EUROGAS a.s. Program VaV ČBÚ Zvýšení úrovně bezpečnosti práce v dolech a eliminace nebezpečí od unikajícího metanu z uzavřených důlních prostor.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EUROGAS a.s. Program VaV ČBÚ Zvýšení úrovně bezpečnosti práce v dolech a eliminace nebezpečí od unikajícího metanu z uzavřených důlních prostor."

Transkript

1

2 EUROGAS a.s. Program VaV ČBÚ Zvýšení úrovně bezpečnosti práce v dolech a eliminace nebezpečí od unikajícího metanu z uzavřených důlních prostor. Projekt č. 23/2003 : Využití důlní degazace pro předcházení neřízených výstupů metanu na povrch po likvidaci dolu. Z Á V Ě R E Č N Á Z P R Á V A k programu výzkumu a vývoje ČBÚ č. 2435/99/III Projektu č. 23/2003. Využití důlní degazace pro předcházení neřízených výstupů metanu na povrch po likvidaci dolu. Zahájení : Ukončení: Poskytovatel : Česká republika Český báňský úřad Příjemce : EUROGAS a.s Zodpovědný řešitel: Ing. Pavel Mitka Subdodavatelé: OKD, DPB, a.s VŠB TU HGF Ostrava TECHNOVENT s.r.o. Na realizaci výzkumu, mimo uvedených subdodavatelů spolupracovali kolektiv pracovníků EUROGAS a.s., Diamo s.p., Doc. Ing. Petr Konečný, CSc, Ing. A. Roček a Ing. J. Mičulek, doc.ing. Břetislav Janovský, Dr. OSTRAVA, listopad

3 Výhradní právo na využívání výstupů a výsledků řešení dle smlouvy k tomuto projektu má poskytovatel ČBÚ Praha. Publikování výsledků souvisejících s řešením projektu ve lhůtě kratší 5 let je možné jen se souhlasem poskytovatele. 3

4 Obsah: I. Smluvní podmínky...7 II. Plnění smluvních podmínek...8 Etapa 1: Na základě dostupných údajů, které ovlivňují neřízený výstup metanu na povrch, porovnat projevy výstupů metanu a rizika s ním spojená v důlních polích nebo zvlášť ohrožených lokalitách dolů, kde po likvidaci dolu zůstala v provozu degazační stanice kde byl degazační systém zlikvidován...9 Ad. A. Literární rešerše...9 Ad. B. Zpracování stavu uzavřených dolů ve vztahu k aktivním a pasivním opatřením související s odsáváním metanu z uzavřených dolů...11 Závěr...13 Etapa 2.:Navrhnout a verifikovat zařízení umožňující průběžné sledován následujících veličin vystupujícího metanu...16 Charakteristika vrtu MVE Charakteristika vrtu OV 24a...17 Charakteristika vrtu HD Charakteristika monitorovacího vrtu MV Odplyňovací vrt MVE Odplyňovací vrt OV 24a...18 Odplyňovací vrt HD Monitorovací vrt MV Závěr Etapa 3: Na základě získaných výsledků stanovit jejich závislost na změně atmosférického tlaku. Získané poznatky uplatnit při návrhu včasného systému varování před nebezpečím vystupujícího metanu v ohrožených oblastech a při řízení provozu degazační stanice Ad.A Vyhodnocení průběhů nasávaných a vystupujících vzdušin včetně koncentrace metanu z uzavřených důlních prostor a stanovení jejich závislost na průběhu barometrickém tlaku...20 A.1. Vyhodnocení měření prováděném na odplyňovacích vrtech...20 A.1.1. Odplyňovací vrt MVE A.1.2. Odplyňovací vrt OV 24a...21 A.1.3. Odplyňovací vrt HD A.1.4. Odplyňovací vrt MV A. 2 Zhodnocení naměřených veličin jednotlivých vrtů...22 Ad.B.Získané poznatky z výsledků stanovení závislosti výstupu důlních plynů na změně atmosférického tlaku, uplatnění při návrhu včasného systému varování před nebezpečím vystupujícího metanu v ohrožených oblastech a při řízení provozu degazační stanice...23 B.2. Z provedeného posouzení vyplynulo:...23 Závěr Etapa 4: Na základě dosavadních poznatků a vlastního výzkumu vypracovat způsob řešení a metodiku stanovení zbytkové plynodajnosti uzavíraných dolů a predikci výstupu metanu na povrch. Pro eliminaci výstupu metanu na povrch navrhnout využití důlní degazace při likvidaci dolu a po ukončení hornické činnosti se stanovením potřebné kapacity degazační stanice a způsobu jejího provozu

5 Ad.A.Využití poznatků a vlastního výzkumu stanovení zbytkové plynodajnosti uzavíraných dolů a predikce metanu na povrch navržení uplatnění aktivních prvků pro uzavíraní dolů v karvinské a jižní části OKD...24 Ad B. Navržené uplatnění aktivních prvků pro uzavíraní dolů v karvinské a jižní části OKD...25 Ad C. Stanovení rozsahu ponechaného degazačního systému v dole, kapacity a způsobu provozu degazační stanice...26 Ad D.Návrh novely vyhlášky ČBÚ č.52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl...26 Závěr Etapa 5: Stanovit po bezpečnostní a ekonomické stránce nevhodnější způsob využití odsávaného metanu...27 Ad A.Zhodnocení dosavadního způsobu využití odsávaného metanu likvidované části OKR a degazace činných dolů...27 Ad B. Ekonomika degazačních systémů...28 Ad C. Bezpečnost degazačních systémů...29 Závěr...30 Etapa 6 Určit další faktory, které při dlouhodobém odsávání metanu z uzavřených dolů mohou ovlivnit fungování systému (zvýšení hladiny důlních vod, narušení funkce potrubních řádů apod.) a navrhnout náhradní způsoby řešení...30 Ad A. Posouzení vlivu postupného zatápění vydobytých prostor Ostravské dílčí pánve Ostravsko karvinského revíru včetně uzavření Petřvaldské dílčí pánve na zachování systému odsávání metanu degazačními, případně odsávacími systémy...30 Jáma K-2 Vrbice, bývalého Dolu Odra...32 Vodní jámy...32 Likvidované jámy bývalého Dolu Heřmanice...33 Likvidovaná jáma Vtažná jáma K-5 lokality Koblov bývalého Dolu Odra...34 Likvidovaná jáma Výdušná jáma F 4 Dolu František...34 Likvidované jámy bývalého Dolu Paskov...35 Ad B. Posouzení způsobu likvidace hlavních důlních děl v závislosti na možnosti odsávání důlního plynu...37 Způsob likvidace hlavních důlních děl v ČR...37 Likvidace jam v zahraničí...37 Závěr Etapa č.7: Analýza plynodajnosti vybraného porubu vedeného v částech ložiska navazujícího na opuštěná důlní pole, respektive jejich části s utlumenou hornickou činností kvantifikace přídatné plynodajnosti a zhodnocení jejich projevů a možných rizik, zvláště při poklesu barometrického tlaku. Analýza faktorů ovlivňující migraci důlního plynu z uzavřených částí ložiska s ukončenou hornickou činností do činných důlních děl. Kvantifikace faktorů ovlivňující plynodajnost porubů a činného dolu ve vztahu k utlumeným dolům a částem důlních polí. Navržení metodiky stanovení plynodajnosti porubů se zohledněním migrace metanu z části ložiska s utlumenou hornickou činností. Verifikace navržené metodiky na vybraném porubu

6 Ad.A. Analýza plynodajnosti vybraného porubu vedeného v částech ložiska navazujícího na opuštěná důlní pole, respektive jejich částí s utlumenou hornickou činností. Kvantifikace přídatné plynodajnosti a zhodnocení jejích projevů a možných rizik, zvláště při poklesu barometrického tlaku Ad.B Analýza faktorů ovlivňujících migraci důlního plynu z uzavřených částí ložiska s ukončenou hornickou činností do činných důlních děl...43 Ad.C. Kvantifikace faktorů ovlivňujících plynodajnost porubů se zohledněním migrace metanu z části ložiska s utlumenou hornickou činností...44 Ad.D.Návrh metodiky stanovení plynodajnosti porubů se zohledněním migrace metanu z části ložiska s utlumenou hornickou činností...44 Ad. E. Verifikace navrhované metodiky na vybraném porubu OKR...45 Závěr Závěr Seznam příloh:...48 Seznam použité literatury

7 I. Smluvní podmínky. Smlouva č.j. 2222/03 byla uzavřena podle Zákona č. 130/2002 Sb., ze dne 14.března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů o poskytnutí podpory programovému projektu č. 23/2003 Využití důlní degazace pro předcházení neřízených výstupů metanu na povrch po likvidaci dolu. Řešení projektu bylo v základní smlouvě rozděleno do šesti etap: Etapa 1: Na základě dostupných údajů, které ovlivňují neřízený výstup metanu na povrch, porovnat projevy výstupů a rizika s ním spojená v důlních polích nebo zvlášť ohrožených lokalitách dolů, kde po likvidaci dolu zůstala v provozu degazační stanice, nebo kde byl degazační systém zlikvidován. Etapa 2.: Navrhnout a verifikovat zařízení umožňující průběžné sledování následujících veličin vystupujícího metanu: depresi množství koncentraci teplotu. Etapa 3: Na základě získaných výsledků stanovit jejich závislost na změně atmosférického tlaku. Získané poznatky uplatnit při návrhu včasného systému varování před nebezpečím vystupujícího metanu v ohrožených oblastech a při řízení provozu degazační stanice. Etapa 4: Na základě dosavadních poznatků a vlastního výzkumu vypracovat způsob řešení a metodiku stanovení zbytkové plynodajnosti uzavíraných dolů a predikci výstupu metanu na povrch. Pro eliminaci neřízeného výstupu metanu na povrch navrhnout využití důlní degazace při likvidaci dolu a po ukončení hornické činnosti se stanovením potřebné kapacity degazační stanice a způsobu jejího provozu. Etapa 5: Stanovit po bezpečnostní a ekonomické stránce nevhodnější způsob využití odsávaného metanu. Etapa 6: Určit další faktory, které při dlouhodobém odsávání metanu z uzavřených dolů mohou ovlivnit fungování systému (zvýšení hladiny důlních vod, narušení funkce potrubních řádů apod.) a navrhnout náhradní způsoby řešení. Na základě výsledků v průběhu řešení projektu, bylo řešení dodatkem č. 4, ze dne , ke smlouvě rozšířeno o etapu č. 7 a termín ukončení řešení projektu ( ) stanovený v základní smlouvě, byl stanoven ke dni

