UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC. Katalog lokalit brownfields v katastru města Ostravy

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Bc. Lenka PAVELKOVÁ Katalog lokalit brownfields v katastru města Ostravy Olomouc 2010

2 Seznam lokalit brownfields v katastru města Ostravy OVA 001 Bastro OKD... 5 OVA 002 Betonárna Stavoservis... 8 OVA 003 Bývalý průmyslový areál dolu Odra OVA 004 Bývalý vojenský prostor Bělský Les OVA 005 Cementárna CEMOS OVA 006 ČOV Ostravské vodovody a kanalizace OVA 007 ČSAD garáže OVA 008 Důl Eduard Urx OVA 009 Důl Heřmanice OVA 010 Důl Hlubina OVA 011 Důl Jan Maria OVA 012 Důl Jan Šverma II OVA 013 Důl Jeremenko OVA 014 Důl Odra Eduard Urx 5, Koblov OVA 015 Důl Odra lokalita Alexandr OVA 016 Důl Oskar OVA 017 Důl Petr Bezruč OVA 018 Důl Stachv OVA 019 Důl Trojice OVA 020 Důl Zárubek OVA 021 Halda Hrabůvka OVA 022 Haldový komplex dolu Bezruč a dolu Heřmanice OVA 023 HCHZ Hrušov OVA 024 Hrušov rozvojová zóna

3 OVA 025 Chemický závod Ostramo OVA 026 Kaliště Jeremenko OVA 027 Karolina OVA 028 Koksovna Jan Šverma OVA 029 Koksovna Svoboda OVA 030 Kovošrot Unikov OVA 031 Laguny Ostramo OVA 032 Lahos OVA 033 Moravské chemické závody OVA 034 Moravskoslezské teplárny OVA 035 Odval dolu Eduard Urx OVA 036 Odval dolu Jan Maria OVA 037 Odval dolu Odra OVA 038 Odval dolu Oskar OVA 039 Odval zeminy Vratimovská OVA 040 Ostramo Vlček OVA 041 Pemic OVA 042 PHM NH OVA 043 Pískovna Polanka OVA 044 Pískovna Zábřeh OVA 045 Rudná I OVA 046 Rudná II OVA 047 Rudná III OVA 048 Sádky Svinov OVA 049 Sedimentační nádrž dolu Zárubek OVA 050 Seliko OVA 051 Skládka nebezpečného odpadu

4 OVA 052 Složiště popelovin OVA 053 Vítkovice vysoké pece OVA 054 Zámek Kunčice

5 OVA 001 Bastro OKD Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Radvanice Radvanice a Bartovice OVA 001 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Bastro OKD Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 18, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Dnes využíváno 60 65% stávajících objektů. Zbývající objekty k pronájmu nutná rekonstrukce. Objekty jsou bez předpokládané kontaminace s výbornou dopravní dostupností, i přes umístění v okrajové části města. Stručná charakteristika historie areálu OKD, Bastro, akciová společnost se sídlem v Ostravě byla založena v roce 1993 s kontinuitou od roku 1952, je dceřinou akciovou společností OKD, a.s., která je jejím stoprocentním vlastníkem. Firma je výrobně montážní a servisně opravárenským komplexem. OKD, BASTRO, a.s. vyvíjela tradičně rozsáhlé aktivity v komplexních dodávkách, montážích a modernizacích technologických zařízení pro řadu průmyslových odvětví. Silné strojní a elektromontážní kapacity podpořené konstrukčními službami a dílenskou strojní výrobou byly schopny nabídnout zákazníkovi komplexní řešení daného problému od projektu přes výrobu, kompletaci strojních a elektro dodávek, montáže, zprovoznění a převzetí trvalého servisu. ( soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) bez předpokládané kontaminace Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu neopuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl, sklady, drobná výroba 5

6 Fotodokumentace Bastro OKD OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 6

7 Mapy území Bastro OKD OVA

8 OVA 002 Betonárna Stavoservis Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Svinov Svinov; ulice Nad Porubkou OVA 002 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Betonárna Stavoservis Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) nezjištěno 5 nezjištěno Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) V dnešní době objekt využit pro soukromé podnikání. Všechny budovy značně chátrají. Lokalita je bez předpokládané kontaminace a má dobrou dopravní dostupnost. Silnice 1. třídy, dálnice i železniční stanice v blízkosti. Stručná charakteristika historie areálu Objekty byly v minulosti využívány pro stavební průmysl. soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) bez předpokládané kontaminace Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl, sklady, drobná výroba 8

