Závěrečná práce studentského projektu Fotosyntéza - Rostlinná barviva
|
|
- Jaroslava Dostálová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu Fotosyntéza - Rostlinná barviva Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Pod vedením vedoucích práce Mgr. Jiřího Vozky, RNDr. Lenky Simonianové a odborného konzultanta RNDr. Květy Kalíkové, Ph.D. S poděkováním Katedře fyzikální a makromolekulární chemie Univerzity Karlovy v Praze, kde proběhlo měření. Stránka 1 z 16
2 2014 Prohlášení Sára Juranková Eliška Krýslová Aneta Peychlová Barbora Ševčenková Prohlašujeme, že jsme závěrečnou práci studentského projektu zpracovaly samostatně a že jsme uvedly všechny použité informační zdroje a literaturu. Stránka 2 z 16
3 1. Abstrakt Studentský projekt se zabývá fotosyntetickými pigmenty. V rámci experimentální části jsme separovali různá rostlinná barviva pomocí papírové chromatografie. Izolovaná barviva byla posléze proměřena na spektrofotometru, abychom mohli určit jejich spektrální aktivitu. Pro ověření funkce pigmentů jako přenašečů elektronu bych navržen pokus, který tuto funkci jasně demonstruje. Na základě jednotlivých spekter a srovnání s literaturou se nám podařilo určit čtyři barviva, pátý izolovaný pigment se určit nepodařilo. Oxidoredukční aktivita pigmentů byla ověřena. This student project focuses on photosynthetic pigments. In the experimental part we separated pigments using paper chromatography. The absorbance spectra of isolated pigments were determined using spectrophotometry. One experiment was developed to verify the ability of pigments to carry electrons and work as a redox agent. Four of five separated pigments were determined according to literature research. Redox activity was also confirmed. Stránka 3 z 16
4 Obsah 1. Abstrakt Úvod Teoretická část Fotosyntéza Fáze fotosyntézy OEC komplex Rychlost fotosyntézy Spektrofotometrie Rostlinná barviva Chloroplasty, chromoplasty Lipochromy Hydrochromy Experimentální část Ověření schopnosti pigmentů pohlcovat světlo a přijímat a předávat elektron Absorpční spektra pigmentů Závěr Použité zdroje Stránka 4 z 16
5 2. Úvod Rostliny obsahující chlorofyl jsou jedny z mála organismů schopné využití slunečního záření jako zdroje energie k přeměně anorganických látek na látky organické. V tomto ohledu jsou proto nenahraditelným začátkem potravního řetězce, na jehož konci jsou masožravci a člověk. Bez přehánění lze konstatovat, že rostliny jsou jedny z nejdůležitějších organismů život na Zemi by bez nich nemohl existovat. Ačkoliv jsou rostliny pro člověka, kromě estetického potěšení, především potravou, rostlinstvo v přírodě plní ještě mnoho dalších důležitých funkcí. Například lesy, velmi příznivě ovlivňují klima a kořenové systémy rostlin zmenšují půdní erozi významně tak ovlivňují koloběh vody a její uplatnění v krajině. Aktuálním příkladem je může být nynější situace na ostrově Madagaskar - kvůli přílišnému spásání, vypalování porostů a kácení lesů zde dochází k nadměrné erozi, která ohrožuje budoucnost celého ostrova. 1 Nejzákladnějším přínosem rostlin pro život na Zemi je však jejich schopnost tvořit kyslík a regulovat množství oxidu uhličitého v ovzduší díky procesu zvaném fotosyntéza. Základní rovnice fotosyntézy:. Stránka 5 z 16
6 3. Teoretická část 3.1. Fotosyntéza K proběhnutí je nutné, aby rostlina byla schopna získávat energii v podobě světelné energie (sluneční). Dle definice je fotosyntéza biologický děj, při němž dochází k přeměně absorbovaného slunečního záření v energii chemických vazeb organických látek. 