TOXIKOLOGIE POTRAVIN VYBRANÉ KAPITOLY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TOXIKOLOGIE POTRAVIN VYBRANÉ KAPITOLY"

Transkript

1 VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare TOXIKOLOGIE POTRAVIN VYBRANÉ KAPITOLY Doc. MVDr. Helena Modrá, Ph.D. Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc. Mgr. Zuzana Široká, Ph.D. Ing. Jana Blahová, Ph.D. BRNO 2014

2 Tato skripta jsou spolufinancována z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost: Inovace bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu v oboru Bezpečnost a kvalita potravin (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ )

3 VETERINÁRNÍ A FARMACEUTICKÁ UNIVERZITA BRNO FAKULTA VETERINÁRNÍ HYGIENY A EKOLOGIE Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare TOXIKOLOGIE POTRAVIN Vybrané kapitoly pro posluchače Fakulty veterinární hygieny a ekologie Brno

4 Obsah Úvod Dusičnany, dusitany N-nitrosaminy Perzistentní organické polutanty (POPs) DDT Další organochlorované pesticidy Polychlorované bifenyly (PCB) Polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) Bromované zpomalovače (retardéry) hoření Perfluoralkylované sloučeniny Pesticidy Herbicidy, desikanty a defolianty Fungicidy Insekticidy Organochlorované insekticidy Organofosfáty, karbamáty (Anticholinesterázové insekticidy) Pyretroidy Toxické látky rostlinného původu Glykoalkaloidy brambor Kyanogenní glykosidy Methylxanthiny Fytoestrogeny Látky ovlivňující metabolismus mikronutrientů Inhibitory enzymů Taniny Látky způsobující favismus Toxické aminokyseliny Lektiny Toxické mastné kyseliny Kovy Rtuť Olovo Kadmium

5 6.4 Chróm Arzen Selen Měď Železo Cín Zinek Hliník Mykotoxiny Aflatoxiny Ochratoxin A Fusariové mykotoxiny Fumonisiny Zearalenon Trichoteceny Nově objevené fusariové mykotoxiny Patulin Námelové alkaloidy Další mykotoxiny prokazované v potravinách Bakteriální toxiny Klostridiové toxiny Alkoholy Etanol Metanol Literatura

6 Úvod Skripta Toxikologie potravin vybrané kapitoly jsou určena pro studenty bakalářského studijního programu Fakulty veterinární hygieny a ekologie oboru Bezpečnost a kvalita potravin. Skripta poskytují informace potřebné pro teoretickou přípravu k předmětu Toxikologie potravin a toxikologické laboratorní metody. Do skript byly vybrány skupiny látek, které patří k nejvýznamnějším kontaminantům potravin živočišného i rostlinného původu. Kromě toho je zde uvedena kapitola, která se týká toxických látek přirozeně obsažených v některých rostlinách. U každé skupiny látek jsou uvedeny příčiny kontaminace potravin, mechanismus jejich působení v organismu a ovlivnění zdraví člověka. Záměrně zde nejsou uváděny expoziční a hygienické limity pro jednotlivé kontaminanty, protože tyto hodnoty se mohou měnit. Ve skriptech jsou popisovány účinky látek v koncentracích, které překračují expoziční a hygienické limity. Znalost rizik, které látky kontaminující potraviny přinášejí, je však důležitá pro hodnocení rizika a přijímání odpovídajících opatření s cílem zabránit nebo omezit na minimální možnou míru případné poškození zdraví spotřebitele. Je také důležité si uvědomit, že pro produkci bezpečných potravin je třeba používat kvalitní krmiva pro zvířata, protože řada látek přechází do masa a dalších živočišných tkání. 6

7 1. Dusičnany, dusitany Z. Svobodová Zdroje a charakteristika toxinů Anorganické formy dusíku (amoniak, dusitany, dusičnany) se přirozeně vyskytují ve všech složkách životního prostředí. Z biochemických přeměn anorganických forem dusíku je nejdůležitější oxidace amoniaku na dusitany až dusičnany (nitrifikace) a redukce dusičnanů a dusitanů na elementární dusík (denitrifikace). Nitrifikace probíhá v oxických podmínkách pomocí nitrifikačních bakterií a to ve dvou stupních. Rod Nitrosomonas se podílí na prvním stupni nitrifikace, tj. přeměn amoniaku na dusitany. Ve druhém stupni nitrifikace, tj. oxidaci dusitanů na dusičnany, se uplatňují bakterie rodu Nitrobacter. Denitrifikace probíhá v anoxických podmínkách a uplatňují se zde anaerobní bakterie (např. rody Pseudomonas, Achromobacter). Dusičnany a dusitany se vyskytují v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu. Do potravin rostlinného původu se dostávají z půdy, do potravin živočišného původu z krmiv a dále také jako látky aditivní. Nejčastějšími exogenními zdroji dusičnanů a dusitanů ve výživě lidí jsou: Různé druhy zeleniny, především rané listové zeleniny pěstované za nepříznivých teplotních, vlhkostních a světelných podmínek a na půdě intenzivně hnojené. Nepříznivé klimatické podmínky zapříčiňují nedostatek uhlíkatých sloučenin potřebných pro přeměnu nahromaděných dusičnanů na aminokyseliny a v konečné fázi na bílkoviny. Částečná redukce dusičnanů na dusitany probíhá pomocí enzymu nitrátreduktázy přítomných mikroorganismů v průběhu sklizně, dopravy, skladování a zpracování rostlinných produktů s vyšším obsahem dusičnanů. Intenzita redukce se zvyšuje při zapaření nebo mechanickém poškození rostlinných produktů. Také po uvaření se zintenzivňuje přeměna dusičnanů na dusitany a to zejména u jídel, které se dlouho udržují v teplém stavu. Živočišné produkty mají ve srovnání s rostlinnými velmi nízký obsah dusičnanů a dusitanů s výjimkou potravin, při jejichž výrobě jsou tyto látky používány jako aditiva. Dusičnany, ale především dusitany jsou využívány jako stabilizátory barvy masa a jako inhibitory růstu bakterií (u nesterilizovaných masových výrobků inhibují růst Clostridium botulinum). V neposlední řadě zdrojem dusičnanů a dusitanů může být pitná voda s vysokou koncentrací těchto látek. Nejvyšší mezní hodnota (NMH) v pitné vodě je 50 mg/l dusičnanů a 0,5 mg/l dusitanů (Vyhláška 252/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Pro balenou kojeneckou vodu je NMH 10 mg/l dusičnanů a 0,02 mg/l dusitanů (Vyhláška 275/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů). 7

