DĚTI S DOWNOVÝM SYNDROMEM V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DĚTI S DOWNOVÝM SYNDROMEM V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU"

Transkript

1 DĚTI S DOWNOVÝM SYNDROMEM V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU Renata Lepová Každé dítě je jedinečné, má vlastní kvality, jimiž se odlišuje od ostatních. Totéž platí také pro děti s Downovým syndromem. Nemůžeme je proto posuzovat jako určitou skupinu, přestože mají některé fyzické i duševní rysy společné, ale jako jednotlivé individuální osobnosti. Příčiny Downova syndromu nejsou dodnes známy (Pueschel 1997). Souvislost je prokázána pouze s věkem rodičů (matky nad 35 let a otce nad 50 let). Vzhledem k tomu, že matky nad 35 let procházejí podrobným genetickým vyšetřením, u této věkové skupiny se počet narozených dětí s Downovým syndromem podstatně snížil. Podle nejnovějších výzkumů je nejvyšší výskyt Downova syndromu u matek mezi rokem. Tato skutečnost byla zaznamenána celosvětově, netýká se pouze České republiky. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v roce 1995 bylo v ČR na živě narozených dětí 270 dětí s vrozenými vadami, z toho 7 dětí (6,87) s Downovým syndromem. Celkem se v roce 1995 narodilo 66 dětí s Downovým syndromem. Při zjištění vrozených vad bylo 119 uměle přerušených těhotenství, z toho 46 u Downova syndromu. Uvedené hodnoty jsou velmi podobné s hodnotami několika předchozích let. Děti s Downovým syndromem na živé narozených děti počet děti s DS rok 7, , , , , , Narození dítěte s DS podle věku matky (r. 1995) počet dětí s DS věk matky nad 45 celkem: 66 Zpracováno podle: Zemřelí Praha, ÚZIS 1996.

2 Škála biologických a psychických aspektu, kterými se děti s Downovým syndromem od sebe liší, je velmi široká. Downův syndrom se často pojí s dalšími problémy (srdeční vady různého stupně - u 40 % dětí, smyslové vady, změny v imunitním systému, porucha funkce štítné žlázy, sklony k obezitě aj.). Vzhled těchto dětí má sice společné rysy, ale měli bychom si uvědomit, že děti jsou součástí rodiny, a proto jsou také podobné především svým rodičům a sourozencům, a to jak fyzickými, tak duševními rysy. Oblast duševních schopností je u dětí s Downovým syndromem také velmi rozdílná. Může se pohybovat v rozmezí hlubokého mentálního postižení až do pásma podprůměru. Jejich intelektuální schopnosti byly však dříve podceňovány. Předpokládalo se, že duševní schopnosti s narůstajícím věkem ochabují. Podle nejnovějších vědeckých pozorování ale tato skutečnost potvrzena nebyla (Pueschel 1997). Přestože duševní a tělesný vývoj dětí s Downovým syndromem je v porovnání s nepostiženými dětmi celkově zpomalen, jsou tyto děti schopné vzdělávat se až do dospělosti. K zastavení vývoje na určité věkové hranici nedochází. U těchto dětí byl také prokázán vliv prostředí a cílené výchovy na vývoj mozku a jeho funkcí (Rondal 1996). Na rozdíl od minulosti, kdy se za vzdělavatelné považovalo pouze % dětí s Downovým syndromem, je v posledním desetiletí po důsledném uplatňování stimulativní výchovy 70 % dětí s Downovým syndromem v pásmu lehkého až středního stupně mentálního postižení. Podle německé psycholožky Hellgard Rauh (1992) má vývoj dětí s Downovým syndromem tyto zvláštnosti: 1. V prvních pěti letech probíhá podobně jako u dětí nepostižených, ovšem přibližně v polovičním tempu. 2. Duševní vývoj postupuje během prvního až třetího roku rychleji než tělesný vývoj (např. chůze). Po uplynutí tohoto období se zpoždění motorického vývoje vyrovnává. 3. Tyto děti reagují na nabízené podněty až za delší dobu a dospělí často na reakci dítěte nečekají. Dochází ke ztrátě kladné zkušenosti a může dojít až k rezignujícímu postoji dítěte. 4. Děti s Downovým syndromem reagují velmi citlivě na přetížení, popř. na selhání. Dospělí by se měli umět vcítit do dítěte, dopřát mu čas, být trpěliví a nabízet dostatek podnětů odpovídajících schopnostem dítěte. 5. Mezi dětmi s Downovým syndromem jsou velmi podstatné individuální rozdíly ať už v oblasti duševní, či fyzické. Na všechny tyto aspekty bychom neměli při posuzování dítěte s Downovým syndromem zapomínat. V životě dětí s Downovým syndromem jsem měla možnost pozorovat několik důležitých mezníků, které se netýkají pouze jich samotných, ale také rodičů a širší rodiny. Za tyto mezníky můžeme považovat: narození dítěte s postižením, začlenění rodiny do komplexní včasné péče (lékařské, psychologické, speciálně pedago-

