ROZVOJOVKA 3. Plodiny, které živí svět 7-8. Odkud se bere čaj, cukr, kakao nebo rýže? Hlavní ekonom Světové banky: Export k rozvoji nestačí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ROZVOJOVKA 3. Plodiny, které živí svět 7-8. Odkud se bere čaj, cukr, kakao nebo rýže? Hlavní ekonom Světové banky: Export k rozvoji nestačí"

Transkript

1 Rozhovor: 2 téma Hlavní ekonom Světové banky: Export k rozvoji nestačí Odkud se bere čaj, cukr, kakao nebo rýže? 3-6 diskuse Palmový olej, zkáza Indonésie ROZVOJOVKA 3 Plodiny, které živí svět

2 K A L E I D O S K O P K S T R A N A 1 foto editorial: archiv Terezy Hronové foto titulní strana: Tereza Hronová E d i t o r i a l Tereza Hronová Mediální koordinátorka Rozvojovky, Člověk v tísni Pro Rwandu jsou charakteristické nekonečné zelené kopce pokryté čajov ými keříky. Kostarika voní jako ananasy. V Ghaně je až milion farmářů, kteří pěstují kakao. Zambie je nejsladší místo v Africe díky největším polím s cukrovou třtinou. Rýže živí miliardy lidí, především v Asii. Vietnam je druhým největším producentem káv y, po Brazílii. Palmov ý olej je ve více než polovině potravin prodávaných v Česku a pochází hlavně z Indonésie. V obchodě si koupíme čokoládu, sypaný čaj v krabičce nebo pytlík cukru. My vám nabízíme jed inečnou možnost podívat se prostřednictvím následujících stránek, jak globální produkty v ypadají před zpracováním, když ještě rostou na polích a plantážích. Kdo je sklízí, za jakou mzdu a v jakých podmínkách? Jaké mají dopady na životní prostředí? Přináší do chudých zemí rozvoj? To jsou hlavní otázky, které by si měli kromě spotřebitelů pokládat také nadnárodní společnosti, překupníci komodit, jejich zpracovatelé, vlády v rozvojových i rozvinutých zem ích, s větová společenst v í a další. Samotní pěstitelé totiž z těžké dřiny na plantážích většinou nemají mnoho. Někdy nedostanou ani tolik, aby mohli poslat děti do školy. Často podmínky mezinárodního obchodu brání zpracování plodiny přímo v zemi, kde se pěstuje. Například Ghana nevyrábí čokoládu. Tu, kterou si výjimečně koupíte na místním trhu, jsme téměř jistě vyrobili my, v Evropě. Paradoxní pokroucenost světových trhů tak připravuje zemi o pracovní místa a další zisk z kakaa. Cílem tohoto čísla Rozvojovky rozhodně není vyřešit nastolené otázky. Přesto si myslíme, že je důležité se nad nimi zamýšlet. Pokaždé, když plníme nákupní košík. Přejeme inspirativní čtení! Nový byznys, obnošený textil pro Afriku Podle údajů International Trade Center při OSN se do afrických zemí ročně dostanou použité oděvy v hodnotě jedné miliardy dolarů. Zatímco před sedmi lety se jedna tuna obnošeného šatstva prodávala za 120 eur, nyní je to až 400, někdy dokonce 500 eur. Mezi charitativní organizace, které tradičně pořádají sběr použitých oděvů, se proto nyní v západní Evropě prosazují čistí obchodníci. Přísun obnošeného šatstva převážně ze západní Evropy vyvolal v 90. letech minulého století v Africe debatu, protože představoval velkou konkurenci dosavadním místním producentům textilu. Když však například vláda v Tanzanii Obří skládky u průmyslových oblastí velkoměst v rozvojových zemích jsou noční můrou ekologů i zdravotníků. Jsou zdrojem nemocí a znečištění. Filipínská metropole je výjimkou tamní skládka Payatas se díky programu OSN proti globálním změnám stala příkladem a místním přinesla zlepšení života. Je to skvělé, řekla reportérovi BBC Teresita Mabignayová. Nemusíme platit za elektřinu, takže si můžeme dovolit nakoupit víc jídla, dodala. Její domek stejně jako další v chudinské čtvrti má elektřinu zadarmo začala připravovat zákaz dovozu, reakcí byla vlna protestů místních obyvatel, kteří nechtěli přijít o možnost relativně levně nakupovat v ýrobky světově proslulých značek. Němečtí vývozci sdružení pod značkou Fairwertung před několika lety zavedli sebeomezující africkou kvótu, časem však od ní ustoupili. Obchod s obnošenými oděvy znamenal pro africké země také přínos, tvrdí mluvčí německého sdružení Verbraucherinitiave Saphir Robertová. Připomíná, že z prodeje mají zisk maloobchodníci a do jisté míry i místní krejčí a švadleny, kteří dovezené oděvy ještě zpracovávají. Zdroj: Adam Černý, Hospodářské noviny U Manily mají chudí proud zdarma ROZVOJOVKA 3/2013 jako odškodnění proud je z metanu, který dříve z hory odpadků unikal. Na Payatas vznikla v roce 2008 první metanová elektrárna, inspirovaná programem OSN na financování ekologických projektů z prodeje emisních povolenek vyspělým státům. Skládka je protkána potrubím, které z ní odvádí vznikající metan do generátorů v přilehlé elektrárně. Když už má uhlík z metanu uniknout do atmosféry, tak alespoň v méně škodlivé formě CO 2 a po odevzdání své energie. Zdroj: Právo (aa, BBC) Publikace vznikla v rámci mezinárodního projektu V4Aid realizovaného společností Člověk v tísni. Vydavatel: Člověk v tísni, o. p. s., Šafaříkova 24, Praha 2 Telefon: Autoři: Michala Hozáková, Tereza Hronová Design: Pavel Lukšan, elements ds (www.elementsgroup.cz) Sazba: Zoran Bonuš Projekt byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR a z fondů Evropské unie. Za obsah publikace nese plnou odpovědnost společnost Člověk v tísni. Názory v ní obsažené nelze interpretovat jako stanovisko donora. Zajímá Vás více?

3 Bohaté země musí obchodovat s těmi chudými Afrika se rozvíjí a počet chudých na světě klesá. Přispívá k tomu rozvojová pomoc nebo mezinárodní obchod? I nad tím se zamýšlel François Bourguignon, bývalý hlavní ekonom Světové banky a ředitel Paris School of Economics. Dvě miliardy lidí v Africe nemůžou žít z exportu mědi, uranu, ropy, kávy nebo kakaa. Kontinent se musí rozvíjet uvnitř, říká. R O Z H O V O R R S T R A N A 2 Podpora exportu může chudým zemím pomáhat v rozvoji. Vedle obchodu stojí rozvojová spolupráce. Jakým výzvám podle vás čelí? Je třeba dokazovat, že pomoc je efektivní. Pokud nemáme argumenty, logicky začnou vlády snižovat rozpočty na rozvojovou spolupráci. Obecně je ale velmi obtížné identifikovat, jakou roli pomoc hraje. Nelze přesně říci, zda si Ghana v posledních letech vede dobře díky pomoci ze zahraniční nebo díky investicím, vlastním zdrojům nebo migraci pracovní síly. Prostě to nejde vyčíslit. Na druhou stranu v příštích letech ekonomika afrických zemí poroste, o 3 až 5 % HDP ročně. Není tedy podle mě důvod se obávat, že jim je naše pomoc k ničemu. Je tedy možné měřit efektivitu pomoci? Ne úplně. Můžete změřit jednotlivé projekty. Neziskové organizace můžou postavit nemocnici a podívat se, jestli v ní jsou léky, sestry, lékaři a pacienti. Už ale není v našich silách zjistit, zda by ji místní vláda nepostavila sama, bez rozvojové pomoci. Říkáte, že Afrika bude bohatnout. Jaké jsou vaše předpovědi ohledně ekonomiky rozvojových zemí? To je vysloveně hádanka. (smích) Očekávám, že růst bude více méně pokračovat, stejně jako v posledních letech. Rozvojové země budou růst dost rychle, a to z různých důvodů. Rozvinuté země se budou rozvíjet pomalu, o 1 až 2 %. V přepočtu na hlavu to pak bude ještě méně. Rozvojové země porostou tempem 7 až 8 %. To bude pokračovat, protože se můžou spoléhat i na domácí trh to je případ Indie, Indonésie, Brazílie méně už Číny, atd. V Latinské Americe, všude tam je domácí produkce, i když země nerostou dynamicky. Bude pokračovat zmenšování rozdílů mezi chudými a bohatými státy. Dosud bohaté země ještě bohatly a chudé chudly, ale to se teď úplně mění. Ne navždy, ale třeba na následujících 10 let. Pokud ovšem nenastane nějaká další krize. Proč podporovat nejchudší země a ne ty středně rozvinuté? Máte argumenty pro vlády, které mají jiný názor? Je mnohem důležitější podporovat rozvojové země, než ty bohatší. Ty středně příjmové mají vlastní cestu, jak omezit chudobu. Můj hlavní argument samozřejmě je, že se jedná o otázku solidarity se zbytkem lidstva, o morální hodnoty. Ale z pohledu politické ekonomie bych vládám řekl, že nemůžou nechat část světa zcela v závěsu za ostatními. Když v místě není žádný rozvoj, povede to ke konfliktu. Musíme myslet na to, že v roce 2050 bude na africkém kontinentu žít asi 2 miliardy lidí. A musíme myslet na to, že chudí lidé budou převážně tady. Pokud bude příliš velký rozdíl mezi touto a jinou částí planety, pak svět pravděpodobně čekají určitá napětí. A politická napětí si nemůžeme dovolit už z hlediska zásobování a dodávky zboží. Takže podpora chudých zemí není otázka charity, není to ani otázka toho, že máme obecný cíl vymýtit chudobu ve světě, ale je to také politicko-ekonomická otázka. Jednou cestou je rozvojová pomoc, která je velmi důležitá. Je sice hezké podporovat vzdělávání, ale jde i o otevřenost trhu. Dvě miliardy lidí v Africe ale nemůžou žít jen z exportu mědi, uranu, ropy, kávy nebo kakaa. Kontinent se musí rozvíjet uvnitř. Pokud rozvinuté země nebudou více otevřené obchodu s těmi nízkopříjmov ými a dovozu jejich produktů, pak regionální rozvoj nebude dostatečný. Musíme pomoci těmto zemím víc exportovat. To zaručí světovou rovnováhu. Proč podle vás nebyly naplněny Rozvojové cíle tisíciletí? Já bych byl opatrný s tím, že nebyly splněny. V globálním měřítku třeba cíl snížit chudobu nebyl dosažen, ale dokonce překonán. Od roku 1990 počet chudých klesl na polovinu. A to ještě nejsme v roce Důvod je jasný. Čtyřem stům milionům lidí v Číně se zvedla životní úroveň. V těch nejchudších zemích v Africe či Asii ale rozvojové cíle naplněny opravdu nebyly. Některé země dokázaly snížit chudobu, dětskou úmrtnost, zvýšit počet žáků ve školách. Jenže jsou průzkumy, které ukazují, že děti ani po 4 nebo 5 letech ve škole neumí číst a počítat. V Zambii neví spoustu žáků nic o HIV/AIDS. Cíl týkající se vzdělanosti bude možná brzy dosažen, ale jen formálně. autorky rozhovoru: Michala Hozáková, Tereza Hronová Člověk v tísni archiv F. Bourgignona

