteli se musí dostat správných a pravdivých informací o vlastnostech výrobků nebo charakteru služeb. 162 Např. autor ONDŘEJ, Jan. V publikaci Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele: ekonomické, právní a sociální aspekty zastává názor, že ZoS obsahuje jak normy soukromého, tak veřejného práva. 163 ONDŘEJ, op. cit., s ŠEBESTA, Kamil, ŠUBRT, Richard. Ochrana spotřebitele s přihlédnutím k ochraně před nekalými obchodními praktikami. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: 62

63 Podnikatel prodejce musí poskytnout spotřebiteli informace o způsobu používání a údržby výrobku, o nebezpečí, které spotřebiteli hrozí v případě nesprávného používání nebo nesprávné údržby a o riziku, které mu hrozí v souvislosti s poskytovanou službou. Pokud je to nutné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, musí být tyto informace obsaženy v přiloženém písemném návodu. Všechny tyto informace musí být v českém jazyce. 165 Nabízené výrobky musí být dále viditelně označeny označením výrobce, dovozce, či dodavatele a dalšími údaji o rozměru, hmotnosti atd. Spotřebitel musí být řádně informován o ceně zboží a služeb v souladu se zákonem č. 526/1990Sb., o cenách. Cena nesmí vzbuzovat zdání, že je nižší, než ve skutečnosti, nebo že závisí na okolnostech, na kterých ve skutečnosti nezávisí. Musí být také konečná, tzn. včetně daní, cel a veškerých poplatků, tato povinnost vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a rady 98/6/ES o ochraně spotřebitele při označování výrobků nabízených spotřebiteli. 166 Informační povinnost podle zákona o ochraně spotřebitele šikovně doplňuje informační povinnost, jenž ukládá podnikateli v NOZ Každý zákon obsahuje mírně odlišnou škálu informací určenou pro spotřebitele, dohromady tak vzniká ucelený celek informací, který má podle mého názoru dostatečnou schopnost zajistit pro spotřebitele takové podmínky, na základě kterých bude schopný se kvalifikovaně rozhodnout pro koupi zboží nebo služeb a které mu poskytnou dostatek možností se účinně bránit v případě problémů Nekalé obchodní praktiky Zákon reguluje problematiku používání nekalých obchodních praktik při nabízení, prodeji výrobků a při nabízení a poskytování služeb a to tak, že je úplně zakazuje. Za nekalou obchodní praktiku je považováno jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. 167 Mezi tyto praktiky patří zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky , 11 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 166 ŠEBESTA, Kamil, ŠUBRT, Richard. Ochrana spotřebitele s přihlédnutím k ochraně před nekalými obchodními praktikami. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: zákona č. 634/1992 Sb. 63

64 Klamavé obchodní praktiky Klamavou obchodní praktikou je taková praktika, při které byl použit nepravdivý údaj; pravdivý údaj, který však vzhledem k okolnostem může spotřebitele uvést v omyl. Dále jí je situace, kdy podnikatel opomene uvést důležitý údaj, který lze po podnikateli s přihlédnutím ke všem okolnostem požadovat (informace, které musí spotřebitel od podnikatel obdržet podle tohoto zákona), opomenutím se rozumí i uvedení údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem. Klamavou obchodní praktiky se podnikatel dopouští také v případě, když vede způsob prezentace zboží nebo služby k záměně s jinými výrobky či službami jiného podnikatele a také pokud se podnikatel zaváže k dodržování určitého kodexu chování a tento závazek poté nedodržuje. Zákon obsahuje v příloze 1 výčet obchodních praktik, které jsou vždy brány jako nekalé Agresivní obchodní praktiky Agresivní obchodní praktiky jsou závažnější a intenzivnější povahy než klamavé obchodní praktiky, jak jde již z jejich samotného názvu odvodit. Agresivní obchodní praktiky jsou takové praktiky, které výrazně zhoršují možnost svobodného rozhodování spotřebitele vzhledem k všem okolnostem, jejich obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním. Při posuzování se přihlíží k těmto okolnostem: načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky, způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost, vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele, nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo hrozba protiprávním jednáním. 169 Stejně jako v případě klamavých obchodních praktik zákon vyjmenovává (tentokrát v příloze č. 2) případy, kdy jsou praktiky považovány vždy za agresivní. Typickým příkladem, kde se podnikatelé dopouštění klamavých obchodních praktik a agresivních obchodních praktik, jsou předváděcí akce (o tom více v kapitole 8.) Povinnosti související s pořádáním předváděcích akcí Novelou zákona č. 476/2013Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů byly do zákona přidány 3 paragrafy ( 20, 20a, 20b), které regulují přímo a pouze předváděcí akce (zákonem nazývané organizované akce). Novela rozšiřuje pravomoci České obchodní inspekce nad pořádáním předváděcích a 168 ŠEBESTA, Kamil, ŠUBRT, Richard. Ochrana spotřebitele s přihlédnutím k ochraně před nekalými obchodními praktikami. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: 169 Tamtéž. 64

65 prodejních akcí a usnadňuje jí kontrolu nad těmito akcemi. 170 Zákon uvádí přesnou definici předváděcích akcí, což by mělo předejít možným dohadům, na které akce se úprava vztahuje a na které ne. Jedná se o akce určená pro omezený počet spotřebitelů, kteří na ni byli adresně nebo neadresně pozváni a v průběhu této akce dochází k prodeji výrobků, poskytování služeb nebo k jejich propagaci anebo k jejich nabízení. Velmi důležitá je poslední věta definice, jenž stanoví, že není rozhodující, zda je součástí akce též doprava osob účastnících se této akce. 171 Podnikatelé tedy již nemohou obcházet zákon tím, že by místo pořádání předváděcích výletních akcí, u kterých zajišťují dopravu pro spotřebitele, přešli k pořádání pouze takových předváděcích akcí, na které by se spotřebitelé museli dopravit sami. Prodávající (podnikatelé) musí nejméně 10 pracovních dnů před konáním takovéto předváděcí akce oznámit České obchodní inspekci několik údajů o této akci. Podnikatel musí sdělit, adresu místa, kde se akce uskuteční (zákon hovoří konkrétně o tom, kde se uskuteční prodej výrobků, poskytování služeb, jejich propagace anebo jejich nabízení), datum konání akce s předpokládaným časovým harmonogramem, co nejpřesněji identifikovat zboží či služby, které budou na akci propagovány, nabízeny, prodávány nebo poskytovány a kopii pozvánky na předváděcí akci. Specifikace lhůty v podobě pracovních dnů dle mého názoru náležitě reaguje na situaci, kdy by podnikatelé zcela schválně učinili oznámení České obchodní inspekci těsně před víkendem, tak aby se do lhůty započítaly dva víkendy s jediným cílem. A sice co nejvíce zkrátit čas České obchodní inspekci na přípravu kontroly této akce. 172 Zákonodárce neopomněl určit ani náležitosti pozvánky na předváděcí akci. Ta musí kromě informací, které je nutné sdělit České obchodní inspekci, vždy obsahovat jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, která akci pořádá (v případě podnikající fyzické osoby) nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby (v případě právnické osoby). Pokud mají ustanoveny zástupce, je nutné uvést i jeho identifikační údaje. Za situace, kdy osoba pořádající akci a osoba prodávající zboží nebo služby jsou odlišní, musí pozvánka obsahovat identifikační údaje této osoby. Všechny výše uvedené informace musí být uvedeny jasně, čitelně, srozumitelně a prokazatelným způsobem. Když je akce pořádána jiným podnikatelem než prodávajícím, musí být tyto informace poskytnuty tímto jiným podnikatelem. Úprava povinností souvisejících s pořádáním předváděcích akcí se nepoužije v případě akcí, které 170 CHOCHOLOVÁ, Lucie. Souhrn významných legislativních událostí EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit ]. Dostupné z: odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb odst. 4 zákona č. 634/1992 Sb. 65

66 jsou pořádány výlučně za účelem degustace, konzumace a prodeje degustovaných výrobků. Mnozí obchodníci však na takových akcích následně zboží a služby nabízejí, propagují a prodávají, na to odpovídá naštěstí zákon tak, že v takovémto případě se úprava o předváděcích (organizovaných) akcí podle zákona o ochraně spotřebitel použije Dozor nad předváděcími akcemi a sankce pro prodejce Dozor nad ochranou spotřebitele během předváděcích akcí vykonává Česká obchodní inspekce prostřednictvím jejich kontrolorů. Kontroloři jsou nadáni širokou škálou pravomocí. Jsou oprávněni vydávat závazné pokyny pro odstranění zjištěných nedostatků. Mohou pozastavit prodej zboží nebo poskytování služeb, pokud je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek spotřebitelů. V případě naléhavé situace je možné toto rozhodnutí oznámit pouze ústně s tím, že písemné vyhotovení rozhodnutí bude prodejci doručeno neprodleně. Pokud tedy budou na předváděcí akci nabízeny např. zdravotnické pomůcky nebo potravinové doplňky, které jsou způsobilé poškodit spotřebiteli zdraví a za situace, že se to kontroloři ČOI dozvědí, musí prodej zboží zakázat. Znovu nabízet zboží nebo služby může prodejce až po uvedení do nezávadného stavu a pouze s písemným souhlasem orgánu, který o zákazu rozhodl. 174 Novela č. 476/2013Sb. přinesla též pokuty pro prodejce, kteří se dopustí správního deliktu, tím, že porušují jejich povinnosti vyplývající pro ně v souvislosti s pořádáním předváděcích akcí. Pokutu až do výše Kč lze uložit, pokud prodejce neučiní vůči ČOI oznámení o konání předváděcí akce a neuvede v něm všechny potřebné údaje o místě datu, harmonogramu akce, identifikaci výrobků a služeb, které budou na předváděcí akci prezentovány nebo nabízeny včetně kopie pozvánky na předváděcí akci. Stejná pokuta hrozí za nedodržení lhůty alespoň 10 pracovních dní před konáním předváděcí akce, v které musí být oznámení vůči ČOI učiněno a také v případě, když prodejce v tomto oznámení uvede údaje nepravdivé nebo neúplné. Rovněž pokutu až do výše Kč lze udělit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která akci pořádá a nedostojí svým povinnostem ohledně pozvánky na předváděcí akci (neuvedení všech nutných údajů nebo nepravdivé údaje). 175 Domnívám se, že hrozba pokuty, jenž může dosáhnout částky až , může dostatečně motivovat prodejce, aby dostál svým povinnostem ohledně oznámení vůči ČOI před konáním předváděcí akce a zákona č. 634/1992 Sb , 23a zákona č. 634/1992 Sb odst. 8, 9, 12 zákona č. 634/1992 Sb. 66

67 6.2 Zákon trestní zákoník Na ochranu spotřebitele při uzavírání smluv mimo obchodní prostory lze nahlížet i v trestněprávní rovině. TZ obsahuje ve zvláštní části, hlavě čtvrté (trestné činy hospodářské) díl 3 s názvem trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou. V tomto díle lze nalézt skutkové podstaty, které reagují na protiprávní chování vůči spotřebitelům. Jedná se zejména o skutkovou podstatu neoprávněné podnikání a poškozování spotřebitele Poškozování spotřebitele Skutková podstata trestného činu poškozování spotřebitele je upravena jako do jisté míry zjednodušená zvláštní skutková podstata k trestnému činu podvodu. Předmětem této skutkové podstaty je zájem společnosti na řádném podnikání v obchodní činnosti v souvislosti s nabízením zboží a služeb, ochrana spotřebitelů a jejich majetku. 176 Objektivní stránku trestného činu poškozování věřitele tvoří situace, kdy pachatel způsobí na cizím majetku škodu nejméně Kč tím že, poškozuje spotřebitele zejména tak, že ho šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží. Jde o první ze dvou samostatných skutkových podstat, které obsahuje ustanovení o poškozování spotřebitele. Jedná se o speciální ustanovení, které vylučuje jednočinný souběh trestného činu poškozování spotřebitele a trestného činu podvodu. 177 Druhá skutková podstata se vztahuje na toho, kdo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady. Při posuzování jednání spadajícího pod trestný čin poškozování spotřebitele je možný i souběh obou forem poškozování spotřebitele. 178 Pokud bude pachateli prokázána vina, může mu být udělen trest odnětí svobody až na jeden rok. Zejména v méně závažných případech umožňuje zákon udělení alternativních trestů v podobě zákazu činnosti a propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. K této základní skutkové podstatě zákon přiřazuje kvalifikované skutkové podstaty, pokud byl trestný čin spáchán za zvlášť přitěžujících okolností. Těmito okolnostmi jsou spáchání tohoto trestného činu jako člen organizované skupiny; dále pokud tím získal pro sebe nebo pro někoho jiné prospěch v hodnotě nejméně Kč; anebo pokud byl pachatel v posledních pěti letech odsouzen za tento trestný čin nebo byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin. U této kvalifikované skutkové podstaty se zvyšuje 176 HULVA, op. cit., s ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník: komentář. II, vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s Tamtéž. 67

