Metody a formy práce specificky modifikované pro vyučování matematice

Transkript

1 Metody a formy práce specificky modifikované pro vyučování matematice Připomeňme rozdělení učení do domén podle B. S. Blouma Doména kognitivní učit se dovednosti myslet nebo rozhodovat se učit se vybavování určitých faktů, tedy nabývání vědomostí Doména psychomotorická učit se praktickým dovednostem rozvíjet hodnoty, pocity a názory Doména afektivní Úvod našich přednášek INSTRUKTIVNÍ OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KONSTRUKTIVNÍ ŽÁK Vyučování není PŘEDÁVÁNÍ HOTOVÝCH OBSAHŮ, ale VYTVÁŘENÍ SITUACÍ, kdy žáci sami pocítí POTŘEBU OBJEVIT (jim zatím) ukrytý jev. DOBRÝ učitel nemůže pouze INSTRUOVAT A KONSTATOVAT, ale spolu se svými žáky jejich poznání KONSTRUOVAT, MĚNIT A FORMOVAT.

2 Tradiční vyučování instruktivní zaměřeno především na doménu kognitivní a psychomotorickou soustředěno kolem učitele žákům jsou vysvětlovány pojmy, principy, metody, postupy, od žáků se očekává, že si budou nové učivo pamatovat a používat ho Současné trendy ve vyučování konstruktivní zohledňují významně i doménu afektivní soustředěnost na žáka a kolem žáka žáci objevují (sami nebo s odstupňovanou pomocí učitele či po předchozí přípravě) pojmy, principy, metody, postupy, od žáků se očekává, že budou nové učivo používat, a tím si ho pamatovat Instruktivní, konstruktivní a sociálně konstruktivní přístupy k vyučování - tato terminologie není zatím ustálena (např. v [3] jsou uváděna označení deduktivní, induktivní, sociální přístup) - v našem případě jde o pracovní označení tří základních přístupů, které se ve vyučování (matematice)v různé míře užívají a mohou se samozřejmě v jedné vyučovací hodně kombinovat - v reálném vyučování matematice převažuje instruktivní přístup, v některých částech vyučovací hodiny se někdy objevují snahy o konstruktivní přístup - uplatňování afektivní domény bývá mnoha učiteli považováno ve vyučování matematice za nepatřičné (matematika je rigorózní věda, proto pocity, prožitky, nemají ve vyučování matematice místo) - v žádném případě nejde o to zcela vyloučit instruktivní přístupy k vyučování z reálné školní praxe, mnohým činnostem se žáci nemohou naučit jinak než pomocí instrukcí - dobrý učitel by měl hledat rovnováhu mezi jednotlivými přístupy a ve vazbě na konkrétní podmínky vyučování Kdy volit jednotlivé přístupy instruktivní - když osvojení pojmu konstruktivní cestou je velice obtížné - když nejsou k dispozici vhodné prostředky pro konstruktivní postupy - když je třeba žáky připravit k absolvování standardizovaných testů konstruktivní - v případě potřeby velkého množství bezprostředních zkušeností, které žákům umožní tvořit hypotézy a formulovat pojmy - při podpoře rozvoje tvořivého myšlení a při osvojování technik duševní práce na vyšší hladině kognitivní náročnosti sociálně konstruktivní - při rozvíjení schopnosti spolupracovat, vcítit se do postavení jiných, mít zájem o problémy a úspěchy jiných lidí - chceme-li, aby se žáci učili od sebe navzájem

3 Důležité: Neexistuje žádná didaktická metoda a žádné uspořádání hodiny, které by byly vhodné pro každého žáka, pro každé téma a pro každý vzdělávací cíl Chceme-li kvalitně naplnit cíle vzdělávacího programu, je nutné kombinování metod a přístupů k vyučování, každá jednostrannost škodí Úkol na doma Prostudujte podrobně: [3], kapitoly 5 a 6.