4 T É M A Plodiny, které živí svět TS T R A N A 3 Šálek čaje, symbol naděje Hlavními vývozními komoditami Rwandy jsou čaj a káva. Z exportu těchto plodin má země, která se zotavuje z genocidy, významné zisky. Vysoko v horách nad jezerem Kivu jsou ta nejzelenější pole, jaká si dovedete představit. Oblé kopečky charakteristické pro Rwandu pokrývají plantáže čaje. Čím výše čaj roste, tím je kvalitnější. Ženy v barevných šátcích a teplých, tro- Ochutnat a vyplivnout Uvnitř zpracovny je hluk a vůně čerstvého čaje se line do všech koutů. V jedné části budovy pytle se zeleným zlatem váží, ve druhé se lístky nejprve drtí a pak suší. Lidé pečivě kontrolují teplotu a zelená se plivne, ale po ochutnání je mi to jasné je strašně hořký. Jedině takhle ale zjistíme, že čaj je skutečně kvalitní, říká muž v bílém plášti. V tu chvíli opět se zvučným srknutím mizí lžička černého nápoje v jeho ústech. Poválí čaj po jazyku a opět vyplivne. Pachuť s výrazem jeho tváře ani nepohne. Symboly obnovy Rwandský čaj má na mezinárodním trhu dobrou pozici už dlouhé roky. Produkce čaje v této zemi pod rovníkem začala už v roce 1952 a od té doby roste. Podle údajů rwandského Ministerstva obchodu a průmyslu je čaj nejdůležitější exportní plodinou tvoří asi 35 % celkového výnosu z vývozu. Sektor přímo zaměstnává přes 50 tisíc lidí a je na něm závislý asi milion obyvatel. Populace Rwandy je přitom asi 10 milionů. Export nezastavila ani genocida v devadesátých letech, která uvrhla zemi do nesmírného chaosu. Po totálním kolapsu státu hrála produkce dvou hlavních vývozních komodit kávy a čaje velkou roli v obnově. A.I.D., humanitární organizace působící ve Rwandě, odhaduje, že díky pěstování kávovníku se až 40 tisícům drobných farmářů zdvojnásobil příjem. V roce 2010 zisky z exportu kávy dosáhly 56 milionů dolarů. Šárka Pechová Tereza Hronová chu roztrhaných svetrech stojí po pás v zelených keřících. Kolem pasu mají zavázané staré pytle, aby je tuhé keře nepoškrábaly. Trhají vrchní zelené lístky a dávají je do košů. Je pozdní odpoledne a tady, ve 2000 metrech nad mořem, se ochlazuje. Pro místní česačky čaje je to dobrá zpráva končí jim směna. Zbývá už jen naložit pytle na nákladní auto, které je odveze do nedaleké továrny. Čajové lístky se totiž zpracovávají přímo tady, v horách. Továrna Gisovu stojí uprostřed nekonečných zelených polí. postupně mění v hnědou a černou barvu. Čajové lístky musí být zpracovány rychle po otrhání. Jinak ztrácí kvalitu a to si nemůžeme dovolit, říká Bonaventure Munyaneza, který má na starosti přípravu čaje. A na kvalitu tady opravdu dbají. Kolem nádob s vlhkým čajovým práškem se točí několik pracovníků v pláštích. Měří vlhkost i teplotu suroviny. Každou hodinu pak uvaří novou várku čaje a ten musí ochutnávač vyzkoušet. Kontrolujeme i barvu, chuť a všechno zaznamenáváme, vysvětluje Munyaneza. Nejprve se divím, proč čaj rovnou vy- Turismus a zemědělství Místní káva má naprosto specifickou chuť. Odborníci dokonce uvádějí, že s příchutí čaje. Kávovník do Rwandy prý přivezli misionáři už v roce A na svazích země, které se také jinak přezdívá Země tisíce kopců, se jí opravdu daří. Stejně jako čaj vyžaduje vyšší nadmořské výšky. Jen málo místních ale kávu opravdu pije. Na rozdíl od čaje totiž ve rwandské kuchyni nemá tradici. Káva a čaj jsou jedny z mála zemědělských plodin pěstovaných ve Rwandě na export. I proto místní vláda produkci kávy a čaje podporuje. Uvádí čaj jako druhou investiční prioritu země, hned po turistickém ruchu, který je zdrojem 45 % HDP. Zemědělství tvoří 32 % HDP. A to je významná částka pro zemi, která má podle některých zdrojů až polovinu státního rozpočtu z rozvojové pomoci.

