Teleradioterapie maligních nádorů trávicího ústrojí Prohlášení autora * * * Tuto práci předkládám k dispozici široké veřejnosti v podobě, ve které

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Teleradioterapie maligních nádorů trávicího ústrojí Prohlášení autora * * * Tuto práci předkládám k dispozici široké veřejnosti v podobě, ve které"

Transkript

1 Teleradioterapie maligních nádorů trávicího ústrojí Prohlášení autora * * * Tuto práci předkládám k dispozici široké veřejnosti v podobě, ve které jsem ji zpracoval. Zvlášť přikládám Anatomické poznámky, které měly původně být součástí absolventské práce, ale nakonec jsem se je rozhodl vyřadit, protože tyto informace lze dohledat jednoduše z jiných zdrojů. Svoji absolventskou práci jsem psal zejména s cílem zpracovat toto téma pro potřeby diplom. radiologických asistentů, případně ošetřovatelského personálu pracujícího s takovýmito pacienty. Jsem si vědom řady nedostatků nebo věcí, které bych napsal lépe, proto se v budoucnu pokusím k tématu vrátit a některé věci přepracovat do podoby, která by lépe vyhovovala určenému cíli. * * * Radim Zaňka

2 Vyšší odborná škola zdravotnická a střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 TELERADIOTERAPIE MALIGNÍCH NÁDORŮ TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ Absolventská práce Radim Zaňka Studijní obor: diplomovaný radiologický asistent Vedoucí práce: MUDr. Radek Zapletal Datum odevzdání práce: 16. dubna 2007 Datum obhajoby: 14. června 2007 Praha 2007

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha 31. března 2007 podpis autora

4 Poděkování Děkuji MUDr. Radku Zapletalovi za odborné vedení absolventské práce.

5 Souhlas s použitím práce Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. podpis autora

6 Abstrakt Radim Zaňka Teleradioterapie maligních nádorů trávicího ústrojí Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: MUDr. Radek Zapletal Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2007, 58 stran Tato práce si klade za cíl seznámit se současnými možnostmi a nejčastějšími postupy radioterapie v rámci komplexní onkologické léčby nejčastějších maligních nádorů trávicího traktu. Text je přitom zaměřen na popis využití teleradioterapie (zevního ozařování). Obecná část práce sestává ze dvou kapitol, v kterých je stručně objasněna úloha radioterapie a její principy a působení záření na nádorovou i zdravou tkáň. Speciální část se zabývá hlavními diagnózami zhoubných nádorových onemocnění trávicího traktu. Jsou to karcinom jícnu, karcinom žaludku, karcinom rekta a anu, zhoubné nádory hepatobiliárního ústrojí a karcinom slinivky břišní. Každá kapitola, věnovaná některé diagnóze, nejprve seznamuje se základními charakteristikami daného nádorového onemocnění, s jeho výskytem, etiologií, rizikovými faktory, histologickými variantami a příznaky, které se u pacienta objevují nebo mohou objevit. Dále jsou zmíněna diagnostická vyšetření, která se provádí s cílem potvrdit, nebo vyvrátit podezření na danou chorobu, nebo s cílem zjištění přesné lokalizace, klinického stádia a dalších údajů nutných před zahájením léčby. Navazující podkapitoly přináší informace o postavení radioterapie v celkové léčbě a informace o plánování radioterapie, používaných technikách, cílovém objemu a jeho vymezení a výši a způsobu aplikace požadované dávky záření. Na závěr práce jsou uvedeny souhrnné tabulkové přehledy pro vybrané režimy chemoterapie a radioterapie vybraných diagnóz. 5

7 Abstrakt Radim Zaňka Die Außenstrahlentherapie der bösartigen Tumoren des Verdauungsapparats (Teleradiotherapy of malignant tumours in the digestive tract) Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: MUDr. Radek Zapletal Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2007, 58 stran Diese Arbeit hat als Ziel mit gegenwärtigen Möglichkeiten und häufigsten Verfahren der Strahlentherapie im Rahmen der komplexen onkologischen Therapie der bösartigen Tumoren des Verdauungsapparats bekannt machen. Der Text ist an Beschreibung des Außenstrahlentherapie gerichtet. Die Allgemeinteil besteht aus zwei Kapiteln. Sie erklären kurz die Aufgabe der Strahlentherapie im Gesamt-therapie und geben Prinzipe der Wirkung von den Strahlen an Tumorgewebe und gesundes Gewebe an. Die fachspezifische Teil dieser Arbeit informiert über Hauptdiagnosen von bösartigen Tumoren des Verdauungsapparats: Rachenkarzinom, Magenkarzinom, Mastdarmkarzinom, Anuskarzinom, bösartige Geschwülste der Leber, Gallenblase und Gallenwegen und Pankreaskarzinom. Jedes Kapitel, einer Diagnose gewidmet, gibt zuerst Grundinformationen über die Tumorerkrankung: Vorkommen, Ätiologie, Risikofaktoren, histologischen Varianten und klinische Anzeichen. Weiter gibt es hier diagnostische Untersuchungen. Sie haben Ziel den Tumorverdacht bestätigen oder entkräften, beziehungsweise die genaue Lokalisation, klinisches Stadiums und einigen anderen Angaben vor der Therapie feststellen. Nächste Unterkapiteln bringen Informationen über Stellen der Radiotherapie in Gesamt-therapie und über der Planung, Techniken, Zielvollumen und Vollumenabgrenzung und über Möglichkeiten der Application der gefordeten Strahlendosis. Zum Schluss der Arbeit sind die Tabellen mit Übeblick für einige Methoden der Chemotherapie und Strahlentherapie bei ausgewählten Diagnosen angeführt. 6

8 Obsah ÚVOD MÍSTO RADIOTERAPIE V RÁMCI ONKOLOGICKÉ LÉČBY...11 Dělení léčby dle jejího cíle...11 Zařazení radioterapie v léčebné strategii...12 Perspektivy radioterapie ZÁKLADNÍ PRINCIPY RADIOTERAPIE...13 Základy radiobiologie...13 Účinek ionizujícího záření na tkáně...13 Dávka, frakcionace, cílový objem KARCINOM JÍCNU...17 Charakteristika onemocnění...17 Diagnostické přístupy...18 TNM klasifikace...18 Postavení radioterapie v léčbě karcinomu jícnu...19 Radioterapie karcinomu jícnu KARCINOM ŽALUDKU...22 Charakteristika onemocnění...22 Diagnostické přístupy...22 TNM klasifikace...23 Postavení radioterapie v léčbě karcinomu žaludku Radioterapie karcinomu žaludku KARCINOM KONEČNÍKU...27 Charakteristika onemocnění...27 Diagnostické přístupy...28 TNM klasifikace...28 Postavení radioterapie v léčbě karcinomu rekta Radioterapie karcinomu rekta KARCINOM ANU...33 Charakteristika onemocnění...33 Diagnostické přístupy

9 TNM klasifikace...34 Postavení radioterapie v léčbě karcinomu anu...34 Radioterapie karcinomu anu NÁDORY HEPATOBILIÁRNÍHO ÚSTROJÍ...38 Charakteristika onemocnění...38 Diagnostické přístupy...39 TNM klasifikace...39 Postavení radioterapie v léčbě nádorů jater, žlučníku a žlučových cest...41 Radioterapie nádorů hepatobiliárního ústrojí KARCINOM SLINIVKY BŘIŠNÍ...43 Charakteristika onemocnění...43 Diagnostické přístupy...44 TNM klasifikace...44 Postavení radioterapie v léčbě karcinomu pankreatu...45 Radioterapie karcinomu pankreatu VYBRANÁ LÉČEBNÁ SCHÉMATA...47 ZÁVĚR...54 LITERATURA...56 POUŽITÉ ZKRATKY

