Integrace dětí s Downovým syndromem na prvním stupni základní školy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrace dětí s Downovým syndromem na prvním stupni základní školy"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Integrace dětí s Downovým syndromem na prvním stupni základní školy Diplomová práce Brno 2008 Autor práce: Bc. Radka Guthová Vedoucí práce: Mgr.Dana Brožová

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 30. dubna 2008 Bc. Radka Guthová

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Daně Brožové za její laskavou, trpělivou pomoc a mnoho užitečných připomínek k mé diplomové práci.

4 Hlavní a nejúčinnější terapií mentální retardace je učení Iva Švarcová

5 OBSAH Úvod Terminologická východiska 1. 1 Mentální retardace a její klasifikace Specifika vývoje jedince s mentální retardací Downův syndrom Specifika vývoje dětí s Downovým syndromem Možnosti podpory a vzdělávání osob s mentální retardací 2. 1 Integrace a Inkluze Legislativní rámec vzdělávání u jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami Možnosti vzdělávání osob s mentální retardací Systém poradenství se zaměřením na osoby s mentální retardací Vzdělávání a výchova dítěte s Downovým syndromem 3. 1 Včasná intervence a možnosti vzdělávání dítěte s Downovým syndromem Dítě s Downovým syndromem v rodině Pedagogické aspekty integrace dětí s Downovým syndromem Individuální vzdělávací plán Integrace dětí s Downovým syndromem na prvním stupni základní školy 4. 1 Charakteristika výzkumu, stanovení cílů, metodologie Charakteristika místa šetření Kazuistické studie Analýza výsledků výzkumného šetření Závěry ze šetření a doporučení pro pedagogickou praxi Závěr Resumé Seznam literatury a dalších zdrojů Seznam příloh... 94

6 ÚVOD Společnost si musí uvědomit, že i lidé s postižením mají stejné potřeby a problémy, ale také stejná práva jako my ostatní zdravá populace. Česká republika se ztotožňuje v souladu s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod s pojetím, že vzdělávání musí být poskytováno všem lidem bez rozdílu. Cílem diplomové práce je podat informace o integraci dětí s Downovým syndromem v podmínkách prvního stupně běžné základní školy a zjistit, zda pozitivně působí na všechny zúčastněné a tím se stává smysluplnou. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je základem zařazení do společnosti. Učení, stejně jako pro intaktní populaci, je i pro děti s mentální retardací předpokladem psychického vývoje. Ještě nedávno byly poznatky o mentální retardaci takové, že se jedná o poruchu, která je trvalá a neměnná. V současnosti výzkumy ukazují, že úroveň mentální retardace lze zlepšovat. Ke zlepšení dochází dlouhodobou cílenou pomocí, vhodným vzdělávacím procesem, terapiemi. Pro děti s mentální retardací existuje řada speciálních škol, kde se mohou vzdělávat. Mentálně retardované dítě potřebuje ke svému úspěšnému vývoji i kontakt s nepostiženou populací, aby si osvojilo kulturní vzorce chování platné v běžné populaci. Hovoříme o integraci dětí s Downovým syndromem do běžných základních škol. V teoretické části diplomové práce jsem charakterizovala základní pojmy, definice a etiologii mentální retardace a Downova syndromu. Dále popisuji systém péče a nutnost vytvoření podmínek pro vzdělávání žáků s mentální retardací. Jsou zde shrnuty informace o integraci, včetně legislativních podmínek vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, podmínky integrace na základní škole. Praktická část diplomové práce je zaměřena na poskytování péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, konkrétně s mentální retardací, na Základní škole Červený Vrch. Jsou zde zpracovány rozhovory s učiteli, kteří se integrace aktivně zúčastňují, s asistenty pedagogů integrovaných žáků, s pracovníky poradenských zařízení a také s rodiči integrovaných žáků s Downovým syndromem, to vše s cílem nastínit pro a případné proti, které s sebou integrace těchto dětí na běžné základní škole přináší.v příloze jsou individuální vzdělávací plány integrovaných dětí, ukázky školní práce integrovaných dětí, seznam otázek kladených při rozhovorech s učiteli, rodiči a poradenskými pracovníky. 6

7 1 Terminologická východiska 1.1 Mentální retardace a její klasifikace Zastaralý a nepoužívaný název pro mentální retardaci je slabomyslnost nebo oligofrenie. Každý člověk s mentálním postižením je svébytný subjekt s charakteristickými osobními rysy. Přesto se u většiny z nich projevují (ve větší či menší míře) společné znaky, jejichž individuální modifikace závisí na hloubce rozsahu mentální retardace, na míře postižených jednotlivých psychických funkcí a na rovnoměrnosti psychického vývoje v rámci mentální retardace (Švarcová, 1995b, str.10). Mentální retardaci charakterizujeme jako snížení rozumových schopností myslet, učit se a přizpůsobovat se svému okolí. Jedná se o stav trvalý, který je buď vrozený, nebo částečně získaný do 2 let života dítěte. Příčiny mentální retardace Existuje množství nejrůznějších příčin, které mohou člověka zpomalit, narušit, zastavit nebo odchýlit od normy. Mentální retardace může vzniknout z různých příčin: endogenní (vnitřní) příčiny jedná se o genetické příčiny, které jsou již zakódovány v systému pohlavních buněk, např. mutace genů či aberace chromozomů, a exogenní (vnější) příčiny prenatální příčiny, které působí od početí a v průběhu celé gravidity (infekce, působení záření a toxických látek, úrazy matky); perinatální příčiny, které působí těsně před, během a těsně po porodu (hypoxie plodu, protrahovaný porod); postnatální příčiny (které působí po narození do 2 let věku dítěte - infekce novorozeněte, záněty mozku, úrazy, špatná výživa) - (srov. Bazalová In Pipeková, 2006a; Švarcová, 2006a) Exogenní faktory mohou, ale nemusí být bezprostřední příčinou poškození mozku plodu nebo dítěte. Mohou hrát roli činitele, který spouští projevy zakódované patologie dědičnosti nebo modifikuje její průběh (Švarcová, 2006a, str.61). 7