9 Fotodokumentace Betonárna Stavoservis OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 9

10 Mapy území Betonárna Stavoservis OVA

11 OVA 003 Bývalý průmyslový areál dolu Odra Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Přívoz Ostrava Přívoz; Koksární ulice OVA 003 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Bývalý průmyslový areál dolu Odra Ostrava - město Ostrava Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě Výměra zastavěné plochy (m2) 3, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Budovy jsou v soukromém vlastnictví. Kontaminace se předpokládá mírná či bodová. Objekty jsou opuštěny, leží v okrajové části města. Dopravní dostupnost je dobrá. Předpokládané využití - lehký průmysl, sklady, drobná výroba nebo občanská vybavenost. Stručná charakteristika historie areálu Průmyslový areál dolu Odra, administrativní budovy. Vlastnické vztahy soukromé Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; občanská vybavenost 11

12 Fotodokumentace Bývalý průmyslový areál dolu Odra OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 12

13 Mapy území Bývalý průmyslový areál dolu Odra OVA

14 OVA 004 Bývalý vojenský prostor Bělský Les Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Výškovice u Ostravy Ostrava Jih; Plzeňská ulice OVA 004 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Bývalý vojenský prostor Bělský Les Ostrava - město Ostrava Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě Výměra zastavěné plochy (m2) 16, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) V dnešní době je celý komplex opuštěný a nevyužitý. Nachází se zde objekty jedno- a dvoupodlažní. Jsou zde prostory administrativní, skladové, ubytovací, opravárenské. Dnes jsou stavby vyklizené. Objekty je možno využít pro střední podnikání. Je zde velice dobrá dopravní dostupnost. Možnost relaxace, cyklostezka apod. Možnost vybudování restauračního zařízení. ( Jedná se o bývalý vojenský areál. Stručná charakteristika historie areálu Vlastnické vztahy veřejné Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) bez předpokládané kontaminace Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km zcela opuštěn Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield ne vojenské Funkční využití území dle platné ÚPD Lesy 14

15 Fotodokumentace Bývalý vojenský prostor Bělský Les OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 15

16 Mapy území Bývalý vojenský prostor Bělský Les OVA

17 OVA 005 Cementárna CEMOS Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Slezská Ostrava; Kunčičky ulice Lihovarská OVA 005 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Cementárna CEMOS Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 13, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Objekt vhodný k nevýrobní činnosti. Záměr městského obvodu Ostrava - Kunčice je vybudovat na lokalitě nová průmyslová střediska zabezpečující převážně stavební výrobu včetně převodu majetku soukromým firmám. Tento záměr je podmíněn vložením finančních prostředků do vyčištění území (demolice) a revitalizaci inženýrských sítí včetně napojení na dopravní infrastrukturu ( Výborná dopravní dostupnost. Jedná se o bývalou cementárnu. Stručná charakteristika historie areálu Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu veřejné částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Těžký průmysl 17

18 Fotodokumentace Cementárna CEMOS OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 18

19 Mapy území Cementárna CEMOS OVA

20 OVA 006 ČOV Ostravské vodovody a kanalizace Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Třebovice Třebovice OVA 006 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností ČOV Ostravské vodovody a kanalizace Ostrava - město Ostrava Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě Výměra zastavěné plochy (m2) 2, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Po vybudování nové ČOV východně od posuzované lokality bez významu. Vlastník nemá finanční prostředky na její odstranění. Objekt chátrá, zastaralé zařízení. Stavební a ekologická zátěž. Záměrem Městského obvodu Ostrava - Třebovice je využít tuto lokalitu pro drobné podnikání nebo zavázání do distribuční sítě. ( dostupnost dobrá, umístěno v okrajové části. Stručná charakteristika historie areálu Bývalá ČOV. Cca před deseti lety byla vybudována nová ČOV. Vlastnické vztahy veřejné Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl, sklady, drobná výroba 20

21 Fotodokumentace ČOV Ostravské vodovody a kanalizace OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 21

22 Mapy území ČOV Ostravské vodovody a kanalizace OVA

23 OVA 007 ČSAD garáže Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Moravská Ostrava a Přívoz; Moravská Ostrava Ulice U Stadionu OVA 007 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností ČSAD garáže Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 9,6 nezjištěno Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Objekty umístěny v centrální části města bez předpokládané kontaminace. Dopravní dostupnost dobrá. Část objektů v současnosti využívány jako garáže a opravárenské prostory. Využití pro lehký průmysl a sklady. Stručná charakteristika historie areálu Objekty využívány jako garáže společnosti ČSAD. soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) bez předpokládané kontaminace Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km umístěn v centrální části Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce Předchozí využití lokality brownfield ne dopravní Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl, sklady, drobná výroba 23