8 Program řešení pro 7. etapu je následující: Analýza plynodajnosti vybraného porubu vedeného v částech ložiska navazujícího na opuštěná důlní pole, respektive jejich části s utlumenou hornickou činností. kvalifikace přídatné plynodajnosti a zhodnocení jejich projevů a možných rizik, zvláště při poklesu barometrického tlaku. Analýza faktorů ovlivňující migraci důlního plynu z uzavřených částí ložiska s ukončenou hornickou činností a činných důlních děl. Kvantifikace faktorů ovlivňující plynodajnost porubů a činného dolu ve vztahu k utlumeným dolům a částem důlních polí. Navržení metodiky stanovení plynodajnosti porubů se zohledněním migrace metanu z části ložiska s utlumenou hornickou činností. Verifikace navržené metodiky ne vybraném porubu. Výstupy projektu: 1. Závěrečná zpráva shrne dosavadní zkušenosti a výsledky výzkumu. 2. Zpracovat program vypracování metodiky stanovení zbytkové plynodajnosti uzavíraných dolů, stanovení rozsahu ponechaného degazačního systému v dole, kapacitu a způsob provozu degazační stanice. 3. Zpracovat návrh: novely vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb., o zajištění ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, novely vyhlášky ČBÚ č. 72/2002, o důlní degazace. II. Plnění smluvních podmínek. Řešení programového projektu ČBÚ č. 23/2003 probíhalo podle schváleného časového harmonogramu. Průběžné výsledky byly v souladu se zněním bodů VI, VIII a IX smlouvy č. 2222/03 projednávány na kontrolních dnech, které se uskutečňovaly pravidelně jednou čtvrtletně. V průběhu řešení se uskutečnilo třináct kontrolních dnů, ke kterým byly příjemcem předkládány poskytovateli průběžné dílčí zprávy o průběhu řešení a dílčí závěry řešených etap. Ve smyslu náplně výstupu projektu bylo zpracováno: Závěrečná zpráva a závěry jednotlivých etap, které shrnuly dosavadní zkušenosti a výsledky výzkumu. Metodika stanovení zbytkové plynodajnosti uzavíraných dolů, stanovení rozsahu ponechaného degazačního systému dolu, kapacitu a způsob provozu degazační stanice. Návrh novely vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb., v platném znění, o zajištění ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl a vyhlášky č 72/2002 v platném znění 8

9 Etapa 1: Na základě dostupných údajů, které ovlivňují neřízený výstup metanu na povrch, porovnat projevy výstupů metanu a rizika s ním spojená v důlních polích nebo zvlášť ohrožených lokalitách dolů, kde po likvidaci dolu zůstala v provozu degazační stanice kde byl degazační systém zlikvidován. Řešení etapy bylo rozděleno do částí: A. Literární rešerše. B. Zpracování stavu uzavřených dolů ve vztahu k aktivním a pasivním opatřením související s odsáváním metanu z uzavřených dolů. Ad. A. Literární rešerše. Dílčím úkolem etapy č.1 předmětného projektu, bylo zpracování rešerše, které dávají přehled řešení předmětné problematiky v Německu, Polsku a jiných zemích Evropy a současný stav poznání po ukončení těžby a likvidaci dolu v Ostravsko-karvinském revíru. Problematika nebezpečí výstupu důlních plynů z uzavřených dolů ostravské dílčí pánve a jeho využití je v rámci Ostravsko-karvinského revíru řešena od zahájení útlumu těžby. V rámci rešerše byly mimo jiné prostudovány následující články autorů: - Současný stav a využití metanu z uzavřených uhelných dolů D. Křenek,Ing. - DPB Paskov,a.s. O.Grezl,Ing. - DPB Paskov,a.s. Sborník Uhlí,rudy,geol. průzkum č.8/2000, str Je konstatováno,že u uzavřených dolů je nutno počítat s tzv.zbytkovou plynodajností, která sice činí 15% původní plynodajnosti, ale její působení trvá až desítky let. Byly vypracovány postupy k převedení funkce důlní degazace ze systému zajišťující bezpečnost provozu na prostředek k odsávání důlního plynu po uzavření dolu a likvidaci hlavních důlních děl. Součásti záměru byla snaha využít stávající technologická zařízení degazačních stanic a degazační systémy dolů a minimalizovat tak náklady na realizaci těžby plynu po uzavření dolu. Program OKD, DPB v této oblasti činnosti je rozdělen na těžbu důlního plynu s využitím systému v likvidovaných HDD ústících na povrch a na těžbu plynu s využitím odplyňovacích vrtů z povrchu. Pro demonstraci 1.varianty byla zvolena lokalita Vrbice,závodu Koblov - Dolu Odra (realizace r ), zde pro provedení prognózy plynodajnosti, vytipování zdrojů plynu a upravení plynovodní sítě do hlavního důlního díla byly získány první zkušenosti na základě kterých se obdobně postupovalo na lokalitě Rychvald. V závěru autoři konstatují,že těžba plynu z uzavřených a likvidovaných dolů je již prakticky odzkoušena a s ohledem na konsolidaci plynových poměrů v uzavřených dolech je nutno rozvíjet těžbu plynu pomocí vrtů z povrchu. 9

10 - Allgemeine Gesichtspunkte zur Prolematik Grubengas aus Sicht des Landesoberbergamtes (Obecná hlediska k problematice důlního plynu z pohledu Zemského vrchního báňského úřadu) Klaus Peter Bekemeier, horní ředitel Sborník Fraunhofer UMSICHT Oberhausener Grubengas Tage str. Příspěvek seznamuje s opatřeními pro trvalé a úplné utěsňování likvidovaných dolů na povrchu, kontrolu metanu při plnění docíleného kontrolovatelného odsávání důlních plynů jedním kolektorem(převážně degazačním potrubím, zkušenosti na šachtě Mont Cenis důlního závodu Friedrich der Grosse v Herne). - Nebezpečí výstupu důlních plynů z uzavřených dolů ostravské dílčí pánve a řešení tohoto problému Petr Nováček,Ing.- OKD,a.s.DPB Paskov,a.s. Uhlí,rudy,geologický průzkum č. 4/1997 str V podmínkách pro výstup plynů na povrch se autor nejprve zabývá plynodajnosti dolů. Přesun těžby do jiných části revíru znamená výrazný pokles plynodajnosti na 100 tisíc m 3 CH 4 za den a je prognózována do budoucna v období 10 let ještě dalším poklesem. Podmínky pro výstup plynů na povrch jsou podmíněny plynovými komunikacemi. Mezi hlavní komunikace řadíme vyhloubené jámy a štoly na Ostravsku za období dobývání uhlí jich bylo více než 500 z toho zatím je ověřeno 315 jam a 63 štol a další místa pro možné komunikace plynů jsou zkoumány. Řešitelé studie Opatření na eliminaci výstupu důlních plynů na povrch v regionu ODP. DPB Paskov v orce1994 sestrojil mapu v níž jsou uvedeny možné komunikace výstupu metanu a v níž jsou uvedeny další možné varianty výstupu např. karbonská okna ( 12 míst), kde uhlonosný karbon na území Ostravy vystupuje až na povrch. - Využití metanu z uzavřených dolů ostravské dílčí pánve. D. Křenek DPB Paskov,a.s. R.Choleva DPB Paskov,a.s. Sborník Netradiční metody využití ložisek,všb TU Ostrava 1999, str Příspěvek presentuje tabulku těžby uhlí, exhalace metanu, metanu odčerpaného v OKR v letech 1900 až 1998.Dále se zabývá vývojem důlní degazace v OKR s konstatováním,že v 70.letech 20.století pracovalo pro OKR 23 degazačních stanic se 117 vakuovými čerpadly. Je řešena produkce metanu v OKR a jeho využití. DPB Paskov,a.s. v roce 1992 zahájilo realizaci záměru dotěžování zbytkových zásob důlního plynu na uzavřených ostravských dolech.v časovém horizontu před vlastní likvidací dolů přejímá DPB Paskov zajišťování provozu(dožívajícího) důlní degazace daného dolu.provádí zde mapování plynových zdrojů,realizuje perspektivní zásahy do důlního degazačního systému a podílí se na zpracování projektu likvidace jam určených k jímání plynu.v článku je řešena těžba plynu s využitím hlavních důlních děl ústících na povrch a zkušenosti čerpání metanu na uzavřené lokalitě Vrbice,závodu Koblov dolu Odra. 10

11 Ad. B. Zpracování stavu uzavřených dolů ve vztahu k aktivním a pasivním opatřením související s odsáváním metanu z uzavřených dolů. Řešení bylo zaměřeno na zpracování současného stavu uzavřených dolů ve vztahu k aktivním a pasivním opatřením související s odsáváním metanu z uzavřených dolů. a. Byla zpracována analýza větrních a degazačních systémů dolů: ostravské dílčí pánve, petřvaldská dílčí pánev zahrnující lokalitu města Orlová, Důl František Jižní část OKR, v období před zahájením útlumu včetně údajů o jejich plynodajnosti. Následně byl zpracován seznam jam likvidovaných v jednotlivých dílčích pánvích v OKR od zahájení útlumu tj. od roku 1991 včetně analýzy větrních a degazačních systémů dolů za období od roku 1990 až do konce roku b. Byl zpracován přehled provozovaných degazačních stanic na jednotlivých likvidovaných dolech. Důl Odra: Důl Ostrava: Degazační stanice byla provozovaná v oblastech jam: - Vrbice a - K - 4 Koblov Důl Heřmanice. Důl Šverma: Důl Fučík: Degazační stanice byla provozovaná v oblastech jam : - Hlubina - Jeremenko - Alexander Degazační stanice byla provozovaná v oblasti jam: - Heřmanice - Rychvald 4 - Rychvald 5 Na Dole Šverma degazace nebyla prováděna. Degazační stanice byla provozovaná v oblasti jámy: - Fučík 5 plavící 11

12 Důl František: Důl Paskov : Degazační stanice byla provozovaná v oblasti jámy F4 Degazační stanice byla provozovaná v oblasti jam: - Paskov - Řepiště c. Byla provedena analýza propojení jednotlivých dílčích dobývacích prostorů ve vztahu k předpokládané migraci důlních plynů: Ostravská dílčí pánev, Petřvaldská dílčí pánev Jižní část revíru OKR, Karvinské dílčí pánve.. Oblast dolů Darkov a ČSM d. Bylo provedeno hodnocení vybudovaných jámových zátek v uzavřených hlavních důlních dílech a odsávání důlního ovzduší s obsahem metanu pod jámovými zátkami odsávacími stanicemi. e. Byla zpracovaná analýza větrání a degazace Dolu J. Fučík v průběhu útlumu tj. v období od roku 1990 do roku Při likvidaci plavící jámy zásypem došlo k porušení degazačního potrubí v jámě a degazační systém byl zlikvidován. Důl Žofie tvoří jednu větrní oblast s centrálně umístěnými jámami (vtažná jáma č. 5/1 a výdušná jáma č. 5/4). Důl je udržován v rozsahu malého větrního okruhu pro provoz čerpacího systému, jež zajišťuje udržování hladiny důlních vod v PDP na stanovené úrovni a zamezuje jejich přetok do karvinské části revíru. Degazace lokality Žofie zajišťuje degazační stanice, která je vybavena 2 ks vodokružnými vývěvami RLP 62/73. Účinnost degazace se pohybuje v rozmezí 33 až 37 %, plynodajnosti dolu. f. Byla provedena analýza větrání a degazačního systému Dolu Paskov před útlumem, v době útlumu a po likvidaci včetně způsobu likvidace hlavních důlních děl a zajištění odsávání důlních plynů. Vývoj exhalace, degazace a plynodajnosti na Dole Paskov v letech , je zpracován v Závěrečné zprávě z 8. kontrolního dne za 2. čtvrtletí roku Z důvodů odsávání důlních plynů byla: - Jáma Řepiště uzavřena jámovou zátkou vybudovanou v úrovni 2. patra. Prostor nad jámovou zátkou byl vyplněn cementopopílkovou směsí a jsou v něm vedeny dva potrubní tahy. Jeden pro odsávání důlních plynů z prostoru pod touto zátkou, druhý pro odsávání 2. a 3. patra, kde jsou napojeny původní degazační rozvody. Tyto dva potrubní tahy jsou napojeny na povrchový plynovod, který je veden k odsávací stanici Paskov. 12