5 Sladká zkáza Kostariky T É M A Plodiny, které živí svět Kostarika, pro kterou byla tradičně hlavní vývozní plodinou káva, se díky expanzi v posledních letech stala světovou jedničkou v exportu ananasů. Jak monokultury ovlivňují život místních? Okénkem proniká do auta sladká vůně ananasu a venku není vidět nic jiného než tmavě zelené pláně plantáží tohoto tropického ovoce. Od obzoru k obzoru. Odbočujeme z hlavní cesty a mezi palmami, banánovníky a yukami vjíždíme na dvorek malého barevného domku. Kolonie Milano v regionu Siquirres v Kostarice leží přímo uprostřed ananasových plantáží a na první pohled vypadá jako oáza klidu. Místní obyvatele však už několik let trápí expanze ananasové produkce v jejich okolí. Firma Del Monte, jedna z největších v ovocnářském průmyslu, tu totiž soustavně znečišťuje vodní zdroje agrochemikáliemi především pesticidy používanými k ochraně ananasů před různými druhy škůdců. Jediný zdroj pitné vody ve vesnici je znečištěný chemikáliemi z plantáží. Úřady to odmítají řešit, odmítají sem poslat kontrolu nebo někoho, kdo by odebral vzorky a zjistil míru znečištění. Nechtějí přiznat, že je to pravda, ale přitom nám sem každý týden posílají cisternu s pitnou vodou. Ta nám vystačí na pití, na umývání a vaření ale musíme používat tu špinavou. Moje a sestřiny děti pořád bolí žaludek. Bolí nás hlava a krk, na kůži se nám dělají skvrny, vypadávají vlasy. Objevuje se hodně potratů a případů rakoviny, popisuje problémy paní Xinia Urbina Cuña. Xinia během rozhovoru hladí psa, kterému chybí noha to se prý také stává, zvířata i některé děti se rodí s deformacemi. Vědci, kteří chtěli lidem z Milana a okolí pomoci, provedli měření a znečištění potvrdili. Podle úřadů nejsou pro takové kontroly akreditovaní, a tak výsledky nelze uznat. Ananasy přerostly kávu I když původně Kostariku živil export kávy, v roce 2012 vyvezla ananasy v hodnotě téměř 800 milionů dolarů, a to především do Severní Ameriky a zemí Evropské unie. Konkurovat jí nemůže ani Ghana nebo Pobřeží Slonoviny, které jsou dalšími velkými vývozci ananasů. Asi 82 % ananasů v EU, USA a Rusku pochází z Kostariky. Například do ČR se v roce 2012 dovezlo čtyřikrát více ananasů z Kostariky než z Ghany i Pobřeží Slonoviny dohromady. Tajemství úspěchu této středoamerické země spočívá v nízkých cenách ovoce. Producenti šetří především na mzdových nákladech migranty z Nikaragui bez dokladů a potřebných pracovních povolení nutí jejich životní situace snášet všechna porušování práv, a jsou tak opravdu levnou pracovní silou. Mzdy pod hranicí legálního minima, dlouhé hodiny nucených přesčasů, ponižování, sexuální obtěžování žen nebo chybějící ochranné pomůcky při práci s chemikáliemi představují jen část jejich problémů. Pracovníci přitom nemají možnost svá práva bránit svoboda sdružování je v Kostarice velmi omezená a členové odborů čelí perzekuci. Ananas se pěstuje na rozsáhlých monokulturních plantážích, například v Kostarice zabírají ha zhruba 10 % zemědělské půdy, a to především na severu země a pobřeží Karibiku. Monokultura, kde nerostou žádné jiné rostliny než ananasy, je sice z hlediska produkce efektivní, snadné šíření škůdců a nemocí z rostliny na rostlinu však vyžaduje používání velkého množství agrochemikálií. Na ně škůdci dokážou získat odolnost, a tak se množství postupně zvyšuje. Středoamerický stát se tak pyšní smutným primátem země s nejvyšším množstvím pesticidů aplikovaných v zemědělství. V roce 2012 šlo průměrně o 11,5 kg pesticidů na hektar půdy. Některé firmy ignorují pravidla týkající se čištění vody v balírnách a vypouští špinavou vodu přímo do potoků a řek. Lidé jako Xinia, žijící v okolí plantáží, tak nemají přístup k pitné vodě a vzhledem k liknavosti kostarických úřadů se situace neřeší. Jedním z nejpoužívanějších pesticidů je v Kostarice paraquat, herbicid, který při dlouhodobém působení zapříčiňuje poruchy rozmnožování a některé druhy rakoviny. V Evropské unii je zakázán. Monokulturní způsob pěstování ananasů vede také k tomu, že deště splavují půdu z povrchu plantáží do koryt potoků a řek, kde se usazuje a brání průtoku vody. Místním obyvatelům pak zmizí zdroje v jejich okolí, které tradičně využívali na mytí nebo vaření. Jde to i jinak Příjezd na farmu Luise Fernandeze v kostarickém regionu Guatuso vypadá podobně, jako když jsme jeli navštívit Xinii. Palmy, kakaovníky, nádherné květiny. Luisova rodina zrovna pracuje na zahradě, on nás provází po svém pozemku a ukazuje nám svou produkci ananasy certifikované jako bio a Fairtrade. Díky známce Fairtrade má garantovanou minimální výkupní cenu. Na základě dlouhodobých smluv ví přesně, kolik peněz kdy dostane, a může tak plánovat svoje výdaje a investice. Chci zachovat půdu pro svoje děti, nemůžu ji zničit. Chci, aby tady zůstaly a mohly pěstovat, co budou chtít, tak jako já, říká Luis, když nám ukazuje svůj systém výroby přírodních hnojiv z místní vulkanické půdy. Družstvo Agronorte, jehož je Luis Fernandez členem, sdružuje 130 takových farmářů. Pěstují yuku a další produkty pro místní trh a také fairtradové ananasy na export. Dostávají tak tzv. sociální příplatek, který investují do společných komunitních projektů z těchto prostředků si například postavili balírnu. Šetrná produkce ovoce ale vyžaduje samozřejmě vyšší náklady a je pro konečného spotřebitele dražší. Nabízí se tedy otázka, zda chceme levné ovoce za každou cenu nebo přestaneme tolerovat porušování lidských práv a ničení životního prostředí. Certifikace Fairtrade a bio představují jedno z možných řešení. TS T R A N A 4 Barbora Mrázková Autorka pracuje pro NaZemi a Ekumenickou akademii na podpoře fair trade. Barbora Mrázková

6 T É M A Plodiny, které živí svět TS T R A N A 5 Tereza Hronová Tereza Hronová Kakaové velmoci vyváží, ale nezpracovávají Pobřeží Slonoviny a Ghana jsou společně s Indonésií největší vývozci kakaa na světě. Většinu bobů rovnou exportují a přichází tak o zisk. Kakaový plod vypadá jako rugbyový míč vyrůstající z kmene stromu. Uvnitř skrývá sladké boby, jejichž dužnina chutná podobně jako čerstvý banán s jahodami. Obaluje nahořklý hnědý vnitřek. Právě ten hýbe světovými trhy, protože z něj se vyrábí čokoláda. V oblasti Kukuom nedaleko vnitrozemního města Kumasi jsou stovky kakaových plantáží. Jen v Ghaně, jejíž rozloha je třikrát větší než plocha České republiky a žije tu asi 25 milionů lidí, je podle odhadů přes 10 tisíc kakaových komunit a až milion kakaových farmářů. Z Ghany a Pobřeží Slonoviny podle FAO pochází polovina světového kakaa a v obou zemích představuje hlavní vývozní komoditu. Farmáři produkují stále více kakaa, poptávka po něm roste asi o 2 % ročně, říká Vince McAleer z firmy Armajaro, která je jednou z 34 společností vykupujících kakao v Ghaně přímo od producentů. Na globální úrovni s ním pak obchoduje. Ghana zpracuje jen čtvrtinu kakaa Malí pěstitelé se starají o stromky, sklízí lusky a boby pak prodávají. O dalším osudu jejich sklizně rozhodují místní kupci, od nich vykupující firmy, exportéři, zahraniční zpracovatelé bobů, prodejci kakaového prášku, samotní producenti čokolády a dalších kakaových výrobků, obchodníci a v neposlední řadě i konzumenti čokoládových cukrovinek. Ti jsou nejčastěji z Evropy. Například Čína a Indie požadují méně kvalitní kakao, takže nakupují hlavně v Indonésii. Africké kakao je především pro evropský trh, potvrzuje Vince McAleer. V obchodním řetězci se rozmělňují také příjmy. Podle britské organizace OXFAM ghanští farmáři a obchodníci dostávají jen 7 % zisku z kakaa vyváženého do Velké Británie. Stejný podíl připadne i místní vládě z daní. Zato britská vláda získává díky daním 18 % a nejvíce z prodeje africké plodiny těží koncerny vyrábějící čokoládu (40 %) a globální prodejci kakaa (28 %). V Ghaně se zpracovává jen asi čtvrtina vypěstovaného kakaa. Ekonomice téhle chudé země by dost pomohlo, kdybychom čokoládu vyráběly tady, říká Patience Dapaah z Mezinárodní kakaové iniciativy, nevládní organizace sdružující všechny stakeholdery v kakaovém odvětví. Neexistují tu prakticky žádné podniky, které by vyráběly kakaový prášek nebo čokoládu. O práci tak přichází spousta místních lidí. Mohli by pracovat ve zpracovatelských firmách, dodává Dapaah. Stálá kvalita, stálé ceny Ghanské kakao patří k nejkvalitnějšímu z několika důvodů. Nechává se fermentovat pro výraznější chuť a vůni, suší se postupně na slunci. Pěstitelé ho uchovávají chráněné v nádobách a pečlivě odstraňují nečistoty. Kakaový lusk rozsekneme mačetou a zralé boby dáme do koše. Pak je zakryjeme listy banánovníku a necháváme je kvasit, názorně předvádí postup jeden z farmářů. Kvalita čokoládových produktů z Ghany je díky propracovanému kontrolnímu systému dlouhodobě stálá a tak je možné udržovat také stálé ceny. Významnou roli hraje stát, který je v Ghaně na rozdíl od sousedního Pobřeží Slonoviny stabilní a na kvalitě kakaa a jeho pozici na trhu soustavně pracuje. Každý pytel ghanských bobů je označen číslem a je proto možné přesně vystopovat, z jaké komunity pochází. Výrobci čokolády se tedy nemohou vymlouvat na to, že neznají své subdodavatele a je nemožné dohlížet na pracovní podmínky. Malopěstitelé nejsou většinou sdruženi v družstvech a jejich vyjednávací pozice je velmi slabá. Děti mizí z plantáží do školy Kromě nadměrného využívání chemických postřiků a hnojiv je kakao spojováno s porušováním lidských práv, a to hlavně v Pobřeží Slonoviny. Na plantážích pracuje celosvětově velké množství dětí mladších 15 let, tvrdí nejen OSN. Pomoc na rodinné farmě o víkendu nebo po dodělání domácích úkolů není problém. Vždyť pěstování kakaa je tu tradice. Pro malé děti je jednodušší se sehnout, takže například často sází kakaové stromky. Dětští pracovníci ale vykonávají i mnohem náročnější práci, která ohrožuje jejich zdraví a vývoj. Bez ochranných pomůcek používají agrochemikálie, při sklizni nosí na hlavách těžké koše s kakaovými boby. Hlavně však používají ostré mačety, takže k nejčastějším zraněním patří řezné rány, popisuje problémy Pavla Jebili Začalová, která ve společnosti Člověk v tísni vede kampaň Stop dětské práci. I když je dětská práce nelegální, v Ghaně pracuje asi třetina všech dětí. Statisíce z nich v zemědělství a mnohé právě na kakaových plantážích. Výsledkem dětské práce jsou častá zranění. Pokud farmáři využívají děti k těžké práci, je jim často špatně. Musí je vzít do nemocnice a utrácí vydělané peníze za léčbu, popisuje Isaac Addai Mensah Gorpeers, zástupce jedné kakaové komunity v oblasti Kukuom. Společně s rodinami spojil síly s organizací IBIS a začali pracovat na tom, aby ti nejmenší úplně zmizeli z kakaových plantáží. Pokud jako dítě nechodíte do školy, budete v budoucnosti trpět, vysvětluje Isaac a dodává, proč jsou proti dětské práci: Budou tak mít šanci jít do školy a být prospěšní pro naši komunitu, pro celou Ghanu.