24 Fotodokumentace ČSAD garáže OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 24

25 Mapy území ČSAD garáže OVA

26 OVA 008 Důl Eduard Urx Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce; ulice Číslo lokality Petřkovice; Petřkovice u Ostravy Pod Landekem OVA 008 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Eduard Urx Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 2, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) V areálu dolu Eduard Urx se rozkládá největší hornické muzeum v České republice. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. V dole Eduard Urx se nachází podzemní expozice. Celková délka štol je 250 m a hloubka přibližně 15 m. V jedné z budov patřící k dolu je umístěna expozice báňského záchranářství. Stav objektů je velmi zachovalý a z větší části zrekonstruovaný. ( Stručná charakteristika historie areálu V místě dolu Anselm (v roce 1946 přejmenován na Důl Masaryk, v roce 1951 na důl Eduard Urx) se začalo s dolováním v roce Štolováním se zde těžilo uhlí od roku 1782, roku 1835 se přešlo na hlubinné dobývání. Jedná se tedy o nejstarší hlubinný uhelný důl na Ostravsku. Mezi mnoho majitelů patřil i rod Rotchildů, a to v polovině 19. století. Během okupace byli majitelé dolu nacisté, po okupaci přešla správa do československého státu. V roce 1945 byl důl znárodněn a začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava. Těžba v důlním poli dolu Anselm byla ukončena 2. srpna 1991 a v roce 1992 byl proveden zásyp jámy. V roce 1987 (tedy ještě za provozu dolu) bylo založeno hornické muzeum. Pro veřejnost bylo muzeum poprvé otevřeno v roce v roce ( soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) bez předpokládané kontaminace Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu neopuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Technické muzeum 26

27 Fotodokumentace Důl Eduard Urx OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 27

28 Mapy území Důl Eduard Urx OVA

29 OVA 009 Důl Heřmanice Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Slezská Ostrava Slezská Ostrava; Orlovská ulice OVA 009 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Heřmanice Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Objekt doporučen k využití v lehkém průmyslu, jako skladištní prostory nebo pro drobnou výrobu. Dopravní dostupnost dobrá. Mírní či bodová kontaminace. Možnost zavedení železniční vlečky do areálu. Stručná charakteristika historie areálu V oblasti bývalého důlního pole Dolu Heřmanice se započalo s těžbou uhlí již v první polovině 19. Století. K byla ukončena těžba uhlí a do roku 1998 byl důl likvidován. V zasypávané výdušné jámě došlo dne k explozi metanu, která zničila jámovou budovu. ( Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu veřejné částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl, sklady, drobná výroba 29

30 Fotodokumentace Důl Heřmanice OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 30

31 Mapy území Důl Heřmanice OVA

32 OVA 010 Důl Hlubina Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Vítkovice Vítkovice; ulice Místecká OVA 010 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Hlubina Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 6, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) V současné době je v návrhu Unesca prohlásit za chráněnou památku Důl Hlubina s přilehlou koksovnou a vysokopecním provozem Vítkovických železáren a následně zpřístupnit celý areál formou industriálního skanzenu. ( Předpokládá se mírná kontaminace. Dopravní dostupnost lokality je výborná. Stručná charakteristika historie areálu Důl Hlubina byl založen roku 1852 S. M. Rothschildem. V roce 1931 k němu byl připojen důl Šalomoun, který se opět osamostatnil roku Původní název dolu byl v roce 1946 změněn na Důl Bohumil Laušman, v únoru 1949 se vrátil k původnímu názvu Hlubina. V roce 1958 byl k dolu Hlubina připojen důl Generál Jeremenko. V roce 1987 byly doly Hlubina a Ostrava sloučeny do jednoho podniku Důl Ostrava se samostatnými provozy. Důl Hlubina existuje od roku 1852 dodnes, těžba uhlí probíhala v letech Důlní pole mělo rozlohu 382 ha, otevřeno bylo třemi jámami do hloubky 1200 m na 12. patro. Těžba byla zastavena a jámy byly zasypány. ( Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu veřejné částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Občanská vybavenost (Technické muzeum) 32

