K části A - Policejní zařízení

Transkript

1 III. Zpráva o plnění doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále jen CPT ) v roce 2003, která vyplynula z návštěvy CPT v České republice v roce 2002 Členění zprávy, vypracované za rok 2003, zachovává strukturu Zprávy pro vládu České republiky o návštěvě České republiky, kterou vykonal Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ve dnech 21. až 30. dubna 2002 (dále jen Zpráva CPT ). Zpráva je tématicky rozdělena do čtyř částí, jednotlivá doporučení (resp.připomínky a žádosti o informace) a vyjádření k nim jsou řazena podle čísla odstavce (bodu) Zprávy CPT, který dané doporučení obsahuje. Ke členění na doporučení, připomínky a žádosti o informace, podle přílohy I Zprávy CPT, se nepřihlíží. 1. Špatné zacházení K části A - Policejní zařízení CPT doporučuje, aby vyšší policejní důstojníci vhodným způsobem a v pravidelných intervalech pravidelně připomínali svým podřízeným, že špatné zacházení je nepřípustné a bude přísně postihováno. Je obzvláště důležité toto připomínat příslušníkům kriminální policie (bod 10). Vyšší policejní důstojníci jsou systémově pravidelně školeni a upozorňováni na striktní postup dle příslušných zákonných ustanovení, zejména zákona o policii 1 a trestního řádu. 2 Pokud se objeví stížnosti na jednání policistů, jedná se o selhání především lidského faktoru a nikoliv o systémovou chybu. Stížnosti se dále prošetřují a v případě zjištění nedostatků se vůči konkrétním osobám uplatňují kázeňská opatření nebo se zahájí trestní řízení. CPT doporučuje, aby policistům bylo neustále připomínáno, že při provádění zadržení osob nesmí být používáno více síly, než kolik je nezbytně nutné, a že jakmile byly tyto osoby zvládnuty, neexistuje žádné ospravedlnění pro jejich bití (bod 11). Pro zajištění zadržované osoby jsou použity vždy prostředky, které směřují pouze k zajištění bezpečnosti osob provádějících zákrok a po vlastním opatření následují bezprostředně opatření směřující k ošetření případných zranění zúčastněných osob a zadokumentování vlastní akce, přičemž zúčastnění jsou mimo jiné instruováni i během zákroku o nutnosti zákonného postupu. Obsah doporučení je připomínán všem policistům v rámci výkonu služby, na poradách vedení, a v rámci instruktážních metodických zaměstnání. CPT by rád obdržel podrobné informace o opatřeních, které podnikly české úřady, a o výsledcích případného vyšetřování provedeného v souvislosti se stížnostmi na špatné zacházení ze strany policie v průběhu zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze v září 2000 (bod 12). 1 zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 2 zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů 1

2 Inspekce ministra vnitra v souvislosti s bezpečnostními opatřeními k zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze prověřila šest oznámení směřujících na protiprávní jednání policistů Policie ČR. Ve třech případech se nejednalo o trestný čin, 3 ve dvou případech nebyl zjištěn pachatel 4 a jedna věc byla odevzdána ke kázeňskému projednání, protože se podle zjištění Inspekce ministra vnitra nejednalo o trestný čin, ale o přestupek. 5 Inspekce ministra vnitra provedla analýzu spisových materiálů zpracovávaných na oddělení kontroly a stížností Policejního prezídia Policie ČR a oddělení stížností a kontroly Policie ČR Správy hl.m. Prahy (viz příloha č. 1). 2. Podmínky zajištění CPT doporučuje posoudit využívání cel na policejním oddělení v Hybernské ulici a ve Vyšehradské ulici v Praze v kontextu poznámek obsažených v bodu 14 (bod 14). Na základních útvarech PČR OŘ Praha 1-10 nejsou zřízeny policejní cely podle zákona o policii. 6 Přesto, že se jedná o místnosti opatřené mřížemi, v samé podstatě jde o místnosti, do kterých je možno krátkodobě umístit osoby předvedené, zajištěné či zadržené a to pouze na dobu nezbytně nutnou k provedení služebních úkonů. Tyto místnosti pro předvedené osoby neslouží k omezování osobní svobody v řádu desítek hodin, jedná se o pouze prostory určené ke krátkodobému omezení osobní svobody. Z právních předpisů 7 a z podstaty věci vyplývá, že se jedná o umístění osob pouze na dobu nezbytně nutnou k provedení služebních úkonů. Statut těchto místností není v současnosti žádným právním předpisem upraven. Z tohoto důvodu ministerstvo vnitra zvažuje přípravu novelizace zákona o policii, který by měl upravit podmínky používání těchto místností. K dlouhodobějšímu omezení osobní svobody osob zajištěných či zadržených je vyhrazeno zařízení vězeňsko-eskortního oddělení odboru pořádkové a železniční policie správy hl.m. Prahy, které má statut policejní cely. Které osoby mohou být umístěny do policejní cely, za jakých podmínek a jaká kritéria tato policejní cela musí splňovat stanoví zákon o policii. 8 Další úpravu obsahují rezortní předpisy. 9 CPT vyzývá české úřady, aby podnikly opatření k zajištění toho, že ve všech služebnách Policie České republiky bude osobám povinným strávit noc ve vazbě poskytnuta čistá matrace a čisté povlečení (bod 15). Místnosti pro předvedené osoby nemohou být vzhledem ke svému charakteru a určení vybaveny lůžky, a tudíž je nelze vybavovat ani matracemi a přikrývkami, neboť neslouží dlouhodobému omezení svobody předvedených osob. V těchto místnostech jsou umístěny 3 159a odst. 1 trestního řádu 4 159a odst 4 trestního řádu 5 159a odst. 1 písm. b) trestního řádu 6 26 a násl. zákona o policii 7 12 odst. 9, 14 zákona o policii 8 nařízení ministerstva vnitra č. 25/1994 o policejních celách, ve znění nařízení ministerstva vnitra č. 32/1998; Na změny trestního řádu a zákona o policii, kterými byly nově upraveny některé lhůty, vstupy do policejních cel, vybavenost apod. reaguje nový závazný pokyn policejního prezidenta č. 126/2003 o policejních celách, jež nabývá účinnosti dnem 1. ledna Je zde upraveno zřizování a zrušení cel, vybavení cel, umísťování osob do cel, vydávání osoby umístěné v cele, režim v cele, výkon ostrahy cely, vstup do cel, propuštění osob, poskytování stravy a její úhrada. 9 2

3 osoby, s nimiž policisté aktivně provádějí služební úkony. V případě potřeby dalšího omezení na svobodě jsou tyto osoby převáženy do policejních cel zřízených podle 26 zákona o policii. CPT doporučuje, aby byly podniknuty kroky ke zlepšení větrání v celách MOP Masná v Ostravě, Správy policie ČR Západočeského kraje v Plzni a služebny v Hybernské ulici v Praze (bod 15). Na základě dřívějších připomínek byly nainstalovány do policejních cel nové ventilátory, které dle v současné době platných norem zcela splňují a zajišťují řádné větrání a výměnu vzduchu. 10 CPT doporučuje z policejních cel odstranit kovové předměty sloužící k připoutání zadržených osob ke zdi (bod 16). Na základě doporučení CPT bylo kovové zařízením, které lze použít k připoutání zadržené osoby ke zdi, odstraněno z policejních cel vězeňsko-eskortního oddělení. Policejní cely tedy nejsou nyní takovým zařízením vybaveny. Do místností pro předvedené osoby jsou zabudována vhodná zařízení k připoutání osob, která slouží ke krátkodobému omezení možnosti pohybu agresivních osob. Toto omezení nesmí trvat déle než 2 hodiny. 11 Osoby zadržené policií by měly dostávat v pravidelných intervalech jídlo, včetně alespoň jednoho úplného jídla (tzn. něco většího než sendvič) každý den (bod 17). Nejpozději do šesti hodin od omezení osobní svobody 12 je pro každého zadrženého zajištěna teplá strava, která se dováží. Další den dostává zadržený pravidelně snídani, oběd a večeři formou teplé stravy. V policejních celách nebyl zjištěn případ, že by zadržené osoby nedostaly žádnou stravu. V roce 2002 bylo na neposkytnutí stravy zadrženým osobám podáno 5 stížností, z nichž ani jedna nebyla vyhodnocena jako oprávněná. Poskytnutí stravy je také dokumentováno ve spisovém materiálu. 3. Základní pojistky proti špatnému zacházení CPT doporučuje, aby bylo všem osobám zbaveným policií z jakéhokoli důvodu svobody zajištěno právo vyrozumět o své situaci blízkého příbuzného nebo třetí osobu podle své volby, a to od samého počátku zbavení svobody. Z výkonu tohoto práva mohou existovat určité výjimky s cílem chránit oprávněné zájmy policejního vyšetřování, ovšem s tím, že tyto výjimky musejí být jasně vymezeny zákonem při použití odpovídajících pojistek (např. případná prodleva v oznámení o vazbě musí být písemně zaznamenána s uvedením důvodů takové prodlevy a je nutné vyžádat si souhlas vyššího policejního důstojníka nepodílejícího se na daném případu nebo případně státního zástupce) (bod 19). Při předvedení osoby přistižené při spáchání přestupku nebo při zajištění osoby je povinností policisty informovat osobu blízkou, popřípadě jinou osobu, předvedenou osobou určenou. 13 Uvedenou osobu je policista povinen vyrozumět na žádost osoby předvedené nebo zajištěné bez zbytečného odkladu, jakmile byl o to požádán. Jedná-li se o osobu mladší 18-ti 10 K instalaci ventilátorů došlo po návštěvě CPT v roce 2002, přesné datum nebylo ministerstvem vnitra zjištěno zákona o policii zákona o policii odst. 4 zákona o policii 3

