Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

Transkript

1 Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.

2

3 Nízkoenergetický dům Norma ČSN Charakterizován potřebou tepla na vytápění Otopná soustava o nižším výkonu Dobře zateplené konstrukce Využití obnovitelných zdrojů Řízené větrání Potřeba tepla na vytápění menší než 50 kwh/m 2 a

4 Pasivní dům Pouze teplovzdušné vytápění s rekuperací tepla Vynikající parametry tepelné izolace Velmi těsná konstrukce Potřeba tepla na vytápění menší než 15 kwh/m 2 a Celková potřeba primární energie (vytápění, ohřev TUV, el. energie pro všechny spotřebiče) menší než 120 kwh/m 2 a

5

6 Nulový dům Dům s nulovou potřebou energie (!) Dosahuje se větším podílem obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaických panelů na budově Potřeba tepla je menší než 5 kwh/m 2 a

7 Aktivní dům Dům s přebytkem tepla/energie Výroba energie z obnovitelných zdrojů v rámci domu přesahuje jeho potřebu

8 Direktiva EU 2010/31/EU Do roku 2020 by se měla energetická spotřeba budov snížit o 20% Od roku 2018 všechny (nové) státní budovy mají mít pasivní standard/nulovou spotřebu Od roku 2020 všechny (nové) budovy mají mít pasivní standard/nulovou spotřebu

9 JSME JEDEN Z MÁLA STÁTŮ, KTERÝ MÁ VYHLÁŠKU TÝKAJÍCÍ SE KVALITY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ V BUDOVÁCH Vyhláška 6/2003, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Vyhláška 343/2009 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

10 Z hlediska energeticky úsporných budov (nulových/pasivních/aktivních) jsou ve vyhláškách údaje o: - VÝMĚNĚ VZDUCHU - TEPLOTĚ VZDUCHU - RELATIVNÍ VLHKOSTI VZDUCHU

11 VÝMĚNA VZDUCHU Od dob Maxe von Pettenkofera, tedy od konce 19.století, se doporučované množství a výměna vzduchu v místnosti řídí počtem osob a celosvětově se doporučují hodnoty kolem 30m 3 /hodinu na osobu (při běžné činnosti). V prostředí zatíženém znečištěním (např. kouřením) stoupá tato potřeba až na několikanásobek. Indikátorem nedostatečné výměny vzduchu je zvyšování koncentrace oxidu uhličitého a relativní vlhkosti vzduchu.

12 Návrat k pevným palivům? Jaká je kvalita používaných paliv V domech s těsnou konstrukcí NELZE POUŽÍVAT OTEVŘENÝ OHEŇ žádným způsobem, tedy žádné plynové spotřebiče, natož spotřebiče na pevná paliva, pokud není dům opatřen nucenou/mechanickou ventilací/klimatizací Riziko otravy CO při nedokonalém spalování Riziko zvýšeného výskytu nádorových onemocnění

13 Lisowska et al.: Lung Cancer and Indoor Polution from Heating and Cooking with Solid Fuels. Am J Epidemiol 2005 OR pro karcinom plic 1.22 (95% CI: 1.04, 1.44) u osob celý život užívajících k vaření či topení pevná paliva OR pro karcinom plic u osob celý život užívajících k vaření pevná paliva byl 1.80 (95% CI:1.35, 2.40).

14 Sapkota et al.: Indoor Air Pollution from Solid Fuels and Risk of Upper Aerodigestive Tract Cancers in Central and Eastern Europe. (ENVIRONMENTAL RESEARCH, JAN 2013) OR pro nádory hltanu 4.05 (95% CI: 1.30, 12.68) u osob celý život užívajících k vaření a topení dřevo OR pro nádory jícnu 2.71 (95% CI: 1.21, 6.10) u osob celý život užívajících k vaření a topení dřeva OR pro nádory hrtanu 5.37 (95% CI: 2.39, 12.04) u osob celý život užívajících k vaření a topení uhlí OR pro nádory hlavy a krku 4.13 (95% CI: 1.99, 8.55) u osob celý život užívajících k vaření a topení uhlí

15 Onemocnění dolních cest dýchacích Existují epidemiologické důkazy o tom, že děti žijící ve vlhkých budovách resp. budovách se známkami chronického zatékání, prosakování vody či jinými známkami vlhkosti na zdech mají častěji onemocnění dolních cest dýchacích (bronchitidy apod.) a alergie.

16 Nadměrná vlhkost může vést k množení některých biologických agens.

17 PLÍSNĚ Hydrofilní - vyhovuje jim vlhko, šíří se vodou a pomocí hmyzu (Fusarium, Stachybotrys atd.) pro člověka pravděpodobně představují riziko spíše jejich toxiny (dráždění dýchacích cest, apod.) Hydrofobní, vyhovuje jim relativně sucho, šíří se vzduchem/větrem (Penicilium, Aspergilus, Cladosporium, Alternaria) velmi významné alergeny

18 Plísně: zdroj mykotoxinů Plíseň Mykotoxin Možný zdravotní efekt Alternaria alternata Aspergilus flavus, parasiticus Aspergilus fumigatus Kyselina tenuazonová Fumonisin Aflatoxin Fumitremorgeny, gliotoxin Nefro a hepatotoxická, hemorhagická Promotor karcinogeneze Karcinogen, mutagen, hepatotoxicita Neurotoxický (u zvířat?) Cladosporium sp. Epicladospor. kyselina Imunosupresivum Fusarium moniliforme Fumonisiny Neuro, nefro a hepatotoxické, karcinogenní Stachybotrys chartarum Satratoxin, verukarin, roridin Imunosupresivum, hemotoxický, hemorhagický efekt

19

20 Dráždivé látky produkované plísněmi Těkavé organické látky produkované plísněmi dráždí sliznice očí a dýchacích cest, mohou vyvolat bolesti hlavy Jsou příčinou nepříjemných zápachů Mohou být příčinou tzv. syndromu nemocné budovy (Sick Building Syndrom)

21 Děkuji vám za pozornost. Porto, Vila Gaia Nova, Cálem, 2006