3 gické a sociální), zařazení dítěte do předškolního zařízeni (speciální či běžné mateřské školy aj.), nástup do školy, další vzdělávání a zaměstnání, popř. chráněné bydlení. Každá z těchto životních etap představuje pro rodinu velkou zátěž. Podle psycholožky J. Prekopové (1995) prochází rodina po narození dítěte s postižením spirálou krizí", která začíná nejistotou a končí přijetím dítěte. Rodiče procházejí po spirále všemi fázemi a během vývoje jejich dítěte mohou kolísat nahoru a dolů. Ne vždy dochází ze strany rodičů k úplnému přijetí dítěte. Povinností odborníků je doprovázet rodiče po této spirále a být tolerantními a chápavými, i když je např. jejich agrese zaměřena na ně. Spirála krizí zahrnuje tyto fáze: 1. nejistota (rodiče nemohou uvěřit, že právě jim se narodilo dítě s postižením) 2. jistota (rodiče pochopili, že situace je nevyhnutelná) 3. agrese (namířená proti všemu a proti všem, plyne z jistoty, že rodiče musí nést tíhu života) 4. vyjednávání (rodiče hledají mnoho nejrůznějších odborníků, kteří by jejich dítěti pomohli, věří v úplné vyléčení dítěte) 5. deprese (nejvýznamnější stadium spirály, rozhoduje, zda rodiče postoupí do vyšších, kladných sfér spirály; podle dosavadních výzkumů 60 % rodičů zůstává v dolních sférách spirály) 6. přijetí 7. aktivita 8. solidárnost Poslední tři fáze spirály jsou fáze kladného přijetí dítěte. Výběr vhodného předškolního či školního zařízení je pro dítě s postižením velmi obtížný, pokud rodiče setrvávají v dolních stadiích spirály. Dítě bývá často rozmazlováno, rodiče dělají veškeré činnosti za něj, nebo naopak dítě přetěžují ve snaze zvýšit jeho výkonnost. Týmová práce odborníků je tedy nepostradatelná. Jednou ze stěžejních etap je příprava na vstup dítěte s Downovým syndromem do školy. Pro každé dítě je toto období velmi důležitým sociálním mezníkem. Dítě se stává žákem a osvojuje si nové sociální role. Předpokladem pro úspěšný vstup dítěte do školy je školní zralost. Jedná se především o určitou úroveň zralosti CNS, kterou je podmíněna lateralizace ruky, rozvoj senzomotorických dovedností, rozvoj zrakového a sluchového vnímání a rozvoj poznávacích procesů (Vágnerová 1995). U dětí s Downovým syndromem je celkový vývoj opožděn, proto bývá ve většině případů doporučován odklad školní docházky. Děti, které přicházejí do školy z předškolního zařízení (např. ze speciální či běžné mateřské školy), mají vstup do školy podstatně usnadněn, neboť programy předškolních zařízení se zaměřují na všechny oblasti, které jsou pro vývoj dítěte důležité: hrubá a jemná motorika, sociální chování a podpora samostatnosti, rozvoj poznávacích procesů atd. U dětí s Downovým syndromem je jednou z nejpodstatnějších oblastí předškolního věku zvládnutí adaptace na nové