68 hranice odnětí svobody až na 5 let pokud není udělen peněžitý trest. V případě že pachatel získá spácháním trestného činu poškozování věřitele pro sebe nebo pro někoho jiného prospěch v hodnotě minimálně Kč, činí trestní sazba dva roky až osm let Neoprávněné podnikání Skutková podstata neoprávněného podnikání poskytuje ochranu ve dvou rovinách. První rovina chrání řádně registrované podnikatele před nekalou konkurencí osob, které podnikají bez řádné registrace (registrace jim byla zrušena nebo podnikání zakázáno nebo s tak činí s úmyslem vyhnout se zdanění). Druhá rovina má chránit zejména spotřebitele, jelikož k zákazu podnikání nebo zrušení registrace muselo dojít z nějakého důvodu. A nezřídka kdy k tomu dojde v důsledku porušení předpisů chránící spotřebitele. Pachatel se může dopouštět jednání, které poškozuje spotřebitele zejména tím, že porušuje technické a hygienické normy nebo podniká bez oprávnění z toho důvodu, nedisponuje potřebným schopnostmi a kvalifikací. 180 Objektivní stránkou tohoto trestného činu je neoprávněné poskytování služeb ve větším rozsahu nebo neoprávněné provozování výrobního, obchodního nebo jiného podnikání ve větším rozsahu. TZ stanoví trestní sankci za neoprávněné podnikání ve výši trestu odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. Kvalifikovaná skutková podstata zvyšuje možný trest odnětí svobody až na pět let v případě že to trestným činem způsobí pachatel škodu minimálně Kč nebo pokud jím získá pro sebe nebo pro jiného prospěch dosahující částky nejméně Kč. Pachatel může být potrestán také peněžitým trestem. Trest odnětí svobody se zvyšuje až na osm let, v pokud částky uvedené u předchozí kvalifikované skutkové podstaty dosahují alespoň Kč. 181 Trestní právo má sloužit jako ultima ratio, jakási záchranná brzda, když všechny ostatní možnosti nápravy podle jiných právních odvětví selžou. Proto se musí spotřebitel nejdříve využít všech prostředků, které mu poskytují ochranu podle občanského a správního práva a teprve za situace, kdy tyto prostředky selžou, mělo by přijít na řadu trestní právo. 182 Nic ovšem nebrání tomu, aby byly vůči podnikatelovi zároveň aktivovány sankce vycházející z občanského a trestního práva (pokud budou splněny všechny náležitosti, které jsou 179 Důvodová zpráva (volební období ) 410/0 Vládní návrh zákona trestní zákoník. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 180 HULVA, op. cit.,. s. 147, zákona č. 40/2009 Sb., zákon trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 182 NOVOTNÝ, Oto, DOLENSKÝ Adolf, ŠÁMAL Pavel et. al. Trestní právo hmotné. Obecná část. 6. vyd. Praha: Wolvers Kluwer ČR, a.s., 2010, s

69 požadovány). Některé podnikatele neodradí od nepoctivého přístupu a zacházení se spotřebitelem při uzavírání spotřebitelských smluv ani sankce podle soukromého a správního práva. Proto vidím velký význam v trestněprávní úpravě tohoto protiprávního chování. Sankce podle trestněprávního odvětví představují tak velký zásah do života podnikatelů v podobě nepodmíněného trestu odnětí svobody, že ten si přinejmenším promyslí, zda bude postupovat vůči spotřebiteli takovým způsobem, kde mu hrozí tento postih. Praktiky, kterým musí čelit spotřebitelé na některých předváděcích akcích, určitě mohou vyvolávat otázku zvážení trestněprávní odpovědnosti podnikatelů (prodejců). Pokud by se podnikatel dopustil na předváděcí akci protiprávního chování, má spotřebitel několik možností, jak se bránit. Když pomineme možné odstoupení od smlouvy (ať už z důvodu, že pominula lhůta pro odstoupení nebo z jiného důvodu), může se spotřebitel bránit prostřednictvím civilní žaloby. Tohle by se ovšem neobešlo bez nákladů za soudní poplatek, právní zastoupení v souvislosti se sepsáním a podáním žaloby a dalšími úkony jako účast na soudním jednání atd. Pokud by se spotřebitel rozhodl ušetřit náklady za sepsání žaloby a tuto sepsat sám, hrozí zde riziko, že žaloba nebude kvalitní a bude odmítnuta či zamítnuta. Dále se bude muset spotřebitel účastnit soudního jednání, výsledek bude pro něj nejistý a jistě ani po psychické stránce se nebude spotřebiteli dařit nejlépe, obzvláště pokud se bude jednat např. o seniora. V případě, že se spotřebitel rozhodne jít cestou uplatnění správněprávní odpovědnosti, bude těžké získat pro orgány státní správy dostatek důkazů, aby mi mohli uplatnit vůči podnikateli sankce. Nejlepší pozici má spotřebitel, když se rozhodne jít na Policii ČR a zde učinit oznámení o skutečnostech, které nasvědčují spáchání trestného činu (trestní oznámení) a více se již nestarat o tuto záležitost. Policie ČR si možná spotřebitele ještě jednou pozve k podání vysvětlení, ale dále je jich na orgánech činných v trestním řízení, aby sbíraly důkazy, prověřovali, popřípadě vyšetřovaly, podaly obžalobu a shledali podnikatele vinným ze spáchání trestného činu. V tomto spatřuji největší výhodu uplatnění trestněprávní odpovědnosti vůči podnikateli při protiprávním jednání, kterého se často dopouštějí na předváděcích akcích Živnostenský zákon Další z právních předpisů z oblasti veřejného práva, který se vztahuje na uzavírání smluv mimo obchodní prostory, je ŽZ. Zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání a 69

70 kontrolu nad jejich dodržováním. Mimo tuto úpravu obsahuje 18, který výrazně dopadá na podomní prodej a předváděcí akce. Zákon opravňuje obce, aby v přenesené působnosti vydávali tržní řád ve formě nařízení obce. Obec může v tomto nařízení stanovit, že prodej některých druhů zboží a poskytování služeb, které jsou nabízeny mimo provozovnu, je zakázán v celé obci nebo v její části. Fakticky tak jsou na cedule značící začátek obce přidělány doplňující informační tabule, které oznamují, že v souladu s tržním řádem obce, je v celé obci zakázán podomní prodej zboží a služeb. 183 Vydávání tržních řádů, které zakazují podomní prodej, bylo několikrát napadáno před soudy. Nejvyšší správní soud judikoval v rozsudku sp. zn. 7 A 77/ , že Právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod může být zákonem omezeno takovým omezením je i ustanovení 18 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, které zmocňuje obec k vydání tržního řádu formou obecně závazné vyhlášky, a umožňuje jí tak pro území jejího obvodu stanovit s přihlédnutím k místním podmínkám regulaci prodeje zboží. 184 Nevybočuje-li taková regulace z mezí zákonného zmocnění, nelze ji považovat za zásah do ústavně zaručeného práva podnikat. Podobný názor zaujal např. Ústavní soud, který zamítl návrh Krajského úřadu Karlovarského kraje. Ten se domáhal zrušení nařízení města Chebu o zákazu podomního a pochůzkového prodeje na celém území města. 185 Ač se ustanovení o možnosti úplného zákazu podomního prodeje může zdát schované v právním řádu na místě, kde by ho málokdo hledal, zastávám názor, že se jedná o jeden z nejúčinnějších prostředků ochrany, protože pokud není spotřebitel vystaven podomnímu prodeji a praktikám prodejců, nepotřebuje ani žádnou zvláštní ochranu. Novelizací zákona předpisem č. 309/2013Sb., byl ztížen živnostníkům návrat do stejného oboru. Osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění z důvodu porušování zvláštních předpisů (např. ZoOS) může požádat o udělení koncese nebo ohlásit ohlašovací živnost nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. 186 Novela více chrání spotřebitele před návratem prodejců, kteří porušují ustanovení zákonů poskytující spotřebitelům ochranu. Lhůta 3 roky by měla být natolik zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 184 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , sp. zn. 7 A 77/ In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 185 CHOCHOLOVÁ, Lucie. Souhrn významných legislativních událostí EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit ]. Dostupné z: 186 Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 70

71 dostačující, aby se v ní prodejce přeorientoval na jinou profesi, vybudoval si zázemí a dostatečně se propracoval na takovou pozici, že by již neměl potřebu vracet se k původní zakázané živnosti. 71

72 7. Srovnání s jinými evropskými zeměmi Většina evropských států stejně jako všechny sousední státy České republiky jsou členy Evropské unie, úprava smluv uzavíraných mimo obchodní prostory v těchto i dalších státech vychází ze stejné směrnice 2011/83/EU o ochraně spotřebitelů (dříve ze směrnice 85/577/EHS o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavíraných mimo provozovnu), proto bude velmi podobná Slovensko Slovenská právní úprava je vtělena do speciálního zákona č. 102/2014 Z.z. o ochrane spotrebiteľa pri predaji tovaru alebo poskytovaní služieb na základe zmluvy uzavretej na diaľku alebo zmluvy uzavretej mimo prevádzkových priestorov predávajúceho. Tento zákon se stal účinným a nahradil předchozí zákon č. 108/2000 Z.z. o ochrane spotrebiteľa pri podomovom predaji a zásielkovom predaji. Účelem zákona je zvýšení úrovně ochrany spotřebitele, odstranění nedostatků předešlé právní úpravy a transpozice směrnice o ochraně spotřebitelů. Zákon stanoví práva spotřebitelů a povinnosti prodávajících při prodeji zboží na základě smlouvy uzavřené mimo obchodní prostor prodávajícího, podmínky organizování předváděcích akcí a prodeje zboží nebo poskytování služeb na prodejních akcích Informační povinnost podnikatelů Nový zákon určuje podrobnější předsmluvní informační povinnost pro podnikatele vůči spotřebiteli. Prodávající musí informovat spotřebitele o hlavních vlastnostech zboží nebo charakteru služeb, celkové ceně včetně všech nákladů, o právu spotřebitele odstoupit od smlouvy včetně podmínek, lhůt a postupů na uplatňování tohoto práva a také poskytnout spotřebiteli formulář na odstoupení od smlouvy. Formulář je součástí zákona jako příloha číslo 3. Všechny tyto informace se musí k spotřebiteli dostat v listinné podobě (na jiném trvalém nosiči pouze se souhlasem spotřebitele) a stávají se neoddělitelnou součástí smlouvy. Změnit informace ve smlouvě je možné pouze s výslovným souhlasem obou stran. Důkazní břemeno ohledně splnění informační povinnosti leží na podnikateli (prodávajícím). Po uzavření smlouvy musí podnikatel vydat spotřebiteli v listinné podobě vyhotovení smlouvy 187 HULVA, op. cit., s SEMANČÍKOVÁ, Gabriela. Ochrana spotrebiteľa pri zmluvách uzatváraných na diaľku aleho mimo prevádzkových priestorov predávajúveho. JUDr. Gabriela Semančíková - Advokátska kancelária Bratislava [online] [cit ]. Dostupné z: 72

73 nebo potvrzení o jejím uzavření. Opět pouze se souhlasem spotřebitele lze vydat potvrzení a smlouvu na jiném trvalém nosiči Odstoupení od smlouvy Spotřebitel je oprávněn bez udání důvodů do 14 dní od převzetí zboží (v případě služeb od uzavření smlouvy) odstoupit od smlouvy. Pro spotřebitele se jedná o nejzásadnější novinku a posílení jeho práv, jelikož starý zákon umožňoval odstoupení pouze do 7 pracovních dní. V případě nesplnění informační povinnosti se lhůta prodlužuje na 12 měsíců a 14 dní. Lhůta má procesně-právní charakter a postačí, pokud bylo poslední den lhůty odstoupení od smlouvy odesláno prodávajícímu. Odstoupení lze učinit v písemné podobě, v podobě zápisu na jiném trvalém nosiči nebo prostřednictvím formuláře, který spotřebitel obdržel od podnikatele. Speciální je úprava u smluv uzavřeným ústně, v tomto případě stačí jakékoliv jednoznačně formulované prohlášení spotřebitele vyjadřující jeho vůli odstoupit od smlouvy. Pokud spotřebitel využije pro odstoupení webový formulář na internetových stránkách podnikatele, musí mu podnikatel ihned po přijetí tohoto oznámení poskytnout potvrzení na trvalém nosiči, že spotřebitelovo oznámení přijal. Odstoupením od smlouvy rovněž zanikají i všechny doplňkové smlouvy ex lege. 190 Po odstoupení od smlouvy musí prodávající bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 14 dní vrátit spotřebiteli všechny platby včetně nákladů a poplatků, které od něj inkasoval a to stejným způsobem, jakým je spotřebitel zaplatil. Pouze se souhlasem spotřebitele můžou být platby vráceny i jiným způsobem. V případě smlouvy o koupi zboží nemusí podnikatel vracet spotřebiteli peněžní prostředky, dokud mu spotřebitel nezašle zboží zpět nebo neprokáže, že zboží již odeslal. Na druhou stranu spotřebitel má povinnost vrátit podnikateli zboží nejpozději do 14 dnů, lhůta je zachována, pokud zboží poslední den lhůty odešle. Pokud spotřebitel zakoupil zboží během předváděcí akce, nemusí vracet zboží dřív, než mu podnikatel vrátí zaplacenou cenu nebo přinejmenším zálohu GABRIŽ, Marián. Legal News - Zákon o ochrane spotrebiteľa pri predaji tovaru alebo poskytovaní služieb na základe zmluvy uzavretej na diaľku alebo zmluvy uzavretej mimo prevádzkových priestorov predávajúceho. Krivak & Co. [online] [cit ]. Dostupné z: 190 Tamtéž. 191 SEMANČÍKOVÁ, Gabriela. Ochrana spotrebiteľa pri zmluvách uzatváraných na diaľku aleho mimo prevádzkových priestorov predávajúveho. JUDr. Gabriela Semančíková - Advokátska kancelária Bratislava [online] [cit ]. Dostupné z: 73

