STUDIJNÍ OBOR LOGISTIKA SLUŽEB NA VŠLG PŘEROV

Transkript

1 Abstrakt STUDIJNÍ OBOR LOGISTIKA SLUŽEB NA VŠLG PŘEROV Study branch "logistics services at VŠLG Přerov Prof. Ing. et Ing. Dušan Halásek, CSc. Vysoká škola logistiky v Přerově, katedra ekonomických, právních a společenských disciplin dusan.halasek@vslg.cz Výuka na VŠLG Přerov v bakalářské formě studia probíhá v pěti oborech. Jedním z nich je obor Logistika služeb, který vychovává odborníky orientované z teoretického i praktického hlediska na široké spektrum odvětví služeb zaměstnávající více jak 68 % všech zaměstnaných v ČR. Výuka probíhá nejen v předmětech povinného základu, ale zejména ve vyšších ročnících se orientuje na vybrané služby, které ze statistického hlediska mají významný podíl na trhu práce ČR. Absolventi oboru nacházejí dobré uplatnění v praxi. Abstract Education at VŠLG Přerov in the form of undergraduate bachelor studies is carried out in five programmes. One of them is the branch "logistics services" which educates professionals focused on theoretical and practical perspective on a wide range of service industries employing more than 68 % of all employees in the country. Classes take place only in the subjects of compulsory basis, but particularly in higher grades, focuses on selected services from a statistical point of view, a significant proportion of the labor market, the CR. The graduates with specialization are well applied in practice Klíčová slova: Odvětví služeb. Služby liberalizované. Služby v obecném zájmu. Výuka logistiky služeb. Keywords Services sector. Liberalized services. Services of general interest. Teaching logistics services. 1. ÚVOD Na VŠLG Přerov se studuje obor Logistika služeb na bakalářském stupni od založení školy jako jeden z profilujících studijních oborů. Zájem o studium oboru projevilo dosud 565 studentů a to nejen v Přerově, ale i na obou edukačních centrech v Praze a Štúrově

2 Počet studentů celkem Graf č. 1: Počet studentů v oboru LOS za období / / / / / / / Pramen: vlastní zpracování dle Statistika studentů VŠLG Přerov, rok 2004 až Výuka studijního oboru na VŠLG vychází zejména z evropského pojetí služeb. Služby představují nepostradatelné a dynamický se rozvíjející odvětví hospodářství všech zemí a již od počátků evropské integrace patří jejich volné poskytování, jakož i svoboda usazování, mezi základní principy vnitřního trhu a z tohoto pohledu je lze označit za motor hospodářského růstu. 2. VÝVOJOVÉ TRENDY ODVĚTVÍ SLUŽEB Odvětví služeb je z národohospodářského hlediska každé vyspělé země zdrojem více jak 50 % hrubého domácího produktu a více jak 50 % práceschopného obyvatelstva je zaměstnáno ve službách. průmysl 29% zemědělství 3% služby 68% Graf č. 2: Zaměstnanost v odvětvích v ČR, rok 2009 Pramen: vlastní zpracování ze zdroje [ ] V nejvyspělejších zemích EU představují služby dynamicky se rozvíjející odvětví, kde poměr mezi odvětvími průmyslu a zemědělství a odvětvím služeb činí cca % ku % produkce i zaměstnanosti. Tab. č. 1: Zaměstnanost ve vybraných evropských zemích OBYVATEL (v %) ZAMĚSTNANÝCH: ve službách v průmyslu v zemědělství Belgie Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie 62 32,5 6,5 Kypr Německo Nizozemsko Portugalsko Rakousko Řecko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie

