economix MAGAZÍN PRO STUDENTY VŠE BŘEZEN 2009 ČÍSLO 1 ZDARMA

Transkript

1 economix MAGAZÍN PRO STUDENTY VŠE BŘEZEN 2009 ČÍSLO 1 ZDARMA Cestopis Turecko / 38 Jan Palach student VŠE / 3 Rozhovor s Janem Švejnarem / 24 Kalousek a Mikloš: Proč říkáme ano či ne euru? / 22 Zahraniční student Stefan Katev / 34 Oikos Prague má novou prezidentku / 17 Fakulta managementu se konečně dočká dostavby / 30 Národní ekonomická rada vlády (NERV) / 20 Na baru s Winter Ave Zoli / 36

2 2 Editorial Jan Palach studoval na VŠE. Vždy se ale o něm píše jako o studentovi fi lozofi e. Daleko více si užil života právě na ekonomce. Jeho smrt vyvolala značnou odezvu, a to i na VŠE. Učitelé a studenti VŠE chtěli po sebeupálení Palacha vstoupit do stávky. Nakonec ale vše vyznělo do ztracena. Bylo zkouškové období, studenti chtěli mít zápočty, učitelé klid. Koleje na Jarově se měly podle Palacha pojmenovat. Tehdejší kolejní rada se kvůli tomu rozdělila na dva tábory, jednotná v žádném případě nebyla. Někdo chtěl počkat, jak události budou pokračovat. Jiní poukazovali na to, že nový název kolejí by mohl zlidovět do formy palachárna, což by bylo hanlivé a znevažovalo Palachův odkaz. Tak se tedy počkalo a čeká se dodnes. Na VŠE se poté situace vyvíjela neméně zajímavě. Některé předměty se jednoduše vynechaly, některé knihy se postupně vyřadily z fondu. Samozřejmě ne najednou, ale pěkně pomalu, nenápadně, trvalo to i několik let. Mezi studenty se přemítalo, jak tedy k ekonomické problematice přistupovat. Měli reformátoři pravdu? Je třeba do socialistického systému (který žádný z reformátorů nezpochybnil) zavést některé tržní zásady? Má se opravdu řízení ekonomiky decentralizovat? Ze sídla sovětských diplomatů, které se nacházelo ve vile Tereza hned nad naší školou, si studenti mohli odnést jasné ponaučení. Byla to takzvaná Bílá kniha, která byla ze začátku vysmívaná. Vždyť v ní všichni nalezli problémy, které se podařilo během 60. let odhalit a vyřešit. Možná k velkému překvapení mnohých se všechny tyto informace z Bílé knihy staly skutečností, později vtělené do Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti. Události, které se stanou na přelomu věků, režimů a epoch, jsou vždy zajímavé. Bohužel, tehdejší VŠE se nechala, jako celý národ, znormalizovat. Tak krize asi opravdu přijde. Když Samuelson říká: Všichni nyní chápou, že bez vlády žádné řešení neexistuje, je to asi opravdu vážné. On toto říká už dlouho, ale vážné je, že se podle toho lidé už chovají. Jaký cíl si politici vyberou? Když se lékař rozhodne pro nesprávné řešení, ohrozí jen jednoho pacienta. Politik a jeho ekonom, jako poradce, mohou ohrozit třeba i půlku světa. Možná je zde obava z razantního řešení, z jednoho silného argumentu. Vždyť na silný liberální argument si ti druzí najdou argument možná stejně silný. Co když je argument jedné strany úplně scestný a mylný? To je jedno, protože protiliberální argumenty jsou populárnější a nezavánějí hříchem zvýhodňování bohatých. Robin Hood si vždy své posluchače najde. Rozhodnutí, jakým směrem se v této chvíli ubírat, je velice záludné. Někdo může být osudově nejistý a říkat si, co kdyby řešení, které si zvolí, nepomohlo. A ještě víc, mohlo by třeba svět poškodit. Obama musel udělat těžké rozhodnutí a už rozhodl. Rozhodne se zbytek světa podle něho? Na krizi můžete zkusit zapomenout například při rozhovoru s krásným éterickým stvořením dívky, která se jmenuje Winter Ave Zoli. Na krizi můžeme zapomenout i chvílí strávenou na Facebooku (například na Economix fanklub), ale pozor na vtíravou reklamu, o které píše Nina Hönigová. Neméně zajímavý je i článek o Mt. Pelerin Society Terezy Syrové. Skalní liberálové mají totiž ve Švýcarsku své orlí hnízdo, do kterého se jen tak někdo nedostane. Také se můžete díky Economixu podívat do kavárny, v níž je pořád tma. Tma je tam ovšem totální (i když máte oči otevřené)! Ke krizi se vyjádřil nejen zakladatel nové liberální strany Petr Mach, ale v rozhovoru i ekonom Jan Švejnar. Jak krizi vidí člen NERV, děkan Jiří Schwarz? I to se v magazínu dočtete. FM VŠE v Jindřichově Hradci staví novou budovu. Podrobnosti o investici zjistila Pavla Prokopová. Jak se líbí plastika Entropa stiženým národům? Ofi ciální stanoviska států jsou známa, ale reakci studenta VŠE z Bulharska si můžete přečíst v rozhovoru Jany Lysákové. S některými charakteristikami států Davida Černého nesouhlasím. Je natolik výmluvná Itálie jako fotbalový tým? Nabízí se přece mnoho asociací fašistická minulost, údajná italská lenost (vzpomeňme si na známé: mladý Ital v zimě nepracuje a v létě tančí). Ne každý se vyzná v této problematice. Proč se dívat na nějaké křivonohé fotbalisty, když Itálie dala světu kupříkladu Sophii Lorenovou, Ornellu Mutiovou, Ginu Lollobrigidu, a samozřejmě, podle mého, nejkrásnější Claudii Cardinalovou. Na závěr bychom se mohli pokusit charakterizovat současnou (krizovou) situaci. Možná by to šlo následovně: Tak co to bude, chlapeček, nebo holčička? zeptá se jeden pán. Druhý na to: Myslím si, že je to jedno, vždycky je přece hlavní, aby to byl chlapeček. Vladimír Štípek, šéfredaktor obsah Výstava Jan Palach student VŠE / 3 Volby do AS FIS VŠE s mnoha otazníky / 4 Aktuality / 6 Nástavba nad posluchárnou C / 6 E15 na kolejích končí / 7 Na kolej pouze s ID kartou / 7 Studijní knihovna JM / 8 Nová knihovna na VŠE / 9 Knihovna ČSÚ / 9 Bílá kniha terciárního vzdělávání / 10 IFTG nabízí MBA na VŠE / 11 Blýskněte se na trhu práce! / 11 SCIO přijímačky snadno a rychle? / 12 Vědecké časopisy na VŠE / 13 Start k VŠE / 14 Orientujeme se v ISIS III / 14 Společenské weby sblížení nebo byznys? / 15 Spanilé jízdy studentů NF VŠE / 16 Oikos Praha má novou prezidentku / 17 AIESEC noví týmoví lídři / 17 Vox po(pa)puli Otevřený dopis skeptikům / 18 NERV Co? Proč? Kdo? Jak? / 20 Kalousek a Mikloš: Proč říkáme ano či ne euru? / 22 Petr Mach založil novou politickou stranu / 23 Retail summit aneb pracovní příležitosti / 23 Rozhovor s Janem Švejnarem / 24 Spisovatel Adrian Hornsby na VŠE / 25 Montpelerinská společnost / 26 Mladá a úspěšná Jana Olejníková / 28 Sloupek Tomáše Vorla / 29 FM VŠE se konečně dočká dostavby / 30 Regionální rozvoj šance pro města z jihu Čech / 31 Přijímací zkoušky pro handicapované studenty / 32 SHS VŠE v Praze informuje / 32 Pod křídlem noci / 33 Zahraniční student Stefan Katev / 34 Na baru s Winter Ave Zoli / 36 Cestopis: Turecko pohled do kultury / 38 Nordické nože na Lipně / 40 Co zažiji s outdoorem? / 40 Golf Networking Club, první VŠ golfový klub / 41 Začněte hrát golf se Student Golf klubem! / 41 Filmový klub na škole ekonomů / 42 Dan a Dana nad kafem / 42 Recenze knihy Pohádkář / 43 Recenze filmu Nouzový východ / 43 economix Šéfredaktor: Vladimír Štípek Zástupce šéfredaktora: Marcel Bodnár Redaktoři: Michal Kľučár, Lucie Kubečková, Hana Kubovcová, Jana Lysáková, Pavlína Máčalová, Dana Odvodyová, Anna Stejkozová, Pavlína Škromachová, Jaromír Valeš, Lenka Vebrová, Zuzana Žiačiková a další... Fotografie: Andrea Chovanová, Petr Kolařík, Janusz Konieczny, Vojtěch Polák, Tereza Syrová, Jaroslav Šícha. Titulka: index Jana Palacha, archiv UK Editor: Jan Jaroš Design a sazba: Pavel Vodička Tisk: Omikron spol. s r. o. Economixu: redakce@economix.cz Vydal: Evidenční číslo: MK ČR E 17789

3 výstava 3 Výstava Jan Palach student VŠE V atriu Rajské budovy VŠE se v lednu konala výstava věnovaná Janu Palachovi. V současné době jsou již panely deinstalovány, ale celá výstava se do RB vrátí 19. března a bude zde do 10. dubna. Jan Palach se upálil ve čtvrtek 16. ledna 1969 na Václavském náměstí. Svým činem chtěl protestovat proti nastupující normalizaci. Méně známý je fakt, že Palach studoval Vysokou školu ekonomickou, protože je většinou prezentován jako student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), kam z VŠE přestoupil. Jan Palach zahájil své studium zemědělské ekonomie na VŠE na podzim Na vysněný obor na filosofické fakultě sice zkoušky složil, ale kvůli velkému počtu uchazečů přijat nebyl. Proto strávil na VŠE dva roky, později přešel na FF UK. Velmi aktivně se mezi studenty zapojoval do veřejného dění, pomáhal dokonce zakládat akademickou radu studentů. Se spolužáky z VŠE se zúčastnil několika brigád v Sovětském svazu, ale také různých studentských mítinků, pomáhal distribuovat skripta. Po událostech pražského jara v roce 1968 se ještě zvýšil jeho zájem o politiku, ale do stávek a demonstrací se výrazněji zapojoval až později, v době, kdy již nestudoval na VŠE. Na podzim 1968 byl úředně schválen jeho přestup na FF UK. Údajně v tomto období nastal v jeho chování největší zlom. Tehdy nejspíše začal připravovat protest, který by oslovil co nejvíce lidí, který by vzbudil pozornost společnosti. Jeho původním záměrem byl plán na obsazení budovy Československého rozhlasu, kvůli vyhlášení generální stávky. Podporu sháněl pomocí studentského vůdce Lubomíra Holečka, kterému v dopise vylíčil svůj záměr. O pomoc žádal také Ladislava Žižku, spolužáka z VŠE, redaktora časopisu Ekonom. Studenti z budovy VŠE na Žižkově měli být připraveni v případě nouze přispěchat nedalekému rozhlasu ve Vinohradské ulici na pomoc. Na svůj dopis nejspíš nedostal odpověď, proto se odhodlal k jiné formě protestu k sebeupálení. Mezi jeho požadavky, sdělené formou dopisu, patřilo mimo jiné zrušení cenzury. Poté se upálil na Václavském náměstí. V nemocnici zemřel na následky těžkých popálenin. Na zprávy o jeho činu reagovala veřejnost i zahraniční tisk. Silnou odezvu měl i na VŠE. Jeho protest nebyl společností vyslyšen. V době 40. výročí jeho upálení vyšla kniha zabývající se příběhem Jana Palacha. Přípravu knihy a potažmo výstavy v prostorách Karolina finančně podpořilo především ministerstvo zahraničních věcí, FF UK a Ústav pro studium totalitních režimů, převážnou část práce odvedli studenti filozofické fakulty společně s historikem Petrem Blažkem. Část výstavy jste mohli zhlédnout také v atriu Rajské budovy VŠE díky úsilí Jakuba Stránského, který působí jako asistent na Katedře manažerského účetnictví FFÚ. Rozhovor s Jakubem Jarešem, kurátorem výstavy o Janu Palachovi Jak jste se dostal ke kurátorství této výstavy? Před dvěma roky jsme začali v rámci Studentské rady FF UK připravovat knihu k 40. výročí sebeupálení Jana Palacha. Bylo nám jasné, že nezvládneme připravit velkou publikaci sami, ale že budeme potřebovat pomoc dalších autorů, takže jsme se obrátili na Petra Blažka. Ten pak do knihy napsal historickou rekonstrukci činu Jana Palacha a připravil edici z dokumentů bývalé Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti. Nápad udělat k palachovskému výročí výstavu měl ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který mě s tím oslovil. Jak dlouho jste na přípravě výstavy pracovali a z jakých zdrojů jste čerpali? Na výstavě jsme pracovali dva měsíce, ovšem hlavně díky tomu, že již byla hotová kniha, takže materiály pro výstavu již byly pohromadě. Zdrojů k výstavě je řada: Archiv bezpečnostních složek, Archiv Univerzity Karlovy, Česká tisková kancelář, Libri prohibiti, Národní archiv, Robert- Havemann-Gesellschaft, Ústav paměti národa, Varšava, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, archiv Jiřího Palacha, archiv Ladislava Žižky a mnoho dalších. Objevili jste při přípravách nějakou perličku nebo nějakou dosud neznámou skutečnost či souvislost? Asi hlavním objevem je návrh Jana Palacha na obsazení rozhlasu. Je něco, co se na výstavu nedostalo, i když si myslíte, že to tam mělo být? Nezpracovali jsme zcela vyčerpávajícím způsobem ohlas, který Palachův čin vyvolal ve společnosti v lednu 1969, ani to, jak přežíval jako symbol v následujícím dvacetiletí. To by bylo na další velké bádání. Myslíte, že Jan Palach a jeho čin přinášejí lidem nějaký odkaz ještě teď po 40 letech? Jak jeho čin vnímáte vy osobně? Myslím, že ano. Minimálně při letošním výročí jsem cítil, že lidé to stále velmi prožívají: těch různých akcí i výstavy v Karolinu se jich zúčastňuje velké množství. Pro mě je Jan Palach inspirativní jako člověk, který měl mimořádně vyvinutý smysl pro spravedlnost a pravdomluvnost. Nedokázal dost dobře snést rozpor mezi proklamacemi, které převážná většina společnosti pronášela v srpnu 1968 (Nezradíme; Raději smrt než nesvobodu) a tím, jak začala společnost na tyto sliby postupně zapomínat. Tenhle rozpor mezi slovy a činy a nutnost na něj upozorňovat (a taky si ho uvědomovat sám u sebe) je pro mě věc pořád dost aktuální. Autor: Pavlína Škromachová