10 Úvod V průběhu života postihne maligní onemocnění každého třetího obyvatele naší země a každý čtvrtý obyvatel na něj zemře. Americká onkologická společnost udává, že u mužů je doživotní riziko vzniku malignity 44,7 % a úmrtí na malignitu 23,6 %, u žen je doživotní riziko vzniku malignity 38 % a úmrtí na malignitu 25 %. V České republice je ročně rozpoznáno více než 40 tisíc nových nádorů. Z hlediska vývoje četnosti jednotlivých nádorů klesá incidence a zároveň roste prevalence nádorů žaludku; roste u žen a klesá u mužů incidence nádorů plic s malým nárůstem prevalence; zvyšuje se incidence a zároveň i prevalence u nádorů ledvin, kůže, kolorekta, močového měchýře, prsu, rodidel, prostaty, testis a melanomu; více narůstá incidence a zároveň pomaleji roste prevalence nádorů jater, žlučníku a slinivky břišní. Na průměrném ročním přírůstku se nejvíce podílí maligní nádory vylučovacích cest, kolorekta, kůže, prostaty, prsu a plic (u žen) a melanom. Zhoubné nádory trávicího ústrojí tvoří u nás třetinu novotvarů a jsou příčinou téměř 40 % všech úmrtí na tato onemocnění. Úspěšnost úplného vyléčení nebývá výrazná, je dosažena přibližně v 25 % případů. Nejčastější je karcinom tlustého střeva a konečníku, který následuje karcinom slinivky břišní a žaludku, karcinom jater, žlučníku a jícnu. Česká republika zaujímá ve světových statistikách od počátku 90. let vedoucí postavení ve výskytu kolorektálního karcinomu. Nejčastěji se vyskytujícím histologickým typem zhoubných nádorů trávicího traktu bývá adenokarcinom, s výjimkou jícnu a anu, kde jsou obvyklé nádory dlaždicobuněčné. Vznik zhoubného nádoru má obvykle komplexní příčiny. U řady případů existuje dědičná dispozice ke vzniku onemocnění, které se projeví za určitých okolností. Zevní příčiny lze ovlivňovat, a tím zvyšovat či snižovat riziko vzniku choroby. Odhaduje se, že dědičně podmíněných může být asi 5 10 % nádorů. Možnost vyléčení je závislá na velikosti nádoru v době rozpoznání a počátku léčby, stejně jako na rozsahu postižení lymfatických uzlin a případné generalizaci do vzdálených orgánů krevní cestou. Bohužel, počáteční stádia většiny zmíněných nádorů jsou bezpříznaková a nádory obvykle nelze zjistit pohmatem. Z těchto důvodů se velká část nádorů trávicího traktu rozpozná spíše v pokročilejším stádiu. Léčba pak nebývá z výše uvedených důvodů jednoduchá a vyžaduje komplexní přístup. Vzhledem k uložení orgánů trávicího traktu v sousedství mnoha dalších, často radiosenzitivních orgánů (např. tenké střevo), jsou možnosti užití radioterapie v některých případech omezené, ne-li nemožné. Anatomická komplikovanost břišní dutiny a mediastina a nestálost polohy orgánů (dýchací pohyby, srdeční činnost, peristaltika apod.) přináší vysoké nároky na plánování a provádění radioterapie. V poslední době došlo a stále dochází zejmé 9

11 na k rychlému pokroku v přesnosti zaměřování cílového objemu a aplikace optimální dávky záření s využitím 3D plánování. Cílem této práce je popsat postavení současné teleradioterapie (ozařování ze zdroje umístěného mimo tělo pacienta) v rámci komplexní onkologické léčby u nejčastějších maligních nádorů trávicího traktu, jejích současných možností a hlavních postupů. 10

12 1. Místo radioterapie v rámci onkologické léčby Léčení maligních chorob se zásadně liší od léčby jiných chorob tím, že pro pacienta znamená podstatně větší zátěž, neboť je zaměřena proti jeho vlastním buňkám, které se transformovaly v buňky nádorové, a proto dochází skoro vždy při ničení těchto nádorových buněk i k ničení či poškozování některých zdravých fyziologických buněk a tkání, a tedy k závažnějším nežádoucím účinkům. Tím je dočasně a někdy i trvale zhoršována kvalita života pacienta. Tuto skutečnou je třeba brát v úvahu při plánování léčby. Onkologická léčba se opírá o čtyři základní pilíře: operační léčbu; radioterapii; chemoterapii; podpůrnou léčbu. Dělení léčby dle jejího cíle PROTINÁDOROVÁ LÉČBA V protinádorové léčbě se většinou využívá kombinace více způsobů léčby s cílem maximální redukce, popřípadě odstranění všech nádorových buněk. Kurativní protinádorová léčba. Cílem je úplné odstranění onemocnění. Volí se v případě, kdy lze na podkladě rozsahu a charakteru nádoru i celkového stavu nemocného předpokládat dosažení úplného vyléčení. Výsledek kurativní léčby převáží i poměrně výrazné zhoršení kvality života vlivem léčby. Intenzivní léčebné postupy proto jsou možné jen při současné intenzivní léčbě podpůrné. Kurativní léčbou se u solidních nádorů většinou rozumí léčba operační, případně doplněná dalšími postupy. Adjuvantní léčebné postupy. Adjuvantní chemoterapie nebo radioterapie jsou nejčastěji používány u těch nádorů, u nichž lze předpokládat přítomnost mikrometastáz, které nejsou běžnými zobrazovacími metodami zjistitelné. Cílem adjuvantní léčby je pokusit se tato mikroložiska zničit. Adjuvantní léčba může mít však také nežádoucí účinky, mimo jiné indukci sekundárních malignit, které vznikají obvykle 7 15 let po léčbě primárního nádoru. Je standardně spojena se zhoršením kvality života. Neoadjuvantní postupy. Předoperační neoadjuvantní léčba se podává s cílem zmenšit primární nádor nebo zlepšit proveditelnost operačního zákroku a také s cílem zničit mikrometastázy. Je však spojena s rizikem její neúčinnosti a zbytečného oddálení operačního výkonu. Nekurativní léčba. Jejím cílem je pouze zmenšení nádorové masy, nikoli zničení všech jejich buněk. Volíme ji tam, kde dostupnými prostředkny není možné z různých důvodů 11

13 dosáhnout vyléčení. Mezi kurativní a nekurativní léčbou je spojitý přechod, neexistuje přesná hranice, stejně tak jako nelze přesně předpovědět výsledek jednotlivých metod léčby u konkrétní osoby. PODPŮRNÁ LÉČBA Podpůrná (symptomatická) léčba usiluje o co nejlepší kvalitu života onkologických pacientů. Je zaměřena na zmírnění obtíží vyvolaných jednak přímo nádorem, jednak protinádorovou léčbou. PALIATIVNÍ LÉČBA Paliativní přístupy představují komplexní podpůrnou léčbu nemocných s pokročilým onemocněním v posledních fázích jejich života. Obvykle se tímto termínem označuje nejen léčba paliativní v užším slova smyslu, ale i léčba nekurativní. Zařazení radioterapie v léčebné strategii Radioterapie se může uplatnit na několika místech komplexní léčby: radioterapie pooperační indikuje se nejčastěji. Její snahou je zvýšit přínos chirurgického výkonu nebo zničit skrytou místní nádorovou tkáň; radioterapie předoperační používá se v rámci indukční léčby, chceme-li změnit dočasnou neoperovatelnost a do jisté míry snížit životaschopnost nádorových buněk; radioterapie peroperační metoda, kdy se ozáření provádí přímo na operačním stole; je značně technicky náročná a běžně se zatím nepoužívá; radioterapie jako samostatný léčebný postup většinou u nádorů inoperabilních a zároveň s předpokladem dostatečné radiosensitivity; radioterapie v kombinaci s chemoterapií. Perspektivy radioterapie Vývoj využití radioterapie pokračuje v několika směrech: zlepšování zaměření cílového objemu při plánování ozařování (3D plánování apod.); vývoj a užití přídatných zařízení (konformní terapie, inverzní plánování apod.); využívání optimálních frakcionačních režimů (zohledňování časového faktoru); konkomitantní chemoradioterapie; využívání radiosenzibilisátorů a radioprotektiv; využití nových zdrojů pro radioterapii (nekonvenční zdroje záření, neutronová záchytová terapie apod.). 12