3 Pramen: zpracování dle Rýznar, I. Rozmanitost EU - 25 tváří Evropy. Praha: Svoboda, Odvětví služeb je velmi heterogenní a dělí se především na služby tržní, tj. poskytovatel služby nabízí zákazníkovi za úplatu službu, jako činnost nebo výhodu, kterou může zákazník (příjemce služby) zakoupit za dohodnutou cenu, nebo netržní služby, kdy služba, tj. činnost nebo výhoda je produkována převážně za přispění veřejných zdrojů, zákazník nemůže být ze spotřeby této služby vyloučen (služby bezpečnosti, obrany, justice, vzdělání, zdravotnictví, sociální služby), neboť je hrazena ze státního rozpočtu, státních fondů, popř. z rozpočtů a fondů územní samospráv, resp. Evropské unie. Budování jednotného vnitřního trhu služeb Evropské unie je dlouholetý proces, který započal v roce 1951 podepsáním Římských smluv a dále je zachycen v dokumentech, které jednak hodnotí stav vnitřního trhu k určitému datu nebo doplňují stávající smlouvy, jedná se zejména o Bílou knihu o dokončení vnitřního trhu (1985), Cecchinovu zprávu (1988), Jednotný evropský akt (1986), hodnotící zprávu Evropské komise o skutečných přínosech částečně dokončeného vnitřního trhu (1996) a naposledy zpráva Evropské komise o stavu vnitřního trhu služeb (2002). Na základě hodnocení Evropské komise se jeví oblast služeb jako nejslabší článek vnitřního trhu a tato skutečnost staví závěry Lisabonského summitu, kde bylo deklarováno, že EU bude do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou světa založenou na znalostech, do zcela jiného světla a z pohledu aktuálního stavu lze uvedený Lisabonský cíl označit za odvážný a nereálný. Téhož názoru je Evropská komise, která ve zprávě pod názvem Stav vnitřního trhu služeb označila Lisabonské cíle z pohledu reality do roku 2010 za nedosažitelné. Přičemž sestavila soupis velkého počtu překážek, které brání rozvoji služeb mezi členskými státy nebo jejich rozvoj zpomalují. Evropská komise rovněž ve své zprávě detekovala původce překážek, které spatřuje v administrativní zátěži, právní nejistotě a nedostatku vzájemné důvěry mezi členskými zeměmi. V návaznosti na závěry jmenované zprávy nabídla Evropská komise řešení v podobě směrnice o službách na vnitřním trhu, jejíž návrh se zavázala zpracovat do konce roku Návrh byl Evropskou komisí předložen v lednu 2004 a pak započal klasický proces projednávání v Evropské radě a Evropském parlamentu, kde byl návrh upravován až do dnešní podoby 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu si klade za cíl dosažení snadného poskytování služeb mezi členskými státy stanovením obecného právního rámce předmětných služeb, přičemž způsob dosažení ponechává na každém členském státě. Předpokladem úspěšné liberalizace služeb v prostoru EU spatřuje ve svobodě usazování a volného pohybu služeb, která se týká činností otevřených volné hospodářské soutěži. V tomto smyslu směrnice definuje rozsah konkrétních služeb, na které se ustanovení směrnice vztahuje a zároveň označuje ty služby, které vylučuje ze své působnosti. Evropská směrnice je postavena na následujících pilířích: usnadnění usazování, usnadnění přeshraničního poskytování služeb, zvýšení kvality služeb, vytvoření systému administrativní spolupráce mezi členskými státy a posílení práv příjemců služeb. 1 Po druhém čtení návrhu v Evropském parlamentu dne 15. listopadu 2006 byla směrnice definitivně přijata Radou EU dne 11. prosince 2006 a publikována v Úředním věstníku EU dne 27. prosince 2006 jako směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES

4 Tyto pilíře jsou základem pro výuku studijního oboru Logistika služeb na VŠLG (dále jen LOS), kde pedagogové používají základní pojmy, deklarované v Evropské směrnici, tj. zejména: 1) služby liberalizované jako výkony poskytované za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Přitom předmět směrnice vyjadřuje hlavní poslání směrnice tedy usnadnění výkonu svobody usazování pro poskytovatele služeb a volného pohybu služeb při zachování vysoké kvality služeb. Oblast působnosti směrnice zahrnuje v obecném slova smyslu jednotlivé typy služeb a činností, na které se tento legislativní akt vztahuje. Přičemž služby podléhající směrnici musí být otevřeny hospodářské soutěži a poskytovány za protiplnění (úplatu). Jedná se zejména o následující služby: manažerské a poradenské, certifikace a testovaní, správy budov včetně údržby kanceláří, v oblasti reklamy, náboru pracovníků, obchodních zástupců, právního a daňového poradenství, v oblasti nemovitostí např. realitní kanceláře a stavebnictví, architektů, distribuční odvětví, organizace veletrhů, pronájmu vozidel, cestovních kanceláří, v oblasti cestovního ruchu včetně služeb turistických průvodců, pro volný čas sportovní střediska a zábavní parky, nejsou-li směrnici vyloučeny, pak také služby: podpůrné pro domácnosti např. péče o starší občany. Uvedené služby mohou zahrnovat: a) činnosti vyžadující přímý kontakt mezi poskytovatelem a příjemcem, b) činnosti vyžadující přesun příjemce nebo poskytovatele, c) činnosti, které mohou být poskytovány na dálku včetně služeb poskytovaných přes internet. 2) Zřízení jednotných kontaktních míst (JKM) je jedním z požadavků, které ukládá Směrnice o službách na vnitřním trhu 2006/123/ES. V zájmu zjednodušení správních postupů je vhodné zajistit, aby měl každý poskytovatel služeb k dispozici místo, prostřednictvím jehož splní veškeré potřebné postupy a formality. K tomuto mají sloužit tzv. Jednotná kontaktní místa, které znamenají zjednodušení správního prostředí pro podniky. Je prokázáno, že vhodné prostředí, odpovídající informace a rady mohou přispět k úspěšnému rozjezdu podniku a k jeho přežití, kde si podnikatele vyřídí všechny potřebné formality potřebné pro vstup na trh, aby nemuseli jednat s řadou různých úřadů. JKM napomáhají poskytovatelům služeb ke snadnějšímu přístupu na trhy dalších členských států prostřednictvím možnosti splnit na těchto místech veškeré postupy a formality potřebné pro přístup k jejich činnosti v oblasti poskytování služeb se jedná o: - prohlášení, - ohlášení,

5 - žádosti o zápisy do registrů, - žádosti o povolení od příslušných orgánů, - žádosti o registraci u profesního orgánu nebo sdružení, - žádosti o povolení, které jsou nutné k výkonu činnosti v oblasti poskytování služeb. Členské státy EU měly do konce roku 2009 zajistit, aby JKM poskytovatelům a příjemcům služeb snadno zpřístupnily informace o: požadavcích vztahující se na poskytovatele služeb; kontaktních údajích příslušných orgánů; prostředcích a podmínkách pro přístup k veřejným registrům a databázím poskytovatelů a služeb; opravných prostředcích, které jsou obecně dostupné v případě sporu; kontaktních údajích sdružení, organizací nebo jiných orgánů, od kterých můžou poskytovatelé nebo příjemci získat praktickou pomoc. Veškerá administrativní agenda, která souvisí s pohybem služeb je soustředěna do jednotných kontaktních míst. Existence JKM ulehčí podnikatelům komunikaci se všemi relevantními orgány státní správy v cizím státě. 2 3) Služby nepodléhající směrnici, tj. služby v obecném zájmu. Dělí se na: služby obecného hospodářského zájmu - služby, se kterými je spjat určitý veřejný zájem a jsou poskytovány za úplatu (např. poštovní služby, zásobování elektřinou, telekomunikace, finanční služby, služby dopravní). služby obecného zájmu nehospodářské povahy - služby, které podobně jako služby obecného hospodářského zájmu plní určité veřejné poslání a jsou poskytovány obvykle bezúplatně (např. oblast vzdělávaní, zdravotních služeb, činnosti spojené s výkonem veřejné moci, sociální služby v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a podpory rodin, soukromé bezpečnostní služby, služby poskytované notáři a soudními vykonavateli, kteří jsou jmenování úředním aktem vlády, služby v oblasti daní). Orgány veřejné správy na všech úrovních (stát, regiony, města) mají odpovědnost usilovat o vytvoření správné rovnováhy mezi dosažením nejlepšího krátkodobého a dlouhodobého poměru mezi náklady a efektivitou, úkoly v obecném zájmu vyplývajícími z dané služby a dalších služeb, které mohou být dotčeny, a vytvořením správných podmínek pro podporu trvale udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje a rozvoje životního prostředí. 4) Při studiu oboru LOS si studenti navykají na skutečnost, že služby v obecném zájmu slouží občanům v krátkodobém i dlouhodobém horizontu a naplňují i cíle trvale udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje a rozvoje životního prostředí. Organizace a řízení služeb v obecném zájmu musí splňovat následující principy způsobem, který nejvíce odpovídá specifickým charakteristikám každé služby v obecném zájmu. Studenti jsou vedeni k aplikaci těchto šesti principů: Rovný přístup Všichni občané mají právo rovného přístupu ke službám v obecném zájmu. Tato rovnost je založena na zákazu jakékoliv neoprávněné diskriminace založené na společenském nebo osobním statutu. Společenství a jeho členské státy by měly 2 V ČR bylo zákonem č. 222/2009 zřízeno 15 kontaktních míst. Tato činnost byla svěřena krajským živnostenským úřadům (13, vždy jeden v sídle kraje a dva jsou v Praze)

