Evropa a svět od poloviny 15. do poloviny 17. století. Johnová Patricie 4.B 2014/2015

Transkript

1 Evropa a svět od poloviny 15. do poloviny 17. století Johnová Patricie 4.B 2014/2015

2 Úvod: Evropa a svět polovina 15. polovina 17. stol. obsah zámořské objevy, vzestup Španělska, pokles Itálie, Humanismus, situace v Německu, Španělsko a Nizozemsko, Anglie, Francie, Polsko-litevská říše, situace v Rusku, Třicetiletá válka, kultura pozdního feudalismu významné události objevení Ameriky, 1. cesta kolem světa, selská válka, bartolomějská noc, třicetiletá válka, pražská defenestrace, bitva na Bílé hoře, vražda Albrechta z Valdštejna, Vestfálský mír

3 důležité osobnosti Amerigo Vespucci, Fernão de Magalhães, Leonardo da Vinci, Martin Luther, Jan Kalvín, Jindřich VIII., Alžběta I., Richelieu, Albrecht z Valdštejna, William Shakespeare, Galileo Galilei

4 Zámořské objevy Příčiny: honba za zlatem ztížení obchodů s Východem kvůli Osmanským Turkům Předpoklady: dokonalejší plachetnice, kompasy s větrnou růžicí, pomůcky k určení polohy lodi (mapa světa Toscanelli)

5 Toscanelli - mapa světa

6 Kudy: přímá cesta na Z či obeplutím Afriky Plavby: Portugalci jižním směrem - odkrývali Z pobřeží odtud slonovina, vzácná dřeva, kaučuk, koření, černí otroci, zlato Bartoloměj Dias mys Dobré naděje Vasco de Gama z V pobřeží přes Indický oceán na Z pobřeží Indie v Kalikatu odtud zlato, drahokamy, barviva, vzácná dřeva, koření (pepř)

7 - 2. polovina 16. stol. pokles hospodářské úrovně, kolonie ovládnuty Nizozemci, Angličany Španělé na západ Kryštof Kolumbus ostrůvky v Bahamském souostroví, dále Kuba, Haiti (přesvědčen, že doplul do Indie ostrovy nazvány Západní Indie, domorodci Indiáni ) Vasco de Balboa překročil Panamskou šíji, spatřil Tichý oceán (domněnka o Americe jistotou název Amerika podle Ameriga Vespucciho)

8 směry plaveb

9 Obyvatelstvo Ameriky: rudé domorodé žije v kmenech značné vývojové rozdíly pevnina od Kanady do Patagonie lovci a kočovníci žijí v rodovém zřízení Střední Amerika, Z pobřeží Jižní Ameriky kmenové svazy Říše Aztéků a Inků Aztékové méně vyspělý lid - náhorní planina ve Střední Americe, střediskem říše Mexiko - pěstování kukuřice (hlavní zemědělská plodina) - chov psů a krocanů - výroba zbraní (z mědi, cínu, bronzu, pazourku) - budování zcela odlišných staveb

10 - vynalezli vlastní písmo a kalendář s přestupným rokem o 366 dnech Inkové území dnešního Ekvádoru, Peru a Bolívie - pěstování kukuřice, brambor - chov lam (sloužila k tahu) dobytí říší Aztéků a Inků 1519 Hernando Cortez Aztécká říše dvouleté boje dobyto hlavní město opanována celá země (zisk zlata a stříbra) Pizarro vyloupil a zpustošil říši Inků

11 Důsledky zámořských objevů: až do konce 16. stol. další země podníceny k plavbám (Angličané, Francouzi, Nizozemci) směr na SZ či SV objeveno postupně pobřeží Severní Ameriky (Labrador, Kanada, Baffinova země), Grónsko, cesta Bílým mořem do Ruska a Špicberky Fernão de Magalhães 1. cesta kolem světa (cesta na Z proplutí průlivem oddělující Jižní Ameriku od Ohňové země přes Tichý oceán, Filipíny a Moluky kolem Afriky návrat do Španělska) důkaz o kulatosti země vliv zámořských objevů na evropský obchod, výrobu, peněžnictví, nepřímý vliv na politický a kulturní vývoj větší části Evropy