7 Třtinový cukr z Afriky, řepný z Evropy Zambijská Mazabuka je nazývána nejsladší místo v Africe. Místní totiž živí hlavně pěstování cukrové třtiny, a to i té se známkou Fairtrade. T É M A Plodiny, které živí svět TS T R A N A Ve vzduchu je cítit karamel, spálený cukr. To je melasa. Lepkavá tekutina, která zbude po vycukernatění třtiny, vysvětluje Muimui Mufana, manažer společnosti Kaleya Small Holders (KAS- COL). Poléváme s ní silnice, aby nebyly tak prašné a nepropadaly se, směje se. Společně projíždíme mezi nekonečnými poli cukrové třtiny v Mazabuce na jihu Zambie. Zastavujeme u jednoho, které místní ještě nestihli posekat. Třtina se tu sklízí od dubna do listopadu. Z některého teprve vyrůstají malé výhonky, další pole opodál je zrovna čerstvě sklizené. Pracovníci jsou pokrytí popelem a urputně mačetami kácí k zemi rostlinu podobnou rákosu. Než tuhé stonky třtiny posekají, celé pole se zapálí. Ohoří tak nepotřebné listy. Asi dvoumetrové stvoly odvezou ke zpracování. V tomto případě je to mazabucká továrna Zambia Sugar. Tam se stébla rozřežou a lisují, aby se z nich získala sladká šťáva. Ta se několikrát povaří a pak rychle zchladí. Na povrchu tekutiny vykrystalizuje jantarově zabarvený třtinový cukr. Po oddělení cukrové krusty zůstane v nádobě melasa, z níž se posléze může vyrábět třeba rum. Zambia Sugar je dceřinou společností cukrovarnického koncernu Illovo Sugar a ten vlastní nadnárodní potravinářská firma Associated British Foods (ABF). Továrna i cukrová pole dávají práci místním lidem. Z přítomnosti zahraničního investora by mohl těžit i zambijský státní rozpočet díky daním, které by firma měla odvést. ABF ovšem mezinárodní nezisková organizace ActionAid letos obvinila z daňového úniku. Firma se měla záměrně od roku 2007 vyhýbat placení daní v Zambii a nezdaněný zisk přesouvat do dceřiných společností v daňových rájích. Státní rozpočet tak zkrátili o miliony dolarů. V Zambii přitom žije tři čtvrtiny lidí pod hranicí chudoby a 14 % populace je HIV pozitivní. mu družstvu KASCOL. Podporuje 160 farmářů poskytuje jim například školení na zlepšení zemědělských technik nebo používání hnojiva. Každý z nich se stará o 6,5 hektaru třtiny. Na začátku sklízeli třtinu vlastníma rukama. Dnes mají takové zisky, že mohou zaměstnávat jiné, bydlet v lepších domech i posílat všechny děti do školy. Volená komise navíc rozhoduje, jak využijí tzv. faitradovou prémii peníze navíc, které farmáři dostanou oproti těm, kteří nemají certifikaci. V téhle komunitě vyrostla nová škola. Všichni mají přístup k pitné vodě. Díky fair trade jsem si mohla nechat opravit domek, zavést elektřinu a vyměnit střechu, potvrzuje farmářka Doricah Imumba a ukazuje na zděný dům, jehož plechová střecha se leskne na slunci. Šedesátiletý farmář Maljen Hawaze hrdě říká: Díky výdělkům z pole mohly moje tři děti chodit na střední školu, což je v Zambii rarita. Je totiž nutné zaplatit vysoké školní poplatky. Jíme třikrát denně, občas rybu a jiné maso, dodává pan Hawaze. Pestrá strava je známka toho, že se rodina má dobře. Známku Fairtrade spravuje Fairtrade Labelling Organization (FLO), která vysílá na farmy neohlášené inspekce přibližně dvakrát za rok. Pokud by našla nedostatky v dodržování fair trade principů, dala by nám tři měsíce na nápravu, říká ředitel družstva Rama Varma. Pokud by družstvo nedostatky nechalo být například by nechalo na poli pracovat děti známku Fairtrade by dál nesmělo používat. A s ní by ztratilo i nárok na sociální prémii. Řepa vs. třtina Zambie je po Malawi druhým největším exportérem cukru v Africe. Vyváží ho jak do ostatních afrických zemí, tak do Evropské unie. K nám ho může dovážet díky preferenčním dohodám, které EU uzavřela s nejméně rozvinutými zeměmi světa. Kvůli vysokým evropským dovozním bariérám a dotacím ale mají ostatní rozvojové státy velmi omezené možnosti dovážet cukr do Evropy. Cukr je unikátní komodita nejen proto, že hýbe světovými trhy. Je možné ho vyrábět ze dvou různých plodin. Efektivnější je pro jeho výrobu právě cukrová třtina, kterou je díky klimatickým podmínkám možné pěstovat v širokém pásu tropů a subtropů, převážně tedy v rozvojových zemích. Složitější a dražší výrobu vyžaduje produkce cukru z cukrové řepy, jež má i nižší hektarové výnosy. Zdá se, že na světovém trhu s cukrem bude vyhrávat levnější třtinový cukr ze zemí globálního Jihu. Navzdory tomu je však třetím největším producentem cukru na světě Evropská unie, která ho draze vyrábí z cukrové řepy. Na pultech našich obchodů tak najdeme především ten. Tento paradox způsobuje protekcionistická zemědělská politika EU. Ta podporuje domácí produkci a klade překážky levnému importu, jako jsou vysoká dovozní cla. Proto je dovezený třtinový cukr na evropských pultech uměle dražší. EU dokonce ještě donedávna vyvážela přebytky svého řepného cukru za dumpingové ceny do zemí třetího světa a ničila tak reálně levnější a efektivnější producenty cukru třtinového. Evropský dotovaný cukr byl tak vyvážen například do Keni, kde díky exportním dotacím neférově porážel reálně 4krát levnější cukr ze Zambie. Od roku 2006 však EU svůj trh s cukrem začala reformovat s cílem snížit svou produkci, exportní dotace by měly letos úplně skončit. 6 Marie Hokrová koordinátorka kampaně Na okraji a Cena vody, Člověk v tísni Lepší dům i zaplatit školné Kromě toho, že je cukrovar v Mazabuce největší v Africe, nese tato oblast ještě jedno prvenství. Z místní třtiny vyrábí jediný produkt certifikovaný známkou Fairtrade v celé zemi. Část polí, které právě míjíme, totiž patří fairtradové- Tereza Hronová