4 4 Ve dnech 5. a 6. listopadu 2008 se uskutečnily volby studentských zástupců do Akademického senátu Fakulty informatiky a statistiky VŠE. Studenti statistických oborů v nich zaznamenali fantastický úspěch. Fakultu informatiky a statistiky VŠE (FIS VŠE) navštěvuje něco přes 3200 studentů, kolem 2800 z nich studuje obory informatiky a asi 400 statistické obory, z toho přes stovku mimo VŠE, a to na Vyšší odborné škole informačních služeb (VOŠIS), která je smluvním partnerem VŠE pro výuku studentů FIS VŠE. Tomu také zhruba odpovídá poměr vyučujících na jednotlivých katedrách. Statistici jsou sice na fakultě v menšině, přesto ji naprosto ovládají. Tento stav se dlouhodobě nelíbí mnoha vyučujícím kateder oborů informatiky a vzhledem k personálnímu obsazení a nepružnosti fakulty již i mnoha vyučujícím ze statistických oborů. Důvodem jejich nespokojenosti je dlouhodobá strnulost vedení fakulty v čele s děkanem prof. Janem Segerem, které podle vyjádření mnoha vyučujících nereflektuje požadavky praxe. Je potřeba měnit strukturu výuky, kateder, jednotlivých oborů a zavést například žádané distanční studium. Rovněž se jim nelíbí vztahy s ostatními fakultami, což je údajně věcí několika málo jedinců jednajících za fakultu. Mnozí považují fakultu také doslova za paralyzovanou. Bohužel nikdo z těch, se kterými jsem o fungování fakulty hovořil, nechce poté, co byli svědky perzekuce vyučujících na Katedře matematiky FIS VŠE (KMAT) po kauze Gažo ze strany vedení fakulty, v obavě z postihu veřejně prezentovat své názory a postoje. Tomu odpovídá i to, že se se mnou kvůli informacím k tomuto článku někteří lidé odmítli sejít na VŠE, aby nás náhodou někdo neviděl spolu. Jen jako ilustrační příklad toho, jak fakulta funguje, v podstatě každý uvedl to, že děkan fakulty nepoužívá počítač, natož Zkuste mu poslat mail. Uvidíte, jestli se vám ozve... Prý mu je snad jednou měsíčně stahuje sekretářka. Dále je častým argumentem věk děkana (70) a jeho? kauza Otazníky nad volbami tajemnice (přes 70), což prý o mnohém vypovídá. Nespokojenost vyučujících z řad informatiků vedla až k tomu, že svou kandidaturu na děkana FIS VŠE ohlásil vedoucí KIT FIS prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. a rozhodli se pro něj získat podporu. Děkana však volí Akademický senát fakulty, a proto bylo potřeba do něj prosadit své zástupce. Do senátu jsou voleni zástupci z řad vyučujících (11 členů) a studentů (6 členů). K ovládnutí senátu je tedy potřeba mít devět mandátů. Jelikož došlo mezi vyučujícími informatiky a částí vyučujících statistických oborů k dohodě, bylo jasné, i vzhledem k jejich počtu, že volby zástupců vyučujících v senátu vyhrají. Tak se také stalo. Ze 17 kandidátů z řad vyučujících obsadili prvních jedenáct míst zástupci oborů informatiky (včetně kandidátky za KMAT, která je po kauze Gažo ještě rozpolcenější). Do senátu fakulty se však dostalo jen osm z nich, protože, stejně jako na některých dalších fakultách VŠE, mají na FIS VŠE pravidlo (Volební a jednací řád AS FIS VŠE, čl. 3, odst. 2) říkající, že každá katedra a vědeckovýzkumné pracoviště musí být v senátu zastoupeny alespoň jedním členem. Tak se do senátu dostali i tři zástupci statistiků, kteří získali méně hlasů než někteří jejich kolegové informatici (viz Tabulku č. 1). Tento výsledek se dal očekávat a byl jasný i statistikům, kteří dosud senát i fakultu ovládají. Proto nečekali a rovněž podnikali kroky k tomu, aby se do senátu dostali ti správní a loajální zástupci, kteří budou v senátu prosazovat opatření vedení fakulty a v dalších děkanských volbách podpoří současného děkana Segera. Takovými kroky bylo například konání voleb ve dnech a časech vyhovujících většině voličů ze statistických oborů a přeřazení Ing. Petra Mazoucha z Katedry statistiky a pravděpodobnosti na Katedru ekonomické statistiky, jež se událo týden před senátními volbami. Tak se díky výše uvedenému pravidlu Mazouch dostal jako zástupce své nové katedry do senátu, ačkoli ve volbách získal ze všech kandidátů nejméně hlasů. Jde o téhož Petra Mazoucha, rovněž člena celoškolského akademického senátu a kolegia děkana, který sehrál tak významnou roli v posledních rektorských volbách i v kauze Gažo (viz Economix č. 4/2008). Bylo jasné, že jazýčkem na misce vah při hlasování v senátu budou studenti. Vzhledem k předpokládanému výsledku voleb u vyučujících bylo potřeba o studenty bojovat. Vzhledem k předchozím senátním volbám, při nichž už tenkrát měli někteří pochybnosti o jejich regulérnosti, nechtěli informatici nechat nic náhodě a na volby se připravovali. Ve volební komisi například prosadili, že u každé volební urny budou vždy zástupci jak statistiků, tak informatiků. Rovněž před volbami do senátu dělali kampaň a oslovovali studenty. Vyučující oborů informatiky tak začali vyzývat vlastní studenty ke kandidatuře do senátu a různě je podporovali ve volební kampani. Zvali je například na hojně navštěvované přednášky, na nichž se někteří z kandidátů ostatním studentům prezentovali. Někteří kandidáti měli své plakáty, nebo dokonce i webové stránky. Vyučující studenty také vybízeli k účasti ve volbách a podpoře těchto kandidátů. Tato kampaň nebyla nikterak agresivní a možná ne moc dobře prováděná, minimálně ovšem byla a studenti se měli možnost něco o těchto kandidátech a jejich programech dovědět. Naopak kandidáti z řad studentů ze statistických oborů podle svých vyjádření pro naši redakci nevedli vůbec žádnou kampaň. Někteří pouze uvedli, že se zmínili svým spolužákům. To, že někdo na rozdíl od jiných dělá volební kampaň, i když ne zcela povedenou, ještě neznamená, že se dostaví kýžený výsledek. Kandidáti statistických oborů totiž vyhráli senátní volby na celé čáře a informatiky doslova rozdrtili (viz Tabulku č. 2). Všech šest kandidátů (statistiků) zaznamenalo ve volbách neuvěřitelný až fenomenální úspěch. V některých případech se to zcela vymklo jakékoli logice, a dokonce i statistici by se asi zpotili při výpočtu pravděpodobnosti takového výsledku. Například úspěšný kandidát Petr Cyhelský, student prvního ročníku VOŠIS, který vůbec na VŠE nechodí a měl v termínu voleb asi jen čtrnáct dní po imatrikulaci, a tak ho téměř nikdo ze studentů ještě vůbec nemohl znát (na Žižkově a Jižním Městě tedy určitě ne), získal ve volbách 196 hlasů (tedy ho muselo volit 39,12 % z 501 účastníků voleb), přičemž během dvou hodin ve čtvrtek , kdy probíhaly volby na VOŠIS, přišlo volit asi jen 60 studentů (dle vyjádření předsedy volební komise doc. Jakuba Fischera). Pokud dostal od každého svého zcela nového spolužáka na VOŠIS hlas, musel získat přes 130 hlasů od voličů, kteří vůbec netušili, kdo to jen může být... Volební výsledek je přinejmenším velmi zajímavý. Rozdíl mezi vítěznými statistiky a poraženými informatiky je totiž v řádu sto a více procent (každý ze statistiků, kromě zmíněného Cyhelského, získal více než dvojnásobek hlasů nejlepšího kandidáta informatiků). V poli poražených informatiků zůstal například Adam Trčka, který je díky svým aktivitám na škole známý i studentům mimo FIS VŠE (získal 112 hlasů). Tomu, že by po přípravách obou táborů na volby do AS FIS VŠE rozhodla nakonec takovýmto způsobem jen neuvěřitelná náhoda, věří asi málokdo. A to zejména poté, co velké otazníky do voleb vnášejí některé skutečnosti, a to vztah statistických kandidátů z řad studentů k vedení fakulty. Překvapivé jsou informace o zajištění a zacházení s volebními urnami. U tří úspěšných kandidátů z řad studentů se nám podařilo zjistit provázanost na vedení fakulty nebo statistických kateder. Studentka oboru kvantitativních metod v ekonomice Jana Langhamrová je dcerou vedoucí Katedry demografie FIS Ing. Jitky Langhamrové, studentka téhož oboru Ludmila Petkovová je senátorkou AS VŠE a byla studentskou tajemnicí rektora Richarda Hindlse, bývalého děkana FIS VŠE, který je dosud vedoucím Katedry statistiky a pravděpodobnosti a po dobu svého mandátu je zastupován doc. Lubošem Markem, a již zmíněný student VOŠIS Petr Cyhelský je vnukem prof. Lubomíra Cyhelského, ně-

5 ? kauza do Akademického senátu FIS VŠE kdejšího vedoucího Katedry statistiky FIS VŠE a prorektora. Navázanost těchto studentů na předchozí i současné vedení fakulty je tedy zřejmá. O jejich loajalitě asi také nemůže být pochyb. Provázanost kandidátů z řad studentů s vedením fakulty však není nic neobvyklého a je to častý jev na fakultách veřejných vysokých škol. Děkani usilují o to, aby kandidovali studenti, kteří k nim budou loajální, a připravují si tak půdu pro své znovuzvolení v děkanských volbách. Pokud jsou však volby regulérní, ani děkan si nemůže být jistý jejich konečným výsledkem. Regulérnost voleb, a to jakýchkoli, je zaručena tím, že jsou volby transparentně vyhlášeny, hlasovat může každý, kdo na to má právo, kandidáti mají rovné podmínky při kampani, existuje nezávislá volební komise (jsou zastoupeny všechny strany volebního boje) a volební urny jsou řádně zajištěny proti manipulaci s volebními lístky. Poslední z uvedených základních podmínek regulérnosti voleb však v tomto případě údajně naplněna nebyla. Podle našich informací nebyly řádně zajištěny (například pečetí a podpisy) dvě ze tří volebních uren. Hlasovat bylo možné ve dvou dnech na Žižkově a na Jižním Městě a jeden den na VOŠIS. K zajištění volebních uren se nám vyjádřil předseda vo- Tabulka č. 1 Kandidáti - učitelé lební komise doc. Jakub Fischer: Volební urny byly řádně zapečetěny. Zapečetěna nebyla akorát volební urna na VOŠIS, protože se tam hlasovalo jen poslední den voleb a nebylo to potřeba. Na otázku, kde se volební urny nacházely přes noc mezi oběma volebními dny, odpověděl: Přes noc jsem je měl v autě. Jako předseda volební komise jsem je po prvním volebním dnu převzal a druhý den ráno pak opět zavezl do volebních místností. Právě fakt, že volební urny nebyly přes noc zabezpečeny (byly v zavazadlovém prostoru auta na ulici), a svědectví o nezapečetění minimálně ještě jedné další volební urny vyvolávají u mnoha vyučujících fakulty značné pochybnosti o regulérnosti těchto voleb. Bohužel nikdo z dotazovaných nechce být v této souvislosti jmenován. Mimo záznam jsme se však dověděli některé další podrobnosti. Za všechny uvádíme vyjádření jednoho z vyučujících: Po zkušenostech z minulých voleb jsme se na volby připravovali a dávali jsme si velký pozor na to, abychom měli přehled o tom, co se s urnami děje. Bohužel jsme to neuhlídali. Máme svědectví, že urny nebyly zapečetěny, a přes noc a během transportu se tak s nimi mohlo v podstatě libovolně manipulovat. Že jsme to podcenili, se ukázalo u sčítání hlasů, kdy ještě před sčítáním panovalo v táboře statistiků bujaré veselí až počet obdržených hlasů Tabulka č. 2 Kandidáti - studenti oslavná nálada. Navíc při sčítání hlasů, když kontrolujete lístky a celý štos je, jako by ho zaškrtal jeden člověk... Tak vám to prostě přijde divné. Po sečtení hlasů nám to bylo jasné... Nezvládli jsme to. Uvažovali jsme o odvolání a zpochybnění voleb, ale nemáme v ruce vůbec nic. Bez důkazů bychom stejně nic nezmohli a navíc by to vážně narušilo vztahy na fakultě i mezi lidmi, kteří spolu dobře vycházejí. Rovněž by to mohlo mít s velkou pravděpodobností personální odezvu, o což tady nikdo nestojí. Mezi statistiky máme mnoho kolegů, se kterými velmi dobře vycházíme. Je to záležitost jen velmi malé skupinky lidí... Na dotaz, o koho jde, se všichni shodnou, že jde o děkanovy souputníky, velmi průbojné mladé hochy. Těmi jsou údajně doc. Fischer a Ing. Mazouch. Jediní, kteří byli ochotni k výsledku voleb a jejich případné manipulaci promluvit oficiálně, byli prof. Jiří Voříšek a Ing. Dušan Chlapek. Oba však odmítli připustit možnost manipulace voleb a velmi obdobně uvedli: Výsledek je zvláštní. Kdyby se něco takového dělo, vedlo by to k rozlomení fakulty. Nezbývá než pogratulovat. To nakonec velmi dobře vystihuje současnou atmosféru rezignace na fakultě. Podle vyjádření doc. Fischera byly volební lístky i seznam voličů skartovány 20 dnů po volbách. Zpětně už tedy nejde nic dokázat počet obdržených hlasů Prof. Ing. Petr Berka, CSc. (LISP)* 80 Kristýna Vltavská (SP)* 278 Ing. Dušan Chlapek, Ph.D. (KIT)* 77 Jana Langhamrová (SM)* 272 Ing. Luboš Pavlíček (KIT)* 77 Bc. Barbora Nosková (SP)* 261 Ing. Jan Fábry, Ph.D. (KEKO)* 72 Bc. Ludmila Petkovová (SP)* 253 Ing. Lenka Flusserová (KEKO)* 72 Jitka Matějková (SP)* 252 RNDr. Radomír Palovský, CSc. (KIZI)* 72 Petr Cyhelský (PIS)* 196 Doc. Ing. Vojtěch Svátek, Dr. (KIZI) 71 Bc. Barbora Tomášková (IT) 120 Mgr. Barbora Batíková, Ph.D. (KMAT)* 68 Bc. Adam Trčka (IT) 112 Doc. Ing. Zora Říhová, CSc. (KSA)* 67 Bc. Tomáš Petřík (IT) 110 Doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc. (KSA) 66 Ing. Veronika Skočdopolová (EOV) 108 Doc. Ing. Hana Řezanková, CSc. (LISP) 54 Lucie Bartošková (MM) 105 Doc. Ing. Dagmar Blatná, CSc. (KSTP)*/** 45 Jan Kaltoun (IN) 96 Prof. RNDr. Jindřich Klůfa, CSc. (KMAT) 42 Vojtěch Roček (IN) 77 Prof. Ing. Josef Arlt, CSc. (KSTP) 41 Ing. Lukáš Burkoň (INF) 66 RNDr. Richard Horský (KMAT) 40 Ing. Tomáš Vilím (INF) 59 Ing. Jitka Langhamrová, CSc. (KDEM)* 36 Vojtěch Václav Pour (SED) 13 Ing. Petr Mazouch (KEST)* 34 Počet oprávněných voličů: 129 Počet vydaných hlasovacích lístků: 501 Počet vydaných hlasovacích lístků: 122 Volební účast: 15,40 % Volební účast: 94,60 % Počet odevzdaných hlasovacích lístků: 501 Počet odevzdaných/platných hlas. lístků: 122 Počet platných hlasovacích lístků: 501 * zvoleni do AS FIS VŠE ** nová předsedkyně AS FIS VŠE Zdroj: fis.vse.cz 5 a vše je již jen na úrovni spekulací. Faktem zůstává, že volební účast 15,4 % studentů je tristní a svědčí o nezájmu studentů o dění na své fakultě. To je však dlouhodobý problém mnoha fakult. Z asi 3200 voličů se voleb zúčastnilo 501 studentů, z toho pouze asi 4 % informatiků a 50 % statistiků. Výsledek voleb je následující: Vyučující oborů informatiky získali osm mandátů, vyučující statistických oborů získali tři mandáty, studenti oborů informatiky nezískali žádný mandát a studenti statistických oborů získali šest mandátů. Poměr statistici versus informatici je 9:8, a tak fakultu opět ovládají. Doc. Fischer má údajně na starosti i volby do Akademického senátu VŠE. Zbývá jen doufat, že celoškolský senát má tuto proceduru zajištěnu lépe a otevřená volební urna nebude nikde bez dozoru putovat. Články vždy končím nějakým moudrem či citátem, a proto tomu nebude jinak ani tentokrát, kdy jsem si vybral citát slavného muže, jehož jméno je adresou naší školy. Sir Winston Churchill říkával: Věřím jen těm statistikám, které si zfalšuji sám. Autor: Martin.Steiner@economix.cz TERMÍN A MÍSTO KONÁNÍ VOLEB FIS VŠE: Žižkov vestibul mezi Rajskou budovou a Menzou Italská (před místností RB101) od 9 do od 9 do 15 hodin Jižní Město vestibul v přízemí budovy (poblíž vrátnice) od 13 do 15 hodin od 9 do 11 hodin VOŠIS vestibul v přízemí budovy (vedle sborovny) od 9 do 11 hodin