12 Magalhãesova cesta

13 Kryštof Kolumbus Vasco de Gama Vasco de Balboa

14 Hernando Cortez Fernão de Magalhães

15 vyvíjeny podmínky pro celonárodní trhy, vytvářeny předpoklady pro vznik světového obchodu přesun obchodních středisek ze Středomoří na Atlanstké pobřeží Antverpy 1. pol. 16. stol. hospodářským a obchodním střediskem - neomezená obchodní svoboda pro cizince - světový význam po Antverpách Amsterdam, později růst obdchodního významu Londýnu a franczouských přístavů hlavní cestou mezinárodního obchodu moře (levnější a rychlější doprava) cenová revoluce 16. stol.

16 - pokles hodnoty peněz a vzestup cen výrobků i potravin (výroba nestačila poptávce) - plusem pro obchodníky, lichváře, výrobce - mínusem pro námezdné dělníky, tovaryše, městskou a venkovskou chudinu třídní rozpory

17 Vzestup Španělska, pokles Itálie: díky důsledkům zámořských objevů (i vzestup Portugalska) Králem Karel V. (Španělsko ohromné rozměry, nejmocnější armáda 16. stol.) příliv drahých kovů obohacená šlechta, růst moci krále vládl absolutisticky města poškozována zvýšené daně, vyděračství rychtářů, okleštění samosprávy nespokojenost povstání komunerů (městských obcí) touha získat Itálii - stejně tak jako u Francouzů 1494 bitva mezi

18 Španělskem a Francií o Apeninský poloostrov Španělsko ovládlo Milán, Neapolsko, Sicílii a Sardinii pokles Itálie Armada válečné loďstvo podobizna Karla V.

19 Humanismus nový proticírkevní světový názor, pokrokový myšlenkový směr zámořské objevy omezenost a nesprávnost hlásání církve potřeba nového svět. názoru počátky v Itálii (14. stol. literární díla) proti nauce o bohu věřili v sílu člověka, jeho právo na život nový názor člověka s jeho lidským (humanus) věděním humanismus vliv na literaturu (Villon, Rabelais, Chaucer), architekturu, sochařství (Donatello, Michelangelo), výtvarné umění (Leonardo da Vinci, Buonarroti), rozvoj vědy

20 Donatello socha Davida Botticelli obraz Primavera

21 L. da Vinci freska Poslední večeře L. da Vinci- Mona Lisa

22 Situace v Německu: politicky roztříštěno žádné předpoklady pro hospodářské sjednocení zemědělství živí většinu obyvatelstva - pěstování především obilí (nejrychlejší zisk peněz pro rolníky na poddanské platy) - export obilí do Z Evropy průmysl zřizovány manufaktury - Porýní, Podunají zpracování kovů, soukenictví, výroba barchetu, hedvábí - Sasko plátenictví - vedoucí postavení Německa v hornictví a hutnictví

23 - střediska dolování Harz, Krušnohoří, Vestfálsko - ročně více železa, stříbra a zlata než v celé Evropě dohromady velké obchodní a bankovní domy jihoněmecká města (Norimberk ) hospodářský vývoj nerovnoměrný žádné vlastní vojsko na obranu říše Německo politicky i vojensky bezmocné ve městech - společenské rozdíly, útisky knížat města ovládnuli patricijové a bohatí cechovní mistři Řemeslníci, chudí měšťané, dělníci pokusy o svrhnutí nadvlády bohatých vznik tajných spolků, stávky, povstání

