Vybrané historické a socioekonomické souvislosti česko-polských příhraničních vztahů

Transkript

1 Konference: Hranice / Slezské pohraničí - Granice / Śląskie pogranicze Projekt CZ.3.22/3.3.04/ Škola bez hranic: Česko-polské pohraničí očima studentů architektury z Ostravy a Opole. Vybrané historické a socioekonomické souvislosti česko-polských příhraničních vztahů Mgr. Pavel Roubínek, dr. Petr Kladivo

2

3 Česko-polské pohraničí: složitý prostor Státní hranice CZ-PL měří 796 kilometrů, nachází se na ní nejvýchodnější a nejvyšší bod Česka V průběhu novověku a především v 18. a pak ve 20. století došlo k podstatným událostem, které určily charakter a průběh dnešní česko-polské hranice Proběhla kompletní výměna obyvatelstva na obou stranách hranice, politické změny i změny v ekonomické struktuře Všechny tyto události mají silný vliv na dnešní podobu přeshraničních vztahů, které se s novou intenzitou začaly obnovovat od 90. let 20. století, resp. po roce 2004 (vstupu ČR a PL do EU) a po roce 2007 (vstupu do Schengenského prostoru)

4 Výchozí stav: rok 1526 Vznik tzv. habsburského soustátí ZKČ v rámci monarchie tvořeny Čechami, Moravou, Slezskem, Horní a Dolní Lužicí Součástí našeho území také Kladsko Lužice ztraceny v průběhu třicetileté války dnešní česko-polská hranice zaznamenala v průběhu novověku řadu změn a její průběh se několikrát měnil

5 Obr. č. 1: České země v 16. stol. (Pekař)

6 Berlínský (Vratislavský) mír r Mocensky silné Prusko si vynutilo na Habsburské monarchii (Marii Terezii) odstoupení území o rozloze téměř km 2 Došlo ke ztrátě velké části Slezska a Kladska Nová hranice se sice místy přidržela vodních toků (Visly, Odry, Olše, Opavy), místy však politické rozhodnutí Vratislavského míru nerespektovalo přirozený stav věcí, a tehdejší vytyčení hranic zde má důsledky, trvající až do současnosti (např. existence rozdělených obcí v oblasti Javornicka) Tehdy šlo ale o hranici prusko-rakouskou Zbytek území byl organizován jako tzv. České (Rakouské) Slezsko (5 153 km 2 )

7 Obr. č. 2: Rakouské Slezsko roku 1746 (Baránek)

8 Obr. č. 3: Rozdělené obce na Javornicku v důsledku Vratislavského míru

9 Vznik Československa ztráta Slezska a Kladska byla poslední zásadní teritoriální změna až do konce první světové války Nové uspořádání v rámci střední Evropy (Versailleský systém a vznik tzv. nástupnických států: Československo, Polsko, Rakousko, Maďarsko + Německá Výmarská republika) Problematická národnostní situace střední Evropy i 1. ČSR markantní část dnešní česko-polské hranice (na západ od výtoku Odry z území ČR) byla až do roku 1938 (resp. 1945) hranicí česko-německou

10 Obr. č. 4:

11 Změny na konci 2. sv. války Meziválečné česko-německo-polské trojmezí se nacházelo v oblasti dnešní uhelné pánve nedaleko Katowic, Gliwic a Bohumína, v místech, kde Odra opouští území České republiky Průběh prvorepublikové česko-polské hranice byl tedy s dnešním stavem totožný pouze v úseku Bohumín Jablunkov, přičemž posun česko-polsko-německého trojmezí do dnešní geografické pozice u Zittau a Hrádku nad Nisou, resp. u výtoku Lužické Nisy z území ČR a enormní prodloužení česko-polské hraniční linie je důsledkem Postupimské konference a přání J. V. Stalina Německo-polská hranice se tedy přesunula na linii Odra-Nisa a Česko-polská hranice se tím po roce 1945 desetinásobně prodloužila (s tím spojená kompletní výměna obyvatelstva po obou stranách státní hranice na většině jejího průběhu)