8 Klasifikace mentální retardace K vyjádření úrovně inteligence se používá inteligenční kvocient, který stanovuje rozumovou úroveň jedince a určuje hloubku mentální retardace. V České republice se pro klasifikaci mentální retardace používá 10.revize mezinárodní statistické klasifikace nemocí MKN, zpracovaná Světovou zdravotnickou organizací. Podle ní rozlišujeme (Bazalová In Pipeková, 2006a, str. 271): a) Druh postižení F70-79 Mentální retardace b) Stupeň postižení F70- Lehká mentální retardace IQ F71- Středně těžká mentální retardace IQ F72- Těžká mentální retardace IQ F73- Hluboká mentální retardace IQ 19 a níže F78- Jiná mentální retardace (dále MR) Stanovení stupně MR je nesnadné pro přidružené senzorické, somatické postižení, těžké poruchy chování, pro autismus c) Typ postižení Eretický instabilní typ: dítě je neklidné, nestálé, krátkodobě se soustředí, projevuje se též i motoricky neklidné, impulzivní, zlostné až agresivní, citově je velice labilní, komunikuje příliš hlučně, vykřikuje, zasahuje do hovoru druhých, je hyperaktivní, Torpidní apatický typ: dítě je velice pomalé, pasivní až lhostejné, netečné, komunikuje velice pomalu a monotónně, o řeč prakticky neprojevuje zájem, Nevyhraněný: dítě je nevyhraněně apatické, ale i vyhraněně eretické, v komunikaci můžeme pozorovat období hyperaktivity dětí, ale i němoty. Charakteristika stupňů MR Lehká mentální retardace IQ Uvádí se, že vzniká vlivem dědičnosti (senzorická, citová a sociokulturní deprivace) a při nedostatku stimulačních podnětů. Často bývá rozpoznána v předškolním věku nebo při nástupu do školy. V prvních letech dítě vykazuje pouze lehké zpomalení nebo opoždění, které se prohlubuje. Problémy nastávají při nástupu dítěte do školy. Po dítěti se vyžaduje řešení složitějších úkolů, při kterém je potřeba 8

9 konkrétní mechanické myšlení a logické usuzování. Jedinci mají problémy se čtením a psaním (vázne analýza a syntéza). Po stránce emocionální jsou afektně labilní, impulzivní, úzkostliví. Vhodná je výchova vzděláváním, zaměřená na rozvoj jejich dovedností (spíše praktické schopnosti, které lze využívat v reálném životě a v jejich profesní přípravě). Většina jedinců s tímto stupněm mentální retardace je schopna absolvovat povinnou školní docházku a vyučit se podle odpovídajícího vzdělávacího programu, nejčastěji na základní škole praktické (Bazalová In Pipeková, 2006a). Středně těžká mentální retardace IQ U většiny středně mentálně postižených se uvádí organická etiologie. Často se vyskytuje tělesné postižení, neurologické onemocnění zejména epilepsie, autismus. Jedince s tímto postižením rozpoznáváme již ve věku batolete. Vývoj jemné a hrubé motoriky je zpomalen, stejně jako rozvoj chápání řeči. Někteří jedinci jsou schopni jednoduché konverzace. Dochází k opoždění a omezení schopnosti soběstačnosti. Po stránce emocionální jsou labilní, často reagují nepřiměřeně. Jsou schopni při vhodném pedagogickém vedení osvojit si základy čtení, psaní a počítání. Tito jedinci se vzdělávají podle příslušného vzdělávacího programu, nejčastěji v základní škole speciální (Švarcová, 2006a). Těžká mentální retardace IQ Uvádí se genetická a negenetická etiologie (organické poškození) vzniku tohoto stupně mentální retardace. Dochází k poruše motoriky nebo jiným přidruženým vadám, které prokazují celkové poškození centrální nervové soustavy. Řeč u těchto jedinců je jednoduchá nebo se nevytvoří vůbec. Po emocionální stránce jsou tito jedinci impulzivní, náladoví, dochází k narušení afektní sféry. Možnost výchovy a vzdělávání je značně omezená, vzdělávají se podle příslušného vzdělávacího programu v základní škole speciální. Hluboká mentální retardace IQ 19 a méně Uvádí se organická etiologie. Jedná se o těžce omezené jedince, většinou imobilní. Vyžadují stálou pomoc a dohled. Nepoznávají své okolí, komunikují nonverbálně beze smyslu (Pipeková In Vítková, 2004). 9