24 vykořisťování Německa Římem - papežství - potřeba více peněz desátky, poplatky za církevní úkony (křty, mše ), odpustky odpor proti církvi u všech vrstev společnosti - do čela odboje proti církvi Martin Luther Luther veřejné hlásání svých názorů, vystoupil proti prodávání odpustků široký ohlas, obliba - v boji o reformaci (nápravu církve) každá třída jiné cíle říšská knížata - zmocnit se církevní půdy - měšťanstvo zrušení církevních poplatků, sjednocení Německa pod ústřed-

25 Martin Luther

26 ní vládou - městská chudina přebudování společenského řádu obava vládnoucí vrstvy Luther na stranu feudálů, nechtěl lidové hnutí - venkovská a městská chudina mluvčím Tomáš Müntzer tajný spolek rolníků a chudiny příprava k boji selská válka obrana proti útisku

27 - konflikt trvající od konce 15. stol. - vyvrcholení v letech selská válka - začátek v J Německu vzbouření rolníků - 3 střediska selské v. JZ Německo, střední Německo, alpské země - požadavky povstalců nejednotné (např. zrušení nevolnictví, možnost dědit majetek rodičů, zavedení jednotné míry a váhy ) povstání poraženo - důsledky války cca lidí mrtvých, tisíce vesnic

28 vypáleno, zesílené vykořisťování poddaných, zvýšená robota, omezení osobních práv (možnost stěhovat se ) německou reformací - selská v. nijak zvlášť neotřásla neměcky císař Karel V. reformace oslabovala moc nemohl proti ní vystoupit (boje s Francií o Itálii) 1547 bitva u Mühberka Karel V. za pomoci bratra (Ferdinand I.) poražení protestantů obava z císařovi moci sjednocení protestantských a katolických knížat přinucení Karla V. k ústupkům sněm v Augšpurku (1555) náboženský mír mezi protestanty a katolíky Cuius regio, eius religio čí vláda, toho víra

29 švýcarská reformace boje proti Habsburkům vzniklo švýcarské spříseženstvo - start curyšský farář Zwingli (proti odpustkům), 1531 padl - nový popud z Ženevy francouzský reformátor Jan Kalvín kalvinismus (bojovná ideologie buržoazie, mířená proti feudalismu) - kalvinisti příslušníci kalvinismu - důsledky zabavení církevní půdy, oslabení feudalismu, ztráta vlády katolické církve nad velkou částí Evropy katolická protireformace hlavním bojovníkem - řád Tovaryšstvo Ježí-

30 Jan Kalvín

31 šovo (jezuité) - jejich zásluhou překonány snahy o nápravu církve té vrácena mnohá území znak jezuitů

32 Španělsko a Nizozemsko: Španělsko 16. stol. úpadek pokles politického významu (malá produktivita zbožní výroby) - hospodářství zatěžováno ctižádostivou politikou krále Filipa II. - schodkové hospodářství mohla krýt pouze nejbohatší španělská država Nizozemsko to odpor proti španělskému vykořisťování 1. buržoazní revoluce - conquistador = dobyvatel nizozemské provincie od konce 15. stol. rozvoj kapitalistického výrobního způsobu

33 El Escorial Filip II.

34 nizozemská revoluce

35 - J x S hospodářské a společenské rozdíly - J města demokratická povstání řemeslníků a dělníků ( ) potlačeno Nizozemsko na 2 části (díky Španělsku) 1. část J provincie (uznána španělská nadvláda) 2. část S provincie vznik Utrechtské unie - gézové - protišpanělská opozice - Utrechtská unie vznik samostatného státu (1581, v čele Vilém Oranžský) boje

36 Utrechtská unie španělské državy (cca 1580)

37 se Španělskem až do nizozemská revoluce 1. vítězná buržo- azní rev. ustaven 1. buržoazní stát s Filip II. republikánskou formou vlády - revoluce vítězství pouze v S provinciích - Filip II. nesmířen se ztrátou S prov. chtěl dobýt vojensky provincie ubráněny (spojencem Anglie) příměří mezi Nizozemskem a Španělskem na 12 let