4 let, je policista povinen vyrozumět zákonného zástupce této osoby ihned. Tyto osoby mají tedy právo vyrozumět o své situaci blízkého příbuzného nebo třetí osobu podle své volby pouze nepřímo, prostřednictvím policisty. Právo osob předvedených za účelem prokázání totožnosti nebo podání vysvětlení vyrozumět osobu blízkou nebo jinou osobu podle své volby od samého počátku omezení svobody ať už přímo, nebo nepřímo, prostřednictvím policisty, zákon formálně neupravuje. V praxi se tak uplatňuje následující postup: Osoba, jejíž totožnost je prokazována, musí poskytnout potřebnou součinnost k prokázání své totožnosti. Pokud tedy tato osoba žádá o informování příbuzné nebo jiné osoby, již tímto úkonem poskytuje požadovanou součinnost a není třeba ji předvádět. 14 Pokud se jedná o osobu, která má podat vysvětlení k objasnění zákonem stanovených skutečností, již to, že je policií vyzvána, aby vysvětlení podala (zpravidla písemné předvolání), je tou skutečností, která může informovat i jiné osoby o předvolání k podání vysvětlení. S takovou osobou musí být sepsán protokol bez zbytečného odkladu po jejím předvedení. Důvody krátkodobého odepření vyrozumění blízkých osob přezkoumává dozorový státní zástupce. CPT doporučuje českým úřadům podniknout opatření k zajištění toho, že všem osobám povinným zůstat na policejní služebně bude od samého počátku zbavení svobody zaručeno právo na přítomnost právníka, jak je uvedeno v bodu 21. Právo na právního zástupce by měly mít nejen osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, ale každý, kdo je ze zákona povinen dostavit se do policejního zařízení (a pobývat v něm), tedy např. osoba, u níž musí být prokázána totožnost nebo která je povinna podat vysvětlení (bod 21). Právo osoby zadržené na právního zástupce je obsaženo v 76 odst. 6, 179b odst. 2 a 3 trestního řádu. Zadrženým osobám v policejních celách je umožněno na jejich žádost spojit se telefonicky s právním zástupcem. Na základě žádosti zadržené osoby o rozmluvu s právním zástupcem, je poté umožněn přístup této osoby do policejní cely. U osoby zajištěné právo na právního zástupce zákonem o policii formálně zajištěno není. V praxi může být za tímto účelem využito právo na vyrozumění osoby blízké nebo třetí osoby podle volby osoby zajištěné. 15 Touto třetí osobou zpravidla bývá právní zástupce. Právo osoby předvedené za účelem zjištění totožnosti na právního zástupce zákonem o policii formálně upraveno není. Právo na právního zástupce osoby, která je povinna podat vysvětlení je upraveno trestním řádem, který stanoví, že při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. 16 Toto právo je dále upraveno závazným pokynem policejního prezidenta, kterým se upravuje postup Policie České republiky při plnění úkolů v trestním řízení. 17 Osoba, která má podat vysvětlení, musí být o právu na právní pomoc advokáta poučena. V případě zadržení a zajištění a umístění v policejní cele, bude právo na právního zástupce upraveno v nově navrženém interním aktu řízení o policejních celách. CPT by rád obdržel informace o tom, jak je v České republice upravena právní pomoc osobám, které si nemohou dovolit vlastního právního zástupce (bod 21). 14 V případě zjišťování totožnosti cizince, pokud ji nelze prokázat jiným způsobem, lze ji osvědčit čestným prohlášením cizince (čl. 2 odst. 2 Závazného pokynu policejního prezidenta č. 61/2003) odst. 4 zákona o policii odst. 4 trestního řádu 17 čl. 25 odst. 5 závazného pokynu policejního prezidenta č. 130/2001 4

5 V současné době upravují předpoklady pro poskytování právní pomoci a její hrazení státem občanský soudní řád především ve vztahu k účastníkům řízení osvobozeným od soudních poplatků, jimž byl z důvodu ochrany jejich zájmů ustanoven zástupcem advokát; 18 soudní řád správní pro navrhovatele osvobozené od soudních poplatků na základě doložení, že nemají dostatečné prostředky, pokud jim byl zástupcem ustanoven advokát z důvodu potřeby ochrany jejich práv, podmínkou je dále to, že návrh není zjevně bezúspěšný; 19 trestní řád pro případy, kdy obviněný osvědčí, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby a rovněž pro případy, kdy nedostatek prostředků pro zastoupení zmocněncem osvědčí poškozený; 20 zákon o Ústavním soudu pro případy podání ústavní stížnosti, pokud to odůvodňují osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením, podmínkou je dále to, že ústavní stížnost nebyla odmítnuta. 21 Podmínky a postup pro poskytnutí právní pomoci v soudním řízení, zejména stanovení určitých objektivizujících kriterií pro posouzení sociálních a majetkových poměrů žadatelů, však nejsou upraveny právním předpisem, ale pouze instrukcí ministerstva spravedlnosti, vydanou v rámci výkonu státní správy soudů. V praxi je soudy převážně používán vzor tiskopisu, vydaný v rámci této instrukce. Nad rámec poskytování bezplatné právní pomoci hrazené státem může být bezplatná právní pomoc poskytována též podle zákona o advokacii, který stanoví, že ten, kdo se nemůže domoci poskytnutí právních služeb, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru, aby mu advokáta určila. 22 Česká advokátní komora v případech, kdy to odůvodňují sociální a majetkové poměry žadatele, může v podmínkách poskytnutí právní služby určenému advokátovi stanovit, že má právní službu poskytnout za sníženou odměnu, případně i bezplatně. 23 Ostatní právní úpravy, na jejichž základě mohou právní poradenství poskytovat notáři, daňoví poradci, patentoví zástupci a exekutoři, ustanovení o přidělování právní pomoci neobsahují a je pouze na účastnících, zda s nimi, s ohledem na zájmy, které chtějí prosadit zejména ve správním soudnictví, uzavřou smlouvu o poskytování právní pomoci a zastupování. Problémem praxe při poskytování bezplatné právní pomoci je, že se jedná o právní úpravu roztříštěnou, bez stanovení konkrétnějšího postupu pro zhodnocení nároku na její bezplatné poskytnutí a dostatečných kriterií pro zhodnocení sociálního a majetkového postavení žadatele. Vláda České republiky proto schválila věcný záměr zákona o poskytování bezplatné právní pomoci. Cílem připravované právní úpravy je především sjednocení jednotlivých 18 zejména 30, 31, 140 odst. 2 a 149 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 19 zejména 35 odst. 7 a 36 odst. 3 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů 20 zejména 33 odst. 2 a 3 a 51a zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů odst. 2 a 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů odst. 5 vyhlášky ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) 5