4 prostředí a odpoutání se od rodičů, zejména od matky, kde je oboustranná vazba často velmi pevná. Ve Speciálně pedagogickém centru (SPC) Ditě" ve Stibrově ulici v Praze 8 se tato situace řeší formou krátkodobých pobytů rodičů s dítětem na skupinových hrových aktivitách jedenkrát či dvakrát týdně na dvě hodiny. Skupinu tvoří rodiče s dětmi s Downovým syndromem, popř. i se sourozenci. Počet dětí se pohybuje mezi pěti až dvanácti. S dětmi pracují společně s rodiči speciální pedagogové a zpočátku jsou rodiče po celou dobu pobytu přítomni v herně. Když si dítě zvykne na nové prostředí (po několika týdnech až měsících), rodiče maji možnost opustit na krátkou dobu hernu a společně si popovídat mezi sebou nebo s lékařkou či speciálním pedagogem o nejrůznějších problémech, které aktuálně řeší. Pokud se děti adaptují na nové prostředí bez přítomnosti rodičů, je možné jejich zařazení do běžné či speciální mateřské školy. Samozřejmě je nutné přistoupit k jejich adaptačním potížím velmi citlivě. Dítě opět navštěvuje dané zařízení např. jedenkrát týdně na dvě hodiny s matkou a postupně se čas strávený v mateřské škole prodlužuje a ani přítomnost matky není později nutná. Mezi dětmi jsou individuální rozdíly, ale podle dosavadních zkušeností je zřejmé, že pokud si na nové prostředí zvyknou, chodí sem rády. Rodiče mají i nadále možnost navštěvovat SPC a případně konzultovat nastalé problémy. Stejnou možnost mají také učitelé. Pokud dítě s Downovým syndromem přichází do předškolního zařízení, je velmi důležité informovat učitele (např. prostřednictvím SPC) o daném postižení a poskytnout mu příslušné materiály o dítěti. Období rozhodování se o výběru vhodné školy je pro rodiče dětí s Downovým syndromem velmi stresující. Do této chvíle bylo jejich dítě malé", v mnoha případech se podařila integrace do předškolního zařízení, kde si dítě,jen" hrálo, ale teď je nezbytné změnit známé prostředí a dosavadní denní režim za úplné nový. Většina rodičů má obavy ze selhání dítěte, po kterém se bude vyžadovat plnění stále těžších úkolů, tedy výkon. Mnozí rodiče si kladou otázky: Obstojí mé dítě? Jaká je u nás nabídka škol? Je právě ta škola, kterou jsme vybrali, vhodná pro naše dítě? Neměli bychom společně s dalšími rodiči pro naše děti založit školu svoji?..." Tyto a mnoho dalších otázek jsou v současné době předmětem mnoha diskusí v Klubu rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem, který v roce 1992 vznikl při SPC Dítě" v Praze 8. Součástí aktivit klubu, který v současnosti eviduje více než 80 rodin z různých oblastí ČR, jsou pravidelná víkendová čtvrtletní setkání, která jsou vždy věnována určité aktuální problematice. Setkání a byla zaměřena právě na otázku výběru vhodných škol pro děti s Downovým syndromem. Setkání se vedle rodičů, speciálních pedagogů, psychologů a lékařů zúčastnili také učitelé běžných a speciálních škol, kteří mají se školním vzděláváním dětí s Downovým syndromem zkušenosti. Zazněly zde nejrůznější názory a velmi živě