10 1.2 Specifika vývoje jedince s mentální retardací Mentální postižení se týká všech psychických funkcí. Poškození se dotýká poznávacích procesů (percepce, myšlení, paměti), zasahuje citovou a volní složku. Vnímání Na průběh psychického vývoje dětí s mentální retardací má vliv opožděná, omezená schopnost vnímání. První a nezanedbatelný je problém zpomalenosti tempa vnímání a značného zúžení rozsahu vnímání. Úzký rozsah vnímání ztěžuje dítěti s mentální retardací orientaci v novém místě a v neobvyklé situaci (Vítková In Vítková, 2004, str. 300). Děti nejsou schopny diferenciace, souvislosti a vztahy mezi předměty špatně postihují, všechny předměty považují za stejné, třebaže jsou naprosto rozdílné. Inaktivita psychického procesu je nejvýraznější zvláštností vnímání dětí s mentální retardací. Znamená to, že dítě s mentální retardací nemá snahu si prohlédnout předmět do všech detailů, je spokojeno s povrchním vnímáním předmětu. O neaktivním charakteru vnímání svědčí i to, že se dítě s mentální retardací nedovede pozorně dívat, hledat a nacházet určité předměty, nedovede si výběrově prohlížet část okolního světa, neumí se odpoutat od výrazných a poutavých stránek vnímaného objektu, jež jsou však v daném okamžiku nepodstatné. Sluchové vnímání má v psychickém vývoji velkou úlohu, protože souvisí s rozvojem řeči. V oblasti sluchového analyzátoru se diferenciační podmíněné spoje vytvářejí pomalu, což způsobuje opožděný vývoj řeči a dochází ke zpoždění psychického vývoje. Se sluchovým vnímáním souvisí i časoprostorová orientace (Pipeková In Vítková, 2004). Řeč Nedostatečná sluchová diferenciace způsobuje opožděný rozvoj řeči. K rozlišování a vytváření slov a vět dochází u dětí s mentální retardací později než u zdravých dětí. Dítě špatně sluchově vnímá a tím dochází k nepřesnému rozlišování hlásek a k nesprávné artikulaci. Omezený vývoj řeči patří mezi základní projevy mentální retardace. Slovní zásoba je už v mladším školním věku mnohem chudší než u jejich zdravých vrstevníků. U těchto osob existuje tendence kombinovaných poruch řeči. Nejčastěji se 10

11 vyskytuje dyslálie, koktavost, dysartrie, otevřená a zavřená huhňavost, dysprozádie nebo echolálie (Pipeková In Vítková, 2004). Myšlení a řeč Mezi vývojem myšlení a vývojem řeči existuje těsná a úzká dialektická vazba. Nelze s určitostí prokázat, zda dítě zaostává ve vývoji řeči v důsledku mentální retardace nebo naopak zaostává v duševním vývoji v důsledku retardovaného vývoje řeči. Podle většiny odborníků má ve vývoji dítěte myšlení a řeč rozdílné genetické kořeny, které se velmi brzy začnou vzájemně ovlivňovat, takže je v dalším vývoji myšlení verbální a řeč intelektuální. Protože se dosažená úroveň myšlení projeví v řeči, patří řečové projevy dítěte ve smyslu odlišnosti od normálního vývoje k nejdůležitějším signálům pro odborníky, ale i pro rodiče. Prvotními příčinami mentální retardace jsou často řečové zvláštnosti ovlivněné. Myšlení Myšlení umožňuje poznávat podstatu předmětů a jevů. Člověk myslí v pojmech. Základním znakem mentální retardace je narušení poznávací činnosti. V důsledku sníženého vnímání si dítě vytváří velmi omezenou zásobu představ (Švarcová, 2006a, str. 46). Myšlení dětí s mentální retardací vzniká na základě neplnohodnotného poznávání, nedostatečné praktické činnosti a omezeném rozvoji řeči. Myšlení dítěte s mentální retardací je velmi konkrétní, chybí schopnost zobecňování, což je následek poškození mozku. U dětí s mentální retardací jsou charakteristické některé zvláštnosti myšlení, např. nekritičnost myšlení, slabá řídící úloha myšlení, nedůslednost v myšlení. Pro děti s mentální retardací je charakteristická malá slovní zásoba a rozdíl mezi aktivní a pasivní slovní zásobou (dítě rozumí, ale není schopno řeči). Aktivní zásoba řeči je chudá a stavba řeči je nedokonalá (Švarcová, 2006a). Paměť K osvojování nových poznatků dochází u dítěte s mentální retardací velmi pomalu, časté opakování je nutností, osvojené poznatky velice rychle zapomínají. Pro tyto děti je typické, že v praxi nedokáží využít nově získané vědomosti a dovednosti. 11