74 7.1.3 Předváděcí akce v SR Slovenský zákonodárce také výslovně pamatoval na úpravu předváděcích (prodejních) akcí. Těmi rozumí akci určenou pro omezený počet spotřebitelů, organizovanou na základě pozvánky nebo jiného oznámení adresovaného spotřebiteli, jejímž předmětem je zejména prezentace, nabídka a prodej zboží nebo poskytování služeb a během které nebo nejpozději do 15 pracovních dní dochází k uzavření smlouvy se spotřebitelem. Dvacet dní před konáním předváděcí akce musí její organizátor písemně oznámit konání této akce Ústřednímu inspektorátu slovenské obchodní inspekci a Slovenské obchodní inspekci. Pokud jsou splněny všechny náležitosti oznámení, zveřejní jeho úplné znění ústřední inspektorát na svoji webové stránce. Na předváděcí akce se nemůže nabízet, předvádět a prodávat jiné zboží a služby než, které byly řádně a včas oznámeny inspekci. Cena za toto zboží a služby nesmí být vyšší, než ta, která byla oznámena inspekci. Zákon stanoví sankci v podobě nevzniknutí smlouvy, pokud organizátor akci předem řádně neoznámí; pokud není oznámení ze zákonných důvodů zveřejněno na webových stránkách; pokud je akce uskutečněná v rozporu s oznámením, anebo pokud jsou na akci nabízeny služby a zboží, které nebyly uvedeny v oznámení. Tato sankce se jeví více účinná než hrozba pokuty a to z toho důvodu, že pokuta s velkou pravděpodobností nebude udělována v nejvyšší možné míře, zatímco smlouvy nevzniknou automaticky ze zákona. 192 Podnikatel nemůže od spotřebitele během předváděcí akce a před uplynutím lhůty na odstoupení požadovat ani přijmout cenu za zboží a služby, zálohy ani poplatky. Zákon reaguje i na situaci, kdy se prodávající během výletních předváděcích snaží vydírat spotřebitele tím, že pokud si neobjedná zboží nebo službu, nebude přepraven zpět do místa odjezdu. Tuto taktiku využívají prodejci často vůči seniorům, kteří by se jen těžko dostávali z místa, které neznají zpět domů. Mnohonásobně horší je tento jev u výletní akce do zahraničí, odkud by se spotřebitel vracel sám jen těžko, ne-li vůbec. Proto zákon výslovně stanoví, že pokud byli spotřebitelé dopraveni na místo konání akce v rámci této akce, musí být dopraveni po předváděcí akci i zpět SLOVENSKÁ REPUBLIKA. 11 zákona č. 102/2014 Z. z., Zákon o ochrane spotrebiteľa pri predaji tovaru alebo poskytovaní služieb na základe zmluvy uzavretej na diaľku alebo zmluvy uzavretej mimo prevádzkových priestorov predávajúceho a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Zákony pre ľudí.sk [online] [cit ]. Dostupné z: 193 SEMANČÍKOVÁ, Gabriela. Ochrana spotrebiteľa pri zmluvách uzatváraných na diaľku aleho mimo prevádzkových priestorov predávajúveho. JUDr. Gabriela Semančíková - Advokátska kancelária Bratislava [online] [cit ]. Dostupné z: 74

75 Dle mého mínění poskytuje úprava smluv uzavíraných mimo obchodní prostory na Slovensku spotřebiteli mnohem větší ochranu než v České republice. Už jen sama skutečnost, že je vyčleněna do samostatného zákona, dává spotřebiteli větší šanci lépe se obeznámit s tímto kodexem. Spotřebitelé si lépe vštěpí do podvědomí jeden zákon, který se na tuto problematiku vztahuje a poté jsou i sami lépe schopni se s tímto zákonem seznámit a najít si v nim jejich práva a povinnosti. Na rozdíl od české právní úpravy, která je vkloubena do zákona čítajícího více než paragrafů, kde spotřebitel sám jen těžko najde příslušná ustanovení, s tím, že často ani netuší, v kterém zákonu má hledat, natož aby věděl aspoň zhruba, kde najít příslušná ustanovení. Slovenský zákon také obsahuje ustanovení týkajícím předváděcích akcí, na rozdíl od české právní úpravy, kde jsou tato ustanovení umístěna v zákoně o ochraně spotřebitele. V čem dále spatřuji lepší ochranu spotřebitele než v České republice, je skutečnost, že smlouva vůbec nevznikne v případě nedodržení povinností organizátory předváděcích akcí, včetně delší lhůty mezi oznámení konání předváděcí akce a jejím konáním. Stejně tak povinnost organizátora akce nebo prodávajícího dopravit spotřebitele zpět domů z předváděcí akce není v ČR výslovně kodifikována, což jistě nepomáhá spotřebiteli v takovéto situaci. 7.2 Rakousko Smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory jsou ve Spolkové republice Rakousko upraveny v samostatném zákoně č. 140/1979 Konzumentenschutzgesetz (zákon na ochranu spotřebitele). 194 Spotřebitel může odstoupit od smlouvy během lhůty 14 dní. Lhůta začíná běžet od předání listiny, která obsahuje alespoň název a adresu provozovatele, umožňující identifikaci detailů smlouvy a oznámení o právu na odstoupení od smlouvy, lhůty a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, pro spotřebitele, ne však dříve, než při uzavření smlouvy. V případě smluv o prodeji zboží začíná lhůta dnem, kdy spotřebitel získá zboží do fyzického držení. Pokud není spotřebitel o těchto skutečnostech informován, činí lhůta 12 měsíců a 14 dní. Právo na odstoupení od smlouvy se nevztahuje na smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory, u kterých hodnota plnění nepřesahuje V případě rakouských spotřebitelů (kde reálné mzdy jsou i více než dvojnásobné oproti ČR) 194 HULVA, op. cit., s REPUBLIKA RAKOUSKO. Bundesgesetz Nr. 140/1979 Konzumentenschutzgesetz. Bundeskanzleramt Österreich. [online] [cit ]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/geltendefassung.wxe?abfrage=bundesnormen&gesetzesnummer=

76 bych v tomto omezení však neviděl tak velký problém, kdyby toto vyjmutí platilo i v České republice Německo Dne 14. června 2013 schválil německý spolkový parlament zákon, kterým se provádí směrnice o právech spotřebitelů a, kterým se mění zákon upravující zprostředkování bytů (Gesetz zur Umsetzung der Verbraucherrechterichtlinie und zur Änderung des Gesetzes zur Regelung der Wohnungsvermittlung). Zákon vstoupil v platnost 13. června 2014 a pozměňuje mimo jiné ustanovení 312 a násl. německého občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch), které se týká smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Právo odstoupit od smlouvy může spotřebitel využít do 14 dnů od uzavření smlouvy. Lhůta se opět prodlužuje o 12 měsíců, pokud podnikatel vůči spotřebiteli nedostojí své informační povinnosti a neinformuje jej o jeho právu na odstoupení. Po odstoupení od smlouvy si musí spotřebitel vrátit podnikateli do 14 dnů všechno zboží. Ve stejné lhůtě musí podnikatel zaslat spotřebiteli všechny platby, které od něj obdržel LUTZ, Holger,WNDLER, Julia. New Consumer Protection Law s in Germany: Information Technology, Germany. Baker & McKenzie [online] [cit ]. Dostupné z: 575e64954f23/Presentation/PublicationAttachment/fbc33c15-db3a-4f8b-967e- 90cc8e1c9a29/ALGermanyConsumerProtectionJuly2013_EN.pdf 76

77 8. Předváděcí akce v praxi V následující kapitole se pokusím přiblížit, jak probíhají předváděcí akce v České republice, jakých obchodních praktik se dopuštění prodejci vůči spotřebitelům. Následně vyhodnotím výsledky kvantitativního průzkumu a zmíním vlastní zkušenosti s předváděcími akcemi. 8.1 Praktiky podnikatelů během předváděcích akcí Během předváděcích akcí konaných v České republice se spotřebitelé často ze strany prodejců setkávají s neprofesionálním a protiprávním chováním. Prodejci (podnikatelé) se dopouštějí nekalých obchodník praktik obzvláště na nejzranitelnější skupině spotřebitelů seniorech. Nejčastější nekalé obchodní praktiky budou rozebrány v následujících odstavcích Agresivní obchodní praktiky na předváděcích akcích Prodejci zavírají sály nebo místnosti, kde se akce uskutečňují a nedovolují je spotřebitelům opustit, dokud s nimi neuzavřou smlouvu, mnohdy nepustí spotřebitele ani na toaletu. Tvrdí spotřebitelům, že se momentálně nachází v takové tíživé situaci, že pokud s nimi spotřebitel neuzavře smlouvu, hrozí pro ně fatální následky. Těmi jsou výpověď ze zaměstnání, v případě, že jsou podnikatelé, konec jejich podnikání nebo je ohrožena jejich existence jako člověka celkově (nedostatek finančních prostředků na základní potraviny, bydlení atd.). Mnohdy dochází k situaci, kdy prodejce vytváří v spotřebitelích klamný dojem, že vyhrál popřípadě, že když splní nějakou podmínku nebo učiní nějaké jednání, tak vyhraje. Ve skutečnosti se však o žádnou výhru nejedná anebo musí spotřebitel pro získání této výhry vynaložit další finanční prostředky nebo jiné výdaje. V praxi se jedná o následující případ. Prodejce oznámí, že jejich společnost letos slaví kulaté výročí od jejího založení a proto se rozhodla rozdělit spotřebitelům výhry a hodnotné ceny. Spotřebitelé si vylosují lístečky, setřou stírací losy, z kterých se dozví, že vyhráli několik desítek tisíc korun. Problém však nastává, když si chce spotřebitel výhru vyzvednout. Výhru lze pouze započíst do ceny zboží nebo služby, které jsou na akci prezentovány nebo prodávány. Výše uvedené jednání vůči 77

78 spotřebitelům zcela jasně naplňuje znaky zakázaných agresivních obchodních praktik uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně spotřebitele Klamavé obchodní praktiky na předváděcích akcích Prodejci na předváděcích akcích užívají vůči spotřebitelům také mnoho klamavých obchodních praktik, jenž vyjmenovává zákon o ochraně spotřebitele ve své příloze č. 1. Nabízejí spotřebitelům ke koupi zboží a služby za určitou cenu s tím, že tato cena platí pouze nyní na předváděcí akci a poté již zboží a služby nebude možné za stejnou cenu zakoupit, nýbrž za cenu výrazně vyšší. Nepravdivě sdělují spotřebitelům, že zboží či služby je možné koupit pouze na předváděcí akci s cílem přimět spotřebitele k okamžitému uzavření smlouvy, tak aby neměl čas více a v klidu zvážit uzavření smlouvy. V praxi to vypadá tak, že předváděcí akce je prezentována pouze jako propagační a předváděcí akce bez možnosti nákupu předváděného zboží či služeb. Posléze prodejce oznámí, že na základě sdělení majitele společnosti nebo v rámci oslav kulatého výročí založení společnosti je možné pouze dnes a pouze na této předváděcí akci zakoupit zboží či služby. Tato situace se však opakuje na většině dalších předváděcích akcí, tudíž není pravdou, že jen jedna určitá akce je jedinečná, speciální a prominentní. Dále prodejci uvádí nepravdivé údaje o riziku, které hrozí pro osobní bezpečnost spotřebitele a jeho rodiny, pokud si nezakoupí jeho zboží nebo nevyužije jeho služby. Prakticky se jedná o situace, kdy prodejce např. nabízí anti-alergenní deky vyrobené ze speciálních materiálů a v případě, že je spotřebitel nezakoupí pro sebe a pro své blízké rodinné příbuzné a nebude pod nimi spávat, bude trpět nejrůznějšími alergiemi a dýchacími problémy, které se budou nadále zhoršovat. Prodejci také nepravdivě prohlašují, že jimi nabízené zboží nebo služba může vyléčit zdravotní postižení, nemoc nebo zdravotní poruchu. Prakticky jde o případ, kdy jsou nabízeny léčebné, protonové, infračervené a UV lampy, které pomohou vyléčit revma a další zdravotní potíže, i když ve skutečnosti to není reálné. Velice náchylní na podlehnutí dvěma výše zmíněným praktikám jsou zejména seniorky, které zboží zakoupí pro svoje potomky. 198 Prodejci také nabízí zboží a služby prostřednictvím soutěže o ceny, s tím, že ceny poté nejsou uděleny, neodpovídají původní nabídce nebo není udělena odpovídající náhrada. Fakticky je nabízeno zboží, které může spotřebitel vyhrát. Pokud spotřebitel např. vyhraje sadu hrnců o 197 Šmejdi [dokumentární film]. Scénář a režie Silvie DYMÁKOVÁ. ČR, Dostupné z: 198 Šmejdi [dokumentární film]. Scénář a režie Silvie DYMÁKOVÁ. ČR, Dostupné z: 78