2 Pojmem fotosyntéza většinou myslíme fotosyntetickou asimilaci oxidu uhličitého, jelikož většina energie je použita k redukci CO 2 a k syntéze asimilátů sacharidového typu. Nedochází však jen k ukládání energie do stabilnějších chemických vazeb, ale zvyšuje se také množství organicky vázaného uhlíku. Mohou proto vznikat uhlíkaté řetězce potřebné pro syntézu dalších organických látek. Energie uložená v chemických vazbách monosacharidů je rychle dostupná pro další životní procesy. Je transportována ve formě sacharidů z chloroplastů do cytoplazmy a dále do buněk/pletiv/orgánů, které buď nejsou schopné fotosyntézy (např. kořeny rostliny) nebo je jejich fotosyntetizující schopnost nedostačující (např. u mladých vyvíjejících se listů). Transport energie na delší vzdálenosti (např. z listu do kořene) probíhá ve formě sacharosy a oligosacharidů, ze kterých se energie opět zpětně získává ve formě adenosintrifosfátu (ATP) během respirace. ATP je jakési univerzální energetické platidlo, malá molekula obsahující makroergické (vysokoenergické) vazby, při jejichž rozštěpení může být jejich energie použita pro jiné reakce. Fotosyntéza probíhá v chloroplastech. Jedná se o membránové organely, které se hojně vyskytují např. v asimilačním pletivu zvaném mezofyl, nacházející se především v listech zelených rostlin (viz Obr.1). (Obr.1) Průřez listem - mezofylové pletivo se skládá z mezofylových buněk, ve kterých se nacházejí zelené chloroplasty - na spodní části listu se nacházejí tzv. stomata neboli průduchy, sloužící ke kontrolované výměně plynů mezi rostlinou a okolím (průduchů existuje více typů, např. Amaryllis či Helleborus) - žilnatina neboli nervatura listu slouží k transportu živin a k mechanickému zpevnění listu Stránka 6 z 16
7 Fáze fotosyntézy Fotosyntéza probíhá ve dvou fázích: 1. Primární (světelná) Absorbovaná světelná energie je použita k tvoření ATP, jedná se o nukleotid nepostradatelný pro funkci veškerých dosud známých buněk. Při jeho rozkladu je uvolňováno velké množství energie nutné pro většinu buněčných pochodů. Zároveň se zde tvoří redukované formy redukujících agens (redukovaný ferredoxin a nikotinamidadenindinukleotid fosfát, tzv. NADPH) a dochází k uvolňování kyslíku. 2. Sekundární = syntetická (nazývaná temnostní, ačkoliv může probíhat na světle) Produkty primární fáze se používají k tvorbě organických látek v druhé fázi fotosyntézy. V chloroplastech jsou také nezbytné pro další životní procesy rostliny - k asimilaci anorganicky vázaného dusíku a síry a k syntéze mastných kyselin. Produkty těchto procesů (aminokyseliny a mastné kyseliny) však nejsou vhodné jako rychle použitelný a snadno transportovatelný zdroj energie OEC komplex Jiný způsob, jak se vyvarovat nebezpečných peroxidových částic představuje OEC - komplex, který najdeme u vyšších rostlin. Tento proteinový komplex je spojen s fotosystémem II. Zkratka OEC pochází z anglického Oxygen Evolving Complex, tedy kyslík uvolňující komplex. Jak již název napovídá, tak právě zde dochází k fotolýze vody (tzv. Hillově reakci), která je významným prvkem fotosyntézy. V průběhu této reakce se voda rozkládá na elektrony, které procházejí fotosystémy, na protony, které se uvolňují do lumenu thylakoidu a budou využity později a na kyslík, který dýcháme. Jak ale získat elektrony z vody, tak aby nevznikl nebezpečný kyslíkový radikál? Příroda to vyřešila geniálně. Komplex OEC díky své struktuře složené ze čtyř iontů odvozených od Mn a stabilizaci ionty Ca2+ a Cl- dokáže přijmout až čtyři elektrony, tedy se vyskytuje v pěti oxidovaných stavech označovaných S0 až S4. Index u písmene S označuje počet elektronů, které komplex již předal to fotosyntetického řetězce. OEC komplex prostřednictvím atomů manganu reaguje rovnou se dvěma molekulami vody, kterým odebere 4 e- a přejde ve stav plně redukovaný S0. Současně vznikne molekula kyslíku a 4 H+. 2 H 2 O -> 4 H e - + O 2 Reakcí se dvěma molekulami vody najednou se rostlina vyhnula vzniku reaktivních forem kyslíku s lichým počtem elektronů a zároveň získala možnost částečně regulovat fotosyntézu Rychlost fotosyntézy Rychlost fotosyntézy závisí na řadě vnitřních i vnějších faktorů. Z vnitřních faktorů jde zejména o množství chlorofylu, stáří listů a minerální výživu. Mezi vnější činitele patří světlo, koncentrace CO 2, teplota a voda. Světlo ovlivňuje fotosyntézu spektrálním složením, které se mění s výškou Slunce a intenzitou záření. Rostoucí intenzita může rychlost zvyšovat je do určité úrovně. Spektrum vhodné pro fotosyntézu je v rozmezí nm. Koncentrace CO 2 v ovzduší je asi 0,03%. 3 Závislost rychlosti na množství CO 2 je stejného charakteru jako u světla. Lze zvýšit např. ve skleníku. Teplota výrazně ovlivňuje fotosyntézu. U rostlin mírného pásu je optimum asi C, při teplotách nad 30 C nastává pokles rychlosti. Voda je zcela nezbytná, nedostatek se projevuje uzavíráním průduchů, které způsobí zastavení přístupu CO 2. Stránka 7 z 16