6 6 aktuality VELETRH PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ ŠANCE Veletrh pracovních příležitostí Šance, na kterém se tentokrát představí 47 firem, proběhne 17. a v atriu Rajské budovy VŠE. Studenti mají možnost se dopředu registrovat a tím zvýšit šanci získat zajímavou nabídku zaměstnání. Více na rpc.vse.cz/veletrhy-pracovnichprilezitosti. KARIÉROVÉ KONZULTACE ZDARMA Studenti VŠE mají možnost využít bezplatného individuálního kariérového poradenství s personální poradkyní. Konzultace se konají v průběhu celého semestru pravidelně každé úterý od do v RB303. Na konzultační schůzku je nutné se zaregistrovat na stránkách RPC rpc.vse.cz/individualnikonzultace-s-personalni-poradkyni. INTERNET A GOOGLE ZA ČASŮ KRIZE Přednáška na téma Internet a Google za časů krize (Internet and Google in the times of economic slowdown) se bude konat v úterý v v Likešově aule VŠE. Přednášejícím je Mohammad Gawdat, Managing Director Region 4 společnosti Google. Přednášku v anglickém jazyce pořádá Katedra marketingu (KMG) FPH. Více na fph.vse.cz/att/prednaskagoogle-2009.pdf. VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE PAPER 09 O NEJLEPŠÍ ČLÁNEK MLADÉHO ČESKÉHO EKONOMA NAPSANÝ V ANGLICKÉM JAZYCE Soutěž, která je určena doktorandům a zaměstnancům VŠE do 35 let, má téma Současná ekonomická krize příčiny, důsledky a dopad na ČR. Záměrem je podporovat tvorbu ekonomů v anglickém jazyce. Vítěz obdrží Kč, nižšími částkami bude odměněno i druhé a třetí místo. Odborné články je nutné zaslat redakci Prague Economic Papers do BYDLENÍ V HLÁVKOVÝCH KOLEJÍCH Nadaní studenti doktorského studia či mladí akademičtí pracovníci mají možnost částečné úhrady bydlení v Hlávkových kolejích. Vyhovují-li podmínkám Hlávkovy nadace, mohou se přihlásit u proděkana pro vědu své fakulty do (výjimečně je tato možnost udělována i studentům magisterského stupně studia). Více na www. hlavkovanadace.cz. MIMOSEMESTRÁLNÍ KURZY: Katedra obchodního podnikání a komerčních komunikací 2OP448 Intercultural Communication for Managers (Interkulturní komunikace pro manažery), termín: , místnost: 338 RB. 2OP448 Intercultural Communication for Managers (Interkulturní komunikace pro manažery), termín: , místnost: 338 RB. INTERNATIONAL RETAILING (KOP) Studenti se mohou prostřednictvím systému ISIS hlásit na mimosemestrální kurz 2OP449 International Retailing (Mezinárodní retailing), v angličtině, určen pro navazující magisterský stupeň plán E, kurz je ohodnocen 3 ECTS kredity. Kurz se koná v RB 338. Přednášejícím je Prof. Dr. Bernd Hallier. Více na kopkk.vse.cz. KATEDRA HOSPODÁŘSKÝCH DĚJIN NF VŠE 5HD381 Chapters on Economic History Knowledge, Power and Social Change in Britain , v angličtině, přednáší hostující profesor a britský historik Dr. Oliver Walton, a to ve dnech v místnosti SB 126, vždy v době od do Kurz sestává z přednášky (60 minut) a cvičení (30 minut) a bude zakončen ústní zkouškou. Zkouška ECTS má 4 kredity (ostatní zkouška 2 kredity). Více informací na LECTURES ON ECONOMIC AND FINANCIAL HISTORY V termínu se na VŠE uskuteční mimosemestrální kurz v angličtině Lectures on Economic and Financial History. Vyučujícím bude John Levendis, Loyola University New Orleans. Přihlašování probíhá přes ISIS od PREMIÉRA UMĚLECKÉHO SOUBORU VŠE GAUDEAMUS v proběhne v Divadle v Dlouhé premiéra představení uměleckého souboru VŠE Gaudeamus s názvem Cestou krajinou. Podrobnější informace na Autor: Vladimír Štípek Nástavba nad posluchárnou C Prostory VŠE se opět rozrůstají. Na podzim roku 2008 byla zahájena nástavba nad posluchárnou C, která bude doplňovat vyučovací kapacity o dvě moderně vybavené učebny. Každá z učeben dosahuje kapacity o velikosti 30 posluchačů. Kvestor Libor Svoboda k tomu uvedl: Učebny by měly být určeny pro výuku specializovaných kurzů na vyšších stupních studia (doktorandské a magisterské) a pro výuku v programech MBA, pro něž škola (FPH) získala mezinárodní akreditaci v loňském roce. Pro běžnou výuku učebny prozatím používány nebudou. Kompletní rozpočtové náklady zahrnující také veškeré vybavení interiérů se vyšplhaly na 20 milionů korun. Dokončení nástavby a uvedení do provozu je plánováno na polovinu března tohoto roku. V průběhu výstavby se nevyskytly žádné závažné problémy. Časový harmonogram bylo nutno přizpůsobit tak, aby docházelo k co nejmenšímu narušení běžného chodu školy (práce o víkendech, noční práce), doplnil Svoboda. Autor: Tereza Syrová

7 koleje 7 E15 na kolejích končí Na kolejích VŠE jsou každý pracovní den k dispozici noviny, které si studenti mohou bezplatně vzít. Ačkoli tato praxe trvá na kolejích již delší dobu, od ledna 2009 došlo ke změnám v distribuci. Nejvíce ekonomy mrzí omezení distribuce deníku E15, naopak čtenáři Lidových novin mohou slavit. Deník E15, jejž vydává společnost Mladá fronta, a. s., je bezplatným deníkem zaměřeným na ekonomiku a byznys (podtitulek názvu novin). Ačkoli deník je na mediálním trhu relativním nováčkem (od podzimu 2007), získal si velkou skupinu čtenářů, a to zejména díky vysoké kvalitě a odbornosti článků. O tom, že deník mezi ostatními bezplatnými médii vyniká, vypovídá i velké množství citací a odkazů v jiných celostátních médiích. Na kolejích VŠE byla E15ka k dispozici rovněž od podzimu 2007, zejména díky přání Centrální kolejní rady. Deník byl mezi studenty velmi oblíbený a mnohdy jej rozebrali již během rána. Na konci roku 2008 však vydavatel oznámil, že je nucen zrušit některá distribuční místa. To postihlo i koleje, na kterých byla po dohodě ponechána pouze dvě místa, kam se dodává deník nadále Jarov I. (hlavní vrátnice) a Jarov III. F. Hlavním důvodem, který vedl vydavatele ke zrušení distribučních míst, je údajně rozšíření distribuce do Ostravy a Brna a nemožnost rozšíření denního nákladu kvůli kapacitě tiskárny. Vydavatel dále argumentuje tím, že studenti mohou deník odebírat i ve škole na Žižkově. Náplastí pro studenty bydlící na kolejích je alespoň rozšíření distribuce dalších deníků. K MF DNES, která se na koleje dodává bezplatně již od půlky loňského roku, přibyly i Lidové noviny. Za distribucí těchto novin stojí mediální skupina Mafra, a. s., do jejíhož portfolia oba deníky patří. Původně se hovořilo o možnosti, že by distribuce MF DNES skončila taktéž na konci roku. Protože je zájem studentů o noviny velký, došlo k jednání mezi Správou účelových zařízení a vydavatelem a bylo dohodnuto pokračování akce. Množství výtisků MF DNES dodávaných na koleje se sice snížilo, ovšem toto snížení částečně vykompenzovalo právě rozšíření distribuce o Lidové noviny. S dalším rozšířením dodávaných novin se v současnosti nepočítá. Trh s bezplatným tiskem zažívá v době finanční krize, stejně jako veškeré další služby zaměřené na příjmy z reklamy, těžké období. Jednou z přímých obětí krize je deník 24 hodin, který na konci roku 2008 přestal existovat. Autor: Michal Bobek, předseda CKR Na kolej pouze s ID kartou O koleji Jarov II. se v posledním roce hovoří zejména v souvislosti s výměnou starých dosluhujících oken za nová. Ovšem Jarov II. si během února připíše prvenství, o kterém se doposud příliš nemluvilo. V rámci výměny vstupních dveří zde bude, jako vůbec na první koleji VŠE, zprovozněno otevírání dveří na identifikační karty. Jak vlastně bude celý systém fungovat? Student, který půjde na kolej, přiloží kartu ke čtečce a po odblokování dveří bude moci projít. Otvírání dveří nebude založeno na systému turniketu, který by vpouštěl studenty jednotlivě, nýbrž dveře zůstanou odblokovány do té doby, než se zpět uzavřou. Proto v případě, že půjde větší skupinka studentů, bude stačit, když otevře první student. Ostatní návštěvy a studenti, kteří si kartu zapomenou, budou muset zvonit na vrátného, který jim otevře a prověří jejich totožnost. Podobný systém již funguje na Jarově III. F, jenže zde k otvírání místo karty slouží obyčejné klíče a zámek na bzučák. Studenti, kteří bydlí na kolejích VŠE, se však nemusí bát, že by je čekaly problémy se vstupem na Jarov II. Podle Kolejního řádu mají studenti bydlící na kolejích VŠE možnost navštěvovat bez omezení jakékoli jiné koleje a bezplatně zde i přespat. Proto čtečka rozpozná kartu všech kolejáků a pustí je bez problémů dovnitř. Taktéž se studenti nemusí bát, že by SÚZ monitorovala jejich pohyb. To, zda se student po vstupu na kolej bude muset i nadále prokázat kolejenkou a zda po návštěvách z jiných kolejí bude vrátný požadovat zápis do knihy návštěv, si rozhodne vedoucí koleje. Výhodou otevírání dveří ID kartami je částečné omezení vstupu osob, které na kolejích nemají co pohledávat. Takto se zejména zamezí vstupu bezdomovců, kterým se někdy podařilo využít nepozornosti vrátného. Totéž platí o zlodějích, kteří by si kolej vytipovali jako svůj cíl. Zavádění ID karet taky zkomplikuje prodávání kolejí. Ačkoli vyměnit si navzájem ISIC není těžké, přece jen tato změna přináší větší komplikace než úprava kolejenky, protože ISIC se používá i při využívání jiných služeb. Sice se v současnosti zavádění vstupu na ID karty v případě dalších bloků neplánuje, ale je pravděpodobné, že pokud se systém na Jarově II. osvědčí, budou při rekonstrukcích dalších kolejí zaváděny i tyto prvky. S využitím ID karet se však již nyní počítá na Jarově I. E, ovšem ne při vstupu na kolej. V rámci plánované rekonstrukce, která má proběhnout během letošního léta, bude polovina koleje, která se rekonstruuje jako ubytování vyšší kvality, mít otvírání pokojových dveří na karty. Tento systém je používán například na Masarykově koleji ČVUT v Dejvicích. Zde jsou výhody ještě větší než v předchozím případě klíče, které jdou z ruky do ruky, nejsou vždy bezpečné. Ačkoli jde o chráněný profil, někteří zámečníci porušují zákon a klíče jsou ochotni vyrobit. Navíc v případě ztráty klíče je nutné vyměnit celý zámek, u ztráty karty se pouze nastaví identifikátor nové karty. Zavádění otvírání pokojů na karty je podstatně náročnější a dražší, a pokud nejde o kompletní rekonstrukci vnitřních prostor koleje, je vyloučeno, že by se realizovalo. Proto se nedá očekávat, že by se v jiných blocích tyto úpravy realizovaly. Autor: Michal Bobek, předseda CKR