12 Děti s mentální retardací se učí mechanicky, bez porozumění učivu. Mají problém s vybavováním si toho, co se již naučily (Švarcová, 2006 a). Vůle a utváření volních vlastností Vůle a volní vlastnosti velmi úzce souvisí s rozmanitými projevy nezralé osobnosti. Do popředí vystupuje sugestibilita, podřízenost dítěte bezprostředním vlivům okolní situace, nedostatek samostatného přepracování těchto vlivů, neovladatelnost, tvrdohlavost (Pipeková In Vítková, 2004, str. 303). U jedinců s mentální retardací se projevuje HYPOBULIE snížení volních vlastností, nedostatek vůle. Jedná se o neschopnost řídit své jednání, nesamostatnost, jedinci nejsou schopni vlastní iniciativy a nejsou schopni překonávat překážky. Slabá vůle se neprojevuje vždy a ve všem. Problém vůle je především otázkou obsahu vůle, motivy a cíle jsou určující (Pipeková In Vítková, 2004, str. 303). Dítě s mentální retardací nechápe vzdálenější a složitější motivy, jeho činnost se řídí motivy nejjednoduššími a nejbližšími. Např. vidina čokolády za splnění úkolu je pro dítě daleko vyšší motivací než pozdější, ale hodnotnější odměna. Mezi projevy nezralé osobnosti patří sugestibilita, tvrdohlavost, neiniciativnost, podřízenost dítěte bezprostředním vlivům okolní situace, nedostatek schopnosti přepracování těchto vlivů, neovladatelnost. U dětí s mentální retardací se může vyskytovat i ABULIE úplně chybí volní vlastnosti. U dětí s mentálním postižením je výchova vůle dlouhodobý a složitý proces. Záleží též na hloubce jejich postižení. Z pedagogického hlediska vyžadují mnoho trpělivosti, zkušeností a dovedností. Další rozvoj dítěte s mentální retardací souvisí s volním úsilím, protože dítě bez vůle není schopno splnit ani ten nejjednodušší úkol (Švarcová, 2006a). Utváření charakteru dětí s mentální retardací Stejně jako zdravé děti se musí i děti s postižením řídit podle svých možností normami danými společností. Proces vytváření charakteru dětí s mentální retardací ovlivňují zvláštnosti jejich nervové soustavy, ale i výchova a podmínky jejich života v konkrétním prostředí. Pro děti s mentální retardací je naprosto nutná výchova správných návyků. Tyto děti se obtížněji přizpůsobují podmínkám prostředí, těžce si získávají postavení ve škole, mezi kamarády i v rodině. Pro dosažení adaptace se uchylují ke kompenzačním mechanizmům, které často vedou ke vzniku špatných návyků. Pro nácvik správných 12

13 návyků je důležité dítě vhodným způsobem seznamovat s tím, co se po něm vyžaduje. Jestliže dítě chápe, musí mu být sdělovány důvody, proč se tak má chovat a proč ne. Je nutné dítěti důsledně opakovat a vysvětlovat, proč má jednat určitým způsobem. Vytváření správných návyků je nejlepším způsobem, jak můžeme u dítěte s mentální retardací ovlivňovat jeho chování a jednání. Dítě s mentální retardací si vytváří návyk podle uspokojení, vytváří si silné spojení mezi činností a prožitkem. Zážitek si u těchto dětí uchovává poměrně dlouho svou sílu a napětí. Nemůžeme tedy očekávat, že se nám podaří nevhodný návyk, který vznikl, odstranit rychle. Je nutné se zaměřit spíše na příčinu vzniku nevhodného chování než na důsledek (Švarcová, 2006a). U dětí s mentální retardací se objevuje agresivita vůči sobě i druhým lidem. Pokud tato situace nastane, je důležité dítě izolovat od podnětu, který agresivitu způsobil a nechat afekt odeznít. Některé nežádoucí chování může vzniknout na základě vzájemného neporozumění (např. dítě se může dožadovat tímto způsobem pozornosti). Bohužel jsou i případy, kdy se okolí chová nepřiměřeně nevhodně k dítěti (osobě) s postižením a jeho agresivní reakce může být vyvolána touto skutečností. Tato reakce je však naprosto pochopitelná. Dítě se brání. V přívětivém a vlídném prostředí se žádné takové projevy nevyskytují, děti s mentální retardací napodobují vzorce žádoucího chování (Švarcová, 2006a). Utváření sebehodnocení u osob s mentální retardací Obraz a hodnocení sebe (sebepojetí) jsou významnou součástí osobnosti člověka. Sebepojetí formuje povahové rysy, ovlivňuje dynamickou stánku osobnosti, jednání a chování osoby (Pipeková In Vítková, 2004, str. 303). Sebehodnocení souvisí s motivací. U dětí s mentální retardací ovlivňují sebepojetí osobnosti protikladné výchovné vlivy v rodině a ve škole. Zvýšené sebevědomí je projevem celkové nezralosti osobnosti, souvisí s nedostatečným intelektuálním rozvojem, je projevem celkového emocionálního zabarvení, hodnocení i sebehodnocení. Dítě s mentální retardací mívá často malé sebevědomí a i když by úkol dokázalo splnit, nesplní ho, protože má strach z nezdaru, což představuje nerealisticky snížená aspirace. Naopak může uplatňovat nerealisticky vysoké aspirace, kdy dítě nereálně hodnotí svoje skutečné schopnosti (Pipeková In Vítková, 2004). 13