8 3.2. Spektrofotometrie Spektrofotometrie je metoda měřící absorpci ultrafialového ( nm) a viditelného záření ( nm). Měří se absorbance monochromatického záření roztokem určované látky v hranolových nebo mřížkových spektrofotometrech s fotoelektrickými čidly (fotoelektrické články a násobiče). Spektrofotometrie také umožňuje zjištění neznámé koncentrace c hledané látky pomocí Lambertova-Beerova zákonu, který linearizuje vztah mezi absorbancí a koncentrací: c=a/ ε l, c- látková koncentrace (mol L-1), A- absorbance, ε-molární absorpční koeficient (L mol-1 cm-1), l- tloušťka vrstvy (cm). Pro spektrofotometrické stanovená se používá wolframová lampa, halogenová žírovka nebo deuteriová lampa: Wolframová lampa je využívána pro rozsah vlnových délek nm. Halogenová žárovka je wolframová žárovka s obsahem malého množství jodu v křemenné bance. Halogenová žárovka má asi dvojnásobnou životnost než běžná wolframová žárovka. Její spektrum zasahuje až do ultrafialové oblasti. Používá se v mnoha moderních spektrofotometrech. Deuteriová lampa je ideálním zdrojem pro ultrafialovou oblast záření. Emituje žáření v rozsahu nm Rostlinná barviva Fotosyntetický pigment či fotosyntetické barvivo je organické barvivo, které využívají fotosyntetizující organismy k zachycení sluneční energie (fotonů) při fotosyntéze. Z chemického hlediska se jedná o cyklické nebo lineární tetrapyroly, karotenoidy a flavonoidy, které se často vážou s proteiny, s cukry nebo s ionty kovů. Mezi základní barviva fotosyntézy patří chlorofyly a bakteriochlorofyly. Doprovodnými barvivy jsou pak karotenoidy, fykobiliny, fykoerytrin a fykocyanin. Tyto doprovodné pigmenty tvoří tzv. světlosběrný anténní systém - periferní části fotosystémů. Molekuly fotosyntetických pigmentů jsou v nich nekovalentně vázány na strukturní proteiny, s nimiž tvoří tzv. pigmentoproteinové komplexy. Světlosběrné komplexy u vyšších rostlin mohou obsahovat molekul chlorofylu a i b a četné xantofyly. K jednému proteinu se váže molekul chlorofylu (a i b v různých poměrech) a 2-3 molekuly xantofylů. Rostlinná barviva se rozdělují na barviva rozpustná v tucích a nepolárních rozpouštědlech (lipochromy) a barviva rozpustná ve vodě (hydrochromy) Chloroplasty, chromoplasty Chloroplasty jsou zelené fotosynteticky aktivní plastidy, vyskytující se v zelených částech rostlin. U vyšších rostlin bývají čočkovitého, mírně protáhlého tvaru o průměru 2-10 mikrometrů. Mají specificky silně vyvinutý vnitřní membránový systém plochých váčků, thylakoidů, a veliké množství pigmentu, chlorofylu. V chloroplastech je membrána thylakoidů velmi členitá- tvoří výběžky, které k sobě přiléhají a tvoří tak sloupcovité útvary tzv. grana. Takto členité thylakoidy se nazývají granální thylakoidy/thylakoidy stěsnané. Základní funkcí thylakoidní membrány je její nepropustnost pro protony. Při stárnutí listů, stonků nebo plodů ztrácejí chloroplasty vlivem rozkladu chlorofylu zelenou barvu a mění se na chromoplasty. Chromoplast je žlutý nebo červený fotosynteticky neaktivní plastid obsahující pouze pomocné fotosyntetické pigmenty (karotenoidy), které slouží jako doprovodné sběrače fotonů pro chloroplasty. Stránka 8 z 16
9 Chromoplasty se vyskytují ve zralých plodech, květech, v podzimním lístí a někdy i v kořenech, např. u mrkve Lipochromy Lipochromy jsou obsažené v plastidech. Patří k nim zelené chlorofyly a žluté až červené karotenoidy. Chlorofyly jsou přítomny především v listech. Absorbují fotony v modré a červené oblasti spektra, v oblasti zelené je jejich absorpce minimální a proto se člověku jeví jako zelené. Chlorofyl je tvořen cyklickým tetrapyrolem-porfyrinem. V centru porfyrinového kruhu je vázán atom Mg. Biosyntéza chlorofylu probíhá v chloroplastu. Existuje pět typů chlorofylu (a,b,c,d,e). Všechny rostliny včetně měchů a řas obsahují chlorofyl a. U vyšších rostlin najdeme chlorofyly typu a a