38 vzpoura Nizozemska

39 Anglie: přelom 15. a 16. stol. patří k ní Irsko, Skotsko ne poměrně málo zalidněná 16. stol. snížen vývoz vlny, zvýšen vývoz sukna (80 %) nedostatek tkalcovských mistrů manufaktury zvýšená výrobnost rozvoj obchodu nové námořní cesty (15. stol. Objeven Labrador) zisky vývoz afrických Černochů do Z Indie, obchod se španělskými koloniemi, jejich vylupování, přepadávání portugalských a španělských lodí

40 1600 vznik Východoindické společnosti rozvoj průmyslové výroby a obchodu založení londýnské burzy podmínky pro rozvoj kapitalistického způsobu výroby Anglie zemí prvotní akumulace kapitálu hospodářské změny jiné složení společnosti panovníkem Jindřich VIII. ( ) zlepšení stavu královské pokladny, zabaven majetek církve - reformace anglikánská církev král hlavou církve buržoazie znepokojení reformací chce očistu církve puritáni (přívrženci očištění) učení stavící se proti státní církvi, chce naprostou nezávislost náboženských obcí

41 Jindřich VIII.

42 za královny Alžběty I. ( ) alžbětinská Anglie úspěchy anglické absolutní monarchie podpora obchodu a výroby, rozvoj námořní plavby pomoc Nizozemcům (v boji proti Španělsku a francouzským kalvinistům) španělští vyslanci, jezuité příprava spiknutí proti Alžbětě španělská válečná výprava proti Anglii výprava zničena (1588)

43 portrét Alžběty I.

44 Francie: koncem 15. stol. feudální monarchie začátek 16. stol. nejlidnatější stát v Evropě (cca 15 mil. obyvatel) 9/10 obyvatelstva živeno zemědělstvím přelom 16. a 17. stol. vznik manufaktur (výroba hedvábí, gobelínů, zrcadel ) války o území a o uvolnění tlaku od Habsburků ze Španělska, Itálie, Německa a Nizozemska král František I. spoje proti Habsburkům s německými protestanty a tureckým sultánem

45 zisk 3 lotrinských biskupství zápas o moc ve státě náboženské války 16. stol. rozšíření kalvinismu francouzští kalvinisté = hugenoti hugenoti vedeni Bourbony znak francouzské větve rodu Bourbonů

46 náboženství ve Francii

47 katolický rod Guizů útok na hugenoty vyvrcholení Bartolomějská noc termín označující masakr hugenotů roku 1572 J a JZ Francie hugenotská šlechta - samostatný stát s vojskem, správou, soudy - pomoc od Anglie a Německa S a V Francie katolická šlechta - podpora od Španělska králem Jindřich IV. ( ) vůdce hugenotů nantský edikt (1598) rovnoprávnost hugenotů s katolíky posíleno politické postavení Francie v Evropě po vraždě Jindřicha IV. zmatky v zemi

48 Bartolomějská noc

49 polovina 20. let 17. stol. převrat králem Ludvík XIII. král vedení státních záležitostí kardinálu Richelieuovi po Richelieuově smrti (1642) vládl kardinál Mazarin vysoká šlechta chce vliv na řízení státu boj ( fronda princů ) Mazarin koupě vysoké šlechty konec feudálních povstání (1653) Kardinál Mazarin

50 Ludvík IV. Kardinál Richelieu

51 Polsko-litevská říše: 2. územně největší stát (po Moskevské Rusi) bez přirozených hranic otevřena Tatarům, Turkům a moskevské říši zahraniční obchody právo bezcelného dovozu a vývozu zvyšování roboty zhoršování postavení rolníků (chlopů) útěky na JV znevolňování obyvatelstva úpadek měst 16. stol. jediný všemohoucí stav šlechta šlechtický státa 1569 přeměna personální unie polsko-litevské v jednotný stát (společný král, sněm ) Polský stát

