LÁDÍKOVY ŘÍKANKY, POHÁDKY A POVÍDKY PRO MALÉ I VELKÉ DĚTI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LÁDÍKOVY ŘÍKANKY, POHÁDKY A POVÍDKY PRO MALÉ I VELKÉ DĚTI"

Transkript

1 LÁDÍKOVY ŘÍKANKY, POHÁDKY A POVÍDKY PRO MALÉ I VELKÉ DĚTI 2014

2 OBSAH Úvod... 3 Láďa jede do školky... 5 Veze děda babku k moři... 6 Tři zajíci... 7 Pohádka o převeliké a žádné řepě Řekla řepa řepě O červeném autíčku pana Svobody Pohádka o zániku Říhova mlýna O dvou mlynářích Pohádka o veselém hraběti a lakotném mlynáři Petrův mlýnek Doslov ládíkových rodičů Doslov paní (pana) Kdo nám pomáhá

3 ÚVOD Tato knížka krátkých říkanek, pohádek a povídek vznikla z potřeby Ládíkových rodičů vlastními silami vytvořit nějaký originální dárek pro sponzory, bez jejichž příspěvků by se nemohla uskutečnit nákladná léčba a rehabilitace jejich syna, postiženého kvadruparetickou formou DMO. Ani nevíme, zda jsme v některé pohádce, říkance nebo povídce použili slovo naděje. Přesto je celá tato knížečka, každý její řádek, o naději tak, jako o ní je první básnička vedle obrázku našeho syna. Už nechci čůrat do plínek, chci kreslit jako tatínek, zpívat jako maminka a skládat k sobě písmenka. Z písmen, velkých jako hrad, napsat bych chtěl: Mámo, táto, mám vás rád. Děkujeme všem sponzorům, nadacím, institucím i jednotlivcům, kteří nám s léčbou, rehabilitací a výchovou našeho syna pomáhají. Jejich zdaleka ne vyčerpávající seznam připojujeme na samý závěr této knihy. Manželé Jermanovi, Kladno, květen

4 Při sestavování knihy jsme se s prosbou o příspěvek do našeho dílka obrátili na naše známé a ti zas na svoje a nakonec jsme sebrali odvahu a stejnou prosbu jsme adresovali také několika známým umělcům, na které se nám podařilo sehnat kontakt. Chtěli bychom také oslovit studenty středních škol s prosbou, aby přispěli nejen texty, ale i svými kresbami. Výsledkem je tato zatím útlá knížečka, která by neměla být nikdy hotová, protože jak doufáme, příspěvky od laskavých autorů budou stale přibývat. Děkujeme Paní Zdeňce Válové z Kladna Švermova,,, a..., kteří vyslyšeli naši prosbu a poskytli příspěvek do naší knížky. Jménem autora neoznačené texty a obrázky vytvořili manželé Jermanovi 4

5 LÁĎA JEDE DO ŠKOLKY Láďa jede do školky, náramně se těší, žhaví řetěz tříkolky, máma za ním běží. Pozor Láďo na patníky, pan strážník mu radí, ať nevyděsíš dědům psíky, mají je moc rádi. Zatáčku ber opatrně, pěkně to tam klouže, ať nepřejedeš ptačí škvrně, co tam pije z louže. Ptačí jsou jak lidské mámy, myslí jenom na děti, zamává ti mamka ptačí, až nad tebou poletí. 5

6 VEZE DĚDA BABKU K MOŘI Veze děda babku k moři, veze ji tam na trakaři. Přijedou až na jaře, pomalé jsou trakaře. Obrázek 6

7 TŘI ZAJÍCI Ládík si hověl v kočárku a přes skla brejliček s modrýma obroučkama sledoval jak ubíhá cesta lesoparkem do školky. Usmíval se, protože se těšil na kamarády, paní učitelku a sestřičky. Bylo totiž pondělí a on se s nimi dlouhé dva dny neviděl. Láďa věděl, že se vyplatí cvrkot v lesíku sledovat, protože někdy s maminkou zahlédnou třeba veverku, pospíchající po kmenu stromu vzhůru do bezpečí jeho koruny. Prchají v takovém spěchu, že často ani není možno rozpoznat, zda se jedná o zrzavou veverku, naší Zrzečku, nebo o skoro černou Angličanku. Mrštné potvůrky někdy shodí na kočárek či do jeho blízkosti větvičku nebo velkou šišku a to se Ládík vždycky lekne, přivře oči, hned je ale zase vykulí a směje se té příhodě. Samozřejmě, že v tomhle malém lesíku potkávají s maminkou hlavně psy a psíky různých ras a velikostí, ti ale mají ten nepěkný zlozvyk, že se někdy v blízkosti Ládíkova kočárku rozštěkají a to malí chlapečkové s mozkovou obrnou, jako je náš Láďa, nemají moc rádi, zvláště když takový pejsek zaštěká na tu svou zubatou psí tlamu zprudka a nečekaně. Někdy je úlek až takový, že se Ládík rozpláče a není pak k utišení. Nejraději má Láďa tiché a opatrné lesní hopsaly, zajíce. Obezřetně se pohybují při svých výletech za potravou mezi stromy, legračně pohybují čumáčky a dělají bobky. Málokdy je vidíte docela zblízka, ať totiž dělají, co dělají, vždycky vás po očku sledují a jakmile se přiblížíte blíž, než zajíci považují za bezpečné, odhopsají o pár metrů dál a nebo dokonce vystartují k velkolepému sprintu a v mžiku zmizí mezi stromy. Obrázek 7

8 Cestou do školky toho dne Ládík s maminkou potkali skupinku tří zajíčků. Všichni to byli nějací zaječí dorostenci, ani úplně mrňavá zaječata, ani dospělí zaječí mackové. Snad právě proto, že nebyli tak plaší jako jejich tátové, mámy a strejcové, nechali maminku dostrkat kočárek s Ládíkem až na pár metrů od travnatého plácku uprostřed lesíka, kde asi právě měli něco na práci. Zajíci pokukovali po Ládíkovi v modrém kočárku, připraveni rychle vyklidit pozice při prvním náznaku nebezpečí. Nebyl ale k tomu žádný důvod. Maminka zastavila a s Ládíkem partu zajíců sledovali. Trvalo to několik minut. Zajíci, aniž by se mezi sebou nějak viditelně domlouvali, najednou ukázali mamince a Ládíkovi ocásky a beze spěchu odhopsali pryč. Ládík s maminkou počkali, až zaječí parta zmizí mezi křovím a stromy a pokračovali v jízdě do školky. Tam si Ládík celý den hrál s ostatními dětmi a cvičil s paní terapeutkou cviky, jak mu je paní doktorka předepsala. Cvičení se Ládíkovi moc nelíbí, někdy proti němu dokonce i nahlas protestuje, to hlavně doma, když cvičí s maminkou. A pak není nic platné, vysvětlovat mu, že to cvičení pomáhá proti té protivné obrně, že to bez něj nejde a že čím lépe a poctivěji bude cvičit, tím snáze se s následky nemoci vyrovná. Ještě oběd a už tu byla maminka a jelo se zas domů. Odpoledne nejeli přes lesík, ale přes sídliště, protože bylo potřeba lecos nakoupit a to dá rozum, že v lese nic nenakoupíte, protože tam žádné obchody nejsou. Na ulicích plných lidí a co teprve v obchodech, tam je k vidění také spousta zajímavých věcí. Tak se stalo, že na ranní setkání se zajíci maminka i Ládík zapomněli, takže o něm nereferovali ani tatínkovi, ani psíkovi Péťovi, kterému jinak řeknou úplně všechno. Nezapomněli ale zajíci. Když večer maminka Ládíka uložila do postýlky a pak šli spát i táta s mámou a k spánku se na svém 8