13 - Výdušná jáma Paskov, byla taktéž uzavřena jámovou zátkou v úrovni 1. patra, nad kterou je prostor jámy vyplněn cementopopílkovou směsí. Z povrchu je přes tuto uzavírací zátku vedeno potrubí až po 3. patro. V úrovni 3., 2. a 1. patra jsou na toto potrubí napojeny původní degazační rozvody pro cílené odsávání. - Vtažná jáma Paskov, byla uzavřena v úrovni 1. patra jámovou zátkou, přes kterou je z povrchu vedeno potrubí pro odsávání volného prostoru pod touto zátkou. Prostor nad zátkou až po ohlubeň je vyplněn cementopopílkovou směsí. Odsávání důlního plynu z uzavřených jam je prováděno degazační stanicí vybudovanou na dole Paskov. g. Bylo provedeno zhodnocení ekonomických nákladů podle způsobu uzavření hlavního důlního díla. Detailní rozbor, který je vztažen na likvidaci jam dolu Paskov, je uveden v Závěrečné zprávě z 10. kontrolního dne za IV. čtvrtletí Z porovnání vyplynulo, že v porovnání s likvidaci hlavního důlního díla zásypem zpevněným zásypovým materiálem v délce cca 970 m představují náklady na likvidaci: - jámovou zátkou vybudovanou v hloubce 401 m včetně betonového povalu na ohlubni jámy a zpevněným zásypem od jámové zátky k ohlubni jámy... cca 60 % - zásypem nezpevněným zásypovým materiálem v celé délce... cca 26 %. Závěr. Řešením předmětné dílčí etapy, jejíž výsledky byly průběžně projednávány na kontrolních dnech byl zhodnocen vliv bývalého degazačního systému likvidovaných dolů do odsávacího systému. Z provedeného hodnocení tabulkových sestav a grafických vyjádření, které jsou součástí Závěrečných zpráv, ve kterých je uváděn průběh plynodajnosti a degazace v dobách do zahájení útlumu a po uzavření dolu s návazností na provoz odsávacích stanic lze konstatovat, že i nadále je z podzemí získáván metan. Odsáváním metanu z uzavřených důlních prostor nedošlo k nějakým výrazným problémům s nekontrolovatelným výstupem metanu na povrch. V konkrétních podmínkách Dolu Paskov způsob uzavření jámového stvolu jámovou zátkou s kolektorem a odsávacím systémem CH 4 dává předpoklad, že nedojde k nekontrolovatelnému výstupu metanu v okolí uzavřeného hlavního důlního díla. Způsob likvidace hlavního důlního díla představuje cca 2/3 nákladů likvidace k porovnání uzavření díla v celé délce zpevněným zásypovým materiálem a je dvojnásobkem nákladů uzavření volně sypaným základovým materiálem, např.výpěrky. Likvidace jámy nad jámovou zátkou zpevněným materiálem dává větší jistotu stability a zachování odsávacího potrubí 13

14 pro komerční využití metanu a snížení nebezpečí z nekontrolovatelného výstupu metanu na povrch. Cílem této etapy bylo popsat a zhodnotit údaje, které ovlivňují výstup metanu z uzavřených dolů na povrch v případech, kdy zůstal v provozu i po ukončení provozu dolu odsávací systém a kde odsávací systém byl současně s plánovanou likvidací dolu zrušen. Názorný přehled řešení etapy č. 1 dávají přílohy a grafy, z nichž je zřejmé, jak u jednotlivých skupinových dolů bylo jejich uzavření spojeno s tím, že bývalý degazační systém byl převeden do režimu odsávacího systému, nebo degazační systém byl zlikvidován jako součásti likvidovaného dolu. Z uvedených grafů a příloh je zřejmé, že na jednotlivých skupinových dolech, kde po jejich likvidaci zůstala v provozu odsávací stanice, je možné konstatovat, že i nadále je z podzemí získáván metan a že na površích těchto skupinových dolů nedošlo k nějakým výrazným problémům s nekontrolovatelným výstupem metanu na povrch. Na dolech, kde odsávací systémy byly zrušeny, však došlo k výrazným problémům s výstupem metanu. Jedná se zejména o bývalý skupinový důl Ostrava v rámci ostravské dílčí pánve. Hodnotíme-li množství odsávaného metanu v 100% koncentraci, pak např. na dolech Heřmanice - po 10-ti letech od uzavření dolu je odsávané množství v roce 2002 prakticky na úrovni celkové exhalace, která byla v době ukončení provozu dolu, tj. v roce 1993, Odra - je odsávání metanu v roce 2002 na úrovni degazovaného množství v roce 1994, kdy došlo k ukončení těžby, Ostrava - kde byly zrušeny všechny odsávací systémy při likvidaci dolu a jediný degazační systém zůstal na vodní jámě Jeremenko, který slouží výhradně pro bezpečné zajištění čerpání důlních vod, je množství degazovaného metanu prakticky nulové, přičemž je nezbytné podotknout, že v povrchové lokalitě tohoto dolu došlo v předcházejících obdobích po ukončení těžby v roce 1993 k výrazným problémům s výstupem, metanu jak v lokalitě Slezské Ostravy, tak v lokalitě Frýdlantských mostů, které musely být řešeny jinými mimořádnými opatřeními. V petřvaldské a orlovské části revíru, ze shromážděných výsledků je možné konstatovat, že na bývalém skupinovém dole Fučík, který zahrnoval v závěrečné fázi bývalé doly Hedvika, Ludvík, Pokrok a Žofie, sice zůstala v provozu degazační stanice na vodní jámě Žofie, která se však pouze podílí na zajištění bezpečnosti provozu při čerpání důlních vod a nezajišťuje odsávání metanu bývalého důlního pole dolu Žofie, a to i přesto, že v lokalitě tohoto bývalého závodu je nejnižší vrstva pokryvného útvaru a je celá řada karbonských oken, která vycházejí přímo na povrch. V jižní části revíru, jsou v závěru této etapy uvedeny výsledky z Dolu Paskov, jehož likvidace a následné čerpání metanu z uzavřeného dolu je skoro učebnicovým příkladem využití jámových plynových zátek v návaznosti na odsávací systémy V karvinské části revíru, byla detailně problematika čerpání metanu zlikvidovaného dolu popsána v etapě č. 4 a měla by sloužit jako případný modelový vzor pro výpočet zbytkové plynodajnosti dolu, a to dvěma metodami spočívajícími na: - určení zbytkové plynodajnosti nevydobytých slojí, které byly různým způsobem ovlivněny buď nadrubáním nebo podrubáním, a na základě těchto aspektů byla stanovena zbytková plynodajnost; 14

15 - byla stanovena křivka poklesu plynodajnosti uzavřeného dolu, která akceptuje vývoj plynodajnosti těsně před a po ukončení těžby a predikuje množství metanu, které je možné v případě odsávání získat ze zlikvidovaného dolu. Z uvedených výsledků, které jsou dostatečně dokumentovány v jednotlivých dílčích zprávách z řešení předmětné etapy lze konstatovat, že v lokalitách likvidovaných dolů, kde po jejich likvidaci zůstaly v provozu odsávací systémy, se neprojevily výrazné problémy ve výstupu metanu na povrch. V opačné situaci, zejména v lokalitě bývalých závodů Hlubina, Petr Bezruč a Žofie plavicí jáma, kde degazační systémy byly zrušeny, došlo k výrazným problémům, které musely být řešeny náhradními opatřeními, spočívajícími v instalaci odplyňovacích vrtů, na kterých byly případně instalovány odsávací systémy, ať už se konkrétně jednalo o oblast tzv. Jaklovecké štoly, lokality hrušovského dolu, Frýdlantských mostů, Starého náměstí v Orlové, kde byl dodatečně realizován nákladný projekt Opatření k odstranění havarijního stavu ve městě Orlová, který v souboru realizovaných činností snížil riziko nekontrolovatelného výstupu metanu. V rámci uvedené etapy byla získána celá řada poznatků z obdobných situací, kdy byl a je získáván metan z uzavřených dolů jak v Německu, Francii, Anglii a Polsku jsou předmětem rozsáhlých rešerší uvedených v závěrech kontrolních dnů etapy č. 1. Další rozborování uzavřených jámových stvolů a odsávacích systémů je detailněji vyjádřeno v závěrech kapitoly 6 tohoto projektu. 15

16 Etapa 2.: Navrhnout a verifikovat zařízení umožňující průběžné sledování následujících veličin vystupujícího metanu: depresi množství koncentraci teplotu. Předmětem řešení 2. etapy bylo navrhnout a verifikovat zařízení umožňující průběžné sledování fyzikálních veličin vystupující plynné směsí na aktivních odplyňovacích vrtech v oblastech uzavřených dolů z odplyňovacích komínků v ukazatelích: deprese *, objemové množství vystupujících a nasávaných vzdušin [m 3.hod -1 ] koncentraci vystupujícího metanu [%CH 4 ] teplota [ C ], *před nasazením souboru měřícího zařízení na sledování stanovených veličin, bylo zápisem ze dne stanoveno kontinuální sledování barometrického tlaku [ hpa ], místo ukazatele deprese. K měření požadovaných veličin byla sestavena měřící souprava, kterou tvoří: A. IR snímač plynů TX 6363 pro sledování koncentrace CH 4 v rozsahu % obj. B. Mechanický lopatkový anemometr SAS4 s elektronickým snímačem otáček. C. Odporové snímače teploty Pt 100 měřící vnější (venkovní) a vnitřní teplotu v odplyňovacím vrtu. D. Registrační snímač barometrického tlaku Commeter TPHZ. E. Komunikační modul DKM-1B, zajišťující sběr naměřených dat z napojených snímačů a v pravidelných časových intervalech zasílá bránou GSM/GPRS informace na centrální řídící stanoviště OKD, DPB, a.s. Paskov. Měření veličin bylo prováděno na vybraných odplyňovacích vrtech: MVE-1 nacházející se na k.ú Slezská Ostrava bývalý dobývací prostor ODP - Slezská Ostrava III.. OV 24a nacházející se na k.ú. Orlová bývalý dobývací prostor Petřvald II. HD 201 nacházející se na k.ú. Ostrava Hrušov bývalý dobývací prostor Heřmanice. MV 39 nacházející se na k. ú. Petřkovice bývalý dobývací prostor Přívoz. Výběr odplyňovacích vrtů byl proveden podle jejich charakteristiky v ukazatelích: geologický profil, hloubka vrtu, nafáráné sloje, vydatnost metanu při výstupu plynné směsi z odplyňovacího komínku, ekvivalentní průřez, 16

17 Charakteristika vrtu MVE - 1 Odplyňovací vrt MVE 1 je proveden v bývalém dobývacím prostoru Slezská Ostrava III. Celková délka vrtu je 90,0 m pod úrovni terénu. V hloubce 87,2 až 87,5 m byl navrtán výrub sloje č. 303 Adolf s přechodem do porušeného prachovce. V hloubkové úrovni 88,6 m až 88,8 m byla navrtána další vrstva uhlí. Sloj Adolf, je součástí jakloveckého souvrství. Charakteristika vrtu OV 24a Vrt OV 24a byl odvrtán jako šikmý s úklonem 85 a byl směrován do oblasti s menším stupněm konsolidace stařin s návaznými komunikacemi pro migraci důlních plynů. Celková hloubka (délka) vrtu je 91,0 m. V hloubce 79,5 m až 86,0 m byly vrtem navrtány stařiny porubu ve 47 sloji. Charakteristika vrtu HD 201. Odplyňovací vrt HD 201 je hluboký 60,5 m a byly jim navrtány sloje ostravského souvrství a to v hloubce 33,0 m 8. sloj a v hloubce 53,4 m 9. sloj. Charakteristika monitorovacího vrtu MV 39. Monitorovací vrt MV 39 je součásti soustavy pozorovacích a odplyňovacích vrtů provedených na území tzv. Petřkovického dolu. Vrt byl odvrtán do hloubky 254 m. Podle geologického profilu z výsledků karotážního měření vrt prochází petřkovickým souvrstvím a byly navrtány sloje: v hloubce 173,5 175,0 m výruby sloje č. 059 Neočekávaný, v hloubce 187,1 187,4 m slojí č. 071 Vilemína, v hloubce 234,7 235,2 m slojí č. 059 Visutý. Na předmětných odplyňovacích vrtech bylo prováděno měření v následujících obdobích: Odplyňovací vrt MVE - 1. Na odplyňovacím vrtu MVE 1 bylo prováděno měření: objem a směr proudících vzdušin v odplyňovacím komínku, koncentrace metanu ve vystupující plynné směsi, barometrický tlak, Měření bylo prováděno v období od do