52 1572 vymření Jagellonců livonská válka ( ) proti moskevskému velkoknížectví (zásah Švédska, Dánska) Moskva ustoupila, Estonsko zabráno Švédskem, Polsko zabralo Livonsko a vévodství polocké znak Jagellonců

53 králem Zikmund III. také králem švédským mezi oběma státy - personální unie ve Švédsku sesazen (kvůli katolictví) boje mezi Švédskem a polskolitevskou říší Polsko-litevská ř. mnohonárodnostní stát (Poláci, Ukrajinci, Tataři ) pravoslavní x katolíci 16. stol. Zikmund III. Proti katolíkům utlačováni rolníci na JV obce kozáků pokles postavení Polsko-litevské ř. (náboženské rozpory, války )

54 Zikmund III.

55 Situace v Rusku: rozsáhlá říše, zpožděný hospodářský i kulturní vývoj stát feudální monarchie Ivan IV. ( ) 1. ruský panovník korunovaný na cara reforma v soudnictví vojenství jízdní pluky, pěchota se střelnými zbraněmi, dělostřelectvo 17. stol. podmaněné Z Sibiře J hranice nezabezpečená proti Tatarům budována obrana kozáci (výpravy proti Tatarům) 16. stol. zvětšení území, žádný přístup k moři

56 Tataři

57 1565 nová správněvojenská reforma rozdělení území na opričninu (podléhá carské moci) a zemštinu (staré správní zřízení) převrat v pozemkové držbě bezohledné násilí cara přejmenován na Ivana Hrozného 1572 zrušena opričnina samoděržaví (forma absolutistické monarchistické vlády) zhoršující se postavení poddaných (růst poddanských dávek, daní) rozvoj obchodu pokrok vzdělanosti v církevním a dvorském prostředí podpora literární činnosti, budování staveb v národním slohu carem Boris Godunov ( ) odpor lidu hromadný útěk rolníků střední části země - pustly

58 3 roky trvající neúroda hladomor polsko-litevská říše dobyvačné záměry proti ruské říši po smrti Godunova nový car (podvodník) květen 1606 povstání moskevského obyvatelstva car zabit u moci bojaři (nejvyšší feudální vrstva) carem Vasil Šujský ( ) třídní rozpory povstání největší z Ukrajiny (vedeno kozákem Ivanem Bolotnikovem) tažení Bolotnikova na Moskvu poraženo (1607) Šujský svržen, Poláci vpuštění do Moskvy, nový car Vladislav proti Polákům lidové hnutí na obranu nezávislosti podzim 1612 osvobozena Moskva nový car

59 soupis obyvatelstva poznatky o platební způsobilosti vyšší státní příjmy vydání nových zákonů (1649) název Usnesení (Uloženije) posílená ústřední moc stále větší upevňování samoděržaví hospodářská obnova, zakládání manufaktur 17. stol. opětné sjednocení s Ukrajinou 1648 Ukrajina národně osvobozenecký boj ukrajineského a běloruského lidu 1654 Ukrajina samosprávou částí ruské říše Polsko x Rusko válka 1667 příměří nespokojenost ruského lidu povstání Štěpána Razina ( )

60 poraženo další rozšiřování území (objeven Beringův průliv) území ruského carství: 16. století - tmavě zelená 17. století zelená 18. století - světle zelená

61 Třicetiletá valka ( ): Příčiny: hospodářské a společenské rozdíly mezi státy kapitalistický výrobní způsob (Anglie, Francie, Z Evropa ) x stará výrobní a obchodní střediska začal se vytvářet evropský trh ovlivňování vývoje feudálních států pokusy o rozšíření území vznik nepřátelských spojenectví (koalice) hospodářské zájmy států se směšovali, křížily složité politické poměry náboženské rozpory