9 koberečku uložil i pes Péťa, objevila se u Ládíkovy postýlky podivná návštěva. Věřte nebo nevěřte, tři zajíci stáli na zadních tlapkách u postýlky a předními se opírali o její ohrádku a dívali se na Ládíka. Obrázek Ten zas s otevřenou pusou a vykulenýma očima koukal na ně. Tak na sebe chvíli mlčky hleděli. My, co známe pejska Péťu, nevíme, jak je možné, že nevyskočil z místečka a neletěl noční hosty vyštěkat. Bylo prostě ticho, jen odkudsi od sousedů bylo slabounce slyšet chrápání. A světe div se, zajíček uprostřed skupiny návštěvníků, který své druhy o pár centimetrů převyšoval a proto byl asi jejich vedoucí, promluvil: Ládíku, ty náš kluku, my tě moc dobře známe. Nejen z lesa, kde se skoro každý den potkáváme, ale slyšíme tě také, jak křičíš, když s maminkou cvičíte Vojtu. A to ti při tom moc fandíme, protože kterýpak malý kluk by dokázal to co ty, takhle bojovat s obrnou a že to cvičení není nic příjemného, si dovedeme představit. Od sousedů pořád tichounce doléhalo chrápání a pes Péťa zavrčel ze spaní a přetočil se z polohy hlava ke dveřím, ocas do místnosti do polohy ocas ke dveřím, hlava do místnosti a fakt, že začal trochu, ale jen tak trochu, po psím způsobu, lehce chrápat taky. Zajíček raději na chvíli ztichnul, než dojde k té změně psí polohy a když zas byl klid, pokračoval: Tak Ládíku, my zas musíme odhopsat, to ti ale ještě musím říci; když budeš pořádně cvičit, uvidíš, že to půjde, běhat budeš, jako že se Tlapka jmenuju a tady Zajda a Pajda jsou mými svědky, že to neříkám jen tak. Běhat budeš, ale musíš zatnout zuby, pořádně zatnout zuby. A ukázal Ládíkovi ty své dva veliké řezáky - hlodáky, kvůli nimž nejspíš všechny tyhlenty králíky a zajíce lidé často nesprávně řadí do řádu hlodavců i když již skoro 70 let, mají tihle ušáci spolu s pišťuchama vlastní řád, řád zajícovců. Pak už jen Tlapka řekl: Ahoj., Zajda: Čau! a Pajda: Nazdááár! a zmizeli, jak se objevili. Péťa přerušil to své psí 9

10 chrápání, frknul jak kobylka Mája v cirkuse Kludský a byl klid, jak má o půlnoci být. Ládík o té noční příhodě nikomu neřekl, ani nemohl, má pro tu obrnu zatím s mluvením problémy, ale určitě si na zajíčky někdy vzpomene. Pak, když s maminkou cvičí Vojtu, zatne zuby a při těch někdy pro něj moc nepříjemných polohách ani nehlesne. A když potom v lese cestou do školky potkají zajíce, ti uznale pokyvují svými ušatými hlavami, jako by chtěli říci: Láďo, jsi borec, jen tak dál 10

11 POHÁDKA O PŘEVELIKÉ A ŽÁDNÉ ŘEPĚ Námět: paní Zdeňka Válová, Kladno Švermov Začalo to jako v té staré známé pohádce. Babička zasadila semínko řepy. Deštíček ho zaléval a sluníčko zahřívalo až vyrostla řepa veliká, převeliká. Babička ji jednoho dne popadla za lupeny, táhla, táhla, ale kdepak, vytáhnout ji nedokázala. Zavolala tedy dědečka, táhli, táhli, ale řepu nevytáhli. Tak na pomoc zavolali vnoučky. Babička popadla řepu, dědeček babičku, dědečka první vnouček, prvního vnoučka druhý vnouček a všichni tahali až jim oči z důlků vylézaly a žíly na čele nabíhaly, tahali, hekali, tahali a hekali jak mohli, ale řepu ze země ne a ne vytáhnout. Vnoučci proto zavolali ještě pejska, kočičku a myšku. Babička zas chytila řepu, dědeček chytil babičku, první vnouček dědečka, druhý vnouček prvního vnoučka, pejsek druhého vnoučka a kočička pejska a nakonec malá myška chytila kočku za ocas a táhli, táhli až při tom námahou funěli až se řepa malilinko pohnula, pak víc, ještě víc a nakonec vyjela ze země jako auto z garáže. A to se teprve všichni podivili, jak veliká řepa se jim urodila. A pak se podívali na sebe a viděli, jak jsou všichni upocení a špinaví a cítili také, jak je ta práce s převelikou řepou unavila. Babička si to dobře pamatovala a když příští rok sázela semínko řepy, přiklopila ho kbelíkem, aby na něj nemohlo sluníčko svítit a deštík ho tolik nezaléval, protože nechtěla mít převelikou řepu, aby se při sklizni nemusela zas tolik namáhat. A opravdu, povedlo se jí to dokonale... Když přišel čas sklizně a babička zvedla kbelík, zjistila, že žádnou řepu nevidí a to ani když si vzala brýle. Zavolala dědečka a pak vnoučky, ti přece musí vidět dobře, ale ti také řepu nenašli. Zavolali pejska, ale ani ten řepu nevyčuchal, kočička se někde zrovna toulala, 11

12 ale ani ona by jim určitě pomoci neuměla. Zavolali tedy myšku a ta chvíli hrabala, hrabala a nakonec vyhrabala - uschlé semínko řepy. Řepa vůbec nevyrostla. To byl také od babičky nápad, bez vody a slunce přece nic nevyroste. Ani rostlinka, ani člověk. Bez slunce a vody by prostě nebyl vůbec žádný život. A tak babička poznala, že je lepší s trochou námahy vypěstovat převelikou řepu, než bez práce nemít nic. Obrázek 12

13 ŘEKLA ŘEPA ŘEPĚ Nemluv, nekřič, přikrč se, schovej hlavu v řádku, jen tak sklizeň přežiješ se zdravím v pořádku. Komupak by prospělo, kdyby z tvojí krásy, zbylo kostek cukru pět a trochu melasy? Přečkaly tak obě řepy, přikrčené v hlíně, na políčku u lesa, všechny hrůzy sklizně. Přesto ale neunikly ukrutnému konci, v zimě je sežrali, hladovějící kanci. Nakonec tak k užitku, řepy posloužily lidem, když ti kance ulovili, zbaštili je se zelím a zapili pivem! Potravní řetězec řepa změní stěží. Vznikne malá oklika a zas si po svém běží! Následujícím poučením se s vámi autor loučí: Co má skončit v žaludku, to tam také skončí. 13