8 Endogenním zdrojem dusitanů jsou dusičnany přijaté v potravě. Tyto jsou v anaerobním prostředí gastrointestinálního traktu mikroorganismy redukovány na dusitany. Toxické účinky Dusičnany nejsou v běžných koncentracích pro dospělé jedince nebezpečné. Potenciální toxicita dusičnanů je spojena s možností jejich redukce na dusitany. Letální dávky dusičnanů a dusitanů pro člověka nejsou přesně známy. Dusitany jsou nebezpečné především pro kojence do věku 2-4 měsíců a to z následujících důvodů: V žaludku kojenců je nižší koncentrace kyselin a tedy vyšší ph, při kterém se mohou množit i nepatogenní mikroorganismy redukující přijaté dusičnany na dusitany dříve než se dusičnany stačí resorbovat. Fetální hemoglobin u novorozenců tvoří 85 %, u kojenců ve 3 měsících 15 % a v jednom roce 1 2% z celkového hemoglobinu. Fetální hemoglobin se snadněji oxiduje dusitany než hemoglobin dospělých. Za normálního fyziologického stavu činí množství methemohlobinu v krvi asi 2%. Erytrocyty obsahují enzym methemoglobinreduktázu, který převádí methemoglobin na hemoglobin. U kojenců do věku 2-4 měsíců je aktivita tohoto enzymu velmi nízká. Toxikokinetika a mechanismus účinku Dusičnany a dusitany jsou vstřebávány velmi rychle a efektivně v tenkém střevě. Dusičnany přijaté potravou se asi z 65 až 70 % vylučují močí, zhruba 10 % se přeměňuje v gastrointestinálním traktu na dusitany. Téměř 40 % dusitanů přijatých potravou se v nezměněné podobě vylučuje močí. Dusitany vstupují do krevního řečiště, kde oxidují dvojmocné železo (Fe 2+ ) hemoglobinu na trojmocnou formu (Fe 3+ ). Touto reakcí vzniká methemoglobin, který není schopen vázat a přenášet kyslík. Tím je snížena schopnost erytrocytů transportovat po těle kyslík a organismus trpí jeho nedostatkem. Kromě toho působí jak dusitany, tak dusičnany vasodilatačně, dochází až k obrně kapilár, způsobují pokles krevního tlaku. To přispívá ke snížení zásobení tkání kyslíkem. Masivní resorpce převážně dusičnanů může vést k poruše osmotické homeostázy. Klinické příznaky V podstatě lze pozorovat 3 formy otravy, a to dusičnanovou, dusitanovou a methemoglobinovou. Dusičnanová forma otravy vzniká po příjmu vysokých dávek dusičnanů a jsou pro ni charakteristické symptomy poruchy osmotické homeostázy. Dusitanová (působení na cévy, pokles krevního tlaku) a methemoglobinová forma spolu úzce souvisejí a většinou probíhají společně. První symptomy methemoglobinové formy se objevují při koncentraci 6-7 % methemoglobinu v krvi. Hlavním příznakem jsou projevy hypoxie. Při lehčí formě je zjišťována apatie, anorexie, celková slabost, zrychlený dech a šedomodré až modrofialové zbarvení (cyanóza) sliznic a pokožky zejména na okrajových částech těla. Krev 8

9 je čokoládově zbarvená. Tělesná teplota je normální nebo snížená. Při těžké formě dochází k neklidu, k dušnosti, dech se zrychluje, srdeční činnost je zrychlená, ale srdeční tep zeslabený. Zbarvení sliznic a pokožky je modrofialové. Pro člověka je letální koncentrace methemoglobinu nad 50 %. Diagnostika a terapie Základem stanovení diagnózy jsou typické klinické příznaky a především modrofialové zbarvení zejména pod nehty prstů a na rtech a čokoládově hnědé zbarvení krve. K objektivní diagnóze slouží stanovení methemoglobinu v krvi. V těžkých případech ohrožujících život je nutná výměnná transfuze krve. Pro urychlení redukce methemoglobinu je podávána toluidinová nebo metylenová modř. Přeměnu methemoglobinu na hemoglobin podporuje také kyselina askorbová (vitamín C). Prevence Prevence spočívá v zabránění příjmu potravin a pitné vody se zvýšeným obsahem dusitanů a dusičnanů. Rizikovou skupinou jsou kojenci a z toho důvodu je nutno přísně dodržovat limity pro obsah dusitanů a dusičnanů v kojenecké vodě a stravě určené právě pro tuto věkovou kategorii. 9

10 2. N-nitrosaminy Z. Svobodová Zdroje a charakteristika toxinu Nitrosaminy jsou ubikvitární (všudypřítomné) látky, lze je nalézt v potravinách, nápojích, v tabákovém kouři a jsou i průmyslovými kontaminanty. N-nitrosaminy vznikají nitrosací sekundárních aminů (obr. 1). Obr. 1: Nitrosační reakce vedoucí ke vzniku nitrosaminů (Velíšek a Hajšlová, 2009) Zdrojem sekundárních aminů jsou přirozené složky potravy (aminokyseliny, aminosacharidy atd.), dále vznikají při metabolismu aminokyselin (řadou enzymových reakcí a termickým rozkladem při teplotě nad 180 C), zdrojem jsou rovněž četné produkty Maillardovy reakce* (např. karbinolaminy, glykosylaminy) a v neposlední řadě se další sekundární aminy dostávají do potravin jako cizorodé látky (např. při metabolizaci pesticidů - atrazinu, simazinu). Nitrosační činidla vznikají v kyselém prostředí z kyseliny dusité resp. dusitanů a dusičnanů přítomných v potravinách jako aditiva nebo kontaminanty (obr. 2). Účinným nitrosačním činidlem je nitrosylový kation NO +, oxidy dusíku (oxid dusitý a dusičitý), případně nitrosylhalogenidy, které vznikají v přítomnosti halogenvodíkových kyselin. N-nitrosloučeniny mohou vznikat také při sušení potravin přímým ohřevem z kouře, který obsahuje oxidy dusíku. Do potravin a krmiv se mohou dostávat i jako exogenní kontaminanty migrací např. z některých obalů (elastomery, pryž). Nitrosační reakce může být katalyzována (např. chloridy) anebo inhibována (např. kyselinou askorbovou, tokoferoly, cysteinem, glutathionem). *Maillardova reakce probíhá při tepelném zpracování potravin. Jedná se o neenzymové hnědnutí potravin, kdy spolu reagují redukující cukry nebo produkty jejich degradace a aminokyseliny nebo bílkoviny. V průběhu této reakce vzniká řada velmi reaktivních karbonylových sloučenin, které reagují jednak vzájemně, jednak s přítomnými aminosloučeninami. Při Maillardově reakci vznikají také hnědé pigmenty, melanoidiny a senzoricky žádoucí sloučeniny, které dodávají produktům charakteristické zbarvení, chuť a vůni. Maillardova reakce je typická pro pekařské nebo masné výrobky, kdy při pečení vzniká charakteristický zlatavý až hnědý povrch. 10

11 Obr. 2: Vznik nitrosačních činidel v kyselém prostředí (Velíšek a Hajšlová, 2009). Toxicita a výskyt v potravinách N-nitrosaminy mají mutagenní, teratogenní a na prvém místě karcinogenní účinky. Jako karcinogeny se uplatňují především v tlustém střevě a po resorpci v dalších cílových orgánech zejména v játrech. Nejběžnějším a nejtoxičtějším nitrosaminem je N-nitrosodimethylamin, který vzniká z dimethylaminu. Hlavními prekurzory dimethylaminu jsou alkaloidy hordenin a gramin přítomné v klíčícím ječmeni. Proto je obsah N-nitrosodimethylaminu v pivě limitován. V jiných potravinách nejsou nitrosaminy limitovány. N-nitrosaminy se vyskytují především v uzených masech, uzených sýrech, odtučněném sušeném mléce, pivě a destilátech (především ve whisky). Prevence Prevence spočívá především ve snižování tvorby N-nitrosaminů v potravinách a to: Snižováním dávek dusitanů přidávaných do masných výrobků využívaných jako stabilizátory barvy a inhibitory růstu bakterií. Sušením potravin nepřímým ohřevem (množství N-nitrosodimethylaminu ve sladu a v pivě bylo významně sníženo zavedením nepřímého ohřevu při sušení sladu). Změnou technologických postupů (např. snížením teploty při zpracování potravin pod 180 C). Dalším preventivním opatřením je snížení konzumace zeleniny pěstované za nepříznivých podmínek a to zejména listové zeleniny s vysokým obsahem dusitanů. Vznik nitrosaminů může být inhibován sloučeninami, které přednostně reagují s nitrosačními činidly. Jedná se o defenzní látky např. kyselinu askorbovou a tokoferoly. 11