6 dílčích úprav při respektování specifik jednotlivých druhů řízení před soudy a stanovení objektivních kriterií pro postup při poskytování právní pomoci osobám, které ve vztahu k nákladům řízení nemají dostatečné prostředky pro zabezpečení kvalifikovaného hájení svých práv. Připravovaný zákon se bude vztahovat na veškerá řízení před soudy, tedy na občanské soudní řízení, trestní řízení, správní soudnictví a řízení o před Ústavním soudem. Zákon bude upravovat nejen právní pomoc poskytovanou v rámci zahájeného soudního řízení, ale i právní pomoc poskytovanou již ve fázi přípravy návrhu na zahájení řízení; nebude však zahrnovat obecné právní poradenství. 24 CPT doporučuje zaručit formálně právo osob umístěných v policejní vazbě na vyšetření nebo ošetření lékařem podle své volby, jak je uvedeno v bodu 22 (bod 22). Při umísťování osob do policejní cely jsou policisté povinni respektovat vyjádření lékaře nebo zajistit lékařské vyšetření nebo ošetření. Tyto povinnosti policistů upravuje zákon o policii. 25 Policista je povinen zajistit lékařské ošetření a vyjádření lékaře, zda může být osoba umístěna do policejní cely v případě, že osoba je zraněna, pokud sama upozorní na svou závažnější nemoc, anebo pokud existuje důvodné podezření, že tato osoba takovou nemocí trpí. Také osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do policejní cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění na protialkoholní záchytné stanici nebo ve zdravotnickém zařízení, popřípadě pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro přijetí této osoby v protialkoholní záchytné stanici nebo zdravotnickém zařízení. V případě, že osoba umístěná v policejní cele onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, je policista povinen zejména poskytnout první pomoc a přivolat lékaře. Lékař pak vydá stanovisko k dalšímu setrvání osoby v cele nebo jejím umístění ve zdravotnickém zařízení. Ve výše uvedených případech je přizván lékař, na něhož má útvar policie pro tyto činnosti kontakt. Trvá-li osoba na přizvání svého konkrétního lékaře a není-li to spojeno s nepřekonatelnými obtížemi (vzdálenost, čas, odmítnutí lékaře apod.) nebrání nic tomu, aby ji navštívil zvolený lékař. Formálně však právo osob umístěných v policejní cele na vyšetření nebo ošetření lékařem podle své volby zajištěno není. Vláda je toho názoru, že právo zadržených osob je dostatečně zajištěno jiným způsobem. V roce 2002 bylo evidováno jedno podání na neošetření, které bylo vyhodnoceno jako nedůvodné. CPT doporučuje, aby byly podniknuty kroky k zajištění toho, že lékařské vyšetření osob v policejní vazbě bude probíhat mimo doslech a pokud zúčastněný lékař v daném případě výslovně nevyžaduje jinak mimo dohled policistů (bod 23). Pokud osoba není agresivní a nenapadá lékařský personál, je přítomnost policistů při lékařském úkonu vyloučena a ani by jí lékař nepřipustil. Policie asistuje při lékařských prohlídkách výjimečně na žádost lékaře u agresivních osob, a to pouze z důvodu bezpečnosti ošetřujícího personálu v těchto nestandardních situacích. 24 Připravovaná úprava současně stanoví podmínky a postup při poskytování bezplatné právní pomoci v přeshraničních sporech podle směrnice Rady č. 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zpřístupnění spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech odst. 2 a 3, 32 zákona o policii 6

7 CPT doporučuje, aby osobám umístěným v policejní vazbě byl systematicky předkládán na samém počátku zbavení svobody formulář jasně stanovující jejich práva. Formulář by měl být k dispozici v příslušné škále jazyků a dotčené osoby by měly být požádány o podpis prohlášení, že byly informovány o svých právech (bod 24). Každá osoba vyslýchaná policií je protokolárně před započetím výslechu poučena o svých základních právech, včetně práva na vedení výslechu ve své mateřštině, a toto stvrzuje svým podpisem. Tyto doklady jsou obsaženy ve spisovém materiálu a jsou dohledatelné. Vyslýchaná osoba si může vyžádat kopii protokolu o výslechu. Ve spisové dokumentaci osob neužívajících češtinu je vždy zaznamenáno písemně poučení o právech v cizím jazyce. Formuláře v nejčastěji užívaných evropských jazycích (angličtina, němčina, připravuje se také ruština) obsahující písemné poučení o právech se v současné době využívá již na všech útvarech Policie ČR, avšak pouze tehdy, pokud je osoba policií zbavena svobody nebo je její svoboda omezena podle trestního řádu. V případě, že se jedná o osobu (nejčastěji cizince), která nemluví žádným z uvedených jazyků, je vždy přítomen tlumočník do jí určeného jazyka. Forma písemného poučení o právech od samého počátku omezení na svobodě se jeví jako vhodné řešení i pro osoby hovořící českým jazykem. CPT doporučuje podniknout kroky k zajištění toho, že na policejní služebně v Perlové ulici v Plzni a v zajišťovacím zařízení cizinecké policie (eskortním středisku) na mezinárodním letišti v Praze-Ruzyni budou vedeny záznamy o zadržení (bod 25). Policejní cely v Perlové ulici v Plzni již nejsou z důvodu hygienických a stavebních závad od 1. ledna 2002 vůbec používány. Zde se patrně jednalo o nedorozumění a mylnou informaci poskytnutou Výboru CPT. Evidence zadržených osob je nařízena a upravena směrnicí ředitele Správy Západočeského kraje Policie ČR, 26 na základě které je vedoucí směny povinen řádně vést evidenci osob, které byly do policejní cely dodány, propuštěny, eskortovány nebo předvedeny k provádění úkonů. Nebyl zjištěn případ, že by osoba v policejní cele Správy Západočeského kraje Policie ČR v Plzni nebyla takto řádně evidována. Evidence v zajišťovacím zařízení cizinecké policie na mezinárodním letišti v Praze-Ruzyni je vedena souladu se všemi právními předpisy. CPT doporučuje podniknout kroky k zajištění toho, že doba, po kterou jsou osoby zadržovány policií za účelem prokázání totožnosti nebo podání vysvětlení, bude zaznamenána v příslušné knize (bod 25). Vedení úředních záznamů o všech zajištěných osobách v policejních celách je upraveno nařízením ministerstva vnitra, 27 které blíže specifikuje policejní cely, jejich zřizování zrušování, umísťování osob do cel, režim v celách a další skutečnosti. V případě předvedení osoby k sepsání protokolu o podání vysvětlení má policista povinnost sepsat o předvedení písemný záznam. 28 Stejnou povinnost má policista v souvislosti s předvedením a provedením služebních úkonů za účelem zjištění totožnosti osoby. 29 Vedení spisové dokumentace věnuje policie trvalou pozornost. Oddělení kontroly a stížností provádějí kontroly výkonu služby. V případě nedodržení postupu daného právním předpisem jsou ukládána kárná opatření policistovi, který nedodržel předepsaný postup. 26 směrnice ředitele Správy Západočeského kraje Policie ČR č. 17 ze dne nařízení ministerstva vnitra č. 25/1994, ve znění nařízení ministerstva vnitra č. 32/ odst. 10 zákona o policii odst. 8 zákona o policii 7