14 O ČERVENÉM AUTÍČKU PANA SVOBODY Námět: paní Zdeňka Válová, Kladno Švermov V jednom městě bydlel pan Svoboda a ten si koupil krásné červené auto, Škodovku Feliicii. Dal jí jméno Felinka. Moc se svojí Felinkou nejezdil. Nejčastěji jen z garáže před dům a tam ji hýčkal, leštil a oprašoval a pak ji zavezl zpět do garáže a přikryl dekou, aby ji neofouklo. Zkrátka, pan Svoboda měl svoji Felinku moc rád a s opravdovou láskou taky o ní pečoval. Obrázek A Felince ta péče přišla tak nějak samozřejmá, myslela si, že se takhle dobře mají všechna auta. Neviděla třeba, že Citroen souseda taxikáře vozí celý den lidi po městě a večer ho nikdo neleští, protože pan taxikář, když přijede konečně už za tmy domů, zaparkuje auto pod lampou a utíká do postele, aby si odpočinul na tu zítřejší šichtu. Má totiž pět dětí, lotrů k pohledání a musí se v práci pěkně ohánět, aby vydělal na ty jejich věčně prošoupané kalhoty, ztracené mobily a okopané boty Nebo policejní Oktávka, co občas projížděla Svobodovic ulicí; ta se nezastavila celý den, policisté se v ní střídali, ranní - odpolední, léto - zima, svátek - nesvátek, protože lupiči také svátky nedrží a svoji nekalou živnost provozují ať je vedro nebo mráz. Policejní auťáky jsou také brzo unavené a po pár letech odchází do důchodu. Ale když mají štěstí, koupí si takovou vysloužilou Oktávku s odmontovaným majákem nějaký důchodce, co s ní jezdí jen tak pomaloučku na chatu, na zahrádku nebo na ryby. V noci na čtvrtek pan Svoboda špatně spal. Několikrát ho vzbudil nějaký šramot, jakoby to šlo od garáže, takové křup-chrup, jako když někdo ulamuje visací zámek od vrat, za kterým stála jeho milovaná 14

15 Felinka. To pan Svoboda rychle vyskočil a jen tak v pantoflích a v pyžamu a s velkým pravítkem, co měl připravené u postele, protože jako učitel strašnější zbraň neznal, běžel Felinku bránit před zloději. Vždycinky to byl naštěstí jen planý poplach, ale pokaždé trvalo jak dlouho, než zas pan Svoboda zabral a nakonec to dopadlo tak, že zaspal. Což o to, žáčkové 4.C, kteří měli od pana Svobody slíbenou písemku z matematiky, by mu to zaspání ani moc nezazlívali, ale co naplat, učitel musí jít příkladem a když teda pan Svoboda takhle jednou ráno ve středu viděl, že to do školy autobusem nestihne, rozhodl se dojet tam Felinkou. Felince se projížďka do školy líbila. A pak nejdřív trpělivě čekala na pana Svobodu před školou, až skončí vyučování a pofrčí se zas domů. Jenže začalo pršet a ke všemu pan Svoboda nešel a nešel, protože měl vyučování i odpoledne a pro Felinku už to čekání bylo dlouhé. Když pak pan Svoboda přece přišel a zamířil s Felinkou k domovu, naštvaná Felinka schválně zlobila. Loudala se, schválně rachotila a chrčela jako staré auto. Pan Svoboda byl moc rozzlobený a unavený a nevyspalý k tomu, tak ani nezajel do garáže a Felinku nechal stát před domem a šel spát. Ta se divila! Napřed jí to bylo líto, ale pak se rozhodla, že toho využije a vyjede si pěkně sama na projížďku a nakonec si do suché a útulné garáže dojede sama. Napřed jela opatrně po městě, pak mimo město a nakonec vjela na dálnici a frčela si to jako o závod. Když už jí ta jízda unavila, sjela z dálnice a hledala nějaké šikovné místečko, kde by si odpočinula. Na kraji lesa uviděla světýlko. Tam budou určitě žít dobří lidé, řekla si Felinka a vydala se za světlem. Ale v chaloupce bydleli loupežníci! Loupežníci právě hráli černého Petra o sirky a hlady jim při tom kručelo v břichách. Když tu nejvyšší pan loupežník řekl: Ticho, něco slyším! Všichni loupežníci ztichli a nastražili uši. A opravdu slyšeli motor auta. Policajti! To jsou určitě policajti! křičeli 15

16 loupežníci jeden přes druhého, vyskákali okny do lesa a tam se poschovávali za stromy. Opatrně vykukovali ven a uviděli, že se blíží červené auto. A světe div se - nikdo ho neřídí. Nejvyšší loupežník se zaradoval: Kamarádi, hurá, máme auto! Pojedeme na lup a bude po hladu! Felinku zavřeli do chlívku a dveře zajistili petlicí. Chudák Felinka ani neviděla, do jakého nepořádku a špíny jí dali. Byla tam totiž ukrutánská tma a ona byla tak unavená a vyděšená, že se jí ani svítit nechtělo a přesto, že jí byla zima, okamžitě usnula. Obrázek Loupežníci se zatím sesedli k velké loupežnické poradě. Dlouho se hádali a překřikovali, až se nakonec dohodli, že vykradou banku a to hned tu největší ve městě. Ráno vytlačili Felinku z chlívku, všichni se do ní nacpali, pan nejvyšší loupežník za volant a vyrazili do města. Nejvyšší pan loupežník ale moc řídit neuměl a tak každou chvíli vymetli nějakou škarpu, vjeli do křoví nebo louže, takže za chvíli byla Felinka samé bláto a považte, pod ním byly i škrábance a boule, jak tu a tam zavadili o nějaký ten pařízek nebo stromek. A zvířátka, co bydlí v lese, měla co dělat, aby divoce jedoucí Felince, která jen bezmocně třeštila reflektory, na poslední chvíli uskočila. Lepší to nebylo, ani když konečně vjeli na silnici. Felinka kličkovala z jedné strany vozovky na druhou, auta houkala a prudce se vyhýbala a jejich řidiči si klepali na čelo. Loupežníci se tomu jen smáli a těšili se na úspěšný lup. Když nešťastná Felinka s loupežníky dojela do města, vypadala jako opravdové a nefalšované loupežnické auto. Samé bláto a špína, nepočítaně škrábanců, hrůza pohledět. Loupežníci zajeli před banku, vyskákali z Felinky a vtrhli do banky. Tam vytáhli bambitky a velký pytel. Nejvyšší pan loupežník zakřičel strašným hlasem: Tohle je přepadení, milánkové. Ruce vzhůru, komu je život milej a peníze sem do pytle! Felinka věděla, že by teď mohla loupežníkům ujet, ale nedokázala to, tak byla vyděšená. 16