8 D I S K U S E D S T R A N A 7 Jiří Pasz Jiří Pasz 530 megatun rýže ročně Po kukuřici je to druhá nejpěstovanější plodina. Je zdravá a levná. Dobře se tráví. Pěstuje se ve více než sto zemích, v některých už přes 8 tisíc let. Rýže existují desítky tisíc druhů a je to jeden ze základních stavebních kamenů jídelníčku miliard lidí. Stává se populárnější také v Evropě. Cesta rýžových zrnek na globální stůl je ale komplikovanější, než se zdá. Pro celý proces, cenu a kvalitu rýže, jsou mimořádně důležité nejen klimatické podmínky exportní země, ale i politická, ekonomická a sociální situace. V jižním Vietnamu je v úrodné deltě Mekongu možné rýži vypěstovat třikrát až čtyřikrát za rok, v horách na severu okolo Sapy je na terasovitých políčkách možná pouze jedna těžce vydřená sklizeň. Země je nicméně příkladem zemědělského rozmachu. Po válce se během 20 let díky správně cílené podpoře farmářů vypracovala z hladového importéra na pátého největšího vývozce rýže ve světě. Na globálním trhu rozvojové země jako Vietnam nemají konkurenci, podílejí se na něm z více než 80 %. Ztracené znalosti v Kambodži Jiným případem je sousední Kambodža, kde je zemědělská produkce stále na začátku. Jako jedna z deseti nejzkorumpovanějších zemí na světě má obrovský problém s efektivitou úřadů. Provinční zemědělský odbor v Kampotu zaměstnává 400 lidí, stačilo by jim sto. Ve skutečnosti jich pracuje tak 15, tvrdí odborník na rýži z místní organizace BB2C. Problémů je nicméně daleko více, dodává. Devět z deseti farmářů v Kambodži má výnos z hektaru okolo jedné tuny, ve Vietnamu je to průměrně 5,5 tuny, australští zemědělci jsou skoro na 11. Nejdále se dostala Čína. Drží světový rekord s výnosem 19 tun na hektar v laboratorních podmínkách. Kambodžští farmáři mají i v době internetu a mobilních telefonů stále minimální přehled o tržních cenách, o hnojivech a pesticidech, o správném zavlažování. V době angkorského království ( st.) byli khmérové díky sofistikovaným zavlažovacím systémům schopni vypěstovat rýži třikrát až čtyřikrát ročně a jejich hlavní město mělo 1 milión obyvatel v době, kdy Praha měla asi 50 tisíc. Znalosti jsou ale už dávno ztracené. Zemi navíc v sedmdesátých letech 20. století zpustošili Rudí Khmérové, kteří se snažili o vybudování nejextrémnější varianty komunismu v historii. Jejich plánu na přechod zpět k vesnické nemechanizované zemědělské společnosti příliš nepomohlo to, že popravili veškerou inteligenci značně si tím zkomplikovali budování zavlažovacích kanálů a infrastruktury. Kambodža se dodnes nedokázala vyrovnat s krvavou minulostí. Chybí odborníci, sociální kapitál země i obyčejná důvěra. Důsledkem je mimo jiné i to, že nové a plně funkční kanály budované australskou rozvojovou agenturou AusAid po několika letech trpí zanášením. Lidé se nedokážou dohodnout na jejich čištění. 200 kilo rýže na hlavu ročně Celou jihovýchodní Asii čeká problém v podobě předpokládaných klimatických změn. V posledních deseti letech se zde zvyšuje četnost extrémních jevů, jako jsou záplavy, změny v množství, intenzitě a průběhu srážek, sucha či výskyt tajfunů. Zvyšuje se salinita vody a půdy. IPCC odhaduje, že takové změny budou pro země závislé převážně na zemědělské produkci kritické. Pro představu, průměrná spotřeba rýže v jihovýchodní Asii na hlavu je mezi 150 a 200 kg, v Česku je to jen 4,5 kg. Problém představuje i znečištěné životní prostředí. Voda používaná k zavlažování polí může být kontaminovaná, především v okolí velkých měst, řek a jezer či továren. Nezanedbatelný je podíl válečných pozůstatků, například extremně toxického Agent Orange. USA ho z letadel rozprašovaly během 2. vietnamské války v jižním Vietnamu a přilehlých územích, aby zničily rostlinstvo a mohly snáze bombardovat cíle. Ve Vietnamu ale také dochází k úmrtí farmářů používajích zakázané čínské pesticidy a hnojiva. Často jsou negramotní a nedokážou si přečíst instrukce na obalu. V mezinárodní komunitě se vedou spory o to, z které země je rýže více nebezpečná díky nadměrnému obsahu karcinogenů olova a arsenu. Překvapivě je podle některých studií nejvíce riziková ta z USA, protože je pěstována na bývalých bavlníkových polích. A bavlna je nejvíce chemicky ošetřovanou rostlinou na světě. Jakékoliv znečištění je nebezpečné zejména pro děti, způsobuje vývojové vady. Znehodnocená sklizeň Světová produkce nyní činí okolo 700 milionů tun rýže ročně, z toho se asi 530 sní. Spousta rýže se ale znehodnotí po sklizni. Pokud by logistika byla 100% efektivní, dalo by se podle odhadů FAO ušetřit 89 miliard dolarů a nasytit o 70 až 100 milionů lidí více. Otázkou je, kolik z nich by bylo žen a dětí. Pokud jde o pěstování rýže, ženy jen málokdy vlastní pozemky, což je pro ně v případě odluky od partnera kritické. Nemají přístup k rozhodovacím procesům. I když pracuje na poli celá rodina, ženy se většinou nadřou nejvíc například se starají o zavlažování. K tomu pečují o domácnost a rýži také vaří. A doufají, že jí v budoucnu bude dost.

9 Zábory půdy na talíři Odlesňování v některých oblastech Indonésie probíhá podle odhadů rychlostí až šest fotbalových hřišť za minutu. Důvod? Také palmový olej. až stovky kilometrů. Dnešní rozloha lesa jim však neumožňuje nadále se přesunovat v takovém rozsahu, a tak se často usazují na okrajích plantáží v příbytcích ze dřeva a igelitu, stejně jako rodina Ibu Marni. Jsme tu už dva roky. Vlastně se nemáme ani kam přesunovat, potvrzuje. D I S K U S E D S T R A N A 8 Nursanty je mladá učitelka ze sumaterské provincie Jambi. Během jejího života se prostředí kolem ní radikálně změnilo. Dávno už její město neobklopuje prales. Před dvaceti lety měli lidé svá pole, na kterých pěstovali jídlo a kaučuk, říká mladá žena. Většina lidí pak ale začala pěstovat palmu olejnou, protože se nemusí příliš udržovat. Palma nahradila pole i lesy. Pak se ale začaly ztrácet i říčky a potoky. Každý rok je tu větší vedro, popisuje Nursanty, co přinesla do Indonésie světová poptávka po nejlevnějším tuku. Za posledních 10 let se globální produkce zdvojnásobila a očekává se, že do roku 2020 naroste o dalších 65 %. Největší potravinářské firmy, jako je Nestlé a v Česku například Opavia, ho používají ve většině svých produktů. Palmový olej najdeme ve více než polovině všech balených výrobků. Obsahují ho i typicky české sušenky, brambůrky nebo zmrzlina. Přidává se do čokolád nejen proto, aby byly jemné a rozplývaly se v ústech, ale především proto, že je levnější než původně využívané kakaové máslo. Palmový tuk je součástí margarínů i instantních polévek. Restaurace a rychlá občerstvení ho používají na smažení a nevyhýbají se mu ani někteří výrobci bio potravin, i když je nezdravý podobně jako sádlo. Světovou poptávku zvyšuje i kosmetický průmysl. Palma olejná dává základ šampónům, mýdlům, sprchových gelům i pracím prostředkům. Palmový tuk je příměsí bionafty i krmiv pro zvířata. Na obalech ale název palmový olej najdete jen stěží. Ve většině případů se označuje pouze jako rostlinný tuk. Platí totiž, že to, co je nejlevnější, nemusí být vždy nejlepší. Konec původního způsobu života Rostoucí poptávka po palmovém oleji vyžaduje stále nové plantáže palmy olejné. Jejich rozloha je dnes 1,5 krát větší než území České republiky. Většina z nich se nachází v Indonésii a Malajsii. Tyto dvě tropické země pokryjí dohromady téměř 90 % poptávky po palmovém oleji. Indonéský tropický les je po Amazonii druhý nejdůležitější na světě. V posledních třiceti letech byla velká část místních pralesů vykácena, aby na jejich místě vyrostly nekonečné plantáže palmy olejné. Při odlesňování a především vypalování tropického lesa se do ovzduší uvolňuje obrovské množství oxidu uhličitého a narušuje se také koloběh vody. Stromy nezadržují kapalinu a ta se více odpařuje. Palmy navíc velmi rychle vstřebávají vodu z půdy a tak krajina postupně vysychá. Při velkých deštích dochází častěji k záplavám. Kácení pralesů kvůli monokulturám palmy olejné má obrovský dopad na vzácnou faunu i na životy původních domorodých kmenů. Les nám dával dostatek jídla a vzduch nebyl tak horký, říká Ibu Marni, starší žena z kmene Suku Anak Dalam a přehrabuje klackem žhavé uhlíky v ohništi. Z dřívějších zhruba 200 tisíc příslušníků tohoto sumaterského kmene jich dnes žije původním stylem života pouhých Zvykem těchto lidí je kočovat po tropickém lese desítky Ukradená země kvůli oleji Rozpínající se plantáže palmy olejné vytlačují kmeny z jejich přirozeného prostředí a berou jim jejich jediný zdroj obživy půdu. Mohutné investice do půdy označované jako zábory půdy jsou především dílem zahraničních společností, které neberou v potaz historické souvislosti či přítomnost domorodého kmene, pro který půda představuje kromě základního zdroje obživy také posvátné spojení s dušemi předků. Za obsazení životadárného lesa nedostávají příslušníci kmene většinou žádné odškodnění, jelikož nemají na svou půdu legální nárok. Nevlastní osobní dokumenty a pro byrokratický aparát tak prakticky neexistují. Zábory půdy, na které se rozprostírá tropický les, jsou navíc často protizákonné. Většina primárního tropického lesa v Indonésii je totiž pod legální ochranou. Problémem je však korupce národní či regionální vlády. Ta může prales prohlásit za degradovaný, a tudíž jeho zničení již nic nebrání. Zábory půdy v Indonésii neohrožují pouze potravinovou bezpečnost domorodých kmenů, ale také místních komunit. Stejně jako v jiných rozvojových zemích, ani v Indonésii nemají venkované dostatečně definována práva na půdu. Stává se tedy, že jsou ze své půdy vyhnáni násilím. Vzhledem k rozšiřujícím se plantážím navíc nezbývá dost místa na pěstování potravin. Například sumaterská provincie Jambi už pro sebe nedokáže vypěstovat dost jídla. Základní potravinu rýži musí dovážet ze sousedních provincií, kde plantáže palmy olejné ještě zemědělskou půdu zcela neobsadily. Cena základních potravin v provincii se tak znatelně zvyšuje a region je citlivější na veškeré negativní vlivy, od kolísání globálních cen potravin až po přírodní katastrofy. Vendula Kratochvílová Analytické centrum Glopolis Vendula Kratochvílová