79 10 kusech, musí za něj i přesto zaplatit nemalý obnos nebo zakoupit jiné indukční plotýnka na pečení, bez které hrnce nebudou fungovat. Pokud se rozhodne nezaplatit žádný finanční obnos, získá maximálně malou pánev horší kvality. Nezřídka kdy dochází se strany prodejců k nevhodnému chování, co se etické roviny týče. Prodejci se stylizují do role autority, kterou musí spotřebitelé poslouchat. Díky věkové skladbě na předváděcích akcí, kde v drtivé většině převládají senioři, vystupují prodejci v dominantním postavení a spotřebitelé je téměř na slovo poslouchají, přikyvují jim a neodváží se projevit nesouhlasný názor s prodejce. V horších případech na spotřebitele křičí, uráží je, mluví s nimi sprostě, vyvíjejí na ně psychický a dokonce i fyzický nátlak. Známe jsou i situace, kdy prodejci fyzicky napadnou spotřebitele nebo dokonce kontrolora ČOI Vracení darů z předváděcí akce Prodejci nabízejí a slibují spotřebitelům nejrůznější dary, ať už za samotnou účast na akci nebo jako odměnu při zakoupení zboží nebo služeb. Problém nastává, pokud se spotřebitel rozhodne uplatnit svoje právo na odstoupení od smlouvy. V tomto případě již prodejci požadují vrácení dárků nazpět. V praxi to prodejci vyřešili včleněním následujících ustanovení do smlouvy. Kupující a prodávající si tímto výslovně ujednávají, že jsou-li se zbožím poskytovány dárky, je darovací smlouva mezi prodávajícím a kupujícím uzavřena s podmínkou, že dojde-li k využití práva kupujícího odstoupit od této smlouvy, darovací smlouva pozbývá účinnosti odstoupením od této smlouvy a kupující je povinen spolu s vráceným zbožím vrátit i poskytnuté dárky. 200 Ustanovení NOZ však umožňuje spotřebiteli odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory bez jakékoliv sankce. Právě výše zmíněné ujednán í mezi spotřebitelem a prodejcem shledávám jako protiprávní a v přímém rozporu se zněním NOZ, který garantuje odstoupení od smlouvy bez jakékoliv sankce. 199 LUBAS, Miloslav. Prodejce z předváděcích akcí dostal za napadení inspektora podmínku. Idnes.cz [online]. MAFRA a.s., 2012 [cit ]. Dostupné z: 200 HOUT, Martin. K povinnosti spotřebitele vrátit dárky z předváděcí akce. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit ]. Dostupné z: 79

80 8.2 Zkušenosti spotřebitelů s předváděcími akcemi a smlouvami uzavřenými mimo obchodní prostory Pro zjištění zkušeností spotřebitelů se smlouvami uzavřenými mimo obchodní prostory a předváděcími akcemi 201 a pro nalezení jejich názoru na tyto akce jsem provedl výzkum formou dotazníku umístěného na webových stránkách. Sběr dat probíhal v období od do Respondenti - spotřebitelé Výzkumu se zúčastnilo 156 spotřebitelů (respondentů) 202 všech věkových kategorií z téměř všech krajů v ČR (vyjma Karlovarského kraje). Téměř 60 % spotřebitelů bydlí v Jihomoravském kraji, necelých 10 % v Hlavním městě Praze, obyvatelé zbylých krajů tvoří kolem 3 % pro každý kraj. Spotřebitelé s vysokoškolským vzděláním tvořili 46 % dotázaných, středoškolsky vzdělaní téměř 38 %, vyučených a respondentů s vyšším odborným vzděláním tvořili shodně 7 % a necelé 2 % spotřebitelů mělo základní vzdělání. Přestože věková skladba spotřebitelů byla široká, drtivou většinu tvořili spotřebitelé mezi lety (73 %), následovaní skupinou v nejproduktivnějším věku let (téměř 13 %), spotřebiteli ve věku let (skoro 6, 5%). Seniorů v výzkumu byly necelé 3 %. Poměr mužů k ženám činil 40 % ku 60 % Vyhodnocení výzkumu Úvodní otázka směřovala k zjištění, zda se spotřebitelé nebo někdo z jejich blízkých někdy setkal se smlouvami uzavíranými mimo obchodní prostory (předváděcími akcemi, podomní a pouličním prodejem). 18 % spotřebitelů nikdy do kontaktu s těmito smlouvami nepřišla, naopak 37 % se s takovými smlouvami setkalo osobně, v 30 % případů se s těmi smlouvami setkal někdo z blízkých členů spotřebitelovi rodiny a v 15 % se smlouvami setkal jak spotřebitel, tak i jeho blízcí. Vyjma těch, kteří osobně ani nikdo z jejich blízkých nedošli do kontaktu se smlouvami uzavřenými mimo obchodní prostory, se téměř 21 % spotřebitelů setkalo s předváděcími akcemi, podomním prodejem i s pouličním prodejem. 20 % 201 Dotazník jsem nemohl vztáhnout pouze na předváděcí akce, jelikož jsem předpokládal, že ne každý se s těmito akce setkal a z toho důvodu by poté počet respondentů odpovídající na další otázky razantně klesl, což se také potvrdilo. 202 Nejedná se nijak závratné číslo, ale vzhledem k mým možnostem a ve světle praxe, kdy renomované agentury provádějící průzkum veřejného mínění si dovolí tvrdit, že s počtem respondentů kolem 800 objektivně zjistily volební preference v ČR, shledávám téměř ¼ tohoto počtu dostatečnou pro zjištění veřejného mínění na problematiku předváděcích akcí a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory. Skutečnost, že není dosaženo 100 % při sečtení všech údajů je způsobena tím, že procenta jsou zaokrouhlována jak směrem dolů, tak nahoru. 203 NAVRÁTIL, Michal. Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory - předváděcí akce (výsledky průzkumu), Dostupné z: 80

81 respondentů se setkalo pouze s podomním prodejem, 15, 5 % pouze s pouličním prodejem a 12, 5 % pouze s předváděcími akcemi. Zbylí respondenti se potkali s dvěma výše uvedenými způsoby uzavírání smluv mimo obchodní prostory. Další z otázek se zaměřila na předsmluvní informační povinnost vůči spotřebitelům během smluv u smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Vyjma 42 % dotázaných, kteří až k uzavírání smlouvy nedošli, nedostát v téměř třetině případů prodávající své povinnosti poučit spotřebitele o jeho právu na odstoupení od smlouvy. 8, 5 % dotázaných poučil alespoň písemně ve smlouvě, 3 % informoval alespoň ústně o této možnosti, 3 % se dostálo poučení jak ve smlouvě, tak osobně ústně od prodejce a 11, 5 % nebylo schopno si vzpomenout. Téměř čtvrtina spotřebitelů, co smlouvu uzavřela, od ní následně během lhůty pro odstoupení odstoupila. Z nich většina z toho důvodu, že neměli možnost v klidu posoudit nabídku. Zhruba třetina spotřebitelů byla během uzavírání smlouvy díky obratnému počínání prodejce tak zmatená, že ani nevěděli, co podepisují. Další mnohem menší skupina spotřebitelů si sama poté našla výhodnější nabídku a zanedbatelné množství odstoupilo od smlouvy z jiného blíže nespecifikovaného důvodu. Spotřebitelé byli tázáni, zda v rozmezí jednoho až dvou posledních let zaznamenali zvýšený zájem médií o předváděcí akce a další smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory. Téměř 85 % ze všech 156 respondentů odpovědělo kladně. Téměř 52 % všech dotazovaných spotřebitelů se domnívá, že český právní řád nedostatečně chrání spotřebitele na předváděcích akcích a při uzavírání dalších smluv mimo obchodní prostory. Více než třetina považuje ochranu z globálního hlediska za dostatečnou, avšak zranitelné skupiny jako jsou senioři, by měli být více chránění, 12 % spotřebitelů, je se současnou mírou ochrany spokojená. Ti spotřebitelé, kteří shledávají v ochraně nějaké nedostatky, se vyslovili pro následující nápravná řešení: Drtivá většina 78 % by uvítalo změny v legislativě a posílení pravomocí kontrolních orgánů (ČOI) a včetně navýšení jejich počtu. Desetina se vyslovila pro navýšení počtu kontrolorů ČOI a posílení jejich pravomocí a 8 % spotřebitelů pouze pro změny v legislativě. Objevily se zde i návrh na celoplošný zákaz předváděcích akcí a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory, včetně likvidačních trestů (zřejmě z ekonomického hlediska pro společnosti) za porušení tohoto zákazu a návrhy na lepší informovanost spotřebitelů. Jedna z posledních otázek se týkala tržních řádů obcí, které zakazují podomní prodej zboží a služeb. 81

82 Více jak třetina odpověděla, že obec, ve které bydlí, k tomuto opatření přistoupila, naopak téměř čtvrtina ne a zbytek respondentů odpověď na dotaz nevědělo. 204 Z výzkumu vyplývá, že spotřebitelské veřejné mínění zastává názor, že právní řád nedostatečně ochraňuje spotřebitele během předváděcích akcí a během uzavírání smluv mimo obchodní prostory. Spotřebitelé se domnívají, že by český zákonodárce měl přistoupit ke změně legislativy, posílit pravomoci kontrolních orgánů a jejich počet kontrolorů. Někteří dokonce požadují nejrazantnější řešení v podobě úplného celoplošného zákazu předváděcích akcí a smluv uzavřených mimo obchodní prostory. 8.3 Vlastní zkušenosti s předváděcími akcemi Osobně jsem se účastnil výletní předváděcí akce společnosti Beck. Jednalo se o výlet do Prahy pořádaný cestovní kanceláří Beck reisen s následnou prezentací výrobků zabezpečovanou (společností Beck Internation s.r.o. nebo BECK CZECH, s.r.o.). Na pozvánce bylo uvedeno, že se jedná o dvoudenní poznávací výlet do Prahy. Skutečnost byla taková, že druhý den hned od rána probíhala předváděcí akce v sále kulturního domu v nejmenované obci několik desítek km za Prahou a prohlídka pamětihodností už druhý den neproběhla. Účastníci předváděcí akce byli v drtivé většině lidé těsně před důchodovým věkem nebo senioři. Byl zde pouze jeden manželský pár v produktivním věku a já s doprovodem jako nejmladší účastníci. Pozvánka, na základě které jsem si objednal účast na výletu, nebyla určena pro mě, nýbrž pro mé prarodiče. Jediný mladší manželský pár byl usazen, co nejblíže k prodejcům, často s nimi komunikoval a vychvaloval velkou řádku produktů zakoupených od společnosti Beck. Pár vzbuzoval dojem, že spolupracují s firmou, a že se jedná o volavku. Domnívám se, že věková skladba účastníků nebyla náhodná a prodejci zcela úmyslně zacílili pozvánky na seniory, jelikož se jedná o velice zranitelnou skupinu, která není již tak ostražitá jako mladší spotřebitelé a snáze tak podlehnou nátlaku a nekalým obchodním praktikám prodejců. Předváděcí akce byla prezentována, jako promoakce s ukázkou zdravého vaření na indukci v sadě speciálního nádobí. Zboží nemělo být na akci nabízeno ani prodáváno. 204 Přesná data ohledně odstoupení od smlouvy jsou zkreslená, jelikož na otázku odpovídali i spotřebitelé, kteří smlouvu nakonec neuzavřeli. 82

83 Nicméně nakonec prodejci oznámili, že v rámci oslav výročí založení společnosti bude probíhat losování, kde je možné vyhrát hodnotné ceny včetně předváděného zboží. Po losování většina účastníku vyhrála poukaz v hodnotě několika desítek tisíc Kč a jiné zboží, které bylo prezentováno na předváděcí akci (deky z ovčí vlny, léčebné lampy, indukční desku na vaření, doplňky stravy s proklamovanými příznivými účinky na zdraví spotřebitelů). Poukazy na finanční obnosy však nešly vybrat v hotovosti, nýbrž šly uplatnit pouze jako sleva na za prezentované zboží (sadu nádobí). Cena za zboží v uváděné hodnotě Kč se po uplatnění slev dostala na Kč či Kč. O přiměřenosti ceny nabízeného zboží i po započtené slevy, stejně jako o kvalitě zpracování zboží šlo s úspěchem pochybovat. Po delší době čekání, kdy si prodejci zvali každého spotřebitele individuálně k sobě, se nakonec všichni spotřebitelé vraceli ke stolům s uzavřenou smlouvou na alespoň nějaké zboží. Já s doprovodem jsme zůstali jedinými spotřebiteli, kteří neuzavřeli žádnou smlouvu. I po sdělení, že jsme studenti a nemůžeme si dovolit koupi produktů, se nás prodejci pokoušeli přesvědčit, že lze uzavřít spotřebitelský úvěr a zboží si prostřednictvím tohoto úvěru zakoupit případně koupit zboží na splátky. Celkové tržby prodejců na původně pouze předváděcí akce dosahovali částky v řádech statisíců Kč. Zda se poté někteří spotřebič rozhodli využít svého práva a odstoupit od smlouvy jsem se již nedozvěděl. 83