17 To slečna Kája, úřednice za přepážkou banky, co loupežníkům právě plnila pytel penězi, nebyla úplná třasořitka, jak se lupiči spoléhali. Když házela do pytle poslední svazek tisícovek, který ji ještě zbýval v trezoru, nenápadně zmáčkla tlačítko signalizace na policejná stanici. Tam se hned rozezněl zvonek a policejní náčelník vyletěl ze židle a zvolal na kolegy: Pánové, někdo nám vykrádá banku! Rychle, jde se na pomoc! Policisté naskákali do auta a TŮ- DŮ, TŮ-DŮ, hnali se k bance. Z té se zatím nenápadně vykradli lupiči s obrovským pytlem a nasoukali se do Felinky. Tak, a je to doma, řekl nejvyšší pan loupežník a chtěl nastartovat. Jenže Felinka nic. Řekla si: Tůdle nůdle, já vám dám chlívek, bláto, louže a škrábance. Já vám dám krást a loupit A zatímco se rychle blednoucí šéf loupežníků znovu a znovu marně pokoušel nastartovat, přiřítilo se policejní auto. Ruce vzhůru! tentokrát slyšeli lupiči. A pak jim nasadili želízka a pohádka by mohla skončit. Jenže před bankou zůstala stát špinavá a vyděšená Felinka. Policisté ji odtáhli na stanici a od lupičů chtěli vědět, jak k ní přišli. To auto přijelo samo a až k bance nás poslouchalo, ale s lupem nás pak nechalo na holičkách, řekl jim nejvyšší pan loupežník a policisté se podívali do kartotéky a zjistili, že auto patří nějakému panu Svobodovi, učiteli z města. Tak se Felinka dostala zpět k panu Svobodovi. To bylo shledání! Pan Svoboda nemohl svoji Felinku ani poznat tak byla špinavá, poškrábaná a unavená. Přesto byl moc šťastný, že má Felinku zpět. Slečna Kája od přepážky dostala za statečnost od pana ředitele banky pochvalu a pan starosta zas povýšil pana policejního náčelníka na policejního nadnáčelníka a ten zas nezapomněl na Felinku, která přece při zadržení lupičů sehrála tak důležitou roli. Přesvědčil pana starostu, aby odměnu, která byla vypsána na dopadení lupičů, dal panu Svobodovi, že ten už si s ní už bude vědět rady. A taky že věděl. Dostal od starosty sto penízků a právě tolik stála oprava škrábanců a boulí na karoserii Felinky. 17

18 Dlouho pak spolu ještě jezdili a Felinku již nikdy ani nenapadlo, udělat si sama výlet, protože věděla, že tak dobře, jako s panem Svobodou, by jí nebylo nikde na světě. Pan Svoboda zase už nikdy nenechal Felinku stát přes noc před domem, ale pokaždé ji odvezl do garáže a pečlivě ji přikryl dekou. Obrázek 18

19 POHÁDKA O ZÁNIKU ŘÍHOVA MLÝNA V této pohádce, milé děti, stejně jako to obvykle chodí v životě, zvítězí zlo nad dobrem a proto vám ji také vyprávím. Vodník, chcete li hastrman, pokud je normální, abyste věděly, děti moje, není žádný naivní trouba jako Michal z Lucerny a vůbec už není dobrák, takže se ani trochu nepodobá Ladovu hastrmanovi Brčálovi. Dalo by se říci, že vodníka tak ještě nejlépe popisuje Karel Jaromír Erben. Normální vodník je totiž lítá šelma, toužící po duších svých obětí jako upír po panenské krvi. 19

20 Kdyby četl mlynář Říha toho dne horoskop, určitě by nechodil k vodě. Internet tehdy ještě nebyl a Říha tehdejší Nowiny nekupoval, protože za tři vydání měl přece u žida Klauze láhev kořalky a ta mu přinesla víc radosti než celý balík Nowin. Ostatně na písmenka stejně moc neviděl; to od té doby, co si notně přihnul pálenky poskytnuté mu sice nezištně dřevorubcem Vacíkem, avšak stejným Vacíkem velmi neodborně připravené. Nedočetl se tedy Říha, že se má vyhýbat vodě. On se jí popravdě vyhýbal již dlouhá léta. Jak jen mohl, pil pivo, víno a prokládal to kořalkou, ale s vodou jako mlynář obcovat chtě nechtě musel. Voda jako pohon pro mlýnské kolo mu nakonec nepřipadala zas tak odporná, než kdyby se jí snad měl napít. Pravda je, že své neinformovanosti ani nestačil zalitovat. Ráno, když začal mlít, vyběhl zkontrolovat náhon, protože mu připadalo, že na kolo jde málo vody. No samozřejmě, náhon byl ucpanej rákosím, propleteným všelijakou tou vodní travou. Naklonil se tady nad náhon, aby ten nepořádek prohrábnul a ani neřekl Panebože a byl pod vodou. Jen pár bublinek a po hladině se do kruhu rozeběhly vlnky a než stačily dorazit ke břehu, vyplaval mlynář zpátky na světlo Boži. Zády nahoru a tahle jeho záda se stala přistávací plochou pro všelijakou havěť, co se už vznáší nad rybníky, jako letadlová loď, která je také bez duše. Z té jeho se ale již těšil hastrman z Mlýnského rybníka. Násypka mlýna se vyprázdnila a po mlýnu se začal šířit pach spáleniny, jak mlýn běžel naprázdno. Najednou byla sháňka po mlynáři a když ho našli, jak plave nosem ke dnu na hladině rybníka, přičetli tu tragédii prázdné lahvi od kořalky, která ležela v mlýnici. A lidé ve vsi si říkali: Tak už to má ten starej kořala za sebou, to je s podivem, že držel tak dlouho. 20

21 Nikoho nenapadlo, že ho pod vodu stáhl vodník. Teprve, když zakrátko podobně skončil krajánek Franc, který na rozdíl od Říhy nepil, a ten jím proto hluboce opovrhoval, začalo se po vsi šuškat o podivných věcech, co se odehrávaly a odehrávají kolem mlýna. Nejdřív přišla do řečí mlynářka; lidé si všimli, že po smrti mladého a statného krajánka ronila slzy a lomila rukama podstatně více, než když se utopil Říha. To prý jen zamáčkla slzu a šla hledat klíče od truhlice, aby zjistila, kolik ten ožrala stačil prochmelit z jejího věna a dědictví po tátovi. Pravý nářek a proud slz spustila teprve tehdy, když v truhle uviděla jen pár mincí, smutně se krčících na hromádce do mrtě vybraných vkladních knížek. No, nářek, on to vlastně ani nářek nebyl, to byl dlouhý a často velmi neslušnými slovy prokládaný monolog na Říhovu adresu. Tomu to ale bylo jedno, protože již ležel v nedělních šatech na dně truhly a klidně čekal, až ho pozítří po mši šoupnou do hrobu. O druhé věci se mluvilo jen šeptem a vstávaly při tom hrůzou vlasy na hlavě. Bába Veverková si vzpomněla, že její pramáti ji vyprávěla, že před léty v rybníku takhle sešli ze světa dva chasníci ze vsi a že se tehdy říkalo, že lidé mezi vrbami spatřili rejdit vodníka. Lidé hleděli k rybníku s bázní a křižovali se při tom, začali se mu vyhýbat a tím i mlýnu. Co bylo platné, že pan farář, kudy chodil, tudy vesničany přesvědčoval, že žádný vodník neexistuje. Svobodovic Anča na babské tlachy nedala. Za jednoho letního večera se šla vykoupat do Mlýnského rybníka. Jestli se babám za svoji nedůvěru stačila v duchu omluvit, když ji silná vodníkova ruka stahovala pod hladinu, to se už nedozvíme. Asi ne, jisté ale je, že ze 21