8 8 knihovny Studijní knihovna Jižní Město Ještě jste tam nebyli? Nic o ní nevíte? Vaše chyba! Na první pohled obyčejná knihovna VŠE na Jižním Městě toho totiž studentům i vyučujícím nabízí opravdu hodně. Pokud si chcete procvičit jazyky nebo se vzdělávat v oblasti IT, určitě je dobré zamířit právě na Jižní Město. Příjemné prostředí, ochotní zaměstnanci a možnost občerstvení mohou udělat i ze studia příjemnou záležitost. Vejdete do budovy školy na Jižním Městě, dáte se doleva do budovy B a po průchodu chodbou po schodech vpravo sejdete dolů ke knihovně sledujte šipky CIKS. Knihovna má tři studovny: hlavní, počítačovou a jazykovou. Hlavní studovna má sice méně knížek než knihovna na Žižkově, zato má lupu, díky které si mohou všechny knížky prohlížet i studenti se zrakovým postižením. Dále jsou zde počítače pro práci s internetem a můžete si zde například dělat výpisky z knih. Bezbariérový přístup je zajištěn do všech studoven. POČÍTAČOVÁ STUDOVNA Nabízí k využití nejen počítače s připojením k internetu, ale i počítačovou literaturu a CD- ROMy. V této studovně naleznete velké množství odborných publikací o různém softwaru. Od těch starších až po ty nejnovější. Jde obvykle o dražší publikace, ale i tak je možné si některé z nich půjčit domů. Součástí učebny je i laserová tiskárna, takže cokoli, co na počítači v síti VŠE vytvoříte, si tady můžete vytisknout, doporučuje vedoucí SKJM Mgr. Verona Miletínová. Za tisk se platí pomocí multifunkční identifikační karty, ovšem nabít se dá pouze na Žižkově. JAZYKOVÁ STUDOVNA Jde o nejvzdálenější místnost od vchodu. Máte zde k dispozici řadu různých slovníků k několika jazykům angličtině, němčině, španělštině, italštině, ruštině či francouzštině. Kromě slovníků jsou tu i cizojazyčné časopisy, můžete zde sledovat cizojazyčné zpravodajství na satelitní televizi, pustit si cizojazyčný film (pro skupiny možno po domluvě i na plátně) či si pustit poslech. Této učebny využívají i někteří vyučující na VŠE, kteří sem své studenty posílají, a návštěva této studovny se tak stává součástí výuky. Možná by nebylo špatné, kdyby tento postup uplatňovalo více vyučujících vždyť právě poslech mluveného slova bývá u cizích jazyků tím, co mnoha lidem dělá problémy a co je třeba procvičit. I zde je místo pro handicapované studenty. V této studovně lze využít služeb kopírky. Právě vybavenost počítačové a jazykové studovny na Jižním Městě je výhodou této knihovny oproti knihovně na Žižkově. PROVOZNÍ DOBA KNIHOVNY NA JM A KLUBU STUDIJNÍ KNIHOVNY SKJM Klub Pondělí 9:00 16:00 9:00 17:00 Úterý 11:00 18:00 9:00 17:00 Středa 9:00 16:00 9:00 17:00 Čtvrtek 11:00 18:00 9:00 17:00 Pátek 9:00 16:00 9:00 16:00 Zdroj: Web SKJM ( ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Knihovna naší školy poskytuje přístup do mnoha databází s nejrůznějšími informacemi. Nutno uvést, že se za tyto přístupy platí nemalé peníze, avšak studenti mohou tyto zdroje využívat po dobu svého studia zdarma. Takže určitě to stojí za zkoušku. Kromě procvičení angličtiny zde můžete najít podklady pro psaní seminárních, bakalářských či diplomových prací. Pro usnadnění orientace v těchto databázích jsou vytvořeny návody k jejich používání. Ze známějších databází uvádíme například ProQuest5000. Prozkoumat je můžete na webu A pokud zrovna nejste na kolejích nebo ve škole, tak se můžete připojit i z domova. Návod najdete na SKJM poskytuje své služby hlavně studentům prvních ročníků. Každý rok pořádáme přednášky, ve kterých seznamujeme studenty prvních ročníků s nabídkou služeb knihovny, nabízí vedoucí SKJM. Kromě těchto úvodních přednášek probíhají během roku i některé další. Příkladem je Týden knihoven nebo přednášky zaměřené na elektronické informační zdroje. Kromě toho se také knihovna snaží nabízet své služby i vyučujícím, zejména jazykářům, a také s nimi konzultují nákup literatury a podobně. Knihy, elektronické informační zdroje a CD-ROMy nejsou konečným výčtem toho, co vše lze v knihovně nebo mimo ni prostudovat. Knihovna odebírá také některá periodika. Ta jsou volně přístupná jde například o časopisy a deníky Euro, Profit, Czech Business Weekly, Prager Zeitung, The Wall Street Journal Europe a další. Knihovna na Jižním Městě působí mnohem klidnějším dojmem než knihovna na Žižkově. Zdá se tedy lepším studijním prostředím. Zaměstnanci knihovny rádi pomohou, pokud to je v jejich silách. Přestože je knihovna zaměřena na první ročníky, ani starší studenti zde nepřijdou zkrátka. Bohužel, v poslední době se zdejší zaměstnanci setkávají s nezájmem studentů. Dříve tady studenti čekali ve frontě, dodává vedoucí SKJM. Pokud už budete unaveni studiem v knihovně, běžte si odpočinout a občerstvit se do Klubu Studijní knihovny. I zde naleznete výběr periodik, která si můžete přečíst. Knihovna na Jižním Městě v současnosti vyřazuje některé starší knihy. Jestliže máte zájem, vydejte se tam. Zdejší pracovníci v hlavní studovně jistě rádi poradí, kterých knih se to týká. Autor: Eva Byrtusová

9 knihovny 9 Nová knihovna na VŠE Národohospodářská fakulta VŠE buduje samostatnou knihovnu, která bude umístěna v nové zasedací místnosti fakulty ve třetím patře Nové budovy v prostoru za výtahy. Jejím základem budou knihy, které fakulta získala z pozůstalosti britského gentlemana Chrise Tamea. Jde přibližně o deset tisíc svazků v angličtině z oblasti práva, filozofie, ekonomie, historie a společenských věd. Přístup k literatuře nebude pravděpodobně omezen jen na studenty NF VŠE. Knihovna bude otevřena pravděpodobně na jaře tohoto roku, jakmile bude dodán objednaný nábytek. Autor: Lucie Cepáková Knihovna ČSÚ Kde najít zaručená data k seminární práci? Kde nejrychleji zjistit skutečné údaje o nezaměstnanosti, inflaci, volbách, sčítání lidu a dalších veličinách? Český statistický úřad (ČSÚ) je pro tento účel ideální. Nejrychleji lze informace vyhledat prostřednictvím výstupů dostupných z internetu ( ČSÚ však nabízí ještě další zajímavou službu statistickou knihovnu. Co nelze nalézt na internetu, je možné zjistit přímo zde. Knihovnu ČSÚ najdete v budově úřadu u stanice metra Skalka. Z historie knihovny je podstatná událost z roku 2002: při povodni došlo ke zničení velké části portfolia knihovny budovaného přes dvě stě let. Bylo zničeno více než 140 tisíc svazků, za což v převážné míře mohla voda a plíseň. Poté knihovna přesídlila z původní budovy v Karlíně do současných prostor na Skalce. Současný fond knihovny je samozřejmě menší než původní, ale probíhají rozsáhlé práce na jeho obnově. Přispívají k tomu dary od zahraničních i českých institucí, soukromých osob i zahraničních statistických úřadů, se kterými si knihovna vyměňuje publikace již mnoho let. Za vystavení čtenářského průkazu se účtuje poplatek 50 Kč. Tento typ průkazu je platný na jeden rok. Existuje možnost vybavit si průkaz platný pouze na jeden den, což zájemce přijde na 20 Kč. V knihovně je k dispozici studovna, v níž má čtenář možnost studovat většinu publikací, protože k vypůjčení je jen malá část fondu. Prezenční forma výpůjček je také důsledkem úbytku fondu po povodních. Ve studovně najde čtenář i stolky s počítači s přístupem k internetu. Do knihovny je možné si přinést notebook i digitální fotoaparát. Samozřejmostí je kopírovací služba. Portfolio knihovny zahrnuje všechny publikace ČSÚ, ročenky, údaje, statistiky k dispozici je široké spektrum zdrojů od klasických údajů ze sféry hospodářské až po údaje zajímavé pro širší okruh veřejnosti například to, která jména jsou nejčastěji používána v České republice, samozřejmě roztříděná podle let, krajů nebo sociálních skupin. Potřebuje-li člověk údaje v číslech, knihovna úřadu je ideálním zdrojem. Knihovna disponuje také publikacemi popisujícími teorii statistiky, metody sběru a vyhodnocování údajů a vše, na co si člověk v souvislosti se slovem statistika může vzpomenout. Zájemce si může prohlédnout i publikace vydané před rokem 1918, musí však počítat s tím, že údaje jsou většinou v německém jazyce. O všech knihách a publikacích knihovny ČSÚ se lze informovat v on-line katalogu, který je dostupný na stránkách knihovna. Hned vedle vchodu do ČSÚ se nachází stojan s publikacemi, které úřad vydává. ČSÚ pravidelně publikuje tři časopisy: Statistika, Demografie a Zpravodaj. Zde je možné nalézt statistiky typu Česká republika v číslech, Minifakta o České republice, Ženy & Muži v datech, Výzkum a vývoj zaměstnanci, Výzkum a vývoj vysokoškolský sektor, brožurku se stručnou historií statistiky v České republice (podrobnější historie je přirozeně k dispozici v knihovně). Tyto brožurky jsou volně k dostání a mají pravděpodobně motivovat k širšímu zájmu o statistiku. Podle informací uveřejněných na webových stránkách ČSÚ však v roce 2009 dojde k redukci plánovaných publikací. Údaje z nich budou ale zveřejněny na webových stránkách ČSÚ jako datové výstupy. ČSÚ poskytuje i další služby. Například je možné si vyžádat statistiku nebo údaje podle požadavků zájemce. Stránky ČSÚ tedy nabízejí nejrůznější informace databáze, registry, regionální statistiky, on-line publikace, analýzy a komentáře, časové řady, volební výsledky, sčítání lidu, domů a bytů, animované grafy... Studenti si však občas postěžují na nepřehlednost stránek úřadu, nejnovější data se totiž ve vyhledávači na domovské stránce ČSÚ nemusí objevit vždy na prvním místě. Vyhledání těch nejnovějších vyžaduje trochu trpělivosti, přesto zde požadované informace naleznete poměrně rychle. Nejdůležitější čísla a informace (inflace, HDP, obyvatelé, index spotřebitelských cen) figurují přímo na úvodní stránce ČSÚ Pro jednodušší orientaci lze použít Rychlé informace, které se při vyhledávání nabídnou. Autor: Andrea Chovanová