b, které zachycují fotony červené a modrofialové části slunečního spektra. Karotenoidy jsou barviva rostlin, hub, řas, mikroorganizmů a živočichů. Jde o lipofilní (rozpustné v tucích) organické látky ze skupiny tetraterpenů (C40), kterých základem je 8 izoprenových jednotek (C5). Absorbují fotony ve fialové a modré oblasti světla. Způsobují žluté, oranžové a červené zbarvení listů, květů a plodů. Barevnost spůsobuje řetězec konjugovaných dvojných vazeb. Karotenoidy se rozdělují na primární a sekundární karotenoidy: Primární karotenoidy jsou obsaženy v chloroplastech, absorbují světelnou energii a přenášejí ji na chlorofyl. Sekundární karotenoidy jsou obsažené v chromoplastech. Funkce karotenoidů je ochrana fotosyntetického aparátu před fotooxidací. V situaci, kdy dopadající světelné energie je více, než je fotosyntetický aparát schopen využít a kdy by její nadbytek vedl k poškození aparátu, začíná fungovat tzv. xantofylový cyklus, nadbytek absorbovaného světla se přemění na teplo v procesu zvaném tepelná disipace. Dělí se na dvě skupiny: karoteny (červené barvivo) a kyslíkaté deriváty karotenů, xantofyly (žluté barvivo). Karoteny také zvyšují spektrum vlnových délek, na kterých je fotosystém schopen absorbovat. V chloroplastech vyšších rostlin se vyskytuje hlavně β-karoten, z xantofylů lutein, violaxantin, zeaxantin a neoxantin (Obr.2) Stavba molekul chlorofylů, β-karotenu a luteinu Stránka 9 z 16
10 Hydrochromy Antokyany patří mezi hydrochromy. V rostlinách se vyskytují ve formě glykosidů, jejich aglykonová část (necukerná) se označuje jako antokyanidin. Jsou obsaženy v buněčné šťávě vakuol, které patří mezi nejrozměrnější membránové organely. Způsobují modré, červené, fialové až černé zbarvení květů a plodů. Mění barvu se změnou ph buněčné šťávy obsažené ve vakuolách, v kyselém prostředí se barví červeně, v neutrálním prostředí fialově a v zásaditém modře. Jejich funkce je chránit před UV zářením. Stránka 10 z 16
11 4. Experimentální část 4.1. Ověření schopnosti pigmentů pohlcovat světlo a přijímat a předávat elektron Extrahování barviv z listů břečťanu popínavého (Hedera helix) pro ověření jejich schopnosti absorbovat světlo, fungovat jako akceptor (přijímat elektrony od donoru) a fungovat jako donor při předávání elektronu. Princip: Použijeme-li kyselinu askorbovou jako donor a methylčerveň (indikátor) jako akceptor, lze tyto vlastnosti barviv ověřit. Pigment bude přijímat elektrony a předávat je methylčerveni, která se zredukuje, čímž změní svou barvu z červené na žlutou. Pomůcky: listy břečťanu, pipeta, nůžky, zkumavky Chemikálie: aceton, methylčerveň, kyselina askorbová Postup: (Obr.3) Stříhání břečťanu (Obr.4) Nastříhaný břečťan s pískem v třecí misce Nastříhali jsme listy břečťanu (obrázek 3) a třeli je v třecí misce s trochou písku (obrázek 4). Poté jsme přidali 15mL acetonu a filtrát jsme odsáli do suché kádinky. Připravili jsme si 5 zkumavek dle následující tabulky: Číslo zkumavky Acetonový extrakt Aceton (ml) Methylčerveň (ml) 1 5, ,5 2, ,0 4, , ,0 0 1 Stránka 11 z 16
12 Do všech zkumavek jsme přidali kyselinu askorbovou, až vznikly nasycené roztoky (obrázek 5). Zkumavku č.5 jsme obalili alobalem, abychom zabránili přístupu světla. Ostatní jsme osvítili lampou (obrázek 6) a zaznamenali jsme čas, kdy došlo ke změně zabarvení z červenohnědé na zelenou, díky redukci methylčerveně. (Obr. 5) Zkumavky a kyselina askorbová (Obr.6) Zkumavky osvícené lampou Závěr: Zkumavka č.1 změnila barvu po 18 minutách, č.2 po 25 minutách, č.3 po 31 min. Zjistili jsme, že koncentrace pigmentu přímo ovlivňuje rychlost přenosu elektronu. Ve zkumavce bez pigmentu nedošlo k žádné změně. Zkumavka č.5, která nebyla vystavena světlu také nezměnila barvu, což je důkazem nutné přítomnosti světla při tomto procesu. (Obr.7) Zkumavky v pořadí 1-5 po proběhnutí barevných změn Stránka 12 z 16