33 Fotodokumentace Důl Hlubina OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 33

34 Mapy území Důl Hlubina OVA

35 OVA 011 Důl Jan Maria Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Slezská Ostrava Slezská Ostrava; ulice Těšínská OVA 011 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Jan Maria Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 2, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Budovy bývalého dolu Jan Maria jsou památkové chráněné budovy. Z bývalého areálu se bohužel nedochovala těžní věž. Zachovány zůstaly převážně správní a jámové budovy z charakteristického červeného režného zdiva s ozdobnými štíty. Budovy dnes částečně slouží jako sídlo stavební firmy a část budov je po moderní přístavbě užívána jako hotel a restaurace.( Stručná charakteristika historie areálu Iniciátorem založení nového dolu byl v roce 1852 majitel polskoostravského zámku a panství hrabě Jan Maria Vlček z Dobré Zemice. Učinil tak na základě dobrých výsledků ze zkušební kutací jámy č. IV, která byla hloubena od r Důl Jan Maria vznikl rozšířením profilu jámy č. IV a výrazným prohloubením. Do roku 1854 byly postaveny budovy dolu a v r byla zahájena vlastní těžba. V letech 1873 až 1878 prodělal důl rozsáhlou modernizaci a rekonstrukci. Další modernizace, při které byl profil jámy rozšířen a vyzděn, proběhla v letech Ocelovou těžní věž nad jámou s výškou 32 m získal důl až v roce 1904, kdy jí vyrobily Vítkovické železárny. V letech byly v areálu postavena nová správní budova (dodnes zachovaná), provozní budova, kde se nacházela lampovna, sklad, důlní záchranná stanice, ordinace závodního lékaře a kanceláře pro úředníky a ostrahu dolu. V r byla zřízena nová výdušná jáma. V lednu roku 1946 byl důl Jan Maria zestátněn a začleněn do OKR. V roce 1954 byl Jan Maria z organizačních důvodů připojen k dolu Zárubek. V roce 1963 došlo k vytěžení všech využitelných uhelných zásob a provoz na dole byl následně zastaven. Těžní jáma, která dosáhla konečné hloubky 453 m, byla zasypána ještě v roce 1963, obě výdušné jámy v roce Před vyhlášením areálu jako památkově chráněného objektu byla zničena i hlavní ocelová těžní věž.( soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl 35

36 Fotodokumentace Důl Jan Maria OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 36

37 Mapy území Důl Jan Maria OVA

38 OVA 012 Důl Jan Šverma II. Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Svinov; Svinov ulice Fr. a Anny Ryšových OVA 012 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Jan Šverma II. Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 8, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Přítomna je mírná kontaminace. V blízkosti lokality se nachází silnice 1. třídy i nedávno postavená dálnice. Dopravní dostupnost je tedy dobrá. Lokalita je dnes využívána jako skladištní prostory a pro lehký průmysl. Stručná charakteristika historie areálu Důl Jan Šverma II byl založen čs. státem roku Už roku 1952 byla založena jeho pozdější těžní jáma, někdy nazývaná Svinov. Důl byl v provozu v letech Těžba uhlí se pohybovala v letech v ročních objemech kolem 300 tisíc tun. Důlní pole měřilo 899 ha bylo otevřeno do hloubky 885 dvěma jámami, které měly 6 pater a jedno mezipatro. Po ukončení těžby roku 1991 byly jámy zasypány a dne byla sestřelena těžní věž. ( soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl 38

39 Fotodokumentace Důl Jan Šverma II. OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 39

40 Mapy území Důl Jan Šverma II. OVA

41 OVA 013 Důl Jeremenko Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Vítkovice Vítkovice; ulice Sirotčí OVA 013 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Jeremenko Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 9, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Dnes Důl Maršál Jeremenko slouží jako vodní jáma pro celou ostravskou část revíru. Na kótě 370m jsou v jámě č.1 instalována tři čerpadla, každé o výkonu 175 l/s s výtlačnou výškou 651 metrů. V povrchových objektech má své sídlo vedení odštěpného závodu. Jako jediný důl v ostravské části OKR nejsou zasypány jámy s ohledem na nutnost pravidelného čerpání důlních vod. Kladivová těžní věž, která je vysoká 55 metrů, je prohlášena za kulturní památku České republiky.( Stručná charakteristika historie areálu Dne 25. května 1891 byl založen důl Jeremenko pod názvem Nová jáma. Zakladatelem byly Spojené Vítkovické kamenouhelné doly. Název dolu byl v roce 1895 změněn na Jáma Louis. V roce 1892 se začala hloubit těžní jáma. První těžba z příprav se vytěžila v roce Těžba uhlí se postupně zvyšovala a to vesměs pro koksovnu Vítkovických železáren. V letech byla prohloubena větrní jáma a pro těžní jámu č.1 byl postaven nový parní těžní stroj o výkonu 1500 Ks. Ve 30. létech byla těžní jáma prohloubena na úroveň 7. patra do hloubky 819 metrů. Počátkem roku 1943 začali nacisté hloubit jámu č. 3 a do června 1944 dosáhla hloubka 133 metrů, hloubení bylo zastaveno. Dne byl důl přejmenován na počest velitele sovětské armády, osvoboditele Ostravy, na Důl Generál Jeremenko. V rámci organizačních opatření byl Důl Generál Jeremenko připojen k Dolu Hlubina a vytvořen nový národní podnik. V roce 1970 se důl přejmenoval na Důl Maršál Jeremenko. Od roku 1958 pokračovalo hloubení jámy č. 3, které bylo dokončeno v roce 1966, kdy se dosáhlo konečné hloubky 1061,85 m. Tím se stal Důl Maršál Jeremenko jedním z nejhlubších dolů v OKR. Do hlavy kladivové těžní věže byl instalován čtyřlvý elektrický těžní stroj K s motorem 2500 kw. Byl konstruován pro těžbu z hloubky až 1245 metrů. Těžba na Dole Maršál Jeremenko byla zcela ukončena k Mezi zajímavosti patří, že v roce 1952 se při těžbě našel ve sloji Osmana na 5. patře zkamenělý kmen stromu o délce 2,5 metru a průměru 30 cm. Tento unikátní nález byl věnován po roce 1991, v rámci oslav stoletého výročí od vzniku dolu, do sbírek minerálů Vysoké školy báňské TU Ostrava.( soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl 41