18 Odplyňovací vrt OV 24a. Na předmětném vrtu probíhalo měření veličin: koncentrace metanu, barometrický tlak, objem a směr proudících vzdušin v odplyňovacím komínku. v období od do Odplyňovací vrt HD 201. Měření na odplyňovacím vrtu HD 201 bylo zahájeno průběžným sledováním: koncentrace metanu objemu a směr proudících vzdušin v odplyňovacím komínku barometrického tlaku. V měsíci říjnu byla měřící souprava doplněna o teplotní senzory pro měření teploty venkovní a uvnitř vrtu. Měření bylo prováděno v období od do Monitorovací vrt MV 39. Měření na monitorovací vrtu MV 39 probíhalo období od do bez poruch na zařízení. Závěr. Sestavou měřících přístrojů průběžně měřící fyzikální veličiny vzdušin: koncentraci metanu [ % CH 4 ] objem a směr proudících důlních plynů v odplyňovacích komíncích, [ m 3.hod -1 ] teplotu ve vrtu a vnější [ C] průběh barometrického tlaku [hpa], vzniklo první měřící zařízení, které po dílčích problémech v průběhu ověřovacích provozů, je schopno na dané lokalitě měřit rozhodující údaje, které charakterizují daný vrt z hlediska množství vystupujících důlních plynů, koncentrace metanu ve vystupujících plynech, množství nasávaného ovzduší do vývrtu nebo vystupujícího plynu z vývrtu, a teploty vystupujících plynů nebo nasávaného ovzduší v úrovni tzv. neutrální vrstvy, tj. zhruba 7 m pod povrchem v závislostech na kolísání barometrického tlaku a změn teploty ovzduší. V souboru poskytovaných dat umožňuje soustava stanovit závislost vystupujících důlních plynů z uzavřených důlních prostor včetně vystupujícího metanu a nasávaných vzdušin na průběhu vývoje barometrického tlaku. 18

19 Hodnocení naměřených veličin a dějů podle jednotlivých vrtů, je provedeno ve 3. etapě předmětného projektu. Zdokumentovanými výsledky, získanými z měření jednotlivých fyzikálních veličin a jejich verifikací, byl splněn záměr zadání 2. etapy předmětného projektu, tj. navrhnout a verifikovat zařízení umožňující průběžné sledování fyzikálních veličin důlního ovzduší na odplyňovacích vrtech, jeho objemové množství včetně koncentrace metanu v závislosti na vývoji barometrického tlaku. Realizace dalších nasazení souboru měřících zařízení je dispoziční pro průběžné sledování důlního ovzduší v uzavřených dobývacích prostorách na rizikových aktivních odplyňovacích vrtech. 19

20 Etapa 3: Na základě získaných výsledků stanovit jejich závislost na změně atmosférického tlaku. Získané poznatky uplatnit při návrhu včasného systému varování před nebezpečím vystupujícího metanu v ohrožených oblastech a při řízení provozu degazační stanice. Řešení předmětné etapy bylo rozděleno do následujících kapitol: A. Vyhodnocení průběhů nasávaných a vystupujících vzdušin včetně koncentrace metanu z uzavřených důlních prostor a stanovit jejich závislost na průběhu barometrickém tlaku měřící soupravou měřící: koncentraci metanu [%CH 4 ] ve vyfoukávané směsi důlních plynů, rychlost a směr proudících vzdušin v odplyňovacích komíncích přepočtených na objem za jednotku času [ m 3.hod -1 ], teplotu ve vrtu a vnější (venkovní) [ C]. průběh barometrického tlaku vztaženého k hladině Baltského moře [hpa]. B. Získané poznatky z výsledků ze stanovení závislosti výstupu důlních plynů na změně atmosférického tlaku, uplatnit při návrhu včasného systému varování před nebezpečím vystupujícího metanu v ohrožených oblastech a při řízení provozu degazační stanice. Ad. A. Vyhodnocení průběhů nasávaných a vystupujících vzdušin včetně koncentrace metanu z uzavřených důlních prostor a stanovit jejich závislost na průběhu barometrickém tlaku A.1. Vyhodnocení měření prováděném na odplyňovacích vrtech. Měření bylo prováděno na odplyňovacích vrtech: MVE v bývalém dobývacím prostoru Slezská Ostrava III, OV 24a - v katastrálním území Orlová, HD na území tzv. Hrušovského dolu, MV na území tzv. Petřkovického dolu. A.1.1. Odplyňovací vrt MVE 1. a. Podle průběhů objemových průtoků vzdušin ve vztahu k barometrickému tlaku, je hranice přechodu kdy nastává sání nebo výstup vzdušin nestabilní. Rozsah tzv. inflexní bod přechodu ze sání na výfuk se pohybuje v rozmezí hpa až hpa. V případě, kdy se jedná o přechod z výfuku na sání, se hranice pohybuje v rozmezí až hpa. 20

21 b. Při výstupu vzdušin z vrtu docházelo v některých případech nejdříve k výstupu s nulovou koncentrací metanu a teprve následně, s různým časovým odstupem, začal vystupovat i metan. Ve sledovaném období byla prodleva výstupu metanu od zahájení výstupu ovzduší proměnná a pohybovala se v rozmezí od 8 do 40 hod. c. Charakteristický průběh sání a vyfoukávání důlních plynů předmětného vrtu v závislosti na barometrickém tlaku, je znázorněn na grafu vyhotoveném z naměřených hodnot vybraného období. Předmětný graf je přílohou č. 1 závěrečné zprávy předmětné etapy. A Odplyňovací vrt OV 24a. a. Podle průběhů objemových průtoků vzdušin ve vztahu k barometrickému tlaku, je hranice přechodu kdy nastává sání nebo výstup vzdušin nestabilní. Rozsah tzv. inflexní bod přechodu ze sání na výfuk se pohybuje v rozmezí hpa až hpa. V opačném případě, kdy se jedná o přechod z výfuku na sání, se hranice pohybuje v rozmezí až hpa. b. Při výstupu důlních plynů z vrtu v některých případech dochází nejdříve k výstupu vzdušin s nulovou koncentrací metanu a následně s časovou prodlevou vystupuje směs důlního plynu s metanem. Prodleva mezi výstupem vzdušin bez metanu a směsi důlního plynu s metanem u předmětného vrtu se pohybuje v rozmezí 1 2 hod. c. Charakteristický průběh sání a vyfoukávání důlních plynů předmětného vrtu v závislosti na barometrickém tlaku, je znázorněno na grafu vyhotoveném z naměřených hodnot vybraného období. Předmětný graf je přílohou č. 2 závěrečné zprávy předmětné etapy. A.1.3. Odplyňovací vrt HD 201. a. Podle průběhů objemových průtoků vzdušin ve vztahu k barometrickému tlaku, je hranice přechodu kdy nastává sání nebo výstup vzdušin nestabilní. Rozsah tzv. inflexní bod přechodu ze sání na výfuk se pohybuje v rozmezí 1001 hpa až hpa. a při přechodu z výfuku na sání, se hranice pohybuje v rozmezí až hpa. b. Při výstupu důlních plynů z vrtu v některých případech dochází nejdříve k výstupu vzdušin s nulovou koncentrací CH 4 a následně s časovou prodlevou vystupuje směs důlního plynu s metanem.. Prodleva mezi výstupem směsi vzdušin bez metanu a důlního plynu s metanem se pohybuje v rozmezí 5 22 hod. c. Charakteristický průběh sání a vyfoukávání důlních plynů předmětného vrtu v závislosti na barometrickém tlaku, je znázorněn na grafu vyhotoveném z naměřených hodnot vybraného období. Předmětný graf je přílohou č. 3 závěrečné zprávy předmětné etapy. d. Měření teplot na vrtu HD 201 v Hrušově prováděné v období od do prokázalo, že se vnitřní teplota ve vrtu ustálila na +12 C při výfuku, zatímco vnější teploty se pohybovaly v rozmezí +20 C až -10 C. Teprve v závěru měření ve dnech až , kdy došlo k navýšení nasávaného ovzduší na hodnotu cca 10 m 3.hod -1 došlo vlivem venkovní teploty, která dosahovala hodnoty -8 C až -10 C k ovlivnění vnitřní teploty, která se snížila ve vrtu o 4 až 5 C. 21

22 A.1.4. Odplyňovací vrt MV- 39. Měření na předmětném vrtu proti měřením na předcházejících vrtech probíhalo v typicky zimní atmosféře při venkovní teplotě až -12,4 C ( ) až do typicky jarního počasí +28,8 C ( v 18:00 hod) s poklesem o 23 C na + 5,7 C ( :00 hod). a. Podle průběhů objemových průtoků vzdušin ve vztahu k barometrickému tlaku, je hranice přechodu kdy nastává sání nebo výstup vzdušin nestabilní. Rozsah tzv. inflexního bodu přechodu ze sání na výfuk se pohybuje v rozmezí hpa až hpa. V případě, kdy se jedná o přechod z výfuku na sání, se hranice pohybuje v rozmezí až hpa. b. Charakteristický průběh sání a vyfoukávání důlních plynů předmětného vrtu v závislosti na barometrickém tlaku, je znázorněno na grafu vyhotoveném z naměřených hodnot vybraného období. Předmětný graf je přílohou č. 4 závěrečné zprávy předmětné etapy. c. Měření teplot vrtu na předmětném vrtu probíhalo v zimních měsících, kdy venkovní teplota dosahovala v delším období hodnoty pod bodem mrazu ( , - 12,4 C). Barometrický tlak v tomto období neměl trend strmosti jeho nárůstu či poklesu, ale jeho průběh byl pozvolnější. Jeho průběh je znázorněn na grafech sestavených z naměřených hodnot v příloze 3.3a Zprávy o výsledcích řešení za II. čtvrtletí 2006 uložené u řešitele. d. Bylo provedeno posouzení vzájemných vztahů naměřených hodnot objemový průtok vzdušin ve vrtu ve vztahu k barometrickému tlaku, koncentrace metanu ve vyfoukávaných vzdušinách na vývoji barometrického tlaku, ovlivnění venkovní teploty na objemovém průtoku vzdušin ve vrtu, které byly rozpracovány do grafické podoby a jsou přílohou Závěrečné zprávy z 12. kontrolního dne. A. 2 Zhodnocení naměřených veličin jednotlivých vrtů. Naměřené charakteristické údaje jednotlivých vrtů jsou zpracovány do následující tabulky. Tabulka č. 1: Charakteristika jednotlivých vrtů. Ozn. vrtu ; Hloubka [m] Sání Přechod sání výfuk při bar. tlaku Výfuk Přechod výfuk - sání při bar. tlaku Max. Výfuk Hodnoty max. výfuku Koncen. CH 4 V hodnotě bar.tlaku MVE 1, 90,0 OV - 24a 91,0 HD ,5 MVE ,0 [ hod] [ m 3 ] Ø [m 3 /hod.] [ hpa ] [ hod] [ m 3 ] Ø m 3 /hod. [ hpa] [ m 3 / hod] [ % ] [ hpa ] , , ,0 20, , , ,0 64, , , ,0 37, , , ,0 6,