13 4.2. Absorpční spektra pigmentů Extrahování barviv z listů břečťanu popínavého a jejich oddělení pomocí chromatografie. Změření absorpčního spektra jednotlivých látek. Princip: Každé barvivo, které rostlina obsahuje se při chromatografii pohybuje po chromatografickém papíru jinou rychlostí, která je dána jejich absorbancí. Na chromatografickém listu tedy dochází k jejich separaci, kdy se vzdálenost každého barviva od počátečního bodu do zóny liší. Jednotlivá barviva se liší tím, které barvy spektra pohlcují a je tedy možno je tím odlišit. Pomůcky: listy břečťanu, chromatografický list, kádinka, tužka, pipeta, pravítko, nůžky, dvoupaprskový skenovací spektrofotometr SHIMADZU (měřící rozsah : nm; zdroj záření: deuteriová lampa pro UV oblast, wolframová lampa pro viditelnou oblast; pozice kyvet: měrná kyveta vpravo; temperování držáku kyvet: Peltierův článek s řídící jednotkou TCC Controller Program pro řízení přístroje a sběr dat UV-Probe 2.21) Chemikálie: aceton, izopropanol, benzin, destilovaná voda Postup: Nastříhali jsme listy břečťanu a třeli je v třecí misce. Poté jsme přidali vyvíjecí směs složenou z 50 ml benzinu, 5 izopropanolu a 1,125 destilované vody a filtrát jsme přelili do kádinky. Vystřihli jsme obdélníkový kus chromatografického papíru a ve vzdálenosti 1cm od jeho kraje jsme narýsovali čáru, sloužící jako počáteční bod. Extrakt jsme pomocí injekční stříkačky přefiltrovali přes filtr Whatman 0,5μm a pomocí automatické pipety jsme jej nanesli na startovací linii. Nanesení jsme opakovali šestkrát. Poté jsme chromatografický papír vložili do kádinky s vyvíjecí směsí a přikryli hodinovým sklem. Poté, co došlo k oddělení jednotlivých barviv (obrázek 10), jsme chromatografický list vyjmuli a jednotlivé zóny barviv vystříhali pro následné zkoumání ve spektrofotometru. Každá zóna byla vložena do acetonu, aby došlo k oddělení pigmentu od chromatografického papíru (obrázek 11). Poté došlo po přefiltrování k měření absorpčních spekter jednotlivých barviv ve spektrofotometru. (Obr.8) Potřeby pro nanesení vrstvy extraktu (odspodu: extrakt břečťanu, chromatografický papír, automatická pipeta) (Obr.9) Chromatografický list s barvivem vložený do kádinky - barviva se začínají oddělovat Stránka 13 z 16
14 (Obr.10) Oddělená barviva (Obr.11) Jednotlivé zóny barviv ponořené do acetonu Závěr: Identifikace pigmentů břečťanu popínavého: Název pigmentu Vlnová délka oblast Extrakt 1- chlorofyl b nm, nm Fialová až modrá, oranžová až červená oblast Extrakt 2 - chlorofyl a 420 nm, 660 nm Fialová, červená oblast Extrakt 3- lutein nm Fialová až modrá oblast Extrakt 4 - β-karoten nm Fialová až modrá oblast Extrakt nm, 700nm Fialová až modrá, červená oblast Vzhledem k nedostatečnému oddělení jednotlivých fotosyntetických pigmentů chromatografii, nebyla výsledná spektra čistá. Stránka 14 z 16
15 5. Závěr V prvním experimentu jsme ověřili, že barviva extrahovaná z břečťanu popínavého mají schopnost absorbovat světlo a fungovat jako jeho akceptor i donor. Po absorbování světla pigment přijme elektrony od kyseliny askorbové, která zde funguje jako donor, a předá je methylčerveni, čili akceptoru. Důkazem této skutečnosti je změna barvy z původní červenohnědé na zelenou, díky redukci methylčerveně. Ve druhém experimentu jsme po extrahování a rozdělení rostlinných barviv břečťanu a následném změření jejich absorpčního spektra zjistili, že břečťan obsahuje základní barviva chlorofyl a a chlorofyl b a doprovodní barviva ze skupiny karotenoidu lutein a β-karoten. Stránka 15 z 16
16 Citace 6. Použité zdroje 1. článek Krvácející hory z časopisu Vesmír Pavel Hošek (Vesmír 84, duben 2005) 2. Fyziologie rostlin Libuše Pavlová (Praha 2005) 3. článek Oxid uhličitý na ( ) Botanika Karel Kubát, Tomáš Kalina, Jaroslav Kováč, Dagmar Kubátová, Karel Prach, Zdeněk Urban (Scientia, Praha 2003) Magické rostliny- Susan Lavenderová, Anna Franklinová (Volvox Globator, Praha 1999) Biozahrada- Geoff Hamilton (Dorling Kindersley, Londýn 1987, české vydání- Príroda 1994) Seminární práce- Přírodní barviva, Ludmila Marečková (školní rok 2007/2008) Rostlinná barviva- Ing. Věra Přikrylová, Ph.D. (Gymnázium Frýdlant) Organická činidla v anorganické analýze- Prof. Ing. Dr. Z. Holzbecher, Doc. Ing. Dr. L. Diviš, Ing. M. Král, Doc. Ing. Dr. L. Šůcha, Doc. Ing. Dr. František Vláčil (STNL- Nakladatelství technické literatury, Praha 1975) Stránka 16 z 16