42 Fotodokumentace Důl Jeremenko OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 42

43 Mapy území Důl Jeremenko OVA

44 OVA 014 Důl Odra Eduard Urx 5, Koblov Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Slezská Ostrava, Slezská Ostrava ulice Antošovická OVA 014 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Odra Eduard Urx 5, Koblov Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 6, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Mírná či bodová kontaminace, dobrá dopravní dostupnost, kromě železniční vlečky. Předpokládá se využití pro lehký průmysl. Areál umístěn v okrajové části. Stručná charakteristika historie areálu Důl Eduard Urx 5 byl založen čs. státem v roce Pro stavbu byl po potřebném rozšíření využit areál stávající větrní jámy Anselm IV z roku 1921, v jejíž blízkosti byla roku 1962 založena těžní jáma č. 5. Důl byl také nazýván Koblov. Důl existoval v období let Těžba uhlí probíhala od roku 1967 do s ročním objemem tisíc tun uhlí. K bylo k dolu připojeno vrbické pole včetně výdušné jámy od zastaveného dolu Stachv. Důlní pole mělo rozlohu 530 ha a bylo otevřeno třemi jámami na 9. patro v hloubce 880 m. Těžní věž byla odstřelena dne a šachty byly zasypány. soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl 44

45 Fotodokumentace Důl Odra - Eduard Urx 5, Koblov OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 45

46 Mapy území Důl Odra - Eduard Urx 5, Koblov OVA

47 OVA 015 Důl Odra lokalita Alexandr Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Kunčičky Slezská Ostrava OVA 015 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Odra lokalita Alexandr Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 5, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Jáma Alexandr je historickou technickou památkou ve slezské části Ostravy, areál dolu Alexandr patří mezi národní kulturní památky. Areál se dvěma těžními věžemi a barokní zámeckou kompozicí čestného dvora je zajímavým dokladem průmyslové architektury. V současnosti je objekt udržován jen v nejnutnějších mezích. ( Objekty jsou vhodné pro lehký průmysl. Dopravní dostupnost je výborná, včetně železničná vlečky v areálu. Stručná charakteristika historie areálu Jámu "Alexandr" založila společnost Severní dráhy Ferdinandovy v roce Stavební část dolu vznikla v letech podle jednotného projektu, transformujícího barokní zámeckou kompozici čestného dvora do průmyslové architektury. Hlavní osou kompozice je komín a kotelna, po stranách obě věže důlních budov. Součástí areálu byla i parková plocha, která se stala prvním sídlem ostravské zoo. V roce 1926 byla jáma připojena k dolu Zárubek a důl složil dále pouze jako pomocný. Areál postupně porušen přístavbami a úpravami jednotlivých budov. Při dolu vznikla i Stará, Nová a Jubilejní dělnická kolonie Dolu Alexandr. Stará kolonie zbořena na přelomu 80. a 90. let 20. století.těžba byla ukončena a obě jámy byly následně zasypány.( soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl 47

48 Fotodokumentace Důl Odra lokalita Alexandr OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 48

49 Mapy území Důl Odra lokalita Alexandr OVA

50 OVA 016 Důl Oskar Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Heřmanice Slezská Ostrava; ulice K Oskarce OVA 016 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Oskar Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 2,2 0 0 Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Lokalita je dnes zcela opuštěná, bez jakýchkoliv objektů. Předpokládané využití je v lehkém průmyslu. Dopravní dostupnost je dobrá, není zavedena železniční vlečka. Přítomna je mírná kontaminace. Stručná charakteristika historie areálu Důl Oskar byl založen roku 1912 Rakouskou Alpinskou montánní společností, a.s. Hloubení otvírkové jámy bylo zahájeno roku 1912, ale po nafárání uhelných slojí byly práce zastaveny a pokračovaly až roku Pro báňskotechnické potíže byly otvírkové práce roku 1919 opět zastaveny. V roce 1926 odkoupil majetek této společnosti čs. stát a v roce 1938 přešel důlní majetek na Zbrojovku v Brně. Společnost Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1942 odkoupila důlní majetek od Zbrojovky Brno a připojila ho k dolu Michal. K plánované výstavbě nedošlo. Po druhé světové válce byl areál jámy Oskar byl přebudován na výdušnou jámu dolu Michal. V době využití dolu Oskar jako výdušného díla dolu Michal měla jáma 4 patra a dosahovala hloubky 625 m. Po ukončení těžby uhlí na dole Michal byla jáma Oskar zasypána a většina objektů dolu zbourána. ( soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km zcela opuštěn mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl 50