62 české země protihabsburské, protikatolické - rostoucí odpor proti habsburskému centralismu české stavovské povstání 1609 úspěch v zápase proti Habsburkům - čeští nekatoličtí stavové sjezd do Prahy pražská defenestrace (23. května 1618) zvolena vláda 30 direktorů zahájen odboj proti vládě - zápasem 2 feudálních skupin o moc ve státě

63 pražská defenestrace

64 Česká válka ( ): očekávání zahraniční pomoci selhalo zklamání ve královi Fridrichu Falckém zimní král Nizozemci peněžní podpora spojencem sedmihradský vévoda Gabriel Bethlen habsburkové silnější 8. listopadu 1620 bitva na Bílé hoře porážka Čechů

65 Bílá hora

66 Válka dánská ( ): 1625 Nizozemci protihabsburskou koalici (členy Anglie, Dánsko ) vedení války dánský král dánské sbory x Ferdinand II. S pomocí Albrechta z Valdštejna protihasburské armády poraženy, přinucení k míru (1629) plány Albrechta ovládnout Baltské a Severní moře odpor v Ně i jiných evropských zemí

67 Švédská válka ( ): 1630 švédská vojska vylodění na severoněmeckém pobřeží peněžitá podpora Švédska od Francie a Nizozemska a pomoc moskevské Rusi převaha švédského vojska Ferdinand II. velení Albrechtovi Albrecht chce český trůn tajná jednání se Švédy, Sasy, Francouzi a českými emigranty odkládání boje nedůvěra Ferdinanda II. vražda Albrechta (v Chlebu, 1634) obrat ve válce převaha německých vojsk mír

68 vražda Albrechta

69 Válka francouzsko-švédská ( ): francouzské armády boje v Německu, Čechách, Neapolsku, Uhrách téměř po celé Evropě od 1643 únava obou stran 1648 mír Důsledky: konec války Vestfálským mírem pozměněné hranice států Francie a Švédsko největší mocnosti v Evropě

70 Švédsko všechny říční obchodní cesty v S Německu Francie rozšířené území Nizozemsko a Švýcarsko samostatné státy Německo a Itálie politicky roztříštěné střední Evropa hospodářský i kulturní rozvrat pokles zemědělství, řemeslné výroby, obchod ochromen úpadek měst zvyšování roboty, utužování nevolnictví

71 Víry v Evropě (1648)

72 Kultura pozdního feudalismu: země s kapitalistickým výrobním způsobem buržoazní kultura x zaostalejší země kultura barokní baroko 16. stol. V Itálii - vycházelo z renesance vliv na architekturu, sochařství (L. Bernini Vidění sv. Terezy ), malířství (Tizian, El Greco, Jan Kupecký ), literaturu (Shakaspeare, Cervantes), hudbu (Palestrina, Monteverdi), vědu (M. Koperník, J. Kepler, G. Galilei, T. More)

73 L. Bernini- Vidění sv. Terezy William Shakespeare

74 divadlo v Sheakespearově době Galileo Galilei

75 Pojmy neobsažené v textu: evangelikalismus - konzervativní větev protestantismu, vyznačující se důrazem na fakt, že Bible je pro ně jediným zdrojem víry inkvizice - byla právní instituce katolické církve, která se měla vypořádávat s kacířstvím či označení pro samotné vyšetřování v otázkách víry a mravů, které vykonávala příslušná církevní autorita (biskup) karavela - obchodní nebo válečná plachetnice, od 15. stol. užívána Portugalskem a Španělskem k výzkumným plavbám magnáti v Uhrách

76 predestinace - náboženský pojem, zahrnuje vztah mezi Bohem a jeho stvořením protireformace - termín obecně používaný pro reakci římskokatolické církve na protestanskou reformaci sejm v Polsku tridentský koncil koncil uznaný katolickou církví, svolám papežem Pavlem III. Roku 1545, řešil otázku protestantství a katolické reformace

77 Zdroje: učebnice SVĚTOVÉ DĚJINY google obrázky