14 Vzdělavatelnost lidí s MR Názory na vzdělávání osob s mentálním postižením vycházely z předpokladu, že mentální retardace je porucha trvalá a hlavně nezměnitelná. Podle psychologických testových metod, se předpokládalo, že naměřený inteligenční kvocient se nemůže změnit. Z nových výsledků výzkumu vyplývá, že vhodným pedagogickým a psychologickým působením lze v mnoha případech dosáhnout výrazného zlepšení. Ukazuje se, že adaptace člověka na sociální prostředí i možnosti jeho seberealizace závisí nejen na inteligenci, ale i na mimointelektových faktorech, zejména emocionalitě, na stupni rozvoje volních vlastností a na jeho motivaci (Švarcová, 1995b, str.7). Při zkoumání postiženého jedince je tedy zapotřebí zkoumat nejen jeho schopnosti a osobní vlastnosti, možnosti rehabilitace a socializace, ale též zjišťovat sociálně ekonomické možnosti společnosti v péči o mentálně postižené a jejich začleňování do společnosti. Na rozdíl od nepostiženého žáka nemá dítě s mentální retardací takovou potřebu získávat nové podněty a dojmy, což způsobuje minimální zájem dítěte o učení. Učení těchto dětí je sociální činnost a je předpokladem pro psychický vývoj, stejně jako u ostatních dětí. Má-li se psychika dítěte vyvíjet, je nutno mu vytvořit podmínky učení (Švarcová 1995b, str. 18). Při styku s ostatními dětmi je situace zkomplikovaná zpomaleným tempem řeči a její nedokonalostí. Se sociálním chováním jedince úzce souvisí jeho postavení ve skupině, důležité jsou role a pozice, které zaujímá (Švarcová, 2006a). Vývoj vůle ovlivňují vzájemné vztahy mezi dětmi. Například při kolektivní hře se dítě učí řídit své chování pravidly, čímž dochází k rozvoji volní regulace chování jako vnitřní funkce. Z hlediska integrace mentálně postižených dětí je komunikace s ostatními dětmi velice důležitá. Platí to i obráceně, kdy ostatní spolužáci se učí lépe znát postižené kamarády, chápat jejich individualitu a mají možnost jim i příležitostně pomoci. Vzdělávání žáků s mentální retardací je realizováno v rámci škol a školských zařízení. Vzdělávání plní určité funkce: diagnostickou důležitá pro zařazení dítěte do vzdělávání, reedukační rozvoj postižených funkcí s ohledem na kognitivní procesy, rehabilitační, léčebně výchovnou, 14

15 respitní úleva rodičům starajícím se o dítě s postižením (Bazalová In Pipeková 2006a). Při naplňování vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je potřeba jej přizpůsobovat tak, aby maximálně vyhovovalo potřebám a možnostem těchto dětí. Diagnostika školní zralosti Diagnostika připravenosti na školu a školní zralosti u dětí s mentální retardací vychází z diagnostiky předchozích vývojových období. Na základě poznání individuálních možností a osobních zvláštností je provedena diagnostika za účelem vřazení do povinné školní docházky. Z hlediska zařazení dítěte s mentální retardací do vzdělávání jsou důležité informace o: příčině vzniku mentální retardace (organické postižení CNS centrální nervové soustavy nebo jedná-li se o Downův syndrom), závažnosti mentální retardace pro volbu přiměřené formy vzdělávání, přítomnost kombinovaného postižení, dosavadním průběhu vývoje, úroveň osobního psychomotorického tempa, na úrovni samostatnosti a sebeobsluhy, úrovni komunikačních schopností, úrovni emoční oblasti a úroveň dosažené míry socializace (Přinosilová, 2007). 1.3 Downův syndrom Osoby s určitým syndromem (děti i dospělí) mají nejenom své individuální rysy a vlastnosti, ale i takové, které jsou společné pro osoby s daným syndromem. Pro konkrétní syndrom jsou společné znaky charakteristické. Jedná se tedy o soubor příznaků, které se projevují společně. U jedince trpícího daným syndromem se vyskytuje současně několik typických příznaků pro tento syndrom. Mluvíme tedy o jedinci, který trpí daným syndromem (Selikowitz, 2005). Vrozený syndrom, například Downův syndrom, patří k poruchám, které jsou zřejmé hned po narození. Vzniká důsledkem abnormálního vývoje plodu (Selikowitz, 2005, str. 37). V roce 1866 si pan John Langdon Down všiml určitých opakujících se rysů u svých pacientů s opožděným vývojem a popsal je. Víme, že lidé s Downovým 15