51 Fotodokumentace Důl Oskar OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 51

52 Mapy území Důl Oskar OVA

53 OVA 017 Důl Petr Bezruč Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Slezská Ostrava; Slezská Ostrava Ulice Michálkovická OVA 017 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Petr Bezruč Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 10, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Těžní věž a strojovna byly vyhlášeny za technické památky. Jejich stav není ideální, objekt a zvláště strojovna pomalu chátrá. ( Dopravní dostupnost je výborná, včetně železniční vlečky do areálu. Objekt je částečně opuštěn, leží v okrajové části a předpokládaná kontaminace je mírná až bodová. Jedná se o jádrové území. Stručná charakteristika historie areálu Důl byl založen v r a se svou hloubkou 1340 m byl nejhlubší v celém Ostravsko-karvinském revíru. Nejdříve nesl název Terezie, poté Bergschacht, až od r se jmenoval Petr Bezruč. Těžba byla ukončena r a jámy byly zasypány. ( soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Jádrové území 53

54 Fotodokumentace Důl Petr Bezruč OVA (foto: L. Pavelková, březen 2010) 54

55 Mapy území Důl Petr Bezruč OVA

56 OVA 018 Důl Stachv Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Hrušov Slezská Ostrava; ulice K Šachtě OVA 018 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Stachv Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 4,5 nezjištěn Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Mírná či bodová kontaminace přítomna, dopravní dostupnost výborná. Prostory z části opuštěny, orientace na lehký průmysl. Stručná charakteristika historie areálu Důl Hubert - Stachv byl založen na konci roku 1854 Těžířstvem bratří Kleinů.Důl byl uveden do těžebního provozu roku 1855 a hned dne byl odkoupen Společností Severní dráhy Ferinandovy. V roce 1876 na něho byla podzemím převedena těžba od dolu Albert, který byl potom provozován jako pomocný důl. Po druhé světové válce byl důl Hubert přejmenován dne na Důl Stachv. V rámci generální rekonstrukce spojených dolů Vítězný únor, Stachv a Eduard Urx byla převedena těžba uhlí podzemím na hlavní závod Vítězný únor. Následně byl Důl Stachv jako samostatný závod zrušen a jeho důlní pole rozděleno mezi doly Vítězný únor a Eduard Urx. Potom Důl Stachv sloužil jako pomocný pro hlavní závod Vítězný únor. Důl existoval v letech , těžba uhlí probíhala v letech Důlní pole mělo rozlohu 780 ha, otevřeno bylo třemi jámami do hloubky 690 m patro. V roce 1992 byly jámy likvidovány zásypem. soukromé Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl 56

57 Fotodokumentace Důl Stachv OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 57

58 Mapy území Důl Stachv OVA

59 OVA 019 Důl Trojice Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Slezská Ostrava Slezská Ostrava; ulicetěšínská OVA 019 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Trojice Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 1, Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Závažná kontaminace areálu. Lokalita je umístěna v centrální části města. Objekt dnes z části využit k soukromému podnikání, dopravní dostupnost je dobrá. Stručná charakteristika historie areálu Důl Trojice byl původně založen jako mělký důl v roce 1844 hrabětem S. Wilczkem a jeho název byl odvozen ode dne založení - svátku sv. Trojice. O čtyři roky později vznikla u dolu rovněž koksovna. V roce 1870 vznikl v areálu dolu Trojice hlubinný provoz. Následně byly k tomuto provozu postupně přičleňovány okolní malodoly. Velká rekonstrukce dolu proběhla v roce 1899, kdy byla postavena ocelová těžní věž, nová strojovna a instalován parní těžní stroj. Odval dolu Trojice byl založen v roce 1910 a ukončení násypu v této oblasti bylo ukončeno v roce V červenci r se stal Důl Trojice pomocným závodem Dolu Petr Bezruč. Důl Trojice existoval v letech , těžba uhlí probíhala od roku 1845 do roku 1967, kdy byl důl uzavřen. Důlní pole mělo rozlohu 116 ha a bylo otevřeno sedmi jámami. Jámy byly zasypány v letech ( závažná kontaminace Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km umístěn v centrální části Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu veřejné částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Volnočasové aktivity 59