22 světa odešla jak na něj přišla, nahatá, protože na břehu zůstala její halena a suknice. Jejich svršků si všimli lidé, když ji ráno hledali, a teď již bylo všem jasné, že v rybníku řádí vodník. A to byl konec Říhova mlýna. Prostě doklepal. Kterýpak mleč by stál o to, aby se jeho duše octla pod pokličkou v hrníčku někde na dně rybníka? Říhová z peněz, utržených za prázdné lahve od piva a kořalky, které jí zůstavil mlynář, vyplatila čeládku a mlýn, na který nenašla kupce, s pláčem opustila. Ten chátral a chátral, takže po pár letech z něho zbyla jen strašidelně vyhlížející ruina. Dobře se nevedlo ani vodníkovi. Měl sice zpočátku radost ze tří nových dušiček, zvláště z té nevinné, co patřila Anče. Ale když k rybníku nechodili lidé a hastrman neměl na co líčit, sebral si svých pár švestek a odtáhl k jinému rybníku. Ke kterému? To nikdo neví. Dejte si proto pozor, milé děti, aby to nebyl právě ten, co se do něj půjdete zítra koupat. Obrázek 22

23 O DVOU MLYNÁŘÍCH Na řece Vltavě, v jednom stinném údolí, klapaly od nepaměti dva mlýny. Byly od sebe vzdáleny na dohled a mezi nimi byl přívoz a nad přívozem krčma. Ta se jmenovala, jak jinak, než U přívozu. Pan otec z horního, Šulcova mlýna, byl asi čtyřicátník, jehož předkové přišli kdysi z Bavor. Už mu narostl břich a ve tváři byl brunátný, to od truňku, kterému se rád, když měl namleto, v krčmě U přívozu oddával. Mlynář to však byl svědomitý a jeho živnost vzkvétala. Pan otec ze mlýna U Málků, podobně starý jak horní mlynář, byl poctivý a svědomitý dříč, který často chodil prach ze mletí do krčmy splachovat. Oba mlynáři sedávali u jednoho stolu, pili víno a pospolu družně řeč vedli. 23

24 Náš příběh se odehrává právě v hospodě U přívozu. Krčma nevelká, jen pět stolů, poctivých dubových, se do ní vešlo. Ale byly skoro vždy obsazeny. Přívoz spojoval nedalekou vesnicí s městem. I stávalo se, že hospodáři, jdoucí z trhu ve městě s kapsáři utrženými mincemi naplněnými, se v krčmě zastavili a nejeden penízek skončil v truhle krčmáře. Ten byl již nemladý, ale ještě v plné síle. Byl to muž spravedlivý a bohabojný, sousedy vážený, nikdy do piva, vína či kořalky vody nelil, jak tomu zhusta dnes bývá. Nic netrvá věčně, ani to dobré, ani to špatné. Našli se lidé, kteří stranou za jedním či druhým mlynářem přišli a slůvko jedovaté vypustili. Že jeden mlynář o druhém špatně mluví, že šidí, nedobře mele a bylo toho víc. Nesedali zakrátko již mlynáři u jednoho stolu, zlá slova je rozdělila. Každý seděl nad pohárem svým v jiném koutě šenku a když na sebe pohlédli, zášť z toho pohledu čišela. Dokonce se spolu jednou pobili. 24

25 Na jaře přišla povodeň a zle poškodila oba mlýny. Vzala kola, řeka prošla staveními a mlynáři nevěřícně hleděli na tu spoušť, co napáchala. Krčma zůstala jak byla, stála totiž výše nad řekou než oba mlýny. Když voda opadla, pustili se mlynáři do díla. Nástroje sekerníků se nezastavily. Otec Šulc byl s opravou dříve hotov, měl širokou přízeň a příbuzní mu, jak se sluší, přispěli penězi i pomocí. Když jeho mlýn zas klapal jak dříve, poslal čeládku, aby Málkovi pomocí přispěla a sám, když domlel, neváhal vzít do ruky pilu a sekeru, aby vantroky na nové málkovo kolo vodu mohly přivádět. Když se rok s rokem sešel, nikdo by už nepoznal, jaká škoda údolí postihla. Jen lidé, když spolu hovořili, neříkali již, že se něco stalo loni nebo letos, ale říkali, to bylo před povodní nebo po povodni. Mlynáři zas spolu v krčmě sedali a hovořili. Ale ne dlouho, lidé jsou zlí. Zase mlynáře pomluvami rozkmotřili. Zas každý u svého poháru seděl, nejraději zády jeden k druhému. Jednou, když byl ve městě jarmark, byla krčma skoro plná a oběma mlynářům nezbylo, než k jednomu stolu jak dříve usednout. Sotva však několik pohárů vypili, pustili se do sebe. Jeden druhému vyčítal a hádali se a hádali. Krčmář to již nemohl poslouchat. Udeřil pěstí do stolu, tou pádnou pěstí, co s ní často spory mezi pijany urovnával. Udeřil takovou silou, že poháry obou rozdurděných kohoutů se zvrhly a jeden se roztříštil na kamenné podlaze a rozlité víno si hledalo cestu v štěrbinách mezi ošlapanými kameny. V nastalém tichu k oběma mlynářům silným hlasem, ale bez hněvu, pravil: Že se Boha nebojíte, myslíte si snad, že pohroma, která vás potkala, přišla sama od sebe, trochu pokory ve vás není, proč v době, kdy vám bylo zle, jste pospolu jako praví křesťané držet uměli? Sotva jste se z té bídy 25

26 dostali, už zase k sváru spějete. Chraňte se pýchy, která je příčinou všech neštěstí. Na Boha při svém konání myslete. Zastyděli se mlynáři, podali si ruce a připili si na bratrství. Žili spolu pak ve shodě, nějaký ten pohárek spolu ještě vypili, protože se oba dožili požehnaného věku, než je Pán k sobě povolal. Krčmář od přívozu měl pravdu. Lidé často hřeší, když je jim dobře a silnými se cítí. Na Boha a křesťanské chování si vzpomenou teprve tehdy, když je jim zle. Krátkou paměť však lidé mají. Sotva bída pomine, hříchu se oddávají jak prve. Tázat by se každý křesťan měl, dříve než cokoli učiní, zda jeho konání je Bohu milé. Pak by ubylo svárů a neshod mezi lidmi a jejich pozemská cesta by byla lehčí a Pán všehomíra by se nad konáním nás lidí nemusel horšit. 26