5 se na téma integrace diskutovalo. Nejvčtším přínosem byly právč výpovédi rodičů a učitelů dčtí, které se vzdělávají za pomoci osobních asistentů v běžné základní škole. Jednalo se o dvě pražské děti z druhého a třetího ročníku. Během diskuse se nejen potvrdilo, že cesta integrace těchto dětí je možná, pokud se spojí tým lidí, kteří o ni usilují, ale ukázalo se, že každé dítě, i když se stejnou diagnózou - Downův syndrom, je jiné. Každé dítě prožívá své první zkušenosti se vzděláváním odlišně. Na rozdíl od těchto pozitivních zkušeností zde také zazněly ze strany některých rodičů obavy, nebo negativní zkušenosti. Je však nutné zdůraznit, že většina rodičů a odborníků se shodla na myšlence, že čím dříve je dítě zařazeno mezi nepostižené vrstevníky (nejlépe již v předškolním věku), tím snadněji se integruje jako dospělý do běžné společnosti. Rodiče i děti mají před sebou nelehkou cestu a je na nás, na celé společnosti, do jaké míry jim budeme schopni pomoci. Nabídka škol v ČR je velmi široká. Jsou zde školy běžného typu, školy speciální, v posledních letech vznikají nejrůznější typy soukromých škol, stacionářů atd. Aby rodiče mohli vybrat pro své dítě tu pravou" školuje nezbytné, aby znali veškeré možnosti a příslušné školy si měli možnost prohlédnout. V posledních letech je u nás velmi diskutovaná otázka integrace. Pro porovnání bych chtěla uvést model integrace v USA a možnosti vzdělávání dětí s Downovým syndromem v Anglii. V USA (Lipsky 1995) dochází do běžných typů škol 70 % dětí s různým typem zdravotního postižení. Z toho 37 % dětí je v běžné škole po celou dobu výuky a 33 % dětí je část výuky v běžné třídě a část výuky pracuje odděleně v jiné třídě se speciálním pedagogem. Děti se zdravotním postižením plní školní docházku na základě podrobného individuálního vzdělávacího programu, který každoročně sestavuje tým odborníků, včetně rodičů. Zbývajících 30 % dětí, většinou s těžším stupněm postižení, bývá vzděláváno takto: 25 % dětí dochází do speciálních tříd, které jsou ale při běžných školách, a děti maji tedy možnost vzájemně se potkávat při hrách, před školou apod. a pouze 5 % dětí dochází do státních či soukromých speciálních škol, neboje umístěno v ústavech sociální péče. Tento systém zajišťuje pro rodiny s postiženými dětmi možnost vychovávat dítě v domácím prostředí, děti docházejí do škol v místě svého bydliště, proto nevzniká problém dlouhého dojíždění či internátních pobytů ve školách a dítě neztrácí kontakt se svými rodiči, sourozenci a vrstevníky z okolí svého bydliště. V Anglii (Selikowitz 1997) vychází integrace z principu, že škola má být individuálně zaměřena a dítě se zdravotním postižením by mělo mít ze vzdělávání maximální prospěch. Anglické vzdělávací modely nabízejí pro děti s Downovým syndromem takové vzdělávání, které mohou i přes svůj handicap úspěšně absolvovat. Každé dítě s Downovým syndromem má jiné schopnosti a školy samozřejmě

6 nejsou perfektní, aleje nutné vybrat takový typ školy, který dítěti nejvíce vyhovuje. Žádné umístění není trvalé, a pokud dítě potřebuje změnu ať už z jakéhokoli důvodu, je možnost na základě týmu odborníků, včetně rodičů, dítě přemístit jinam. Děti se učí podle individuálních vzdělávacích programů, které musí být jasné a srozumitelné jak pro odborníky, tak pro rodiče. Každoročně dochází k revizi umístění dítěte do určitého typu školy. Školy nabízejí tyto modely: 1. Běžná třída bez speciální pomoci (tento typ je vhodný pouze pro malé množství dětí s Downovým syndromem, protože učitelé nemají speciální vzdělání a pro dítě, které není schopné učit se běžným tempem, toto prostředí nezajišťuje uspokojování jeho potřeb, dítě zažívá opakovaně neúspěch a prudce klesá jeho sebeúcta). 2. Běžná třída s konzultantem (učitel pravidelně o dítěti konzultuje se speciálním pedagogem, tento typ ale opět klade vyšší nároky na intelektuální a sociální schopnosti dítěte). 3. Běžná třída s docházejícím speciálním pedagogem (speciální pedagog navštěvuje několikrát týdně školu a s dítětem s Downovým syndromem individuálně pracuje. Pokud je ve třídě více dětí se speciálními potřebami, mohou být vyučovány v malých skupinách ve třídě nebo mimo ni. Tento systém je náročný na organizaci, neboť vyžaduje společnou přípravu dvou učitelů). 4. Běžná třída a částečné speciální třída (dítě se většinu času učí v běžné třídě a na část výuky přechází do třídy speciální, která je v prostorách školy). 5. Speciální třída a částečně běžná třída (dítě se vzdělává podle osnov speciální školy ve speciální třídě a do běžné třídy dochází pouze na méně náročné aktivity: hudební, pracovní a tělesná výchova a pod.). 6. Speciální třída v běžné škole (dítě zde setrvává po celou dobu výuky). 7. Speciální škola (vhodná pro děti, pro které není integrace vhodná, působí rušivě. Děti se zde cítí bezpečně, zvyšuje se jejich sebevědomí a výukaje zaměřena na praktické potřeby). 8. Internátní speciální škola (vhodná pro ty děti, které přiliš stresují a narušují život rodiny). 9. Soukromé školy (běžné a speciální). V České republice je téma integrované výchovy postižených dětí v běžných školách v posledních letech v popředí zájmu zejména speciálně pedagogické praxe. Nejedná se o módní trend, ale o problém bezesporu velmi složitý a komplikovaný. Charakteristickým rysem uplynulých let byla segregace od zdravé populace. Náš školský systém měl na vysoké úrovni síť a osnovy speciálních škol, ale tyto školy byly příliš uzavřeny do sebe, jejich žáci se praktickým dovednostem učili většinou uvnitř školy a nebylo obvyklé, aby se s běžnými životními situacemi seznamovali v reálném prostředí. Jako příklad uvádim hru na obchod". Ne vždy si žáci zkoušeli v rámci výuky nakupovat např. v samoobsluze. Speciální školy byly