12 Obr. č. 5: Linie Odra-Nisa

13 Spory v rámci CZ-PL pohraničí (20. stol.) 1. Zisk Hlučínska (1742 součástí Pruska, 1920 postoupeno 1. ČSR, 1938 připojeno přímo k Německé říši, 1945 zpět k ČSR) 2. Ztráta Kladska stále chápána jako křivda (neúspěšné pokusy o kompromisní vyrovnání po roce 1918 selhaly, po roce 1945 spor s Polskem o Kladsko, urovnán na základě přání SSSR v roce 1947 podpisem smlouvy mezi Československem a Polskem o přátelství a vzájemné spolupráci, Československo o Kladsko definitivně přišlo) 3. Spory o Hlubčicko a Ratibořsko (i zde podobně jako v Kladsku žila česká menšina, území v roce 1945 předáno J. V. Stalinem do správy Polsku, území dokonce na čas obsazeno československou armádou)

14 Obr. č. 6: Československé územní požadavky na Kladsko v roce varianta nejmenšího územního zisku, spojená s odstoupením části československého území Německu

15 Spory v rámci CZ-PL pohraničí (20. stol.) 4. Spor o Těšínsko Kompromisně řešeno mezinárodní arbitráží 1919, polská anexe Těšínska na podzim 1938, později přičlenění k Německu, osvobození a nová vlna sporů Zklidnění situace podpisem smlouvy v roce 1947, ale spor se vlekl v podstatě až do roku 1958, kdy ho ukončila Smlouva mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o konečném vytyčení státních hranic Dodnes sporadické nacionalistické hlasy (rozruch vzbudilo znovupostavení pomníku polským legionářům několik desítek metrů od bývalého hraničního přechodu z polského Těšína do Českého Těšína na mostě Družby

16 Obr. č. 7-9: Těšínsko

17 Shrnutí teritoriálních změn a významných mezníků 1) Ztráta velké části Slezska a Kladska za vlády Marie Terezie (Vratislavský mír 1742); toto politické rozhodnutí o vytyčení hranic má důsledky, trvající až do současnosti (např. existence rozdělených obcí v oblasti Javornicka) 2) Konec první světové války vznik nástupnických státu, ovšem hranice meziválečného Polska a Německa mnohem východněji než dnes (českoněmecko-polské trojmezí v místě výtoku Odry z ČSR) 3) Zisk Hlučínska po 1. sv. válce (bylo součástí pruského státu od roku 1742) 4) Německá okupace Sudet, vznik Protektorátu, osvobození 5) Poválečná změna německo-polské hranice (linie Odra-Nisa), odsun německého obyvatelstva ze Sudet X kontinuita v osídlení v oblasti hranic na východ od Odry 6) Spory s Polskem o oblast Těšínska (kompromisně řešeno mezinárodní arbitráží 1919, polská anexe Těšínska na podzim 1938, později přičlenění k Německu, osvobození a podpis smlouvy mezi ČSR a PLR v roce 1958 o konečném vytyčení hranic 7) Dluh ČR Polsku vyplývající z dohody z roku 1958: převedení zhruba 370 hektarů pozemků kvůli poválečné změně trasy státní hranice, jakékoliv vyjednávání s obcemi zatím nevede k žádnému výsledku 8) Pád železné opony, vstup obou zemí do EU, resp. Schengenského prostoru

18 Změny po Schengenu (příklad Javornicka) více než 10 nových hraničních přechodů Mnohem více propustná hranice, česko-polská hranice předtím pokládána za poslední relikt železné opony Zdejší lidé říkají, že mají za zády Jeseníky a před očima polskou rovinu, kraj přirozeně tíhne k severní rovině Řada projektů přeshraniční spolupráce Např. obec Bílá Voda: do okresního Jeseníku je to 40 km, do stejně velkého Paczkówa 5 km, do Olomouce 135 km, do Vroclavi 90 km