27 POHÁDKA O VESELÉM HRABĚTI A LAKOTNÉM MLYNÁŘI Bylo nebylo Nad řekou, milé děti, stával starý mlýn. Panem otcem v něm byl nějaký Pudil. Bylo o něm známo, že by si pro Tolar nechal vrtat koleno. Pokud milé děti nevíte, co je to nechat si vrtat koleno, zeptejte se maminky. Ale vraťme se k naší pohádce. Asi hodinu cesty od mlýna vystavěli pěkný zámek. V něm měl sídlo pan hrabě Matyáš. O něm zas bylo známo, že je veselý člověk, ale jeho žerty byly někdy poněkud drsné. Jednoho dne hrabě Matyáš poručil jednomu ze svých dvanácti lokajů, aby vzal trakař a naložil na něj dva pytle pšenice a že pojedou do mlýna. To se ví, lokajovi se moc nechtělo, ale znáte to, pán je pán. Tak vzal trakař a brblaje potichu, tak aby ho pán neslyšel, něco o buzeraci, naložil na něj ty dva pytle. Kdybyste snad, milé děti, nevěděly, co je to buzerace, zeptejte se tatínka. Ale vraťme se k naší pohádce. Prve jsem říkal, že mlýn byl vzdálen od zámku jen hodinu cesty, ale lokaj měl v kolenou artrózu a nebyl dvakrát trénovanej, tak tam šli asi dvě hodiny. Kdybyste, milé děti, nevěděly, co je to artróza, neptejte se nikoho, časem na to přijdete samy. Ale vraťme se k naší pohádce. Nakonec tam přece došli a Pudil byl samá poklona a pukrle, úsměv a tak dále. Co že si pan hrabě přeje. Hrabě na to: Pudile, semel mi tu mouku, ale ať je jemnější než prach. Budu li spokojen, dám ti pětkrát víc než jiní. Mezi tím lokaj z posledních sil složil pšenici a lakotný Pudil se hnal k mlýnským kamenům a chvíli tam něco kutil. Mouka byla tak jemná, že se ve mlýnici jen prášilo. Tak jemnou mouku ještě nikdy nikdo neviděl. Ale hrabě, že chce ještě jemnější. Tak Pudil zas ke kamenům a mouka zas jemnější a v mlýnici se 27

28 prášilo ještě víc. Hrabě zas: Ještě jemnější. A když se to opakovalo snad po šesté a v mlýnici už bylo tolik prachu že tam nebylo nejen vidět ale skoro už ani slyšet, hrabě křikl: To stačí Pudile, pěkný let!, vyndal z úst doutník a vhodil ho oknem do mlýnice. Ozvala se obrovská rána a mlýn i s milým Pudilem odletěl k čertu a pohádky je konec. Obrázek 28

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Růžová víla jde do města

Růžová víla jde do města Růžová víla jde do města V Růžovém lese žila s maminkou, tatínkem a dědečkem v malé chaloupce Růžová víla. Jednoho dne se procházela po kraji lesa a zasněně hleděla na nedaleké město. Jakpak to tam asi

Více

Děti a Velikonoce. Martina D. Moriscoová

Děti a Velikonoce. Martina D. Moriscoová 0 Děti a Velikonoce Martina D. Moriscoová 1 Velikonoce Kdy bude první jarní úplněk, vědí nejen hvězdáři, ale vědí to i ti, kdo počítají kalendáře. My, co nemáme v hlavě ani hvězdy ani matematiku, víme

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška.

O letadélku Káňeti. Knihu od Bohumila Říhy. převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. O letadélku Káňeti Knihu od Bohumila Říhy převyprávěly a nakreslily děti z MATEŘÍDOUŠKY Berlín, třídy ABC-do-ouška. Tomešovic rodině se narodila Anežka. O tři roky později se jim narodil kluk Vojta. -

Více

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé -

Pohádkové povídání. - pro děti i dospělé - Pohádkové povídání - pro děti i dospělé - Knížka Pohádkové povídání vznikla v roce 2009 v rámci výzkumné práce: Problematika znakového jazyka a možnost jeho využití v pohádkách pro sluchově postižené děti

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap JEŽÍŠOVO DĚTSTVÍ O Ježíšově dětství toho mnoho nevíme. Víme jen tolik, že bydlel v Nazaretě, ve vesnici, kde byla doma Panna Maria, a že by velmi poslušný. Když zemřel zlý král Herodes, Svatá Rodina se

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018

Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018 Autoři sborníku: Děti ZŠ Prostějov, Dr. Horáka 24 a klienti Centra sociálních služeb v Prostějově, Lidická 86 Školní rok: 2017/2018 Zpracovala: Naděžda Kalábová Žil byl jeden skřítek a jmenoval se Jurda.

Více

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka Emilovy skopičiny 1. kapitola Emilovy narozeniny Byl jednou jeden kluk, jmenoval se Emil a jeho rodina byla táta, máma, jeho malá sestra Ida a čeledín Alfred. Emilovi bylo 5 let, zítra měl mít narozeniny.

Více

Josífek byl už opravdový školák,

Josífek byl už opravdový školák, 1 Josífek byl už opravdový školák, prvňáček. Ale hlavně byl zvědavý malý kluk. Stále si něco vymýšlel, občas nerad poslouchal a taky často lhal. Nic nepomohlo, že začal chodit do školy. Nepomohlo, ani

Více

Obsah. Láďův deníček 1

Obsah. Láďův deníček 1 LÁĎŮV DENÍČEK 1 2013 Obsah Úvod... 3 30. července 2013... 4 8. srpna... 6 1. září... 7 12. září... 9 5. října... 11 14. října... 12 25. října... 14 31. října... 15 30. listopadu... 17 5. prosince... 19

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

Bylo jedno Jalovcové údolí s modrým potokem a opuštěnou bílou

Bylo jedno Jalovcové údolí s modrým potokem a opuštěnou bílou Jak chaloupka přestala být opuštěná Bylo jedno Jalovcové údolí s modrým potokem a opuštěnou bílou chaloupkou. V chaloupce jednou vymetla Ctibůrkova maminka pavučiny, tatínek ji vybílil zevnitř i zvenčí,

Více

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM ČTVRTÁ ITERACE Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM HLAVNÍ CESTA Do střechy elektromobilu bubnoval déšť. Tim cítil, jak ho brýle pro noční vidění nepříjemně tlačí do čela.

Více

Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy

Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy Když bylo Ondřejovi pět a mamka se ho zeptala, co by si přál k narozeninám, okamžitě vyhrkl: Mami, kup mi psa! Ale Ondro, moc dobře víš, že pejsek potřebuje péči,

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995

Více

Školní výlet do Norska

Školní výlet do Norska Školní výlet do Norska 16.5. 2017 Jsem nemusel jít do školy. Odlétali jsme do Norska. Na letišti v Praze si nás převzaly paní učitelky. Rozloučili jsme se s rodiči a šli se připravit na nástup do letadla.