7 zaměřeny především na trivium (čtení, psaní, počítání), ale učení sociálním dovednostem bylo pouze okrajové. Problematická byla také návaznost na speciální školství. Někteří žáci absolvovali speciální odborná učiliště, ale mnoho jich poté zůstávalo uzavřeno" ve svých rodinách. Vysoké procento dětí s postižením se nevzdělávalo vůbec. Byly zbavovány školní docházky na dobu neurčitou. Podobná situace byla také v ústavech sociální péče. Mnohé z nich byly a dodnes jsou umístěny v těžko dostupných místech a veškeré aktivity se konaly většinou pouze v prostorách těchto segregovaných míst. Dnes je situace podstatně jiná. Snaha propojit společenství postižených a nepostižených lidí nabývá na síle. Letité zahraniční zkušenosti ukazují, že tento trend má více pozitivních než negativních dopadů na celou společnost. Bude pro nás snadné vydat se touto cestou a využít osvědčených zahraničních zkušeností? Určitě ne. Tento složitý proces se týká zejména výchovy, tedy přípravy nepostižené populace na akceptování svých handicapovaných spoluobčanů. Pojem integrace můžeme chápat jako pojem v procesu socializace, ale zejména jako spojení, které ve svém celku vytváří vyšší kvalitu. Integraci lze popsat jako takové začleněni jedince do společnosti, kdy v ní dovede bez problémů žít, cítí sejí být přijat a sám se s ní identifikuje (Stejskal 1997). Přestože MŠMT vydává každoročně Metodický pokyn k integraci zdravotně postižených žáků, nejsou u nás pro integraci stále dostatečně vytvořeny podmínky, a to ekonomické, organizační a personální. V běžných školách chybí speciální pedagog, není dostatek speciálních pomůcek, ale největším problémem našeho školství jsou náročné osnovy, autoritativnost, soutěživost, kladení důrazu na akademickou, ne však na praktickou složku vzdělávání a hodnocení žáků, které je založeno na hodnocení chyb, nikoli znalostí. Integrovaná výchova však učí žáky toleranci, kooperaci, potlačuje agresivitu na školách a mění hodnotový systém dětí. Nejsou právě tyto prvky výchovně vzdělávacího procesu pro vyrůstající novou generaci nejpodstatnějšími? Současným světovým trendem je změna pojetí výchovy a vzdělávání. Hlavním smyslem vzdělávání je především příprava pro život. S touto změnou pojetí souvisí také integrace, neboť spojení škol se životem umožňuje zařadit do běžného školského systému právě žáky se zdravotním postižením. Školy se tedy přizpůsobují potřebám svých žáků, nikoli opačně. Pro výchovu a vzdělávání dítěte s postižením je velmi důležité vypracovat individuální vzdělávací plán (IVP). Na jeho sestavení by se vedle učitelů, speciálních pedagogů a dalších odborníků měli podílet především rodiče, neboť právě oni své dítě znají nejlépe. I VP se zpracovává zpravidla na jeden školní rok. Vychází z dosavadních konkrétních vědomostí a dovedností dítěte a v několika etapách jsou zpracovány konkrétní úkoly v jednotlivých oblastech výchovně vzdělávacího procesu pro následující období.