16 syndromem se rodili a rodí rodičům všech národů a ras v průběhu dějin lidstva, protože ke genetickým změnám, které toto postižení provází, docházelo a dochází v dějinách přírody a lidstva neustále. Vlastní podstatu Downova syndromu objasnil v roce 1959 francouzský genetik Lejeune. Se svými spolupracovníky tento profesor objevil, že lidé mají kromě obvyklé sestavy ještě jeden chromozom číslo 21. (Švarcová, 2006 a). Downův syndrom není nemoc v klasickém slova smyslu, jedná se o genetickou anomálii s důsledky pro celý život. Downův syndrom provází celá řada typických znaků zjevu (nižší postava, dojem šikmo posazených očí, krátký krk), náchylnost k určitým nemocem (srdeční vady, nemoci respiračního traktu, snížená imunita, změněná funkce štítné žlázy, poruchy zraku a sluchu). Downův syndrom patří mezi nejčastější geneticky podmíněné retardace u člověka. Na 700 až 800 živě narozených dětí připadá jedno narozené dítě s Downovým syndromem (Selikowitz, 2005). Downův syndrom Z minulosti známe označení mongolismus, protože jedinci s tímto syndromem se v obličejové části podobali asiatům. V současné době používáme termín Downův syndrom a označení - dítě s Downovým syndromem. Jedná se o charakteristickou tělesnou a duševní poruchu, způsobenou nadpočetným 21. chromozomem (trizonomií). Ve většině případů se jedná o tzv. prostou trizonomii. Současné znalosti potvrzují, že k chybnému okopírování genetického materiálu dochází náhodně, nesouvisí to tedy s tím, co rodiče v průběhu těhotenství udělali nebo neudělali. Určitá souvislost se našla ve věku rodičů. Většina matek, dětí s prostou (náhodnou) trizonomií má v době porodu více jak 35 let. Proto je věk považován za rizikový faktor pro vznik Downova syndromu. Rizikový věk u matky je tedy nad 35 let a u otce nad 50 let. Asi v 10% vzniká následkem balancovaných translokací. V těchto případech nehovoříme o náhodě, protože tyto případy jsou dědičné. Průběh těhotenství je většinou bez komplikací, děti se rodí s menší porodní váhou (srov. Švarcová, 2006a; Selikowitz, 2005). Charakteristické příznaky Mnoho osob s Downovým syndromem má hlavu vzadu mírně oploštělou. Pro tento jev se používá označení brachycephalia. Obličej je kulatý, při pohledu ze strany se jeví plochý. Oční víčka jsou poněkud úzká a šikmá, ve vnitřní straně koutku oka je 16

17 výrazná, tzv. epikantická řasa nebo epikantus. Velikost této řasy může vyvolat dojem, že dítě šilhá. Po okraji duhovky mohou být bílé nebo nažloutlé tečky, které se nazývají Brushfieldovy skvrny. Pokud duhovka ztmavne, skvrny mizí. Ústa jsou menší, vyčnívá z nich relativně velký jazyk. Tato skutečnost vede děti k vyplazování jazyka, což lze trpělivým a důsledným nácvikem zavírání úst odbourat. Vlasy jsou jemné a rovné. Děti s Downovým syndromem mají krátký a široký krk. Velikost postavy bývá většinou menší, růst je pomalý, ale rovnoměrný, muži dorůstají cm, ženy asi cm. Jedinci s Downovým syndromem trpí celkovou hypotonií (snížením svalového napětí), u některých dětí je nízký svalový tonus výraznější. V dospělosti může dojít ke zlepšení. Ruce jsou většinou široké s krátkými prsty. Na dlani bývá pouze jedna příčná rýha, otisky prstů mívají podobnou charakteristickou kresbu. U malých dětí se mohou objevovat potíže s uchopováním předmětů. Většina dětí má plochou nohu se sandálovou mezerou mezi palcem a ukazováčkem (srov. Bazalová In Pipeková, 2006a; Selikowitz, 2005). Downův syndrom lze charakterizovat jako jeden z nejčastějších vrozených syndromů a také nejrozšířenější rozpoznatelnou formou mentální retardace. Etiologie Downova syndromu Všechny děti s Downovým syndromem mají ve svých buňkách nadbytečně kritické množství 21.chromozomu. Množství 21.chromozomu a způsob, jímž porucha vzniká, může mít trojí podobu (Selikowitz, 2006, str.49). Chromozomy jsou paličkovité (tyčinkovité) útvary, uložené v každé buňce lidského těla. V těchto chromozomech jsou zakódovány všechny znaky geny, které dítě po svých rodičích zdědí. Od matky pochází přesná polovina každého chromozomu dítěte a od otce druhá polovina. Po splynutí vajíčka a spermie, dochází k rozdělení chromozomů v zárodečnou buňku a při jejím prvním dělení ve dvě identické buňky budoucího plodu. Pro vznik Downova syndromu jsou dispozice uložené na jednom z ramen chromozomu číslo 21. Tento chromozom patří mezi nejmenší lidský chromozom, který je velice podrobně studován. Obsahuje asi 1,5 procenta všech genů, lokalizovaných v jádře lidské buňky. Chromozomy se studují ve vzorku tkáně nebo krve (Selikowitz, 2005). 17