23 Z tabulky vyplývají některá zjištění, která možno shrnout následovně: Rozsah barometrického tlaku, při kterém dochází ke změně ze sání na výfuk, se pohybuje v širokém rozmezí. U jednotlivých vrtů se jedná o tento rozdíl tlakových hodnot barometrického tlaku: - MVE-1 26 hpa - OV 24a 15 hpa - HD hpa - MV hpa - Dlouhodobá měření v rámci projektu č. 23/2003 ukázala, že: - rozmezí barometrického tlaku (inflexní bod), kdy dochází ke změně ze sání na výfuk a opačně je značně široké; - při poklesu barometrického tlaku pod hranici, která je zřejmá z tabulky č. 1, dochází v některých případech k výraznému zvýšení množství vystupujícího plynu ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Ad. B. Získané poznatky z výsledků ze stanovení závislosti výstupu důlních plynů na změně atmosférického tlaku, uplatnit při návrhu včasného systému varování před nebezpečím vystupujícího metanu v ohrožených oblastech a při řízení provozu degazační stanice. Bylo provedeno posouzení doc. Ing. B. Janovským, CSc. možných následků iniciace oblaku vystupujícího metanu. Při posudku byly vzaty v úvahu tyto aspekty: - objemové množství, - koncentrace vystupujícího metanu, - vliv atmosférických podmínek (bezvětří, působení větru, sklon terénu, nerovnosti povrchu, výška výstupu metanu nad povrchem, noční nebo denní období, vliv atmosférických podmínek), - pokud se týká konfigurace oblaku, jehož součástí je metan, bylo vycházeno z předpokladu tvaru plamene (hořící pochodeň). B.2. Z provedeného posouzení vyplynulo: Na základě výchozích podmínek možné konstatovat, že v případech posuzovaných vrtů: - bude oblak vystupujícího plynu hořet za laminárních podmínek proudění, kdy dojde k tzv. vyhoření oblaku bez výrazných tlakových projevů; - může dojít k hoření plamene na ústí vrtu. Posouzení možnosti nebezpečí, jedná se pouze o tzv. tepelný tok, který je udáván v kw/m 2 a představuje možnost popálení osob, které se nacházejí v blízkosti vývrtu. přípustná maximální hodnota teplené zátěže pro osoby je 1 kw/m 2. Vzhledem k hodnotám množství a koncentrace metanu vyfukujícího z vývrtu se jedná o vzdálenost 1,8 m od ústí vývrtu, kde tepelný tok může dosáhnout této mezní hranice. 23

24 Závěr. Analýzou dějů související s nasáváním vzdušin a vyfoukáváním důlního plynu na jednotlivých odplyňovacích komíncích ve vybraných oblastech (bývalý dobývací prostor Slezská Ostrava III, katastrální území města Orlová, území tzv. Hrušovského dolu, území tzv. Petřkovického dolu) ve vztahu k barometrickému tlaku ( jeho poklesu, nebo nárůstu), jak bylo naměřeno měřící soupravou (viz etapa č.2), bylo zjištěno, že každá oblast se chová rozdílně a nelze je verifikovat v rámci území OKR. Z uvedeného lze konstatovat, že pro určení rizika plynoucího z vyfoukávaných důlních plynu je žádoucí předmětnou měřící soupravu instalovat na vrt, který podle měření v hodnocené dílčí lokalitě má největší koncentraci metanu ve vyfukujících důlních plynech. Na základě vyhodnocení naměřených údajů stanovit riziko případného vyhoření metanu v důlních plynech, stanovit opatření řešící mimořádnou událost a pro operativní řešení informovat orgány Integrovaného záchranného systému. Etapa 4: Na základě dosavadních poznatků a vlastního výzkumu vypracovat způsob řešení a metodiku stanovení zbytkové plynodajnosti uzavíraných dolů a predikci výstupu metanu na povrch. Pro eliminaci výstupu metanu na povrch navrhnout využití důlní degazace při likvidaci dolu a po ukončení hornické činnosti se stanovením potřebné kapacity degazační stanice a způsobu jejího provozu. Řešení 4. etapy bylo rozděleno do následujících kapitol: : A. Využitím poznatků a vlastního výzkumu stanovení zbytkové plynodajnosti uzavíraných dolů a predikce metanu na povrch, navrhnout uplatnění aktivních prvků pro uzavíraní dolů v karvinské a jižní části OKD. B. Navrhnout využití a rozsah degazace při likvidaci dolu. C. Analyzovat současný stav likvidace hlavních důlních děl, zejména jámových stvolů, se zaměřením na zachování degazačního systému pro následní ovlivnění nebezpečí neřízeného výstupu metanu po likvidaci dolu. D. Vypracovat návrh novely vyhlášky ČBÚ č.52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Ad.A. Využitím poznatků a vlastního výzkumu stanovení zbytkové plynodajnosti uzavíraných dolů a predikce metanu na povrch navrhnout uplatnění aktivních prvků pro uzavíraní dolů v karvinské a jižní části OKD. - k provedení vlastního výzkumu bylo provedeno shrnutí dosavadního poznatků v ČR vztahující se k stanovení zbytkové plynodajnosti uzavřených dolů a základních faktorů, které ji ovlivňující po ukončení těžby. 24

25 Základními faktory ovlivňující zbytkovou plynodajnost lze zahrnout: a. přírodní a zbytková plynonosnost uhlí ponechaného v dole, b. velikost odplyňovacího prostoru (prostorový rozsah horninového masivu ovlivněného dobývacími pracemi), stupeň odplynění nadloží a podloží, c. časový pokles plynodajnosti uzavřeného dolu, d. vliv zatápění uhelných slojí na plynodajnost dolu, e. stupeň utěsnění dolu a komunikace s okolím (např. odsávání metanu), migrace důlního plynu na povrch f. dlouhodobé biologické procesy probíhající v uzavřeném dole - Vlastní výzkum časového průběhu poklesu přídatné plynodajnosti porubu po ukončení dobývání byl proveden vyhodnocením plynodajnosti porubu č na Dole Lazy. Přídatná plynodajnost byla vypočtena z plynodajnosti horninového masívu a nadložních a podložních slojí) v průběhu dobývání a po jeho ukončení Výsledky vlastního výzkumu potvrdily teoretické poznatky publikované v zahraniční literatuře týkající se časového poklesu plynodajnosti v čase, který je v dalším uvažován v exponenciálním tvaru, který lépe vystihuje fyzikální podstatu daného jevu. Na základě vlastních poznatků byla zpracovaná Metodika stanovení zbytkové plynodajnosti uzavřeného dolu, která byla vypracovaná ve dvou variantách: a. Časová extrapolace hodnot zbytkové plynodajnosti dolu v době provozu, plynodajnosti dolu po ukončení těžby a po jeho uzavření. b. Výpočet na základě stupně odplynění uhelných slojí a hornin a plynové bilance horninového masivu v odplyňovacím prostoru. Ověření vypracovaných metod bylo provedeno na příkladu uzavřeného dolu František Metodika stanovení zbytkové plynodajnosti uzavřeného dolu, která je přílohou č.5 Ad B. Navrhnout uplatnění aktivních prvků pro uzavíraní dolů v karvinské a jižní části OKD. Pří návrhu uplatnění aktivních prvků odsávání metanu z prostoru pod zátkou vybudovanou v uzavřeném hlavním důlním díle dolů v karvinské a jižní části OKD pomocí ponechaného degazačního systému nebo jeho částí se vycházelo z následujících pokladů uvedených: v rámci řešení etap č. 1 a 5 předmětného projektu, z mapy kategorizace území OKR (zpracované v rámci řešení projektu ČBÚ č. 1/1999), z mapy předpokládaných plynových komunikací mezi doly OKR (zpracovaná v rámci řešení projektu ČBÚ č. 1/1999) Z provedených analýz bylo stanoveno 5 etap dílčího řešení při rozhodování o způsobu likvidace jámy, která jsou uvedena v Závěrečné zprávě z 12. a 13. kontrolního dne. 25

26 Ad C. Stanovení rozsahu ponechaného degazačního systému v dole, kapacity a způsobu provozu degazační stanice. Analýza současného stavu likvidace hlavních důlních děl byla provedená v rámci řešení etapy č.1. Z provedených analýz vyplynulo, že degazační systém v dole vyžaduje údržbu (odvodňování) a pokud je ponechán v uzavřeném dole bez možnosti oprav stává se po určité době nefunkční. Proto se v dlouhodobějších záměrech doporučuje brát v úvahu pouze odsávání z plynového kolektoru pod jámovou zátkou. Byly porovnány kapacity degazačních stanic na uzavřených dolech a následně odsávaného množství metanu po ukončení provozu dolu, rovněž byl proveden přehled kapacit degazačních stanic na provozovaných dolech. Z provedených analýz vyplynulo, že degazační stanice na provozovaných dolech pracují s dostatečnou rezervou a jejich výkon bude postačující i v případě, že po uzavření dolu bude provoz převed na režim odsávání. Kapacita odsávání na jednotlivých uzavřených dolech je dle provedených analýz na úrovni kapacity degazace před uzavřením dolu, (tedy při snižující plynodajnosti) a proto lze oprávněně předpokládat, že kapacity degazačních stanic dolů v současné době provozovaných budou dostačující i po ukončení dobývání a uzavření dolu a přechodu degazační stanice na režim odsávání. Vybavení degazačních stanic je v řadě případů zastaralé, vyžadující stálý dozor s minimální možností automatizace provozu. a jejich provozování v režimu odsávání je ekonomicky náročné. Proto je nutné provádět převybavování odsávacích stanic na moderní jednotky dmychadla, která pracují na suchém principu pracující s výrazně nižšími náklady na provoz s možností automatizace a bezobslužný provoz. Tento trend lze doporučit i do budoucna. Ad D. Vypracovat návrh novely vyhlášky ČBÚ č.52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Na základě poznatků z řešení předmětné etapy byl zpracován návrh novely vyhlášky ČBÚ č. 52/1997 Sb., který je přílohou č. 6 Závěrečné zprávy. Závěr. Řešením předmětné etapy lze konstatovat,že docházelo a dochází k havarijním výstupům metanu na povrch zejména v oblastech, kde likvidace dolu proběhla bez ohledu na zbytkovou plynodajnost uzavíraného dolu tím způsobem, že jámy byly zlikvidovány zasypáním bez možnosti odvádět zbytkovou plynodajnost. V některých případech, kdy vlastnosti pokryvu na ložisku nejsou schopny svými izolačními vlastnostmi zabránit prostupu metanu na povrch, musí být následně přijímána další nezbytná opatření, která by zabránila tomuto stavu (případ stará Orlová). 26

ATMOGEOCHEMICKÝ PRŮZKUM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

ATMOGEOCHEMICKÝ PRŮZKUM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Objednatel: Hutní projekt Ostrava, a.s. Stavba: Město Ostrava Plošná kanalizace Michálkovice Objekt: Posouzení trasy z hlediska nebezpečí výstupu důlních plynů Stupeň: DSP Zakázka: G-3403 Datum: 06/2003