10 A N K E T A A S T R A N A 9 Co pro vás znamenají Exportní plodiny Daniel Kolský zakladatel sítě fairtradových kaváren Mamacoffee Pěstování kávy není rozhodně jednoduché živobytí a kromě několika ohromných farem v relativně rozvinutých zemích je to drsná práce, často v horách a s minimální infrastrukturou. Od farmářů kávu vykupují překupníci mnohdy rovnou na silnici směrem ke zpracovnám. Cena většinou bývá jen několik korun za kg kávových třešní. Většina farmářů není schopná kvůli složité logistice, byrokracii nebo exportním nákladům kávu prodávat přímo obchodníkům na globálním severu. Ti kupují určitou kávu z geografické oblasti (například arabiku z Keni či Etiopie), případně i z konkrétních kooperativ nebo prostřednictvím překupníků. Běžná, konvenční káva (tedy ty největší objemy) se obchoduje prostřednictvím burzy jako tzv. coffee features neboli závazky. Závazek prakticky znamená, že dodavatel se zavazuje, že kávu dodá do konkrétního přístavu ve smluveném termínu. Cenu kávy na burze určuje aktuální nabídka a poptávka. Momentálně (začátkem září 2013) je cena kávy dramaticky nízká a víceméně kontinuálně klesala od října V řadě zemí prakticky pod cenu výroby. To logicky vede ke zhoršování finančních podmínek již i tak velice chudých farmářů. Část z nich pak raději přejde k jiným plodinám, nebo se snaží odejít do měst a hledat jiné možnosti obživy, s čímž je spojená řada dalších problémů. Spotřebitelé by se měli snažit, aby jejich káva byla z jasných zdrojů. Fair trade nebo direct trade jsou systémy, které zajišťují vyšší výkupní ceny a tak i důstojný život pro rodiny pěstitelů. Věra Venclíková výkonná ředitelka Platformy podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci Klasickým příkladem vývozu exotického ovoce je nadnárodní firma, která plodinu vykoupí od místních farmářů, část vyveze přímo, zbytek na místě zpracuje a pod svou značkou uvede do zahraniční distribuce. Farmáři mají odbyt své produkce a ve zpracovatelské části pracují místní občané. Ti všichni ze svého příjmu nakupují podle své potřeby a možností a také platí daně. Je to však pro ekonomiku země to nejvhodnější? Ne. Většina přidané hodnoty v zemi nezůstane. Příjmy nebudou nikdy dostatečně vysoké na soukromé technické investice do zemědělství, a tedy na další rozvoj oboru. Čím méně bude místní producent závislý na dotacích, čím více přizpůsobí svůj produkt poptávce zahraničních trhů a nestane se jen prvním článkem ve zpracovatelsko-dodavatelském řetězci, tím vyšší hodnotu může sobě i své zemi přinášet. Konkurenceschopnost plodin z rozvojové země tedy záleží na trhu, kam směřují, a na úrovni zpracování do formy prodejné již konečnému zákazníkovi. Rozvojové země sice přijímají světově uznávaná obchodní pravidla, ale mnohdy omezují svůj zahraniční obchod vlastními ochranářskými pravidly a nedostatečnou péčí o podnikatelské prostředí včetně rozvoje místního trhu, od finančního až po maloobchodní. Přes všechny překážky, i díky novým formám podpory podnikání, vzniká v rozvojových zemích soukromý sektor schopný vstupovat na světové trhy. Zatím však politická vyjednávání obchodních podmínek často poškozují podnikatelské snahy o férový obchod u obou stran. Hana Krejsová koordinátorka kampaně Food Right Now Postavme se hladu!, Člověk v tísni Na zambijské střední škole, kde jsem několik měsíců učila, byl začátek a konec školního roku závislý na počasí. Se začátkem období dešťů jde vzdělání stranou. Urychlí se známkování a všichni se rozjíždějí pracovat na pole. Učitelé na ta svá, studenti pomáhat rodičům. Vzdělání je pro ně jednou z nejdůležitějších životních hodnot. Přesto v tu chvíli ustupuje do pozadí základní životní potřebě mít co jíst. Pro nás už je nepředstavitelné, že bychom si měli jídlo zajistit jinak než nákupem v supermarketu, v lepším případě na farmářském trhu. Tam alespoň máme představu, odkud naše potraviny pochází a kdo je vypěstoval. Mezi farmáři a naším nákupním košíkem nestojí v případě lokálních potravin obvyklý řetězec překupníci zboží, světová burza, expediční služby, majitelé obchodních řetězců. O těch všech my jako spotřebitelé ani pokladní v supermarketu obvykle nemáme nejmenší tušení. Mezi regály na sto metrech procestujeme prakticky celý svět. Mražený králík z Číny, jablka z Brazílie, rajský protlak, který předtím stihl navštívit holandskou burzu, španělské plantáže, italské továrny a polské balírny. Možná právě tato anonymita globálního potravinového systému, ale také stále větší povědomí o globálních souvislostech exportu potravin (od ničení životního prostředí po životní podmínky chudých farmářů, kteří v rozvojových zemích patří mezi skupinu nejohroženější hladem), vede k trendu rozhlížet se při nákupu v našem nejbližším okolí. Stále více chodíme nakupovat na tržiště, vznikají komunitní městské zahrady nebo si pořizujeme zahradu vlastní. Doufám, že tento trend poroste. archiv autorů Zajímají vás témata z rozvojového světa? Sledujte portál a facebookový profil Rozvojovka-Člověk v tísni. Najdete zde zajímavosti i aktuality. Můžete se také zapojit do diskuse a vyjádřit svoje názory. Pokud chcete pravidelně dostávat časopis Rozvojovka poštou, napište si o něj na

11 Jak sledovat třeba dopady klimatických změn? O vysychání Aralského jezera na hranicích Kazachstánu a Uzbekistánu, které kdysi bývalo oázou na Hedvábné stezce a jedním z největších jezer světa, bylo napsáno mnohé. Voda ubývá i kvůli masivnímu pěstování bavlny. Jak se ale jeho tvar měnil v čase. A jak se třeba změnilo okolí Novomlýnských nádrží? Jaké jsou dopady vysychání či naopak zaplavovaní krajiny na místní ekosystémy? V dnešní době existuje velké množství digitálních satelitních senzorů, které se specializují na monitorování podnebí a dopadů globálních klimatických změn. Mezi tyto senzory řadíme satelity na sledování počasí, automatické stanice či anemometry. Pro studium klimatických změn jsou vhodné například časové řady satelitních snímků stejné oblasti. Mezi nejznámější systémy patří družice Landsat, které fungují nepřetržitě více než 40 let a zaměřují se také na snímkování vegetačního pokryvu. Snímek zobrazuje změny z let 1975 a 2010 právě v oblasti Aralského jezera. Zelená barva znamená přírůstek vegetace a fialová úbytek vegetace. Společnost Esri vytvořila uživatelsky jednoduchou online prohlížečku dat z Landsatu. Intuitivně a snadno tak lze vyzkoušet přepínání mezi časovými obdobími, měnit průhlednost snímků, měnit mapový podklad (klasická silniční mapa, letecký snímek, terénní mapa), ale hlavně zobrazit a upravovat tzv. rozdílovou mapu (change map). Je pak možné se podívat, jak se postupem času mění vegetace například v oblíbeném městě. Aplikace nabízí také možnosti zobrazení zdravé vegetace či identifikaci hranice mezi souší a vodou. Z A J Í M AV O S T I Z S T R A N A 10 Jiří Pánek doktorand na Katedře rozvojových studií (UPOL) a redaktor magazínu GISportal.cz Zdroj: esri.com/compare Byznys pro společnost Unilever řeší plýtvání jídlem Jako součást ambice stát se expertem v oblasti udržitelnosti a hospodaření s odpadem v pohostinství Unilever Food Solutions spustil globální kampaň ve více než 70 zemích. Cílem je zvýšit povědomí o udržitelném podnikání a omezit vyhazování jídla. To má ekologické i sociální důsledky, protože se plýtvá nejen penězi, ale i přírodními zdroji. Na výrobu každé potraviny byla potřeba například voda. Ve Velké Británii Unilever vytvořil nový projekt Your Kitchen a nabízí jednoduchý nástroj pro kontrolu hospodaření s potravinami v provozech. Pracuje tu i se školními jídelnami. Sandwich Heroes je společný projekt s WFP na Filipínách. Jde o podporu stravování ve školách ze zisku z prodeje speciálně připravených sendvičů. Díky této kampani bylo v Manile vybráno zhruba euro pro pomoc dětí v oblastech zasažených konflikty. V roce 2008 spustil Unilever Rakousko celostátní program zaměřený na recyklaci oleje na smažení. Místo aby skončil na skládce, mohou restaurace olej poslat do malé elektrárny, kde slouží k výrobě elektřiny. Zdroj: CSR fórum Bagetérie pro Etiopii i festival Firma Crocodille se svým řetězcem rychlého občerstvení Bageterie Boulevard je jedním z nejvýznamnějších dárců společnosti Člověk v tísni. V roce 2008 podpořila fundraisingovou kampaň Skutečná pomoc. V letech 2011 a 2012 finančně a materiálně pomohla ve sbírce Postavme školu v Africe a vznikly tak hned dvě budovy základních škol v Etiopii. V této africké zemi umí číst a psát jen asi 40 % celkové populace. Od roku 2012 česká firma navázala spolupráci s festivalem dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. V rámci podpory festivalu zaštítila společnost Crocodille i jednu z hlavních cen festivalu Cenu diváků. V rámci propagace této ceny rozdala zdarma každý rok více než baget. Letos navíc diváci mohli s každou bagetou přispět na rozvojové a humanitární projekty ve světě v kasičkách skončilo v Praze i regionech Kč. Zaměstnanci Crocodille se navíc pravidelně zapojují do programu Promítej i ty!, díky němuž mohou shlédnout filmy z Jednoho světa po celý rok. Zdroj: Člověk v tísni firmy zajišťují pitnou vodu Společnost Procter & Gamble nabízí technologie na čištění vody, které vyvinula společně s Centrem pro prevenci a kontrolu nemocí v USA. Takzvané P&G balíčky přemění během chvilky 10 litrů znečištěné vody na pitnou. Od spuštění programu vyčistili více než 5 miliard litrů vody v 65 zemích. Mezinárodní nezisková organizace WaterAid spojila síly s nadací Coca- Cola Africa Foundation. Dohodly se, že zajistí nezávadnou vodu pro obyvatele předměstí hlavního města Burkiny Faso Ouagadougou. To pomůže obyvatelům snížit riziko nákazy nemocemi. Nadace se zavázala do roku 2015 zajistit bezpečný přístup k vodě pro dva miliony lidí v Africe. Loni firma Coca- Cola odstartovala projekt, díky němuž se do chudých komunit dostanou systémy na čištění vody. Jedním z cílů programu Brewing a Better Future společnosti Heineken je ve všech zemích, kde působí, do roku 2015 snížit spotřebu vody na 3,9 hektolitru vody na hektolitr piva a do roku 2020 snížit spotřebu vody o 25 % na hektolitr piva použít maximálně 3,7 hektolitru vody. Zdroj: Hospodářské noviny