6 zejména zajistit rovnost zacházení a podmínek pro poskytování služeb jak mezi různými geografickými územími, tak i mezi různými kategoriemi skupin uživatelů, zvláštní pozornost by měla být věnovány bezbranným skupinám uživatelů. Služby musí být poskytovány za přijatelné, spravedlivé, zdůvodnitelné a transparentní ceny. Kontinuita služeb Služby v obecném zájmu musí být poskytovány kontinuálním a pravidelným způsobem, bez přerušení. Je třeba uznat případy ovlivněné vyšší mocí a výjimky plynoucí ze sektorálních pravidel. Takové případy nepravidelného fungování nebo přerušení služeb musí být minimální, měly by tvořit výjimky vzhledem k obecným pravidlům a musí být náležitě zdůvodněny. Univerzálnost Poskytování služeb v obecném zájmu musí být univerzální, i když tento závazek působí proti zřeteli komerční povahy a ziskovosti. Kvalita Poskytované služby musí splňovat standardy jak kvalitativní, tak i kvantitativní tak, jak jsou stanoveny a ad hoc regulaci a pravidelně hodnoceny. Kvalita poskytovaných služeb musí být garantována odpovědným orgánem veřejné správy (na sektorální úrovni). Procedury pro stížnosti a odvolání Členské státy musí zajistit, aby poskytovatelé služeb vytvořili procedury pro stížnosti uživatelů. Tyto procedury by měly splňovat specifická kritéria ve smyslu jednoduchosti, transparentnosti, rychlosti a nestrannosti a tam, kde je třeba, i možnosti kompenzace. Uplatnění principu subsidiarity; technologické změny a nové potřeby Služba v obecném zájmu musí být, v souladu s principem subsidiarity, definována na nejvíce odpovídající úrovni a vzájemně se doplňující mezi evropskou, národní a místními úrovněmi. Při určování náplně a závazků služeb v obecném zájmu musí orgány veřejné správy brát v úvahu rovněž technologické změny a nové potřeby. O významu odvětví služeb v ČR svědčí i statistické údaje za rok Tab. č. 2 Struktura odvětví %CR v roce 2009 Podíl na HDP Podíl na zaměstnanosti mil. Kč v % v % Průmysl ,16 28,5 Zemědělství ,04 3,1 Služby ,80 68,4 Celkem ,00 100,0 Pramen: vlastní zpracování ze zdroje [ ] ČR se stává již postindustriální zemí, kde služby tvoří cca 68 % zaměstnanosti a na tvorbě hrubého domácího produktu se podílejí cca 76 %