12 3. Perzistentní organické polutanty (POPs) H. Modrá, J. Blahová, Z. Široká Perzistentní organické polutanty tvoří heterogenní skupinu chemických látek - kontaminantů životního prostředí, která má společné vlastnosti: Jsou těžko odbouratelné a dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí; bioakumulují se v tukové tkáni živočichů, do níž se dostávají potravním řetězcem; jsou přenosné vzduchem a migrujícími organismy na velké vzdálenosti; mohou vykazovat toxické účinky na zdraví člověka a zvířat. Z těchto vlastností vyplývá, že problém kontaminace životního prostředí perzistentními organickými polutanty není problémem jedné země, ale je to problém celosvětový. Proto byla přijata mezinárodní úmluva o zákazu výroby a používání těchto látek, o zabránění jejich nežádoucímu vzniku a o jejich bezpečné likvidaci. Tato dohoda, která vstoupila v platnost v roce 2004, se nazývá Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech. Stockholmská úmluva je postupně rozšiřována o další látky a v současné době jsou zde zahrnuty následující sloučeniny: Organochlorované pesticidy α a β hexachlorcyklohexany (HCH), γ-hch (lindan), aldrin, chlordan, chlordekon, DDT, dieldrin, endrin, endosulfan, heptachlor, hexachlorbenzen, mirex, toxaphen. Látky používané v průmyslu pro své výhodné technologické vlastnosti: polychlorované bifenyly (PCB), bromované retardéry hoření (polybromované difenylethery (PBDE) - oktabromdifenylether, pentabromdifenylether, hexabromcyklododekan (HBCD), hexabrombifenyl), pentachlorbenzen, perfluorooktansulfonát (PFOS). Polutanty vznikající (neúmyslně) antropogenní činností polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF), hexachlorbenzen (HCB). Hlavním zdrojem POPs pro většinu lidské populace je potrava. Obecně lze konstatovat, že perzistentní organické polutanty nejsou pro člověka nebezpečné z hlediska akutní toxicity, protože jejich koncentrace v prostředí jsou nízké. Nebezpečí POPs spočívá v tom, že mají dlouhodobé subletální účinky na reprodukci, vývoj a imunitu. Existuje také podezření, že mohou mít karcinogenní působení. Přítomnost POPs lze v současnosti detekovat ve tkáních všech živých organismů na Zemi. POPs se nacházejí v mořských savcích v oblastech, kde se tyto látky nikdy nepoužívaly a nacházejí se také v mateřském mléce. Nejvýraznější je transport POPs z teplých tropických oblastí a mírného pásma do chladných zeměpisných šířek. 12

13 3.1 DDT Základní charakteristika a výskyt v prostředí DDT (bis(4-chlorfenyl)-1,1,1-trichlorethan) je první synteticky vyráběný insekticid. Začal se používat v průběhu 2. světové války proti hmyzu, který přenáší závažná onemocnění člověka. V 50. a 60. letech 20. století se DDT začalo využívat také v zemědělství k likvidaci škodlivého hmyzu a ke zvyšování zemědělské produkce. V roce 1962 vyšla kniha Tiché jaro od Rachel Carsonové, která poprvé ve významné míře poukázala na to, že DDT způsobuje snížení populací volně žijících živočichů a že masivní využití DDT nepřináší člověku jen užitek. Dlouhou dobu se nevědělo, jakých způsobem DDT ovlivňuje živé organismy a teprve v nedávné době byla popsána jeho schopnost narušit hormonální systém obratlovců. V Československu se DDT přestalo v zemědělství používat v letech Předností DDT je to, že je stále velmi účinné. DDT má proto ve Stockholské úmluvě výjimku a může se používat v rozvojových zemích k likvidaci hmyzu, který přenáší malárii. DDT a jeho metabolity se vyskytují ve formě 6 izomerů (o,p'-ddt; p,p'-ddt; o,p'-ddd; p,p'-ddd; o,p'-dde; p,p'-dde) podle polohy vazeb chlóru v molekule. DDT se tedy stanovuje jako suma těchto izomerů (Σ DDT). V technickém DDT jsou zastoupeny všechny izomery DDT, většinu však tvoří izomer p,p'-ddt (obvykle 70 %). DDT se v životním prostředí a v organismu částečně odbourává na extrémně stabilní lipofilní metabolit p,p'-dde (bis(4-chlorfenyl)-1,1-dichlorethan). DDE se nachází v oblastech, kde se DDT již delší dobu nepoužívá. V České republice se v životním prostředí a v tuku zvířat detekuje především DDE, což ukazuje na starší zátěž prostředí. Obr. 3: Biomagnifikace DDT (v kontaminovaných lokalitách je např. koncentrace DDT ve vodě 0, mg/l, v zooplanktonu 0,04 mg/kg, v býložravých rybách 0,5 mg/kg, v dravých rybách 2 mg/kg a v dravých ptácích 25 mg/kg) 13

14 Koncentrace DDT stoupá s trofickým řetězcem má vysokou biomagnifikaci*. Např. v dravých rybách je řádově milionkrát vyšší koncentrace DDT než ve vodě (obr. 3). Toxické účinky Akutní toxicita DDT je nízká a za 60 let používání tohoto pesticidu je známo pouze několik případů akutních otrav člověka. V případě extrémně vysokých dávek DDT je ovlivněn nervový systém. DDT působí v nervovém systému tak, že narušuje převod nervových vzruchů periferních nervů a mozku prostřednictvím alterace transportu sodíkových a draslíkových iontů přes membrány axonů. Za fyziologických podmínek je akční potenciál na axonu vyvolán vysokou koncentrací sodíku vně buňky ve srovnání s koncentrací sodíku uvnitř neuronu. Na ustanovení akčního potenciálu se podílejí aktivní transportéry sodíku (Na + /K + -ATPázy), které po ukončení depolarizace odčerpávají sodík vně buňky náhradou za draslík. DDT inhibuje aktivitu Na + /K + -ATPáz, což vede k neschopnosti nervů k ustanovení akčního potenciálu a k trvalé depolarizaci. DDT také inhibuje Ca 2+ /Mg 2+ -ATPázy, které jsou důležité pro repolarizaci neuronu a ukončení přenosu impulzu přes synapse. Větší riziko představuje chronické působení DDT. DDT je klasifikováno jako podezřelý karcinogen, jeho možné karcinogenní působení je předmětem probíhajícího výzkumu u zvířat i epidemiologických studií v lidské populaci. Izomer p,p'-dde má antiandrogenní působení. DDT a DDE přecházejí přes placentu do plodu a mateřským mlékem se dostávají do organismu kojenců. Ve tkáních člověka stoupá koncentrace DDT a DDE s věkem. Nejcitlivější věkovou skupinou k působení DDT jsou ale kojenci a děti, protože jejich hormonální systém se vyvíjí a jeho vývoj může být snadno ovlivněn. Kontaminace potravin Nejvyšší koncentrace DDT se nacházejí v tuku a v potravinách živočišného původu, především v mase a v mléčných výrobcích. Vysoké koncentrace jsou v rybách. Rezidua DDT v mateřském mléce jsou deset až třicetkrát vyšší než v kravském mléce. Rozdíl je způsoben tím, že člověk má kratší laktační periodu a laktace probíhá ve vyšším věku. V současnosti však množství DDT v mateřském mléce klesá. *Biomagnifikace (bioobohacování) je proces v ekosystému, při kterém koncentrace určitého kontaminantu ve tkáních organismů narůstá s vyšší trofickou úrovní. K biomagnifikaci dochází příjmem látek z kontaminované potravy (např. pokud predátor pozře kontaminované zvíře na nižší trofické úrovni). Biomagnifikace je následkem bioakumulace a biokoncentrace chemických látek v organismu. 14