EXTRAKCE, CHROMATOGRAFICKÉ DĚLENÍ (C18, TLC) A STANOVENÍ LISTOVÝCH BARVIV
Úloha č. 7 Extrakce a chromatografické dělení (C18 a TLC) a stanovení listových barviv -1 - EXTRAKCE, CHROMATOGRAFICKÉ DĚLENÍ (C18, TLC) A STANOVENÍ LISTOVÝCH BARVIV LISTOVÁ BARVIVA A JEJICH FYZIOLOGICKÝ
VíceNázev: Fotosyntéza. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy
Název: Fotosyntéza Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, biologie, matematika, fyzika Ročník: 5. Tématický celek:
VíceBiologie. Pracovní list č. 4 žákovská verze Téma: Fotosyntéza a faktory, které ji ovlivňují. Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská
www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 4 žákovská verze Téma: Fotosyntéza a faktory, které ji ovlivňují Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075
VíceFOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
VíceIzolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie
Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie IZOLACE GENOMOVÉ DNA Deoxyribonukleová kyselina (DNA) představuje základní genetický materiál většiny
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
VíceROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceVyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
VíceAutor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.
Fyziologie Fotosyntéza Celým názvem: fotosyntetická asimilace - vznikla při ohrožení, že již nebudou anorg. l. rostliny začaly dělat fotosyntézu v atmosféře vzrostl počet O 2 = 1. energetická krize - nejdůležitější
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceAUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
VíceKrytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-21 Předmět: přírodopis
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceJazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba Název projektu: Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
Datum: Teplota vzduchu: Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba Název projektu: Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii Laboratorní cvičení č. Cukry(sacharidy) Tlak vzduchu: Vlhkost
Více>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu
Enzymy Charakteristika enzymů- fermentů katalyzátory biochem. reakcí biokatalyzátory umožňují a urychlují průběh rcí v organismu nachází se ve všech živých systémech z chemického hlediska jednoduché nebo
VíceFotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Světelné reakce Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Literatura Plant Physiology (L.Taiz, E.Zeiger), kapitola 7 pdf verze na požádání www.planthys.net Fotosyntéza
VíceSacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceZáklady analýzy potravin Přednáška 8. Důvody pro analýzu bílkovin v potravinách. určování původu suroviny, autenticita výrobku
BÍLKOVINY Důvody pro analýzu bílkovin v potravinách posuzování nutriční hodnoty celkový obsah bílkovin aminokyselinové složení bílkoviny, volné aminokyseliny obsah cizorodých nebo neplnohodnotných bílkovin
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
Více14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
Více12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
Více1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
VíceFyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014
Fyziologie rostlin 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fotosyntéza 1. část - úvod - chloroplasty - sluneční záření -
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
VíceVliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Botanická charakteristika: ČESNEK KUCHYŇSKÝ (ALLIUM SATIVUM L.) Pravlastí je Džungarsko (severní Čína) v Střední Asii,
VíceN217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie
ÚSTAV TECHNOLOGIE VODY A PROSTŘEDÍ N217019 - Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie Název úlohy: Hydrobiologie: Stanovení koncentrace chlorofylu-a Vypracováno v rámci projektu: Inovace a restrukturalizace
VíceObsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
VíceCukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?
Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0247
Papírová a tenkovrstvá chromatografie Jednou z nejrozšířenějších analytických metod je bezesporu chromatografie, umožňující účinnou separaci látek nutnou pro spolehlivou identifikaci a kvantifikaci složek
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola 6. ročník Základní EVVO Fotosyntéza
VíceKOLIK JE BARVIVA VE VZORKU?
KOLIK JE BARVIVA VE VZORKU? Spektroskopická kvantitativní analýza Karel a Mirek rádi navštěvují restauraci. Tuhle si dali Zelenou (zelený peprmintový likér) a Mirek se při pohledu na ostře zelený nápoj
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
Více4.01 Barevné reakce manganistanu draselného. Projekt Trojlístek
4. Přírodní látky: zdroje, vlastnosti a důkazy 4.01 Barevné reakce manganistanu draselného. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceNázev: Fotosyntéza, buněčné dýchání
Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický
VíceFOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení
Víceení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin
Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceFotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů.
Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů. Šárka Gregorová, 2013 Poznámka: protože se tyhle dvě státnicové otázky z velké
VíceMetabolické dráhy. František Škanta. Glykolýza. Repetitorium chemie X. 2011/2012. Glykolýza. Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku?
Repetitorium chemie X. 2011/2012 Metabolické dráhy František Škanta Metabolické dráhy xidativní fosforylace xidace mastných kyselin 1. fosforylace 2. štěpení hexosy na dvě vzájemně převoditelné triosy
VíceText zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
Více) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.
Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve
VíceOborový workshop pro SŠ CHEMIE
PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborový workshop pro SŠ CHEMIE
VíceZemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní
VíceNázev: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
VíceCo vás dnes čeká: Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury plastidy struktura, typy fotosyntetické pigmenty a jejich lokalizace Sluneční
VíceEnergie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
VíceTeorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu
Trávení Jan Kučera Teorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu Trávicí trakt člověka (trubice + žlázy) Dutina ústní Hltan Jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté
VíceFOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková proteinové komplexy thylakoidní membrány - jsou kódovány jak plastidovými tak jadernými geny 1905
VíceMolekulová absorpční spektrometrie (Spektrometrie ve viditelné a UV oblasti)
Molekulová absorpční spektrometrie (Spektrometrie ve viditelné a UV oblasti) Využívá se (především) absorpce elektromagnetického záření roztoky stanovovaných látek. Látky jsou přítomny ve formě molekul
VícePodtéma: Stromy. Název práce: Javory x-krát jinak. Členové Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem
GYMNÁZIUM DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM Odborná práce Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem Člověk a příroda versus Příroda a člověk Podtéma: Stromy Název práce: Javory x-krát
VíceKlasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů
Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický
Více11 Vyhraje fotosyntéza či fotovoltaika? Učební list
Projekt CZ.1.07/1.1.00/08.0094 Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických souvislostech Asociace pedagogů základního školství České republiky www.vcele.eu 11 Vyhraje fotosyntéza
Více2.10 Pomědění hřebíků. Projekt Trojlístek
2. Vlastnosti látek a chemické reakce 2.10 Pomědění hřebíků. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika
VíceOborový workshop pro ZŠ CHEMIE
PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborový workshop pro ZŠ CHEMIE
VíceNaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto
alékařskou.cz Chemie 2016 1) Vyberte vzorec dichromanu sodného: a) a(cr 2 7) 2 b) a 2Cr 2 7 c) a(cr 2 9) 2 d) a 2Cr 2 9 2) Vypočítejte hmotnostní zlomek dusíku v indolu. a) 0,109 b) 0,112 c) 0,237 d) 0,120
Více6 Přenos elektronů a protonů
6 Přenos elektronů a protonů Petr Ilík KBF a CRH, PřF UP Evoluce FS 1 Halobaktérie H + pumpa http://www.rsc.org/publishing/chemtech/volume/2008/11/b acteriorhodopsin_insight.asp - Protonová pumpa halobakterií
VíceDílčí body. Max. bodů. Číslo otázky a odpověď. TEORETICKÁ ČÁST Test:
AUTORSKÉ ŘEŠENÍ KATEGORIE D Upozornění: Soutěžící budou potřebovat základní sadu pastelek. Časová dotace: Přibližný čas pro vypracování testu je 45 minut, čas pro vypracování laboratorního úkolu je asi
VíceReakce kyselin a zásad
seminář 6. 1. 2011 Chemie Reakce kyselin a zásad Známe několik teorií, které charakterizují definují kyseliny a zásady. Nejstarší je Arrheniova teorie, která je platná pro vodné prostředí, podle které
VíceEKOTECH Fluorescence chlorofylu in vivo 1
INDUKCE FLUORESCENCE CHLOROFYLU in vivo V PRŮBĚHU PRIMÁRNÍ FOTOSYNTÉZY U VYŠŠÍCH ROSTLIN RNDr. Karel Roháček, CSc. Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Ústav molekulární biologie rostlin, Branišovská 31, 370
VíceOtázka: Vyšetření moče. Předmět: Biologie - biochemie. Přidal(a): Tabletka. VOŠ zdravotnická a SŠ zdravotnická škola, Hradec Králové.