10 10 Bílá kniha terciárního vzdělávání Sousloví Bílá kniha nám jako vysokoškolákům není tak neznámé. Bílá kniha terciárního vzdělávání, která byla projednána vládou 26. ledna 2009, je koncepční a strategický dokument, který stanovuje, jakým směrem se má terciární vzdělávání v České republice vyvíjet v následujících deseti až dvaceti letech. Hlavními cíli navrhovaných změn je dosažení takového systému školství, který umožní vysokým školám a univerzitám v rámci zvoleného poslání poskytovat vzdělání špičkové světové úrovně a podílet se tak na posilování historicky založené prestiže naší země jako evropského centra vzdělanosti. Dále velice diskutabilní odstranění nebo podstatné zmírnění sociálních a jiných bariér v přístupu k terciárnímu vzdělávání a také umožnění studia všem uchazečům, kteří o ně mají zájem. A také posílení autonomie vysokých škol a tím i odpovědnosti za jejich vlastní rozvoj a v neposlední řadě snaha přispět prostřednictvím výzkumných a vývojových aktivit k produkci nových znalostí a ke zvýšení inovačního potenciálu ekonomiky. To všechno se sice hezky říká, ale s realizací to bude podstatně horší. Tak například zmírnění sociálních bariér je doprovázeno zavedením školného, což je terčem kritiky. Ministr školství Ondřej Liška se v úvodním slově Bílé knihy pozastavuje nad tím, že v ČR studuje z mladých lidí do 26 let jen devět procent studentů, jejichž otec byl manuálně pracující, oproti rodinám vysokoškolsky vzdělaným, kde je to 56 procent. A není divu, výdaje vysokoškoláků nejsou zrovna malé (ubytování, strava, učební pomůcky, MHD, nějaká ta akce...), kdyby k tomu mělo přijít ještě placení školného, bylo by studium pravděpodobně finančně náročnější, studenti by trávili více času po brigádách a v důsledku toho by se méně věnovali studiu. Je ale nutné mít na zřeteli, jakým způsobem bude nový systém situaci řešit jestli poté budou školy dostupné i pro studenty, kteří dnes kvůli tíživé finanční situaci studovat nemohou. Bílá kniha používá termín odložené školné, kdy je výraznější příliv soukromých zdrojů do systému možné zajistit pouze formou školného s možností odloženého a kontingenčního splácení. Příliv soukromých zdrojů od firem v žádné evropské zemi totiž nedosahuje výraznějšího podílu na financování a nelze očekávat, že v České republice tomu může být jinak. Školné posílí racionalitu a zodpovědnost při rozhodování studentů a škol a začne hrát dosud chybějící a přitom velice důležitou roli cenového informačního signálu. Po vzoru skandinávských a dalších zemí tedy Bílá kniha doporučuje převést nepřímou podporu studia na přímou, a to formou cílených sociálních stipendií, studijních grantů a půjček, které by měly být studentům dostupné nezávisle na ekonomické situaci či ochotě rodičů jejich studium finančně podporovat. Další změnou by mělo být zvýšení vlivu stakeholderů neboli externích aktérů na vysoké školy. V praxi by šlo například o to, že do čela univerzity by mohl usednout i člověk z byznysu. Ve správní radě by totiž mohli být i manažeři soukromých firem. Podíleli by se tak na volbě kandidáta na rektora či schvalování rozpočtu. Ideální model by tak měl zajistit odpovědnou účast veřejnosti na fungování vzdělávacích institucí a současně zabránit prosazování úzkých zájmů některých vybraných skupin. Vše by mělo směřovat k tomu, aby vysoké školy realizovaly svou činnost s větší odpovědností za výsledky vůči veřejnosti a aby intenzivnější účast externích aktérů na různých úrovních sloužila jako vyjádření veřejného zájmu. Otázkou ale zůstává, jestli se to podaří udržet na uzdě do takové míry, aby se škola nestala převážně byznysem. K tomu se nám vyjádřil stínový ministr školství Jiří Havel: Vliv vlastníků na soukromých školách je enormní, na veřejných skoro žádný. Školy pracují v řadě režimů podle hesla: Dej mi peníze a neptej se, co za to dostaneš. Nezávislost vede někde až k neodpovědnosti. Bílá kniha o tom trochu mluví, ale řešení příliš nenaznačuje. Na tuto problematiku jsme se zeptali i rektora VŠE Richarda Hindlse: Jak se díváte na to, že Bílou knihou má být prosazen větší vliv stakeholderů na vysoké školy? Bude možné zamezit tomu, aby se škola nestala jen byznysem? Výraz stakeholder skutečně původně vychází z byznysu, avšak jeho role v moderním univerzitním prostředí je dnes už vnímána o dost šířeji. Nejde jen o podnikatelské okolí škol, ale o obecnější vzdělávání vazby univerzit k regionům, firemnímu výzkumu či třeba ke kulturním aktivitám aj. Vztahy univerzity s okolím tedy utváří mnoho externích aktérů, nikoli pouze byznys. Proto obavu o to, že se univerzity stanou jen byznysem, jak zní vaše otázka, nemám. Charakter škol totiž neovlivní ani tak existence či neexistence stakeholderů, ale daleko více to, jak nyní v čase po projednání Bílé knihy vládou bude vypadat věcný záměr zákona o terciárním vzdělávání a zda se najde konsensus mezi zákonodárci a představiteli škol (učitelé, studenti) při přípravě návrhu zákona v klíčových otázkách, jimiž jsou změny zejména v řízení a financování vysokých škol. Bílá kniha se výrazně zaměřuje na výzkum. Česká republika totiž patří mezi země s mimořádně nízkým podílem soukromých finančních prostředků ve výdajích na výzkum, vývoj a inovace ve veřejném sektoru. Významnou překážkou v této oblasti je nedostatečná poptávka firem po výsledcích výzkumu, vývoje a inovací, která je pravděpodobně způsobena nejen nedostatkem finančních prostředků v menších firmách, ale i orientací firem na využití dosud poměrně levné pracovní síly a na výrobky s nižší přidanou hodnotou. Vysoké školy by tedy měly být rozděleny na výzkumné a výukové. A jak by to mělo být určeno? Zjednodušeně řečeno, půjde o to, jak se v daném oboru bude dařit publikovat výsledky v časopisech s vysokým impakt faktorem a dosahovat vysokého ekonomického zhodnocení patentů, technologických řešení či inovací. Z výše uvedeného plyne, že pro výběr musí být rozhodující evropská či světová excelence, která se mimo jiné projevuje zájmem zahraničních studentů doktorských studijních programů o takové pracoviště. Lze ale předpokládat, že kategorizace proběhne nejprve na úrovni fakult a případně vysokoškolských ústavů. Vysoká škola je totiž jako celek pro takovou kategorizaci příliš velký a heterogenní celek. Autor: Lucie Cepáková

11 vzdělávání 11 Do konce března můžete podat přihlášku na přijímací zkoušky do postgraduálního studia typu MBA MASTER Management et Administration des Entreprises (MAE). Titul je možné získat za přispění francouzského velvyslanectví přímo v rámci VŠE. Tento institut umožňuje studium nejen již absolventům z praxe, jak to bývalo dobrým zvykem u MBA, ale i studentům, kteří ukončili čtvrtý ročník. Je tedy možné studovat poslední ročník navazujícího magisterského studia a rovnou začít studium MBA. To je výhoda nejen pro studenty, kteří se chtějí na frankofonní země v rámci podnikového managementu specializovat, ale i pro ty, kdo si prostě jenom chtějí rozšířit obzory. Po přijetí, k němuž je potřeba výborná znalost francouzštiny a češtiny, zaslání životopisu ve francouzštině a motivační pohovor s komisí složenou ze zástupců Université Jean Moulin Lyon 3 a VŠE v Praze následuje teoretická část studia. Ta probíhá v podobě desetitýdenních modulů v rozmezí červen až leden a její náplní je obchodní a pracovní právo, podnikatelské prostředí, kvantitativní metody řízení, marketing, řízení výroby, řízení lidských zdrojů, účetnictví, finanční řízení, informatika a řízení projektů a strategický management. Studium je opravdu intenzivní. Výukový týden vždy začíná Francouzsko-český institut řízení (IFTG) nabízí MBA na VŠE velmi náročným pondělím, kdy se od 9 hodin píše obvykle tříhodinová písemná práce z minulého modulu. Výuka pak probíhá každý den od do 19.30, v pátek od 9 do s krátkými pauzami zhruba po hodině a půl či dvou. Vzhledem k časové náročnosti se studium prakticky vylučuje s plným úvazkem. Toto omezení způsobuje, že IFTG navštěvují převážně mladší lidé (tedy tak to bylo v mém ročníku), kteří mají vrchol kariéry před sebou, uvedla Karina Kubelková, studentka programu MASTER. Po skončení teoretické části jsou studenti povinni absolvovat od března do června odbornou stáž ve francouzské firmě v České republice nebo přímo ve Francii. Z této stáže pak zpracovávají závěrečnou práci Mémoire, kterou následně v září obhajují. Výuka je zajišťována ve spolupráci s několika francouzskými univerzitami, jako například IAE Lyon (Université Jean Moulin Lyon 3), IAE Paris (Université Paris 1 Panthéon- Sorbonne), IAE Nice (Université de Nice Sophia-Antipolis), Audencia Nantes. Studium není díky podpoře francouzského velvyslanectví v Praze tak nákladné a jeho cena je v současné době 42 tisíc Kč bez DPH. Reálná cena studia je samozřejmě mnohonásobně vyšší, bylo by naivní myslet si, že se jedná o cenu reálnou. Letenky, ubytování a práce francouzských profesorů by jistě cenu kurzu vyhnaly do podobné roviny jako u jiných MBA. Jen díky štědré podpoře francouzské ambasády a hlavním sponzorům programu bylo možné dosáhnout takto příznivé ceny. Vychovávání frankofonních manažerů je jedním ze strategických francouzských zájmů, navíc tuto možnost studia nabízí v celé České republice právě jen IFTG, proto si nemyslím, že by nízká cena měla jakkoli negativní vliv na kvalitu. Navíc, nízká cena v tomto případě zvyšuje mnohonásobně návratnost investice, zhodnotila program Kubelková. Fungování IFTG je jistě zajímavou příležitostí jak pro studenty, tak pro francouzské společnosti hledající své budoucí zaměstnance. Autor: Jana Lysáková Hesla typu Nedostatek pracovníků zdobila ještě před půlrokem titulní stránky novin a odborných časopisů. Firmy odmítaly zakázky, protože jednoduše neměly lidi. Absolventy nejen VŠE čekala růžová budoucnost. Měli otevřené dveře do světa byznysu a mohli si vybírat z nespočtu zajímavých nabídek. Blýskněte se na trhu práce! Honors Academia Uplynulo jen pár měsíců a trh řeší zcela jiné problémy. Najednou chybějí zakázky, a výrobní haly i manažerská sídla tak zejí prázdnotou. Média každým dnem informují o rostoucí nezaměstnanosti a plánovaném propouštění v dalších a dalších firmách. Každé výběrové řízení dnes představuje tvrdý boj, ve kterém vyhrávají výhradně ti, kdo se dokážou odlišit od zástupu ostatních. Titul a jazyky jsou často základní podmínkou, nikoli však rozhodující proměnnou. Je třeba udělat krok dál. Příležitostí pro studenty VŠE, jak zabodovat a získat konkurenční výhodu, může být například program Honors Academia. Dveře mají otevřeny zejména všichni studenti inženýrského studia, kteří se chtějí odlišit a v budoucnu něco dokázat. Pestrá struktura studia jim nabízí zajímavosti ze všech oblastí podnikatelského řízení, leadershipu, komunikace, ale i etikety. Ne však formou biflování stohů knih a suché teorie, ale spíše prostřednictvím diskusí se zkušenými manažery, práce s případovými studiemi, účasti v manažerských hrách, exkurzí nebo v rámci praxe u partnerských firem. Odlište se i vy od ostatních absolventů VŠE a posuňte se dál s programem Honors Academia. Více informací na www. honors.cz. Autor: Martina Poláková

12 12 vzdělávání Scio přijímačky snadno a rychle? V minulém čísle jste se mohli dočíst o tom, jak dopadly loňské přijímací zkoušky na VŠE. Nyní vám přiblížíme jednu z forem testování, které se na naší škole akceptují přijímací řízení dle Scia. SCIO CO TO VLASTNĚ JE? Scio je název firmy, která byla založena roku 1996 Ondřejem Štefflem. Dříve se společnost zabývala spíše maturanty a pořádala Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které měly žadatelům o vysoké školy ukázat srovnání jejich dovedností. Postupně Scio usilovalo o to, aby tyto zkoušky byly vysokými školami uznány jako korektní přijímací řízení. To se nakonec do jisté míry stalo, protože již v tomto roce jsou zkoušky od Scia alespoň částečně uznávány na více než 50 fakultách z celé České republiky, a dokonce i na jedné vysoké škole na Slovensku. Obsahem NSZ jsou buď předmětové testy, nebo test obecných studijních předpokladů. Nyní se firma Scio zabývá i žáky základních škol, ale také pořádá zajímavé projekty pro základní a střední školy. PRINCIPY SCIO TESTŮ Pokud se student rozhodne absolvovat NSZ, musí se nejprve zaregistrovat (většinou na internetu) na vybraný termín a místo a zaplatit částku 394 Kč. Student obdrží pozvánku, v níž jsou napsány všechny důležité informace, které účastník potřebuje místo a čas konání testu, co si nezapomenout ke zkoušce nebo také to, jaké chování je při psaní testu nepřípustné. Před každým testem probíhá úvodní kontrola totožnosti, zahájení a rozdání testů. Výsledek je dán takzvaným percentilem úspěšností ve srovnání s ostatními účastníky (například percentil 80 znamená, že jste lepší než 80 procent všech zúčastněných), který se student doví nejpozději dvacátý den po vykonání testu. Scio po uplynutí všech termínů NSZ pošle seznamy studentů s jejich výsledky na jimi vybrané školy. Školy dále většinou vyvěsí požadovanou hranici percentilu, pod kterou studenty nepřijímají. POZITIVA A NEGATIVA SCIA Nespornou výhodou je fakt, že se můžete přihlásit až na šest termínů testů a počítat se vám bude ten nejlepší výsledek. Tuto výhodu jistě ocení především ti, kteří jsou před testy nervózní. Další pozitivum můžeme spatřovat v tom, že si každý účastník Scio testů může vybrat místo, kde se bude jeho zkouška odehrávat. V tomto roce si mohli účastníci vybrat mezi 27 městy v ČR a třemi městy na Slovensku. Samozřejmě je výhodou i to, že jsou testy objektivní a vysoké školy se nemusí zabývat organizací přijímacího řízení. Podle mého názoru budoucí studenti vysokých škol nacházejí největší plus v tom, že se testy Scio dají natrénovat. Studenti mohou prezenčně navštěvovat přípravné kurzy, mohou se účastnit internetových kurzů nebo si lze zkušební testy nechat poslat. V této velké škále možností možná nakonec tkví velké negativum Scio testů. Pokud si totiž zkusíte vypracovat kolem pěti zkušebních Scio testů, brzy zjistíte, že se styl otázek pořád opakuje a vy se jen potřebujete naučit postup, jak dané problémy řešit. Testy Scio tedy nezjišťují ani tak míru znalostí studenta jako spíše míru přípravy na přijímací řízení a jistou dávku přirozené inteligence. Myslím si, že na určitých typech škol toto negativum vadit nemusí, ale na specializovaných fakultách typu Přírodovědecká fakulta (Ostrava) by se jisté oborové znalosti měly očekávat. Jedním z negativ může být i to, že NSZ stojí 394 Kč. Ne každý si může koupit například čtyři pokusy. Dalo by se tedy říci, že testy nahrávají majetnějším studentům. SCIO A VŠE Pouze Národohospodářská fakulta VŠE plně přešla z klasického přijímacího řízení na Scio testy. Pokud chce budoucí student navštěvovat tuto fakultu, musí podat přihlášku, zaplatit administrační poplatek 200 Kč při přihlašování elektronickou formou, 400 Kč v případě písemné formy (poplatek je snížek kvůli ceně Scio testů), 600 Kč se platí v případě podání papírové přihlášky po 30. květnu V loňském roce byli přijati všichni uchazeči, kteří dosáhli úrovně percentilu 76 a vyššího. Také Fakulta informatiky a statistiky VŠE ke Sciu přihlíží, ale jen částečně. Pokud bude uchazeč o studium na této fakultě mezi 40 procenty nejlepších v rámci NSZ, bude přijat bez přijímacích zkoušek. Těchto studentů však bude přijato pouze 30 procent z celkového počtu přijímaných studentů. Ostatní, kteří se do vybraných 30 procent nevejdou, musí skládat běžné přijímací zkoušky. Zajímavé je také to, že na této fakultě je administrační poplatek 500 Kč a 590 Kč (papírová přihláška). Zde není poplatek snížen, protože absolvování NSZ je jen jakýsi bonus pro studenty, kteří si chtějí zvýšit šance na přijetí. Dohromady tedy platí v nejlepším případě 894 Kč. SCIO ANO, NEBO NE? Každá škola si musí sama odpovědět na otázku, co od svých budoucích studentů očekává. Pokud vyžaduje oborové znalosti, na kterých chce dále stavět, doporučovala bych klasické přijímací řízení. Pokud však škola hledá spíše studenty, kteří logicky uvažují a mají jistý studijní potenciál, může být volbou právě Scio. Autor: Kateřina Dvořáková