15 3.2 Další organochlorované pesticidy Další organochlorované pesticidy se rozdělují do dvou skupin: chlorované cyklodieny a hexachlorcyklohexany. Mezi chlorované cyklodieny patří např. aldrin, chlordan, chlordekon, dieldrin, endrin, heptachlor a mirex. Mezi hexachlorcyklohexany patří α, β a γ-hch (γ izomer HCH se nazývá lindan). Většinou se používaly jako insekticidy, některé z nich však měly více účelů použití. Obě skupiny ovlivňují nervový systém. Kromě toho, že tyto skupiny ovlivňují stejně jako DDT aktivitu Na + /K + -ATPáz, navíc inhibují v CNS kyselinu γ-aminomáselnou (GABA). U obratlovců působí GABA jako inhibiční neurotransmiter na pre- i postsynaptických membránách neuronů. Nejvyšší akutní toxicitu mají chlorované cyklodieny, méně toxické je γ-hch. Obě skupiny jsou však více toxické než DDT (tab. 1). Tab. 1: Srovnání akutní letální dávky LD 50 u vybraných organochlorovaných pesticidů u potkana po perorálním podání Sloučenina p,p'-ddt dieldrin endrin 4 43 heptachlor lindan [mg/kg ž. hm.] 3.3 Polychlorované bifenyly (PCB) Základní charakteristika a výskyt v prostředí PCB představují skupinu 209 kongenerů se sumárním vzorcem C 12 H 10-n Cl n, kde počet atomů chlóru je Jednotlivým kongenerům byla přiřazena orientační čísla (1-209). Ze všech možných kongenerů jich při výrobě vzniká ve významnějším množství asi 120. PCBs se začaly komerčně vyrábět v roce Celosvětově začala být výroba omezována od konce 60. let. U nás byla výroba zastavena až na konci roku Dosavadní světová produkce se odhaduje na 1,2 milionu tun. Předpokládá se, že z tohoto množství 31 % uniklo do prostředí, 65 % se dosud využívá v uzavřených systémech a pouze 4 % byla likvidována ve spalovnách. Polychlorované bifenyly se vyznačují chemickou a fyzikální stabilitou, jsou stálé i za teplot 300 C. Jsou nehořlavé, nerozpustné ve vodě, dobře se rozpouštějí v organických rozpouštědlech a v tucích. Pro tyto vlastnosti se PCB používaly jako stabilizátory v průmyslu a v dalších odvětvích lidské činnosti. 15

16 V různých státech se PCB vyrábělo pod různými obchodními názvy. U nás se vyráběl přípravek Delor, v USA např. Aroclor, Pyroclor, Pyranol a další. Přípravky s obsahem PCB jsou olejovité kapaliny. Použití PCB je možno rozdělit na použití v otevřených a uzavřených systémech. Za otevřené systémy považujeme ty, ze kterých nelze zamezit úniku PCB do životního prostředí. V otevřených systémech bylo používáno PCB například jako plastifikátor (změkčovač) do plastů, cementu, betonu nebo omítek, dále bylo přidáváno do bezuhlíkového kopírovacího papíru, bylo používáno jako lubrikant, do tuší, jako impregnační materiál, do barev, lepidel, vosků, imerzních olejů nebo jako stabilizátor pesticidů. Ve většině zemí byla v letech přijata opatření na omezení případně zrušení těchto způsobů aplikace. Použití PCB v uzavřených systémech představují chladicí kapaliny v transformátorech, dielektrické kapaliny v malých a velkých kondenzátorech apod. V současné době je známa řada úniků z těchto uzavřených systémů do prostředí, především vlivem netěsností. Problém také představují malé kondenzátory, které nejsou recyklovatelné a stávají se tak velice nebezpečným odpadem. Lipofilní charakter PCB vede k významné bioakumulaci. Poprvé byl jejich výskyt v prostředí popsán prof. Jensenem v roce 1966, postupně byly detekovány ve všech abiotických i biotických složkách prostředí a to i v místech značně vzdálených od původní produkce či použití. V atmosféře jsou PCB přítomny hlavně v plynné fázi. Experimentálně stanovené biokoncentrační faktory (BCF)* pro vodní živočichy se pohybují od do Hlavním způsobem, kterým probíhá akumulace PCB v terestrickém rostlinném ekosystému je depozice atmosferických částic na listový systém, méně významný je přenos kořenovým systémem do nadzemních částí rostlin. Kongenery PCB se mohou rozdělit do dvou skupin podle závažnosti jejich účinku. 12 kongenerů má podobné toxikologické vlastnosti jako dioxiny a proto jsou označovány jako PCB s dioxinovým efektem (PCB 77, 81, 105, 114, 118, 123, 126, 156, 157, 167, 169, 189). Ostatní PCB nevykazují podobnou toxicitu a proto se označují jako PCB bez dioxinového efektu. Stanovení PCB se provádí pomocí plynové chromatografie. Přestože teoreticky může existovat celkem 209 kongenerů, při analýze se nejčastěji využívá stanovení pouze šesti indikátorových kongenerů PCB (PCB 28, 52, 101, 138, 153, 180). Jsou to kongenery, které se nacházejí ve směsi nejčastěji. Toxicita Toxikologické studie na zvířatech s komerčními směsmi i jednotlivými kongenery a epidemiologické studie na lidské populaci prokázaly různé chronické efekty PCB jako je například imunosuprese nebo alterace hladin hormonů v organismu. *Biokoncentrační faktor (BCF) je poměr koncentrace chemické látky v biotě vůči koncentraci v zevním prostředí. 16