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ

POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ Dlouho se na ten výlet těšily a říkaly si, že i jim se něco pěkného přihodí, jak už to na výletě bývá. A přihodilo se. Bylo velice krásné červnové jitro,

Více

ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45

ALBATROS MaS ve skole_ _cz.indd :30:45 ALBATROS Miloš Macourek Adolf Born Mach a Šebestová ve škole Mach a Šebestová ve škole MILOŠ MACOUREK ADOLF BORN Albatros Miloš Macourek heir, 1982 Illustrations Adolf Born, 1982 ISBN 978-80-00-02867-5

Více

KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ

KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ KARAMELOVÉ PRAŽSKÉ DOBRODRUŽSTVÍ Hurá na Prahu a její věže! Jednoho letního dne se plyšový medvěd Karamel vydal na cestu z Londýna do Prahy. V učebnici vlastivědy četl, že tam mají přesně sto věží. Moc

Více

Soutěž: Veselé zoubky. Pohádky a příběhy žáků ZŠ II.

Soutěž: Veselé zoubky. Pohádky a příběhy žáků ZŠ II. Soutěž: Veselé zoubky Pohádky a příběhy žáků ZŠ II. 2019 Jak si Tomášek nečistil zoubky Tomášek si vůbec nečistil zoubky, bylo mu sedm let. Ve škole s ním nikdo nekamarádil, posmívali se mu. Vždycky doma

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK. Jaro 2016

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK. Jaro 2016 ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK 30. O4. 2016 1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA SUCHOHRDLY U MIROSLAVI VYDÁVAJÍ ŽÁKOVSKÝ ČASOPIS TULIPÁNEK Jaro 2016 Jen co děti zakončily jarní prázdniny karnevalem, čekalo je

Více

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Autor: Mgr. Petra Grygová Partnerské zařízení: Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Žatec Poznámka: kopírovat dle počtu žáků Výukový materiál

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu.

Už kráčí anděl kolem domečku, v každé ruce zlatou svíčičku, také však nese velkou knihu, a teď už spíme v Ježíšově jménu. Kajsa Nebojsa Přála bych vám vidět domek, v kterém bydlela Kaj sa Ne bojsa. Byl tak maličký a tak milý, že by člověk skoro uvěřil, že je to domeček z pohádky, kde žijí trpaslíci a skřítkové. Stál v úzké

Více

Další školní rok 2015/2016 je opět v plném proudu. Kalendářní rok 2015 pomalu končí. Slovanoviny jsou zase tady

Další školní rok 2015/2016 je opět v plném proudu. Kalendářní rok 2015 pomalu končí. Slovanoviny jsou zase tady 2015 / 2016 Další školní rok 2015/2016 je opět v plném proudu. Kalendářní rok 2015 pomalu končí. Slovanoviny jsou zase tady Školní redakce: Mgr. Kateřina Mládková Sára Salvetová, Sabina Lehkoživová, Vendula

Více

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá- Soutěž Následujícího dne v šest hodin ráno se Halvar a Vike posilnili několika miskami ovesné polévky, kterou matka Ylva uměla tak výborně vařit, a vydali se k hromadám kamení. Mezi oběma hromadami byl

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla

Myši vzhůru nohama. podle Roalda Dahla podle Roalda Dahla B yl jednou jeden starý pán, kterému bylo 87 let a jmenoval se Labon. Celý svůj život to byl klidný a mírumilovný člověk. Byl velmi chudý, ale velmi šťastný. Když Labon zjistil, že má

Více

Jak se v parku narodil dráček

Jak se v parku narodil dráček Jak se v parku narodil dráček Klárka a Matýsek jsou dobří kamarádi. Nejradši chodí ven do parku. Hrají si s dalšími kamarády na schovku SCHOVKA POD DEKOU, na honěnou HONIČKA SE ZÁCHRANOU nebo si jen tak

Více

A l b A t r o s zlom_vnitrni_ce_v2.indd :37

A l b A t r o s zlom_vnitrni_ce_v2.indd :37 A l b a t r o s Alena Čálková Borůvky na prodej Alena Čálková i l u s t r o v a l a a n n a m a s t n í k o v á Borůvky na prodej A l b a t r o s Alena Čálková, 2015 Illustrations Anna Mastníková, 2015

Více

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika 1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k

Více

P R A C O V N Í L I S T Domácí mazlíčci. Domácí mazlíčci stupeň ZŠ

P R A C O V N Í L I S T Domácí mazlíčci. Domácí mazlíčci stupeň ZŠ 10 1. stupeň ZŠ PL-1 1. stupeň ZŠ 11 PL-2 Pes Kočka Morče Křeček Rybičky Želva Chameleon Králík Papoušek 12 1. stupeň ZŠ PL-3a Druh zvířete: Popis (věk, velikost, barva, tvar těla, dovednosti ) Potrava:

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Malované čtení z pohádky do pohádky

Malované čtení z pohádky do pohádky Malované čtení z pohádky do pohádky také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Marie Tetourová, Antonín Šplíchal Malované čtení z pohádky do pohádky e-kniha Copyright Fragment, 2013 Všechna

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:

Více

No dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože

No dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože 1. KAPITOLA Všimla jsem si, že učitelům se často pletou slova zajímavý a nudný. Ale když náš učitel řekl Třído, teď vám povím o jednom zajímavém projektu, stejně jsem ho začala poslouchat. Naše škola se

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

LÁDÍKOVY ŘÍKANKY, POHÁDKY A POVÍDKY PRO MALÉ I VELKÉ DĚTI

LÁDÍKOVY ŘÍKANKY, POHÁDKY A POVÍDKY PRO MALÉ I VELKÉ DĚTI LÁDÍKOVY ŘÍKANKY, POHÁDKY A POVÍDKY PRO MALÉ I VELKÉ DĚTI 2014 OBSAH Úvod... 3 Láďa jede do školky... 5 Veze děda babku k moři... 6 Tři zajíci... 7 Pohádka o převeliké a žádné řepě... 11 Řekla řepa řepě...

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Seznámení s autorem: Na okraj bych se Vám ráda představila. Mé jméno je Barbora Koppová a bydlím nedaleko Prahy. Ke psaní jsem se dostala z povinnosti. Snažila

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Honzík. dobrodružství v městečku Postýlkov

Honzík. dobrodružství v městečku Postýlkov Honzík a jeho dobrodružství v městečku Postýlkov Je brzy ráno. Sluníčko nakukuje do Honzíkovy ložnice. Honzík leží v posteli a spí. Áááááá Honzík se vzbudí a zívne si. Otočí se na bok. Pak se s úlekem

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková 22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká

Více

Obsah MILOST. Milost je projevem Boží lásky k nám. UCTÍVÁNÍ. Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. SPOLEČENSTVÍ

Obsah MILOST. Milost je projevem Boží lásky k nám. UCTÍVÁNÍ. Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. SPOLEČENSTVÍ Obsah MILOST Milost je projevem Boží lásky k nám. 1. Máš přednost 9 2. Veliká bouřka 13 3. Žena u studny 17 4. Snídaně s Ježíšem 21 UCTÍVÁNÍ Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. 5. Kdykoli

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

Ladislava Horová OBRÁZKOVÉ Č TENÍ. Na ulici. ilustrace Petra Řezníčková

Ladislava Horová OBRÁZKOVÉ Č TENÍ. Na ulici. ilustrace Petra Řezníčková Ladislava Horová OBRÁZKOVÉ Č TENÍ Na ulici ilustrace Petra Řezníčková Ladislava Horová OBRÁZKOVÉ Č TENÍ Na ulici ilustrace Petra Řezníčková GRADA PUBLISHING Ladislava Horová OBRÁZKOVÉ Č TENÍ Na ulici