Více

Výstup důlního plynu v návaznosti na dopravní stavitelství

Výstup důlního plynu v návaznosti na dopravní stavitelství Seminář dne 12.12.2011 Lektor: doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Ing. Leopold Hudeček, Ph.D. SPŠ stavební Havířov, Kollárova 2 Popularizace a zvýšení kvality výuky dřevozpracujících a stavebních oborů v

Více

HORNICKO-GEOLOGICKÁ FAKULTA

HORNICKO-GEOLOGICKÁ FAKULTA VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO-GEOLOGICKÁ FAKULTA Institut hornického inženýrství a bezpečnosti ŘEŠENÍ ZPŮSOBŮ SEPARÁTNÍHO VĚTRÁNÍ S POUŽITÍM CHLADICÍCH ZAŘÍZENÍ S ELIMINACÍ

Více

Projekt č. 3/1999 Snížení rizika vzniku samovznícení uhelné hmoty se zaměřením na indikační a prevenční metody

Projekt č. 3/1999 Snížení rizika vzniku samovznícení uhelné hmoty se zaměřením na indikační a prevenční metody Projekt č. 3/1999 Snížení rizika vzniku samovznícení uhelné hmoty se zaměřením na indikační a prevenční metody Obsah 1. NÁVRH NOVELIZACE VYHLÁŠKY ČBÚ 22/1989 SB. 2 2. SOUHRN TECHNICKÝCH PODMÍNEK PRO ROZHODOVÁNÍ

Více

Shrnutí dosažených výsledků řešení P. č. 44-06

Shrnutí dosažených výsledků řešení P. č. 44-06 Shrnutí dosažených výsledků řešení P. č. 44-06 Výsledky v oblasti vyztužování a strategie vedení důlních děl Matematické modelování účinnosti doplňující svorníkové výztuže při dynamickém zatěžování výztuže

Více

Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013. Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO

Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013. Regenerace brownfields z pohledu státního podniku DIAMO Ing. Libor Jalůvka Datum: 10.10.2013 Obsah prezentace 1. Úloha, odštěpného závodu ODRA v Moravskoslezském kraji 2. Přehled lokalit utlumených dolů (areálů) 3. Postup při vypořádání areálů a nemovitého

Více

Prof.ing. Boleslav Taraba, CSc., Ing. Zdenek Pavelek, PhD.*, Prof.Ing. Pavel Prokop, CSc.**

Prof.ing. Boleslav Taraba, CSc., Ing. Zdenek Pavelek, PhD.*, Prof.Ing. Pavel Prokop, CSc.** PROBLEMATIKA SAMOVZNĚCOVÁNÍ UHLÍ VE ZNOVUZPŘÍSTUPŇOVANÝCH LOKALITÁCH ČERNOUHELNÝCH DOLŮ Prof.ing. Boleslav Taraba, CSc., Ing. Zdenek Pavelek, PhD.*, Prof.Ing. Pavel Prokop, CSc.** Ostravská univerzita,

Více

Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel,

Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel, Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel, 24. 11. 2016 Clean energy and climate change mitigation globally Green Gas DPB, a.s. Region ovlivněný důsledky hornické

Více

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA. Odstranění těžní budovy skipové jámy v areálu Paskov. Ing. Libor Jalůvka,

DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA. Odstranění těžní budovy skipové jámy v areálu Paskov. Ing. Libor Jalůvka, DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA Odstranění těžní budovy skipové jámy v areálu Paskov Ing. Libor Jalůvka, o. z. ODRA, DIAMO, s.p., 703 86 Ostrava Vítkovice, e-mail: jalůvka@diamo.cz Anotace V

Více

v oblastech těžt ěžby nerostných surovin

v oblastech těžt ěžby nerostných surovin Jímání podzemní vody v oblastech těžt ěžby nerostných surovin Arnošt G r m e l a Naďa R a p a n t o v á Konference Podzemní vody ve vodárenské praxi 28. března 2014 Dolní Morava Důlní a těžebníčinnost

Více

PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI HORNOSLEZSKÉ PÁNVE

PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI HORNOSLEZSKÉ PÁNVE The International Journal of TRANSPORT & LOGISTICS Medzinárodný časopis DOPRAVA A LOGISTIKA ISSN 1451-107X PREVENCE NEKONTROLOVATELNÝCH VÝSTUPŮ DŮLNÍCH PLYNŮ V PLOCHÁCH OPUŠTĚNÝCH UHELNÝCH DOLŮ ČESKÉ ČÁSTI

Více

prof. Ing. Petr Bujok, CSc. 1, Ing. Martin Klempa, 2 V 2 Ing. Jaroslav Němec, DrSc. 2, Ing. Petr Němec, Ph.D. 3

prof. Ing. Petr Bujok, CSc. 1, Ing. Martin Klempa, 2 V 2 Ing. Jaroslav Němec, DrSc. 2, Ing. Petr Němec, Ph.D. 3 prof. Ing. Petr Bujok, CSc. 1, Ing. Martin Klempa, 2 V 2 Ing. Jaroslav Němec, DrSc. 2, Ing. Petr Němec, Ph.D. 3 VYUŽITÍ OPUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH DĚL A UZAVŘENÝCH HLUBINNÝCH UHELNÝCH DOLŮ PRO GEOSEKVESTRACI CO

Více

Konference Těžba a její dopady na ŽP V, Ostrava, duben 2014 NÁSLEDKY 140 LET INTENZIVNÍHO PRŮMYSLOVÉHO VYUŽÍVÁNÍ LOKALITY TROJICE

Konference Těžba a její dopady na ŽP V, Ostrava, duben 2014 NÁSLEDKY 140 LET INTENZIVNÍHO PRŮMYSLOVÉHO VYUŽÍVÁNÍ LOKALITY TROJICE Konference Těžba a její dopady na ŽP V, Ostrava, duben 2014 NÁSLEDKY 140 LET INTENZIVNÍHO PRŮMYSLOVÉHO VYUŽÍVÁNÍ LOKALITY TROJICE Přehledná situace lokality ZOO Halda Ema Výstaviště Slezskoostravský hrad

Více

ZESÍLENÍ VÝZTUŽE CHODBY č. 320 393/1 NA DOLE ČSM, ZÁVOD JIH POMOCÍ KOTVENÍ

ZESÍLENÍ VÝZTUŽE CHODBY č. 320 393/1 NA DOLE ČSM, ZÁVOD JIH POMOCÍ KOTVENÍ Ing. Karel Adamec, POL-ALPEX, s.r.o., Petrovice u Karviné č.262, tel. : 59 634 0760 Ing. Karel Blahut, ČMD, a.s., člen koncernu KARBON INVEST, a.s., Důl ČSM Stonava, tel. 59 645 2400 ZESÍLENÍ VÝZTUŽE CHODBY

Více

Ing. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D.

Ing. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D. Ing. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D. UTVÁŘENÍ POKLESOVÉ KOTLINY A HODNOCENÍ PORUŠOVÁNÍ PEVNÉHO NADLOŽÍ V PRŮBĚHU DOBÝVÁNÍ SLOJÍ 38, 39 A 40 V 9. KŘE DOLU KARVINÁ,

Více

REALIZACE VRTŮ PRO TEPELNÁ ČERPADLA PRO PROJEKTANTY, INVESTORY, ÚŘADY. Ing. Arch. Pavel Cihelka Mobil: +420 606 372 518 E-mail: info@avtc.

REALIZACE VRTŮ PRO TEPELNÁ ČERPADLA PRO PROJEKTANTY, INVESTORY, ÚŘADY. Ing. Arch. Pavel Cihelka Mobil: +420 606 372 518 E-mail: info@avtc. PRO PROJEKTANTY, INVESTORY, ÚŘADY Ing. Arch. Pavel Cihelka Mobil: +420 606 372 518 E-mail: info@avtc.cz -mělké ( do 400m ) REALIZACE VRTŮ PRO TEPELNÁ ČERPADLA ZEMNÍ SYSTÉMY VYUŽÍVAJÍCÍ VRTY: země voda

Více

Od elektrolytické vany k počítači aneb řešení úloh proudění matematickým modelováním. Ing. Václav Voráček, Ph.D.

Od elektrolytické vany k počítači aneb řešení úloh proudění matematickým modelováním. Ing. Václav Voráček, Ph.D. Od elektrolytické vany k počítači aneb řešení úloh proudění matematickým modelováním I Ing. Václav Voráček, Ph.D. Zadání Analýza možnosti ovlivňování proudění ztrátových větrů závalem stěnového porubu

Více

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008

ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 ZPRÁVA O HODNOCENÍ VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH V OBLASTI POVODÍ BEROUNKY ZA ROK 2008 Zpracoval: Vypracoval: Vedoucí oddělení bilancí: Vedoucí

Více

XXVI. Seminář energetiků 19. až 21. 1. 2016 Luhačovice Vývoj v oblasti energetických surovin v ČR. Energetické možnosti využití hlubinných dolů po

XXVI. Seminář energetiků 19. až 21. 1. 2016 Luhačovice Vývoj v oblasti energetických surovin v ČR. Energetické možnosti využití hlubinných dolů po 1 XXVI. Seminář energetiků 19. až 21. 1. 2016 Luhačovice Vývoj v oblasti energetických surovin v ČR. Energetické možnosti využití hlubinných dolů po ukončení těžební činnosti Ing. Pavel Bartoš, FITE a.s.

Více

Využití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů

Využití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů Využití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů Iveta Cholovová 1 a Josef Mazáč 2 Utilizationof processing mathematic data on gas air mixtures

Více

N Á V R H Z A D Á N Í

N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN BÍLÁ N Á V R H Z A D Á N Í určený k projednání Zpracován ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, a zpracován v souladu s

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 16. ledna 2014 Č. j.: 92979/ENV/13 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Tepelné jevy při ostřiku okují Thermal phenomena of descalling

Tepelné jevy při ostřiku okují Thermal phenomena of descalling Tepelné jevy při ostřiku okují Thermal phenomena of descalling Toman, Z., Hajkr, Z., Marek, J., Horáček, J, Babinec, A.,VŠB TU Ostrava, Czech Republic 1. Popis problému Technický pokrok v oblasti vysokotlakých

Více

SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ

SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ Ing. Alena Orlíková technik bezpečnosti hornické krajiny

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC. Katalog lokalit brownfields v katastru města Ostravy

UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC. Katalog lokalit brownfields v katastru města Ostravy UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Bc. Lenka PAVELKOVÁ Katalog lokalit brownfields v katastru města Ostravy Olomouc 2010 Seznam lokalit brownfields v katastru města Ostravy

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA

HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA HORNÍ LIPKA MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ STUDNY NA P.P.Č. 2553 VÝSTAVBOU PROTIEROZNÍHO OPATŘENÍ V K.Ú. HORNÍ LIPKA Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí Ústí nad Orlicí, červen 2013 Název akce: Horní Lipka možnosti

Více

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. : Návštěvnické centrum středisko ekologické výchovy v Zoo Ostrava. : Zoologická zahrada Ostrava Michálkovická 197, Ostrava

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. : Návštěvnické centrum středisko ekologické výchovy v Zoo Ostrava. : Zoologická zahrada Ostrava Michálkovická 197, Ostrava Havlíčkovo nábřeží 38 702 00 Ostrava 1 Zakázkové číslo : ZOO 4908 A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Název stavby : Návštěvnické centrum středisko ekologické výchovy v Zoo Ostrava Investor : Zoologická zahrada Ostrava

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL

ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SPOJIL za období 2009 2013 na základě ustanovení 55 odst.1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: stavební

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Ing. Jan Pastrnák Z 1 KONCEPCE KOMPLEXNÍHO ZAHLAZENÍ NÁSLEDKŮ HORNICKÉ ČINNOSTI NA KRAJINĚ A ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ NA DIAMO, S.P., O.Z.