8 CPT by rád obdržel zprávu o činnosti kanceláře státního zástupce za rok 2002, a zejména informace o počtu a povaze stížností na postup policistů a opatření přijatých k jejich řešení (bod 26). První skupinu dvou základnách typů podání směřující na špatné zacházení ze strany příslušníků Policie ČR tvoří podání tzv. netrestního charakteru, jejichž předmětem jsou zejména oznámení na nejrůznější méně závažná pochybení, jako například nezajištění vhodných podmínek pro pobyt osob omezených na svobodě, neposkytnutí či opožděné poskytnutí stravy a vody, neumožnění telefonického spojení, právní či lékařské pomoci a podobně. Tvrzení uváděná podateli se v drtivé většině případů nepotvrdila, případně nebyla prokázána. Ve všech případech kdy je zjištěno porušení zákona či interních aktů řízení je vůči všem odpovědných příslušníkům Policie ČR uplatněna razantní opatření, v méně závažných případech kázeňského charakteru, až po opatření personální, kdy je takový příslušník Policie ČR propuštěn. Druhou skupinu tvoří podání tzv. trestního charakteru, jejichž předmětem jsou konkrétní skutečnosti nasvědčující, že byl ze strany příslušníků Policie ČR spáchán trestný čin. Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok ohledně trestné činnosti policistů konstatuje, že v roce 2002 se sice snížil počet stíhaných příslušníků Policie ČR, ale na druhé straně se zase zvýšil počet příslušníků policie, na něž byla podána obžaloba. Podle zprávy Inspekce ministra vnitra o činnosti za rok 2002 byl celkový počet obviněných policistů 444 (tj. 9,6 na 1000 policistů). Nejčastěji se policisté v roce 2002 dopouštěli trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele a také dalších trestných činů, např. pojistného podvodu, podvodu, ublížení na zdraví, vydírání, krádeže, výtržnictví a zpronevěry. 31 Jiné trestné činy jsou zastoupeny pouze ojediněle. CPT doporučuje podniknout všechny kroky nezbytné k tomu, aby bezodkladně vstoupila v účinnost kontrola policejních zařízení sloužících k zajištění osob, prováděná kanceláří státního zástupce (bod 27). 32 Podle zákona o státním zastupitelství 33 vykonává státní zastupitelství dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba a trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, a to v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zvláštními zákony, které upravují režim ve všech uvedených místech. Taková ustanovení obsahují zákony upravující výkon trestu odnětí svobody, výkon vazby a výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Jiné zvláštní zákony toto neobsahují, a proto bez dalších legislativních změn nelze tento dozor realizovat ani v policejních zařízeních. 1. Špatné zacházení K části B -Zajištění cizinců podle cizineckých předpisů 30 Zpráva o činnosti státního zastupitelství byla za rok 2002 byla zveřejněna na internetových stránkách Nejvyššího státního zastupitelství, a to na adrese , 250, 221, 222, 235, 247, 202 a 248 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů 32 Srov. text k bodu odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů 8

9 CPT doporučuje, aby policistům v záchytném zařízení Balková bylo dáno jasně na vědomí, že všechny formy špatného zacházení, včetně slovního napadání, jsou nepřípustné a budou přísně postihovány (bod 32). Na pravidelných služebních poradách v zařízeních a v rámci odborné přípravy prováděné Oblastním ředitelstvím služby cizinecké a pohraniční policie je opakovaně upozorňováno na zákonné normy vztahující se k činnosti policie. Uvedené problematice je vedením Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie věnována pozornost v rámci kontrol výkonu služby. Kontrolu nad dodržováním právních předpisů provádí služební funkcionáři příslušného oddělení kontroly a stížností Policie ČR. 2. Podmínky zajištění CPT doporučuje bezodkladně přezkoumat režim zajištění v záchytném zařízení Balková (a rovněž ve všech ostatních zařízeních tohoto typu) s ohledem na připomínky uvedené v bodu 36. Když je ve výjimečných případech nutné uplatnit vůči zajištěnému cizinci zvláštní podmínky zajištění, měly by být důvody jejich uplatnění písemně sděleny dotčené osobě, která by měla mít právo odvolání proti tomuto opatření (bod 36). Vzhledem k tomu, že většina zajištěných cizinců nedisponuje doklady totožnosti, byla v době návštěvy delegace CPT většina zajištěných umístěna v části zařízení s přísným režimem. Novelou cizineckého zákona, 34 účinnou od 1. ledna 2004, 35 bylo vypuštěno ustanovení, podle kterého do části s přísným režimem byl umístěn cizince jehož totožnost nebylo možno ověřit. 36 Nově tedy nemožnost ověření totožnosti cizince nebude důvodem pro jeho umístění do části zařízení s přísným režimem. V důsledku toho v současné době dochází ke stavebním úpravám v zařízeních spravovaných policií s cílem rozšířit kapacity mírného režimu zajištění na úkor přísného. V současné době se připravuje další novela cizineckého zákona, která je zaměřena zejména na změnu podmínek v zařízeních. Cílem je celkové zmírnění režimu výkonu zajištění, přísný režim bude využíván jen pro umístění cizinců agresivních nebo vyžadujících zvýšený dohled z jiného důvodu anebo těch, kteří neplní povinnosti a porušují vnitřní řád zařízení, přičemž se nepředpokládá, že v tomto režimu setrvají cizinci po celou dobu zajištění. Současně v rámci vnitřního řádu bude kladen zvýšený důraz na volnočasové aktivity cizinců a péči psychologů. Oprávnění ke zřizování a provozování zařízení přejdou na ministerstvo vnitra, přičemž policii budou stanoveny úkoly zejména ve smyslu zabezpečení vnější ostrahy zařízení a ve vztahu k činnostem, které policie je povinna plnit v řízení o správním vyhoštění. Rozhodnutí o zařazení do přísného režimu není písemné. Připravovaná novela cizineckého zákona stanovuje, v souvislosti se zajištěním, umístění cizince do mírného režimu, přičemž umístění do přísného režimu připouští jen ve stanovených případech, které mohou existovat v okamžiku zajištění, nebo nastat v jeho průběhu. Podle novely má být výrok o umístění do přísného režimu součástí písemného rozhodnutí o zajištění 37 včetně odůvodnění takového postupu. Nastane-li důvod pro umístění do přísného režimu v průběhu zajištění, bude vydáno samostatné odůvodněné rozhodnutí doručované cizinci. Stejně jako rozhodnutí o 34 zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 35 zákon č. 222/2003 Sb odst. 2 písm e) cizineckého zákona 37 Policie vydává rozhodnutí o zajištění podle ustanovení 124 cizineckého zákona. Proti tomuto rozhodnutí je cizinec oprávněn podat návrh na řízení podle zvláštního právního předpisu ( 200o a následující občanského soudního řádu), v němž soud rozhodne o trvání zajištění a nařídí propuštění, jestliže zákonné důvody trvání zajištění pominuly. Tento návrh je cizinec oprávněn podat kdykoli v průběhu zajištění, případně i opakovaně. 9

10 zajištění nabude právní moci doručením, a cizinec bude oprávněn podat návrh na přezkum rozhodnutí soudem. CPT doporučuje, aby stávající praxe týkající se oblečení cizinců zajištěných v zařízení Balková byla od základu změněna; zejména by všem zajištěným osobám příchozím do tohoto zařízení s čistými šaty a odpovídající obuví mělo být umožněno nosit je během pobytu, a je-li to nutné, nechat si je čistit a spravovat (bod 37). Cizinec, jehož oděv, prádlo a obuv nesplňuje podmínky hygienické a estetické nezávadnosti, je povinen používat oděv přidělený policií. 38 Hygienická a estetická nezávadnost oděvu, prádla a obuvi cizince je posuzována zdravotnickým personálem jednotlivých zařízení pro zajištění cizinců a o výsledku tohoto posouzení je zpracován záznam, který je uložen ve spisových materiálech cizince. K tomuto opatření bylo přistoupeno na základě vlastních zkušeností z provozu zařízení a na základě doporučení veřejného ochránce práv. Připravovaná novela cizineckého zákona umožní cizincům využívat především vlastní ošacení. Předpokládá se, že oblečením budou cizinci dovybavováni z darů nevládních organizací. CPT doporučuje, aby interní předpis ukládající cizincům pobývajícím v zařízení Balková neustále se během vycházky pohybovat v rekreačních prostorách bylo zrušeno; zajištěným osobám by mělo být umožněno využít doby vycházky způsobem, který považují za nejlepší k odpočinku (bod 38). Vnitřní řád zařízení Balková nezahrnuje povinnost cizinců neustále se pohybovat ve vycházkovém prostoru a cizincům je tedy umožněno využít vycházek způsobem, který si sami zvolí. CPT doporučuje podniknout neprodleně kroky k tomu, aby cizincům pobývajícím v zařízení Balková (jakož i v dalších podobných zařízeních v celé republice) byla zaručena alespoň jedna hodina vycházky na čerstvém vzduchu denně. Vycházkové prostory by měly být vybaveny proti nepříznivému počasí (bod 38). Všichni cizinci zajištění v zařízeních v rámci České republiky mají umožněny vycházky nejméně jednu hodinu denně. S cílem humanizovat pobyt cizinců v zařízeních je snaha vedení jednotlivých zařízení časový prostor pro poskytování vycházek rozšířit dle momentálních možností jednotlivých zařízení a potřeb cizinců. Omezit či zrušit vycházku lze pouze cizinci umístěnému v části s přísným režimem, přičemž o omezení či zrušení vycházky musí být vedoucím zařízení zpracován záznam, 39 na základě kterého lze zjistit důvody tohoto opatření. Cizinec má možnost být obeznámen s důvody zrušení vycházky a proti rozhodnutí podat stížnost nebo požádat o rozmluvu s vedoucím zařízení. 40 V současné době jsou proti nepříznivému počasí vybaveny vycházkové prostory v zařízení pro zajištění cizinců Frýdek-Místek, v ostatních zařízeních - Velké Přílepy, Balková, Poštorná a Bělá-Jezová může cizinec vycházku uskutečnit v náhradním prostoru (např. tělocvična) cizineckého zákona odst. 2 cizineckého zákona cizineckého zákona 10