13 publikace VŠE 13 Vysoká škola ekonomická v současné době vydává dva vědecké časopisy Politickou ekonomii a Prague Economic Papers. Vědecký časopis Politická ekonomie vychází šestkrát ročně (únor, duben, červen, srpen, říjen, prosinec) a zabývá se ekonomickými teoriemi, hospodářskou politikou, ekonometrií, ale také ekonomickou literaturou či mezinárodním vědeckým životem. V Politické ekonomii prezentují své práce přední čeští ekonomové, ale také zahraniční autoři a nositelé Nobelovy ceny za ekonomii. Časopis Politická ekonomie můžete také najít v elektronické verzi EconLit. Prague Economic Papers vychází jako čtvrtletník a jeho obsahem bývají, stejně jako v Politické ekonomii, ekonomické teorie, hospodářská politika a rozvojové problémy (development issues). Oba vědecké časopisy jsou sledovány v databázi Web of Knowledge společnosti Thomson Reuters. Časopisy Prague Economic Papers a Politická ekonomie můžeme nalézt v jedné z částí databáze v takzvané databázi Web of Science. WEB OF SCIENCE Databáze Web of Science je světově uznávaný informační zdroj v oblasti výzkumu a vývoje. V této databázi můžete nalézt bibliografické údaje včetně abstraktů, citace prací autorů, ale i plné texty. Databáze se dále dělí na pět citačních indexů Science Citation Index Expanded (zaměřuje se na časopisy z oboru přírodních a technických věd), Social Science Citation Index (sleduje vědecké časopisy ze společenských, přírodních a technických věd zde jsou uvedeny oba vědecké VŠE časopisy), Arts & Humanities Citation Index (oblast humanitních věd, uměnovědy a přírodních a společenskovědních časopisů), Conference Proceedings Citation Index Science CPCI-S (zaměřuje se na citace v konferenční literatuře z přírodních a technických věd) a Conference Proceedings Citation Index Social Sciences & Humanities CPCI SSH (sleduje citace v konferenční literatuře z oborů humanitních, společenskovědních a uměnovědy). IMPAKT FAKTOR Vědecké časopisy jsou ohodnoceny takzvaným impakt faktorem. Tento faktor každoročně vyhodnocuje americký Institut pro vědecké časopisy a je publikován ve Zprávě časopisecké citovanosti. Impakt faktor se vypočítává na základě citovanosti v průběhu tří let. Pokud bychom například chtěli určit impakt faktor časopisu Politická ekonomie za uplynulý rok 2008, musíme nejdříve Vědecké časopisy na VŠE zjistit číslo, kolikrát byly články tohoto časopisu z let citovány v ostatních sledovaných časopisech roku A také musíme vědět, kolik v Politické ekonomii vyšlo v letech článků celkem. Impakt faktor časopisu se spočítá, když vydělíme první údaj druhým. Je však nutné vědět, že do jmenovatele zlomku se nezapočítávají komentáře ke článkům nebo errata (opravy). Impakt faktor (činitel vlivu/ dopadu) tedy určuje kvalitu vydávaného časopisu a čím je jeho číslo vyšší, tím je časopis prestižnější. Většina časopisů má impakt faktor nižší než dva, za vysoký impakt faktor jsou považovány hodnoty nad čtyři. Mezi parametry, které hodnotí kvalitu časopisu, patří například aktuálnost, výstižnost názvů, mezinárodní charakter redakční rady, autorů a odběratelů, abstrakty článků, několik dalších citačních faktorů (impakt faktor je pouze jedním z nich, další může být například Immediacy Index ukazuje, jak rychle je článek z daného časopisu odcitován) či geografický význam časopisu. KLADY A ZÁPORY IMPAKT FAKTORU Impakt faktor může být nápomocný pro autory článků, kteří přemýšlejí o tom, kam svou práci poslat. Dále může být prospěšný například pro knihovny či vědecké pracovníky, kteří si podle něj mohou vybírat kvalitnější časopisy. Důvěryhodnost impakt faktoru je však zpochybňována a mezi odborníky panují odlišné názory na jeho vypovídací schopnost. Je dobré vědět o spoustě negativ, která se vážou k impakt faktoru. Například nemůžeme porovnávat impakt faktory časopisů z různých vědních oborů, jelikož se mění citační chování jednotlivých autorů a každé odvětví se liší charakterem článků. Impakt faktor se dotýká časopisu jako celku, může tedy vyzdvihnout i články, které nemusí odpovídat požadované kvalitě. Může také docházet k takzvané negativní citaci, kdy autor například zveřejní kontroverzní práci a ostatní autoři ve snaze vyvrátit její teorii zvýší její citovanost. Další častou námitkou je fakt, že se citovanost sleduje pouze dva roky po vydání práce. Tato podmínka tedy upřednostňuje obory, ve kterých poznatky zastarávají rychleji než v jiných (například medicína). Naopak v jiných oborech, jako je například lesnictví, mohou jisté výzkumy slavit úspěch až za deset let. Existují také například citační bratrstva, tak se říká autorům, kteří citují své práce navzájem, aby si zvýšili citovanost. Stává se také, že se do impaktovaných časopisů nedostanou neznámí vědci či vědci zastávající jiný myšlenkový proud než mainstreamový, což částečně omezuje rozvoj vědy, protože i autoři z jiných směrů by měli dostat prostor k prezentaci. Proto je třeba brát při vybírání vědeckého časopisu na zřetel to, jaký časopis hledám, co se v něm chci dočíst, dovědět, a nehledět jen na velikost impakt faktoru. ČESKÉ ČASOPISY S IMPAKT FAKTOREM (IF) Mezi české impaktované časopisy patří například: Physiological research (oblast fyziologie, biochemie, farmakologie atd., IF ,505), Preslia (oblast botaniky, IF ,064), Folia Parasitologica (oblast parazitologie, IF ,000), Folia Geobotanica (oblast rostlinné ekologie a systematiky, IF ,133), Czechoslovak Mathematical Journal (oblast matematiky, IF ,155) a jak již bylo řečeno Politická ekonomie (IF ,054) a Prague Economic Papers (jelikož je sledován databází Web of Knowledge od druhého čísla roku 2008, IF mu ještě nebyl přidělen). Jednotlivá čísla vědeckých časopisů vydávaných VŠE jsou k dostání v prodejně skript a ekonomické literatury VŠE v Praze, popřípadě v prodejně Academia (Václavské náměstí 34, Praha 1). Autor: Kateřina Dvořáková

14 14 zpravodajství Start k VŠE Možná i vy vzpomínáte na první dny na půdě VŠE. Na dny plné úskalí a spekulací, kam se mohu jít najíst, kam bavit a kde co najdu. Nováčkům na naší škole by do budoucna mohl sloužit web start.vse.cz. Práce na informačním systému pro prváky byla povinností pro splnění kurzu 4SA426 Prezentace a komunikace informací. Vizí týmu bylo předat studentům všechny potřebné informace v ucelené, srozumitelné a přátelské formě, které by jim měly pomoci při orientaci na VŠE. Jelikož šlo o projekt v rámci kurzu, nebyl nijak finančně podporován a jeho realizace probíhala během celého semestru podle časových možností členů týmu. Orientační náklady nepřesáhly částku dvou set tisíc korun. Žádné náklady skutečně vynaloženy nebyly, přesto v dokumentaci jsou, jelikož Orientujeme se v ISIS III úkolem bylo projekt zpracovat jako reálný. IS pro prváky jsme zvolili proto, že zde něco takového ještě není, a myslíme si, že je to velice užitečné, přínosné a prvákům to může usnadnit práci a čas (vzpomínali jsme na své začátky na VŠE). Projekt se nám podařilo zpracovat a dotáhnout do takové formy, že je schopný provozu a dostát svého cíle, vysvětluje vedoucí projektu Bc. Jana Mihoková. V současné době projekt není plně funkční a jeho případné vylepšení záleží na zájmu studentů a vedení školy. Otázkou je, jak se k tomu škola postaví a zda bude mít zájem tento projekt rozvinout a dotáhnout do plné veřejné podoby. Myslím, že je zde velký potenciál, aby se tento web stal oficiálním informačním zdrojem pro prváky, myslí si Mihoková a dodává: Po domluvě s vedením se nám podařilo zdarma získat doménu. Jedinou podmínkou je, že do fóra mohou přispívat pouze registrovaní členi. Vytvořili jsme také banner, který by mohl být upoutávkou na Start na jiných (školních) stránkách. Všechny podklady a informace (celou dokumentaci, příručku, logo aj.) lze najít na poslouchej. com/vsestart v záložce Ke stažení. Je nutné podotknout, že tato stránka zatím není oficiálním informačním zdrojem, a proto nelze nikde nalézt odkaz. Na fóru zatím žádný student nediskutoval. Nabídka informačního serveru start.vse.cz je rozdělena do několika kategorií od studijních záležitostí přes ubytování a stravování až po zábavu. Užitečné je zejména vysvětlení kreditového systému na naší škole nebo popis registrací a tvorby rozvrhu. To, zda by studentům prvních ročníků více vyhovoval čistě jejich web než informace na stránkách VŠE, ukáže jedině uvedení stránek do provozu. Je však třeba zvážit, zda by další informační server zbytečně nemlžil informace, které jsou již někde jinde uvedeny. Záleží také na úrovni informační přesnosti webů jednotlivých fakult, úplnosti a přehlednosti jejich informačních brožur a dalších materiálů. Je velice těžké určit, zda si studenti vystačí s informacemi z hlavního webu a dalších systémů (například doprovodné informace k ISIS). Výhodou je, že start.vse.cz vznikl bez nutnosti vynaložení finančních prostředků. Škola by asi těžko mohla zaplatit dvě stě tisíc Kč studentům za jejich školní práci. Správa webu by však do budoucna vyžadovala údržbu a není jisté, jestli by se toho opět ujali studenti zdarma, například v rámci některých předmětů, protože by už nešlo o typickou tvůrčí činnost. Možná si studenti vystačí s informacemi z oficiálních zdrojů, s borcem a zbytek doladí v diskusi na spolužácích. Tak jako dosud my. Autor: Hana Kubovcová DELEGOVÁNÍ PRÁV ISIS V tomto dílu seriálu o systému ISIS se podíváme na další výhodnou funkcionalitu, kterou nám poskytuje ISIS. Jde o delegování práv na operace v systému jinému uživateli. Tahle možnost je velmi vhodná zejména v období mezi semestry, kdy mnoho studentů využívá volno k cestování, tedy při registraci či zápisu předmětu svěřit svá práva známému, který provede požadované úkony. Při delegování práv existují dva pohledy, a to ze strany uživatele, který deleguje svá práva, a uživatele, který se tak stává delegátem. Při delegování práv je potřeba dodržet následující postup: Na stránce Osobní administrativa v ISIS zvolit v sekci Nastavení informačního systému položku Nastavení delegátů. Dále zadat jméno požadované osoby do vstupního řádku a stisknout tlačítko Dohledat. Pokud je vyobrazeno více uživatelů, provést výběr konkrétní osoby zatržením příslušného pole. Dále můžete rozhodnout, na jaké rodiny aplikací se budou vztahovat delegovaná práva, zda na všechny nebo jen například na zápis/registraci předmětů. Dobu, po kterou jsou práva delegována, je možné omezit vyplněním pole Od kdy, Do kdy, s poznámkou pro delegáta. Ovšem pokud tato pole nevyplníte, bude delegování časově omezeno do doby, kdy delegáta odeberete zatržením pole ve sloupci Odebrat a potvrdíte stiskem tlačítka Odebrat. ZMĚNA IDENTITY Pokud chcete jako delegát využít vám svěřená práva, musíte na stránce Osobní administrativa v sekci Nastavení informačního systému zvolit položku Změnit identitu uživatele. Tímto se otevře seznam osob, které vám práva delegovaly. Výběr osoby provedete stiskem tlačítka Vybrat v příslušném řádku. Nyní zkontrolujte jméno v pravém horním rohu. Od této chvíle pracujete v ISIS pod jménem této osoby. Autor: Jaromír Valeš