17 Akutní toxicita PCB je nízká, působení PCB na člověka je však dobře známo díky případům otrav rýžovými oleji kontaminovanými PCB a PCDF v Japonsku a na Taiwanu. Při otravě bylo postiženo více než osob. Dodnes však není spolehlivě dokázáno, zda otravy byly způsobeny více vysokou koncentrací PCB nebo příměsí polychlorovaných dibenzofuranů. Podle místa otravy v západním Japonsku se tato otrava nazývá Yusho poisoning (disease). Otrava se projevila únavou, bolestmi hlavy, zvýšeným pocením dlaní, svěděním, poruchami vidění, necitlivostí končetin, podkožním faciálním edémem, otoky a bolestmi kloubů, kašlem, intermitentní abdominální bolestivostí, menstruačními změnami a hypersekrecí a poškozením Meibomových žláz (mazové žlázky v očním víčku). Došlo také k fetotoxickým efektům a ke snížení hodnot imunoglobulinů. Chlorakné, které může vznikat jednak dermálním kontaktem nebo systémovou absorbcí, je specifickou reakcí kůže na působení cyklických halogenovaných sloučenin. Chlorakné je charakteristické zřetelnými cystickými barevnými lézemi a vznikem komedonů (záněty mazových žláz). Tyto léze jsou navíc infikovány sekundární bakteriální infekcí. Při chronických pokusech na zvířatech se zjistily také karcinogenní účinky PCB, projevující se tumory jater. U lidí dlouhodobá expozice působila embryotoxicky, což se projevilo úmrtím plodu, fetální resorpcí, rozštěpem patra, dilatací renální pánvičky a hypoplazií thymu. Samci se zdají být citlivější k teratogenním efektům než samice. Efekty na savčí reprodukční systém zahrnují změny estrálního cyklu, selhávání implantace plodu, nárůst abortů, nízkou porodní váhu a snížení postnatálního přežití. PCB jsou řazeny mezi potenciální humánní karcinogeny. Vyšší koncentrace bifenylů (10 mg/m 3 vzduchu), působí na dýchací cesty a spojivky lidského organismu, existuje i podezření na karcinogenitu. Obecně lze konstatovat, že PCBs způsobují snížení imunity, mohou způsobit poškození jater, představují určité riziko genetické poruchy a byl prokázán jejich vliv na reprodukční systém (řadíme je mezi endokrinní disruptory). PCBs jsou v organismu primárně distribuovány do tukové tkáně. Během těhotenství se PCB dostávají krví do plodu a v mateřském mléce jsou zjišťovány hodnoty 107 až 119krát vyšší než v séru. Kontaminace potravin Perorální příjem je nejvyšší z kontaminovaných ryb a mateřského mléka. Suma šesti indikátorových PCB zahrnuje přibližně polovinu celkového množství PCB bez dioxinového efektu přítomných v krmivech a potravinách. 3.4 Polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF) Základní charakteristika a výskyt v prostředí Polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany (dále jen dioxiny) patří mezi vysoce toxické látky. Biologicky a chemicky jsou poměrně stabilní. Vznikají především jako antropogenní kontaminanty, nikdy nebyly produkovány záměrně. V minulosti se vyskytly případy, při kterých došlo ke vzniku dioxinů při výrobě pesticidů na bázi fenoxyoctové kyseliny (konkrétně kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové). K havárii došlo v italském městě Seveso, 17

18 kde následkem otravy zemřely stovky lidí. V Československu se pesticidy na bázi kyseliny fenoxyoctové vyráběly ve Spolaně Neratovice a také zde byly u pracovníků zjištěny vysoké koncentrace dioxinů v těle. Dioxiny vznikaly také jako vedlejší produkty při výrobě polychlorovaných bifenylů (PCB) a při dalších průmyslových procesech. Dioxiny mohou vznikat také při spalování antropogenně vzniklých látek (např. PCB) a reakcemi mezi různými organickými kontaminanty v životním prostředí. Jde v podstatě o různé procesy, při kterých jsou vyráběny nebo spalovány sloučeniny obsahující chlór, nebo jde o reakce těchto sloučenin s dalšími reaktivními látkami. V současnosti je významným zdrojem dioxinů spalování komunálního odpadu (hlavně v domácích kotlích) a výfukové plyny. Relativně vzácněji vznikají dioxiny i přírodními procesy (sopečnou činností a lesními požáry). Dioxiny a dibenzofurany jsou nejen perzistentní, ale mají i vysokou akutní i chronickou toxicitu. Dioxiny jsou lipofilní, málo těkavé (čím více atomů chlóru, tím menší těkavost), přetrvávají a akumulují se v živých organizmech. Váží se na částice ve vzduchu a jsou schopné vzduchem překonávat velké vzdálenosti. Z těchto důvodů jsou jejich rezidua zjišťována ve všech složkách životního prostředí. Chemicky jsou PCDD a PCDF polychlorované planární molekuly. Existuje 75 kongenerů PCDDs a 135 PCDFs, ale jen několik (17) je jich významných z hlediska toxikologie. Nejtoxičtější je 2,3,7,8-tetrachlorodibenzodioxin (TCDD), který je také vysoce perzistentní. TCDD má hydrofobní charakter, silně se asociuje s organickým uhlíkem, kumuluje se především v půdách, sedimentech a v tukových tkáních živých organismů. Toxicita U savců se většina dioxinů prakticky nemetabolizuje a je pouze pomalu vylučována žlučí do výkalů. Je potvrzen jejich přesun do mléka, vajec a přes placentu do plodu. Množství dioxinů ve vodách je sice obecně nízké, ale ve vodních organizmech se mohou biokoncentrovat. Biomagnifikace u ryb však není tak výrazná jako např. u DDT, protože u ryb jsou dioxiny částečně odbourávány. Polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany snižují imunitu organismu a mají teratogenní, embryotoxické, mutagenní a karcinogenní účinky. Chronická toxicita dioxinů se projevuje na mnoha orgánech a systémech. Dochází k poškození kůže a vzniká typické chlorakné. Karcinogenita je potvrzena pouze u laboratorních zvířat pro kongener TCDD. Dioxiny se vážou na tzv. AhR receptor ( aryl hydrocarbon receptor ) a tím mohou ovlivňovat funkci cytochromů i regulaci genů pro hormony, růstové faktory, konjugační enzymy a další molekuly. Dále dochází k inhibici syntézy testosteronu i zpětné hypofyzární vazby, která by nedostatek vyrovnala mají antiandrogenní působení. Pro hodnocení toxických účinků se spíše než koncentrace PCDD a PCDF obvykle využívá přepočet na tzv. toxický ekvivalenční faktor (TEF). Nejvíce toxickou sloučeninou ze skupiny dioxinů je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD), který má toxický ekvivalenční faktor roven 1,0. Všechny ostatní sloučeniny mají TEF menší než jedna. Celková toxicita směsi dioxinů a případně dalších látek (kongenerů PCB s dioxinovou aktivitou) se vyjadřuje ve formě ekvivaletního toxického množství 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxinu. Součin koncentrace každé sloučeniny a příslušného TEF udává ekvivalent toxicity, označovaný 18