14 2. Základní principy radioterapie Radioterapie je léčebným postupem, který se snaží dodat do nádoru dávku záření, která by dokázala zcela zničit, nebo alespoň významným způsobem omezit jeho růst, a to za maximálního šetření tkáně zdravé. Základy radiobiologie Záření působí na buňku na mnoha místech. Kritickým místem, které může mít za následek nevratné poškození buňky, je molekula DNA. Zde může ionizační záření způsobit zlomy řetězce šroubovice, které bývají jednoduché nebo dvojité. Jednoduché zlomy jsou zpravidla opravitelné, dvojité zlomy naopak zřídka. Účinek záření na chromozómy může být přímý nebo nepřímý. Při nepřímém účinku působí na buněčné struktury zejména produkty radiolýzy vody (volné radikály, radiolýza vody: H 2 O H + + OH ), které jsou biologicky aktivní a reagují s DNA. Je udáváno, že nepřímý účinek je zastoupen asi v 70 %. Účinek záření se projevuje kromě výše uvedené interakce na celé úrovni buňky (změny rozmnožovací aktivity). V buňce dochází k akumulaci radiačních změn, které mohou vyústit v neschopnost další mitózy a buněčnou smrt. Radiosenzitivita buňky je závislá na buněčné fázi dané buňky. Nejcitlivější je buňka ve fázi S, fázi G2 a na začátku mitózy, poměrně odolná bývá v pozdní S fázi a ve fázích G1, resp. G0. Nejvíce citlivou je tkáň s vysokou mírou dělení buněk. Naopak tkáně s nízkou proliferativní aktivitou, dobře diferencované, bývají vůči záření odolnější. Dalším způsobem účinků radiace jsou indukce a suprese genů a jimi produkovaných proteinů. Ještě další možností zániku buňky po ozáření je indukce apoptózy. Účinek ionizujícího záření na tkáně Při ozařování nádorové tkáně vždy dochází k větší, nebo menší míře ozáření tkáně zdravé. Při provádění radioterapie je nutné aplikovat potřebnou dávku záření do nádorového ložiska a zároveň ozářit rizikovou tkáň v okolí, kde lze předpokládat skrytou, mikroskopickou invazi nádoru. Kromě toho je potřeba počítat s určitými prostorovými nepřesnostmi při plánování a následném nastavení při radioterapii, které vzhledem k charakteru těla pacienta nelze zcela vyloučit. K ozáření zdravých tkání dochází v různé míře i mimo PTV (plánovaný cílový objem). Orgány v ozařované oblasti, jejichž radiační poškození může způsobit těžší újmu na zdraví, se nazývají rizikové orgány. Toleranční dávky pro vybrané orgány při ozařování nádorů hrudníku a břicha uvádí tabulky na konci kapitoly. 13

15 Nežádoucí účinky bývají místní nebo celkové. Celkové bývají velmi nespecifické (subjektivně pociťovaná únava, nechutenství, nevolnost až zvracení). Narůstají zejména u velkých ozařovaných objemů. Kromě toho dělíme nežádoucí účinky na časné a pozdní (a velmi pozdní). Časné se týkají tkání s rychlou obnovou buněk, zejména kůže, sliznice, hemopoetického systému. Pozdní se týkají tkání a orgánů s nízkou mírou buněčného dělení: játra, ledviny, srdce, plíce, CNS, svalstvo, podkoží Takováto reakce se objevuje po týdnech až měsících a má charakter atrofie, jizevnaté přestavby nebo snížené funkce orgánu. Dávka, frakcionace, cílový objem DÁVKA Aby došlo k požadovanému účinku na nádorovou tkáň, je nutné do daného místa dodat předem stanovenou, již dříve experimentálně zjištěnou, dávku ionizujícího záření, kterou vyjadřujeme v jednotkách předané energie ve vztahu k jednotce hmotnosti. Absorbovaná dávka je energie absorbovaná v jednotce hmotnosti ozařované látky v určitém místě. D = E m [J kg 1 = Gy ] FRAKCIONACE OZAŘOVÁNÍ Radioterapie je založena na vyšší schopnosti normálních buněk opravit radiační poškození. Tento rozdíl může být malý, a proto užití velkých jednorázových frakcí záření v počátcích využívání radioterapie vedlo sice k vyléčení tumorů, ale spojenému s nekrózami zdravé tkáně. Rozdělením dávky do velkého počtu malých frakcí, aplikovaných po ukončení reparačních procesů, se rozdíl v reparačních schopnostech nádorových a zdravých buněk násobí (4R = reparace, repopulace, redistribuce, reoxygenace). Proto standardní radioterapie používá frakcí v průběhu 5 7 týdnů, čímž je možné zredukovat nádorovou populaci na nulu a ponechat dostatečné množství normálních buněk k zachování funkce orgánu a k repopulaci kmenových buněk. Základní frakcionační režimy: normofrakcionace (konvenční frakcionace) 5 frakcí za týden, 2,0 (1,8) Gy na frakci (10 Gy za týden); hypofrakcionace aplikace vyšší jednotlivé dávky v delších intervalech, a to při snížení celkové ložiskové dávky; hyperfrakcionace použití menší jednotlivé dávky záření vícekrát denně; minimální požadovaný interval mezi frakcemi je 6 hodin; akcelerovaná frakcionace zkrácení celkové doby ozařování, které může přispět ke zvýšení lokálního účinku léčby. 14

16 CÍLOVÝ OBJEM Cílem radioterapie je předat určitou dávku energie do předem vymezeného prostoru, objemu, ve kterém se nádor nachází, plus do části okolní tkáně, ve které můžeme předpokládat mikroskopické šíření (bezpečnostní lem). Podle předpisu ICRU rozlišujeme: 1. nádorové ložisko, které je klinicky zjistitelné (GTV, gross tumor volume); 2. klinický cílový objem, který zahrnuje i oblast předpokládaného mikroskopického šíření nádoru, často i regionální lymfatické uzliny (CTV, clinical target volume); 3. plánovaný cílový objem, který zahrnuje CTV rozšířený o možné chyby v průběhu ozařování (PTV, planning target volume); 4. léčebný objem, který je ohraničen terapeutickou izodozí, obvykle 90% (min. ložisková dávka); 5. ozářený objem, který zahrnuje objem tkáně, která obdržela biologicky závažnou dávku ve vztahu k radiosenzitivitě, celkové výši dávky, způsobu frakcionace ozařování; zpravidla bývá ohraničen 50% izodozí. 15