11 CPT vyzývá české úřady, aby neprodleně podnikly kroky zaručující zajištěným osobám pobývajícím v zařízení Balková nepřetržitý přístup k sociálnímu zařízení (bod 39). Cizinci zajištění v zařízení pro zajištění cizinců Balková, stejně jako v ostatních zařízeních mají v současné době nepřetržitý přístup k sociálnímu zařízení. CPT doporučuje, aby byl brán zřetel na náboženské požadavky a stravovací návyky cizinců pobývajících v zařízení Balková (bod 40). Vzhledem k povinnosti přihlížet při výběru stravy podle možností ke zvyklostem vyplývajícím z náboženského přesvědčení cizince 41 a s ohledem na doporučení veřejného ochránce práv, byla vedením Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a Hospodářskou správou Policejního prezídia ČR přijata opatření, jejichž cílem je důsledné dodržování citovaného zákonného ustanovení. Návrh stravy pro zajištěné cizince je vedení zařízení předkládán s časovým předstihem, aby bylo možno reagovat na případné změny vyplývající z náboženské struktury zajištěných cizinců. CPT doporučuje přijmout energická opatření umožňující cizincům pobývajícím v zařízení Balková (a rovněž v ostatních zařízeních tohoto druhu) věnovat se široké škále činností, a to s ohledem na připomínky uvedené v bodu 34; dále by měla být přijata konkrétní opatření zajišťující, že nezletilým bude umožněno věnovat se činnostem přiměřeným jejich věku (bod 41). Cizincům zajištěným v zařízeních v případě zájmu pracovníci zařízení - psychologové zařízení - zapůjčí společenské hry, cizojazyčné knihy, noviny a časopisy, a dále mají cizinci možnost sledování televize. Vedení jednotlivých zařízení pro zajištění cizinců spolupracuje v této souvislosti s nevládními organizacemi a charitou. V zařízení Poštorná je, mimo již uvedeného, oblastní charitou Břeclav zajišťována jedenkrát týdne výuka českého jazyka, cizinci mají k dispozici stolní hry, cizojazyčný tisk a ve třech jazykových mutacích bible. Zajištění cizinci mají možnost vykonávat své náboženské zvyklosti, nicméně nejsou vytvořeny podmínky pro konání náboženských obřadů. Dle vlastní volby mohou sledovat televizi, poslouchat rádio a sledovat video včetně vlastních kazet. V rámci vycházek mají možnost, stejně jako v ostatních zařízeních, hrát míčové hry. V zařízení Bělá-Jezová, kam jsou jako do jediného zařízení umisťovány rodiny s dětmi, je dětem zajišťována školní docházka. V rámci azylového střediska Bělá-Jezová, v jehož objektu se zařízení pro zajištění cizinců nachází, mohou děti předškolního věku navštěvovat dětské centrum, pro všechny děti jsou k dispozici hračky a dětské hry. Připravovaná novela cizineckého zákona vytvoří podmínky pro rozšíření škály volnočasových aktivit; uvažuje se i o využití projektů České katolické charity zaměřených na organizování zájmové činnosti zajištěných cizinců. Zástupci CPT chtějí být informování o pokroku dosaženém v převádění zajištěných cizinců s dětmi ze zařízení Balková do zařízení pro uchazeče o azyl v Bělé pod Bezdězem Jezové a podmínky jejich pobytu tamtéž (t.j. ubytování, činnosti atd.) (bod 42). Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové je určeno pro matky s dětmi, resp. vícečetné rodiny s malými dětmi a bylo zřízeno jako zařízení pro umisťování rodin s dětmi dne 10. června 2002 s kapacitou 56 osob. Jedná se o malokapacitní zařízení s mírným režimem, zajištění mají možnost se pohybovat po celém prostoru zařízení. Pro děti, které jsou cizineckého zákona 11

12 ve věku podléhajícím povinné školní docházce, je zajištěna pravidelná docházka do školy v přilehlé obci. Cizincům je v případě, že jejich oděv nesplňuje podmínky hygienické a estetické nezávadnosti, zajištěn vedením zařízení civilní oděv. Vedení zařízení v této souvislosti spolupracuje se sociální službou azylového střediska Bělá-Jezová a Českou katolickou charitou. Zajištění cizinci mají k dispozici prádelnu vybavenou automatickou pračkou. Péče o děti zajištěných cizinců a volnočasové aktivity jsou popsány v textu k bodu 41. Cizinci s dětmi jsou vždy umísťováni do zařízení Bělá-Jezová. V případě překročení kapacity zařízení jsou výjimečně cizinci s dětmi umístěni i do jiného zařízení, pouze však na dobu maximálně 2-3 dnů. Pokud jde o převádění zajištěných cizinců s dětmi do zařízení pro uchazeče o azyl Bělá-Jezová, jedná se pravděpodobně o nedorozumění, neboť cizinci s dětmi nejsou a ani nemohou být administrativně přeřazováni ze zařízení pro zajištění cizinců z Balkové do zařízení pro uchazeče o azyl Běla-Jezová, ale pouze do zařízení pro zajištění cizinců Běla- Jezová. Do zařízení pro uchazeče o azyl lze zařadit pouze cizince, který požádá o azyl. Zástupci CPT by rádi obdrželi ujištění, že vycházkový prostor v záchytném středisku pro uchazeče o azyl na mezinárodním letišti v Praze-Ruzyni je plně funkční (bod 44). Oplocená obdélníková travnatá plocha s přístřeškem a lavičkami je vybudována cca 500 m od přijímacího střediska. Vzhledem k tomu, že tento vycházkový prostor nepřiléhá k samotné budově střediska (dispoziční řešení prostor letiště toto neumožňoval), jsou cizinci denně převáženi do prostoru a zpět dopravními prostředky cizinecké policie. Vycházky se uskutečňují prakticky denně od druhé poloviny října Doba vycházky je stanovena na 60 minut, na přání žadatele může být zkrácena. Denně se upřesňuje hodina vycházky a počet zájemců ze strany žadatelů, kteří si s sebou mohou vzít sportovní potřeby, které poskytuje Správa uprchlických zařízení. V případě nedostatečného oblečení lze zapůjčit teplý oděv. Dozor při vycházkách konají pracovníci střediska, kteří jsou po dobu vycházky vně objektu. 3. Zdravotnická péče CPT doporučuje, aby veškerá lékařská vyšetření v záchytném zařízení pro cizince Balková byla prováděna mimo doslech a pokud zúčastněný lékař v daném případě výslovně nevyžaduje jinak mimo dohled policistů (bod 45). Zdravotní péče poskytovaná cizincům lékaři v zařízeních je prováděna mimo dohled i doslech policistů. Policisté zařízení jsou přítomní lékařských vyšetření pouze na žádost lékaře. Zástupci CPT by rádi obdrželi vyjádření ke stížnostem na nedostatek léků a nedostupnost odpovídající léčby v zařízení Balková způsobenou skutečností, že cizinci nemají zdravotní pojištění (bod 46). Cizinci je po dobu zajištění poskytována zdravotní péče v rozsahu, který odpovídá rozsahu zdravotní péče plně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění a zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví odst. 4 cizineckého zákona; zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 12