Ing. Jan Pastrnák Z 1 KONCEPCE KOMPLEXNÍHO ZAHLAZENÍ NÁSLEDKŮ HORNICKÉ ČINNOSTI NA KRAJINĚ A ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ NA DIAMO, S.P., O.Z. Ing. Jan Pastrnák Z 1 KONCEPCE KOMPLEXNÍHO ZAHLAZENÍ NÁSLEDKŮ HORNICKÉ ČINNOSTI NA KRAJINĚ A ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ NA DIAMO, S.P., O.Z. ODRA DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA zajišťuje od svého vzniku

Více

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ Citace Stara J.: Vodovod Vyšší Brod: příklad obnovy a rozšíření vodních zdrojů. Sborník konference Pitná 2008, s. 301-306. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8 VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD

Více

Zefektivnění akumulace energie a zajištění stability rozvodné sítě rozšířením provozního pásma přečerpávacích vodních elektráren

Zefektivnění akumulace energie a zajištění stability rozvodné sítě rozšířením provozního pásma přečerpávacích vodních elektráren Výzkumná zpráva TH01020982-2015V007 Zefektivnění akumulace energie a zajištění stability rozvodné sítě rozšířením provozního pásma přečerpávacích vodních elektráren Autoři: M. Kotek, D. Jašíková, V. Kopecký,

Více

VÝZNAM TAHOVÝCH ZKOUŠEK PRO BEZPEČNOST SVORNÍKOVÉ TECHNOLOGIE

VÝZNAM TAHOVÝCH ZKOUŠEK PRO BEZPEČNOST SVORNÍKOVÉ TECHNOLOGIE Ing. Petr Dvorský, OKD, a. s., Prokešovo náměstí 6/2020, Ostrava - Moravská Ostrava, PSČ 728 30, Telefon: +420 596 262 109, Fax: +420 596 118 844, E-mail: petr.dvorsky@okd.cz VÝZNAM TAHOVÝCH ZKOUŠEK PRO

Více

Obsah odůvodnění Územního plánu Ludgeřovice 1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 3 1.3 Hlavní cíle řešení, postup

Obsah odůvodnění Územního plánu Ludgeřovice 1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 3 1.3 Hlavní cíle řešení, postup Obsah odůvodnění Územního plánu Ludgeřovice 1. Úvod 1 1.1 Údaje o zadání a podkladech 1 1.2 Obsah a rozsah elaborátu 3 1.3 Hlavní cíle řešení, postup práce 4 2. Vyhodnocení koordinace využívání území z

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LEDVICE

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LEDVICE MĚSTO LEDVICE Mírová 422/42, 417 72 Ledvice Č.j.: 520/2014 V Ledvicích 30.09.2014 ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA LEDVICE Zastupitelstvo města Ledvice, příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním

Více

Relikvidace hlubinných průzkumných vrtů

Relikvidace hlubinných průzkumných vrtů hydrogeologie a ochrana životního prostředí Společnost AQD-envitest, s. r. o. je držitelem certifikátů ISO 9001 a ISO 14001. Odstranění nekontrolovaných výstupů zemních plynů z hlubinných průzkumných vrtů

Více

Silniční okruh kolem Prahy, stavby 518 a 519 Ruzyně - Suchdol

Silniční okruh kolem Prahy, stavby 518 a 519 Ruzyně - Suchdol HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor životního prostředí MŽP ČR Ing. Miloslav Kuklík ředitel odboru výkonu státní správy 1 Podskalská 19 128 00 Praha Č.j.:MHMP-082378/OŽP/VI/2000/2001

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dolní Paseky. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dolní Paseky. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_1_2) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.411.1.2 Název obce: Aš Kód obce (IČOB): 52 (554499) Číslo ORP3 (ČSÚ): 411

Více

OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD P R O Ú Z E M Í K R A J Ů M O R A V S K O S L E Z S K É H O A O L O M O U C K É H O R O Z H O D N U T Í. I.

OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD P R O Ú Z E M Í K R A J Ů M O R A V S K O S L E Z S K É H O A O L O M O U C K É H O R O Z H O D N U T Í. I. OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD P R O Ú Z E M Í K R A J Ů M O R A V S K O S L E Z S K É H O A O L O M O U C K É H O Číslo jednací: SBS/04696/2013/OBÚ-05/10/511/Ing. Sk V Ostravě dne 4. 4. 2013 R O Z H O D N U T Í

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dřenice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dřenice. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_8_5) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.8.5 Název obce: Cheb Kód obce (IČOB): 591 (554481) Číslo ORP3 (ČSÚ): 412

Více

ŽÁDOST O VYDÁNÍ SPOLEČNÉHO ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ A STAVEBNÍHO POVOLENÍ

ŽÁDOST O VYDÁNÍ SPOLEČNÉHO ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ A STAVEBNÍHO POVOLENÍ MěÚ Horní Slavkov, odbor výstavby a ŽP Dlouhá 634/12 357 31 Horní Slavkov V... dne...... Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ SPOLEČNÉHO ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ A STAVEBNÍHO POVOLENÍ podle ustanovení 94a zákona č. 183/2006

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Vojkovice

Zpráva o uplatňování Územního plánu Vojkovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Vojkovice schválená Zastupitelstvem obce Vojkovice dne 16. 4. 2014 dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Více

50 let činností státního podniku Povodí Odry

50 let činností státního podniku Povodí Odry 50 let činností státního podniku Povodí Odry Územní prostor, který je v působnosti státního podniku Povodí Odry (6 252 km 2 s celkovou délkou vodních toků kolem 7 800 km), je z těch, co jsou spravovány

Více

Doporuč ení k základní osnově bezpečnostních zpráv vzhledem k ohrožení vod

Doporuč ení k základní osnově bezpečnostních zpráv vzhledem k ohrožení vod MEZINÁRODNÍ KOMISE PRO OCHRANU LABE INTERNATIONALE KOMMISSION ZUM SCHUTZ DER ELBE Doporuč ení k základní osnově bezpečnostních zpráv vzhledem k ohrožení vod Doporučení byla schválena na 9. zasedání Mezinárodní

Více

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA JABLUNKOVA 2015-2023 STATISTICKÝ POPIS MĚSTA JABLUNKOVA A JEHO SROVNÁNÍ S REFERENČNÍMI ÚZEMNÍMI JEDNOTKAMI 2015 OBSAH ÚVOD 2 1. OBYVATELSTVO A JEHO CHARAKTERISTIKY 3 1.1

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi. MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY TP-76 TECHNICKÉ PODMÍNKY GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE Část A Zásady geotechnického průzkumu Schváleno : MD-OSI č.j. 485/09-910-IPK/1 ze

Více

ZPRÁVA PRO KO TROL Í DE PROJEKTU

ZPRÁVA PRO KO TROL Í DE PROJEKTU Ing. Zdenka Kotoulová SLEEKO Dětská 288/1915, 100 00 Praha 10 ZPRÁVA PRO KO TROL Í DE PROJEKTU (1.10.2008) Označení projektu: Název projektu: Cíl oblasti výzkumu: Poskytovatel dotace: Autoři zprávy: SP/II/2f1/2/07

Více

VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Nešvara Pavel, Krajč Silvestr

Více

Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/21. Peněžní prostředky určené na rekultivace v lokalitách jezer Most a Chabařovice

Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/21. Peněžní prostředky určené na rekultivace v lokalitách jezer Most a Chabařovice Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/21 Peněžní prostředky určené na rekultivace v lokalitách jezer Most a Chabařovice Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu

Více

Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s.

Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s. Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s. Ing. Kamil Stárek, Ph.D., Ing. Kamila Ševelová, doc. Ing. Ladislav Vilimec

Více

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy Úplné znění zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 425/1990 Sb., zákonem č. 542/1991 Sb., zákonem č. 169/1993 Sb.,

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí

RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí Metodický pokyn k upřesnění výpočetních postupů a okrajových podmínek pro podprogram NZÚ RODINNÉ DOMY v rámci 3. výzvy k podávání žádostí Podoblast podpory C.3 Instalace solárních termických a fotovoltaických

Více

PROBLEMATIKA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V J IŽNÍ AMERICE (GUAYAQUIL, EKVÁDOR)

PROBLEMATIKA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V J IŽNÍ AMERICE (GUAYAQUIL, EKVÁDOR) PROBLEMATIKA ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU V J IŽNÍ AMERICE (GUAYAQUIL, EKVÁDOR) Ing. Jiří Kašparec 1), Juan Carlos Bernal 2) 1) VAE CONTROLS, s.r.o., Ostrava, obchodně technický manažer 2) Interagua Guayaquil,

Více

prof. Ing. Vladimír SLIVKA, CSc., dr. h. c. ředitel ICT děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB Technické univerzity Ostrava

prof. Ing. Vladimír SLIVKA, CSc., dr. h. c. ředitel ICT děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB Technické univerzity Ostrava prof. Ing. Vladimír SLIVKA, CSc., dr. h. c. ředitel ICT děkan Hornicko-geologické fakulty VŠB Technické univerzity Ostrava DOZORČÍ RADA VĚDECKÁ RADA Ing. Miroslav Eis Ing. Pavel Koscielniak Prof. Dr. hab.

Více

Stanovení záplavového území toku Zalužanský potok

Stanovení záplavového území toku Zalužanský potok Obsah: 1 Úvod... 2 1.1 Identifikační údaje...2 1.2 Cíle studie...2 1.3 Popis zájmové oblasti...3 2 Datové podklady... 3 2.1 Topologická data...3 2.2 Hydrologická data...4 3 Matematický model... 5 3.1 Použitý

Více

Výzkum a vývoj zpráva za rok 2006

Výzkum a vývoj zpráva za rok 2006 Výzkum a vývoj zpráva za rok 2006 V roce 2006 zabezpečoval Český báňský úřad V. odbor () v oblasti výzkumu a vývoje řešení 14 projektů s náklady 28,917 mil. Kč. Všechny tyto projekty byly zaměřeny na oblast

Více

Lehká kolejová dráha (tramvajová / vlakotramvajová) Ostrava, tramvajové smyčkové obratiště Hlučínská - žst. Hlučín

Lehká kolejová dráha (tramvajová / vlakotramvajová) Ostrava, tramvajové smyčkové obratiště Hlučínská - žst. Hlučín DR3 Hlučínská žst. Hlučín Variantní řešení: A. POPIS ZÁMĚRU Specifikace záměru (varianty): Hlučínská žst. Hlučín Ostatní hodnocené varianty: Dotčené obce: Plocha : Hlučín, Ludgeřovice, Markvartovice, Ostrava

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Česká republika - Ministerstvo financí V Praze dne 12-03 - 2013 Č.j.: MF 27250/2013/45-4502-1 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k nadlimitní veřejné zakázce na stavební práce s názvem veřejné zakázky: Odstranění následků

Více

Zhodnocení výsledků řešení projektu

Zhodnocení výsledků řešení projektu Zhodnocení výsledků řešení projektu 1. Specifikace projektu č. 33/2003 Název projektu: Zpracování kriteriální analýzy endogenních požárů, stvení metodiky projektové dokumentace a realizačních opatření

Více

40 LET PROVOZOVÁNÍ UMĚLÉ INFILTRACE V KÁRANÉM (1968 2008)

40 LET PROVOZOVÁNÍ UMĚLÉ INFILTRACE V KÁRANÉM (1968 2008) Citace Herčík L.: 40 let provozování umělé infiltrace v Káraném (1968-2008). Sborník konference Pitná voda 2008, s. 289-294. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8 40 LET PROVOZOVÁNÍ UMĚLÉ