17 TABULKA 1. TOLERANČNÍ DÁVKY VYBRANÝCH TKÁNÍ V OBLASTI HRUDNÍKU A BŘICHA Orgán Orgány I. třídy kostní dřeň játra Poškození zářením aplazie, pancytopenie akutní a chronická hepatitida TD5/5 (v Gy) TD 50/5 (v Gy) Celý orgán, nebo část orgánu 2,5 4,5 celá část pruh celá žaludek perforace, vřed cm 2 střevo vřed, perforace, krvácení cm cm 2 mícha infarkt, nekróza cm srdce perikarditida, pankarditida % plíce pneumonitida cm celé ledvina akutní a chronická nefroskleróza celá pruh Orgány II. třídy kůže dermatitida cm 2 jícen ezofagitida, vřed cm 2 rektum vřed, striktura cm 2 močový měchýř svraštění celý močovody striktura cm vaječníky sterilizace celé štítná žláza hypofunkce celá nadledviny hypofunkce > 60 celé Poznámky: TD 5/5 minimální toleranční dávka je dávka záření, která ve sledované skupině nemocných při ozařování za standardních podmínek nezpůsobí více než 5 % těžkých komplikací v průběhu 5 let. TD 50/5 maximální toleranční dávka vede v následujících 5 letech po ozáření k těžkým změnám u 50 % ozařovaných. V I. třídě jsou zařazeny orgány, jejichž těžké poškození může vést ke smrti, ve II. třídě jsou důležité orgány, jejichž těžké poškození vede ke smrti jen výjimečně. Orgány III. třídy zde nejsou uvedeny. 16

18 3. Karcinom jícnu 1. Krční oddíl jícnu (C15.0). Začíná při dolním okraji chrupavky prstencové a končí při vstupu do hrudníku (fossa suprasternalis), přibližně 18 cm od horních řezáků. 2. Nitrohrudní oddíl jícnu: a) Horní hrudní úsek (C15.3) sahá od vstupu do hrudníku do výše bifurkace trachey, přibližně 24 cm od horních řezáků. b) Střední hrudní úsek (C15.4) odpovídá proximální polovině jícnu mezi bifurkací trachey a přechodem jícnu v žaludek. Dolní hranice leží přibližně 32 cm od horních řezáků. c) Dolní hrudní úsek (C15.5), přibližně 8 cm dlouhý, zahrnuje břišní oddíl jícnu, odpovídá distální polovině jícnu mezi bifurkací trachey a přechodem jícnu v žaludek. Dolní hranice je přibližně 40 cm od horních řezáků. Charakteristika onemocnění V roce 2003 bylo v ČR hlášeno 459 nových onemocnění, z toho u mužů 387 (incidence 7,8/ obyv., 1,2 % nádorů) a u žen 72 (incidence 1,4/ obyv., 0,2 % nádorů). V roce 2003 zemřelo na tento nádor 383 mužů a 63 žen. Onemocnění se do 40 let věku prakticky nevyskytuje, ve věkové kategorii kolem 50 let jeho incidence stoupá a dále zůstává přibližně stejná. Karcinom jícnu představuje obtížně léčitelné onemocnění, pětileté přežívání bez rozlišení stádií nepřesahuje 10 %. Karcinom jícnu vzniká přeměnou dlaždicového epitelu (spinocelulární karcinom) nebo metaplastického epitelu na podkladě Barretova jícnu a hlenových žláz ve stěně jícnu (adenokarcinom). Spinocelulární karcinom se nejčastěji vyskytuje u mužů v souvislosti s kouřením (RR 1,6 4,5 vůči nekuřákům, více než 80 % maligních nádorů jícnu) a nadměrným užíváním alkoholu, zejména destilátů (RR 1,4 5,4). Oba vlivy působící současně zvyšují riziko onemocnění až 12krát. Většina adenokarcinomů dolní části vzniká na podkladě Barretova jícnu. Riziko výskytu adenokarcinomu se zde zvyšuje 30 40krát. Kromě výše uvedených faktorů jsou zvýšenému výskytu karcinomu jícnu vystaveni nemocní dříve léčení radioterapií pro karcinom prsu a nemocní s anamnézou nádoru hlavy nebo krku. Ochranně působí zvýšená spotřeba ovoce, zeleniny a vlákniny, dostatek vitaminů a omezení negativních dietních faktorů. Karcinom jícnu bývá zpočátku bezpříznakový, dokud je jícen dostatečně průchodný. Později patří k nejčastějším příznakům onemocnění dysfagie tuhé stravy, odynofagie, regurgitace jídla, úbytek tělesné hmotnosti, dále bolesti za sternem, někdy s dušností, kašel, chrapot, hematemeza, meléna, syndrom horní duté žíly, uzlinový syndrom. 17

19 Diagnostické přístupy Ezofagogastroskopie s odběrem vzorků pro histologické vyšetření; kontrastní rtg vyšetření jícnu pasáž jícnem polykací akt (posouzení délky léze, stupně obstrukce a rozsahu obvodového postižení); endousg jícnu (zobrazí hloubku invaze do stěny jícnu, infiltraci okolních struktur a patologické uzliny v okolí); rtg hurníku/srdce/plic; CT hrudníku a horního břicha; laboratorní vyšetření: krevní obraz, biochemické, tumorové markery: CEA, CA 19-9 (adenokarcinom), SCC, Cyfra 21-1 (spinocelulární karcinom); další případná vyšetření: PET trupu, scintigrafie skeletu, bronchoskopie, CT mozku (u symptomatických nemocných), kardiální a plicní funkce vždy před kurativní resekcí (zhodnocení ejekční frakce srdeční a funkční vyšetření plic). TNM klasifikace T TX T0 Tis T1 T2 T3 T4 N NX N0 N1 Primární nádor primární nádor nelze hodnotit bez známek primárního nádoru karcinom in situ nádor postihuje lamina propria mucosae nebo submukózu nádor postihuje muscularis propria (tunica muscularis) nádor postihuje adventicii nádor postihuje okolní struktury Regionální mízní uzliny regionální mízní uzliny nelze hodnotit v regionálních mízních uzlinách nejsou metastázy metastázy v regionálních mízních uzlinách M Vzdálené metastázy MX vzdálené metastázy nelze hodnotit M0 nejsou vzdálené metastázy M1 vzdálené metastázy Pro nádory dolního hrudního úseku jícnu M1a metastázy v mízních coeliackých uzlinách M1b jiné vzdálené metastázy Pro nádory horního hrudního úseku jícnu M1a metastázy v mízních uzlinách krčních M1b jiné vzdálené metastázy Pro nádory středního hrudního úseku jícnu M1a nepoužitelná M1b metastázy v mízních uzlinách jiných než regionálních nebo jiné vzdálené metastázy 18

20 Stádia Stádium 0 Stádium I Stádium IIA Stádium IIB Stádium III Stádium IVA Stádium IVB Tis N0 M0 T1 N0 M0 T2 3 N0 M0 T1 2 N1 M0 T3 N1 M0 nebo T4 jakékoliv N M0 jakékoliv T jakékoliv N M1a jakékoliv T jakékoliv N M1b Regionální mízní uzliny jsou pro krční oddíl jícnu: skalenické, vnitřní jugulární, horní a dolní krční, periezofageální, supraklavikulární; nitrohrudní oddíl jícnu (horní, střední a dolní úsek): horní periezofageální (nad v. azygos), subkarinální, dolní periezofageální (pod v. azygos), mediastinální, perigstrické, s výjimkou coeliackých. Postavení radioterapie v léčbě karcinomu jícnu Karcinom jícnu se řadí mezi těžko léčitelné nádory s výrazně nepříznivou prognózou. Vysoká úmrtnost pacientů, a to i v případě časných stádií nemoci, je podmíněna skrytou diseminací, která je v době diagnózy přítomna již u většiny nemocných. U pacientů má zásadní význam chirurgická léčba, avšak méně než 60 % pacientů s místní formou onemocnění (nádory dolní a střední třetiny jícnu) může podstoupit kurativní resekci (ezofagektomie s vyšetřením lymfatických uzlin, případně lymfadenektomie). Téměř u % resekovaných vzorků jsou již regionální uzliny postiženy. Spinocelulární typ karcinomu je chemo- a radiosenzitivnější než adenokarcinom. Při delším sledování však nejsou mezi oběma histologickými typy patrné výraznější rozdíly ve výsledcích léčby. Samostatná radioterapie. Může být zvažována jako paliativní léčba u pacientů s lokálně pokročilým, neoperovatelným onemocněním a u pacientů, kteří nejsou z jiných důvodů určeni k chemoradioterapii. Dávku zevní radioterapie lze doplnit intrakavitální aplikací brachyradioterapie. Střední doba přežití je kolem 12 měsíců, pětileté přežití nepřesahuje 5 %. Konkomitantní chemoradioterapie jako samostatná metoda. V indikovaných případech může zlepšit léčebné výsledky. Stává se metodou volby zejména u pacientů se spinocelulárním karcinomem horní a střední třetiny jícnu (T1 4, N0 1, M0), kde konkomitantní chemoradioterapii lze považovat za alternativu ezofagektomie. Přínosem je také u pacientů po provedené ezofagektomii v případě pozitivních resekčních okrajů a reziduálního onemocnění a u adenokarcinomů dolní třetiny jícnu s pozitivními lymfatickými uzlinami. Randomizované prospektivní studie z minulých let (ECOG, RTOG) prokázaly významný přínos chemoradioterapie: pětileté přežití 27 0 %, medián přežití 14,1 9,3 měsíců. 19