60 Fotodokumentace Důl Trojice OVA (foto: L. Pavelková, březen 2010) 60

61 Mapy území Důl Trojice OVA

62 OVA 020 Důl Zárubek Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Slezská Ostrava; Slezská Ostrava Ulice U Zárubku OVA 020 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Důl Zárubek Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 13, ha Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Poslední slavnostní fárání těžní klecí na 2. patro se uskutečnilo a pak bylo přistoupeno k zasypání zbytku jámy a k likvidaci povrchových objektů. Těžní věž, která byla vysoká 37,6 m, odstřelili v roce Historické budovy a těžní věž byly přes námitky historiků necitlivě zlikvidovány buldozery a po Dolu Zárubek zůstal památník pouze z jedné lvnice z těžní věže. ( Výborná dopravní dostupnost, naproti tomu mírná kontaminace.vhodné využití z části lehký průmysl, sklady, drobná výroba, z části drobná a ochranná zeleň. Stručná charakteristika historie areálu První nález uhlí v obvodu Zárubku byl učiněn u řeky Lučiny , kde byly nalezeny dvě kamenouhelné sloje o mocnosti 32 cm. Následovalo hloubení vrtu č. 5. V roce 1856 kutací jámu koupila Severní dráha Ferdinandova a ihned bylo přikročeno k založení dolu. V roce 1875 byla jáma prohloubena až do hloubky do 296 metrů a vodní jáma do konečné hloubky 332 metrů. V té době zajišťovaly větrání dolu pomocné jámy Vilém a Jakub. Před první světovou válkou v letech 1911 až 1914 byly instalovány dva elektrické těžní stroje a postavena nová ocelová těžní věž vysoká 37,6 metrů. U příležitosti slavnostního ukončení přestavby byl důl přejmenován na Důl Zárubek. Pro nepříznivé odbytové poměry došlo v roce 1926 ke sloučení Dolu Zárubek s Dolem Alexander. V roce 1928 měla těžní jáma Dolu Zárubek hloubku 552 metrů, vodní jáma 332 metry, větrní jáma Vilém 330 metrů a jáma Jakub 293 metry. Postupně byla těžní jáma vyhloubena na konečnou hloubku 834,8 metrů. V roce 1945 byl Důl Zárubek znárodněn a dne 1. ledna 1946 začleněn do národního podniku Ostravsko - karvinské kamenouhelné doly Ostrava. V roce 1954 byl k dolu připojen Důl Jan Maria. Ke sloučení dolů Zárubek, Petr Bezruč a Alexander v jeden národní podnik pod názvem Důl Ostrava došlo v roce Z důvodu požáru byl dne celý Důl Zárubek uzavřen. Těžní jáma byla postupně do února 1993 zasypána v úseku od 2. patra až dolů.( Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu veřejné částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; drobná a ochranná zeleň 62

63 Fotodokumentace Důl Zárubek OVA (foto: L. Pavelková, březen 2010) 63

64 Mapy území Důl Zárubek OVA

65 OVA 021 Halda Hrabůvka Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Hrabůvka Ostrava - Jih OVA 021 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Halda Hrabůvka Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 21,2 0 0 Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Dnes je areál pokryt náletovou dřevinou a je zde patrna přírodní obnova lokality. Provádí se odtěžování a komerční zhodnocení strusek uložených ve středové části odvalu, na ostatní ploše se připravuje nebo je prováděna rekultivace na les. ( Stručná charakteristika historie areálu Areál haldy v Hrabůvce je bývalou skládkou. Vlastnické vztahy soukromé Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Opuštěnost areálu zcela opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lesy 65

66 Fotodokumentace Halda Hrabůvka OVA (foto: L. Pavelková, březen 2009) 66

67 Mapy území Halda Hrabůvka OVA

68 OVA 022 Haldový komplex dolu Bezruč a dolu Heřmanice Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Slezská Ostrava Slezská Ostrava OVA 022 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Haldový komplex dolu Bezruč a dolu Heřmanice Ostrava - město Ostrava Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě Výměra zastavěné plochy (m2) nezjištěno 0 0 Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Lokalita je porostlá náletovou dřevinou. Přítomna je mírná či bodová kontaminace. Budoucí využití Lesy. Stručná charakteristika historie areálu Komplex haldové skládky dvou ostravských dolů dolu Bezruč a dolu Heřmanice. Vlastnické vztahy soukromé Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Opuštěnost areálu zcela opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lesy 68

69 Fotodokumentace Haldový komplex dolu Bezruč a dolu Heřmanice OVA (foto: L. Pavelková, březen 2010) 69

70 Mapy území Haldový komplex dolu Bezruč a dolu Heřmanice OVA Určení polohy lokality brownfield vzhledem k okolním lokalitám ( vstup do objektu) 70