18 Formy Downova syndromu (Bazalová In Pipeková, 2006a) 1. Nondisjunkce (prostá trizonomie) 93% případů. 2. Mozaika 3% případů. 3. Translokace 4% případů. Nondisjunkce prostá trizonomie, má nadbytečný 21. chromozom v každé buňce svého těla. Trizonomie vzniká před buněčným dělením, kde zatím z neobjasněných důvodů nedojde k rozdělení chromozomu 21. (nondisjunkce), takže při dalším dělení dojde ke splynutí buňky s nerozděleným chromozomem 21. a normálním rozděleným, což vede ke vzniku triplikátu chromozomu 21., který se replikuje v každé buňce budoucího dítěte dítěte s Downovým syndromem. Řadíme ji mezi nejběžnější formu Downova syndromu. Bohužel ani v současné době nelze říci, proč k nondisjunkci dochází. Zřejmě nejvýznamnějším faktorem je věk matky. Translokace příčinou Downova syndromu je nadbytečná část 21. chromozomu. Vzniká přemístěním určitého segmentu chromozomu na jiný chromozom v každé buňce. Znamená to, že se odlomí malé vrcholky 21. chromozomu a jiného chromozomu (chromozomy 13, 14, 15 nebo 22, nejčastěji 14. chromozom) a zbývající části obou chromozomů se spojí - tzv. translokaci. Znamená to, že jeden z rodičů je přenašečem chybné genetické informace. Mozaika příčinou vzniku Downova syndromu je nadbytečný 21. chromozom pouze v některých buňkách, jiné buňky jsou normální. K nondisjunkci dochází až v průběhu dalšího dělení zárodečné buňky. Budoucí plod je nositelem dvou typů buněk některé obsahují 46 chromozomů, jiné 47. Název mozaika tedy vznikl poskládáním buňky v těle z různých kousků. U jedinců s tímto typem se neprojevují nápadné fyzické znaky, mohou dosáhnout i průměru (Selikowitz 2005). 1.4 Specifika vývoje dětí s Downovým syndromem Downův syndrom se dá diagnostikovat podle vzhledu dítěte, diagnózu potvrzuje vyšetření chromozomů. U Downova syndromu bylo prokázáno více než 120 charakteristických příznaků, ale u žádného dítěte s tímto syndromem se nevyskytují všechny příznaky současně. Jedná se o charakteristickou tělesnou a duševní poruchu, způsobenou nadpočetným 21. chromozomem (trizonomií). Při nevhodném působení by dítě mohlo 18

19 být stresováno a vedlo by si obvykle hůře než lépe. Ve výchovném a vzdělávacím procesu nás zajímá vývoj v oblasti jemné a hrubé motoriky, vývoj řeči, vývoj kognitivní, osobnostní a sociální. Z hlediska školní integrace nás zajímá období od pěti let (Švarcová, 2006a). Ve vývoji hrubé motoriky se jedná o rozvoj dovedností, dochází ke zvýšení svalového tonusu. Dítě ovládá polohy a pohyby celého těla. V oblasti jemné motoriky se jedná o dovednosti, které souvisí s manipulací pomocí rukou a prstů - manipulace s předměty. Dítě by mělo zvládnout uchopení předmětů, držet správně tužku, stavět kostky, navlékat korálky, používat nůžky. Do oblasti osobnostního vývoje můžeme zařadit celou škálu sebeobslužných dovedností, např. oblékání, hygienu, stolování a přípravu pomůcek na vyučování. Zjednodušeně řečeno, dítě s Downovým syndromem zvládá dovednosti jako ostatní, pouze pomalejším tempem. Dítěti bychom měli pomoci pouze s tím, co samo nezvládne. V oblasti sociálního vývoje se jedná o dovednosti, které odpovídají reakcím na projevy ostatních lidí. Ve školním věku by dítě mělo rozlišovat známé a neznámé lidi a být schopno si hrát s ostatními dětmi. Z hlediska vývoje řeči je potřeba si uvědomit, že dítě mnohem více rozumí, než je schopno říci. Stává se, že na otázky neodpovídá nebo jenom ukazuje, přestože dobře ví, na co se ptáme. Obecně platí, že se každé dítě chová rozdílně doma a ve škole. U dětí s Downovým syndromem to platí obzvlášť. Doma jsou daleko více hovornější, pokládají otázky typu kde, kdo, proč. Důležitá je logopedická péče. Myšlení je velmi konkrétní, vše by mělo být vyhrazeno pevnými pravidly, proměnlivostí a výjimkami jsou tyto děti zmateny (Selikowitz, 2005). V oblasti výchovně - vzdělávací práce s dítětem s Downovým syndromem musíme mít na paměti, že celkový vývoj provází období pokroku a stagnace. Mezníky, jichž děti v průběhu vývoje dosahují, jsou jenom viditelnou špičkou ledovce. Mnohem větší vývoj se děje ve skrytu, pod povrchem (Selikowitz, 2005, str.57). Vychovatel či pedagog by měl být velice trpělivý. Někdy se zdá, že se dítě už nemůže dál vyvíjet, zůstává na určitém stupni vývoje. Dítě se ale spíše připravuje na získání a projevení dalších dovedností a schopností. Z hlediska vzdělávání by dítě mělo zvládnout psát s předlohou i bez ní, také písmena a číslice. Emocionalita ovlivňuje výrazným způsobem naše prožívání a chování. Děti s Downovým syndromem jsou emočně málo vyspělé a chovají se spíše jako děti na 19