12 Rozvojovka pořádá v rámci evropské kampaně Food Right Now Postavme se hladu! kreativní soutěž pro mladé lidi ve věku od 18 do 25 let. Navrhni plakát na téma: Příčiny hladu ve světě a možnosti jejich řešení Cílem je upozornit na problematiku hladu, konkrétní oblasti potýkající se s nedostatkem jídla i propojení s vyspělým světem. Výherce získá možnost jet v průběhu roku 2014 na studijní cestu do rozvojové země. Díla je nutné odevzdat do 30. října Znění soutěže a podmínky naleznete zde: Proč jsou na světě stále lidé, kteří hladoví? / Kdo jsou a kde bydlí? Kolik potravin se v Evropské unii vyhodí? / Jak cestuje mango do České republiky a co je k tomu potřeba? / Jak se nás to týká? Projekt je financován ze zdrojů Evropské unie a dále podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR.

Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade

Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Kresby: Dalibor Krch Toto je kakaovník! Plodit začíná po 4 letech a dorůstá až 10 metrů výšky. Najdete ho v Indonésii i Latinské Americe, většina ho

Více

Důsledky nedostatku pitné vody

Důsledky nedostatku pitné vody Důsledky nedostatku pitné vody Není možné žít bez pitné vody. Když člověk nemá pravidelný přísunu pitné vody dochází k postupné dehydrataci, jejímž prvním příznakem je pocit žízně je tedy logické, že dehydratovaný

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Svět se dá vybarvit. Toto jsou omalovánky o fair trade. Kresby: Dalibor Krch

Svět se dá vybarvit. Toto jsou omalovánky o fair trade. Kresby: Dalibor Krch Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Kresby: Dalibor Krch Tady v horách, daleko od všeho, žijí lidé, kteří se živí pěstováním kávy. Je jich 25 milionů. Jejich pozemky jsou průměrně veliké

Více

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014

ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ZPRÁVA O POMOCI V ETIOPII ZAJIŠTĚNÍ A ZPŘÍSTUPNĚNÍ VODNÍCH ZDROJŮ 2014 ekvtisni.cz strana 1 / 5 Voda nad zlato Více než 700 milionů obyvatel planety nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Téměř polovina

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích SPOLEČNOST HAMÉ a expanze na zahraničních trzích Skupina Hamé Je jedním z největších českých producentů a vývozců trvanlivých a chlazených potravin včetně kojenecké stravy, bagetového programu a polotovarů

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade

Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade Pytle s fairtradovým kakaem z družstva Naranjillo v Peru CO JE FAIR TRADE? Fair trade je obchod. Lidem ze zemí Afriky, Asie a Latinské

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE

Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO. Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Výtvarná soutěž ŽÍZEŇ ANEB VODA NAD ZLATO Vím Chci vědět Dozvěděl/a jsem se VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL/A JSEM SE Kvíz k vodě 1. Kolik vody zaujímá povrch planety? a) 61% b) 81% c) 71% 2. Jaký je chemický

Více

Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade

Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade Není to úplně v pytli. Férový obchod existuje! Toto je leták o fair trade Pytle s fairtradovým kakaem z družstva Naranjillo v Peru CO JE FAIR TRADE? Fair trade je obchod. Lidem ze zemí Afriky, Asie a

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Metodické listy k výtvarné soutěži. Opravdový svět 2014

Metodické listy k výtvarné soutěži. Opravdový svět 2014 Metodické listy k výtvarné soutěži Opravdový svět 2014 Vážené učitelky, vážení učitelé, tyto metodické listy slouží k tomu, aby Vám pomohly při vytváření děl do letošní výtvarné soutěže organizace Adra.

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Požitek s budoucností. Fairtrade produkty od Tchibo Coffee Service Trvale udržitelné a s vysokými výnosy

Požitek s budoucností. Fairtrade produkty od Tchibo Coffee Service Trvale udržitelné a s vysokými výnosy Fairtrade Požitek s budoucností Fairtrade produkty od Tchibo Coffee Service Trvale udržitelné a s vysokými výnosy Tchibo prebírá zodpovednost! Fairtrade víc než jen trend Tchibo dodává nejkvalitnější produkty,

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

SKVĚLÁ KÁVA, KTERÁ POMÁHÁ SKVĚLÉ VĚCI

SKVĚLÁ KÁVA, KTERÁ POMÁHÁ SKVĚLÉ VĚCI SKVĚLÁ KÁVA, KTERÁ POMÁHÁ SKVĚLÉ VĚCI VÍTEJTE V KAVÁRNĚ ASPRETTO O vše jsme se postarali Od zrnka kávy až po odborníky na její přípravu. A dokážeme mnohem více všechny naše kávy a čaje jsou maximálně

Více

Mléko a mléčné produkty

Mléko a mléčné produkty Mléko a mléčné produkty i přes neustálý tlak na snižování produkce mléka zůstávají další vyhlídky pro mléčný trh a mléčné výrobky příznivé, a to díky stále rostoucí světové poptávce. Spíše se tedy očekává

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Tom Václavík Projekt realizován za podpory dárcovského fondu Nadace Veronica Společně pro Brno Globální ekologická krize

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VYUŽITÍ FINANČNÍHO DARU NADAČNÍHO FONDU VEOLIA DODÁVKA PITNÉ VODY PRO ETIOPII REKONSTRUKCE VRTU VE VESNICI HANSHA, OKRES ALABA page 1 / 6 1. ÚVOD Popis situace Přístup k nezávadným zdrojům

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

Michaela Nová Fairtrade Česká republika Koordinátorka kampaně Fairtradových měst a škol. Co nás dnes čeká

Michaela Nová Fairtrade Česká republika Koordinátorka kampaně Fairtradových měst a škol. Co nás dnes čeká Fair trade Ing. Kateřina Lichtenberková manažerka projektu Michaela Nová Fairtrade Česká republika Koordinátorka kampaně Fairtradových měst a škol Co nás dnes čeká Program: Webinář jak budeme pracovat

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu

K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu K příležitosti Mezinárodního dne vody, který letos připadl na 22. března, se několik tříd ZŠ Lupáčova v průběhu druhého pololetí zapojilo do projektu Mýdlo = hrdina dětí. Projekt uspořádal UNICEF s podporou

Více

Léčivé rostliny v ekozemědělství

Léčivé rostliny v ekozemědělství Průkopníkem ekologického pěstování, výkupu, zpracování a prodeje léčivých rostlin v kvalitě BIO v České republice je ing. Tomáš Mitáček, spoluzakladatel a dlouholetý ředitel firmy Sluneční brána Čejkovice.