4 INSTRUKTIVNÍ PŘÍSTUP Interakce učitel - žák UČITEL (dominantní) ŽÁK (ŽÁCI) SCHÉMA VYUČOVACÍ HODINY ÚVOD BUDOVÁNÍ POJMU APLIKACE sdělí cíle uvede, o jakém pojmu nebo jaké dovednosti se budou žáci pod jeho vedením učit nemají vliv na stanovení cíle vyučování předloží materiál ke studiu uvede příklady studovaného jevu a porovná je s příklady z jiných kapitol apod. naslouchají a pracují podle pokynů učitele předloží žákům materiál k procvičování pracuje frontálně nebo individuálně se žáky pracují pod vedením učitele HODNOCENÍ hodnotí úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky nemají možnost zasahovat do hodnocení své práce učitelem

5 KOSTRUKTIVNÍ PŘÍSTUP Interakce učitel - žák UČITEL ŽÁK ŽÁK (ŽÁCI) (ŽÁCI) SCHÉMA VYUČOVACÍ HODINY ÚVOD BUDOVÁNÍ POJMU APLIKACE HODNOCENÍ zatím nesděluje cíle vyučování nasměruje samostatnou činnost žáků (experimentování, modelování, ) nemají vliv na stanovení cíle vyučování vede žáky k badatelským činnostem různého druhu tak, aby postupně objevovali podstatné rysy budovaného pojmu nebo generalizace sami (nebo za odstupňované pomoci učitele) objevují podstatné rysy budovaného pojmu nebo generalizace koriguje učební činnosti, které vedou k procvičování osvojovaných pojmů nebo dovedností pracuje frontálně nebo individuálně se žáky samostatně ověřují získané poznatky při řešení úloh různého typu a stupně složitosti hodnotí společně se žáky úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky hodnotí společně s učitelem úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky

6 SOCIÁLNĚ KONSTRUKTIVNÍ PŘÍSTUP Interakce učitel - žák UČITEL SCHÉMA VYUČOVACÍ HODINY ÚVOD BUDOVÁNÍ POJMU APLIKACE HODNOCENÍ zatím nesděluje cíle vyučování nasměruje samostatnou činnost žáků (experimentování, modelování, ) a vybere z afektivní domény vhodné cíle nemají vliv na stanovení cíle vyučování působí jako zprostředkovatel či moderátor společných činností žáků vede žáky k badatelským činnostem různého druhu tak, aby postupně společně objevovali podstatné rysy budovaného pojmu prostřednictvím vzájemné komunikace (případně za odstupňované pomoci učitele) objevují podstatné rysy budovaného pojmu pracuje individuálně se skupinami žáků samostatně bez přímé pomoci učitele ověřují získané poznatky při řešení úloh různého typu a stupně složitosti hodnotí společně se žáky úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky hodnotí společně s učitelem úrovně dosažení cílů jednotlivými žáky

7 Nejčastěji užívané metody, které umožňují ve vyučování matematice uplatňovat konstruktivní nebo sociálně konstruktivní přístupy Experiment (badatelská činnost) zkoumání předložených údajů, případné doplňování dalších pozorování zajímavých jevů, souvislostí, vyhledávání a pozorování různých separovaných modelů hledání souvislostí s již známými pojmy objevování pravidelností, odlišností, zkoumání společných a rozdílných vlastností separovaných modelů vytváření hypotéz ověřování hypotézy prostřednictvím zkoumání, zda také další nalezené zákonitosti či společné vlastnosti separovaných modelů vyhovují vyslovené hypotéze formování univerzálního modelu formulace závěrů na základě získaných informací zkoumání myšlenkových postupů, které byly užity při formování univerzálního modelu krystalizace a domestifikace pojmu v poznatkové struktuře žáka uplatňování nového pojmu (dovednosti) v nových situacích automatizace pojmu v poznatkové struktuře žáka

8 Metoda genetické paralely - založena na strukturální příbuznosti mezi ontogenezí a fylogenezí - inspirace k hledání správného dynamismu vyučování - bezpečně odhaluje nejčastější chybu narušení dynamiky poznávacího procesu» absenci propedeutické etapy FYLOGENEZE ONTOGENEZE vznik a vývoj určitého kmene, rodu či druhu; v psychologii: psychické změny, které jsou vázány na vývoj člověka jako druhu a lidské kultury individuální vývoj počínaje oplozením vajíčka až do smrti jedince; v psychologii: proces psychického vývoje člověka Studijní literatura [1] Hejný, M.: Teória vyučovania matematiky, Bratislava, SPN 1989 [2] Mareš, J. a kol.: ovo pojetí výuky. Brno, CDVU MU [3] Pasch, M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál 1998.