20 nižší věkové úrovni. Neznámé prostředí, cizí osoby a podněty nebo nepřiměřené nároky na dítě vyvolávají u těchto dětí strach až panické reakce. Takové reakce se mohou jevit ostatním lidem nepochopitelné, strach má většinou iracionální povahu a dítě s Downovým syndromem nedovede vysvětlit příčinu a původ svého strachu. V neznámém prostředí mohou prožívat pocity úzkosti. City u dětí s Downovým syndromem jsou nedostatečně diferencovány, buď jsou spokojeny, nebo jsou nespokojeny. Jiné nuance prožívání u těchto dětí v podstatě neexistují. U některých dětí lze pozorovat naprosto nepřiměřené chování na podněty z prostředí. Projevy na vážné a nepříjemné události v životě prožívají povrchně a naopak. Nepodstatné podněty u dětí vyvolávají silné, intenzivní prožívání. Na podněty z vnějšího světa reagují neadekvátně. Pokud např. ztratí oblíbenou hračku, nejsou schopny se spokojit s hračkou náhradní, třebaže podobnou (Švarcová, 2006). U dětí, které jsou umístěny v ústavní výchově, lze předpokládat emoční deprivaci. Tato deprivace úzce souvisí i se senzorickou, sociální a kulturní deprivací. K emoční deprivaci však nedochází pouze v ústavní péči. Zhoršení životní úrovně v rodině, nečekané stresující rodinné situace, mohou způsobit emoční deprivaci také (Pipeková In Vítková, 2004). Chování dítěte s Downovým syndromem Děti s Downovým syndromem mají stejné problémy s chováním jako ostatní děti. Zvláštností je pozdější doba, kdy se problémy s chováním objevují. Chování dětí s Downovým syndromem neodpovídá věku ani tělesné zdatnosti, např. záchvaty zlosti, obvyklé ve dvou letech, přicházejí často až kolem čtyř let (Selikowitz, 2005). Z hlediska přístupu pedagoga a asistentů je nutné si uvědomovat, že je potřeba k dětem s Downovým syndromem přistupovat a zacházet s nimi jako s dětmi duševně mladšími. Děti s Downovým syndromem se nedovedou tolik ovládat, nechápou dobře situaci v níž se nachází a nedokáží se soustředit tak jako ostatní děti. Přesvědčování a rozumové důvody tu málo pomáhají, děti reagují především citově (afektivně). Pocit jistoty je tu nejvýznamnějším činitelem. Nejlépe je tedy můžeme vést a ovládat, získámeli si jejich důvěru klidným, ale rozhodným vystupováním a nabudou-li jistoty, že jim z naší strany nehrozí žádné nebezpečí (Matějček, 2001, str.44). Z hlediska zařazení dítěte s Downovým syndromem do běžné ZŠ by mohla být problémem hyperaktivita, která narušuje již sníženou koncentraci pozornosti, nebo 20

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. PaedDr. Zuzana Kaprová LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PaedDr. Zuzana Kaprová 2012 Historický vývoj postavení osob se zdravotním postižením REPRESE (likvidace, segregace) CHARITA křesťanství

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014

PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského G Jiřího Gutha-Jarkovského Praha, 6. 11. 2014 ZÁKONY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí příslušnými paragrafy školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/01 PRAKTICKÁ ŠKOLA JEDNOLETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 6 UČEBNÍ PLÁN...

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání 6. prosince 2013 Praha Strategie rozvoje oboru Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU Miroslava,

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a:

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a: 1. Legislativní východiska Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( Školský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Platné metodické prováděcí předpisy.

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006.

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006. 26. Asistent pedagoga Téma: systémová podpora Anotace Asistent pedagoga se v posledních letech ukazuje jako jedno z nejlépe fungujících vyrovnávacích a podpůrných opatření, které se velice dobře osvědčuje

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte)

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka pátek 13. února 2015 14,00 18,00 Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Den otevřených dveří pátek 16.1. 2015 8,00 - prohlídka školy

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce 2012 Silvie Šmídová UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Silvie

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE TŘÍDA PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA NEBO/A INTEGRACE PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PRO DĚTI S PORUCHOU AUTISTICKÉHO SPEKTRA V DĚTSKÉM REHABILITAČNÍM CENTRU

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE

LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE LENTILKA-DĚTSKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM PARDUBICE Děti s poruchami hybnosti, opožděným psychomotorickým vývojem, narušenou komunikační schopností a poruchami autistického spektra (PAS) Denní pobyt ve stacionáři

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Pojem zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění podle školského zákona

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

existuje od roku 1926 je plně organizovanou školou má celorepublikovou působnost je největší svého druhu v České republice vzdělává všechny pacienty

existuje od roku 1926 je plně organizovanou školou má celorepublikovou působnost je největší svého druhu v České republice vzdělává všechny pacienty existuje od roku 1926 je plně organizovanou školou má celorepublikovou působnost je největší svého druhu v České republice vzdělává všechny pacienty DPL Opařany Základní škola při Dětské psychiatrické

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více