19 obvykle značkou TEQ (toxicity equivalent). Pokud se jedná o směs látek, výsledný TEQ je součet TEQ jednotlivých látek ve směsi: TEQ = Σ[C i ] TEF i Kontaminace potravin V potravním řetězci se dioxiny kumulují v játrech zvířat nebo v tuku. Významný příjem dioxinů v potravě člověka tvoří konzumace ryb. Nejvyšší koncentrace dioxinů jsou nacházeny v Baltském moři a dalších severských oblastech. 3.5 Bromované zpomalovače (retardéry) hoření Základní charakteristika a výskyt v prostředí Bromované zpomalovače (retardéry) hoření (BFR, brominated flame retardants) jsou různorodou skupinou organohalogenových sloučenin, které májí nezastupitelné průmyslové využití. Využívají se především jako přídavné látky do různých polymerních matric pro zabránění vzplanutí. Při nadměrném zahřátí výrobku se nejprve rozkládá příslušný retardér hoření, čímž dochází ke vzniku produktů, které následně zabraňují procesu hoření. Bromované retardéry hoření se přidávají jako aditiva do plastů, syntetických polymerů, textilních výrobků, čalounění nebo různých produktů elektronického průmyslu. Důležitá je také jejich aplikace ve stavebnictví, kdy se využívají jako přídavné složky do různých druhů izolačních materiálů a při výrobě epoxy- a polykarbonátových pryskyřic. Z chemického hlediska jsou BFR širokou skupinou látek organického původu, které ve své struktuře obsahují různý počet atomů bromu. Mezi nejvýznamnější zástupce řadíme polybromované difenylethery (PBDE), tetrabrombisfenol A (TBBPA), hexabromcyklododekan (HBCD) a polybromované bifenyly. Spotřeba a druhy používaných BFR se v průběhu let výrazně mění a to především jako důsledek změn v legislativě. Vybrané BFR (hexabrombifenyl; tetra-, penta-, hexa- a heptabromdifenylether) byly na základě usnesení konference smluvních stran konané v květnu 2009 v Ženevě zařazeny do Stockholmské úmluvy. Jedná se tedy o látky určené k vyřazení z použití a výroby. Pro některé průmyslové odvětví (např. stavebnictví) byly ovšem stanoveny výjimky. Úplný zákaz použití PBDE platí pro elektrické a elektronické výrobky vyrobené po srpnu Zvláštní výjimky v průmyslové výrobě jsou registrovány do srpna V roce 2013 byl seznam zakázaných látek rozšířen o HBCD. Bromované retardéry hoření jsou sloučeniny vysoce perzistentní a lipofilní, proto v životním prostředí vykazují velkou afinitu k organické složce sedimentu, půdy a odpadních kalů a většina z nich má tendenci k bioakumulaci v tukových tkáních živých organizmů. Vědecké studie prokázaly jejich přítomnost v tkáních ptáků a jejich vejcích, rybách a mořských savcích.u lidí byla přítomnost těchto kontaminantů zjištěna v mateřském mléce, protože se uvedené látky vážou na krevní lipidy, ukládají se v tukových tkáních a při laktaci mohou být 19

20 následně vylučovány do mateřského mléka. Některé studie prokázaly vztah mezi vyššími hodnotami BFR v mateřském mléce a porodní hmotností novorozenců a dalšími somatickými charakteristikami. Do životního prostředí se BFR dostávají především v důsledku intenzivní antropogenní činnosti. Hlavním zdrojem kontaminace jsou především požáry a průmyslová výroba uvedených produktů. K jejich uvolňování dochází mimo jiné také při běžném používání elektrických spotřebičů (např. televize, počítač a další), kdy dochází k jejich zahřívání. Další možností vstupu BFR do prostředí je likvidace odpadů, kdy na skládkách může dojít k jejich průsaku do půdy a následně do vodního prostředí. Nebezpečné je i spalování odpadů obsahujících PBDE, protože při vysokých teplotách ( C) dochází ke vzniku dalších nebezpečných a velmi toxických látek jako jsou polybromované dibenzofurany a polybromované dibenzodioxiny. Do organismu člověka se dostávají především vdechováním v uzavřených místnostech, kde jsou v provozu zařízení obsahující tyto látky a nezanedbatelným zdrojem je také dietární příjem. Toxicita Toxicita BFR je závislá především na jejich molekulové struktuře. Z hlediska akutní toxicity jsou tyto látky hodnoceny jako málo toxické. Z toxikologického hlediska představuje riziko především dlouhodobá expozice i poměrně nízkým koncentracím. Při pokusech na laboratorních zvířatech bylo prokázáno, že BFR mohou mít karcinogenní účinky a dále mohou narušovat hormonální činnost štítné žlázy. Mají totiž podobnou strukturu jako thyroidní hormony a vykazují silnou afinitu k vazbě na transthyretin, čímž v rámci kompetice přednostně obsadí vazebnou pozici pro přirozený hormon. K dalším nežádoucím účinkům se řadí neurotoxické působení. Změny v motorickém chování experimentálních zvířat byly zaznamenány především u dvou nejvíce zastoupených kongenerů PBDE, a to BDE 47 a BDE 99. Kontaminace potravin Největší příjem BFR v dietě je v důsledku konzumace potravin živočišného původu s vyšším obsahem tuku, zejména kontaminovaných ryb, mořských plodů a dalších potravin jako jsou například maso, vejce, mléčné výroky, tuky nebo oleje. 3.6 Perfluoralkylované sloučeniny Základní charakteristika a výskyt v prostředí Perfluorované sloučeniny (PFC, perflourinated compounds) jsou organické sloučeniny, které se svými vlastnostmi řadí mezi významné perzistentní polutanty. Perfluorované sloučeniny ve své struktuře obsahují hydrofobní alkylový řetězec o různé délce (nejčastěji 4 až 16 atomů uhlíku), který může být substituovaný hydrofilními skupinami. Ve své struktuře obsahují velmi pevnou kovalentní vazbu mezi uhlíkem a fluorem, která je odolná vůči vysokým teplotám, různým chemickým sloučeninám (např. kyselinám, zásadám, oxidačním a 20

Pesticidy výskyt v potravinách a jejich efekty

Pesticidy výskyt v potravinách a jejich efekty Pesticidy výskyt v potravinách a jejich efekty Pesticidy přípravky určené k tlumení a hubení rostlinných škůdců, k ochraně rostlin, skladových zásob, zvířat, člověka používají se v zemědělství, lesnictví,

Více

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil Problematika dioxinů v krmivech Miroslav Vyskočil Obsah prezentace Dioxiny vznik, výskyt, dopady Dioxiny v potravinovém řetězci Nařízení Komise 225/2012 Kontrola přítomnosti dioxinů vkrmivech Dioxiny Dioxiny

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

TOXICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY a možnosti detoxikace

TOXICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY a možnosti detoxikace TOXICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Chemické látky nebezpečné lidskému zdraví V literatuře se těmto látkám říká POP perzistentní organické polutanty. Tyto látky splňují

Více

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Systém zajištění bezpečnosti potravin Systém zajištění bezpečnosti potravin Ing. Jitka Götzová Světový den výživy Praha 20.10.2015 bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje ochranu zdraví spotřebitelů

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A VLASTNOSTI JEDNOTLIVÝCH POPs

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A VLASTNOSTI JEDNOTLIVÝCH POPs Příloha č. 1: ZÁKLADNÍ CARAKTERISTIKY A VLASTNSTI JEDNTLIVÝC PPs P1.1 DDT a jeho metabolity (DDTs) DDT, resp. p,p -DDT (1,1,1-trichloro-2,2-bis (p-chlorfenyl) ethan) byl jako účinný insekticid identifikován

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA 1. 11. 2012. S PCB mohou být problémy i nadále

TISKOVÁ ZPRÁVA 1. 11. 2012. S PCB mohou být problémy i nadále TISKOVÁ ZPRÁVA 1. 11. 2012 S PCB mohou být problémy i nadále Polychlorované bifenyly (PCB) byly hrozbou velkokapacitních chovů poté, co se zjistilo, že jde o látky škodlivé pro zdraví lidí i zvířat, které

Více

Obr. 7.1: Expozice indikátorovým kongenerům PCB z příjmu potravin.