84 9. Úvahy o změně legislativy de lege ferenda Účinností směrnice o ochraně spotřebitelů, která je založena na principu úplné harmonizace se výrazně omezují možnosti zákonodárce, jak ještě lépe upravit problematiku smluv uzavřených mimo obchodní prostory včetně předváděcích akcí. Úprava této problematiky se nemůže odchýlit od standardu obsaženého ve směrnici ani ve prospěch spotřebitele. Nicméně i přes tato omezení a přes posílení ochrany spotřebitele s příchodem NOZ lze přistoupit k takovým legislativním změnám, které přispějí k ochraně spotřebitele při uzavírání smluv mimo obchodní prostory a během předváděcích akcí a které budou v souladu s komunitárním právem. NOZ je nový komplexní kodex o paragrafech a jako takový se jistě nevyhne novelizacím, již teď se vážně debatuje o první novelizaci zákoníku. Další novelizace budou pramenit z nutnosti transpozice mnoha unijních právních předpisů. Přikláněl bych se spíše k řešení použitému na Slovensku a v Rakousku v podobě samostatného kodexu. Ustanovení o spotřebitelských smlouvách (nejen uzavřených mimo obchodní prostory) by se buď přesunulo do zákona o ochraně spotřebitele k ustanovením regulující povinnosti v souvislosti s pořádáním předváděcích akcí nebo by byl vytvořen zcela nový kodex podle slovenského vzoru, kde by byla obsažena jak ustanovení vztahující se k předváděcím akcím, tak ke spotřebitelským smlouvám. Spotřebitelé by si tento kodex lépe vštěpili do mysli a na rozdíl od obsáhlého NOZ by se v něm mohli lépe orientovat. Navrhoval bych zvýšit dobu, kterou by má ČOI před konáním předváděcí akce k tomu, aby se mohla náležitě připravit na případnou kontrolu této akce. Podle slovenského vzoru bych zdvojnásobil dosavadních 10 pracovních dnů na 20. Tím by musel prodejce nebo organizátor předváděcí akce nejméně 20 dnů před konáním této akce učinit vůči ČOI náležité oznámení o této akci. Dalším legislativním počinem by měla být opět podle slovenského vzoru právní fikce stanovící, že pokud prodávající nebo organizátor na předváděcí akce řádně a včas neučiní oznámení ČOI, smlouvy uzavřené na těchto akcích nevzniknout vůbec. V případě, že by se tohle řešení nebylo zvoleno preferoval bych zvýšení stávající maximální výše pokut z Kč na dvojnásobek, s tím, že by byla stanovena minimální hodnota pokuty s částkou Kč. Během předváděcích akcí jsou uzavírány smlouvy v částkách dosahujících desetitisíce až statisíce Kč. Pro pořadatele či prodejce tudíž nebude tak velký problém uvedenou pokutu zaplatit. Pokud by se prohřešek opakoval, nebránil bych se i udělování likvidačních pokut. 84

85 Lepšímu a efektivnějšímu postihování neetického, hrubého, agresivního a urážlivého chování prodejců na předváděcích akcích by prospělo přidání výše uvedeného chování do výčtu nekalých obchodních praktik. Výše pokuty za porušení zákazu nekalých obchodních praktik by se měla také zdvojnásobit, opět by si prodejce své jednání více promyslel s vědomím, že mu hrozí pokuta Kč. Za zvážení by určitě stálo i opatření nejrazantnější, a sice úplný bezvýjimečný zákaz předváděcích akcí. Proti sobě stojí na straně jedné, mladí, schopní, pracovití a odhodlaní prodejci. Na straně druhé většinou senioři, kteří celý život pracovali, aby teď na sklonku života přišli o celoživotní úspory jenom proto, že již nejsou tak obezřetní, aby se vyhnuli uzavření pro ně nevýhodné smlouvy. Je potřeba položit si otázku, zda je v zájmu společnosti, aby takové akce byly povoleny a kapitál skrze tyto smlouvy proudil. Takovýto prodejce si práci vždy najde, senior však finanční prostředky již nevydělá. Proč tedy odsávat finanční prostředky od seniorů. Zboží a služby nabízené na předváděcích si spotřebitel může vyhledat v provozovně, na internetu, na tržišti kdekoliv. Potřeba předváděcích akcí je tudíž mizivá. V úvahu by přicházelo i úplný zákaz všech smluv uzavíraných mimo obchodní prostory, důvod je téměř totožný jak u předváděcích akcí. Zde by se však mohla povolit výjimka pro zboží a služeb s hodnotou do pěti set Kč. Odstupování od smluv uzavřených mimo obchodní prostory činí spotřebitelům často nemalé potíže. Z výzkumu také vyplynulo, že podnikatelé často nedostatečně informují spotřebitele o jejich možnosti odstoupit od smluv uzavíraných mimo obchodní prostory. Proto by spotřebitelům výrazně usnadnilo situaci zavedení ustanovení o právní fikci, které by v případě nedodržení informační povinnosti způsobilo neplatnost těchto smluv ex tunc. V tomto případě a také při úplném plošném zákazu předváděcích akcí a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory se však obávám, že uskutečnění těchto změn by bylo právě z důvodů uplatňování principů úplné harmonizace v komunitárním právu velmi obtížné. 85

86 Závěr Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory jsou nedílnou součástí života nás všech. Spotřebitelé se s nimi setkávají téměř denně během cesty do práce v podobě pouličního prodeje, kdy jim jsou nabízeny zboží a služby, doma, kde je navštíví podomní prodejce s nabídkou nejrůznějších výrobků (především úklidových přístrojů). Zřejmě nejznámějším typem smluv uzavíraných mimo obchodní prostory jsou předváděcí akce, které se staly fenoménem poslední doby. Prodejci na tyto akce záměrně zvou seniory, kteří jako velmi zranitelní spotřebitelé podléhají jejich nátlaku a uzavírají s prodejci nevýhodné smlouvy. Cílem mé práce bylo zjistit, zda se po účinnosti NOZ změnila právní úprava smluv uzavíraných mimo obchodní prostory oproti době, kdy byl v účinnosti OZ. Konkrétně jsem zamýšlel odhalit, zda se posílila a popřípadě jak ochrana spotřebitele jakožto slabší strany právního vztahu při uzavírání smluv mimo obchodní prostory a při předváděcích akcích a to jak v NOZ, tak globálně skrz celý právní řád České republiky. Sekundárním cílem bylo zjistit, zda slovenská právní úprava smluv uzavíraných mimo obchodní prostory a předváděcích akcí neposkytuje spotřebiteli větší míru ochrany než naše úprava. Nová úprava v podobě NOZ skutečně přispěla k vyšší míře ochrany spotřebitele při uzavírání smluv mimo obchodní prostory. Úprava je mnohem obsáhlejší a podrobnější, dobře to lze pozorovat např. na předsmluvní informační povinnosti podnikatele. Také došlo k výslovnému zařazení výletních předváděcích akcí a situací, kdy je spotřebitel vlákán do provozovny, mezi smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Podrobnější a obsáhlejší úprava přispěje k větší právní jistotě u spotřebitelů i podnikatelů a předejde celé řadě sporů. Zásadní změnu přišla se změnou charakteru čtrnáctidenní lhůty pro odstoupení od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory. Nově se jedná o procesně-právní lhůtu, která je zachována v případě odeslání odstoupení v poslední den lhůty. Fakticky se tím prodloužila spotřebiteli doba, během které má možnost posoudit uzavřenou smlouvu a zvážit možnost odstoupení. Stejně tak došlo k vyhnutí se situace, kdy obchodník činí obstrukce s převzetím jeho odstoupení od smlouvy, aby spotřebitel nedodržel hmotně-právní lhůtu k dojití odstoupení. NOZ výslovně reguluje tzv. doplňkové smlouvy, konkrétně smlouvy u úvěru nebo zápůjčce, když stanoví, že odstoupením od smlouvy tyto smlouvy zanikají ex lege. Toto ustanovení se sice nepoužije vždy, např. pokud se od něj strany v doplňkových smlouvách 86

87 neodchýlí nebo jej nevyloučí. Nicméně oproti stavu v OZ, kdy toto nebylo regulováno vůbec, se jedná o posun k lepší ochraně spotřebitelů. Velkým přínosem se stala také skutečnost, že zákonodárce netransponoval ze směrnice možnost vyloučení úpravy o smlouvách uzavřených mimo obchodní prostory, u nichž hodnota plnění ze strany podnikatele nepřesahuje ekvivalent částky 50. Zákonodárce správně posoudil, že daná částka představuje v naší zemi pro běžného spotřebitele nemalé finanční prostředky, a vyloučení působnosti zákona u těchto smluv by poskytlo široké pole působnosti pro podnikatele s nečestnými úmysly. Velmi prospěšnými se jeví novinky v zákoně o ochraně spotřebitele, kde přibyla ustanovení stanovící nové požadavky pro prodejce a organizátory předváděcích akcí. Povinnosti učinit oznámení o náležité kvalitě a požadavcích před konáním předváděcí akce poskytnou kontrolorům ČOI možnost lepší přípravy v souvislosti s kontrolou těchto akcí a zároveň budou mít větší přehled o akcích konaných na území ČR. Stejně tak výše pokut za nedodržení těchto povinností má potenciál odradit prodejce a organizátory od nežádoucího a protiprávního chování. Sekundární cíl práce byl také naplněn. Bylo zjištěno, že slovenská právní úprava skutečně poskytuje spotřebiteli větší míru ochrany v těchto situacích i přes to, že by podle práva EU měla dosahovat stejných kvalit. Samostatný zákon o 19 paragrafech je pro spotřebitele mnohem přehlednější a lépe zapamatovatelný. Stejně tak instituty zneplatnění smlouvy v případě nedodržení informační povinnosti před konáním předváděcí smlouvy se jeví lepší než udělování pokut, které zcela jistě nebudou dosahovat nejvyšších hodnot. Za použití metody analýzy jsem rozebral jednotlivé definiční znaky smluv uzavíraných mimo obchodní prostory, proces uplatňování práva na odstoupení od smlouvy, informační povinnosti podnikatelů vůči spotřebitelům. Díky metodě komparace jsem porovnal úpravu před nabytím účinnosti NOZ a po na nabytí účinnosti tohoto kodexu a zjistil, v čem se právní úprava zlepšila. Tato metoda také přispěla k zjištění, že slovenská právní úprava v podobě samostatného zákona poskytuje pro spotřebitele větší ochranu a komfort. K zjištění veřejného mínění ohledně smluv uzavíraných mimo obchodní prostory a předváděcích akcí mi pomohla metoda kvantitativního výzkumu, na základě které jsem se dozvěděl, že spotřebitelé nejsou spokojeni s mírou ochrany, kterou jim český právní řád nabízí za těchto situací. Na závěr jsem navrhl možné změny v legislativě de lege ferenda. Jsem si však vědom, že ne všechny změny jsou reálné. A to z důvodů dodržování principu úplné harmonizace obsaženému ve směrnici o právech spotřebitelů, kvůli kterému není možné přijmout úpravu 87

88 odlišnou od standardu obsaženém ve směrnici, byť by se jednalo o úpravu pro spotřebitele příznivější. Určitě by však stálo za zvážení, minimálně se zabývat možností, jak dané změny provést v souladu evropským právem. Ostatní změny týkající se předváděcích akcí upravených v zákoně o ochraně spotřebitele nebo vyčlenění celé úpravy do samostatného kodexu však spatřuji jako realizovatelné. 88

89 Seznam literatury: Knižní publikace: 1. BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Nový občanský zákoník: srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 829 s. ISBN FIALA, Josef, STAVINOHOVÁ, Jaruška, HURDÍK, Jan, et. al. Občanské právo: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni Praha: ASPI, 2006, 963 s. ISBN HULVA, Tomáš. Ochrana spotřebitele. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, 452 s. ISBN KŘEPELKA, Filip, SKŘIVÁNKOVÁ, Kateřina, BACHO, Daniel. Právo Evropské unie: multimediální učební text pro studenty bakalářských programů. 3., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 117 s. ISBN NOVOTNÝ, Oto, VANDUCHOVÁ, Marie, ŠÁMAL Pavel. et al. Trestní právo hmotné. 6., přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 583 s. ISBN ONDŘEJ, Jan. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele: ekonomické, právní a sociální aspekty. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, 365 s. ISBN ROZEHNALOVÁ, Naděžda, VALDHANS, Jiří, DRLIČKOVÁ, Klára. et al. Mezinárodní právo soukromé Evropské unie: (Nařízení Řím I, Nařízení Řím II, Nařízení Brusel I). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 445 s. ISBN SELUCKÁ, Markéta. Koupě a prodej: nový občanský zákoník, společná evropská právní úprava prodeje. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, 245 s. ISBN

90 9. ŠVESTKA, Jiří. et al. Občanský zákoník I.: komentář : vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, 1373 s. ISBN TICHÝ, Luboš a Tomáš VEČL. Vývoj evropského spotřebitelského práva: (k návrhu směrnice o právech spotřebitele). Praha: Univerzita Karlova v Praze v nakl. Eva Rozkotová, Beroun, 2009, 163 s. ISBN TOMANČÁKOVÁ, Blanka, Ochrana spotřebitele v praxi se vzory a příklady. 2. vyd. Praha: Linde, 2011, 203 s. ISBN TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2010, 301 s. ISBN VEČEŘA, Jiří. Ochrana spotřebitele v České republice a Evropské unii: (včetně úpravy podle nového občanského zákoníku 2014), právní stav k vyd. Praha: Leges, 2013, 268 s. ISBN VÍTOVÁ, Blanka. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách. 1. vyd. Olomouc: Iuridicum Olomoucense, 2012, 203 s. ISBN ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, 3632 s. ISBN Kvalifikační práce: 1. HOUT, Martin. Spotřebitelské smlouvy uzavírané mimo provozovnu. [online] [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné také z IS MU: https://is.muni.cz/auth/th/170040/pravf_r/rigorozni_prace_- _konecna_verze_k_tisku.pdf 2. HANZELKA, Roman. Předváděcí akce - právní a ekonomické aspekty. [online] [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné také z IS MU: https://is.muni.cz/auth/th/169928/pravf_m/predvadeci_akce_- _pravni_a_ekonomicke_apekty.pdf 90