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2009/2010 číslo: 20

ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2009/2010 číslo: 20 ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2009/2010 číslo: 20 Obsah: Slovo ředitele školy,projektový den, divadelní představení, Podzimní radovánky, výlet do Prahy, vyhodnocení

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 63 Autor: Mgr. Petra Elblová Datum: 15.12.2011 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Tematický okruh:

Více

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/21.3536 ANOTACE Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov Autor: Téma sady: Název výstupu: Dagmar Pospíšilová Český jazyk pro 5. ročník - literatura VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY Datum vytvoření:

Více

ozdobami- koule, řetězy z popcornu atd.

ozdobami- koule, řetězy z popcornu atd. ozdobami- koule, řetězy z popcornu atd. Štědrý den u nás doma O. Polcar Už od rána jsme s mojí sestřičkou Zuzankou čekali na Ježíška. Maminka řekla, že musíme počkat do večera. Celý den jsme byli oba hodní.

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh / učivo: Povídka uvědomělé tiché čtení s porozuměním JK 2-DUM č. 2 Va Autor: Mgr. Dagmar Valachová

Více

I. FOTOAPARÁT, PSÍ JÍDLO, NAKLADAČ, KAMION, PRAČKA

I. FOTOAPARÁT, PSÍ JÍDLO, NAKLADAČ, KAMION, PRAČKA V pátek 3. 12. 2010 chodili u nás na škole čerti. Čerti se první hodinu učili a druhou se začali chystat. Nejdřív šli do třetí a čtvrté třídy. Chlapci i děvčata řekli pěkné básničky, ale někteří se opravdu

Více

á v dro. Vy ská / M v o n. Rož L čte ní pro p o prvv ňá ň č www.grada.cz

á v dro. Vy ská / M v o n. Rož L čte ní pro p o prvv ňá ň č www.grada.cz prv čte pro ky ní ňáč prv čte pro ky ní ňáč Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové,

Více

Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své

Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své Večer Pufík obcházel záhony modrých růží na zahradě a čekal na Pepíka. Jenže ten měl zpoždění, a tak si Pufík řekl, že mezitím něco napíše do své velké bílé knihy. Napsal několik stránek, ale Pepík pořád

Více

Tomáš Holíček, 2017 Ilustrace Veronika Renčková LESANA, 2017 Grafický design Milan Svačinka, 2017

Tomáš Holíček, 2017 Ilustrace Veronika Renčková LESANA, 2017 Grafický design Milan Svačinka, 2017 Tomáš Holíček, 2017 Ilustrace Veronika Renčková LESANA, 2017 Grafický design Milan Svačinka, 2017 ISBN 978-80-270-1454-5 Příběhy z kovářovic komína Tomáš Holíček Ilustrace Veronika Renčková LESANA Mým

Více

VÝPRAVA DO NEZNÁMA Dnešní den je pro myší kluky Otíka a Tomíka opravdu výjimečný. Čeká je výprava do neznáma a půjdou úplně, ale úplně sami. Buďte opatrní, nabádal je táta, když se rozcházeli v předsíni

Více

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech.

Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. 1 SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ Ach, to léto! Trpaslíci se vraceli domů po celodenní dřině v diamantových dolech. Každý nesl v jedné ruce krumpáč a v druhé kyblík. Jak tak pochodovali lesem, hřálo je do zad

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 číslo: 37

ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 číslo: 37 ZÁKLADNÍ ŠKOLA TOCHOVICE ŠKOLA TYPU RODINNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 číslo: 37 Obsah: Slovo ředitele školy, škola v přírodě, dopravní hřiště, dětská tvorba, vyhodnocení sběru. Červen 2011 TOCHOVICE

Více

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude.

1. Ano, byl. 2. Ano, jsou. 3. Ano, budou. 4. Ano, byla. 5. Ano, jsou. 6. Ano, byly. 7. Ano, je. 8. Ano, bude. Leksjon 5 5.1.1. Gjør om til negative konstateringer. To je škola. To není škola. 1. To je kostel. 2. Tohle jsou továrny. 3. To byla nemocnice. 4. Tohleto bude silnice. 5. Tohle jsou čtverce. 6. To byl

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( ) ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu

PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty. OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu PRÁCE S TEXTEM - Císařovy nové šaty AUTOR Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP Procvičování četby a porozumění textu na základě seřazení rozstříhaných odstavců textu FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Petra Braunová. O chlapci, který spadl z nebe

Petra Braunová. O chlapci, který spadl z nebe Albatros Petra Braunová O chlapci, který spadl z nebe Petra Braunová Ilustrovala Magda Veverková O chlapci, který spadl z nebe Albatros 5 Petra Braunová, 2012 Illustrations Magda Veverková Hrnčířová,

Více

Prázdniny s dráčkem. také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz

Prázdniny s dráčkem. také v tištěné verzi. Objednat můžete na www.fragment.cz Prázdniny s dráčkem také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček Prázdniny s dráčkem e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

Anna Čtveráková. Střípky z žití

Anna Čtveráková. Střípky z žití 1 Anna Čtveráková Střípky z žití 2 Seznamka na pohřbu Zemřel nám šéf po dost dlouhé nemoci a já jsem se měla výhledově stát jeho nástupkyní. Jely jsme s kolegyněmi na pohřeb a já jsem byla pověřena pronést

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 1 Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 2 Copyright Autor: Jiří Glet Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-073-1 (epub) 978-80-7512-074-8 (mobipocket) 978-80-7512-075-5 (pdf)

Více

Scénář. Otázka: Jak jste prožil své mládí?

Scénář. Otázka: Jak jste prožil své mládí? Scénář Otázka: Jak jste prožil své mládí? Pan Hylena: Bylo to takový zajímavý, teda, opravdu a jde o to, že nás bylo 8 dětí doma. Já jsem prostřední. Narodil jsem se v Křivsoudově, 45. A potom jsme se

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti,

Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz. Milí rodiče a milé děti, Vernířovice 172 788 15 Velké Losiny www.svagrov.cz Milí rodiče a milé děti, už skutečně ubývá dne a brzy se šeří, proto se nám blíží čas Martinských slavností. Sejdeme se na Švagrově v sobotu 9. 11. 2013

Více

Jan pak nechával lidi sestupovat do Jordánu a křtil je vodou z řeky. To znamenalo: Čiňte pokání a polepšete se. Jednoho dne přišel k Janu Křtiteli tak

Jan pak nechával lidi sestupovat do Jordánu a křtil je vodou z řeky. To znamenalo: Čiňte pokání a polepšete se. Jednoho dne přišel k Janu Křtiteli tak JEŽÍŠ ZAČÍNÁ UČIT Ono období v životě Ježíše Krista, které se začíná jeho odchodem z Nazaretu a končí jeho smrtí na kříži, nazýváme veřejný život Kristův. Říkáme veřejný život protože Ježíš strávil ony

Více