Obr. 7.1: Expozice indikátorovým kongenerům PCB z příjmu potravin. 7) Potravní koš Státní zdravotní ústav Praha http://www.szu.cz/ Monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k znečištění životního prostředí. Projekt č. IV: "dietární expozice člověka". Zodpovědná

Více

Výsledky monitorování vybraných POPs v letech na základě Odborné zprávy Subsystému 5 MZSO za roky

Výsledky monitorování vybraných POPs v letech na základě Odborné zprávy Subsystému 5 MZSO za roky 6) Zátěž české populace POPs Státní zdravotní ústav Praha http://www.szu.cz/ Projekt: Zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí (biologický monitoring) kontaktní

Více

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA FAKTORY PROSTEDÍ OHROUJÍCÍ ZDRAVÍ LOVKA CIZORODÉ LÁTKY V OVZDUŠÍ VODA (LÁTKY V NÍ OBSAŽENÉ) KONTAMINACE PŮDY HLUK A VIBRACE ZÁŘENÍ TOXICKÉ KOVY PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY Cizorodé látky v ovzduí

Více

PCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH. PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny. POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport

PCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH. PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny. POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport PCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny Současný stav: 40 ploch BMP + 5 ploch v CHÚ Historický vývoj:

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 9+10 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie Obsah přednášky: Změny potravin při skladování Trvanlivost potravin,

Více

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů Účinné látky, jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty,

Více

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy ZÁVISLOST OBSAHŮ POPs V ROSTLINÁCH NA OBSAHU POPs V PŮDĚ Zpráva za rok 2010 Zpracovala: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing.

Více

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Společnost pro výživu Stručný přehled kontaminantů Vzduch: radionuklidy

Více

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Výživa zvířat a její vliv na užitkovost a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva

Více

D I O X I N Y riziko pro potraviny a krmiva

D I O X I N Y riziko pro potraviny a krmiva D I O X I N Y riziko pro potraviny a krmiva Ing. Jiří Zedník CSc. - ČTP Co to jsou dioxiny? Z chemického hlediska dioxiny představují směs polychlorovaných aromatických látek, které mají podobnou strukturu

Více

Monitoring cizorodých látek

Monitoring cizorodých látek Monitoring cizorodých látek Ministerstvo zemědělství ČR Ing. Jitka Götzová ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstvo zemědělství ČR SAS Roadshow 2014 Veřejný sektor 15. 10. 2014 Praha Znepokojující

Více

Různé strategie ochrany r K rostlin

Různé strategie ochrany r K rostlin Ochrana rostlin Různé strategie ochrany r K rostlin r stratégové produkují silné jedy ale v malém množství najde li se druh, který je odbourá snadno se specializuje ale izolované populace brání jeho přemnožení

Více

dusičnany dusitany exogenně pomocí mikroorganismů během přepravy, skladování a zpracování surovin endogenně ve střevech působením mikroorganismů

dusičnany dusitany exogenně pomocí mikroorganismů během přepravy, skladování a zpracování surovin endogenně ve střevech působením mikroorganismů Dusičnany, dusitany Zdroje: pitná voda NMH dusičnany 50 mg/l, dusitany 0,50 mg/l balená kojenecká voda: dusičnany 10 mg/l, dusitany 0,02 mg/l zelenina a brambory obsah dusičnanů v živočišných tkáních ve

Více

Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing.

Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing. Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing. Alžběta Stará Vedoucí projektu dr. hab. Ing. Josef Velíšek, Ph.D. 1 Úvod

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

FORMALDEHYD VE VNITŘNÍM OVZDUŠÍ STAVEB

FORMALDEHYD VE VNITŘNÍM OVZDUŠÍ STAVEB FORMALDEHYD VE VNITŘNÍM OVZDUŠÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D. Osnova 2 Legislativa Biomasa druhy složení Emise vznik, množství, vlastnosti, dopad na ŽP a zdraví, opatření CO SO 2 NO x Chlor TZL

Více

AMINOKYSELINY REAKCE

AMINOKYSELINY REAKCE CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE

Více

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr. SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.cz ÚVOD ZÁKLADNÍ PRINCIPY BEZPEČNOSTI POTRAVIN NAŘÍZENÍ 178/2002

Více

Halogenované organické sloučeniny (jako AOX) Základní charakteristika. Použití. Zdroje emisí

Halogenované organické sloučeniny (jako AOX) Základní charakteristika. Použití. Zdroje emisí Halogenované organické sloučeniny (jako AOX) další názvy AOX ( Adsorbable Organically bound Halogens ) číslo CAS* - chemický vzorec* - ohlašovací práh pro emise a přenosy do ovzduší (kg/rok) - do vody

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

Závěrečný seminář projektu. Úvod

Závěrečný seminář projektu. Úvod Závěrečný seminář projektu MONAIRNET Brno 5 5.prosince prosince 2013 Úvod Ing. Kateřina Šebková, Ph.D., M.A. ředitelka Národního centra pro perzistentní organické polutanty a Regionálního centra Stockholmské

Více

NAŘÍZENÍ. (Text s významem pro EHP) (4) Opatření stanovená tímto nařízením jsou nejvhodnější pro zajištění vysoké úrovně ochrany.

NAŘÍZENÍ. (Text s významem pro EHP) (4) Opatření stanovená tímto nařízením jsou nejvhodnější pro zajištění vysoké úrovně ochrany. 23.2.2007 Úřední věstník Evropské unie L 55/1 I (Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007 ze dne 16. února 2007,

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

Materiály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů On, BE. Metodický list. Identifikační údaje školy

Materiály 1. ročník učebních oborů, maturitních oborů On, BE. Metodický list. Identifikační údaje školy Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK

MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK Mithon SP je tekutý, nepěnivý chemický přípravek sloužící k preventivnímu ošetření proti růstu řas a k jejich likvidaci. Tento přípravek je vhodný pro ošetření vody

Více

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Úvod do potravinářské legislativy Lekce 7-1: mikrobiologické požadavky na potraviny Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc. a doc. ing. Kamila Míková, CSc. a ing. Jana Kohoutková,

Více

HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ. Petr Skácel Státní zdravotní ústav

HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ. Petr Skácel Státní zdravotní ústav HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ Petr Skácel Státní zdravotní ústav Toxikologické studie studie absorpce, distribuce, vylučování a metabolismu studie akutní toxicity, kožní a oční

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

Seminář k posílení spolupráce při implementaci mnohostranných environmentálních smluv zaměřených na chemické látky a odpady

Seminář k posílení spolupráce při implementaci mnohostranných environmentálních smluv zaměřených na chemické látky a odpady Seminář k posílení spolupráce při implementaci mnohostranných environmentálních smluv zaměřených na chemické látky a odpady PLNĚNÍ NAŘÍZENÍ č. 850/2004 o POPs ve vztahu k odpadům Jaromír MANHART odbor

Více

Stanovení PBB a PBDE v elektroodpadech

Stanovení PBB a PBDE v elektroodpadech Stanovení PBB a PBDE v elektroodpadech Ing. Kristýna Jursíková Ph.D., Ing. Danica Pospíchalová, Ing. Věra Hudáková, Ing.Věra Očenášková VÚV TGM v.v.i, Praha Osnova Zpomalovače hoření PBDE a PBB vlastnosti

Více

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Rozdělení jedů Podle

Více

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice STAVEBNÍ MATERIÁLY, JAKO ZDROJ TOXICKÝCH LÁTEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU sp.zn.: sukls51947/2012 a sp.zn.: sukls80411/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU BETADINE 75 mg/ml kožní roztok 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jeden ml kožního roztoku obsahuje povidonum

Více

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: VY_32_INOVACE_172_Toxikologie přechodných kovů_pwp

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: VY_32_INOVACE_172_Toxikologie přechodných kovů_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

Klasifikace látek, symboly, R-věty a S-věty:

Klasifikace látek, symboly, R-věty a S-věty: Klasifikace látek, symboly, R-věty a S-věty: (8) Nebezpečné látky a přípravky jsou látky a přípravky, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností a pro tyto vlastnosti jsou klasifikovány za