21 Neoadjuvantní radioterapie (konkomitantní chemoradioterapie). Významně prodlužuje dobu od léčby do relapsu onemocnění, avšak doba celkového přežití zůstává podobná. Je zatížena vyšším rizikem perioperační úmrtnosti. Může se zvážit především u karcinomů střední a dolní třetiny jícnu. Operace následuje 6 8 týdnů po ukončení radioterapie. Adjuvantní radioterapie. Je indikována v případech: nedostatečné resekce do zdravé tkáně; vysokého gradingu; perineurální invaze; pozitivních regionálních uzlin. Paliativní radioterapie. Užívá se v pokročilých stádií (IIB IV), u nemocných v celkově ne dobrém stavu (KI < 70 %), s vážnými přidruženými chorobami či u pacientů vysokého věku. Dále může být indikována po zavedení stentu a po zprůchodňujících zákrocích laserem. Radioterapie karcinomu jícnu TECHNIKA A PLÁNOVÁNÍ RADIOTERAPIE Při plánování i samotném ozařování leží pacient na zádech se zakloněnou hlavou. Při plánování se provede simulační snímek s kontrastem. Ozařování se plánuje pomocí CT, rtg simulátoru, 3D plánovací konzoly. Léčba zářením se provádí megavoltážními zdroji. Z ozařovacích technik je nejčastěji používána technika dvou protilehlých polí pro PTV 1, technika 3 4 konvergentních polí nebo rotační technika pro PTV 2, pro oblast krční třetiny jícnu technika dvou protilehlých laterálních polí a jednoho přímého pole na nadklíčkové lymfatické uzliny, event. box technika. VYMEZENÍ PLÁNOVANÉHO CÍLOVÉHO OBJEMU PTV 1 zahrnuje primární nádor a paraezofageální lymfatika s lemem 5 6 cm v kraniokaudálním směru a alespoň 2 cm v ostatních směrech. U nádorů horní třetiny jícnu se do PTV zahrnují navíc nadklíčkové a mediastinální uzliny a u nádorů dolní třetiny jícnu stádia T3 4 uzliny coeliakální. Obvyklá délka pole se pohybuje mezi cm. PTV 2 zahrnuje primární nádor a postižené lymfatické uzliny s bezpečnostním lemem 2 cm ve všech směrech. PROVÁDĚNÍ RADIOTERAPIE Frakcionace záření bývá 5krát 1,8 2,0 za týden. Do PTV 1 se aplikuje dávka Gy, do PTV 2 se doplňuje do celkové dávky Gy2). Jestliže nádor infiltruje tracheobronchiální strom s hrozící fistulou nebo adventicii aorty s hrozící rupturou, je frakcionace snížena na 5krát 1,5 Gy za týden. 20

22 Zevně podanou dávku lze doplnit aplikací brachyradioterapie (1 2 týdny po ukončení teleradioterapie a 2 3 týdny po ukončení konkomitantní chemoradioterapie.). Využití brachyradioterapie lze zvážit z kurativního hlediska u samostatných solidních lézí v hrudní části jícnu v rozsahu menším než 10 cm podélně a bez metastatického postižení. Je možné využít hyperfrakcionovaný způsob ozáření 1,2 1,4 Gy 2krát denně, který dovoluje aplikaci vyšší celkové dávky záření, obvykle však vyvolává silnější akutní vedlejší reakce. V případě výrazných či hrozících výrazných stenóz je před zahájením ozařování vhodné zvážit provedení perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG) nebo gastrostomie abdominální cestou. Základem léčebných schémat je konkomitantní aplikace cisplatiny a 5-fluorouracilu s radioterapií. Z dalších preparátů lze zvážit aplikaci taxanů. V případě paliativní radioterapie se doporučuje aplikace dávek záření individuálně podle zdravotního stavu pacienta: 30 Gy, 5krát týdně po 3 Gy; 40 Gy, 5krát týdně po 2 Gy; 20 Gy, 5krát týdně po 4 Gy; 10 Gy jednorázově. Teleradioterapie s brachyradioterapií: TRT 30 Gy + BRT (HDR) jednorázově Gy nebo 2krát 5 7 Gy. Samostatná brachyradioterapie: Gy ve 2 4 frakcích (HDR). Je vhodná u pacientů s očekávanou dobou přežití kratší než 3 měsíce. 21

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu Visokai V., Lipská L., *Skopalová M., *Bělohlávek O. Chirurgické oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha *Oddělení nukleární medicíny - PET centrum

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr.

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr. Onemocnění střev Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 PhDr. Markéta Bednářová Onemocnění střev Dle etiologie dělíme: A. Zánětlivá

Více

Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby

Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby Kala Z. Chirurgická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Incidence ZN žlučníku (C23,C24) v krajích ČR v období 2006-2010

Více

2.5.2009. 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000)

2.5.2009. 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000) Nádory varlete Urologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Epidemiologie 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního

Více

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu Obsah Autoři Předmluva Introduction Úvod 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu 1.2. Šíření maligních nádorů 1.3. Souhrn 1.4. Summary 2. Obecné klinické

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic

OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic Tumory Místně neregulovatelný růst tkáně, buňky se vymkly kontrole Benigní ohraničené, nemetastazují, obvykle nerecidivují Prekanceroza předrakovinný

Více

Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013

Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013 Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013 Zpracoval: prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. I. Radiofyzika, radiobiologie, praktická radioterapie 1. Struktura atomu, radioaktivní rozpad. Elektromagnetické

Více

Zhoubné nádory penisu

Zhoubné nádory penisu Zhoubné nádory penisu Definice Zhoubné nádory penisu jsou onemocnění s relativně řídkým výskytem.tvoří přibližně 0,5-1 % všech nádorů u mužů. Nejčastější jsou nádory epitelové. Spinocelulární karcinom

Více

Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu

Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu Definice Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu v naprosté většině vycházejí z uroteliální výstelky horních močových cest a mají proto mnoho společných

Více

Registr Herceptin Karcinom prsu

Registr Herceptin Karcinom prsu I. Primární diagnostika Registr Herceptin Karcinom prsu Vstupní parametry Rok narození Věk Kód zdravotní pojišťovny (výběr) o 111 o 201 o 205 o 207 o 209 o 211 o 213 o 217 o 222 Datum stanovení diagnózy

Více

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková

Rakovina tlustého stfieva a koneãníku. Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková TRITON Rakovina tlustého stfieva a koneãníku Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Ludmila Boublíková MUDr. Drahomíra Kordíková Jitka Abrahámová, Ludmila Boublíková, Drahomíra Kordíková Rakovina tlustého

Více

Protokol pro léčbu kožního maligního melanomu

Protokol pro léčbu kožního maligního melanomu 1 Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013 Dokument: standardní léčebný postup - verze 2013 Počet stran: 5 Přílohy: nejsou Protokol pro léčbu kožního maligního melanomu

Více

Nádorová onemocnění ledvin dle IARCu

Nádorová onemocnění ledvin dle IARCu Nádorová onemocnění ledvin dle IARCu Machartová V. 1.6.2013 Congress centre PRIMAVERA Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře všech odborností Registrační

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?