13 Nelze-li zdravotní péči poskytnout v zařízení, zajistí policie, poskytnutí této péče ve zdravotnickém zařízení. 43 Lékaři dislokovaní v zařízeních pro zajištění cizinců jsou podřízeni odboru zdravotnického zabezpečení ministerstva vnitra. CPT doporučuje přijmout opatření zajišťující cizincům pobývajícím v zařízení Balková odpovídající přístup k psychiatrovi, gynekologovi a dětskému lékaři (bod 47). Nelze souhlasit se závěrem, že pracovníci zařízení psychologové zařízení Balková tráví většinu svého času překládáním. Po celý den se pohybují mezi cizinci a pomáhají jim řešit jejich osobní, zdravotní a jiné problémy. V případě, že cizinec vykazuje psychickou poruchu, je lékařem zařízení odeslán k odbornému vyšetření. U všech žen, přijatých do zařízení je provedena gynekologická prohlídka a u těhotných žen zajištěna pravidelná návštěva gynekologa. V případě potřeby je rovněž zajištěna péče pediatra ve zdravotnickém zařízení. CPT doporučuje přijmout opatření zajišťující dodržování lékařského tajemství v záchytném středisku pro uchazeče o azyl na mezinárodním letišti v Praze-Ruzyni (bod 48). Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra zajišťuje lékařskou péči v přijímacím středisku Ruzyně prostřednictvím lékařské služby firmy Meditrans, s.r.o. na základě smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zaměstnanci Správy uprchlických zařízení dostávají pouze takové informace, které nutně potřebují k výkonu své práce, avšak pouze v případě písemného souhlasu žadatele o azyl, kterého se informace týká. Po zjištění, že je možné, že dochází k porušování zákonných ustanovení o povinné mlčenlivosti pracovníků ve zdravotnictví, proběhlo v říjnu 2003 jednání s firmou Meditrans, s.r.o., která přislíbila zjednat nápravu. Od tohoto jednání nebyly stížnosti v tomto směru zaznamenány. Dne 1. listopadu 2003 byl uzavřen s firmou Meditrans, s.r.o. dodatek smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, který problém vyřešil. 4. Další problémy CPT doporučuje, aby s ohledem na připomínky uvedené v bodu 49 byl přezkoumán způsob výběru a přípravy personálu určeného pro záchytné zařízení pro cizince Balková (a rovněž pro ostatní zařízení tohoto druhu) (bod 50). Výběru policistů vykonávajících službu v zařízeních pro zajištění cizinců je ze strany vedení Oblastních ředitelství služby cizinecké a pohraniční Brno, Ostrava, Plzeň a Praha, do jejichž personální pravomoci uvedení policisté patří, věnována stálá pozornost. Od prokázaného případu fyzického napadení zajištěného cizince, řešeného propuštěním policisty ze služebních poměru, nebyla zaznamenána stížnost na chování policistů k zajištěným cizincům. Opatření bylo přijato komplexně ve všech zařízení pro zajištění cizinců. CPT vyzývá české úřady k zabezpečení pravidelné přítomnosti tlumočníků v zařízení Balková (bod 50). Zařízení Balková má v současné době plánovaný stav 156 policistů a 8 občanských zaměstnanců. Zpráva mylně uvádí, že 50 % z nich pracovalo v kuchyni a zajišťovalo údržbu odst. 5 cizineckého zákona 13

14 Tuto činnost vykonává cca 50 zaměstnanců Hospodářské správy Policejního prezídia ČR. Jazyková znalost policistů v zařízeních pro běžný výkon služby v zařízení je dostačující. V případě potřeby lze pro zlepšení komunikace využít tlumočníky zajišťované Odborem azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Policisté zařízení Balková absolvovali koncem roku 2002 speciální psychologické školení zaměřené na komunikaci a vzájemné vztahy se zajištěnými cizinci. Školení zabezpečil psycholog Střední policejní školy ministerstva vnitra Holešov. CPT doporučuje přijmout opatření zajišťující cizincům pobývajícím v zařízení Balková právo na řádné informace o povaze a stádiu řízení vedeného v jejich věci, jakož i o všech jejich právech s tím souvisejících (bod 53). Na základě doporučení CPT ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie vypracovalo tzv. Informace pro cizince k uplatnění oprávnění cizince být poučen o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění, 44 podat návrh na zahájení řízení o propuštění ze zajištění 45 a učinit prohlášení o azylu v zařízení pro zajištění cizinců. 46 CPT věří, že všem uchazečům o azyl v zařízení na mezinárodním letišti v Praze-Ruzyni bude neprodleně poskytnuta a to v nejčastěji používaných jazycích informativní brožura obsahující informace o jejich právním postavení a právech (bod 54). V prostoru mezinárodního letiště Praha Ruzyně jsou žadatelé o azyl při vstupním pohovoru pracovníkem sociální služby Správy uprchlických zařízení informováni o tom, kde se nacházejí, jaká jsou jejich práva a jsou jim poskytnuty informace o kontaktech na nevládní organizace, které v případě potřeby poskytují žadatelům o azyl i právní poradenství. Na místech přístupných žadatelům jsou k dispozici letáky a brožury v různých jazykových mutacích včetně kontaktů na příslušné instituce. Brožury zajišťují nevládní organizace. Letáky obsahující rozšířené poučení pro žadatele o azyl zabezpečuje ministerstvo vnitra ve všech jazykových mutacích tak, aby cizinci žádající o azyl na letišti Praha-Ruzyně měli k dispozici toto poučení v mateřském jazyce (např. pro žadatele z arabských zemí, Indie, Vietnamu, Číny a dalších asijských zemí a ve všech evropských jazycích). Vzhledem k tomu, že v tomto azylovém zařízení tvoří klientelu téměř výhradně žadatelé z arabsky mluvících zemí, jedná se proto o informace zejména v tomto jazyce. Pravidelně dvakrát týdně navštěvují žadatele o azyl pracovníci arcidiecézní charity, kteří poskytují právní poradenství a další služby. Taktéž pracovníci jiných nevládních organizací mají možnost žadatele o udělení azylu navštívit. Pokud je třeba, dostaví se i mimo pravidelnou návštěvní dobu. CPT vyzývá české úřady, aby prozkoumaly možnost instalace dalších telefonů pro cizince v zařízení Balková (bod 55). V době návštěvy CPT byl v zařízení Balková instalován jeden telefonní přístroj. Cizinci zajištění v zařízení Balková mají v současné době k dispozici pět veřejných telefonních automatů, které byly umístěny na jednotlivá podlaží zařízení. Telefonní automaty jsou k dispozici i v ostatních zařízeních. Cizincům je dále umožněna komunikace prostřednictvím vlastních mobilních telefonů pís. b) cizineckého zákona odst. 3 cizineckého zákona 46 3b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů 14

15 CPT doporučuje, aby nárok cizinců pobývajících v zařízení Balková (a rovněž v ostatních zařízeních tohoto druhu) na přijímání návštěv byl významně rozšířen (bod 56). Novelou cizineckého zákona je navrhována úprava četnosti přijímání návštěv cizinci v zařízení, a to z původního jedenkrát za tři týdny na jedenkrát týdně s tím, že v odůvodněných případech může být rozhodnuto o častějším přijetí návštěvy a prodloužení doby trvání návštěvy. Počet návštěvníků nebude omezen. O častějším přijetí návštěvy bude rozhodovat vedení zařízení, přičemž zohledňovat bude především kapacitní možnosti návštěvní místnosti a důvody návštěvy sdělené zajištěným cizincem. CPT doporučuje podniknout kroky umožňující cizincům drženým v záchytném středisku na letišti návštěvy právníka, lékaře dle jejich výběru, představitelů nevládních organizací, a dle potřeby i rodinných příslušníků nebo jiných blízkých osob pobývajících v České republice (bod 57). Na doporučení obsažená v tomto bodu bude reagováno dodatečně. Přijímací středisko se nachází v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, kde musí být dodržována přísná bezpečnostní opatření. Tato opatření Správa uprchlických zařízení nemůže ovlivnit a je nutno je respektovat. Možnost návštěv tím však není vyloučena, je ovšem třeba počítat s určitými procedurami, které každý návštěvník musí strpět. V rámci přizpůsobování mezinárodního letiště schengenským standardům a s tím souvisejícími stavebními i organizačními úpravami se předpokládá přehodnocení umístění přijímacího střediska v tranzitním prostoru a vybudování nového přijímacího střediska s odděleným vchodem, čímž by se přístup do střediska zjednodušil. Akce se nachází ve fázi přípravy a projednávání projektové dokumentace. Česká správa letišť vyhledala prostor na terminálu sever 2, další variantou, kterou považuje Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra za vhodnější, je vybudování samostatného objektu. Ukončení výstavby nového azylového zařízení se předpokládá v polovině roku Předběžné poznámky K části C - Věznice CPT doporučuje, aby byla v českém vězeňství opětovně zavedena oficiální norma zaručující alespoň 4 m 2 na jednoho vězně v celách s vyšším počtem odsouzených (bod 60). Pokles počtu vězněných osob v roce 2002 umožnil provést přepočet normové ubytovací kapacity věznic a vazebních věznic tak, aby na jednu vězněnou osobu připadala v místnosti určené k trvalému ubytování podlahová plocha 4,5 m 2. Ve druhé polovině roku 2003 ovšem došlo k opětovnému nárůstu počtu vězňů. Podle prognózy Vězeňské služby nelze 15