Otázka: Vyšetření moče Předmět: Biologie - biochemie Přidal(a): Tabletka Anotace VOŠ zdravotnická a SŠ zdravotnická škola, Hradec Králové Julie Janatová Konzultant: Bc. Soňa Vokatá Tato práce je výsledkem
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceEnergetický metabolismus rostlin. respirace
Energetický metabolismus rostlin Zdroje E: fotosyntéza respirace Variabilní využívání: - orgánové a pletivové rozdíly (kořen, prýt, pokožka, ) - změny při vývoji a diferenciaci - vliv dostupnosti vody,
VícePracovní list: Opakování učiva 8. ročníku
Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.
Vícea) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
VíceCHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS
CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních stavebních částic: atomů, iontů a... Látky se liší podle druhu částic, ze kterých se skládají. Druh částic
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
VíceSpektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS
Spektroskopické é techniky a mikroskopie Spektroskopie metody zahrnující interakce mezi světlem (fotony) a hmotou (elektrony a protony v atomech a molekulách Typy spektroskopických metod IR NMR Elektron-spinová
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceIdentifikace barviv pomocí Ramanovy spektrometrie
Identifikace barviv pomocí Ramanovy spektrometrie V kriminalistických laboratořích se provádí technická expertíza písemností, která se mimo jiné zabývá zkoumáním použitých psacích prostředků: tiskových
VíceSPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu Charakterizace záření
Více2. Stanovení obsahu glukosy v kapilární krvi
. Stanovení obsahu glukosy v kapilární krvi Teoretická část: detekce glukosy a její význam. Praktická část: K určení obsahu krevního cukru bude využito automatizované analýzy a senzorového glukometru.
VíceVitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceKlíč k vyhodnocení variace učebnice Chemie
Dokažte pohyb částic látek! Na zpětný projektor umístíme 2 Petriho misky s vodou. Na hladinu vody v misce vložíme zrnko kafru a do středu druhé ponoříme několik krystalků manganistanu draselného. Co to
VíceNázev: Vitamíny. Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy
Název: Vitamíny Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, biologie, matematika Ročník: 5. Tématický celek: Biochemie
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
VíceJiøí Vlèek ZÁKLADY STØEDOŠKOLSKÉ CHEMIE obecná chemie anorganická chemie organická chemie Obsah 1. Obecná chemie... 1 2. Anorganická chemie... 29 3. Organická chemie... 48 4. Laboratorní cvièení... 69
VíceVitamíny v potravinách
Inovace výuky Chemie Vitamíny v potravinách Ch 9/06 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a příroda Chemie Přírodní látky 9. ročník
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceCvičení k předmětu Metody studia fotochemických procesů (KTEV / 2MSFP) (prozatímní učební text, srpen 2012)
Cvičení k předmětu Metody studia fotochemických procesů (KTEV / 2MSFP) (prozatímní učební text, srpen 2012) Mgr. Václav Štengl, Ph.D., stengl@iic.cas.cz 1. FOTOKATALÝZA: Úvod a mechanismus Oxid titaničitý
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceLP č. 5 - SACHARIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013. Ročník: devátý
LP č. 5 - SACHARIDY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 2. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci si prakticky vyzkouší
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Základní živiny Společná pro celou sadu oblast DUM
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotosyntéza Fotosyntéza pohlcení energie slunečního záření a její přeměna na chemickou energii rovnováha fotosyntetisujících a heterotrofních
VíceFyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.
Fyziologie rostlin 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Min. výživa rostl. Ca, Mg, mikroelementy - vápník,
VíceABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA
ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA -2014 ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE ACH/IM 1 Absorpce záření ve Vis oblasti Při dopadu bílého světla na vzorek může být záření zcela odraženo
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
CHEMICKY ČISTÉ LÁTKY A SMĚSI Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních částic: atomů, iontů a... 1. Přiřaďte látky: glukóza, sůl, vodík a helium k níže zobrazeným typům částic.
VíceRespirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
Více