Více

Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20

Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20 Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20 Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe CZ.2.17/1.1.00/32257 Datové zdroje dostupné pro monitoring C20 Registr Rektum

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

Význam endosonografie v diagnostice GIST

Význam endosonografie v diagnostice GIST Význam endosonografie v diagnostice GIST Ivo Novotný Gastroenterologické oddělení Masarykův onkologický ústav Brno - Žlutý kopec Chirurgická klinika FN Brno - Bohunice GIST GITu Spadá do skupiny mesenchymálních

Více

seminář ENTOG, 8.10. 2005

seminář ENTOG, 8.10. 2005 Karcinom vaječníků seminář ENTOG, 8.10. 2005 MUDr. Michal Zikán, PhD. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK Incidence 25,3 / 100 000 1323 případů

Více

BRONCHOGENNÍ KARCINOM

BRONCHOGENNÍ KARCINOM Nádory plic, pleury a mediastina: BRONCHOGENNÍ KARCINOM Jiří Ferda, Eva Ferdová, Hynek Mírka, Boris Kreuzberg Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni Epidemiologie Nejčastější malignita v celosvětovém

Více

Patologie zažívacího ústrojí II. část: střevo, žlučové cesty, pankreas a peritoneum. VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

Patologie zažívacího ústrojí II. část: střevo, žlučové cesty, pankreas a peritoneum. VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Patologie zažívacího ústrojí II. část: střevo, žlučové cesty, pankreas a peritoneum VI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru Hemoragická infarzace střeva Hemoragická infarzace střeva Infarzace

Více

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže) 3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni

Více

Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier. Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment

Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier. Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment Protonová terapie Health Technology Assessment Dossier Klára Kruntorádová Tomáš Doležal Institute of Health Economics and Technology Assessment PROTONOVÁ TERAPIE HTA DOSSIER 1. Přehled zahraničních HTA

Více

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic Formulář: Vstupní parametry Rok narození Věk Pohlaví Kouření o Kuřák o Bývalý kuřák o Nekuřák Hmotnost pacienta v době diagnózy (kg) Hmotnost pacienta v době

Více

STRUKTURA REGISTRU RENIS

STRUKTURA REGISTRU RENIS STRUKTURA REGISTRU RENIS Vstupní data 1. Identifikace při vstupu do registru 1. Datum vstupu do registru (datum) 2. Váhový úbytek za posledních 6 měsíců (kg) (reálné číslo) 3. PS (skóre performance status)

Více

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu Macík D. 1, Doležel J. 1, Múdry P. 2, Zerhau P. 3, Staník M. 1, Čapák I. 1 1 ODDĚLENÍ UROLOGICKÉ ONKOLOGIE,

Více

Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů. Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové

Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů. Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Nové techniky radioterapie a jejich využih u nádorů cervixu a endometria IMRT,

Více

Onemocnění žaludku a dvanáctníku

Onemocnění žaludku a dvanáctníku Onemocnění žaludku a dvanáctníku Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 PhDr. Markéta Bednářová Anatomie žaludku a dvanáctníku Žaludek

Více

METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU. Příručka pro praxi:

METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU. Příručka pro praxi: SPOLEČNOST RADIAČNÍ ONKOLOGIE, BIOLOGIE A FYZIKY ČLS JEP Příručka pro praxi: METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU Prof. MUDr. Jan Klozar, CSc. Klinika

Více

Prevence. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Prevence. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Prevence Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Prevence (1) Zaměření se proti nemocem a snaha jim předcházet Opírá se o nejnovější poznatky v etiopatogenezi, výsledky epidemiologických studií Je zaměřena

Více

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství

Maturitní témata. Předmět: Ošetřovatelství Maturitní témata Předmět: Ošetřovatelství 1. Ošetřovatelství jako vědní obor - charakteristika a základní rysy - stručný vývoj ošetřovatelství - významné historické osobnosti ošetřovatelství ve světě -

Více

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha

STANDARDNÍ LÉČBA. MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA MUDr. Evžen Gregora OKH FNKV Praha STANDARDNÍ LÉČBA OBECNĚ 1/ Cíl potlačení aktivity choroby zmírnění až odstranění příznaků choroby navození dlouhodobého, bezpříznakového období - remise

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje

Více

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN) Biologická léčba karcinomu prsu Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN) Cílená léčba Ca prsu Trastuzumab (HercepNn) AnN HER2 neu pronlátka LapaNnib (Tyverb)

Více

dihpočet nemocných s ca prostatae

dihpočet nemocných s ca prostatae CZ989 I. BLOK me k dispozici nové a slibné preparáty, které by mohly blokovat progresi pokročilého onemocnění, ale také daleko efektivněji nežli tradičními anodyny ovlivnit symptomatologii bolestí. Karcinom

Více

LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU. MUDr. Miroslava Schützová. 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele

LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU. MUDr. Miroslava Schützová. 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele LÉČBA RELAPSU MNOHOČETNÉHO MYELOMU MUDr. Miroslava Schützová 5. vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele 20. - 21. listopadu 2009 Karlova Studánka ČESKÁ MYELOMOVÁ

Více

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov Přínos intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Zdeněk k Papík Jiří Petera, Josef Dvořák Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov lové

Více

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana

Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,

Více

Psychosomatika a choroby zažívacího traktu. Jiří Zeman Gastroenterologická ambulance Děčín

Psychosomatika a choroby zažívacího traktu. Jiří Zeman Gastroenterologická ambulance Děčín Psychosomatika a choroby zažívacího traktu Jiří Zeman Gastroenterologická ambulance Děčín Psychosomatika Psyché - duše, soma - tělo Zkoumá vliv psychických funkcí a pochodů na organizmus Psychosomatická

Více

Skalický Tomáš,Třeška V.,Liška V., Fichtl J., Brůha J. CHK LFUK a FN Plzeň Loket 2015

Skalický Tomáš,Třeška V.,Liška V., Fichtl J., Brůha J. CHK LFUK a FN Plzeň Loket 2015 Skalický Tomáš,Třeška V.,Liška V., Fichtl J., Brůha J. CHK LFUK a FN Plzeň Loket 2015 Kdy můžeme resekovat jaterní metastázy KRCa? 1. synchronně s primárním karcinomem 2. po resekci primárního karcinomu

Více

Anémie a horní dyspeptický syndrom (kazuistika)

Anémie a horní dyspeptický syndrom (kazuistika) Anémie a horní dyspeptický syndrom (kazuistika) MUDr. Ľubica Cibičková, Ph.D. Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF UP a FZV UP Reg. č.:

Více

Diagnóza a klasifikace zhoubných nádorů ledvin

Diagnóza a klasifikace zhoubných nádorů ledvin Informace pro pacienty Čeština 2 Diagnóza a klasifikace zhoubných nádorů ledvin Podtržená slova jsou vysvětlena ve slovníčku pojmů Ve většině případů je zhoubné nádorové onemocnění ledvin asymptomatické,