19 Bílá Voda změny po Schengenu Starosta Kocián: Přerušit tenhle kraj bylo jako roztrhnout stovku, dvě padesátky z toho nemáš Z Bílé Vody do protější polské Kamienice to bývalo přes nejbližší hraniční přechod kolem 110 kilometrů Dnes je to od radnice k radnici deset minut chůze, autem něco přes kilometr Realizace řady projektů, první z nich vytvoření společné hasičské jednotky Poláci z okresních Ząbkowic koupili auto s žebříkem, Bílá Voda terénní cisternu, Złoty Stok opravil svou hasičskou zbrojnici, kde všichni cvičí, k tomu se nakoupila pro každého sada českých a polských vysílaček, výjezdy platí každý ze svého a vydělají na tom všichni

20 Obr. č. 10: Kostel v Bílé Vodě, pohled z Polska (Malý) Státní hranice CZ-PL

21 Výsledky analýz a šetření konaných v česko-polském pohraničí a komparace s pohraničím rakouskoslovinským (konkrétně Korutany-Slovinsko)

22 Věková struktura

23 Hustota zalidnění a populační index

24 Typologie podle sektorové zaměstnanosti a celková

25 Valuation of residence in the Czech-Polish borderland 2011 Four questions (perception in sense of: home, family, job, nature) = = > > Source: Own Surveys 2011

26 Valuation of place of residence in the Czech-Polish borderland 2011 language skills IN GENERAL IN GENERAL Source: Own Surveys 2011

27 Thinking about out migration in the Czech-Polish borderland 2011 More potential for out migration on Polish side Source: Own Surveys 2011

28 Thinking about out migration in the Czech-Polish borderland 2011

29 Interest in the neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 Euroregion Praděd Pradziad Border area Carinthia Slovenia interest on the Slovenian side deeper disinterest on the Czech side higher Source: Own Surveys 2011/2012

30 Interest in the neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 age groups Age groups Euroregion Praděd Pradziad Age groups Border area Carinthia Slovenia interest increases as the age increases (except Slovenia) young Czech respondents are most disinterested Source: Own Surveys 2011/2012

31 Interest in the neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 highest level of education Euroregion Praděd Pradziad Border area Carinthia Slovenia interest increases as the educational level increases more or less Source: Own Surveys 2011/2012

32 Interest in the neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 language ability Euroregion Praděd Pradziad Border area Carinthia Slovenia interest increases as the language ability Source: Own Surveys 2011/2012

33 Frequency of contacts to people from neighbouring state in the Austrian and Czech Surveys 2011/2012 asymmetric contacts in the Carinthian-Slovenian borderland more similar contacts in the Czech-Polish borderland but Czech respondents have more monthly contacts Source: Own Surveys 2011/2012

34 Perception of current relations between the neighbouring states in Austrian and Czech Surveys 2011/2012 Euroregion Praděd Pradziad Border area Carinthia Slovenia perception of Czech-Polish relations is better in Slovenia more often don t know Source: Own Surveys 2011/2012

35 Perception of current relations between the neighbouring states in Austrian and Czech Surveys 2011/2012 age groups Age groups Euroregion Praděd Pradziad Age groups Border area Carinthia Slovenia valuation increases as the age increases, more or less, except Slovenia partly high share of Don t know or/and no answer Source: Own Surveys 2011/2012

36 Perception of current relations between the neighbouring states in Austrian and Czech Surveys 2011/2012 highest level of education Highest educational level Euroregion Praděd Pradziad Highest educational level Border area Carinthia Slovenia Source: Own Surveys 2011/2012

37 Valuation of milestones in Austrian and Czech Surveys 2011/2012 Source: Own Surveys 2011/2012

38 Děkujeme za pozornost