8 Učitelé predškolských i školských zařízení by si mčli uvědomit, že každý, i když malý dílčí úspěch může pro dítě znamenat velkou motivaci a zvyšovat jeho kladný vztah ke vzdělávání. Dítě se bude cítit být osloveno a úspěšné. Tímto pozitivním posilováním, kterému dítě rozumí, mohou tedy učitelé dosáhnout u dětí trvalých úspěchů. Pokud ale dítě cítí odmítání, nebo si myslí, že s ním pedagogové pracují jen neradi, což vycítí, vytvoří se mezi nimi a dítětem zeď", která potlačuje jeho nadšení a nakonec brání i učení. Výchovně vzdělávací proces dětí s Downovým syndromem má svá specifika. Proto by pedagogové při sestavování IVP měli přihlédnout zejména k těmto bodům: - tyto děti více rozumí, než dokáží říci, - pozornost je krátkodobá, - myšlení je konkrétní (z toho plyne problém s matematickými představami), - díky jejich schopnosti rychle vizuálně vnímat a pamatovat si informace mají děti s Downovým syndromem ve velké oblibě práci s počítačem, kde také jejich pozornost bývá intenzivnější než při jiných činnostech. Mezi nejdiskutovanějšími otázkami současného vyspělého světa patří: Jak můžeme co nejlépe uspokojit potřeby dětí s postižením? Jak mohou pomoci vědecké poznatky? Jaké materiální zázemí je nutné poskytnout? Jak může integraci co nejefektivněji podporovat vládní politika jednotlivých zemí? Z těchto otázek je zřejmé, že dochází k zásadnímu posunu v pojetí integrace, a to od otázky, zdaje efektivní a vhodná, k otázce, jak ji co nejlépe realizovat. Měli bychom si uvědomit, že pokud se chceme zařadit mezi vyspělé země, budeme vnějším světem posuzováni mimo jiné podle toho, jaká je u nás vládní politika v péči o nejslabší vrstvy obyvatel, tedy o nemocné a postižené. Literatura: LIPSKY. D. K - GARTNER. A.: Integrace v USA. Seminář MŠMT, Praha PUESCHEL. S. M.: Downův syndrom - pro lepší budoucnost. Praha. Tech- Market RAUH, H.: Entwicklungsverlaufe bei Kleinkindern mil Down-Syndrom. Geistige Behinderung, 1992, č. 3, s RONDAL, J. A. - PERERA. J.-NADĚL. L. - COMBLA1N, A.: Down 's Syndrome - Psychological, Psychobiological and Socio-Educational Perspectives. London. Whur Publishers SEL1KOWITZ, M.: Down Syndrome - the facts. Oxford University Press STEJSKAL. B : Proč integrace? Informatorium, 1997, č. 1, s VÁGNEROVÁ, M.: Psychologie problémového dítěte školního věku. Praha, Husitská teologická fakulta UK VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Praha, UK. Karolinum 1996.

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

Současná situace v inkluzivním vzdělávání v ČR (koncepce, trendy, školy, vzdělávací a sociální služby) Jan Michalík

Současná situace v inkluzivním vzdělávání v ČR (koncepce, trendy, školy, vzdělávací a sociální služby) Jan Michalík Současná situace v inkluzivním vzdělávání v ČR (koncepce, trendy, školy, vzdělávací a sociální služby) Jan Michalík Ústav speciálně pedagogických studií, Univerzita Palackého Olomouc, LEDEN, 2012. Situace

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP

Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Vzdělávání a profesní příprava osob se ZP Kojenecký věk - Aktivizace dítěte - Povzbuzování v pohybu - Důraz na samostatnost poznávání (různé druhy terénu) Předškolní období - Poznání většího prostoru (kaluže,

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

EVALUAČNÍ SYSTÉM. Systém evaluace a hodnocení v rámci mateřské školy. Vnější evaluace a hodnocení

EVALUAČNÍ SYSTÉM. Systém evaluace a hodnocení v rámci mateřské školy. Vnější evaluace a hodnocení EVALUAČNÍ SYSTÉM Systém evaluace a hodnocení v rámci mateřské školy Cílem evaluace je komplexní zkvalitňování práce mateřské školy a získání zpětné vazby, prospěch a pohoda dítěte, vytváření podmínek k

Více

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2.