Více

Radiodiagnostika žlučových cest a pankreatického vývodu

Radiodiagnostika žlučových cest a pankreatického vývodu Radiodiagnostika žlučových cest a pankreatického vývodu Žlučník a žlučové cesty Zobrazovací metody: - prostý snímek - ultrasonografie - CT - MRI (MRCP) - ERCP - PTC, PTD - peroperační, pooperační cholangiografie

Více

Život s karcinomem ledviny

Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny Život s karcinomem ledviny není lehký. Ale nikdo na to nemusí být sám. Rodina, přátelé i poskytovatelé zdravotní péče, všichni mohou pomoci. Péče o pacienta s karcinomem buněk

Více

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika

Radiační onkologie- radioterapie. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Radiační onkologie- radioterapie Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Historie radioterapie Ionizující záření základní léčebný prostředek (často se však používá v kombinaci

Více

Karcinom kone!níku a radioterapie

Karcinom kone!níku a radioterapie Karcinom kone!níku a radioterapie Mezioborov" multidisciplinární seminá# Zhoubné nádory za$ívacího traktu projekt OPVK Eduka!ní a informa!ní platforma onkologick"ch center pro podporu a modernizaci vzd%lávání

Více

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml Příbalová informace Informace pro použití, čtěte pozorně! Název přípravku 3 -[ 18 F]FLT, INJ Kvalitativní i kvantitativní složení 1 lahvička obsahuje: Léčivá látka: Pomocné látky: Léková forma Injekční

Více

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni F-FDG-PET/CT 18 NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni SRDCE Vzácná postižení prevalence v populaci 0,001-0,3%* 75% benigních, 25% maligních*

Více

Náhlé příhody břišní. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr.

Náhlé příhody břišní. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr. Náhlé příhody břišní Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 PhDr. Markéta Bednářová NÁHLÉ PŘÍHODY BŘIŠNÍ (NPB) Akutní onemocnění

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM 3 KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc. a kol., Chirurgická klinika LF MU a FN, Brno Kolorektální karcinom (KRK) je považován za civilizační onemocnění s významným socio-ekonomickým dopadem.

Více

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Minárik M. Centrum aplikované genomiky solidních nádorů (CEGES), Genomac výzkumný ústav, Praha XXIV. JARNÍ SETKÁNÍ

Více

Informační podpora screeningového programu

Informační podpora screeningového programu Informační podpora screeningového programu Ondřej Májek, Ladislav Dušek, Jan Mužík, Tomáš Pavlík, Daniel Klimeš Odborná garance programu: Jan Daneš, Helena Bartoňková, Miroslava Skovajsová Účinnost organizovaného

Více

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji

Více

Maligní fibrózní histiocytom retroperitonea u mladého nemocného

Maligní fibrózní histiocytom retroperitonea u mladého nemocného Maligní fibrózní histiocytom retroperitonea u mladého nemocného Hána L., Pudil J., Bělina F., Buřič I.*, Martínek J.** Chirurgická klinika ÚVN a 2. LF UK *Radiodiagnostické oddělení ÚVN **Interní klinika

Více

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH ŽALUDKU

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH ŽALUDKU CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH ŽALUDKU OBSAH Co je žaludek............................2 Co jsou nádory...........................2 Jaké jsou příznaky nádorů žaludku.........4 Jak se stanoví diagnóza nádoru

Více

ONKOLOGIE V UROLOGII

ONKOLOGIE V UROLOGII ONKOLOGIE V UROLOGII MUDr. Eva Kindlová Radioterapeutická a onkologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady 1 Úvod Cílem tohoto sdělení není

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc Onkologická klinika TN a 1. LF UK KOC (NNB + VFN + TN) St Gallén 2011 Rozsah onemocnění T, N, M ER, PgR

Více

STUDIE 2014 KLINIKA ONKOLOGIE A RADIOTERAPIE AKTIVNÍ NÁBOR PACIENTŮ

STUDIE 2014 KLINIKA ONKOLOGIE A RADIOTERAPIE AKTIVNÍ NÁBOR PACIENTŮ STUDIE 2014 KLINIKA ONKOLOGIE A RADIOTERAPIE AKTIVNÍ NÁBOR PACIENTŮ KARCINOM PRSU Spoluzkoušející: MUDr.Iva Slánská, MUDr.Peter Priester,MUDr.Adam Paulík Název studie : PH3-01 Studie Present Prevence recidivy

Více

Metody nukleární medicíny. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika

Metody nukleární medicíny. Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Metody nukleární medicíny Doc.RNDr. Roman Kubínek, CSc. Předmět: lékařská přístrojová technika Nukleární medicína Zobrazení metodami nukleární medicíny (rovněž označované jako skenování) patří mezi diagnostické

Více

2 Antisepse, asepse, způsoby sterilizace, dezinfekce... 23. 3 Etiologie ran a proces hojení... 24

2 Antisepse, asepse, způsoby sterilizace, dezinfekce... 23. 3 Etiologie ran a proces hojení... 24 Obsah Předmluva... 13 OBECNÁ CHIRURGIE 1 Vyšetření chirurgického pacienta... 16 1.1 Anamnéza... 16 1.2 Fyzikální vyšetření..................................... 18 1.3 Paraklinická vyšetření... 20 1.4 Předoperační

Více

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH LEDVIN

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH LEDVIN CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH LEDVIN O B S A H K čemu slouží ledviny...2 Co jsou nádory...3 Co je zhoubný nádor ledvin...4 Jaké jsou příznaky zhoubného onemocnění ledvin...5 Jak se stanoví diagnóza zhoubného

Více

ILEUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ILEUS. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové ILEUS Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ileus Neprůchodnost střevní Porucha střevní pasáže Rozepnutí střevních kliček nad překážkou NPB Nemocný je ohrožen na životě, nutnost adekvátní léčby Ileus

Více

Proton Journal. Souhrn indikací k protonové radioterapii 04/2015. pravidelné novinky z oblasti protonové léčby. Vážené kolegyně a kolegové,

Proton Journal. Souhrn indikací k protonové radioterapii 04/2015. pravidelné novinky z oblasti protonové léčby. Vážené kolegyně a kolegové, Souhrn indikací k protonové radioterapii Vážené kolegyně a kolegové, odborná veřejnost je rozdělena do dvou táborů - první z nich není protonové radioterapii příliš nakloněn a doporučuje raritní diagnosy,

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ GASTROENTEROLOGIE A HEPATOLOGIE

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ GASTROENTEROLOGIE A HEPATOLOGIE VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ GASTROENTEROLOGIE A HEPATOLOGIE 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získat znalosti a praktické dovednosti umožňující poskytovat komplexní

Více

Význam endosonografie v diagnostice GIST. R.Repák

Význam endosonografie v diagnostice GIST. R.Repák GIST NET 2013 Litomyšl 29.-30.112013 Význam endosonografie v diagnostice GIST. R.Repák II.interní gastroenterologická klinika FN a LF UK Hradec Králové GIST - definice se vyvíjí - kontroverze, progenitorové

Více

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu Visokai V., Lipská L., Mráček M., Levý M. Chirurgická klinika 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze přednosta Doc. MUDr. V. Visokai,

Více

D o d a t e k č... ke Smlouvě o poskytování a úhradě zdravotních služeb. č. ze dne... (dále jen Smlouva ) (protonová terapie)

D o d a t e k č... ke Smlouvě o poskytování a úhradě zdravotních služeb. č. ze dne... (dále jen Smlouva ) (protonová terapie) D o d a t e k č.... ke Smlouvě o poskytování a úhradě zdravotních služeb č. ze dne... (dále jen Smlouva ) (protonová terapie) uzavřené mezi: Proton Therapy Center Czech s.r.o., poskytovatel zdravotních