91 3. SELUCKÁ, Markéta. Ochrana slabší strany vztahu jako princip soukromého[online] [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné také z IS MU: https://is.muni.cz/auth/th/42875/pravf_m/text.pdf?studium= SELUCKÁ, Markéta. Ochrana spotřebitele v soukromém právu. [online] [cit ]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné také z IS MU: https://is.muni.cz/auth/th/42875/pravf_d/teze_disertacni_prace_selucka_konecna_ver ze.pdf Evropské právní předpisy: 1. Směrnice Rady č. 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 91

92 4. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady č. KOM(2011) 635 ze dne 11. Října 2011 o společné evropské právní úpravě prodeje [online]. Evropská komise, 2011 [cit ]. Dostupné z: 11%290635_/com_com%282011%290635_cs.pdf České právní předpisy: 1. Vyhlášky Ministerstva vnitřního obchodu č. 13/1968 Sb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 2. Usnesení vlády č. 815/2013Sb., o nařízení vlády o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 3. Vládní nařízení č. 21/1953 Sb., o občanské kontrole obchodu. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 4. Vládní nařízení č. 98/1952Sb., o státní obchodní inspekci. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 5. Zákon č. 476/2013Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 6. Zákon č. 309/2013Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 92

93 7. Zákon č. 89/2012Sb., zákon občanský zákoník. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 8. Zákon č. 145/2010Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 9. Zákon č. 40/2009 Sb., zákon trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 10. Zákon č. 56/2006Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 11. Zákon č. 367/2000Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 12. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 13. Zákon č. 509/1991Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 14. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 15. Zákon č. 526/1990Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 93

94 16. Zákon č. 40/1964Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 17. Zákon č. 87/1926 Sb., o podomním obchodě. In: Codexis [právní informační systém]. Codexis Academia [cit ]. 18. Zákon č. 64/1986Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. In: Codexis [právní informační systém]. Codexis Academia [cit ]. 19. Zákon č. 63/1986Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších zákonů. In: Codexis [právní informační systém]. Codexis Academia [cit ]. 20. Zákon č. 122/1962Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci. In: Codexis [právní informační systém]. Codexis Academia [cit ]. Zahraniční právní předpisy: 1. SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 102/2014 Z. z., Zákon o ochrane spotrebiteľa pri predaji tovaru alebo poskytovaní služieb na základe zmluvy uzavretej na diaľku alebo zmluvy uzavretej mimo prevádzkových priestorov predávajúceho a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Zákony pre ľudí.sk [online] [cit ]. Dostupné z: 2. REPUBLIKA RAKOUSKO. Bundesgesetz Nr. 140/1979 Konzumentenschutzgesetz. Bundeskanzleramt Österreich. [online] [cit ]. Dostupné z: https://www.ris.bka.gv.at/geltendefassung.wxe?abfrage=bundesnormen&gesetzesn ummer=

95 Judikatura: 1. Rozsudek soudního dvora (šestého senátu) ze dne 13. prosince Georg Heininger a Helga Heininger proti Bayerische Hypo- und Vereinsbank AG. Věc C-481/99. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 2. Rozsudek soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. listopadu Cape Snc proti Idealservice Srl (C-541/99) a Idealservice MN RE Sas proti OMAI Srl (C-542/99). Spojené věci C-541/99, C-542/99. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 3. Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. dubna Travel Vac SL proti Manuelu José Antelmu Sanchisovi. Věc C-423/97. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 4. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , sp. zn. 7 A 77/ In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 5. Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne , sp. zn. Pl. ÚS 1/10-1. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 6. Nález Ústavní soudu ČR ze dne , sp. zn. III. ÚS 104/04. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. Další legislativní dokumenty: 1. Důvodová zpráva k NOZ (konsolidovaná verze) In: Texty zákonů občanský zákoník. [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2011 [cit ]. 598 s. Dostupné z: 2. Důvodová zpráva (volební období ) 410/0 Vládní návrh zákona trestní zákoník. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ]. 95

96 3. Konsolidované znění Smlouvy o Evropské Unii a Smlouvy o fungování Evropské unie [online]. Úřední věstník EU, 2012, C 326 [cit ]. Dostupné z: F Příspěvky v elektronickém sborníku: 1. DULAK, Antonin. SPOTREBITEĽ V REKODIFIKOVANOM OZ. In: Dny práva 2013 Days of Law 2013 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit ]. Dostupné z: df 2. LAVRUSHIN, Konstantin. Úvahy nad společnou evropskou právní úpravou prodeje: Efektivní volba nebo aji keshi?. In: Dny práva 2011 Days of Law 2011 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012 [cit ]. Dostupné z: KONSTANTIN%20LAVRUSHIN.pdf 3. SELUCKÁ, Markéta. Přezkum spotřebitelského Acquis v kontextu českého práva de lege lata. In: Cofola 2008 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit ]. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/civil/selucka_marketa.pdf Elektronické články: 1. DOHNAL, Jakub. Zbytečná hysterie kolem spotřebitelských úvěrů. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: html 96

97 2. HOUT, Martin. K povinnosti spotřebitele vrátit dárky z předváděcí akce. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit ]. Dostupné z: 3. HOUT, Martin. Vlákání spotřebitele do obchodu jako další revoluce v NOZ?. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2014 [cit ]. Dostupné z: 4. HOUT, Martin. Vrátit spotřebiteli po odstoupení všechny peníze?. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: html 5. CHOCHOLOVÁ, Lucie. Souhrn významných legislativních událostí EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit ]. Dostupné z: html 6. CHOCHOLOVÁ, Lucie. Souhrn významných legislativních událostí EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit ]. Dostupné z: html 7. KOSTELECKÝ, Jiří. Nová směrnice o právech spotřebitelů lepší časy pro internetové obchody?. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: 97

98 8. MIKŠÍK, Jiří. Spotřebitelské smlouvy na dodávky vody, plynu nebo elektřiny uzavírané na dálku nebo mimo obchodní prostory právní úprava NOZ odstoupení od uzavřené smlouvy. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2014 [cit ]. Dostupné z: 9. MIKULÁŠ, Zdeněk a Ondřej SLEZÁK. Zákon o spotřebitelském úvěru. In: EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2010 [cit ]. Dostupné z: 10. NOVÁKOVÁ, Tereza. Spotřebitel či ochrana slabší strany?. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2014 [cit ]. Dostupné z: 11. PALLA, Tomáš. Prostory obvyklé k podnikání dodavatele ( ve smyslu 57 Občanského zákoníku s přihlédnutím ke komunitárnímu původu tohoto pojmu ). EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2008 [cit ]. Dostupné z: 12. PALLA, Tomáš. Spotřebitelský úvěr z předváděcí akce (problémy s aplikací 9 a 10 zákona č. 321/2001 Sb.). EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2008 [cit ]. Dostupné z: 13. RÁMEŠ, Ivan. Prodej mimo prostory obvyklé k podnikání. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2012 [cit ]. Dostupné z: html 98

99 14. SALAJKA, Radek, NOVOTNÝ, Petr. Pár poznámek k ochraně spotřebitele v rámci NOZ. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2013 [cit ]. Dostupné z: 15. ŠEBESTA, Kamil, ŠUBRT, Richard. Ochrana spotřebitele s přihlédnutím k ochraně před nekalými obchodními praktikami. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., 2011 [cit ]. Dostupné z: spotrebitele-s-prihlednutim-k-ochrane-pred-nekalymi-obchodnimi-praktikami html 16. VOZÁR, Jan. Spotřebitelské smlouvy v NOZ. EPRAVO.CZ [online]. epravo.cz, a.s., Internetové zdroje: 2013 [cit ]. Dostupné z: 1. ČOI udělila pokutu za předváděcí akce firmě Beck Czech. Ta se prý přejmenovala a nezaplatila. Rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2014 [cit ]. Dostupné z: 2. Další finta pořadatelů předváděcích akcí. dtest [online] [cit ]. Dostupné z: 3. GABRIŽ, Marián. Legal News - Zákon o ochrane spotrebiteľa pri predaji tovaru alebo poskytovaní služieb na základe zmluvy uzavretej na diaľku alebo zmluvy uzavretej mimo prevádzkových priestorov predávajúceho. Krivak & Co. [online] [cit ]. Dostupné z: 99

100 4. HÁJKOVÁ, Kateřina. Historie ochrany práv kupujících: Výňatek ze sborníku vydaného Českou obchodní inspekcí v roce 2003 k 50. výročí její existence. Česká obchodní inspekce [online]. [cit ]. Dostupné z: 5. Král předváděcích akcí Beck v Česku končí. Vadí mu pomlouvačné kampaně. Idnes.cz [online]. ČTK., MAFRA a.s., publikováno [cit ]. Dostupné z: 6. LUBAS, Miloslav. Prodejce z předváděcích akcí dostal za napadení inspektora podmínku. Idnes.cz [online]. MAFRA a.s., 2012 [cit ]. Dostupné z: /krimi.aspx?c=a121019_152845_liberec-zpravy_tm 7. LUTZ, Holger,WNDLER, Julia. New Consumer Protection Law s in Germany: Information Technology, Germany. Baker & McKenzie [online] [cit ]. Dostupné z: 967e-90cc8e1c9a29/ALGermanyConsumerProtectionJuly2013_EN.pdf 8. NAVRÁTIL, Michal. Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory - předváděcí akce (výsledky průzkumu), Dostupné z: 9. Profil společnosti. Beck-reisen.net [online]. [cit ]. Dostupné z: 10. SEMANČÍKOVÁ, Gabriela. Ochrana spotrebiteľa pri zmluvách uzatváraných na diaľku aleho mimo prevádzkových priestorov predávajúveho. JUDr. Gabriela Semančíková - Advokátska kancelária Bratislava [online] [cit ]. Dostupné z: 100

101 11. Šmejdi [dokumentární film]. Scénář a režie Silvie DYMÁKOVÁ. ČR, Dostupné z: 12. Úplný výpis: Beck International, s.r.o. Justice.cz [online]. Veřejný rejstřík a sbírka listin, 2014 [cit ]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektid=isor%3a111402&typ=full&klic=p8000f 13. Úplný výpis: HOME TECH s.r.o. Justice.cz [online]. Veřejný rejstřík a sbírka listin, 2014 [cit ]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektid=isor%3a &typ=full&klic=301dib 14. Vláda v nařízení upřesnila pravidla pro odstoupení od smlouvy. EPRAVO.CZ [online]. ČTK [cit ]. Dostupné z: 15. ZELENÝ, Lukáš, BOROVIČKA, Miloš. Bič na šmejdy nový občanský zákoník. dtestu [online] [cit ]. Dostupné z: 3265/dtest-bic-na-smejdy-novy-obcansky-zakonik 101

102 Přílohy: Příloha č

103 Příloha č

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - platnost od 22. 3. 2012, účinnost od 1. 1. 2014 Návrh zákona, kterým se mění některé

Více

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU ČÁST 2 Prezentace 2015 OCHRANA HOSPODÁŘSKÝCH ZÁJMŮ SPOTŘEBITELŮ podomní obchody (směrnice 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory) spotřebitelský

Více

Nový občanský zákoník a prodej zboží v obchodě

Nový občanský zákoník a prodej zboží v obchodě Nový občanský zákoník a prodej zboží v obchodě Jiří Gaňo Ministerstvo spravedlnosti jgano@msp.justice.cz Kulatý stůl k bezpečnosti výrobků a ochraně spotřebitele 17. 4. 2013 Ochrana spotřebitele v OZ 1964

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13

OBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13 Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod

Více

Jan Vetyška Výkonný ředitel APEK. Podnikání v e-komerci Právní minimum

Jan Vetyška Výkonný ředitel APEK. Podnikání v e-komerci Právní minimum Jan Vetyška Výkonný ředitel APEK Podnikání v e-komerci Nejdůležitější normy specifické pro e-komerci Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 53 a 53a Smlouvy uzavírané pomocí prostředků komunikace na dálku.