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. 2013 Dana Moree - Děti opravdu na našich školách oddělujeme příliš brzy.

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Předškolní vzdělávání

Předškolní vzdělávání Mateřská škola a základní škola speciální Diakonie ČCE Praha 5 Vlachova 1502, 155 00 Praha 5 identifikátor právnické osoby : 600 021 033 IČ : 71197613 Zřizovatel : Diakonie Českobratrské církve evangelické

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Školské poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních Školní psycholog, školní speciální pedagog Mgr. Pavla Kubíčková Školní speciální pedagog, speciální pedagog

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN, MOSTNÍ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN, MOSTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN, MOSTNÍ 2013 Název projektu: Připraveni pro život Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.39/02.0015 Tato informační brožurka o činnosti školy a Metodického a konzultačního centra byla zpracována

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Koordinátoři péče o mimořádně nadané v ČR Od roku 2003 působí v každém kraji ČR krajští koordinátoři péče o nadané

Více

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Slunečnicová zahrada 17.12.2010 1 Sreening Děti stávajících klientů Sreening zdravotního

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE Školní psycholog - poskytuje poradenství žákům (cílové skupině) - poskytuje a

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2.1. Charakteristika školy Umístění a vybavení školy Naše Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Pionýrů 2352, Frýdek-Místek, příspěvková organizace se

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP. Pardubice 2. prosince 2013

Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP. Pardubice 2. prosince 2013 Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP Pardubice 2. prosince 2013 Jak vyhodnocování potřeb a situace dítěte může ovlivňit pozitivní změny v jeho životě Vazba Rodina Zdraví Identita Vyhodnocování situace

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

NÁBÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTU POJĎTE DO ŠKOLKY!

NÁBÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTU POJĎTE DO ŠKOLKY! Pojďte do školky!, registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0007 NÁBÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI PROJEKTU POJĎTE DO ŠKOLKY! Porada ředitelů mateřských škol, Seč 18.11. 2013 Projekt Pojďte do školky! : datum zahájení:

Více

Základní škola a mateřská škola Frýdek-Místek, Jana Čapka 2555, PSČ: 738 01

Základní škola a mateřská škola Frýdek-Místek, Jana Čapka 2555, PSČ: 738 01 Věc: Žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání obracím se na Vás s žádostí o přijetí mého dítěte: k povinné školní docházce na Základní škole a mateřské škole Frýdek-Místek, Jana Čapka 2555 od 1.

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ

Více

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí:

Hlavním posláním středisek je zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež a pro širokou veřejnost v daném místě. Střediska nabízejí: Střediska volného času v ČR aktuálně Společně se školními družinami a školními kluby je řadíme mezi školská zařízení pro zájmové vzdělávání. Střediska volného času jsou tohoto typu: domy dětí a mládeže

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ

Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Modelový systém podpory integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných ZŠ Projekt realizovaný v rámci JPD 3, spolufinancovaný ESF, státním rozpočtem ČR a rozpočtem HMP Cílem je vytvořit

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů

Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D. www.centrumnadani.cz e-mail: jitka.fortikova@centrumnadani.cz tel.: 224 323 970 732 31 75

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Náš projekt Centrum integrované podpory

Náš projekt Centrum integrované podpory Kliknutím lze upravit styl. Zkvalitnění a rozšíření speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, registrační číslo projektu: CZ. 1.07/1.2.08/04.0006

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY . Z LEGISLATIVY ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

Více

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI Ing. David Fresar Střední odborná škola stavební a zahradnická, Praha 9, Učňovská 1 Krátce o škole: hlavní areál budov Učňovská 1, Praha 9 (Jarov) škola teorie a OV stavebních

Více

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA INTEGRACE OČIMA ASISTENTA ASISTENT PEDAGOGA versus OSOBNÍ ASISTENT Asistent je zaměstnancem školy výhody: je součástí pedagog.sboru je více zapojován do dění ve škole má práva i povinnosti jako ostatní

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 04. Základní informace k životní situaci Výchovu a vzdělávání dětí se zdravotním postižením

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Nová role školního poradenského pracoviště a školního poradenského zařízení vyplývající z 16 novely školského zákona Mgr. Miroslav

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více