15 internet Společenské weby sblížení nebo byznys? Takřka denně asi každého zasáhne ten nepříjemný, avšak nezbytný zážitek. Zasedneme k počítači, automaticky se připojíme k netu, a tedy k celému civilizovanému světu, čímž se zhmotníme ve virtuální realitě a začneme tak opět skutečně existovat. Než se však jako běžný uživatel dokážeme proklikat množstvím reklamních bannerů, někdy i vydařených, přesto dotěrných reklam, a než najdeme informaci, kterou hledáme, uplyne mnohdy až několik drahocenných minut. Čas, to jsou přece peníze, vzpomínáte? Skutečnost, že virtuální reklama se stala jedním z hlavních pilířů světa internetu, který tak inzerenti svými aktivitami živí, je vcelku nepříjemná, ale jasná věc. Pozoruhodný je ale postupný vývoj jejích čím dál rafinovanějších forem. Klasické reklamní bannery a světélkující postavičky neodbytně ťukající na naši obrazovku zevnitř a vehementně se dožadující pozornosti zcela jistě zatím nepatří na smetiště dějin reklamy, ale prokazatelně již nejsou schopny přinášet svým autorům kýžený efekt, tedy důsledně oslovit cílovou skupinu spotřebitelů a přimět je k akci utracení peněz. Selhání kdysi efektivních prostředků se dnes zdá vcelku pochopitelné hned z několika důvodů: jednak v posledních letech došlo k obrovskému zintenzivnění reklamního tlaku na uživatele internetu zvlášť markantním se tento jev stal na českých serverech. Bylo například vědecky prokázáno, že průměrný uživatel není schopen zaregistrovat a uchovat v paměti konkrétní značku produktu, na nějž mu právě před nosem prolétla reklama. Stali jsme se tedy evidentně imunním vůči klasickému přístupu k reklamě a její klesající výnosy jsou toho důkazem. Tento trend před nedávnem přiměl programátory a obchodníky k vývoji daleko rafinovanějších a sofistikovanějších metod inzerce: vrátili se k prostému a nejpůvodnějšímu principu předávání zpráv a dobrých zkušeností od ucha k uchu. Zlatý, tisíciletími historie lidské civilizace prověřený mechanismus dostal v prostředí internetu 21. století zcela nový rozměr. Jako první s touto novinkou přišel populární společenský server Facebook, který je v současnosti jedním z nejpoužívanějších komunikačních prostředků mladé 15 kosmopolitní generace po celém světě. Jistě se vám již nejednou stalo, že na vaší faceové stránce čeká zpráva se sdělením, že váš nejlepší přítel XY se právě stal fanouškem produktu QZ, za níž následuje pobídnutí, abyste se také připojili, protože je to přece skvělé! Ačkoli to celé působí jako vcelku veselá hra, jejímž prostřednictvím dává člověk najevo, co má rád, co mu chutná, co poslouchá, a další zdánlivě nezákeřné osobní informace a přispívá tak spolu se svými přáteli k vytvoření komunity spřízněných duší, je nezbytné si alespoň uvědomit pravou podstatu a důvod zavádění těchto hravých aplikací. Nejen že jde o jasnou propagaci konkrétního produktu a o cílené rozšiřování povědomí o něm a jeho značce (v klasické bannerové reklamě již konzumenty opomíjené) uvnitř cílové skupiny, která se zformovala vlastně sama a bez marketingové námahy prodejců. Navíc jsou mnohé speciální aplikace zaměřeny na sledování vašich webových nákupů, o nichž následně za uživatelova souhlasu informují osoby ze seznamu přátel. Úspěšnost zmíněného přenosu informací o nákupech může být vysoká zejména u generace teenagerů, kde dnes hraje ztotožnění se s vrstevníky takřka klíčovou roli. V neposlední řadě představují zmíněné postupy velmi komplexní nástroj průzkumu trhu a sběr cenných informací o členech Facebooku. Ty bývají poslední dobou doplněny také o profil volnočasových i pracovních aktivit uživatelů, kteří v dobré víře zanechávají na své stránce zprávy o tom, co v každou jednotlivou část dne dělají. Zdánlivě nevinné vzkazy určené přátelům rázem ztratí pláštík bezstarostnosti. V očekávání rostoucích zisků se v oblasti nového přístupu k reklamě nedávno rozhořel boj mezi dvěma nejvýraznějšími poskytovateli společenských webů: Googlem a Facebookem. Druhý jmenovaný začal uplatňovat tento převratný přístup k marketingu jako první a své inženýry začal k další vynalézavosti motivovat vidinou adekvátního podílu na zisku. Google samozřejmě nemohl zůstat pozadu a na svých webech rychle zavedl podobné přístupy. Nechme se překvapit, kdo z konkurenčního soupeření vyjde jako vítěz. Čími fanoušky se stanete vy? Mimochodem, zkuste se podívat na Facebooku do skupiny Economix fanclub! Nebudete litovat... Autor: Nina Hönigová

16 16 zpravodajství Spanilé jízdy studentů NF VŠE Odpad. To by se s nadsázkou dalo říci o tom, co pokládá za důležité pro své studenty třinecké gymnázium. A jak jsem k tomu došla? Přečtěte si to. Musel to být večer, kdy po úporném celodenním učení přišel stav nevědomí tak, jak ho popsal Sigmund Freud. Někdy během tohoto mého stavu mi přišel od docenta Zdeněka Chytila o Spanilé jízdě. Jde o projekt prezentace Národohospodářské fakulty VŠE na středních školách. Tehdy mi to přišlo jako dobrý nápad. Kontaktovala jsem proto jednu z osob uvedených v e- mailu, sama sobě jsem si s odstupem několika dní střídavě gratulovala k tomuto středoškolákům prospěšnému kroku a nadávala za to, že vůbec nevím, co jim budu říkat. V tomto vnitřním boji zvítězilo mé odvážnější já. Dny plynuly, zkoušky přecházely a já stále neměla ani řádku ve své chystané powerpointové prezentaci. Bylo možné také využít návodních materiálů určených pro tyto spanilé jízdy. Nakonec jsem se ale vzchopila! Cožpak nejsem dokonalá (muži, rozumějte: žena)!? S vypětím posledních sil a stoupající tělesnou teplotou jsem dokončila prezentaci alespoň v hrubých rysech. Lehla jsem do postele a přemýšlela, jestli vůbec do toho města na opačném konci světa dojedu. Příští den byl den C (cesty). Pobrala jsem kufry a s bolavým tělem jsem se vydala do práce a posléze do vlaku. Tam jsem pracovala na detailech prezentace, ale už mě nic moc nenapadalo. Neměla jsem z toho dobrý pocit. Na desátou jsem přišla na ono gymnázium, chvíli si povídala s tamní výchovnou poradkyní a šlo se prezentovat. K mému úžasu jsem měla prezentaci v opravdu velmi dobře vybavené učebně. Bohužel nepřišlo tolik lidí, kolik jsem očekávala. Jak jsem již zmínila výše, současně běžela veledůležitá přednáška o třídění odpadu, která byla povinná. Zato přišli samí zájemci, takže se mi před nimi povídalo dobře. A hlavně, věděla jsem o VŠE a NF mnohem více než oni, takže jsem nad nimi měla informační převahu. Když se jejich pozornost uchýlila mimo můj hlas, přestala jsem mluvit a oni se zase vzpamatovali (jednoduchý trik, vřele doporučuji vyzkoušet). Přednáška byla naplánována na hodinu a nebýt hodiny, která v této učebně měla probíhat po mé přednášce, tak bychom možná pokračovali studenti měli hromadu otázek. Ale na většinu mohli nalézt odpověď na stránkách VŠE. Po skončení jsem si je vyfotila a o 15 minut později jsem stála před školou. Bylo to docela snadné. Výchovná poradkyně by ráda tuto akci zopakovala i příští rok a hlavně pro více lidí. Takže misi považuji za úspěšnou. A co z toho mám? Za tuto prezentaci dostanu od naší fakulty nějaké peníze (ale přesnou částku neznám) a proplatí mi lístky. Současně jsem si vyzkoušela, jaké to je, prezentovat před skupinou neznámých lidí, kteří navíc mají tendenci ztrácet pozornost. Jak vidíte, obsah prezentace závisí zcela na vás obvyklé je prezentovat fakultu a/nebo přednášet na nějaké odborné téma. Sami si i kontaktujete školu a domlouváte si datum přednášky. Ovšem než se do čehokoli pustíte, je lepší dát vědět některému z organizačních členů týmu Spanilé jízdy, zda se do vámi vybrané školy tento rok již někdo nevypravil. Pokud jste letos na tuto výzvu nereagovali, mohu vám to doporučit. Asi nejjednodušší je kontaktovat svou bývalou střední školu. Přeji hodně zdaru a pozitivní odezvu! Autor: Eva Byrtusová EKOFÓRA Ekofóra pořádá pro studenty a zaměstnance VŠE studentské sdružení Ekonom, o.s.

17 zpravodajství Oikos Prague má novou prezidentku 17 Zkrátka jde o to, nalézt rozumný kompromis mezi životním prostředím a ekonomií. Co chceš ve své funkci dokázat? Jak dlouhé je tvé volební období? Volební období trvá jeden rok a během toho bych chtěla využít spolupráce s OSN a dovézt na VŠE zajímavé osobnosti z oblasti životního prostředí, které mají co říct. Dále pokračovat v projektu Zelený kampus, což zahrnuje mimo jiné třídění odpadu nejen v ekologickém koutku, ale i v dalších prostorách VŠE, rozjet informační kampaň o třídění odpadu a jeho využití; dále nainstalovat fontánky na vodu na VŠE (v přípravě); pokračovat ve výměně žárovek za úsporné zářivky na kolejích. Pokračovat v tradici Bio a Fair Trade snídaně a v neposlední řadě pořádat přednášky a diskuse... Mezinárodní ekologická organizace Oikos, působící také na VŠE, má od 1. ledna 2009 novou prezidentku. Stala se jí Kateřina Krpatová. Kateřina studuje Národohospodářskou fakultu a není divu, že si zvolila právě obor Ekonomika a správa životního prostředí. V čele Oikosu na VŠE vystřídala Víta Skřebského, jenž do dalšího funkčního období nekandidoval, protože již dokončuje svá studia na VŠE. Sympatická třiadvacetiletá blondýnka Kateřina Krpatová nám poskytla první rozhovor v nové funkci prezidentky Oikosu na VŠE. Jak ses dostala k této organizaci? Od prvního ročníku jsem sledovala jejich stránky, dva roky je pozorovala a poté zkontaktovala prezidenta, dala si s ním kafe a stala se členem. Jak dlouho jím jsi? Od června A už prezidentkou? To šlo rychle. Činím se... Mohla bys přiblížit studentům a případným zájemcům, o co se vaše organizace stará a zajímá? Oikos je mezinárodní studentská organizace působící na vysokých školách s ekonomickým zaměřením. Oikos Praha je pobočkou působící při Vysoké škole ekonomické v Praze. Naším cílem je ukázat, že ekonomie a životní prostředí nemusí jít nutně proti sobě, chceme doplnit vzdělání studentů v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. Kolik má Oikos v současnosti členů? A chtěla bys jich více? Či méně? Máme 18 členů včetně mě. Dle mého názoru není důležitá kvantita, ale kvalita. Tento rok budou někteří z Oikosu již končit svá studia na VŠE, tudíž se dále nemohou aktivně zúčastňovat dění v Oikosu, stanou se z nich Oikos Alumni. Takže nové tváře určitě vítáme! Tváře, které mají co říct. Jako hlavní specializaci na magisterském studiu máš právě ekonomiku životního prostředí... Přesněji ekonomika a správa životního prostředí. Chtěla jsem to dělat již od gymnázia, studium ekonomie je zajímavé, studium ekologie také a propojení těchto dvou disciplín, to je něco pro mě. Tolik o nové prezidentce Oikosu. Chceteli se stát členy, jste vítáni s otevřenou náručí, avšak pokud si chcete jen napsat do příštího životopisu členství v Oikos Prague, udělá s vámi tahle slečna velmi krátký proces. Autor: Kristýna Straková AIESEC noví týmoví lídři Na konci zimního semestru dostali nováčci z podzimu možnost vést vlastní tým a vyzkoušet si odpovědnost a znalosti v praxi. Kandidovalo devět studentů a sedm z nich může rozběhnout svůj projekt. Tři z nich Míša Centnerová, Soňa Petričková a Fi- lip Štafa se zaměří na market research a nábor studentů na zahraniční praxe na VŠE a UK. Zbylí čtyři Daniela Zatloukalová, Janka Pospíšilová, Danka Rimovská a Petr Bilík budou kontaktovat české firmy z oblasti IT, exportu a vzdělávání s nabídkou zahraničního praktikanta. Autor: Veronika Jensiová

18 18 vox po(pa)puli Otevřený dopis skeptikům Se zájmem jsem si přečetl v nedávném čísle Economixu (5/2008) článek o tom, jak jsme podle žebříčku projektu Eduniversal nejlepší ekonomická škola ve střední a východní Evropě. Někteří mí kolegové studenti jsou skeptičtí vůči metodě, jakou tohoto krásného ocenění bylo dosaženo. Tito rozvratitelé morálky nevěří v tento finální důkaz, že na naší škole studujeme lépe, studujeme radostněji než kdekoli jinde v této části kontinentu. Následujícími řádky bych rád ilustroval, že metoda posuzování škol byla natolik kvalitní, že ji zatím nikdo jiný na světě nepoužil! Vpravdě historické dvojité vítězství pro náš ústav. Metodika standardních rankingů business škol, jak ji provádějí například časopisy Business Week, Financial Times, The Economist či Wall Street Journal, má podle těchto rozvratitelů mnohem větší vypovídající hodnotu. Já říkám: Ne! Vždyť tyto slavné publikace ve své nadutosti VŠE ani neposuzují, a tak nemohou vidět, že jsme nejlepší! DVANÁCT APOŠTOLŮ KVALITY Kdo tedy stojí za projektem pěti palmových listů Eduniversal? Je to SMBG, francouzská konzultantská společnost v oboru osobnostního rozvoje, a toto je první ročník vyhlašování. Ha, řekne skeptik. Zase si nějaká neznámá, ryze lokální malá francouzská firma dělá reklamu. To je jasné, že udělá hezkou marketingovou kampaň s pěti lístečky a bude hodně používat slova excelentní, globální či na planetě Zemi. Na to já říkám: Ano, skeptiku, tato slova opravdu používá. Je to konzultantská firma, ta přece musí vědět, o čem mluví. A teď blíže k metodě: Každé zemi je dána kvóta, kolik škol se může hodnocení zúčastnit. Tohoto čísla bylo dosaženo takzvanou vědeckou metodou, která započítává nejen například HDP na obyvatele, ale třeba i velikost vzdělávacího sektoru. Za Českou republiku se tak do konečného hlasování může dostat pouze pět škol. Ty pro celý svět vybírá skupina dvanácti expertů, mezi nimiž je i reprezentant Akademického odboru OSN! Jak může vůbec někdo pochybovat o fundovanosti takového sboru? Vždyť úředník tak globální organizace musí mít ty nejlepší informace. KVALITNÍ KONKURENCE VYBRÁNA Z ČR se kromě nás, brněnské BIBS, čelákovického CMC a brněnské FP VUT dostala do výběru už jen naše dceřiná PIBS Pražská mezinárodní manažerská škola při VŠE, která se umístila hned za námi na druhém místě! Což zase leží některým skeptikům v žaludku, protože je to zcela nezávislý důkaz o bezkonkurenční kvalitě našich pedagogů, kteří tvoří drtivou většinu pedagogů na PIBS. Vidíte, skeptici? Nějaká škola doplňuje svůj pedagogický sbor trochou pedagogů odjinud a už nemůže být první! Nepřekvapí proto, že třetí v pořadí, brněnská BIBS spojená s VŠE pouze skrze dva lidi, musela tedy skončit i za PIBS. A jen pro ilustraci naší konkurence BIBS sídlí v několika kancelářích nad rozlehlou vietnamskou tržnicí, to nemůže být pro VŠE konkurence. My sídlíme nad Českou spořitelnou. Je tedy jasné, že expertní výběr škol byl objektivní, a o ostatních školách v ČR tedy vůbec není třeba uvažovat. MBA Kromě nás se ostatní čtyři posuzované české školy zaměřují na udělování titulu MBA. Ten není v ČR formálně uznáván, proto kurzy ministerstvo nijak neakredituje, a může je tedy poskytovat kdokoli. Přesto, anebo právě proto, existují nadnárodní akreditační komise garantující kvalitu. V našem prostoru je to především FIBAA (Foundation for International Business Administration Accreditation). Ta posuzuje školy opravdu zevrubně. Získat její akreditaci není nikterak jednoduché a je to velice zdlouhavý proces. V ČR byla v době posuzování jediná škola, která se mohla touto akreditací pochlubit, všechny ostatní, které se o tuto akreditaci pokoušely, neuspěly. No, a najednou od kolegů slýchám, že prý je zvláštní, že třeba tato jediná úspěšná škola se do výběru vůbec nedostala. Tady se ale právě projevuje genialita projektu Eduniversal. Jak všichni víme, naše škola začala po vyhlášení výsledků poskytovat také svůj MBA program. A tomuto programu se okamžitě po svém zahájení podařilo tuto akreditaci získat. Cha, tak vidíte, skeptikové, jak byla dvanáctičlenná komise prozíravá, když naši školu ocenila dokonce ještě předtím, než jsme dostali akreditaci? A škola, která získá akreditaci později, musí přece být lepší než nějaká škola, která už ji dávno měla. Navíc, jakým nebývalým způsobem jsme ji získali! To nevíte, že? Akreditační proces se jinak zahajuje pouze s déle zaběhnutými programy a zevrubná evaluace trvá rok či dva, zato náš nový program to stihl za pár týdnů po svém založení. To je přece nesporná známka kvality! HODNOCENÍ VYBRANÝCH ŠKOL Poté, co komise vybere z každé země k posuzování určené školy, přichází vlastní fáze posuzování. Ta má dvě části, jedna měří míru internacionalizace studia a druhá se na názor ptá rektorů ostatních posuzovaných škol. V té první je škola obodována dle následujících kritérií a maximálních bodových ohodnocení: 1) Akreditace u mezinárodních institucí: až 3,2 bodu; 2) Členství v mezinárodních organizacích: až 1,45 bodu; 3) Členství v žebříčcích mezinárodních, regionálních a národních: až 6,2 bodu; 4) Publikační činnost: až 0,55 bodu. Moji kolegové tvrdí, že to je pochybné měřítko kvality business školy, a kde jsou prý standardnější kritéria měřící spíše kvalitu než zapojení, jako například přidaná hodnota, o kolik se zvýší příjem businessmana před a po vystudování (třeba do pěti let), jak rychle budou po studiu studenti postupovat, či působení top businessmanů mezi vyučujícími? Nebo že publikační činnost pedagogů má ve skutečnosti větší vypovídací schopnost než například členství v mezinárodních organizacích? To jsou však od nich obzvláště naivní argumenty. Vždyť ostatní s námi porovnávané české školy vyučují business trapně podle světových zvyklostí manažerského vzdělávání, tedy student musí mít alespoň minimální praxi z businessu, třeba 2 3 roky. My jdeme vlastní, průkopnickou cestou. Naše kvalita nám totiž umožňuje učit business i studenty bez praxe, přímo od maturity. Že světové školy často zajišťují svým business studentům oficiální praxi ve formě sandwich programme (studium praxe studium)? K čemu? Naše výuka je natolik kvalitní, že naši studenti nechtějí přijít ani o minutu, natož celý rok, a praxi si zajišťují sami, nadivoko, prací na plný úvazek v průběhu studia! A když jsme schopni naučit businessu i člověka