Více

Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory.

Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory. Dobrovolnictví není jenom o tom, že někomu věnujeme svůj čas. Je to především jedinečná příležitost získat nové přátelé a rozšířit si obzory. Paběrkování bude skvělou možností nasát čerstvého vzduchu venkova,

Více

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům.

Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. Tlak Evropské unie nestačil, aby se dostatek vody přiřadil k základním lidským právům. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Spolu s rozšiřováním pouští

Více

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky Značení výrobků Tzv. ekospotřebitelství je v Evropě poměrně rozvinuté. K lepší orientaci zákazníka v záplavě výrobků byly vyvinuty systémy ekologického značení, tzv. ekoznačky, kterými jsou označeny výrobky

Více

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá Potraviny a lidé Ing. Lenka Skoupá Člověk lovec + sběrač Člověk pastevec Člověk usazený zemědělec Zemědělská velkovýroba Historie lidské výživy Velikost lidské populace byla vždy přímo úměrná dosažitelnosti

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Růst tržeb je možný i teď - na úkor ostatních. Ač těžké, jde to, říká manažer Procter&Gamble

Růst tržeb je možný i teď - na úkor ostatních. Ač těžké, jde to, říká manažer Procter&Gamble Růst tržeb je možný i teď - na úkor ostatních. Ač těžké, jde to, říká manažer Procter&Gamble Češi se snaží šetřit a maloobchodníci mezi sebou ostře bojují cenou. Šance na růst tržeb tak jsou pro výrobce

Více

BILLA A ČEŠTÍ DODAVATELÉ. Jaroslaw Szczypka, CEO BILLA spol. s r. o.

BILLA A ČEŠTÍ DODAVATELÉ. Jaroslaw Szczypka, CEO BILLA spol. s r. o. BILLA A ČEŠTÍ DODAVATELÉ Jaroslaw Szczypka, CEO BILLA spol. s r. o. BILLA v číslech 1991 otevření první prodejny BILLA v Brně 204 prodejen 6000 zaměstnanců 120 000 000 zákazníků ročně 2014 otevření moderního

Více

SEDLÁK JEDE Z POLE. Tomáš Popp, Envic

SEDLÁK JEDE Z POLE. Tomáš Popp, Envic SEDLÁK JEDE Z POLE Tomáš Popp, Envic NAKRMTE MĚSTO Fenomén lokálního jídla není pouhou módní vlnou. - kvalita, čerstvost, originalita - potraviny vyprodukované co nejblíže místu prodeje - produkce menšími

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol - výhody Zdraví: nutričně bohaté a čerstvé potraviny dávají základ pro zdravý vývoj dětí a zároveň vedou k lepšímu chování žáků

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Spotřební průmysl. VY_32_INOVACE_Z.3.09 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2012/2013

Spotřební průmysl. VY_32_INOVACE_Z.3.09 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

Přírodě podobný hospodářský systém. Milan Smrž 8.12.2014, Praha

Přírodě podobný hospodářský systém. Milan Smrž 8.12.2014, Praha Přírodě podobný hospodářský systém Milan Smrž 8.12.2014, Praha peak everything za 60 let byla moře vylovena na desetinu původního obsahu; spáleno přes polovinu konvenčních zásob fosilních paliv; nekonvenční

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Základní složky zahraničních vztahů Čistá export (NX) = export import (EX IM) Čistý příliv kapitálu: - příliv

Více

Předběžná tržní konzultace k zadávacímu řízení na Dodávky potravinové a materiální pomoci hrazené z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

Předběžná tržní konzultace k zadávacímu řízení na Dodávky potravinové a materiální pomoci hrazené z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám Předběžná tržní konzultace k zadávacímu řízení na Dodávky potravinové a materiální pomoci hrazené z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám Obsah Základní informace o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

Více

Postavení výrobku na lokálních trzích

Postavení výrobku na lokálních trzích Kapitola 8 Modul 1: Postavení výrobku na trhu Postavení výrobku na lokálních trzích Dr. Andrea Grimm Dr. Astin Malschinger OBSAH MODUL 1 POSTAVENÍ VÝROBKU NA TRHU Kapitola 8: Postavení výrobku na lokálních

Více

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014

Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem. Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014 Situace v zahraničním obchodě pivem, chmelem a sladem Ministerstvo zemědělství, Praha, 19.6.2014 Českého pivovarství Vladimír Balach Miliony Výstav piva celkem v mil. hl 20,5 113 tis. hl 20,0 19,9 19,5

Více

Pracovní sešit pro žáky základních škol. Jídlověda

Pracovní sešit pro žáky základních škol. Jídlověda Pracovní sešit pro žáky základních škol Jídlověda Obsah 1. Výživová pyramida 3 2. Polysacharidy 6 3. Zelenina a ovoce 8 4. Bílkoviny 11 5. Tuky 13 6. Přirozená a umělá strava 14 7. Proč zdravě jíst 17

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Výbor pro hospodářské, finanční a obchodní záležitosti 17. 9. 2012

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Výbor pro hospodářské, finanční a obchodní záležitosti 17. 9. 2012 Euro-Latin American Parliamentary Assembly Assemblée Parlementaire Euro-Latino Américaine Asamblea Parlamentaria Euro-Latinoamericana Assembleia Parlamentar Euro-Latino-Americana Výbor pro hospodářské,

Více

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie

Sluneční soustava. Význam a vývoj Geografie Zeměpis 6 třída Sluneční soustava Ročníková práce je určena pro žáky šestého ročníku základní školy. cíl projektu: vytvořit výukové listy slunce a jednotlivých planet probíraných v zeměpise. zadání: vyhledej

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ing. Jan Zaplatílek 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ropa a její význam Ropa je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna

Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna 1 Význam marketingu v době krize a výhled do budoucna Marketing B2B firem v ČR Jak se firmy vypořádali s krizí a jaké očekávají hospodářské výsledky v roce 2011 Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika 2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické

Více

GV9. výstupy PT OBV + MPVZ. Téma OSV VDO MKV VMEGS EV MV ČT. Globalizace A1, A2, A5, A7, A8, A10, A14 M_V0 D_8V4 OV_5V3 GV_5V2 GV_5V3 GV_5V6

GV9. výstupy PT OBV + MPVZ. Téma OSV VDO MKV VMEGS EV MV ČT. Globalizace A1, A2, A5, A7, A8, A10, A14 M_V0 D_8V4 OV_5V3 GV_5V2 GV_5V3 GV_5V6 Globalizace vysvětlení pojmu a vnímání jeho obsahu A5, B1, B4 OV_5V3 GV_5V2 GV_5V3 GV_5V6 Co pro vás znamená globalizace - Buzola 20; Hra na svět - Buzola 27; Propojení světa - Začněme třeba takhle 23;

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE Jméno:. Datum:. (6. 9. ročník) ekofarma, intenzivní velkochov Třída: Při dnešní hodině se podíváme na moderní trend v zemědělství, který se pokouší o návrat k tradicím

Více

SKOŘICE JE KŮRA SKOŘICOVNÍKŮ.

SKOŘICE JE KŮRA SKOŘICOVNÍKŮ. SKOŘICOVNÍK SKOŘICE JE KŮRA SKOŘICOVNÍKŮ. TYTO STROMY SE PĚSTUJÍ NA PLANTÁŽÍCH V TROPECH A SUBTROPECH (V ČÍNĚ, THAJSKU, INDONÉSII, CEJLONU, MADAGASKARU, BRAZÍLII, NA JÁVĚ, SUMATŘE). EXISTUJE SKOŘICOVNÍK

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Lesní certifikace je pro vlastníka lesa moderním

Lesní certifikace je pro vlastníka lesa moderním Lesní certifikace Forest Stewardship Council (FSC) pro malé lesy Co je FSC FSC je mezinárodní nevládní nezisková organizace se sídlem v Bonnu. Byla založena roku 1993 zástupci dřevozpracujícího průmyslu,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 9. ročník Základní

Více

Znáte organizaci ADRA?

Znáte organizaci ADRA? Znáte organizaci ADRA? Nevládní organizace ADRA mezinárodní humanitární organizace pomoc lidem v nouzi založena v USA před více než 50 lety 125 poboček po celém světě v ČR působí už více jak 20 let poskytuje

Více

Spravedlivá cena. 318 Ekonomická globalizace

Spravedlivá cena. 318 Ekonomická globalizace Spravedlivá cena Vzdělávací oblast (Vzdělávací obor) Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví) Člověk a příroda (Přírodopis) Člověk a společnost (Výchova k občanství) Cíle a výstupy Žáci se seznámí s charakteristikami

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE Praha, 16. května 2013 Vlastimil Hotař, Technická univerzita v Liberci prostřednictvím Operačního programu Lidské

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 4. 6. 2012. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC)

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 4. 6. 2012. o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro mezinárodní obchod 4. 6. 2012 PRACOVNÍ DOKUMENT o přistoupení EU k Mezinárodnímu poradnímu výboru pro bavlnu (ICAC) Výbor pro mezinárodní obchod Zpravodajka: Cristiana

Více