Více

Č.j. VP/S 5/03-160 V Brně dne 5. února 2003

Č.j. VP/S 5/03-160 V Brně dne 5. února 2003 Č.j. VP/S 5/03-160 V Brně dne 5. února 2003 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 13.1. 2003 na základě žádosti České republiky - Ministerstva životního prostředí ČR, ze

Více

KRAJINNÝ PARK V TELČI

KRAJINNÝ PARK V TELČI MĚSTSKÝ ÚŘAD V TELČI ODBOR ROZVOJE A ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a prováděcích předpisů jako pořizovatel regulačního plánu

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Územní plán KOUNOV NÁVRH ZADÁNÍ

Územní plán KOUNOV NÁVRH ZADÁNÍ Územní plán KOUNOV NÁVRH ZADÁNÍ Zadání vypracovala: Ing. Naděžda Lžíčařová, odbor rozvoje města, úřad územního plánování, Městský úřad Dobruška, ve spolupráci s určeným členem zastupitelstva Ing. Tomášem

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

II.1. Textová část odůvodnění Změny č. 1 1

II.1. Textová část odůvodnění Změny č. 1 1 Změna "Územní plán obce Fryčovice", schváleného Zastupitelstvem obce Fryčovice dne 5. června 2003 (nabytí účinnosti "Obecně závazná vyhlášky č. 3/2003, kterou se vyhlašuje závazná část Územního plánu obce

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY č.1 ÚPO SVĚTEC. Zastupitelstvo obce Světec

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY č.1 ÚPO SVĚTEC. Zastupitelstvo obce Světec Změnu č. 1 ÚPO Světec vydalo ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY č.1 ÚPO SVĚTEC Číslo usnesení zastupitelstva obce 24/2010 Číslo jednací 1092/2010 Datum vydání 06.10.2010 Zastupitelstvo obce Světec Datum nabytí účinnosti

Více

Ing. Ivo Tichý, Ing. Jiří Janas Ph.D. Z 16 DIAMO, státní podnik, odštěpný závod,geam Dolní Rožínka PROPADLINY V JIHOMORAVSKÉM LIGNITOVÉM REVÍRU

Ing. Ivo Tichý, Ing. Jiří Janas Ph.D. Z 16 DIAMO, státní podnik, odštěpný závod,geam Dolní Rožínka PROPADLINY V JIHOMORAVSKÉM LIGNITOVÉM REVÍRU Ing. Ivo Tichý, Ing. Jiří Janas Ph.D. Z 16 DIAMO, státní podnik, odštěpný závod,geam Dolní Rožínka PROPADLINY V JIHOMORAVSKÉM LIGNITOVÉM REVÍRU Objevení lignitu na jižní Moravě, viz podklady (1) a (2)

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dlouhé Mosty. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dlouhé Mosty. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.7.3 Název obce: Františkovy Lázně Kód obce (IČOB): 3464 (554529) Číslo ORP3 (ČSÚ): 412 (412)

Více

ENVIRONMENTAL EFFECT OF USING OF MINE GAS IN COGENERATION UNITS IN THE PISTON GAS ENGINES

ENVIRONMENTAL EFFECT OF USING OF MINE GAS IN COGENERATION UNITS IN THE PISTON GAS ENGINES The International Journal of TRANSPORT & LOGISTICS Medzinárodný časopis DOPRAVA A LOGISTIKA Mimoriadne číslo 8/2010 ISSN 1451-107X ENVIRONMENTAL EFFECT OF USING OF MINE GAS IN COGENERATION UNITS IN THE

Více

Spr. 1990/99, Krajský soud v Hradci Králové. těžba - specializace těžba a úprava nerostných surovin

Spr. 1990/99, Krajský soud v Hradci Králové. těžba - specializace těžba a úprava nerostných surovin Znalec: Průkaz znalce: Obor: Objednatel posudku: Ing. Petr Moravčík Spr. 1990/99, Krajský soud v Hradci Králové těžba - specializace těžba a úprava nerostných surovin Exekutorský úřad Ostrava, se sídlem

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu GEOTECHNICKÝ ENGINEERING & SERVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu Název úkolu : Krchleby, rekonstrukce mostu ev. č. 18323-1 (most přes Srbický potok) Číslo úkolu : 2014-1 - 072 Odběratel

Více

V Olomouci dne: 25.7.2014 Č.j.: ČIŽP/48/OOV/SR01/0612739.003/14/OMO Sp. zn.: ČIŽP/48/OOV/SR01/0612739 ROZHODNUTÍ

V Olomouci dne: 25.7.2014 Č.j.: ČIŽP/48/OOV/SR01/0612739.003/14/OMO Sp. zn.: ČIŽP/48/OOV/SR01/0612739 ROZHODNUTÍ Oblastní inspektorát Olomouc Tovární 41, 772 00 Olomouc, fax: 585 243 410 IČ: 41 69 32 05, e-mail: public_ol@cizp.cz, www.cizp.cz ID datové schránky: k93dzrd V Olomouci dne: 25.7.2014 Č.j.: ČIŽP/48/OOV/SR01/0612739.003/14/OMO

Více

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL

9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL 9. DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ A ŠKOL Osoby dojíždějící do zaměstnání nebo škol jsou osoby, které uvedly, že místo jejich pracoviště nebo školy bylo v jiném domě (resp. v jiné obci nebo v jiném státu), než

Více

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Kvalifikovaní

Více

Exclusive Boiler Green Závěsný kondenzační kotel s integrovaným zásobníkem 60 l z oceli INOX

Exclusive Boiler Green Závěsný kondenzační kotel s integrovaným zásobníkem 60 l z oceli INOX Exclusive Boiler Green Závěsný kondenzační kotel s integrovaným zásobníkem 60 l z oceli INOX Katalog výrobků ÚČINNOST podle normy 92/42/CEE ROKY ZÁRUKA MODEL: Exclusive Boiler Green 30 B.S.I. Dvoufunkční

Více

Modul 2 Nové metody a postupy hodnocení účinnosti podpory přírodovědné gramotnosti

Modul 2 Nové metody a postupy hodnocení účinnosti podpory přírodovědné gramotnosti Modul 2 Nové metody a postupy hodnocení účinnosti podpory přírodovědné gramotnosti Modul 2 představuje základní informace o důvodech a potřebách vyvinutí nových inspekčních standardů pro hodnocení rozvoje

Více

Zkušenosti z projektů OZE a KVET

Zkušenosti z projektů OZE a KVET 1 Zkušenosti z projektů OZE a KVET STAVEBNÍ FÓRUM Ostrava 02/2009 Ing. Josef Opluštil 603 458 054 oplustil@tebodin.cz 2 Energetická situace Energetická situace Rostoucí spotřeba Rostoucí náklady na těžbu

Více

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 V Praze dne 1. dubna 2008

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 V Praze dne 1. dubna 2008 z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 Číslo: 2 V Praze dne 1. dubna 2008 http: www.mfcr.cz http://www.denik.obce.cz OBSAH: strana 1. Vyúčtování

Více

Pracovní podmínky českých

Pracovní podmínky českých Pracovní podmínky českých zdravotníků Lékař na českém trhu práce Mgr. Jan Kvaček Analytik Ministerstva zdravotnictví Struktura příspěvku Ekonomická situace a trh práce Specifika trhu práce ve zdravotnictví

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Historický exkurz do problematiky průzkumů spokojenosti interního zákazníka ve vztahu k Policii ČR

Historický exkurz do problematiky průzkumů spokojenosti interního zákazníka ve vztahu k Policii ČR Historický exkurz do problematiky průzkumů spokojenosti interního zákazníka ve vztahu k Policii ČR JUDr. Martin Bohman Tato stať představuje stručný přehled všech výzkumů spokojenosti interního zákazníka

Více

STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVU PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVU PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Č.j.: V Olomouci dne 10. 1. 2011 Sp. Zn.: KÚOK/68349/2010/OŽPZ/7330 Sp. a skart. znak: 208.1-A/20

Více

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY Nápravník, J., Ditl, P. ČVUT v Praze 1. Dopady produkce a likvidace prasečí kejdy na znečištění životního prostředí Vývoj stavu půdního fondu lze obecně charakterizovat

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 827/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 761 ze dne 29.11.2013 Smlouva o dílo mezi Městskou částí Praha 3 a Univerzitou Jana Amose Komenského Praha Rada městské části I.

Více

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie Základním předmětem výzkumu prováděného ústavem je chemická termodynamika a její aplikace pro popis vybraných vlastností chemických systémů

Více

NÁVRH. OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2015 OBEC LHOTA

NÁVRH. OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2015 OBEC LHOTA NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 1/2015 Záznam o účinnosti Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo:..obce Lhota Číslo jednací:... Datum nabytí účinnosti:. Pořizovatel: Magistrát města Zlína

Více

JINDŘICH PLAZA OSTRAVA

JINDŘICH PLAZA OSTRAVA 1 JINDŘICH PLAZA OSTRAVA Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.) 04/2007 2 JINDŘICH

Více

Exkurze pro 2. ročníky Suroviny kolem nás

Exkurze pro 2. ročníky Suroviny kolem nás Termíny konání: 10. 13. června 2014 Cíle exkurze: Exkurze pro 2. ročníky Suroviny kolem nás žáci se seznámí s metodami, pomocí kterých se využívaly životní živly (voda, vítr) poznají moderní způsob získávání

Více

Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha

Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Úvod V České republice bylo odvodněno zhruba 26 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem

Více

III. Sociální stratifikace rodin respondentů ve věku 25-44 let a jejich dětí do 15 let

III. Sociální stratifikace rodin respondentů ve věku 25-44 let a jejich dětí do 15 let III. Sociální stratifikace respondentů ve věku 25-44 let a jejich dětí do 15 let Propojení údajů ze standardní části výběrového šetření o velikosti y, ekonomické aktivitě respondentů a jejich postavení

Více

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D V E L K É P A V L O V I C E stavební úřad Nám. 9.května 40 691 06 Velké Pavlovice

M Ě S T S K Ý Ú Ř A D V E L K É P A V L O V I C E stavební úřad Nám. 9.května 40 691 06 Velké Pavlovice M Ě S T S K Ý Ú Ř A D V E L K É P A V L O V I C E stavební úřad Nám. 9.května 40 691 06 Velké Pavlovice SPIS. ZN.: výst.3071/2012- St Č.J.: MuVP - 0087/2013 VYŘIZUJE: TEL.: E-MAIL: DATUM: 9.1.2013 Stehlík

Více

SOUČASNÝ STAV A VÝVOJ REKULTIVAČNÍCH PRACÍ, REALIZOVANÝCH NA DIAMO, STÁTNÍ PODNIK ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA OSTRAVA. Květoslava Hrubá

SOUČASNÝ STAV A VÝVOJ REKULTIVAČNÍCH PRACÍ, REALIZOVANÝCH NA DIAMO, STÁTNÍ PODNIK ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA OSTRAVA. Květoslava Hrubá SOUČASNÝ STAV A VÝVOJ REKULTIVAČNÍCH PRACÍ, REALIZOVANÝCH NA DIAMO, STÁTNÍ PODNIK ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA OSTRAVA Květoslava Hrubá DIAMO, s.p. o.z. ODRA, Sirotčí 1145/7, 703 86 Ostrava Vítkovice, e-mail:hruba@diamo.cz

Více

Podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve ve vymezené části okresu Karviná

Podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve ve vymezené části okresu Karviná Podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve ve vymezené části okresu Karviná Březen 2013 Příloha č. 1 1. Úvod Zpracování nových podmínek ochrany ložisek

Více