Více

Předvánoční nákupy po internetu bez obav. Mgr. Tomáš Večl Evropské spotřebitelské centrum

Předvánoční nákupy po internetu bez obav. Mgr. Tomáš Večl Evropské spotřebitelské centrum Předvánoční nákupy po internetu bez obav Mgr. Tomáš Večl Evropské spotřebitelské centrum Základy ochrany spotřebitele v rámci EU Převládá úprava směrnicemi s minimální harmonizací společný evropský základ,

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice OBCHODNÍ ČINNOST 10. ROLE SPOTŘEBITELE V OBCHODĚ OCHRANA SPOTŘEBITELE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

Právní úprava. Ochrana spotřebitele

Právní úprava. Ochrana spotřebitele Ochrana spotřebitele JUDr. Tomáš Pezl Jedná se o sdílenou pravomoc Unie (čl. 4 odst. 2 písm. g) SFEU) Průřez mezi právem veřejným a soukromým Primární právní úprava je velmi kusá Závazek na respektování

Více

Porušení zákona o ochraně spotřebitele

Porušení zákona o ochraně spotřebitele G PORUŠENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE Porušení zákona o ochraně spotřebitele G STRANA 1 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je vedle občanského zákoníku základním právním předpisem v oblasti

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti Swinging Dogs s.r.o. se sídlem Za mototechnou 939/23, Praha 13, Česká republika, IČ: 248 256 71 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze oddíl C, vložka

Více

MEZINÁRODNÍ ASPEKTY. Mgr. Pavla Šimoníková

MEZINÁRODNÍ ASPEKTY. Mgr. Pavla Šimoníková MEZINÁRODNÍ ASPEKTY Mgr. Pavla Šimoníková 1. Globální rozměr podnikání prostřednictvím internetu 2. Povaha smluvního partnera 3. Mezinárodní prvek 4. Volba práva 5. Volba sudiště 6. Ochrana osobních údajů

Více

Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015

Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015 Obchodní podmínky platné a účinné od 1.5.2015 1. Úvodní ustanovení 1.1 V souladu s ustanovením 1751 odst.1 zák. č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) v platném znění vydáváme tyto obchodní podmínky, jež jsou

Více

Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy

Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy Seznam příloh Příloha č. 1: zákony a jiné právní normy z oblasti reklamy Komerční komunikace Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících

Více

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Vaške Vašková ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ http://vaske.cz/ 1 Obsah

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách

159/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o investičních pobídkách 159/2007 Sb. ZÁKON ze dne 7. června 2007, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Pojem a předmět obchodního práva

Pojem a předmět obchodního práva Úvod Podnikání (EK!) organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků a služeb => nezbytná regulace! Právní úpravy podnikání v různých státech odlišné (politické, geografické, sociální, historické

Více

Obchodní podmínky společnosti Realitní kuchařka s.r.o., IČ: 04198948, se sídlem Holandská 630/11, 101 00, Praha 10

Obchodní podmínky společnosti Realitní kuchařka s.r.o., IČ: 04198948, se sídlem Holandská 630/11, 101 00, Praha 10 Obchodní podmínky společnosti Realitní kuchařka s.r.o., IČ: 04198948, se sídlem Holandská 630/11, 101 00, Praha 10 Tyto obchodní podmínky jsou nedílnou součástí kupní smlouvy a platí pro nákup v internetovém

Více

Ochrana spotřebitele

Ochrana spotřebitele Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) Ochrana spotřebitele Mgr. Ivana Svozilová Ochrana spotřebitele je zakotvena v: + definici spotřebitele x podnikatele ( 419 a 420 NOZ) obecná ustanovení,

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY (dále jen VOP e - shopu SPERKUJEME.cz)

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY (dále jen VOP e - shopu SPERKUJEME.cz) VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY (dále jen VOP e - shopu SPERKUJEME.cz) I. Základní ustanovení Tyto VOP upravují vzájemné postavení a vztahy mezi stranami kupní smlouvy, kdy na jedné straně je Lucie Nováčková

Více

Vládní návrh. ZÁKON ze dne.2006,

Vládní návrh. ZÁKON ze dne.2006, Vládní návrh III. ZÁKON ze dne.2006, kterým se mění některé zákony v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a zákon o obecné bezpečnosti

Více

Obchodní podmínky platné a účinné od 1.6.2014

Obchodní podmínky platné a účinné od 1.6.2014 Obchodní podmínky platné a účinné od 1.6.2014 1. Úvodní ustanovení 1.1 V souladu s ustanovením 1751 odst.1 zák. č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) v platném znění vydává společnost REDVEL s.r.o. tyto obchodní

Více

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU

OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU ČÁST 1 Prezentace 2015 POJEM SPOTŘEBITELE o koncový uživatel služby nebo výrobku o každá fyzická osoba, která nakupuje výrobky nebo která odebírá nějaké služby, a to za jiným

Více

Obchodní podmínky www.skoleni-online.eu

Obchodní podmínky www.skoleni-online.eu Obchodní podmínky www.skoleni-online.eu 1) OBECNÁ USTANOVENÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Tyto obchodní podmínky platí pro poskytování služeb na internetovém portálu www.skolenionline.eu Podmínky blíže vymezují a

Více

Reklamační řád. 1.3.3. vada vznikla na věci opotřebením způsobeným obvyklým užíváním, nebo vyplývá-li to z povahy věci (např. uplynutím životnosti),

Reklamační řád. 1.3.3. vada vznikla na věci opotřebením způsobeným obvyklým užíváním, nebo vyplývá-li to z povahy věci (např. uplynutím životnosti), Reklamační řád 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tento reklamační řád (dále jen reklamační řád ) obchodní společnosti LTRADE STORES s.r.o., se sídlem Na Svobodě 3152/80, 723 00 Ostrava - Martinov, identifikační

Více

Obchodní podmínky. pro nákup v internetovém obchodě www.dub.cz. Zápis: živnostenský rejstřík vedený Úřadem městské části Praha 1.

Obchodní podmínky. pro nákup v internetovém obchodě www.dub.cz. Zápis: živnostenský rejstřík vedený Úřadem městské části Praha 1. Obchodní podmínky pro nákup v internetovém obchodě www.dub.cz. Kontaktní údaje prodávajícího: Prodávající: Tomáš Pfeiffer Sídlo: Soukenická 21, 110 00 Praha 1. IČ: 12609498, DIČ: CZ530830166. Zápis: živnostenský

Více

4.ZRUŠENÍ OBJEDNÁVKY A ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY Kupující je oprávněn objednávku před dodáním zboží kdykoliv bezplatně zrušit.

4.ZRUŠENÍ OBJEDNÁVKY A ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY Kupující je oprávněn objednávku před dodáním zboží kdykoliv bezplatně zrušit. Obchodní podmínky 1.KONTAKTNÍ ÚDAJE Název: Vachoušková Stanislava Sídlo/bydliště: Horní Bludovice č.372, 73937 Horní Bludovice IČ: 60288761 Zapsaná:Obecní živnostenský úřad Magistrátu měsat Havířova Telefon:

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ. Oznámení členům. č. 11/2004 EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO VNITŘNÍ TRH A OCHRANU SPOTŘEBITELŮ Oznámení členům č. 11/2004 Věc: Podklady pro směrnici o službách: různé tabulky V příloze členové nalezou kopii dokladů, které výboru poskytly

Více

III. Odůvodnění. Obecná část

III. Odůvodnění. Obecná část Odůvodnění III. Obecná část Návrh vyhlášky o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o změně vyhlášky č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých

Více

Obchodní podmínky a reklamační řád

Obchodní podmínky a reklamační řád Obchodní podmínky a reklamační řád 1) OBECNÁ USTANOVENÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Tyto obchodní podmínky platí pro poskytování služeb a prodej zboží na internetovém portálu www.cstzb.cz. Podmínky blíže vymezují

Více

Cestovní kanceláře a agentury

Cestovní kanceláře a agentury Cestovní kanceláře a agentury 5. Přednáška Management cestovního ruchu Ing. Ida Vajčnerová, Ph.D. CESTOVNÍ KANCELÁŘ -základní provozní jednotka CR Zprostředkování Organizování Zabezpečování sluţeb souvisejících

Více

Reklamační řád společnosti Auto Kelly, a. s.

Reklamační řád společnosti Auto Kelly, a. s. Reklamační řád společnosti Auto Kelly, a. s. 1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Reklamační řád společnosti Auto Kelly, a.s., IČ: 158 87 791 se sídlem Praha 10, K červenému dvoru č. 10, PSČ 100 00, zapsané v obchodním

Více

Částka 5 Ročník 2009. Vydáno dne 23. března 2009. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 5 Ročník 2009. Vydáno dne 23. března 2009. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 5 Ročník 2009 Vydáno dne 23. března 2009 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 6. Úřední sdělení České národní banky ze dne 23. března 2009 k vybraným povinnostem podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele,

Více

Významná tržní síla v poločase Brno 12. listopadu 2014

Významná tržní síla v poločase Brno 12. listopadu 2014 Významná tržní síla v poločase Brno 12. listopadu 2014 JUDr. Hynek Brom 1. místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Struktura prezentace 1. Regulace významné tržní síly 2. Změna zákona 3. Budoucí

Více

Akční plán na rok 2010 s přesahem do roku 2011

Akční plán na rok 2010 s přesahem do roku 2011 Příloha k Rámcové politice Ministerstva financí pro oblast finančního trhu Akční plán na rok 2010 s přesahem do roku 2011 Realizace konkrétních opatření v rámci hlavních témat definovaných v části IV Rámcové

Více

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura

RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem

Více

Nakupování po internetu a spotřebitelská práva v EU. Mgr. Tomáš Večl Evropské spotřebitelské centrum

Nakupování po internetu a spotřebitelská práva v EU. Mgr. Tomáš Večl Evropské spotřebitelské centrum Nakupování po internetu a spotřebitelská práva v EU Mgr. Tomáš Večl Evropské spotřebitelské centrum Základy ochrany spotřebitele v rámci EU Převládá úprava směrnicemi s minimální harmonizací společný evropský

Více

Tzv. euronovela energetického zákona. Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad

Tzv. euronovela energetického zákona. Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad Tzv. euronovela energetického zákona Mgr. Antonín Panák Energetický regulační úřad Důvody připravované novely 1) implementace unijního práva - směrnice 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh

Více

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu Pořadové číslo: 2/2011 Vydáno dne: 6. října 2011 Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu k postupu držitele licence při oznámení zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek zákazníkovi

Více

Všeobecné obchodní podmínky www.ekostavivo.cz

Všeobecné obchodní podmínky www.ekostavivo.cz Všeobecné obchodní podmínky www.ekostavivo.cz 1. Kontaktní údaje Název: Jiří Lodr Sídlo/bydliště: Osvračín 37, 345 61 Staňkov IČ: 88634248 Telefon: +420 606 346 883 Email: info@ekostavivo.cz Kontaktní

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Provozovatelem internetových stránek Rozzlobenimuzi.com je společnost Platinum Media, s.r.o., se sídlem Mezibranská 1579/4, Praha 1, 110 00, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY abix I. Základní ustanovení

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY abix I. Základní ustanovení VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY abix I. Základní ustanovení Tyto obchodní podmínky stanovují podmínky nákupu v internetovém obchodě www.abixcz.cz. Tyto obchodní podmínky na straně jedné stanovují a upřesňují

Více

AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ DUBEN 2014

AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ DUBEN 2014 AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ DUBEN 2014 DUBNOVÁ TISKOVÁ ZPRÁVA Češi utratí v e-shopech kolem 50 miliard ročně. Od ledna jsou nákupy bezpečnější PRAHA, 9. dubna 2014

Více

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům

P Ř Í L O H A. Základní teze k prováděcím předpisům P Ř Í L O H A Základní teze k prováděcím předpisům 1. Základní teze k připravovanému návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991

Více

Obsah 1 DEFINICE ŽIVNOSTI...1 2 PODMÍNKY K PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI...23

Obsah 1 DEFINICE ŽIVNOSTI...1 2 PODMÍNKY K PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI...23 Obsah Úvod... III 1 DEFINICE ŽIVNOSTI...1 1.1 SOUSTAVNÁ ČINNOST...4 1.2 SAMOSTATNOST PROVOZOVANÉ ČINNOSTI...5 1.3 PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI VLASTNÍM JMÉNEM...6 1.4 PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI NA VLASTNÍ ODPOVĚDNOST...8

Více

Právní úprava ochrany spotřebitele v oblasti spotřebitelských úvěrů. Eva Šafářová Březen 2014

Právní úprava ochrany spotřebitele v oblasti spotřebitelských úvěrů. Eva Šafářová Březen 2014 Právní úprava ochrany spotřebitele v oblasti spotřebitelských úvěrů Eva Šafářová Březen 2014 Obsah 1) Legislativa spotřebitelských úvěrů 2) Na co si dát pozor při sjednávání spotřebitelského úvěru 3) Dohled

Více

Obchodní podmínky a reklamační řád internetového obchodu a online služeb na webové stránce www.creativepeople.cz

Obchodní podmínky a reklamační řád internetového obchodu a online služeb na webové stránce www.creativepeople.cz Obchodní podmínky a reklamační řád internetového obchodu a online služeb na webové stránce www.creativepeople.cz Tyto obchodní podmínky a reklamační řád platí pro nákup v internetovém obchodu, který je

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

Newsletter 2/2014 ÚNOR 2014

Newsletter 2/2014 ÚNOR 2014 Newsletter 2/2014 ÚNOR 2014 Obsah Zadávání veřejných zakázek od 1. 1. 2014... 3 NEWSLETTER 2/2014 2/6 Zadávání veřejných zakázek od 1. 1. 2014 Technická novela zákona o veřejných zakázkách a vliv nového

Více

SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 9. FUNKČNÍ OBDOBÍ

SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 9. FUNKČNÍ OBDOBÍ SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 9. FUNKČNÍ OBDOBÍ 576. USNESENÍ SENÁTU ze 23. schůze, konané dne 24. července 2014 k návrhu senátního návrhu zákona senátorů Františka Bublana, Aleny Gajdůškové, Milana

Více

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Nový zákon o mezinárodním právu soukromém Tato publikace je financována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Nové soukromé

Více

REKLAMAČNÍ ŘÁD. Danuše Kylarová nám. Osvobození 24 78901 ZÁBŘEH IČ: 47821019 DIČ: CZ5454290545

REKLAMAČNÍ ŘÁD. Danuše Kylarová nám. Osvobození 24 78901 ZÁBŘEH IČ: 47821019 DIČ: CZ5454290545 REKLAMAČNÍ ŘÁD Danuše Kylarová nám. Osvobození 24 78901 ZÁBŘEH IČ: 47821019 DIČ: CZ5454290545 PLATNÝ OD 01.01.2007 Pro zabezpečení jednotného, rychlého a správného postupu při vyřizování reklamací v prodejnách

Více

I/5 Živnostenské podnikání

I/5 Živnostenské podnikání I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje I/5 Živnostenské podnikání Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit vedoucí úředníky ÚSC s prameny právní úpravy a s obsahem rozhodujících pramenů v oblasti živnostenského

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti EC PROFIT s.r.o.

OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti EC PROFIT s.r.o. OBCHODNÍ PODMÍNKY společnosti EC PROFIT s.r.o. 1. OBECNÁ USTANOVENÍ 1.1. Tyto obchodní podmínky obchodní společnosti EC PROFIT s.r.o. se sídlem Koldínova 1145/4, 130 00 Praha 3 Žižkov, IČO: 24247413, zapsané

Více

Obec Prusinovice Zámčisko 350, 768 42 Prusinovice IČO:00287644. Nařízení obce Prusinovice č. 1/2012, kterým se vydává

Obec Prusinovice Zámčisko 350, 768 42 Prusinovice IČO:00287644. Nařízení obce Prusinovice č. 1/2012, kterým se vydává Obec Prusinovice Zámčisko 350, 768 42 Prusinovice IČO:00287644 Nařízení obce Prusinovice č. 1/2012, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD Zastupitelstvo obce Prusinovice se na své veřejné schůzi dne 13.12.2012 usnesla

Více

Všeobecné obchodní podmínky.

Všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky. 1.1. Tento dokument obsahuje Všeobecné obchodní podmínky (dále jen VOP) jazykové školy Jazykové studio Karlov, se sídlem provozovny v ulici Školní 2147, který je vedený pod

Více

3. investiční zprostředkovatel zprostředkovává s odbornou péčí uzavření smlouvy o poskytování investičních služeb nebo je pověřen třetí osobou

3. investiční zprostředkovatel zprostředkovává s odbornou péčí uzavření smlouvy o poskytování investičních služeb nebo je pověřen třetí osobou ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 231/2009 Sb., o náležitostech a způsobu vedení deníku obchodníka s cennými papíry a náležitostech a způsobu vedení evidence investičního zprostředkovatele

Více

Obchodní podmínky. Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě http://www.kosmetikaguenerve.cz, společnosti Guenerve s.r.o.

Obchodní podmínky. Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě http://www.kosmetikaguenerve.cz, společnosti Guenerve s.r.o. Obchodní podmínky Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě http://www.kosmetikaguenerve.cz, společnosti Guenerve s.r.o. Podmínky blíže vymezují a upřesňují práva a povinnosti prodávajícího,

Více

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19

Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním...

Více

Kupující může objednávat zboží nabízené prodávajícím prostřednictvím internetového obchodu. Kupující je svoji objednávkou vázán.

Kupující může objednávat zboží nabízené prodávajícím prostřednictvím internetového obchodu. Kupující je svoji objednávkou vázán. OBCHODNÍ PODMÍNKY Toto jsou závazné nákupní podmínky serveru www.tdifun.cz. Tyto obchodní podmínky popisují a upravují vzájemný smluvní vztah mezi prodávajícím (Zdeněk Hájek, Okružní 1754/5, 737 01 Český

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY pro smlouvy uzavírané se spotřebiteli (dále jen obchodní podmínky )

OBCHODNÍ PODMÍNKY pro smlouvy uzavírané se spotřebiteli (dále jen obchodní podmínky ) OBCHODNÍ PODMÍNKY pro smlouvy uzavírané se spotřebiteli (dále jen obchodní podmínky ) 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Níže uvedené obchodní podmínky jsou platné pro nákup zboží od obchodní společnost ALTRO spol.

Více

Řeznický mistr z Německa by si rád v Karlových Varech otevřel pobočku

Řeznický mistr z Německa by si rád v Karlových Varech otevřel pobočku Scénář: Řeznický mistr z Německa by si rád v Karlových Varech otevřel pobočku Úkolem bylo přezkoumat, jaké předpoklady jsou nutné k tomu, aby si německý řeznický mistr mohl otevřít pobočku v České republice.

Více

Všeobecné obchodní a dodací podmínky

Všeobecné obchodní a dodací podmínky Všeobecné obchodní a dodací podmínky Všeobecné obchodní a dodací podmínky společnosti STASTO Automation s.r.o., se sídlem Týnec nad Sázavou, K Náklí 512, PSČ 257 41, IČO 496 84 175, zapsané v obchodním

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ŽIVNOSTI

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ŽIVNOSTI E-učebnice Ekonomika snadno a rychle ŽIVNOSTI ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) upravuje vstup do podnikání. Tento zákon prošel za dobu své existence

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Zákon č. 440/2005 Sb.

Zákon č. 440/2005 Sb. Zákon č. 440/2005 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 403/1990 Sb., zákonem č. 529/1990 Sb.,

Více

R E K L A M A Č N Í Ř Á D

R E K L A M A Č N Í Ř Á D R E K L A M A Č N Í Ř Á D Tento reklamační řád platí pro nákup v obchodě společnosti MACHALA a.s. Reklamační řád blíže vymezuje a upřesňuje práva a povinnosti prodávajícího, kterým je obchodní společnost

Více

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti

Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Veřejná podpora a SOHZ ve vztahu ke statusu veřejné prospěšnosti Petr Križan Praha, 9. září 2010 Pojem a vymezení veřejné podpory Čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU 4 znaky veřejné podpory - podpora

Více

pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese

pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu  umístěného na internetové adrese pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu www.fler.cz umístěného na internetové adrese http://www.fler.cz/hosie 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto obchodní podmínky (dále jen obchodní podmínky ) firmy

Více

1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník.

1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. Případová studie část A nákladní doprava vnitrostátní 1. Uveďte alespoň 3 z možných 4 forem obchodních společností, které upravuje obchodní zákoník. 2. Jaká je zákonná lhůta pro provedení technické prohlídky

Více

EVROPSKÁSPOTŘEBITELSKÁLEGISLATIVA. Tereza Skřivánková Odděleníspotřebitelskélegislativy

EVROPSKÁSPOTŘEBITELSKÁLEGISLATIVA. Tereza Skřivánková Odděleníspotřebitelskélegislativy EVROPSKÁSPOTŘEBITELSKÁLEGISLATIVA Obsah prezentace Novásměrnice o právech spotřebitelů ( CRD ) Plány EK v oblasti ochrany spotřebitele Původnínávrh CRD (I) Návrh předložen 8.10.2008 Původnínávrh slučoval:

Více

Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX

Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX Smlouva o poskytnutí účelové podpory na řešení programového projektu č. TD02XXXX Smluvní strany: Česká republika Technologická agentura České republiky se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 IČ: 72050365

Více

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Vyhláška č. /2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb. A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti přijaté

Více

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR

Systém certifikace a vzdělávání účetních v ČR PRÁVO (zkouška číslo 2) Cíl předmětu Získat základní informace o obsahu a rozsahu právního systému České republiky a oborech práva, které účetní při výkonu své praxe potřebuje s přihlédnutím k aktuálním

Více

Daňové identifikační číslo: Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 193414.

Daňové identifikační číslo: Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 193414. Obchodní firma: Sídlo: WEDA consulting s.r.o. Neumannova 1453/28, 156 00 Praha Identifikační číslo 24290564 Daňové identifikační číslo: CZ24290564 Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku u Městského

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 1. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka

PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka PROJEDNÁVÁNÍ SOUBORU STAVEB V REŽIMU STAVBY HLAVNÍ - Pracovní pomůcka Metodické doporučení odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj 1/ ÚVOD Dne 3. června 2008 nabyl účinnosti zákon č. 191/2008

Více

PŘEDMLUVA... 9 POUŽITÉ ZKRATKY... 11

PŘEDMLUVA... 9 POUŽITÉ ZKRATKY... 11 OBSAH PŘEDMLUVA.................................................. 9 POUŽITÉ ZKRATKY............................................ 11 1. Odpovědnost za vady a právo reklamovat....................... 13 1.1

Více

ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 372/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání I.

ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 372/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání I. ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 372/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání I. Obecná část Název Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb.,

Více

Nařízení obce Vítonice č. 1/2013, kterým se vydává t r ž n í ř á d

Nařízení obce Vítonice č. 1/2013, kterým se vydává t r ž n í ř á d Nařízení obce Vítonice č. 1/2013, kterým se vydává t r ž n í ř á d Zastupitelstvo obce se na zasedání dne 29. 5. 2013 usneslo vydat na základě 18 odst. 1 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Více

REKLAMAČNÍ A SERVISNÍ ŘÁD

REKLAMAČNÍ A SERVISNÍ ŘÁD REKLAMAČNÍ A SERVISNÍ ŘÁD společnosti TECHNOPARK CZ s.r.o., IČ 49433776, Hudcova 78b, Brno, PSČ 612 00 I. Všeobecná ustanovení 1. Prodávajícím se pro účely tohoto řádu rozumí obchodní společnost TECHNOPARK

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.7.2010 KOM(2010)399 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o provádění opatření nezbytných k zajištění toho, aby tabák pro orální užití nebyl uváděn na trh v jiných členských

Více

Reklamační řád. Článek 1 Právo na uplatnění reklamace. Článek 2 Místo a podmínky pro uplatnění reklamace. Článek 3 Odpovědnost prodávajícího.

Reklamační řád. Článek 1 Právo na uplatnění reklamace. Článek 2 Místo a podmínky pro uplatnění reklamace. Článek 3 Odpovědnost prodávajícího. Reklamační řád Článek 1 Právo na uplatnění reklamace Zboží, u kterého se vyskytne vada při převzetí kupujícím, jakož i zboží, u kterého se vyskytne vada po převzetí v záruční době (s výjimkou případů uvedených

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY GEOMINE a.s. NÁKUPNÍ PODMÍNKY 1. Úvodní ustanovení 1.1. Tyto všeobecné obchodní podmínky vydává obchodní společnost Geomine a.s. se sídlem Příbram VI, Husova 570, PSČ 261 02,

Více

Městys Buchlovice. NAŘÍZENÍ MĚSTYSE BUCHLOVICE č. 01/2014, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD

Městys Buchlovice. NAŘÍZENÍ MĚSTYSE BUCHLOVICE č. 01/2014, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD Městys Buchlovice NAŘÍZENÍ MĚSTYSE BUCHLOVICE č. 01/2014, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD Rada městyse Buchlovice se na svém zasedání dne 21. 5. 2014 usnesením č. 7 usnesla vydat na základě 18 odst. 1 a 3 zákona

Více

Informace k UCC IA a DA

Informace k UCC IA a DA Celní správa České republiky Informace k UCC IA a DA Ing. Michal Šedivý, Oddělení 211 GŘC m.sedivy@cs.mfcr.cz 14. 5. 2015 Obsah Celní kodex Unie (UCC) Obecné informace k UCC IA a DA Plánované změny v UCC

Více

Z á k o n. ze dne..2012

Z á k o n. ze dne..2012 Z á k o n ze dne..2012 o změně právní formy občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost a o změně zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů,

Více

Ekonomika Změna a zánik živnosti. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Změna a zánik živnosti. Ing. Ježková Eva Ekonomika Změna a zánik živnosti Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

NAŘÍZENÍ OBCE LUBNÍK Č.1/2015 TRŽNÍ ŘÁD ČÁST PRVNÍ. Úvodní ustanovení. Článek I. Článek II. Předmět úpravy

NAŘÍZENÍ OBCE LUBNÍK Č.1/2015 TRŽNÍ ŘÁD ČÁST PRVNÍ. Úvodní ustanovení. Článek I. Článek II. Předmět úpravy Obec Lubník Lubník č.p. 94, 563 01 IČ: 00279196 Email : obec@lubnik.cz www.lubnik.cz Tel:465381026 NAŘÍZENÍ OBCE LUBNÍK Č.1/2015 TRŽNÍ ŘÁD Zastupitelstvo obce Lubník na svém zasedání dne.2015 usnesením

Více

2/2013, TRŽNÍ ŘÁD MĚSTA PROSEČ

2/2013, TRŽNÍ ŘÁD MĚSTA PROSEČ MĚSTO PROSEČ Nařízení města Proseč č. 2/2013, TRŽNÍ ŘÁD MĚSTA PROSEČ Číslo: N/02/2013 Originál: Kancelář úřadu Elektronická verze: www.mestoprosec.cz Platnost od: 23. 7. 2013 Účinnost od: 1. 8. 2013 Platnost

Více

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických

Více

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky,

Více