19 vox po(pa)puli 19 právě odmaturovaného, jak pak chcete, skeptici, porovnávat přidanou hodnotu příjmu před a po studiu? Vždyť před studiem naši studenti povětšinou příjem nemají. A procentuální nárůst příjmu má tedy hodnotu nekonečno procent. Řečeno slovy Ing. Jiřího Paroubka: Nechci se vás dotknout, pánové, ale kdo z vás to má!? A publikační činnost vyučujících v opravdu odborném tisku jako měřítko? K čemu? Business je aplikovaná věda; naši vyučující tedy aplikují. DEANS VOTE Druhou částí rankingu je hlasování ostatních rektorů škol ve světě, kteří on-line odpovídali na otázku: Z těchto škol v této zemi, kterou školu byste doporučil(a) někomu, kdo chce studovat v této zemi? Skeptikům se nelíbí, že hlasující škola může získat až 1,62 bodu, tedy váhu třikrát větší než publikační činnost, jenom za to, že se její rektor aktivně zúčastní hlasování. Mí kolegové si snad myslí, že si někdo na našem rektorátě za dlouhých zimních večerů nějaké body připsal za klikání a hodnocení ostatních. Nevím, co si o takovém pochybovačném názoru myslet. Vždyť by to bylo vrcholně neetické! A pak, dovedete si představit ten zdlouhavý a nudný proces, 153krát zakliknout na internetu políčko u nějaké školy? Nevěřím, to se prostě nevyplatí... EKONOMIE ČI BUSINESS Oficiální název k posouzení vybraných škol zní Official Selection of the best 1000 Business Schools in the World. Někteří moji kolegové tvrdí, že se nemůžeme považovat za školu businessu, vždyť prý máme (v anglickém i českém) názvu ekonomii, protože naším pojítkem je analýza ekonomických otázek z různých pohledů, a jak prý k tomu přijdou například naši budoucí diplomaté, daňoví úředníci či programátoři (na budoucí státní správu nehledě). Já ale říkám: U nás prostě ekonomika znamená to, co na západě business, tak proč nebýt považováni za čistě business školu? Navíc, jak by to znělo Vysoká škola businessu? UNIVERZITA Když už jsme u těch názvů: slýchám argumenty, že jméno naší školy v angličtině nám v rankingu pomohlo. Když prý ostatní rektoři třeba v Singapuru na stránkách projektu Eduniversal klikali a měli vybírat nejlepší školu v dané zemi (aby svými klikanci přisbírali body pro vlastní školu), nám prý pomohlo, že jako jediní z českých vybraných škol máme v anglickém názvu univerzitu, což prý zní lépe než názvy ostatních škol. A že prý je mimochodem nesmysl mít v názvu univerzita, když naše škola žádné univerzální spektrum oborů neposkytuje, že prý třeba taková London School of Economics je taky v angličtině jenom škola. Takovým nevěřícím Tomášům říkám: Ano, univerzita zní lépe než škola, proto ji máme v názvu. Neučíme sice vše, zato máme VŠE v názvu. Jak tristně triviální jsou vaše argumenty... Jaká nevíra ve schopnost rektorů na druhém konci světa posoudit kvalitu naší školy. Kvalitu máme vždyť je to v názvu napsáno! MÍRA DOPORUČENÍ PODLE REKTORŮ Právě přesvědčivý výsledek VŠE v umístění podle názorů ostatních rektorů bere skeptickým argumentům vítr z plachet nejvíce: máme 423 hlasů od rektorů (a druhá naše PIBS 124 ), vysoko tedy čníme nad ostatními českými institucemi (všechny pod 100 ). Když se podíváme do zahraničí, jsme na tom jen o malinko hůře než například Cambridgeská univerzita (443 ) a daleko za námi jsou takové školy jako University of Chicago (391, dle Business weeku trapně nejlepší americká business škola), Duke (374 ), UCLA (356 ), Carnegie (344 ) či Švejnarova Business school na UMich (221 ). Nezlobte se, kolegové, tady opravdu zoufalé výkřiky typu trh a poptávka potenciálních studentů ocení kvalitu školy lépe než na chvíli zvolení rektoři na druhém konci světa nic nepomohou. NEJLEPŠÍ V REGIONU Za míru doporučení 423, nejvyšší v naší divizi, převzal pan rektor v listopadu ocenění s názvem 1st Business School in the Eastern European Zone, které PR oddělení školy přeložilo jako Nejlepší ekonomická vysoká škola ve střední a východní Evropě. Tady se ukazuje, jak skeptici neumějí světové jazyky, když nevědí, že Eastern Europe znamená střední a východní Evropa! Kupte si slovník! My nepotřebujeme, abychom se srovnávali s nějakým středoevropským Rakouskem, které do naší divize vůbec zařazeno nebylo! Dalším skeptikům se zase nelíbí, že název 1st Business School byl přeložen jako Nejlepší škola. Tvrdí, že prý evidentně ani sama SMBG nechtěla cenu nazvat The Best Business School v regionu, že prostě jenom suše konstatuje, že je škola na prvním místě, porovnáme-li míry doporučení pro jednotlivé země. A právě z otázky, co vlastně našich slavných 423 ve skutečnosti měří, pochází snad nejsprostší a nejhanebnější útok, který podpásově útočí na samu statistickou fundovanost našeho pana rektora, profesora oboru. Zkušený statistik podle nich rozpozná, že na zjištění celkového pořadí škol v regionu by otázka na ostatní rektory bývala musela znít Jakou školu v tomto regionu byste doporučil, nikoli Jakou školu v této konkrétní zemi... Uvádějí hypotetický příklad země Statistánu, kde je jedna statisticky zcela průměrná škola a ostatní nestojí vůbec za nic. V takovém státě bychom podle té druhé, skutečně položené otázky očekávali doporučení blížící se 1000, a taková škola, ač průměrná, by pak v regionálním srovnání měr doporučení vyhrála na celé čáře, když ostatní země budou mít mnohem vyrovnanější vnitrostátní škálu kvality. Na tyto skeptické výpady je ale zcela zbytečné vůbec reagovat. Ani já, ani oni nejsme profesory statistiky, tak kampak se selským rozumem. Když už nevědí, jak argumentovat dále, zpochybní skeptici i slova rektorova, který v nedávném rozhovoru pro ilist. cz interpretoval výsledek jako uznání, že jsme nejlepší univerzitou střední a východní Evropy v ekonomickém vzdělávání. Při pohledu na zvolená měřítka vám budou tito lidé říkat, že to vlastně není žebříček kvality, nýbrž míry internacionalizace. Tím však svým argumentům sami kopou definitivní hrob: vždyť kdo není v dnešním globalizovaném světě internacionalizován, jako by nebyl! Autor: Ing. Adam Kovář

20 20 zpravodajství Národní ekonomická rada vlády (NERV) Co? Proč? Kdo? Jak? Osmého ledna 2009 byla premiérem Mirkem Topolánkem jmenována Národní ekonomická rada vlády (NERV), poradní a konzultační orgán složený z deseti ekonomických odborníků. Ti mají za úkol odhadovat dopady světové hospodářské krize na Českou republiku a navrhnout opatření, která by předpokládané nepříznivé vlivy co nejvíce zmírnila. Dále budou hledat recepty na udržení trvalého ekonomického růstu. Do NERV byli jmenováni i dva odborníci působící v současnosti na VŠE. Jsou to děkan Národohospodářské fakulty VŠE Doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc. a Ing. Vladimír Dlouhý, CSc. z katedry ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE. ČLENOVÉ NERV: Vladimír Dlouhý (poradce investiční banky Goldman Sachs) Martin Jahn (šéf VW Group v Rusku) Pavel Kohout (ředitel pro strategii fi rmy Partners) Jiří Kunert (šéf UniCredit Bank ČR) Michal Mejstřík (šéf Institutu ekonomických studií FSV UK) Jiří Rusnok (šéf Asociace penzijních fondů) Tomáš Sedláček (hlavní makroekonomický stratég ČSOB) Jiří Schwarz (děkan Národohospodářské fakulty VŠE) Jiří Weigl (kancléř prezidenta Václava Klause) Miroslav Zámečník (konzultant fi rmy Boston Venture Central Europe) Rozhovor s členem NERV, děkanem NF VŠE Jiřím Schwarzem Jako studenti ekonomické univerzity věnujeme současné hospodářské situaci zvýšenou pozornost, a to především ve vztahu k České republice. Jak bylo již zmíněno, pomoci s řešením domácí situace by měla právě NERV. Děkana Národohospodářské fakulty Jiřího Schwarze jsme se zeptali na jeho pohled na NERV a ekonomickou krizi. Premiér Topolánek vás jmenoval do Národní ekonomické rady vlády. Proč jste tuto nabídku přijal a co si slibujete od činnosti NERV? Nabídku jsem přijal, protože pomoci radou vládě v zemi, která se nedostala do hospodářské krize špatnou vlastní hospodářskou politikou, je nejen povinnost, ale opravdová výzva. NERV vznikl pro řešení skutečného problému, o němž ještě před rokem téměř nikdo netušil. Nikdy jsem nezastával žádný post ve světě Potěmkinových vesnic a jsem rád, že i v tomto případě má moje práce konkrétní obsah a snad přinese i nějaké pozitivní efekty. Složení NERV je velice pestré a stěží lze předpokládat zásadní shodu všech členů. Jakým způsobem budete v rámci NERV připravovat svá doporučení? Půjde o kolektivní rozhodování o doporučeních, nebo každý bude pracovat samostatně, případně v malých skupinkách, na konkrétním zadaném problému? NERV je poradním orgánem vlády České republiky. Není tedy orgánem exekutivním, proto nepředpokládám, že bychom o našich doporučeních měli hlasovat a většina by svým názorem měla přetlačit menšinový názor. Členové NERV by se měli na doporučeních dohodnout! Ne shodnout, prosím! To znamená, že i když by některý člen měl zásadní odpor vůči nějakému návrhu, přesto může být takové doporučení oficiálním stanoviskem NERV. Člen, který s ním nesouhlasí, má právo svůj odlišný názor veřejně prezentovat. Styl práce založený na konkurenci argumentů a dohodě předpokládá důkladnou přípravu podkladových materiálů a následnou zasvěcenou a kritickou diskusi. Členové NERV mohou vytvářet expertní komise pro analýzu konkrétních problémů. Já se například zasazuji o vznik Expertní komise pro prodej státních dluhopisů obyvatelstvu. Předpokládám, že výstupy z jednání této a dalších komisí by měly být podkladovými materiály pro jednání NERV. Z toho vyplývá, že seriózní doporučení lze podávat pouze písemně a musí být založena na důkladné analýze. To všechno mohou členové NERV dělat a navíc za velkého zájmu médií. A to je přece hodně! Jaké zadání NERV od vlády dostala a jaká doporučení doposud vládě předložila? Premiér požádal členy NERV o vypracování doporučení vládě České republiky pro zmírnění negativních dopadů hospodářské