16 v nejbližších létech uvažovat o poklesu a naopak velmi pravděpodobný je další nárůst počtu vězněných osob. 47 Doporučení CPT je zohledněno v připravovaném návrhu vyhlášky ministerstva spravedlnosti, kterou se mění řád výkonu vazby 48 a v připravovaném návrhu vyhlášky ministerstva spravedlnosti, kterou se mění řád výkonu trestu odnětí svobody. 49 Návrh stanoví, že v ubytovací místnosti určené pro ubytování více osob musí na jednu osobu připadat ubytovací plocha nejméně 4,0 m 2 a že cely nebo ložnice o ubytovací ploše menší než 6,0 m 2 nelze k ubytování používat. V závislosti na schválení novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody 50 a novely zákona o výkonu vazby 51 se předpokládá účinnost navrhovaných vyhlášek od 1. července CPT vyzývá české úřady, aby nadále vyvíjely úsilí k ukončení trvalé přeplněnosti věznic; k úspěchu této snahy bude mimo jiné nutné plně využívat stávajících možností alternativních trestů (bod 60). České úřady nepolevují ve svém úsilí s definitivním skoncování s přeplněností věznic. V současné době se projednávají návrhy zákonů, které nahradí současný trestní zákon a trestní řád. Návrhy těchto zákonů rozšiřují možnosti ukládání alternativních trestů. To by se mělo v dalším období projevovat snížením počtu ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody. 2. Špatné zacházení CPT doporučuje, aby příslušníkům vězeňské služby ve věznici Valdice bylo připomínáno, že v případech, kdy musejí ke zvládnutí agresivních a/nebo vzpurných vězňů použít sílu, nemělo by takové použití síly překročit meze nezbytně nutné, a že jakmile jsou tito vězni zvládnuti, neexistuje žádné ospravedlnění pro jejich bití! (bod 63). Příslušníci Vězeňské služby ČR ve věznici Valdice a ve všech ostatních věznicích a vazebních věznicích jsou nadřízenými vedeni k etickému jednání s vězněnými osobami. Při rozdílení strážních a dozorčích směn, při školení služební a profesní přípravy je věnována náležitá pozornost použití donucovacích prostředků ve Vězeňské službě, důraz je kladen na komunikaci s vězněnými osobami, na volbu správné taktiky při zákroku proti vězněným osobám, včetně použití vhodného donucovacího prostředku. CPT dále doporučuje, aby vyšší důstojníci vězeňské služby ve všech navštívených zařízeních připomínali svým podřízeným, že slovní napadání je nepřípustné a bude přísně postihováno (bod 63). Všem zaměstnancům je známo a připomínáno na operativních poradách, na shromáždění vedoucích oddělení, na bezpečnostních poradách, na měsíčních poradách v rámci jednotlivých oddělení včetně měsíčních aktivů se zaměstnanci, že jakékoliv slovní 47 Zpráva o plnění systémových opatření v oblasti vězeňství a trestní politiky z hlediska reformy vězeňství (stav ke dni ) 48 vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 109/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 292/2001 Sb. 49 vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody 50 zákon. č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 51 zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů 16

17 útoky jsou ze strany personálu vůči vězněným osobám nepřípustné a že v případě zjištění takového jednání a prokázání viny bude následovat sankce vůči provinilcům. 52 CPT by rád obdržel následující informace týkající se všech věznic v České republice za rok 2001 a 2002: počet podaných stížností na špatné zacházení ze strany vězeňského personálu a počet kázeňských a/nebo trestních řízení zahájených na základě těchto stížností; výčet kázeňských/trestních postihů uplatněných na základě špatného zacházení ze strany vězeňského personálu (bod 64). Přehled o stížnostech za roky 2001 a 2002 včetně přehledu o přijatých opatření v souvislosti s oprávněnými stížnostmi v tabulkové úpravě tvoří přílohu č. 2. Z údajů rozborů trestné činnosti příslušníků VS ČR lze konstatovat, že v roce 2001 byli pro špatné zacházení s vězni šetřeni dva příslušníci, v obou případech byla věc řešena kázeňsky. V roce 2002 se jednalo o pět případů, čtyři případy byly řešeny kázeňsky, v jednom případě nebylo zahájeno trestní stíhání Odsouzení k doživotnímu trestu odnětí svobody CPT doporučuje, aby byl režim týkající se doživotně odsouzených v České republice od základů změněn s ohledem na poznámky v bodech 69 a 70 (bod 70). Nezbytnou podmínku k tomu, aby mohl být zásadním způsobem zrevidován režim zacházení s doživotně odsouzenými obsahuje návrh změny zákona o výkonu trestu odnětí svobody. 54 Touto úpravou dojde k zásadní změně v pojetí cíle výkonu doživotního trestu odnětí svobody. 55 Další kroky k zásadní revizi režimu zacházení s doživotně odsouzenými budou následovat po nabytí účinnosti změny zákona o výkonu trestu odnětí svobody. CPT nevidí důvod, proč by doživotně odsouzení měli být systematicky drženi odděleně od ostatních odsouzených (bod 70). Návrh změny zákona o výkonu trestu odnětí svobody by měl zrušit současnou právní úpravu, která vyžaduje oddělené umístění odsouzených k doživotnímu trestu od ostatních odsouzených. 56 CPT doporučuje změnit Metodický list č. 13 tak, aby odsouzeným k doživotnímu trestu odnětí svobody umožňoval kontaktní návštěvy na základě individuálního vyhodnocení rizik (bod 71). Navrhovanou novelou zákona o výkonu trestu odnětí svobody se do zmíněného zákona vkládá nově formulované ustanovení, 57 které má zaručit, aby bezkontaktní návštěvy mohly být přijímány pouze po individuálním vyhodnocení bezpečnostních rizik. Zásadně tedy návštěvy budou probíhat kontaktním způsobem a pouze v odůvodněných případech bude moci ředitel 52 v souladu se zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 53 případ byl odložen podle 159a trestního řádu 54 zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 55 navrhuje se zrušení ustanovení 71 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody 56 navrhuje se zrušení ustanovení 7 písm. f) zákona o výkonu trestu odnětí svobody 57 navrhované ustanovení 16 odst. 6 17

18 věznice rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou. Změna způsobu provádění návštěv doživotně odsouzených je rovněž obsažena v návrhu vyhlášky ministerstva spravedlnosti, kterou bude novelizován řád výkonu trestu odnětí svobody. 58 Analogická změna bude obsažena i v novelizovaném ustanovení zákona o výkonu vazby. 59 CPT doporučuje, aby ve věznici Valdice bylo přezkoumáno používání pout u doživotně odsouzených s ohledem na poznámky uvedené v bodu 72 (bod 72). Návštěva CPT se uskutečnila dva a půl měsíce po otevření oddělení pro doživotní vězně ve věznici Valdice. V této době neměl personál dostatečné zkušenosti s odsouzenými k doživotnímu trestu a proto byla na základě pokynu ředitele pouta při předvádění doživotně odsouzených používána systematicky. Systematické používání pout na ruce při předvádění doživotně odsouzených ve věznici Valdice bylo zrušeno. Pouta jsou v současnosti používána individuálně na základě vyhodnocení bezpečnostních rizik. Podle CPT je povinnost doživotně odsouzených mít na rukou pouta během vyšetření vězeňským lékařem nebo jejich umisťování za kovové mříže (bez pout) během konzultací s psychiatrem z etického hlediska diskutabilní a odporuje řádnému vztahu mezi lékařem a pacientem (bod 73). Poutání během vyšetření vězeňským lékařem se stejně jako umísťování odsouzených za kovové mříže bez pout během konzultací s psychiatrem řídí pokynem lékaře či psychiatra. Vězeňská služba ČR má zkušenost s tím, že zdravotnické pracovnice byly vzaty jako rukojmí a byly bezprostředně ohrožovány na životě. Povinnost odsouzené poutat při návštěvě u lékaře stejně jako umísťování odsouzených za kovové mříže během konzultace s psychiatrem není obecně stanovena právním předpisem. Tato otázka souvisí s obecnějším problémem restriktivních postupů u osob trpících duševní poruchou, jíž je v současné době věnována rostoucí pozornost. CPT vyzývá české úřady, aby podnikly kroky umožňující doživotně odsouzeným vytvořit si ve svých celách ve věznici Valdice méně neosobní prostředí (bod 74). Při povolování množství osobních věcí odsouzeným v cele je postupováno v souladu s pro všechny odsouzené obecně platným ustanovením vyhlášky, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody; u odsouzených k doživotnímu trestu neexistuje ustanovení, které by množství osobních věcí v porovnání s jinou skupinou omezovalo. Individuální výzdoba cel je povolena v souladu s bezpečnostními a protipožárními předpisy. CPT doporučuje, aby bezpečnostní cela č. 113 ve věznici Valdice byla vybavena matrací a aby byla o jejím využívání vedena zvláštní evidence (bod 75). Dřevěné lůžko v bezpečnostní cele č. 113 ve věznici Valdice je od 30. dubna 2002 trvale osazeno matrací a byla zavedena zvláštní kniha o využívání cely č. 113, která obsahuje údaje o identifikaci vězně a době umístění včetně údaje o tom, kdo o umístění rozhodl. Maximální délka pobytu v této cele není v současné době určena, bude upravena během roku vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody 59 navrhované ustanovení 14 odst. 4 18