7 Tab. č. 3 Zaměstnanost ve službách dle OKEČ rok 2009 Obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží Počet zaměstnaných osob podíl v % Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ,01 Stavebnictví ,68 Obchod, opravy motor. vozidel a spotřební zboží ,13 Pohostinství a ubytování ,13 Doprava, skladování, pošty a telekom ,18 Peněžnictví a pojišťovnictví ,47 Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj ,21 Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení ,68 Školství ,89 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ,17 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby ,42 Domácnosti zaměstnávající personál 774 0,03 Celkem za služby ,00 Pramen: vlastní zpracování ze zdroje [ ] 3. OBOR LOGISTIKA SLUŽEB NA VŠLG Výuka oboru Logistika služeb respektuje tyto skutečnosti a snaží se i strukturou předmětů reagovat na detailnější členění služeb v ČR (podle OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností), které je za rok 2009 schematicky sestaveno, podle velikosti zaměstnanosti v jednotlivých službách, což znázorňuje graf č % Nemovitosti,služby pro podniky, výzkum, vývoj Stavebnictví Doprava, skladování, pošty a 14 % telefon Veřejná správa, obrana, 11 % sociální zabezpečení 11 % Školství 11 % 10 % Zdravotnictví, 9 % veterinární služby, sociální služby Ostatní 5% Ostatní veřejné, sociální a osobní služby veřejné, Pohostinství Pohostinství a ubytování 5% 3 % Peněžnictví a pojišťovnictví Peněžni 2 % Výroba a rozvod el. energie výrob Graf č. 3 Členění služeb v ČR v roce 2009 Pramen: vlastní zpracování ze zdroje [ ]

8 Částečně na situaci v zaměstnanosti v odvětví služeb ČR reagují i předměty vyučované na oboru LOS, kde cca 45 % vyučovaných předmětů je věnováno profilaci studenta na konkrétní služby, které jsou vyučovány v předmětech: služby sociálního zabezpečení, služby k ochraně veřejného zdraví, služby vzdělávací a kulturní, služby zaměstnanosti, služby v pojišťovnictví a bankovnictví, služby bezpečnosti a veřejného pořádku, veřejná správa, správa daní a poplatků, tvorba provozních dokumentů, stavební a územní řízení, životní prostředí, management, účetnictví I a II, dále pak zejména v bakalářském semináři, který ve 3. ročníku studia absolvuje student oboru LOS v zimním semestru 3. hod. týdně a letním semestru 6 hod. týdně a vypracovává závěrečnou práci, která kromě teoretické části musí vždy obsahovat praktickou část práce, která řeší konkrétní logistické problémy vybrané služby. Lze diskutovat, zda je zachován vhodný poměr předmětů v tom, že zbývajících 55 % výuky na oboru LOS studenti bakalářského stupně studia absolvují v předmětech společného základu (např. matematika, fyzika, anglický jazyk, ekonomie, právo, technická kybernetika, základy logistiky, dopravní a spojové soustavy, mezinárodní vztah, ekonomika podniku apod.) a zda by nemělo být více věnováno tzv. oborovým předmětům. Graf č. 4: Počet absolventů v oboru LOS za léta

9 Počet absolventů v oboru LOS celkem 2004/ / / / / / Pramen: vlastní zpracování dle Statistika studentů VŠLG Přerov, rok 2007 až Seznam literatury: Halásek, D.: Odvětví služeb logistická hlediska. - Přerov: VŠLG, 1. vydání, s. Rýznar, I.: Rozmanitosti EU 25 tváří Evropy. Praha, Svoboda, 1. vydání, s. Statistika studentů VŠLG Přerov. Přerov, VŠLG, [ ] Recenzoval JUDr. Ivan Barančík