71 OVA 023 HCHZ Hrušov Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Hrušov Slezská Ostrava OVA 023 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností HCHZ Hrušov Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) nezjištěno 1 nezjištěno Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Objekt v okrajové části. Dnes zde dochází k revitalizaci území, většina objektů zbourána, probíhají odklízecí práce. Budoucí využití se předpokládá lehký nebo těžký průmysl. Přítomna je závažná kontaminace. Dopravní dostupnost dobrá. Objekt je v současnosti zcela opuštěn. Dosud se zde nacházejí různé chemikálie a nádrže s kapalinami, skládka. Dominantně zřejmě rganická kontaminace horninového prostředí, nízká prozkoumst, migrace škodlivin ve směru k nivě Odry neověřena, financování sanace nezajištěno. ( Stručná charakteristika historie areálu Průmyslové funkční využití území v minulosti Hrušovská chemická společnost. Vlastnické vztahy soukromé Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) závažná kontaminace Dopravní dostupnost Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Opuštěnost areálu zcela opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl; těžký průmysl 71

72 Fotodokumentace HCHZ Hrušov OVA (foto: L. Pavelková, listopad 2009) 72

73 Mapy území HCHZ Hrušov OVA

74 OVA 024 Hrušov rozvojová zóna Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Hrušov Slezská Ostrava OVA 024 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Hrušov rozvojová zóna Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 2,7 nezjištěno 2000 Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Oblast zóny má charakter sociálního brownfieldu. V současnosti je v území vymezeno platné asanační pásmo. Veškerá stavební činnost je nyní v lokalitě podmíněna dokončením asanace. Smyslem asanace je provedení nezbytných terénních a vodohospodářských úprav tak, aby nedocházelo k nežádoucímu zdržování dešťových vod v lokalitě, ale naopak došlo k jejímu gravitačnímu odtoku. V současné době jsou upřesňovány záměry o budoucím využití území. Projekt předpokládá převážně výstavbu nájemních administrativních objektů, případně výzkumných a poloprovozních provozů. Realizace této zóny se předpokládá formou PPP (Public Private Partnership). ( Stručná charakteristika historie areálu Budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků. V roce 1989 došlo k částečnému vysídlení lokality. Povodně v roce 1997 proces vysídlování ještě zhoršily a lokalita se proměnila v sociální brownfield. V rámci území byl proveden hydrogeologický průzkum a území bylo vyhodnoceno jako ekologicky nezávadné. Vybudováním protipovodňových hrází v lokalitě Hrušov pominul důvod pro trvání stavební uzávěry, která byla zrušena v dubnu ( Vlastnické vztahy veřejné Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) bez předpokládané kontaminace Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield ne občanská vybavenost Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl, sklady, drobná výroba 74

75 Fotodokumentace Hrušov rozvojová zóna OVA (foto: L. Pavelková, březen 2010) 75

76 Mapy území Hrušov rozvojová zóna OVA

77 OVA 025 Chemický závod Ostramo Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Přívoz Moravská Ostrava a Přívoz OVA 025 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Chemický závod Ostramo Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) nezjištěno nezjištěno nezjištěno Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) Jená se o jižnější část areálu Ostramo Vlček. Areál umístěn v okrajové části města. Předpokládá se závažná kontaminace. Dopravní dostupnost je dobrá. V blízkosti dálnice D 47. Objekt slouží jako chemický závod. soukromé závažná kontaminace Stručná charakteristika historie areálu Vlastnické vztahy Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Dopravní dostupnost Opuštěnost areálu částečně opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl; těžký průmysl 77

78 Fotodokumentace Chemický závod Ostramo OVA (foto: L. Pavelková, březen 2010) 78

79 Mapy území Chemický závod Ostramo OVA

80 OVA 026 Kaliště Jeremenko Katalogový list lokality brownfields v Moravskoslezském kraji Název katastrálního území Název města/obce Číslo lokality Slezská Ostrava Slezská Ostrava OVA 026 Název lokality Okres Obec s rozšířenou působností Kaliště Jeremenko Ostrava - město Ostrava Výměra zastavěné plochy Rozloha lokality v ha Počet objektů v lokalitě (m2) 16,6 0 0 Stručná charakteristika stávajícího stavu + technická infrastruktura (předpoklad) V současnosti je lokalita rozdělena podle stupně odvodu vod na 4 části. V první nálet dřevin, ve 2 částečný závoz a ve 3 se částečně těží, ve 4 je kaliště tekuté. Funkční využití území - Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; lesy. Dopravní dostupnost je dobrá. Stručná charakteristika historie areálu Celá lokalita sloužila jako kaliště dolu Alexandr. Vlastnické vztahy soukromé Předpokládaná míra kontaminace (předpoklad) mírná či bodová kontaminace Dopravní dostupnost Silnice I. třídy nebo dálnice do 10 km Železniční vlečka v areálu Železniční stanice v dosahu 10 km Opuštěnost areálu zcela opuštěn Poloha v rámci urbanizovaného území města/obce umístěn v okrajové části Předchozí využití lokality brownfield průmyslové ne Funkční využití území dle platné ÚPD Lehký průmysl, sklady, drobná výroba; lesy 80