19 2004. V době návštěvy CPT nebylo dřevěné lůžko trvale osazeno matrací, matrace byla pověšena v místnosti č. 113 na zdi. CPT by dále rád získal podrobné údaje o postupech (např. lékařský dohled) při umístění osoby na bezpečnostní celu č. 113 ve věznici Valdice (bod 75). Rozhodnutí o umístění na tuto celu a přiložení poutacích popruhů vydává inspektor strážní služby v případě, že u odsouzeného došlo k dekompenzaci psychického stavu a hrozí nebezpečí autoagrese, případně agresivního chování vůči okolí, kdy odsouzený není schopen pobytu ve standardní cele a situace není zvládnutelná běžnými způsoby, nebo v případě sebepoškození pořezáním, kdy odsouzený odmítá jakékoliv ošetření a hrozí bezprostředně ohrožení jeho života např. vykrvácením. K odsouzenému je neprodleně přivolán lékař, který stanoví další postup a v případě potřeby aplikuje zklidňující prostředky. Lůžko je pod přímým sledováním kamery. V časovém úseku stanoveném lékařem je prováděno uvolňování popruhů tak, aby nedošlo k nedokrvení končetin. Z popruhů se odsouzený uvolňuje, když pominou důvody nutné k jejich přiložení. 4. Podmínky výkonu trestu nebo vazby u celkové vězeňské populace CPT doporučuje, aby byly podniknuty kroky k vytvoření a implementaci konkrétních pravidel týkajících se osob ve výkonu vazby s cílem nabídnout těmto osobám odpovídající program činností, a to v celém vězeňství (bod 80). Změnu zacházení s osobami ve výkonu vazby odráží návrh novely zákona o výkonu vazby, který ukládá povinnost věznice nabídnout obviněnému účast v preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programech. 60 Na tuto změnu navazují ustanovení v návrhu vyhlášky ministerstva spravedlnosti, kterou dojde ke změně řádu výkonu vazby. CPT vyzývá české úřady, aby podnikly okamžitá opatření k zajištění toho, že všem vězňům, včetně nově příchozích vězňů a pacientů, kterým to dovolí jejich zdravotní stav, budou umožněny vycházky v rozsahu alespoň jedné hodiny denně (bod 81). Ředitelé všech věznic a vazebních věznic přijali opatření k zajištění okamžitého splnění doporučení CPT. K zamezení případů omezení nebo zrušení vycházek u osob ve výkonu vazby je v návrhu změny zákona o výkonu vazby přenesena pravomoc rozhodovat o omezení vycházek z ředitelů věznic na generálního ředitele Vězeňské služby ČR. 61 CPT vyzývá české úřady, aby přehodnotily rozvrh vycházek vězeňkyň ve věznici Plzeň (bod 81). Obviněné ženy mylně informovaly CPT o tom, že jejich vycházky jsou stanoveny pravidelně na 7:00 hodin ráno. Doba, ve které jsou vycházky obviněných žen prováděny, se mění. Vycházky jsou prováděny vždy za denního světla, takže v zimním období vůbec není možné, aby vycházky začínaly v 7:00 hodin, kdy není denní světlo. Čas provádění vycházek je stanoven v časovém rozvrhu dne, který je součástí vnitřního řádu věznice, provádění vycházek před sedmou hodinou ranní časový rozvrh dne neumožňuje ani v letním období. 60 navrhované ustanovení 4a zákona o výkonu vazby 61 navrhované ustanovení 18 odst. 2 zákona o výkonu vazby 19

20 CPT vyzývá české úřady, aby v rámci celého vězeňství vypracovaly projekty podobné projektům uvedeným v bodu 82 (bod 82). Zákon o výkonu trestu odnětí svobody umožňuje v současné době zřizovat výstupní oddělení pouze ve věznicích s ostrahou a věznicích se zvýšenou ostrahou. Návrh změny zákona o výkonu trestu odnětí svobody umožňuje zřizovat výstupní oddělení ve všech typech věznic. V současné době jsou výstupní oddělení zřízena ve 20 věznicích. CPT by rád získal vyjádření českých úřadů ke skutečnosti, že do oddělení uvedených v bodu 82 mohou být zařazováni pouze občané České republiky (bod 82). Právní úprava zařazování odsouzených do výstupních oddělení a věznic s dohledem nerozlišuje odsouzené na cizí státní příslušníky a občany ČR. Do těchto oddělení a věznic jsou zařazování odsouzení bez ohledu na státní příslušnost. O zařazení odsouzeného do výstupního oddělení rozhoduje ředitel věznice na návrh odborných zaměstnanců (vedoucí oddělení výkonu trestu, psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník, vychovatel). Rozhodujícím kritériem pro zařazení odsouzeného do výstupního oddělení je potřeba odsouzeného pomoci mu při vytváření příznivých podmínek pro samostatný způsob života. Zastoupení cizinců ve výstupních odděleních odpovídá jejích podílu na celkovém počtu odsouzených. CPT by rád obdržel stanovisko českých úřadů k domněnce delegace, že zákonná povinnost všech odsouzených v České republice hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody má zřejmě nepříznivý vliv na motivaci vězňů účastnit se vzdělávacích a kvalifikačních programů (bod 83). České orgány připouští, že zákonná povinnost všech odsouzených hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody může mít nepříznivý vliv na motivaci vězňů účastnit se vzdělávacích a kvalifikačních programů, protože účast ve vzdělávacích programech omezuje pracovní příležitost, z níž vězni hradí svůj pobyt. Návrh na změnu zákona o výkonu trestu odnětí svobody mj. stanovuje, že od povinnosti hradit náklady výkonu trestu odnětí svobody je odsouzený osvobozen po dobu zařazení do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 hodin týdně Zdravotní péče CPT by byl rád informován o pokroku dosaženém v převádění odpovědnosti za zdravotní péči ve věznicích z ministerstva spravedlnosti na ministerstvo zdravotnictví, a zejména předpokládaný postup ohledně dohledu nad prací zdravotnického personálu v českých věznicích (bod 85). Ministerstvo zdravotnictví řeší v současné době velmi závažné problémy týkající se transformace civilního zdravotnictví. Je nereálné očekávat, že k převedení odpovědnosti za zdravotní péči ve věznicích z ministerstva spravedlnosti na ministerstvo zdravotnictví dojde do roku Návrh řešení problematiky bude součástí v současné době připravované Koncepce rozvoje českého vězeňství do r Je žádoucí, aby v dohledné době byla vyřešena otázka dohledu nad poskytováním zdravotní péče ve věznicích. CPT doporučuje podniknout přednostně opatření k podstatnému zvýšení počtu zdravotnického personálu v plzeňské věznici tak, aby bylo možno mimo jiné zajistit přítomnost zdravotní sestry po celých 24 hodin denně a o víkendech přítomnost lékaře (bod 87). 62 navrhované ustanovení 35 odst. 2-4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody 20