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120

Více

Preventivní medicína

Preventivní medicína Preventivní medicína Předseda Doc. MUDr. Alexander Martin Čelko, CSc., Ústav epidemiologie LF UK tel: 26710 2485 fax: 272 738 497 e-mail: martin.celko@lfcuni.cz Místopředseda Prof. MUDr. Kamil Provazník,

Více

Pesticidy v zemědělství - fakta a souvislosti

Pesticidy v zemědělství - fakta a souvislosti Pesticidy v zemědělství - Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Sekce zemědělských vstupů Úvod Světová populace setrvale roste Světová poptávka po zemědělských produktech (nejen potravinách) setrvale roste

Více

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY.1Úvod Autor: Ing. František Svoboda Csc. Zvážení rizik tvorby vedlejších produktů desinfekce (DBP) pro úpravu konkrétní vody je podmíněno návrhem

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Možnosti biologického monitorování expozice pesticidům

Možnosti biologického monitorování expozice pesticidům Možnosti biologického monitorování expozice pesticidům Jaroslav Mráz Státní zdravotní ústav Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství NRL pro biologické monitorování expozice chemickým látkám

Více

Látky s fytotoxickým účinkem

Látky s fytotoxickým účinkem Látky s fytotoxickým účinkem prof. RNDr. Jiří Patočka prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Úvod Fytotoxické látky mají selektivní toxický

Více

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Bakterie Enterobacteriaceae

Více

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: VY_32_INOVACE_179_Toxikologie organických látek_pwp

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: VY_32_INOVACE_179_Toxikologie organických látek_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

4.3. Vliv zemědělství na životní prostředí. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

4.3. Vliv zemědělství na životní prostředí. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 4.3. Vliv zemědělství na životní prostředí Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Obecné informace 2. Negativní dopady

Více

Vstup látek do organismu

Vstup látek do organismu Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)

Více

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Colostrum ESSENS kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Co je colostrum? Colostrum, česky mlezivo, je první mléko produkované savci několik hodin po porodu. Má jedinečné složení, které se liší od složení

Více

Vliv persistentních organických látek na lidské zdraví. PARDUBICE, 2. června 2008

Vliv persistentních organických látek na lidské zdraví. PARDUBICE, 2. června 2008 Vliv persistentních organických látek na lidské zdraví PARDUBICE, 2. června 2008 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta@centrum.cz Vybrané persistentní organické

Více

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená

Více

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.

Více

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

3.5 CHEMISMUS MINAMATA 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ KOLOBĚH RTUTI. Obsahy prvků v zemské kůře. Zastoupení hlavních prvků

3.5 CHEMISMUS MINAMATA 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ KOLOBĚH RTUTI. Obsahy prvků v zemské kůře. Zastoupení hlavních prvků MINAMATA 3.5 CHEMISMUS člověk savci ptáci KOLOBĚH RTUTI přírodní i umělé zdroje C 2 H 6 UV 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ toxické účinky Hg (CH 3 ) 2 Hg kumulace rtuť v různých formách detoxikace potravní

Více

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D.

RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. Laboratoř ekotoxikologie a LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, Fakulta technologie ochrany prostředí, VŠCHT Praha ÚVOD Předmět

Více

Přehled základní potravinářské legislativy ČR

Přehled základní potravinářské legislativy ČR Tab. č.: 118 Přehled základní potravinářské legislativy ČR A. Zákony 1 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů - zákonů č. 166/1999 Sb., č. 119/2000 Sb.,

Více

Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR. Lucie Grossová, DiS.

Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR. Lucie Grossová, DiS. Obsah soli v potravinách a její spotřeba ve stravě obyvatelstva ČR Lucie Grossová, DiS. Charakteristika soli Chlorid sodný (NaCl), běžně označován jako kuchyňská či jedlá sůl, je chemická sloučenina chlóru

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 20.3. 2013 Anotace

Více

Biotransformace Vylučování

Biotransformace Vylučování Biotransformace Vylučování Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Biotransformace proces chemické přeměny látek v organismu zpravidla enzymaticky katalyzované reakce vedoucí k látkám tělu vlastním nebo

Více

PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI. Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil

PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI. Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil PRODUKCE MYKOTOXINŮ PLÍSNĚMI Zdravotní nezávadnost potravin Adéla Tomsová Pavel Dosoudil Mykotoxiny Z řeckého slova mykes = houba Toxicum = jed Produkty sekundárního metabolismu plísní Je známo asi 6000

Více

SMĚRNICE KOMISE 2006/13/ES,

SMĚRNICE KOMISE 2006/13/ES, L 32/44 Úřední věstník Evropské unie 4.2.2006 SMĚRNICE KOMISE 2006/13/ES, ze dne 3. února 2006, kterou se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech,

Více

Otázky a odpovědi. TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým

Otázky a odpovědi. TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým 1. Co je TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým? TIENS Kardi je výživový doplněk obsahující olej z antarktického krillu, olej z plodů rakytníku

Více

Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí

Hygiena a toxikologie, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.

Více

MITHON SVA KONZERVAČNÍ PŘÍPRAVEK PRO KAPALINY POUŽÍVANÉ PŘI OBRÁBĚNÍ KOVŮ

MITHON SVA KONZERVAČNÍ PŘÍPRAVEK PRO KAPALINY POUŽÍVANÉ PŘI OBRÁBĚNÍ KOVŮ MITHON SVA KONZERVAČNÍ PŘÍPRAVEK PRO KAPALINY POUŽÍVANÉ PŘI OBRÁBĚNÍ KOVŮ Mithon SVA je určen ke konzervaci nebo k potlačení nežádoucího mikrobiálního napadení kapalin používaných při obrábění kovů. Tento

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení

Více

Zátěž chemickými látkami

Zátěž chemickými látkami 5.6.10.2. Zátěž chemickými látkami http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/kategorizace-praci/zatezchemickymi-latkami Dle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazujeme do 4 kategorií. Podmínky ochrany zdraví při

Více

vybrané kontaminanty životního prostředí Teratogenní rizikové faktory

vybrané kontaminanty životního prostředí Teratogenní rizikové faktory vybrané kontaminanty životního prostředí Teratogenní rizikové faktory RNDr. Ondřej Zvěřina, Ph.D. zverina@med.muni.cz Ústav ochrany a podpory zdraví jaro 2016 kontaminace životního prostředí aktuální problém

Více

BIHOP K + Vysoký obsah Zn

BIHOP K + Vysoký obsah Zn BIHOP K + Vysoký obsah Zn Roztok stopových prvků, hořčíku a draslíku s kolagenními aminokyselinami Regenerační a antistresový účinek Rozsah a způsob použití: BIHOP K + je kapalný přípravek pro foliární

Více

Látky poškozující životní prostředí

Látky poškozující životní prostředí Látky poškozující životní prostředí Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Freony látky ohrožující ozonovou vrstvu (chlorofluorocarbons CFC) obchodní označení firmy DuPont od 30. let jako nekorozivní

Více

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která:

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: a) uvádí přípravky na trh b) používá přípravky v rámci svých profesních činností jak v oblasti zemědělství,

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19. 10.

Více

Osud xenobiotik v organismu. M. Balíková

Osud xenobiotik v organismu. M. Balíková Osud xenobiotik v organismu M. Balíková JED-NOXA-DROGA-XENOBIOTIKUM Látka, která po vstřebání do krve vyvolá chorobné změny v organismu Toxické účinky: a) přechodné b) trvale poškozující c) fatální Vzájemné

Více