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

MUDr. Pavel CHRBOLKA

MUDr. Pavel CHRBOLKA MUDr. Pavel CHRBOLKA jde o novou abnormální tkáň v organismu nemá fyziologickou funkci roste neregulovaným způsobem k přeměně normální buňky v buňku maligní je nutný mnohastupňový proces transformace dle

Více

Nové léčebné možnosti v terapii metastazujícího karcinomu žaludku

Nové léčebné možnosti v terapii metastazujícího karcinomu žaludku Nové léčebné možnosti v terapii metastazujícího karcinomu žaludku Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1. LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN) Žaludek pravidla klasifikace Klasifikace se používá

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda

Více

Chirurgická léčba MG a thymomů

Chirurgická léčba MG a thymomů Chirurgická léčba MG a thymomů Schützner J, Tvrdoň J Mygra-cz 14. 15. 11. 2009 Roztoky u Prahy Thymus Žlaznatý orgán uložený v předním mediastinu za prsní kostí Významně se podílí na tvorbě imunitního

Více

HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem. Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo

HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem. Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo Tumorové markery Definice nádorového markeru substance produkována nádorem nebo okolními tkáněmi

Více

POZDNÍ NÁSLEDKY ONKOLOGICKÉ LÉČBY U DĚTÍ A PREVENCE POZDNÍCH ZMĚN PO OZAŘOVÁNÍ U DĚTÍ. Příjemská J., Šimoničová L.,Tůmová D., Krůtová L., Hřivňácká J.

POZDNÍ NÁSLEDKY ONKOLOGICKÉ LÉČBY U DĚTÍ A PREVENCE POZDNÍCH ZMĚN PO OZAŘOVÁNÍ U DĚTÍ. Příjemská J., Šimoničová L.,Tůmová D., Krůtová L., Hřivňácká J. POZDNÍ NÁSLEDKY ONKOLOGICKÉ LÉČBY U DĚTÍ A PREVENCE POZDNÍCH ZMĚN PO OZAŘOVÁNÍ U DĚTÍ Příjemská J., Šimoničová L.,Tůmová D., Krůtová L., Hřivňácká J. Klinika radiační onkologie LF MU, Masarykův onkologický

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří přibližně 25% všech intrakraniálních nádorů 50% menigeomů

Více

Pravidelné novinky z oblasti protonové léčby. PROTON news 10/14. Rozhovor: MUDr. Kateřina Dědečková. Protonová léčba lymfomů. www.ptc.

Pravidelné novinky z oblasti protonové léčby. PROTON news 10/14. Rozhovor: MUDr. Kateřina Dědečková. Protonová léčba lymfomů. www.ptc. Pravidelné novinky z oblasti protonové léčby PROTON 10/14 Rozhovor: MUDr. Kateřina Dědečková Protonová léčba lymfomů www.ptc.cz NOVINKY Z PTC MALÝ ASHYA KING UKONČIL LÉČBU Za nepřetržitého zájmu českých

Více

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH JÍCNU

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH JÍCNU CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH JÍCNU O B S A H Co je jícen...1 Co jsou nádory...2 Co jsou nádory jícnu...3 Jaké jsou příznaky nádoru jícnu...4 Jak se stanoví diagnóza...5 Jak se určí rozsah onemocnění

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Radiologický asistent bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Radiologický asistent bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Radiologický asistent bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

PET / CT. J.Vi. Vižďa. FN Hradec Králov. lové

PET / CT. J.Vi. Vižďa. FN Hradec Králov. lové Diagnostické možnosti PET / CT J.Vi Vižďa Oddělen lení nukleárn rní medicíny FN Hradec Králov lové Pozitronová emisní tomografie (PET) Nejmodernější funkčnízobrazování (molecularimaging) PET scanner: registrace

Více

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno Preventivní programy v onkologii Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno mediální obraz onkologie dnes.. skutečné pojištění.. onkologie zítra snad prevence, časný záchyt, cena /přínos

Více

Souãasn pohled na chemoradioterapii karcinomu rekta

Souãasn pohled na chemoradioterapii karcinomu rekta Souãasn pohled na chemoradioterapii karcinomu rekta Prof. MUDr. Pavel lampa, CSc.; MUDr. Pavel Lovas / Klinika radiaãní onkologie MOÚ a LF MU, Brno Karcinom rekta je po stránce epidemiologické, etiologické

Více

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační

Více

Testikulární nádory, léčebné možnosti a výsledky

Testikulární nádory, léčebné možnosti a výsledky Testikulární nádory, léčebné možnosti a výsledky MUDr. Zuzana Donátová Onkologická klinika 1. LF UK Praha a Thomayerovy nemocnice Praha, 12.9.2012 Edukační a informační platforma onkologických center pro

Více

Rozsah a objem vysoce specializované onkologické péče o dospělé

Rozsah a objem vysoce specializované onkologické péče o dospělé Rozsah a objem vysoce specializované onkologické péče o dospělé 1) Onkologické centrum FNKV Úvod: v zájmu zlepšení prevence, diagnostiky a komplexní terapie onkologicky nemocných se zhoubnými nádory ve

Více

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH SLINIVKY BŘIŠNÍ

CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH SLINIVKY BŘIŠNÍ OBSAH CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH SLINIVKY BŘIŠNÍ Co je slinivka břišní...................... 2 Co jsou nádory.......................... 3 Jaké jsou rizikové faktory pro vznik karcinomu slinivky......................

Více

Protokol pro léčbu karcinomu hrdla děložního

Protokol pro léčbu karcinomu hrdla děložního Ca corporis uteri Jiří Petera, Igor Sirák, Jiří Špaček 1 Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013 Dokument: standardní léčebný postup - verze 2013 Počet stran: 10 Přílohy:

Více

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek?

Kdo patří do cílové skupiny, pro koho jsou dopisy určeny a kdy jim přijdou do schránek? Co si máme pod tímto projektem představit a proč vznikl? Jedná se o projekt, který ministerstvo zdravotnictví připravilo spolu se zdravotními pojišťovnami a zaměřuje se na prevenci před třemi konkrétními

Více

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Evropský sociální fond & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Epidemiologie nádorů rekta (dg. C0) - pozice Pražsk

Více

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby

Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby Diabetes mellitus 1. typu a přidružené autoimunitní choroby Venháčová J., Venháčová P. Diabetologické centrum Dětská klinika FN a LF UP Olomouc SRPDD červen 2011 Nejčastější přidružené autoimunitní choroby

Více

DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ

DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ Verze dokumentu: 2.1; 7.7.2005 Vytvořil: CBA MU v Brně Účel dokumentu: Informovat pracoviště provádějící MG screening

Více

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk)

Mezenchymální nádory. Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Nádory ledvin Mezenchymální nádory Angiomyolipom Medulární fibrom Reninom (nádor z juxtaglomerulárních buněk) Angiomyolipom Nejčastější mezenchymální nádor ledviny Vznik z perivaskulárních vřetenitých

Více

Projekt URANOS: Parametrická dokumentace onkologického pacienta

Projekt URANOS: Parametrická dokumentace onkologického pacienta Projekt URANOS: Parametrická dokumentace onkologického pacienta I. Dotazník... 3 Základní údaje... 3 Datum diagnózy a stadium při diagnóze... 3 Vzdělání... 3 Demografické údaje... 3 Kouření... 3 Alkohol...

Více

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu Úvod Myelosuprese (poškození krvetvorby) patří mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie.

Více

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH

NÁDOROVÁ RIZIKA. poznejme OBSAH poznejme NÁDOROVÁ RIZIKA OBSAH Úvod... 3 Proč bychom se měli dozvědět o svých vlastních rizicích?... 4 Jaké jsou naše služby?... 4 Kdo by měl být vyšetřen?... 5 Jaký je postup při vyšetřování?... 6 Informace

Více